TYPOGRAFICKÁ PRAVIDLA (typus lat. = znak; vzor: grafó lat. = píši) - velké rozšíření počítačů, vývoj software a kvalitního tisku umožňují téměř každému přípravu tiskovin. - řadu drobnějších tiskovin (pozvánky, oznámení, letáky), které si dnes připravujeme sami a na nás nenapadne, že ještě docela nedávno jsme se museli obrátit na odborníky - také rozsáhlejší dokumenty pro tisk si lze doma připravit na počítači až do konečné podoby - typogr.pravidla sice nejsou dogma, ale měl by je znát každý, kdo se pouští do tvorby tiskovin, a zvláště laici by se jich měli držet PÍSMO VÝVOJ - základem každého dokumentu jsou písmena - pokud nás zajímá jejich tvra a jiné vlastnosti, pak mluvíme ne o písmenech, ale o písmu - podle pověstí z Egypta a Číny je písmo vynález bohů - prvotní impuls ke vzniku písma byl velice praktický nutnost zaznamenávat účty - předchůdcem písma byly piktogramy zjednodušené obrázky (dodnes se používají pro orientační značení např. letiště) - z piktogramů se vyvinuly ideogramy obrazový znak splynul se svým významem PÍSMO NEJSTARŠÍ PÍSMA klínové písmo vzniklo v oblasti Mezopotámie, prošlo vývojem od piktogramů, přes slovní písmo až ke slabikovému psalo se rydly do hliněných destiček egyptské písmo pomocí obrázků bylo schopno vyjádřit všechno psalo se na papyrus nebo tesalo do kamene zjednodušením vzniklo písmo hieratické, dalším vývojem vzniklo písmo démonické hláskové písmo s 24-25 znaky čínské písmo - se udrželo v podobě slovního písma dodnes psalo se zprava doleva a shora dolů - historie písma dnes používaného v Evropě začíná u Féničanů (více než 3000 let př.n.l.); fénická abeceda měla 22-24 znaků pro souhlásky; řekové přidali do abecedy znaky pro samohlásky - z řeckého písma se vyvinula dnešní evrop.písma latinka, azbuka a dnešní řecké písmo - velká písmena latinské abecedy dochovala svůj tvar z období Říma, malá písmena pocházejí z doby Karla Velikého (800) - používání diakritických znamének pro českou abecedu zavedl Jan Hus - česká abeceda má 39 písmen (bez q, w, x) PÍSMO - abeceda základní soubor znaků potřebných k písemnému projevu, u některých pravopisů doplněných o diakritická znaménka tzv.akcentky akcentový znak = písmeno s diakritickým znaménkem (á, č, ď, é, ě, ) - v typografii se velká písmena a číslice nazývají VERZÁLKY (majuskule) a malá písmena a číslice MINUSKY (minuskule) u číslic počítačové fonty je nemají - alfanumerické znaky = písmové znaky (písmena) a číslice - interpunkční znaménka - ˇ - akcentky (akcentované znaky) ř, ž, á, - další znaky -., : ;?! - / () [] * $ % + - = @ < > ~ mezi další znaky patří i grafické prvky uspořádané ve speciálních sadách, nebo písmena řecké abecedy a symboly pro matematickou sazbu α β γ - text je tvořen písmeny a představuje základní prvek většiny dokumentů PÍSMOVÁ OSNOVA - pomyslná soustava vodorovných linií, tzv.dotažnicp - používá se pro návrh, měření a modifikaci písma (umístění akcentů a výškové proporce kresby písma) 1
- účaří písma (základní dotažnice) pomyslná linie, na kterou se umísťují jednotlivá písmena - střední výška písma ovlivňuje čitelnost (písmo s větší střední výškou a menšími horními a dolními dotahy je lépe čitelné i při jeho zmenšení) - přetah se označuje přesah oblých písmen o, p, c v minuskách i verzálkách přes účaří a střední nebo horní dotažnici (jinak by písmena působila opticky menším dojmem) - oblá a špičatá písmena mírně přesahují dotažnice, aby působila opticky stejně velká - verzálková dotažnice a horní dotažnice akcentů malých písmen často splývá s horní dotažnicí OBRAZ (KRESBA) PÍSMOVÉHO ZNAKU - základním požadavkem kladeným na písmo je jeho čitelnost (aby jeho čtení neunavovalo a působilo i esteticky) - dřík je hlavní přímý tah (nikoliv však oblý) kresby písmene (může být kolmý i šikmý) - patky písmo patkové/bezpatkové má-li písmo patku, její přechod na hlavní tak (oblý/ostrý přechod) serify = patky ukončují tahy písmen a vytváří jeho specifický charakter a ovlivňují jeho čitelnost (u verzálek rozlišujeme horní a dolní serify a u některých písmen např. C a S tzv. svislé serify) serifové / bezserifové písmo OZNAČOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH PRVKŮ PÍSEM oblé tahy písmen jsou: náběh propojení dříku se serifiem nebo oblého tahu s přímým oko uzavřený kruhový tah písmen o, g, Q 2
náběh ATRIBUTY PÍSMA - typ písma označuje základní tvarové charakteristiky písma a je označen jménem např. Arial Black - řez konkrétní verze základního typu např. kurzíva, polotučné, tučné, zúžené, rozšířené - řez písma je varianta písma, která se svou kresbou liší od základního písma, od kterého je odvozena a snímž má společnou písmovou osnovu (tj. výškové proporce) a základní kresebné znaky (např. patky). Používá se k vyznačení důležitých částí textu - rodina písma jsou všechny řezy jednoho písma, tj. skupina typů odvozených od základního typu (souhrn řezů písma) např. Arial - některé rodiny mají mnoho řezů, běžné jsou však 4: základní (obyčejný regular), kurzíva, tučné, tučná kurzíva - zvláštní efekty podtržení, přeškrtnutí - barva, obrysy a deformace písma zešikmení, perspektivní efekt - stupeň písma vyjadřuje výšku písma (v bodech), je to rozměr horní plochy na kovové liteře - vlastní výška písmen závisí na typu písma různá písma téhož stupně mohou mít různé výšky odpovídajících písmen - šířka písma v procentech (čtverčík = em) nejčastěji používaný systém rozdělí čtverčík na 18 jednotek. Šířka kuželek jednotlivých písmen se pak vyjadřuje v těchto jednotkách. Všechny číslice mají stejnou šířku. Šířky písmen se liší pro různé typu písma VELIKOST PÍSMA = velikost znaků v milimetrech, odpovídá světlé výšce písma - používání stupňů písma 6-7 (slovníky, jízdní řády, telef.seznamy, poznámky, vysvětlivky), 8 (noviny), 9 (časopisy), 10 (většina knih), 11 a 12 (učebnice, knihy většího formátu), 13 (dětské knihy) - písmo proporcionální - mají různě široká písmena většina písem je proporcionálních - písmo neproporcionální mají všechna písmena stejně široká nejznámější neproporcionální písmo je zřejmě Courier (podle meziznakových mezer) - stínování písmových znaků - znamená zesílení částí (dříků, oblouků) či celých tahů písmen - šikmé stínování je typické pro DYNAMICKÁ - renesanční písma, svislé pro písma STATICKÁ klasická - směr stínování, kontrast mezi silným a slabým tahem 3
TYPOGRAFICKÉ MĚRNÉ SYSTÉMY anglo-americký - 1" (inch, palec) = 72,27 points = 2,54 cm - 1 point = 0,3528 mm - 1 pica = 12 points = 4,23 mm evropský (Didotův) - 1 bod = 0,3759 mm - 12 bodů = 1 cicero = 4,513 mm - 2660 = 1 m relativní typografické míry jsou vztažené ke stupni písma, jednotkou je em, v češtině také nazývaná čtverčík, která je velikostí rovna stupni písma (polovina čtverčíku se značí en) FONTY - je kompletní sada písem (vč. diakritiky, čísel a dalších znaků) jednoho typu písma a jednoho řezu - bitmapové fonty kresba každého znaku je dána tisknoucími a netisknoucími body 1 bitmapový font obsahuje 1 řez 1 typu a 1 stupně, proto pro každý stupeň (velikost) písma potřebujeme zvláštní sadu (tyto fonty jsou náročné na kapacitu disku) - vektorové fonty tvar písma je dán matematickým popisem obrysu, přičemž pro každý řez stačí 1 font s volitelnou velikostí (font zahrnuje všechny stupně písma) KLASIFIKACE PÍSEM Patkové