HUDEBNÍ PRO GRAMY PŘÍSTUPNÉ OSOBÁM SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM

HUDEBNÍ PRO GRAMY PŘÍSTUPNÉ OSOBÁM SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Tato publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

CESTA K ROVNÉMU UPLATNĚNÍ PŘI ZRAKOVÉM POSTIŽENÍ HUDEBNÍ PROGRAMY PŘÍSTUPNÉ OSOBÁM SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM Kolektiv autorů Marek Susčík, Milan Habrnal, Renata Susčíková Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Marek Susčík, Milan Habrnal, Renata Susčíková ISBN 978-80-7290-511-9

Obsah OBSAH Úvod......9 Rozdíly mezi používáním programu nevidomým člověkem a vidícím...11 Potřebné dovednosti pro práci s hudebními programy...13 Cakewalk Sonar a Caketalking...14 Co vám může nabídnout Cakewalk Sonar...14 Zpřístupnění programu Cakewalk Sonar osobám se zrakovým postižením...15 Popis prostředí programu Cakewalk Sonar...16 Práce s programem Cakewalk Sonar a skripty Caketalking...19 Čím program ovládat...19 Nová skladba nebo otevření uložené skladby...19 Pohyb mezi stopami a jejich vlastnostmi...20 Popis vlastností stop a práce s těmito vlastnostmi...21 Volba nástroje a nahrávání v reálném čase...23 Nahrávání krok po kroku...24 Přehrávání skladby a přesun ve skladbě...25 Takt, tónina, tempo...26 Metronom...27 Označování stop...28 Kopírování vybraného úseku skladby...29 Kvantizace...29 Transpozice...30 Event list (seznam událostí)...31 Meter/key view (pohled na změny taktu a tóniny)...32 Tempo view (pohled na změny tempa)...33 Lyrics view (pohled na texty)...33 Staff view (pohled na notovou osnovu)...34 Příklad skladbičky v programu Cakewalk Sonar...35 Systémové nároky, instalace a nastavení programu Cakewalk Sonar...39 Jak můžete získat Cakewalk Sonar a Caketalking...43 Zajímavé zdroje související s programem Cakewalk Sonar a skripty Caketalking...44 Capella...45 Co vám může nabídnout Capella...45 Zpřístupnění programu Capella osobám se zrakovým postižením...46 Popis prostředí programu Capella...47 Práce s programem Capella...51 Průvodce partiturou...52 Výška not, oktávy...53 Délka not, tečky za notou a ligatura...54 Posuvky...55 Přehrávání skladby a pohyb v notovém zápisu...55 Editace, opravy chyb, označování bloku...56 Taktové čáry a repetice...57 Nožky not a trámce...57

Hudební programy přístupné osobám se zrakovým postižením Akordový režim...59 Polyfonní dvojhlas...59 Text písně...60 Formátování...61 Hudební notace...63 Hudební symboly...63 Jednoduchý text, textové pole...64 Galerie a její použití...65 Klíč, tónina, takt...65 Transpozice...66 Ukládání, otevírání, vzhled a tisk souborů programu Capella...66 Import, export...66 Příklad skladbičky v programu Capella...67 Systémové nároky, instalace a nastavení programu Capella...72 Jak můžete získat program Capella...74 Zajímavé zdroje související s programem Capella...74 Goodfeel......76 Co vám může nabídnout Goodfeel...76 Zpřístupnění programu Goodfeel osobám se zrakovým postižením...77 Popis prostředí a práce s programem Goodfeel...78 Systémové nároky, instalace a nastavení programu Goodfeel...81 Jak můžete získat Goodfeel...83 Zajímavé zdroje související s programem Goodfeel...83 Lime a Lime Aloud...84 Co vám může nabídnout Lime...84 Zpřístupnění programu Lime osobám se zrakovým postižením...86 Popis prostředí programu Lime...86 Práce s programem Lime a skripty Lime Aloud...88 Čím program ovládat...88 Nová skladba, otevření a uložení skladby, tisk...88 Prohlížení otevřené skladby...89 Zadávání not...91 Úpravy ve skladbě...93 Texty, čáry a křivky ve skladbě...94 Přidávání a ubírání taktů a stránek, předtaktí...95 Správa a přidání nových partů nebo hlasů...95 Klíč, tónina, takt, taktové čáry...96 Grafické úpravy ve skladbě...97 Přehrávání skladby...97 Import, export...98 Klávesové zkratky s klávesou Ctrl...98 Příklad skladbičky v programu Lime...99 Systémové nároky, instalace a nastavení programu Lime...103 Jak můžete získat Lime a Lime Aloud...105 Zajímavé zdroje související s programem Lime a skripty Lime Aloud...106 SharpEye...107 LilyPond...110 Co vám může nabídnout LilyPond...110

