Základní škola a Mateřská škola Kladno, Vodárenská 2115 Keltové na našem území Absolventská práce Autor: Adam Zaiter Třída: IX. B Školní rok: 2011/2012 Datum odevzdání: 8. 5. 2012 Vedoucí učitel: Mgr. Nataša Urbanová
Obsah 1. Úvod... 3 2. Původ Keltů... 3 3. Vzhled a ošacení... 4 4. Rané období laténské kultury... 4 5. Střední fáze laténské kultury... 5 6. Závěrečná fáze laténské kultury - zánik keltského světa... 5 7. Na našem území... 5 8. Obydlí Keltů oppida... 6 9. Život v oppidech... 6 10. Keltské zemědělství... 7 11. Keltské železářství... 7 12. Ostatní řemesla Keltů... 8 13. Závěr... 8
1. Úvod Jako téma mé absolventské práce jsem si zvolil život Keltů na našem území, neboť se domnívám, že život a vynálezy tohoto národa byly nejen velmi zajímavé, ale i velmi přínosné pro další generace. Cílem této práce je zjistit, jaký byl vlastně původ tajemného národa Keltů, jak žili, čím se zabývali a v neposlední řadě jaké vynálezy se dochovaly. Podrobněji se budu zabývat životem Keltů ve středních Čechách, protože je to oblast, kde sám bydlím, a proto mě zajímá nejvíce. 2. Původ Keltů Keltové jsou indoevropský národ a první zmínky o nich nacházíme až v 6. a 5. stoletím před Kristem, kdy se začali setkávat se středomořskou kulturou. Keltové totiž až do počátku křesťanské éry nezanechali téměř žádné psané záznamy ve vlastním jazyce. Původní území osídlené Kelty se rozkládalo ve Švýcarsku, v severovýchodní Francii a jihozápadním Německu a náležela k němu část Čech a Moravy. Byl to národ vojensky i hospodářsky velmi mocný, který sice nevytvořil mohutné říše a státní útvary, jako např. Etruskové, Římané či Řekové, avšak od těchto národů přejímal kulturní podněty, které často velmi dokonale přetvářel. Jednotlivé kmenové skupiny tohoto lidu hovořily různými, navzájem příbuznými dialekty, formující se z původního obyvatelstva.
3. Vzhled a ošacení Antičtí spisovatelé popisují Kelty jako plavovlasé a modrooké lidi velkého vzrůstu a jemné pleti, ale mohli je tak pouze vnímat jako silně odlišné od středozemních typů obyvatelstva, mezi kterými žili. Muži se prý rádi líčili a barvili si vlasy. Potrpěli si na čistotu a na efektní zevnějšek, který se projevoval i zálibou v pestře kostkovaných oděvech. Oděv žen tvořilo většinou dvojí roucho spodní a svrchní, na ramenou sepnuté kovovými sponami na způsob dnešních spínacích špendlíků, pochopitelně hodně velkých. Muži nosili zvláštní kalhoty. Proti chladu chránil plášť ze silnější látky, do kterého se člověk mohl zabalit, byl sepnutý většinou na hrudi velkou kovovou sponou. Nedílnou a nutnou součástí oděvu byly různé opasky a kožené boty. Ustrojení doplňovaly nezbytné osobní šperky převážně z kovu kromě spon i kruhy na rukou, na pažích, na nohou a vzácně i kruh nákrční, prsteny, různé přívěsky a amulety. Průměrný věk mužů byl 40 50 let, ženy se dožívaly mnohem nižšího věku, který ovlivňovala úmrtí rodiček při porodech. Ženy byly často velmi drobné, ale tělesně houževnaté. Z kosterních pozůstatků jsou zřejmé různé patologické změny na kostech, zejména na páteřních obratlích a kloubech. U mužů byla nalezena i zhojená těžká poranění. Jejich kulturu, nazýváme laténská, podle známého archeologického naleziště La Tène v dnešním Švýcarsku. 4. Rané období laténské kultury V pozdní době halštatské a v časném laténu v 6. a 5. století př. n. l. měla vedoucí postavení v keltské společnosti aristokracie králové. Pod vlivem čilého obchodu se středomořskými národy, zejména pak s Etrusky, přestal aristokracii postačovat jednoduchý halštatský výtvarný styl a tak vznikl nový florální a figurální styl typický pro ranou kulturu laténskou, jehož následný vývoj stále více směřoval od jižních vlivů k osobitému dynamickému ornamentu. Vedle etruských a řeckých vlivů, lze rozpoznat i vlivy východní, zejména pak zvířecí styl.
