DRUHOHORY (Mezozoikum) Trias (245-205 milionů let) Rozpad kontinentu Pangea Na konci triasu dochází k prvním projevům alpínsko-himalájského vrásnění Trias známe v Evropě ve vývoji vápencových hornin (na jihu) a ve vývoji břidlic, prachovců a pískovců (na severu) - šestičetní koráli - ramenonožci (jsou postupně nahrazováni méně úspěšnými plži) - ostnokožci (ježovky) - mlži - břichonožci (Gastropoda- plži) - hlavonožci (loděnkovití, amoniti char. Silně členitý typ švu na povrchu schránky) - Ceratitidi (Ceratitida) - Desetinozí raci - Sladkovodní žraloci (Rod Xenacanthus) - Lalokoploutvé ryby (Skupina Coelacanthiformes) - Dvojdyšné ryby (Dipnoi) (Rod Ceratodus) - Mořští plazi - Plazi- savcovití (Therapsida) (Skupina Anomodontia, Dicinodontia, Dinocephalia, Theriodontia) - Hranice plaz savec- savcovití plazi (skupina Trilodontia, Ictidosauria) - Želvy (Chelonia) (Rod Triassochelys) - Plazi ryboještěři (Ichthyosauria) - Pancířnatí ještěři (Skupina Placodontia, Rod Placodus, Henodus, Placochelys, Helveticosaurus) - Plazi (Skupina Thecodontia - jamkozubí) - Paprskoploutvé ryby - Obojživelníci krytolebci (Trematosourus) - Předek moderních žab (Paleonisciformes) - Ptakoještěři, Sauropteridní plazi 1
- nahosemenné r. cykasovité, Bennettitales (r. benetitové)- (poprvé se u nich sbližují vajíčka a tyčinky do jediné šištice. Tímto vývoj pokračoval ke krytosemenným, kde se vytvořila ještě dokonalejší ochrana vajíček), jinanovité, jehličnaté (blahočetovité, tisovcovité) - kapradiny Gleicheniaceae - přesličky Nejznámější lokality : Německo a Painted Desert v Arizoně (USA) - suchozemské oblasti s pouštním klimatem. Jura (205 135 milionů let) (Původ názvu jurský útvar pojmenovává Ami Bou v roce 1829 podle pohoří Jura v Německu) Na západě Ameriky vznikají pásemná pohoří Koncem střední jury velká záplava až do jejího konce ( zaplavena část S. Ameriky, velká část Asie, Afriky, Indie a západ Austrálie) Podnebí teplé a stabilní Koncem jury alpínsko-himalájské vrásnění - Hojnost prvoků - Živočišné houby - Kruhoústé mechovky - Mlži (nově pachydontní mlži- masivní a velmi pevný zámek) stále vedou a ramenonožci zatlačováni - Z této doby mnoho nálezů amonitů - Hlavonožci (belemniti- povrch těla nebyl kryt pevnou schránkou) - Lilijice, místy horninotvorný význam - Ryby s ganoidními šupinami, stále více ryby kostnaté - Ichtyosauři a Plesiosauři pronikli do mořského prostředí - První krokodýli - Dinosauři Tyrannosaurus, Brachiosaurus, Apatosaurus, Stegosaurus, Triceratops, Iguanodon - Ve vzduchu - Pterosauria (Ptakoještěři)- Pterodactylus, Pteradon ; První praptáci (archeopteryx, archaeornis) - První nenápadní savci ( Eozostrodon, Sinoconodon, Trinocodon) 2
Nejznámější lokality: Solenhofen (SRN), Holzmaden (SRN), Montana (USA), Tanzanie. Křída (145-65 milionů let) Původ názvu: podle psací křídy v severozápadní Evropě Na zemi se vytvářejí klimatická pásma Převažuje plocha moří nad kontinenty (hodně výrazně) Koncem období dochází k vymírání specializovaných forem druhohorního života. Počátkem spodní křídy dochází k menší záplavě, opadává do počátku svrchní třídy Svrchní třída- moře stoupá o 120 m a zaplavuje kontinenty Vznikají ohromná pásemná pohoří od Alp k Himalájím Koncem křídy zásadní a přechodný zvrat klimatu, vymírá