Obsah Zpřístupnění programu LilyPond osobám se zrakovým postižením...111 Popis prostředí programu LilyPond...111 Práce s programem LilyPond...112 Jak LilyPond pracuje...112 Formát textu...113 Struktura textu...113 Překlad textu do notového zápisu...114 Zápis not...114 Oktávy...115 Délka not...116 Pomlky...116 Označení taktu...117 Tempo...117 Klíče...118 Komentáře...118 Tónina...119 Ligatura a oblouček...119 Artikulace...120 Prstoklad...121 Dynamika...121 Předtaktí...122 Trioly...122 Repetice...123 Intervaly a akordy...123 Tvorba více notových osnov...124 Zápis not pro klavír...125 Pojmenování notových osnov...126 Zápis vícehlasu...127 Proměnné...128 Vkládání textu do notového zápisu...129 Podrobnější seznámení se strukturou dokumentu...131 Typy závorek a jejich význam...133 Uložení skladby ve formátu MIDI...134 Informace o skladbě...135 Příklad skladbičky v programu LilyPond...136 Systémové nároky, instalace a nastavení programu LilyPond...139 Jak můžete získat LilyPond...141 Zajímavé zdroje související s programem LilyPond...141 Guitar Pro...142 Co vám může nabídnout Guitar Pro...142 Zpřístupnění programu Guitar Pro osobám se zrakovým postižením...143 Popis prostředí programu Guitar Pro...143 Práce s programem Guitar Pro...145 Vkládání not...145 Délka tónu, tečky u noty, trioly a další skupiny not...147 Přehrávání, pohyb a orientace v zápisu...147 Informace o partituře, tempo...148 Nástroj, klíč, tónina, takt...148 Taktové čáry, repetice, volta svorky, řádkování...149

Hudební programy přístupné osobám se zrakovým postižením Vkládání textu písně...149 Zvuk nástroje, RSE, volby mixážního pultu, panel stop...149 Vlastnosti not, efekty...150 Otevření souboru, import, uložení, export, vzhled stránky a tisk...151 Příklad skladbičky v programu Guitar Pro...151 Systémové nároky, instalace a nastavení programu Guitar Pro...155 Jak můžete získat Guitar Pro...156 Zajímavé zdroje související s programem Guitar Pro...156 Závěr...158 Slovníček pojmů...159 Verze popisovaných programů...161