písmo se stínovanými tahy Antikva dynamická antikva o má šikmé, nepříliš výrazné stínování a oblý přechod na patku o síla hlavních a vedlejších tahů se liší málo, písmena jsou různě široká o je to nejvhodnější a nejpoužívanější písmo pro hladkou knižní sazbu vyplňující celou stránku o nejrozšířenější typy tohoto písma jsou Times Roman, Garamont, Palatino, Sans Serif přechodová antikva o má téměř svislé stínování, výrazný rozdíl v síle hlavních a vedlejších tahů o do této skupiny patří Baskerville, Bookman statická antikva o má svislou osu stínování, výrazný rozdíl v síle hlavních a vedlejších tahů, patky často bez náběhu, písmena stejně široká o příklad této skupiny písem je Bodoni lineární patkové písmo o tzv. Egyptienka je písmo s výraznými patkami o tloušťka hlavních a vedlejších tahů je stejná nebo jen málo odlišná o tahy jsou nestínované nebo jen velmi málo stínované o je to písmo akcidenční, novinové a časopisecké, vhodné pro kratší texty lineární bezserifové písmo o tzv. Grotesk je písmo bez patek s tahy stejně silnými nebo jen mírně diferencovanými o je to písmo hůře čitelné v delším souvislém textu (díky absenci patek) o zato je dobře čitelné v horších světelných podmínkách (díky rovnoměrné síle tahů) o užívá se pro nadpisy, orientační nápisy, na sklo, folie apod. statické lineární bezserifové o písmo má tahy mírně stínované se svislou osou stínování o do této skupiny patří známá a užívaná písma jako Helvetica, Univers, Arial geometricky konstruované lineární bezserifové o písmo má neměnnou sílu tahů a je konstruováno do určitého tvaru o patří sem např. Futura a AvantGarde dynamické lineární bezserifové 4
o písmo má mírně diferencované tahy a nestejné šířkové proporce lineární antikva o je kategorie písem, které mísí znaky antikvy a grotesku o písmo je buď stínované bez patek nebo má nediferencované či málo diferencované tahy a nevýrazné patky - poslední 2 skupiny písem jsou písma PSANÁ A ZDOBENÁ tato písma mohou být velmi různá a nelze je charakterizovat typickými znaky PÍSMO rodina písma je skupina řezů odvozených z 1 typu písma používání řezů písma z 1 rodiny zajišťuje jednotný vzhled sazby - písmová rodina obsahuje základní písmo a jeho vyznačovací verze, řezy písma stojatého i kurzívy tj. písmo stejného druhu, se společnými kresebnými vlastnostmi a také stejnou střední výškou, výškou verzálek a délkou horních a dolních dotahů - rodina nese jednotný název typu základního písma např. Times základní písmo je to písmo stojaté (obyčejné, normální), jehož znaky jsou vzpřímené vyznačovací řez písma je taková kresebná verze, která se liší svou kresbou od základního písma, ale je z něj odvozena a používá se ke zvýraznění důležitých slov nebo celých částí textu je to kurzíva, polotučné, tučné, velmi tučné, tučná kurzíva a kapitálky kurzíva je řez s mírným sklonem, odvozený od základního písma tloušťka (váha) písmových tahů je poměr tloušťky tahů k výšce písmen, který ovlivňuje výraznost a čitelnost může být zesílené: polotučné, tučné, velmi tučné, tučná kurzíva; zeslabené: tenké, slabé kapitálky jsou verzálky kreslené na střední výšku písma - pravé kapitálky jsou ve speciálním písmovém souboru - nepravé kapitálky jsou imitovány vysázením požadovaného textu verzálkami menší velikosti zúžené písmo, rozšířené písmo ROZDĚLENÍ POUŽÍVANÝCH TYPOGRAFICKÝCH PÍSEM (dle ČSN 88 1101) - latinková písma - nelatinková písma pravosměrná (slovanská a řecká) - nelatinková písma levosměrná (orientální) - ostatní písma (exotická) MEZISLOVNÍ MEZERA - vzdálenost mezi slovy ovlivňuje čitelnost a rozsah sazby - vhodná mezislovní mezera je třetinou stupně písma (třetina