Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář
Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato ze SU) Úcta k lidské důstojnosti, rovnost a ochrana menšin Katalog základních hodnot společnosti: pluralismus, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita, rovnost mužů a žen
Hodnoty a cíle Evropské unie II. Cíle Evropské unie: Podpora míru, svých hodnot a blahobytu obyvatel Zajištění prostoru svobody, bezpečnosti a práva Ekonomické cíle - vnitřní trh udržitelný rozvoj Evropy vyvážený hospodářský růst a cenová stabilita konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství směřující k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku vysoký stupen ochrany a zlepšování kvality životního prostředí podpora vědeckého a technického pokroku hospodářská a měnová unie, jejíž měnou je euro. Přísné dodržování a rozvoj mezinárodního práva (Charta OSN)
Institucionální principy Zásada demokratické rovnosti Stejné postavení všech občanů před orgány Unie Zásada zastupitelské demokracie Posílení role Evropského parlamentu i parlamentů národních Protokol o používání zásad subsidiarity a proporcionality Zásada participativní demokracie Zavedení lidové iniciativy k vydání právního aktu Jeden milion občanů z podstatného počtu členských států
Evropský parlament posílení vlivu EP v rovině legislativní i kontrolní nové maximum - 751 poslanců (od voleb v roce 2009) Princip degresivní proporcionality v intervalu 6 96 ČR snížení počtu poslanců na 22 snaha narovnat rozsah pravomocí s Radou řádný legislativní proces - tzv. parlamentní veto rozšíření postupu spolurozhodování zejména oblast justice, vnitro a zemědělství tři čtení a dohodovací řízení
Funkce Evropského parlamentu Legislativní Rozšíření procedury spolurozhodování Vyjadřování souhlasu s mezinárodními smlouvami Rozpočtová Schvalování finančního rámce Týká se povinných i nepovinných výdajů Kontrolní a kreační
Evropská rada Poprvé řazena mezi standardní orgány Tvořena: předsedou, předsedou Komise, hlavami států předsedy vlád členských států Jednání se účastní Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Možnost konstruktivního zdržení se hlasování Předseda - volená funkce (2 ½ roku; maximálně dvě období) Předsedá a vede jednání Evropské rady (inkompatibilita s národní funkcí) Dosahuje soudržnosti a konsensu uvnitř Evropské rady Zastupuje Unii v rámci SZBP Volen Evropskou radou kvalifikovanou většinou
Rada Smlouva předpokládá pouze 2 Rady: Rada pro všeobecné záležitosti Rada pro zahraniční záležitosti předsedá Vysoký představitel Unie Další formace dle rozhodnutí Evropské rady Předsednictví: zachován rotační princip Týmové předsednictví
Způsoby rozhodování v Radě Používá se v Radě i v Evropské radě Způsoby hlasování - jednomyslně nebo QMV Posílení QMV o nových 68 oblastí Jednomyslnost: daně, sociální zabezpečení, zahraniční politika, společná obrana, operativní policejní spolupráce, jazyková pravidla, sídla institucí Transparentnost jednání Rady Veřejné zasedání při projednávání legislativních aktů
Definice kvalifikované většiny 3 změny: Nová definice kvalifikované většiny od 1. listopadu 2014 Zavedení přechodného období 1. listopadu 2014 31. října 2017 Členský stát může požádat o o hlasování stávajícím způsobem Stanovení kvora počtu obyvatel a států pro odložení hlasování Nejméně 4 členské státy
Definice kvalifikované většiny II. Stávající definice QMV Hlasů celkem 345 Návrh Komise: 255 hlasů (73,91 %) Jiný návrh: 255 hlasů + dvě třetiny států Možno požádat o přezkoumání zda souhlasné hlasy reprezentují alespoň 62 % občanů Unie QMV dle Lisabonské smlouvy Návrh Komise : 55 % členů Rady (nejméně 15) Musejí reprezentovat alespoň 65 % občanů Unie Jiný návrh: 72 % členů Rady Musejí reprezentovat alespoň 65 % občanů Unie
Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku duální povaha - personální propojení Komise a Rady volen Evropskou radou (QMV) se souhlasem předsedy EK (možnost veta) Předsedá Radě pro zahraniční věci Jeden z místopředsedů Komise + komisař pro vnější vztahy není stanoveno funkční období (provázanost s funkčním obdobím EK) kontinuita Řídí Evropský útvar pro vnější činnost, složený z úředníků Rady, Komise a diplomatických služeb členských států.
Evropská komise Pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie dohlíží na uplatňování práva Unie od 1. listopadu 2014 - počet komisařů = 2/3 členských států (18) Členové Komise jsou vybíráni ze státních příslušníků členských států na základě systému naprosto rovné rotace mezi členskými státy umožňujícího odrážet demografickou a zeměpisnou různorodost všech členských států. posílení pravomocí předsedy EK - rezignace komisařů na žádost předsedy větší pravomoci v oblasti sekundární normotvorby
Evropský soudní dvůr Zavedení třístupňového systému Soudní dvůr Evropské unie Tribunál (dnešní SPS) Specializované soudy Rozšíření jurisdikce v oblasti spolupráce ve věcech justice a vnitra Právní závaznost Listiny základních práv EU Žaloby ve věci dodržování principu subsidiarity
Právní akty Oproti ústavní smlouvě zůstávají zachovány dosavadní názvy právních aktů Potlačení pilířové struktury Protokol o přechodných ustanovení (právní akty přijaté na základě V a VI SEU) 3 kategorie právních aktů Legislativní akty Akty v přenesené pravomoci Prováděcí akty
Legislativní proces Odlišení legislativních, delegovaných a prováděcích předpisů Běžný legislativní postup Spolurozhodování Posílení EP Výjimky (konzultace) Účast národních parlamentů
Vyloučení a vystoupení Právní subjektivita EU Vystoupení Podle domácích ústavních pravidel Povinnost informovat předem Evropskou radu Smlouva o vystoupení (zvláštní status) Po uplynutí 2leté lhůty bez smlouvy Vyloučení Zachována stávající úprava Porušuje-li stát závažně a trvale základní principy evropské integrace (respekt k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, lidským právům)