ORGÁN ZRAKU A SLUCHU

Podobné dokumenty
Vývoj a stavba oka 2010

SMYSLOVÉ ORGÁNY. MUDr. Filip Wagner Ústav histologie a embryologie Lékařské fakulty UP v Olomouci

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

Čichový sensorický systém

Oko (oculus) Vypracoval: Libor Luňáček

Srovnávací morfologie živočichů. Smyslové orgány

Variace Smyslová soustava

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ vnější vnitřním receptorů smyslový epitel receptor exteroreceptor interoreceptor proprioreceptor visceroreceptory mechanoreceptor

Zrakové ústrojí Organum visuale et structurae accessoriae. David Kachlík

FYZIOLOGIE OKA A VIDÌNÍ

Smyslové orgány ORGANA SENSUUM

Histologická praktika. Nervový systém

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1

Ucho a sluchová dráha

Smyslová soustava čidla = analyzátory prahový podnět Čidlo = analyzátor = receptory adekvátní podněty

Uložena v očnici (orbita) v tukové tkáni (ochrana oka před poškozením)

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MICHAELA DOLEŽALOVÁ

Nervová tkáň. neurony. neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky

Nervová soustava. Nejvyšší funkce myšlení, řeč, uvědomnělé smyslové vnímání. Instinktivní a emotivní chování Učení a paměť

Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá

Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy.

Smyslové orgány (čidla)

SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou

Analýza smyslový vjem

Ucho se dělí podle základního rozdělení na vnější ucho, střední ucho a vnitřní ucho. Obr. 1 Ušní boltec

Smysly. Biologie dítěte. Zrak Sluch Čich Chuť Hmat

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

OČNÍ PŘÍPRAVKY (OCULARIA, OPHTHALMICA)

Stavba a funkce receptorů (organa sensuum) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Neurony a neuroglie /

Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání

Anatomické členění. Horní cesty dýchací. Dolní cesty dýchací. Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Zrakové ústrojí. Z. Nováková

Nervový systém Martin Špaček

Otázka: Zrakové ustrojí člověka. Předmět: Biologie. Přidal(a): Barbora Mikšátková. Zrakové ústrojí člověka

Digitální učební materiál

Vazivo. Chrupavka. Kost

Dýchací cesty: - horní. - dolní. Respirační oddíl plic

Kožní pokrývka integumentum commune

velmi těsně na sebe naléhajících buněk bezcévná mechanická sekreční

Trávicí trubice od jícnu a do po rektum. MUDr. Jiří Beneš, Ph.D.

Živá soustava, hierarchie ž.s.

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu

VOŠZ a SZŠ, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE

receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS)

Jara Hornová. Oční propedeutika

Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání

Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

PREVENCE OČNÍCH VAD U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU V PLZEŇSKÉM KRAJI

Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Digitální učební materiál

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Nervová soustava. Jana Javora FSS Fziologie člověka

:25 1/5 1. přednáška

Zrakové ústrojí Oculus et structurae pertinentes. David Kachlík

Seminární práce Lidské oko Fyzika

Receptory. podnět. biologický signál

MUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D. FYZIOLOGIE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Anatomie a fyziologie v očním lékařství

MASARYKOVA UNIVERZITA

Oko - stavba oka a vady

Téma I: Tkáň svalová

Perikarya v pořadí druhých neuronů leží v nucleus cochlearis ventralis a dorsalis.

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

Senzorické funkce. Základem je přeměna určitého typu energie podnětu na biologicky použitelnou informaci

Buňka --- tkáň --- orgán --- org. soustava --- organismus

Lidské oko jako objektiv a senzor

Organum vestibulocochleare. Ústrojí sluchověrovnovážné

Zvuk a jeho vlastnosti. Biofyzika slyšení.

Ženské pohlavní ústrojí

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA OPTIKY

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Úkoly 1: zornicový reflex

Chrupavka a kost. Osifikace 605

Podle toho, odkud přichází podnět, se receptory dělí na exteroreceptory, interoreceptory a prioreceptory.