čtverčíku, např. u dvanáctibodového písma je šířka 4 body v procentech je to 100 %) - přípustná minimální velikost mezislovní mezery je čtvrtina čtverčíku (75 %) - maximální velikost mezislovní mezery je jeden a půl čtverčíku (150 %) NEDĚLITELNÁ MEZERA - slouží k provázání předložky nebo spojky Alt+0160 nebo Ctrl+Shift+mezerník - word vkládá automaticky mezi předložky v, k, s,k z, předložky o a u jsou zatím opomenuty VYPLNˇOVÁNÍ ŘÁDKŮ MEZERY MEZI PÍSMENY - volba prostrkávání změna vzdálenosti mezi jednotlivými znaky, může zlepšit čitelnost, ovlivnit prostor který bude text zaujímat a také změní zabarvení vytištěného dokumentu - výběrové prostrkávání využívá se k úpravám titulků (zvýraznění) větších stupňů písma - kerning vyrovnávání písem ŘÁDKOVÝ PROKLAD (řádkování; mezera mezi řádky) - spočívá ve zvětšování nebo zmenšování mezer mezi řádky 5
- ovlivňuje poměr tištěné a netištěné plochy, má vliv na čitelnost textu a zbarvení stránky - pro menší písma je vhodné zvolit větší řádkový proklad (např. písmo menší než 9bodů proklad větší než 2body) - pro zadávání se používají číselné hodnoty oddělené lomítkem, např. 10/12 desetibodové číslo a dvanáctibodová kuželka proklad je dva body, zadání lze provést i v procentech 120 % - v jednoduchých textových editorech je řádkování nesprávně označováno (1, 1 ½, 2 řádky) - stránkový a řádkový rejstřík sazba při níž se kryje první a poslední řádek u oboustranně potištěné stránky kontrolou v průhledu a také u dvou protilehlých stránek - stránkový rejstřík krytí 1. a posledního řádku v oboustranném tisku v protilehlých stránek - řádkový rejstřík krytí všech textových řádek (i ve sloupcích) ODSTAVCE ZÁKLADNÍ ZPŮSOBY VYZNAČOVÁNÍ - odsazením na prvém řádku odstavce jeden až dva čtverčíky - odstavec bez odsazení bývá nejčastěji oddělen prázdným řádkem - předsazením prvního řádku odstavce tento způsob není příliš používán - začíná-li odstavec na východovém řádku odstavce, používá se odsazení alespoň tři čtverčíky (obr.) - obvyklý způsob rozlišení odstavců je použití odstavcové zarážky o tato zarážka musí být v celém textu stejná, může být nahrazena odrážkou, číslováním nebo iniciálou o lze použít i předsazení prvního řádku před ostatní o pokud po sobě jdoucí odstavce nemají odsazené první řádky, je třeba mezi nimi dělat mezery (proklad) o klasická úprava je taková, že první odstavec za nadpisem nemá zarážku a následující o odstavce ji mají poslední řádek odstavce musí být delší než odstavcová zarážka a alespoň o 1 em kratší než úplný řádek TYPOGRAFIE ODSTAVCE zabarvení sazby - poměr potištěné a nepotištěné plochy vysázené stránky sazba na levou nebo pravou zarážku (na praporek) stejnoměrné slovní mezery umožňují optimální čitelnost, je vhodná pro psaní titulků, poznámek, popisků a sazbu úzkých sloupců sazba do bloku je vhodná tam, kde je třeba využít co nejlépe prostor pro sazbu protože se vyplnění řádku provádí roztažením potřebného množství volného místa do mezer mezi jednotlivými slovy, proto je možné vyrovnané mezislovní mezery při blokovém zarovnání textu zachovat v řádcích nad třicet znaků (u kratších řádků je nutné použít dělení slov) - řeka jsou za ní považovány již tři mezery pod sebou sazba na střední osu tato úprava je vhodná pro dokumenty slavnostnějšího charakteru, často se uplatňuje v reklamních textech a básních volná úprava asymetricky uspořádaný text opticky se jeví zajímavou, ale je obtížně čitelná (u poezie) DĚLENÍ SLOV - řídí se pravopisnými pravidly, úprava tohoto dělení z estetického hlediska také pravidly typografickými - jednohláskové předložky neslabičné (k, s, v, z) i slabičné (o,u) a spojky (i, a) zakazují typografická pravidla ponechat na konci řádku jako jedinou výjimkou povolují spojku a (předložky i spojky ve Wordu lze spojit s následujícím slovem nedělitelnou mezerou Ctrl+Shift+mezerník nebo Alt+0160) - při sazbě do bloku lze dělit pouze třikrát pod sebou, toto pravidlo není nutné dodržet při úzké sazbě do 30 písmen 6
