Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.



Podobné dokumenty
Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

Základy pedologie a ochrana půdy

Pedogeochemie VÁPNÍK V PŮDĚ. Vápník v půdě HOŘČÍK V PŮDĚ. 12. přednáška. Koloběh a přeměny vápníku v půdě

Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty

Modul 02 Přírodovědné předměty

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Environmentální geomorfologie

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Základy pedologie a ochrana půdy

Chemie životního prostředí III Pedosféra (01) Základní charakteristiky


Základy pedologie a ochrana půdy

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

05 Biogeochemické cykly

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

Sorpční charakteristiky půdy stanovení KVK podle Bowera, stanovení hydrolytické acidity, výpočet S,V

ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY. další typy znečištění. Ukazatele znečištění odpadních vod. přehled znečišťujících látek v odpadních vodách

Hydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

Hlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami. Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Mineralogie důlních odpadů a strategie remediace

ROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2

CHEMICKÁ A BIOLOGICKÁ KOROZE STAVEBNÍCH HMOT... Biologická koroze (biokoroze) obecně Základní pojmy, členění, charakteristika Podmínky pro působení

Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání

Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Půda. biosféra. atmosféra PEDOSFÉRA. hydrosféra. litosféra

Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách - slabě a silně ohrožených erozí

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Stav lesních půd drama s otevřeným koncem

2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Základy pedologie a ochrana půdy

Reakčně transportní modelování podmínek v horninovém prostředí. Die reaktive Transportmodellierung in Bedingungen des Grundgesteins

Koloběh fosforu v přírodě

Koncepční model hydrogeochemických procesů v důlních odvalech

KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd

Poměr CNP v bioremediacích

HCO 3. CaCO 3. Geologický obrat na Zemském povrchu. Kyseliny [z vulkanických plynů, emisí (CO 2, SO 2, NO x ) reakcí s H 2 O] kyslík, rostliny

Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků. Biogenní prvky. Uhlík. Význam uhlíku. Formy výskytu CO 2 ve vodách

Základy pedologie a ochrana půdy

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN

Oceněné rostlinné hnojivo!

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Nejdůležitější kationty ve vodách

Optimální nakládání s digestátem a jeho složkami separace z hlediska tvorby výnosu a omezení ztrát dusíku

Úprava podzemních vod ODKYSELOVÁNÍ

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

2) Živiny v p a rostlinách

S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Agroekologie. Bilance živin. Biogeochemie

Biologické odstraňování nutrientů

Složení a vlastnosti přírodních vod

Dlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD 3. POPIS OPATŘENÍ. Hnojení na svazích a v okolí útvarů povrchových vod

ZHODNOCENÍ DLOUHODOBÉHO VÝVOJE KVALITY VODY VE ZBYTKOVÝCH JEZERECH SHP

Teoreticky existuje nekonečně mnoho způsobů (strategií) hospodaření. V praxi však lze vymezit 2 extrémy a střed.

Biologické odstraňování nutrientů

Stanovení kvality humusu spektrofotometricky

Využití oxidů Fe a Mn pro stabilizaci As v kontaminované půdě. Ing. Zuzana Michálková, doc. RNDr. Michael Komárek, Ph.D.

Aplikace nano-sorbentů pro stabilizaci Pb a Zn v kontaminované půdě

VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU. Ing. Petr Babiánek

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

2 Cu + S Cu 2 S n(cu)=2mol n(cu 2 S)=1mol M(Cu)=63,5 g mol M(Cu 2 S)=159 g mol

Půdoochranné technologie a jejich vliv na vodní erozi

Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová

Dusík a fosfor. Dusík

Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře

Bioremediace půd a podzemních vod

SOLI. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

Projektování přechodného období

Sklizeň cukrové řepy s využitím inovačních technologií a optimalizace agrotechniky pro další plodinu

AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv

Biologické odsiřování bioplynu. Ing. Dana Pokorná, CSc.

PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY. V = k. I

Hnojiva NPK. Co znamenají ona tři čísla?

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů

Jistota za každého počasí!

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra

Transkript:

Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty, fosfolipidy nukleové kyseliny, fosforylované cukry Zdroje P: mateční horniny zvětrávání hnojiva průmyslová i organická Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě Zvětrávání Sorpce a desorpce Rozpouštění a precipitace Mineralizace Imobilizace v OH Eroze, vyplavení, smyv Sorpce fosforečnanů Saloidní vazba R-OH + H + -OH - R-OH 2+ -OH - R-OH 2 -OH + H 2 PO 4 - R-OH 2 -H 2 PO 4 + OH - ještě vyměnitelné Koloidní vazba R-OH + H 2 PO 4 - R-H 2 PO 4 + OH - obtížně vyměnitelné Irreversibilní sorpce krystalizace vytváření nerozpustných sloučenin s Fe (variscit), Al (strengit), Ca zvrhávání P, retrogradace kys. fosforečné Formy P v půdě v závislosti na ph 1