SMYSLOVÁ SOUSTAVA. Rozdělení receptorů. a) podle prostředí, ze kterého přijímají informace

Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace

3. BLOK. Anatomie a fyziologie zrakového orgánu

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Fyziologie zraku. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3.LF UK

Jméno: Michal Hegr Datum: Oko

Variace Soustava tělního pokryvu

AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM

Pojivové tkáně - vazivo

Vylučovací soustava. 1) Ledvina

SYMPTOMY GLAUKOMU A JEJICH DETEKCE

Segmentální organizace těla

Detekce světla. - křivka zčernání, expozice - světlocitlivá emulze, CCD - komprese signálu zrakovou dráhou. Detektory světla

Transkript:

ORGÁN ZRAKU A SLUCHU

OKO Oční koule, víčko, slzný aparát

Oční koule Přední segment Zadní segment

Oční koule Procesus ciliares Corpus ciliare Pars caeca retinae Sclera Iris Cornea Stěna oční koule Zadní segment Přední segment Tunica externa (fibrosa) Sclera Cornea Tunica media (vasculosa) Chorioidea Iris, Corpus ciliare Tunica interna (nervosa) Pars optica retinae Pars caeca retinae

Oční koule

Tunica externa oculi Cornea Limbus Konjunktiva Sclera

Rohovka (Cornea) 1 1. Přední epitel - vrstevnatý dlaždicový epitel, nekeratinizující - 5-6 vrstev, bazální vrstva kubická-cylindrická - navazuje na epitel konjunktivy (sclera) - Na povrchu glykoproteinová vrstva - intraepitelová nervová zakončení rohovkový reflex - regenerace 2 2. Bowmanova membrána - lamina limitans anterior - tenké kolagenní fibrily - nepropustná, neregeneruje 3. Substantia propria cornae - 60 lamel kolagenních fibril + interfibrilární hmota (glykosaminoglykany-keratansulfát) - fibrocyty 3 4. Descemetova membrána - lamina limitans posterior - bazální membrána posteriorního epitelu - kolagen, laminin - nepropustná, regeneruje 4 0,5-1mm 5. Jednovrstevný dlaždicový epitel - navazuje na anteriorní epitel duhovky - transport vody a tkáňových tekutin z rohovky (průhlednost) - výživa výše položených vrstev 5

Cornea

Tunica media oculi choroidea corpus ciliare Cévnatka (choroidea, uvea) iris Řasnaté těleso (corpus ciliare) Duhovka (iris)

Cévnatka (choroidea) - Lamina suprachoroidea (lamina fusca sclerae) - Lamina vasculosa - Lamina chorocapillaris - Lamina vitrea (Bruch s membrane) sclera L. suprachoroidea - perichoroidální prostor vyplněný plochými melanocyty, kolagenními a elastickými vlákny, fibroblasty, makrofágy, lymfocyty L. vasculosa cévní zásobení paralelní cévy c. ciliare choroid L. chorocapilaris kapilární plexus zásobující retinu retina L. vitrea pětivrstevná struktura, mj. bazální laminy choroidového endotelu a pigmentového epitelu retiny, kolagenní a elastická vlákna

Cévnatka (choroidea)

Řasnaté těleso Epitel dvouvrstevný bazální vrstva silně pigmentovaná (fuscin), povrchová vrstva bez pigmentu - přímé pokračování optické části sítnice = pars caeca retinae processus ciliares m. ciliaris Snopce svalových buněk orientované třemi směry Meridionálně, radiálně a cirkulárně

Řasnaté těleso a akomodace

Produkce a tok komorového moku

Processus ciliares

Duhovka (iris) Přední epitel - Nesouvislá vrstva Přední hraniční vrstva - Pigmentoé buňky Stroma iridis - Řídké vazivo, síťovitě uspořádaná kolagenní vlákna a mezibuněčná hmota Zadní hraniční vrstva - m. dilator pupillae /myoepithelial cells/ Zadní epitel - Pars iridica retinae myofilamenta (m.- dilatator pupilae) a cylindrické buňky s granuly melaninu pars iridica retinae

Sítnice - retina ora serrata

Pigmentové buňky Neurony 1. tyčinky a čípky 2. bipolární neurony 3. gangliové multipolární neurony Retina - buněčné typy interneurony - horizontální buňky Neuroglie - amakrinní buňky Müllerovy buňky

Architektura sítnice 1 2 3 4 Membrana limitans interna Vrstva nervových vláken Vrstva gangliových buněk Vnitřní vrstva plexiformní Gangliové buňky Müllerovy buňky Amakrinní buňky 5 Vnitřní vrstva jádrová Bipolární neurony 6 Zevní vrstva plexiformní Horizontální buňky Tyčinka 7 8 9 10 Zevní vrstva jádrová Membrana limitans externa Tyčinky a čípky Pigmentový epitel Čípek Pigmentové buňky (choroidea)