- dvouslabičná slova první část slova musí mít minimálně 2 písmena a druhá část slova, která se převádí na následující řádek minimálně 3 písmena za písmena se počítají i interpunkční znaménka často nemůžeme rozdělit slovo uvnitř věty, ale pokud stojí na konci věty nebo před interpunkcí, tak můžeme (např. chybně: napro-ti, o-kolo; správně: na-proti, oko-lo?) - víceslabičná slova dělíme podle slabik (předpona-základ-slabičná přípona), je-li uprostřed slova skupina souhlásek, dělíme tak, že jednu souhlásku nenecháváme na prvním řádku a ostatní převádíme na následující řádek (např. ses-tra) - složená slova přednost má dělení v místě spojení (např. nesprávně Českomo-ravská; správně Česko-moravská) a pokud jsou složené výrazy se spojovníkem, dělíme je tak, že spojovník opakujeme i na novém řádku (Slovník česko- - německý) SLOVA SE NESMÍ DĚLIT V PŘÍPADĚ - pokud by na konci řádku zůstalo jedno písmeno (např. a-nabáze) - pokud by na následující řádek byla přenesena pouze dvě písmena (např. anabá-ze) - pokud by rozdělením vzniklo slovo nevhodného významu nebo vulgarismus (např. spisovat-tele; nádržka) - nesmí se dělit do dvou řádků titul a jméno (JUDr. Horák) a zkrácené jméno a příjmení (J.- Dvořák) - čísla (10-000), číslovky se zkratkami jednotek (10-m, 50-Kč) a datumy vysázené číslicemi (30.8.- 2002; 30.-8.2002; 30.-srpna 2002) - není možné dělit zkratky (t.-č., s.-r.o., a.-s., a.-p.) SPOJENÍ SLOV NEBO ZKRATEK A ČÍSLIC - při rozdělení spojení číslic a značky nebo zkratky měrné jednotky, začíná na následujícím řádku jednotka vypsaná celým slovem (100-kilometrů, 100-korun) - pokud je název před číslem, je možné ho ponechat na předcházejícím řádku za předpokladu, že číselný údaj je dvoumístný (např. obr.-100, tab.-10) - datum je možné rozdělit pouze tak, že den a měsíc oddělíme od letopočtu (např. 30.srpna-2002) - ve Wordu lze mimo automatického dělení slov použít k rozdělení slov Ctrl+-) K DĚLENÍ SLOV LZE VYUŽÍT POMLČKU 1. čtvrtčtverčíkovou (spojovník nejmenší psaný normálním - ) - používá se pro dělení slov na konci řádku a spojování uprostřed slov (např. je-li, česko-ruský atd.), neodděluje se mezerami (Alt+0173) - příklady: bude-li, má-li, společensko-politický, propan-butan, Frýdek-Místek, Praha-východ, Rimskij- Korsakov ) - dojde-li k dělení na konci řádku, znaménko se na novém řádku opakuje (viz. dělení slov složená slova) 2. půlčtverčíkovou (pomlčka krátká pomlčka, Window Alt+0150, Macintosh Alt+spojovník) - používá se v číselných výčtech (např.: str. 28 37, v letech 2002 03 atd.), neodděluje se mezerami - při označení celých měnových hodnot se klade těsně za desetinnou čárku např.: 25, - je-li sázena v textu jako pomlčka pro naznačení přestávky, je vždy oddělena mezerami, smí zůstat na konci řádku, ale nový řádek jí začínat nesmí - vyjde-li na konec řádku nahrazuje se slovem 3. čtverčíkovou (dlouhá pomlčka, Windows Alt+0151, Macintosh Alt+Shift+spojovník) - používá se v textu jako interpunkční znaménko (oddělovač větných celků) - např. vždyť jsem to říkal není na tom nic - patří i mezi jména autorů v citacích (Toman, J. Novák, C.) a odděluje se na obou stranách mezerou (v českém textu, Angličan ji píše bez mezer) 4. minus používá se v matematických vzorcích, Windows Alt+0173, Macintosh pomocí fontu Symbol ZNAMÉNKA tři tečky (výpustka neboli elipsa) psané místo vypuštěného textu, nepíše se třikrát tečka (to by Word špatně mezeroval), nýbrž Windows Crtrl+Alt+tečka, Ctrl+tečka, Alt+0133; Macintosh Alt+Shift+ů - před výpustku píšeme pevnou mezeru, pokud za ním končí věta, tečku už nepíšeme... tři tečky vysázené trojím úhozem trojtečka má neměnnou šířku mezer., ; :?! interpunkční znaménka se píší těsně za slovo (bez mezery), za nimi se píše mezera uvozovky i závorky se přisazují vždy ke slovu, vně závorek následuje mezera 7