velká část tehdejšího živočišného světa - rozvoj zlativek - v mořském planktonu převládají dírkovci (až několik cm) - dříve rozšířené lilijice střídá skupina ježovek - žraloci - kostnaté ryby - vzácně vodní plazi - koncem křídy vymírají amonii, belemiti a mnoho druhů plžů a mlžů - masožraví a býložraví dinosauři - ptáci (ale i ptakoještěři) - drobní savci (nejhojnější vačnatci, první placentální savci- hmyzožravci) - Koncem křídy vymírají dinosauři, plesiosauři, pterosauři. Aj. - Stále více zástupci krytosemenných rostlin - Značně potlačené jsou cykasovité, ginkovité a jehličnaté rostliny. Nejznámější lokality : ostrov Rujána (SRN), Anglie, Rocky Mountains, Alberta, Montana a Utah (USA), Gobi (Mongolsko). 3
Třetihory (Terciér) Paleogén (65-26 milionů let) Rozdělení kontinentálních desek zhruba odpovídá dnešními (pouze vzdálenost mezi nimi je menší) Pokračuje alpínsko-himalájské vrásnění Klima podobné svrchní křídě, dochází k mírnému ochlazení Koncem neogénu rozšíření mírného pásma na úkor tropického Z této doby první důkazy o zalidnění Antarktidy - dírkovci (prvoci) př. Nimuliti - mořské houby - ostnokožci - ramenonožci - plži - mlži - ježovky - korýši (Třída skořeptnatci, raci) - hmyz - obojživelníci (ocasatí) (Skupina Coalacanthiformes) - žáby (Čeleď Palaeobatrachidae) - ptáci Diatrima, Gastornis, Phoruscos, moa, slonní ptáci - savci hlodavci (Čeleď Paramyidae, myšovití, hraboši) - vačnatci - hmyzožravci- tanovití. Zalambdalestes, netopýři - zajícovití - přechod hmyzožravých k pravým kopytníkům (Condylarthra) - savci- lichokopytníci (Skupina Perissodactyla; Ceratomorpha, Hippomorpha, Ancylopoda) - savci- sudokopytníci (Podřád: Artiodactyla; Sauformes, Tylopoda, Ruminantia) - savci- chobotnatci (Proboscidea) (Mastodonti, dinotheria) - placentální savci- šelmy (Carnivora) - savci- kytovci (Cetacea) - savci primáti (s nimi první předkové člověka) - mělká moře- raci a krabi - hlavonožci po velkém vymírají (v hojnějším počtu přežívají pouze loděnky) - želvy (v moři i na pevninách) 4
- sladké vody obývají staré skupiny krokodýlů magnólie, vavříny, jedlé kaštany, skořicovníky, kafrovníky, duby, kaštany, platany, fíkovníky, palmy, smilaxy, bahenní tisovce, sekvoje, cedry, borovice, cypřiše, ořešáky, jilmy, habrovce, jedle, smrky, patisovce, škumpy, řasy rozsivky ČTVRTOHORY (Kvartér, 1,8 milionů let až do dnes) Název od latinského slova: kvarta Charakteristické střídání dob ledových a meziledových Nahromadění vody v ledovcích způsobuje pokles mořské hladiny o 120 m Klima je neobyčejně studené a také poměrně suché - v mořích fauna srovnatelná s dnešní - obrovský rozmach savců (voda, země, vzduch) - vlivem dob meziledových a ledových dochází k migracím organismů v dobách ledových: koně, mamuti, nosorožci, pižmoni, sobi, bizoni, polární lišky a medvědi - v dobách meziledových: sloni, jeleni, srnci, daňci, mevědí, vepři, šavlozubí tygři a primáti. - Zasahují sem předci člověka (od Homo habilis až do konce vývojové větve) mechy, lišejníky (l. sobí), polární vrby, břízy, pěnišníky, lomikameny, rožce, vrby, borovice, jehličnany, lekníny, šáchory, ořešáky, buky, lípy, javory, jasany, habry, olše, lísky, šácholany, liliovníky, tisovce Nejznámější lokality: Neanderthal (SRN), Lascau (Francie) 5