Sclera Choroidea - Retina

10 vrstev Retina inner limiting membrane

Retina Dopadající světlo

Retina - fovea centralis

Retina - discus nervi optici

Retina

Refrakční aparát - Rohovka - Komorový mok - Čočka - Sklivec vysoká světlolomnost a zároveň propustnost pro světlo

bikonvexní tvar Čočka Čéčková vlákna diferencují ze subkapsulárního epitelu čočky

capsula lentis Čočka Tvoří ji buňky subkapsulárního epitelu subkapsulární epitel Tvoří kapsulu i čočková vlákna čočková vlákna Buňky - dlouhé (až 12 mm), hexagonální Cortex, buněčná struktura, měkký Nucleus ztráta jader a buněčných struktur Crystallin

Fasciculus opticus optický nerv - Obaly: dura mater, arachnoidea, pia mater - Vazivová septa - Podobný perifernímu nervu, ale: - Axony nemaji Schwannovu pochvu - Oligodendrocyty - Mikroglie Sítnice a zrakový nerv jsou součástí CNS

Víčko Meibomovy žlázky glands (gll. tarseae) Zeissovy žlázky - (gll. sebaceae ciliares) Mollovy žlázky (gll. sudoriferae ciliares)

Víčko (palpebra oculi)

Konjunktiva - spojivka Vrstevnatý cylindrický epitel lamina propria mucosae

Slzný aparát Slzná žláza - složená tubuloalveolární žláza - lysozym Ductuli lacrimales - superior - inferior - 8 mm, vrstevnatý dlaždicový epitel Slzný vak Ductus nasoalcrimalis - vrstevnatý dlaždicový epitel

Slzná žláza

UCHO

Struktura ucha

Zevní ucho

Elastická chrupavka

Membrana tympani Stratum cutaneum - tenká kůže Stratum fibrosum - kolagenní vlákna - stratum radiatum - stratum circulare Stratum mucosum - sliznice jako v cavum tympani

- Cavum tympani - sliznice - epitel jednovrstevný plochý až kubický epitel místy i s řasinkami - lamina propria - Tuba auditiva /Eustachova trubice/ - pars ossea sliznice dvouřadý cylindrický epitel s řasinkami přecházející v epitel c. tympani - pars cartilaginea víceřadý cylindrický epitel s řasinkami - tonsila tubaria Střední ucho

Tuba auditiva Pars cartilaginea

Vnitřní ucho /cochlea/ Kostěný a membranózní labyrint Spatium perilymphaceum + perilymfa Pars statica + auditiva l. m. Modiolus, helicotrema Helicotrema Ductus cochlearis Kost Sluchový nerv a spirální ganglion Báze scala vestibuli oválné okénko=fenestra vestibuli Báze scala tympani Cortiho orgán Kulaté okénko = fenestra cochleae Modiolus

Vnitřní ucho Canalis spiralis cochleae (35 mm, 2,5 závitu) lamina spiralis ossea

Vnitřní ucho 20th U.S. edition of Gray's Anatomy of the Human Body, originally published in 1918

Cortiho orgán Buňky Podpůrné - Hensenovy - Zevní falangové - Zevní Cortiho pilíř - Vnitřní Cortiho pilíř - Vnitřní falangové buňky - Hraniční buňky - Claudiusovy buňky Tektoriální membrána Vláskové - Zevní vláskové buňky - Vnitřní vláskové buňky Cortiho tunel Nuelův prostor

Cortiho orgán outer tunnel Corti space of Nuel Hensen Claudius

Vláskové buňky Vnitřní vláskové buňky - Depolarizace buňky vyvolá uvolnění neurotransmiteru (mj. glutamát), indukuje vzruch v nervovém vláknu Vnější vláskové buňky - Elektromechanické zesílení signálu - postupující vlny na bazilární membráně vyvolají posun smyslového epitelu vůči tektoriální membráně - deflexe stereocilií otevírání mechanicky řízených iontových kanálů - depolarizace a repolarizace membrány - prestin v latelární membráně - kmitání zevních vláskových buněk

Spirální ganglion

Orgán rovnováhy

Membranózní labyrint

Ductus semicirculares crista ampullaris vnímání zrychlení nebo zpomalení v příslušné rovině

Crista ampullaris

Utriculus a sacculus macula statica vnímání odchylek hlavy nebo celého těla /lineárního zrychlení/

Preparáty - 88. Přední segment oční - 89. Zadní segment oční - 90. Fasciculus opticus - 91. Palpebra - 92. Glandula lacrimalis - 93. Cochlea - 94. Auricula Alfonso Corti 1822-1876 Recherches sur l'organ de l'ouïe des mammiferes 1851