5. Střední fáze laténské kultury Na přelomu 5. a 4. století př. n. l. došlo v keltské společnosti k výrazným sociálním změnám. Zmizela královská vrstva a vzniklo rovnoprávné členské společenství a do popředí společnosti se dostala bojovnická třída, která se spolu s kněžskou vrstvou stala rozhodující složkou společnosti. Počátkem 4. století př. n. l. se pak keltský svět začal přesouvat. 6. Závěrečná fáze laténské kultury - zánik keltského světa V roce 51 př. n. l. povstali Keltové v Galii proti represím ze strany Říma a byli krutě porobeni, neboť Galie byla dobyta Caesarem. Na západ od našeho území začali Keltové pomalu vyklízet své země pod tlakem dorážejících germánských kmenů ze severu. Čeští Keltové se tak ocitli v izolovaném postavení. Jak se zdá, Keltové se na území Čech nedostali kvůli svým výbojům a válkám, o nichž se lze dozvědět z římských dějepisných knih, ale Čechy, stejně jako další území až po Francii, byly místem jejich postupného vzniku z předchozích kultur. 7. Na našem území Keltské stopy se v dějinách Evropy objevují kolem roku 750 př. n. l. a v Čechách na území Prahy asi 500 let před naším letopočtem. Na našem území se dosud archeologům podařilo objevit stovky lokalit se stopami po keltském osídlení. Většinou se jedná o jednotlivé hroby a nálezy svědčící o tom, že zde kdysi stála malá keltská vesnice nebo osada. Tyto osady se nacházely většinou poblíž potoků či řek. Vodní toky totiž tehdy sloužily pro Kelty nejen jako zdroj pitné vody, ale i jako významné obchodní cesty. Příhodné podmínky k osídlování nabízely v hustě zalesněných českých končinách jen některé oblasti. Mezi ně patřily střední Čechy s relativně sušším a teplejším klimatem a úrodnými půdami. Doklady o životě Keltů na území Prahy lze najít především v Pražském muzeu. Lze ale najít mnoho jiných míst mimo Prahu, kde se podobně jako jinde v Evropě pěstují keltské tradice, řemesla a slaví keltské svátky. V některých oblastech Čech pak vznikají keltské osady, které připomínají historii Keltů na našem území.
8. Obydlí Keltů oppida Nejznámějším keltským oppidem u nás je Oppidum Stradonice nedaleko Berouna, na pravém břehu Berounky. Nejvýznamnější je po archeologické stránce, protože nálezy odtud jsou nejbohatší na celém území Česka. Díky nálezu pokladu 200 zlatých mincí r. 1877 bylo toto místo po další tři roky překopáváno nejrůznějšími sběrateli a hledači pokladů. Podle nálezů se zde pěstovalo mnoho řemesel, kterými bylo například kovolitectví, kovářství, hrnčířství a jiné. Také se zde razily již zmiňované zlaté mince. Další známé české oppidum je Závist na Zbraslavi. Je to velký pevnostní komplex, který se rozkládá na dvou kopcích a táhne se, i přes mezi nimi, ležícím údolím. Hradiště stálo na jižnějším kopci a severní kopec, který se nazývá Šance, je obehnán valem, stejně jako jižní a nachází se zde navíc příkop. Ten však není dokončen. Mohlo by to znamenat to, že byli Keltové ohrožováni germánskými kmeny, a proto nestihli opevnění zdokonalit. 9. Život v oppidech Keltové přišli do českých zemí jako vlna bojovníků a vojáků. Později se ale začali věnovat i zemědělství á řemeslům.
10. Keltské zemědělství Vynalezli železnou radlici pro lepší práci na poli. Ze železa začali vyrábět srpy, kosy, motyčky a také rýče. Mezi další vynález Keltů patří rotační dvoudílný mlýnek, který ulehčil práci keltským ženám při drcení obilí. Mimo pěstování obilovin také pěstovali ovocné stromy a vinnou révu. Chovali dobytek, který ale spíše vyváželi, než aby sloužil Keltům jako potrava. Keltové jako první na našem území začali vařit pivo. Keltské pivo však nebylo takové jako dnes, spíše se pilo ve formě husté polévky, protože bylo velmi syté. Kromě dobytka začali Keltové chovat především kur domácí. Co se týče koní, tak Keltové začali jako první okovávat koním kopyta. 11. Keltské železářství Keltové začali tavit v hliněných pecích železnou rudu. Teplota v peci měla maximálně 1400 C. Po dosáhnutí tohoto stupně vznikla železná houbovitá hmota, kterou bylo později potřeba ještě několikrát znovu roztavit. Získané železo zpracovávali hlavně kováři, kteří již uměli všechny základní techniky, které se používají i dnes. Z kovářských dílen pocházely všechny železné výrobky, které Keltové používali. Mimo toho se Keltové zabývali zpracováváním bronzu, to však považovali spíše jako umělecké řemeslo.
12. Ostatní řemesla Keltů Keltové také pokročili ve výrobě keramických nádob. Vynalezli totiž rotační hrnčířský kruh, přes který se lépe zhotovovaly výrobky. Keltové jako první začali na našem území vyrábět a zpracovávat sklo. Ze skla Keltové vyráběli především skleněné korále a perly, které používali jako šperky. 13. Závěr Keltové skrývají určitě ještě mnohá tajemství a ani mně se nepodařilo v této práci všechna odkrýt, pokusil jsem se zmapovat tuto část historie v našem kraji. Teď je na čtenářích, aby posoudili, do jaké míry se mi to podařilo. 14. Seznam použité literatury Bouzek, Jan. Keltové našich zemí v evropském kontextu Praha : Triton, 2007 Wikipedia. http://cs.wikipedia.org/wiki/keltsk%c3%a1_oppida_v_%c4%8cesku Archeolog. http://www.archeolog.cz/encyklopedie/keltove-kelt-keltske/ Praha. http://www.praha.eu/jnp/cz/home/budoucnost_historie/praha_historicka/keltske_obdobi /index.html Stribrnak. http://stribrnak.cz/keltove/ Engel. http://engel.ic.cz/keltove_soubory/page419.htm Czech Press. http://www.czechpress.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2148%3akeltove-vechach&itemid=4