- (text); text ; text Windows Alt+0187, Alt+0171 + - = matematická znaménka se píší s mezerami DALŠÍ PRVKY * označení narození nebo odvolávek v textu, od čísla nebo jména se odděluje mezerou označení úmrtí, od čísla nebo jména se odděluje mezerou (Windows Alt+0134; Macintosh Alt+Shift+ž) & od čísla nebo jména se odděluje mezerou Windows Alt+0149, Macintosh Alt+Shift+ě Ctrl+Alt+L česká klávesnice AltGr+e; anglická klávesnice AltGr+5; Alt+0128 ČÍSLA A ZKRATKY - číselné hodnoty v textu se sází slovně, výjimku tvoří sazba letopočtů, dat a spojení čísel s měrnými jednotkami, zde se oddělují od dalšího textu mezerou vyjde-li číslo na začátku řádku a není-li možné to změnit, pak se vypíše slovy v technické sazbě se pro vyjádření číselné hodnoty používá číslic - tisíce a milióny se oddělují mezerou, desetinná místa se oddělují čárkou bez mezery, číslice od desetinné čárky napravo se oddělují mezerou po trojmístných skupinách (1 200 100,423 542 1) - peněžní hodnoty se v desetinném vyjádření sázejí s desetinnou čárkou a pomlčkou, tehdy se značka měny klade před číselný údaj; jde-li o celé číslo, značka se klade za číselnou hodnotu (Kč 150, Kč 150,50 150 Kč) - při desetinném vyjádření jiných celých hodnot (míry, váhy, apod.) se nepoužívá pomlčka, ale desetinná čárka s nulami (120,50 m 200,25 l 150,20 t) - číslice spojená s výrazem do jednoho slova (násobky) nebo značky se sází bez mezer (25krát, 50násobek, 16bitový) - datum den se sází arabskými číslicemi s tečkou, měsíc arabskými nebo římskými číslicemi s tečkou nebo slovně, letopočet nezkráceně arabskými číslicemi bez oddělování čísel mezerou po skupinách - zkrácení letopočtu o první dvě číslice je možné pouze při dvou letopočtech spojených spojovníkem nebo zlomkovou čárou (2002 03; 2003/04), nebo ve zvláštních spojeních (INVEX 99 nebo 99) nebo v případě výtvarného záměru (novoročenka) - jednotlivé údaje oddělujeme mezerou (čísla od slov, dny-měsíce-roky) 18. října 2002 18. 10. 2002 18. X. 2002 - časové údaje tečka nebo čárka oddělující hodiny od minut se sází bez mezer, sekundy se oddělují od minut dvojtečkou a jejich desetiny desetinnou čárkou - při psaní sportovních výsledků se hodiny, minuty i sekundy oddělují dvojtečkou bez mezer - časové údaje se nesmí dělit do dvou řádků - procento odděluje se od předchozího čísla mezerou (jsi odborník na 100 % - sto procent) - těsně se procenta přisazují, pokud je složený znak sázen jako přídavné jméno (jsi 100% odborník stoprocentní) - zkratky - zkratky z více slov spojené do jednoho slova se píší s jednou tečkou na konci (např. tj., nikoli tj.) - iniciálové zkratky (USA, NATO) nemají tečky - zkratky nepatří na začátek věty - vyznačování důležitých slov v textu je nejlépe dělat jiným řezem téže rodiny (kurzíva, tučné, tučná kurzíva) podtrhávání není vhodné stupeň se nesmí vytvářet deformací písmene o nebo O - označení záporné teploty: znaménko mínus a číslice se sází bez mezery, značka stupeň se odděluje mezerou 5 - spojení stupeň Celsia je jediný výraz a značka stupně se od zkratky neodděluje 5 C - při sazbě teplot v kelvinech se sází bez značky stupeň 5 K - označení stupně alkoholu jedná se o přídavné jméno a značka se tedy k číslici přisazuje bez mezery 12 pivo - při označení velikosti úhlu se údaje ve stupních, minutách a vteřinách sázejí bez mezery 30 12 40 (Windows Alt+0180 a Alt+0189) 8