Poutání P v půdě v závislosti na ph Rovnovážný diagram forem P Formy půdního P Formy P v půdě podle stáří půdy Apatity a Ca fosforečnany Organický P Fosforečnany Fe a Al Adsorpce a desorpce P v půdě - idealizovaný průběh Adsorbovaný P desorpce adsorpce Hystereze Rozpustný P Doba vývoje půdy Koncentrace P Ztráty fosforu z půdy Hlavní cesty ztráty: vyluhování (rozpustný P) povrchový a podpovrchový smyv (rozpustný P a P v částicích) eroze (P v částicích) Příčiny: nadměrné hnojení nízká sorpční kapacita půd pro P nízký obsah Ca, Mg, Fe, Al, jílu zvláště kyselé písčité půdy (podzoly) vysoké srážky eroze, smyv, vyluhování Využitelnost a smyv P v půdě (dle McDowella et al., 22) Relativní výnos plodiny (%) Hodnocení zásoby P v půdě z hlediska výnosu nízká optimální vysoká Kritická hodnota pro výnos Kritická hodnota pro smyv? Ztráta P smyvem nízký střední vysoký hodnocení obsahu P v půdě z hlediska potenciálního smyvu 2

Transport P Eutrofizace vod = zvýšení výživného stavu vod Příčiny: ztráty živin z půdy jiné zdroje N a P (prací prostředky, odpadní vody aj.) narušená bilance teplota, světlo, soli Důsledky: nadměrný růst vodních rostlin vyčerpání kyslíku snížení druhové diverzity, hynutí ryb omezení průhlednosti, splavnosti Prevence ztrát P (aj. živin) z půdy Přiměřené hnojení formy a dávky hnojiv, doba a způsob aplikace Best management practices (BMP) bezorebné hospodaření, obdělávání po vrstevnicích terasy, zasakovací pásy střídání plodin, krycí plodiny aj. SÍRA V PŮDĚ v půdách běžně,3 -,16 % Zdroje: mateční horniny suchá a mokrá depozice rostlinné zbytky hnojiva Přídavky do půdy: materiály obsahující Ca, Mg, Fe nebo Al snížení rozpustnosti a mobility P Bilance (Pg): Atmosféra Hydrosféra,36 1.3. Litosféra 24.1. Půda 26 Biosféra 7,6 Celkové zásoby S (1 9 t) atoky (1 6 t r -1 ) Síra v půdě Formy výskytu: sírany (SO 4 ) rozpuštěné, adsorbované, precipitované sádrovec aj. SO 2 sulfidy (S ) v AN podmínkách elementární S v AN podmínkách organické sloučeniny (7-99 %) S aminokyseliny (cystein, serin, methionin) 1-3 % celkové S polysacharidy a lipidy vazby C-S-H, C-O-S, C-N-S 3

Koloběh S v půdě Přeměny síry v půdě Adsorpce/desorpce SO 4 : zejména hydratované oxidy Fe a Al jílové minerály, organické komplexy vliv ph (max. při 3-4,), formy Fe/Al minerálů a OH Oxidace/redukce anorganické S: vliv redox podmínek působení půdních mikroorganismů Thiobacillus, Arthrobacter, Pseudomonas, Desulfovibrio H 2 S + 2O 2 H 2 SO 4 2H + + SO 4 2S + 3O 2 + 2H 2 O 2H 2 SO 4 4H + + 2SO 4 Formy S v závislosti na ph a pe Přeměny síry v půdě Mineralizace/imobilizace organické S: mikrobiální procesy mineralizace - enzymy sulfatázy Precipitace sulfidů Volatilizace Odběr rostlinami Vyplavování, eroze, smyv Rozdíl mezi smrkovým a bukovým porostem (Havel et al. 1996, in Hruška a Cienciala 21) (kg S ha -1 r -1 ) Srážky 1 1 Celková atmosf. depozice S a N DEPOZICE S Nízká <1 kg ha -1 Střední 1-1 Vysoká 1-2 Velmi vys, >2 Podkorunové srážky 6!!! 23 Smrk Buk DEPOZICE N Nízká < kg ha -1 Střední 1-1 Vysoká 1-1 Velmi vys, >1 4

Těžba uhlí a emise SO 2 v ČR Coal mining (milion of tons) 7 6 4 3 1 Coal mining SO2 emissions Proposed limit for 21 1994 2. 2. 1. 1.. SO2 emission(milion of tons) Koncentrace SO 2 ve vzduchu v ČR - roční průměry, mg m -3. 186 188 19 192 194 196 198 2 22 Year Hruška et al. (21) Roční depozice S v ČR -g m -2 r -1 Desorpce síranů z lesních půd (Jizerské hory) Rozdíl mezi aplikovanou a výslednou koncentrací (mg l -1 ) 1 - -1-1 -2-2 Smědava 4 4 8 1 1 Aplikovaná koncentrace (mg l -1 ) F H Ep Bhs Bs Smědava 2 Rozdíl mezi aplikovanou a výslednou koncentrací (mg l -1 ) 1 1 - -1-1 4 8 1 1 Aplikovaná koncentrace (mg l -1 ) F H Ae Bvs Bv Sádrovcové půdy vysoký obsah sádrovce obvykle suché oblasti (S. Afrika, Střední Východ, Španělsko aj.) vysoká elektrická vodivost nízký osmotický potenciál (silně záporný) ph 4-9 vliv na chemické, fyzikální i biologické vlastnosti půdy obtížné využití Kyselé síranové půdy vznikají při vysokém obsahu sulfidů (pyritu) jeho oxidací mořská pobřeží (pod mangrovníky) rašeliny výsypky 4FeS 2 + 1O 2 + 14H 2 O 8H 2 SO 4 + 4Fe(OH) 3 2FeS 2 + 7O 2 + 2H 2 O 2H 2 SO 4 + 2FeSO 4 méně často vznikají v důsledku elementární S nebo jiných sulfidických minerálů extrémně kyselé půdy (ph 1 )