DESIGN DOKUMENTŮ 1. určení cílů a sdělení dokumentu kdo, kde a kdy bude čtenářem obsah dokumentu 2. volba vhodného formátu velikost, vzhled orientace, plocha pro tisk, rozsah, počet sloupců, počet barev 3. volba titulků (nadpisů), volba písma pro text výstižnost, přitažlivost, čitelnost, typ a stupeň písma, proklad (řádkování) 4. udržení pozornosti logičnost struktury, oživení ilustracemi a grafickými symboly, vyznačování v textu, použití barev 5. druh použitého papíru a tiskové technologie - při návrhu je třeba věnovat pozornost: o typografii písma (volba, kombinace, atributy) o typografii odstavce (vzdálenost řádek, vzdálenost mezi znaky, slovy) o typografii sazby (zbarvení sazby, umístění grafických prvků, kompozice stránek ) FORMÁT DOKUMENTŮ - ideální formát neexistuje - první rozměr udává vždy šířku 15x21, 21x29 - volba špatného formátu např. obří knihy pro děti - tržní strategie určení formátu odlišení, podobnost - obdélníkový knihy, katalogy, brožury - úzký francouzský formát (obdélník na výšku) speciální dokumenty (seznamy, jídelní lístky) - podlouhlý italský formát (obdélník na šířku) dětské knihy, obrázky (panoramatické fotky) - čtvercový propagační materiály - atypické formáty kreativní tvorba, básně, jsou finančně náročné - formát tiskovin a úprava stránky osvědčený harmonický poměr je poměr zlatého řezu š : v = 1 : 1,618 o velmi podobný je jednoduchý poměr 2 : 3 o zajímavý je čtverec o u malých rozměrů působí zajímavě 1:2 nebo 5:9 o běžný uživatel počítače používá standardizované formáty papíru, které mu software nabízí SAZEBNÍ OBRAZEC - vymezuje pro grafické ztvárnění obsahu dokumentu - udává základní rozvržení stránky o velikost plochy pro sazbu určujeme buď přímo nebo zadáním velikosti okrajů stránky o v horním okraji může být záhlaví, v dolním pata o okraj u hřbetu má být nejmenší, protože opticky se v otevřené knize okraje u hřbetu spojí o největší má být dolní okraj záhlaví levý okraj pravý okraj pata 9
OPTICKÝ STŘED STRÁNKY - je výše než geometrický střed dokumentu - je nejvhodnější místo pro umístění nadpisů, krátkého textu o několika řádcích, obrazového prvku který má upoutat pozornost opt. střed stránky geom. střed stránky - obdobou optického středu v horizontální poloze je Zlatý řez SAZEBNÍ OBRAZEC - sazební obrazec se umísťuje nad geometrickým středem stránky a v souladu s optickým středem stránky - je-li sazební obrazec nad optickým středem sazba odlétá - je-li sazební obrazec pod optickým středem sazba padá - u vícestránkových dokumentů se zakresluje pro obě protilehlé plochy - klasická konstrukce SO vychází z poměrů okrajů stránek 3:4:5:7 - konstrukce úhlopříčná určena postavením úhlopříček stránky a dvoustrany (nelze použít u podélných, čtvercových a úzkých formátů) - konstrukce vychýlené úhlopříčky dvoustrany šířka stránky je rozdělena na 3 (4, 5) díly a z levého horního rohu se vytvoří kružnice o poloměru 2/3 (úzký saz. obr.) ¾ nebo 4/5 (široký saz. obr.), která určí bod, kde vychýlená úhlopříčka protíná pomyslný hřbet dokumentu - pravá stránka je významnější - také plocha stránky nemá rovnoměrně rozdělenou pozornost čtenáře pravá horní a horní část stránky je významnější - klasická konstrukce okrajů stránky horní okraj je 1/9 výšky stránky) ČÍSLOVÁNÍ STRÁNEK - bývá umístěno v záhlaví nebo v patě, případně ve vnějším okraji, pravá stránka má liché číslo, levá sudé 10