Úvod ÚVOD Žijeme v době velkého rozmachu informačních technologií. Téměř na každém kroku se setkáváme s pojmy jako např. počítač, Internet, e-mail atd. Informační technologie se stávají součástí našich životů. Využíváme je při práci, výuce i odpočinku. Pronikají do všech oblastí lidských činností. Stranou tohoto dění nezůstává ani oblast, která nás provází od počátku naší existence, která nás ovlivňuje nezávisle na jazyku, jakým hovoříme, která v nás dokáže vyvolat hluboké a intenzivní pocity. Společník, kterého máme na mysli, se nazývá hudba. Ano, ani hudba nezaostává za dnešními trendy, i do hudební oblasti zasáhly informační technologie, jako jsou počítače či elektronické hudební nástroje. Podle našeho názoru znamenají tyto technologie pro hudbu velký přínos. Skladby interpretované významnými umělci mohou být zaznamenány ve vynikající kvalitě a díky Internetu mohou být snadno a rychle zpřístupněny celému světu. Elektronické hudební nástroje mohou v našich domovech rozehrát symfonický orchestr či rozechvět podlahu ve stovkách moderních rytmů. Počítačové programy umožňují zápis, úpravu a velmi kvalitní tisk notových materiálů hudebním skladatelům, učitelům hudby a také všem ostatním zájemcům o práci s hudebním materiálem. Velkokapacitní paměťová média (pevné disky) nám umožňují mít doma nepřeberné množství hudby a USB klíčenky nám dávají možnost nosit stovky skladeb v kapse a mít je tak stále s sebou. Poslech hudby či dokonce její tvorba je k dispozici komukoli, kdo o něco takového projeví zájem. Rozmach informačních technologií, o němž hovoříme, velmi prospěl kromě hudby také skupině osob, které otevřel oči. Jedná se o osoby se zrakovým postižením. Protože pro počítače existují programy, které jsou schopny prostřednictvím hlasu číst osobám se zrakovým postižením, co právě počítač zobrazuje, otevřel se těmto osobám např. svět webových stránek, e-mailů a také současných způsobů práce s hudbou. Pro zrakově postižené není problém na počítači přehrávat skladby a mít tak k dispozici stejné množství skladeb jako vidící uživatelé. Nevidomí mohou počítač využívat i pro vyhledávání informací o hudebních dílech, interpretech či skladatelích stejně jako vidící uživatelé. Situace však není pro zrakově postiženého tak jednoduchá v případě, kdy se rozhodne studovat skladbu z notového materiálu či některou skladbu sám vytvořit a připravit například notový materiál pro vidící či zrakově postižené interprety. Notový zápis je totiž grafický záznam hudby. I když dnešní počítače mohou nevidomým uživatelům přečíst text, který se objeví na obrazovce, nedokážou si poradit s popisem obrázku, který počítač ukáže vidícímu uživateli. Většina současných hudebních programů umožňujících tvorbu notového zápisu je pro osoby se zrakovým postižením nedostupná právě z toho důvodu, že odečítače nedokážou interpretovat a převést do slovní podoby obrázek notového zápisu, který tyto programy vytvářejí. Naštěstí však existuje několik aplikací, které se podařilo nevidomým uživatelům zpřístupnit a právě takové programy vám představíme v této publikaci. Tato publikace by vám měla pomoci v situaci, kdy si chcete zvolit vhodný hudební program pro zápis či zpracování hudby a přitom nemůžete při práci s takovým programem využít zrakovou kontrolu. Text může pomoci například i rodičům dětí se zrakovým postižením, které se věnují studiu hudby a rodiče pro tyto děti potřebují připravit notový zápis v Braillově písmu, případně samy děti při studiu hudby mají vypracovávat úkoly vyžadující práci s notovým zápisem. Publikace by měla posloužit také zrakově postiženým učitelům hudby, kteří připravují notové materiály pro své žáky a chtějí si za tímto účelem zvolit vhodný počítačový program, který jim při této práci pomůže. Také vidící učitelé hudby mohou po přečtení této publikace doporučit vhodný hudební program svému žákovi, má-li tento žák zrakové postižení, nebo mu prostřednictvím některého z uvedených programů připravit notový materiál. 10

Hudební programy přístupné osobám se zrakovým postižením Text není zamýšlen jako podrobný návod pro práci s popisovanými hudebními programy, i když máme za to, že je v něm poskytnuto dostatečné množství informací, aby po jejich prostudování mohl čtenář začít s vybraným programem pracovat. Tento text si klade za cíl představit vám programy Cakewalk, Lime, Goodfeel, SharpEye, Capella, Guitar Pro a LilyPond a seznámit vás s následujícími skutečnostmi týkajícími se výše zmíněných programů: jaké možnosti může program nabídnout, jakým způsobem je program zpřístupněn pro osoby se zrakovým postižením, jaké uživatelské prostředí na vás čeká, pokud se rozhodnete s programem pracovat, jak se zvolený program ovládá včetně speciálních postupů vhodných pro obsluhu osobami se zrakovým postižením (neobsahuje podrobný popis všech funkcí, spíše tuto kapitolu berte jako rychlého průvodce umožňujícího začít s programem pracovat), příklad, který vám ukáže všechny kroky potřebné pro zápis konkrétní skladby; tato skladba je zvolena stejná pro všechny programy, aby bylo možné srovnat ovládání jenotlivých aplikací a u programů podobného zaměření porovnat výsledek, jak se program instaluje, nastavuje před prvotním započetím práce a jaké jsou jeho nároky na technické a programové vybavení počítače, kde můžete program získat a kolik stojí, jedná-li se o placené programové vybavení, několik informačních zdrojů (většinou adres webových stránek), na nichž se můžete o programu dozvědět další informace či si jej přímo objednat. Kromě kapitol obsahujících popis jednotlivých programů obsahuje tato publikace také kapitolu, po jejímž přečtení si můžete udělat představu o tom, jak se liší práce s počítačem u osob vidících a osob se zrakovým postižením. Tento text obsahuje také kapitolu obsahující seznam doporučených dovedností pro ty z vás, kteří by se chtěli pustit do práce s některým z uvedených programů. Na konci publikace je uveden slovníček pojmů, do něhož můžete nahlédnout, pokud si nebudete jistí významem některého termínu používaného v oblasti informačních technologií. Protože počítačové programy patří k velmi rychle se vyvíjející oblasti, je v závěru publikace rovněž uveden seznam programů včetně jejich verzí, ke kterým se vztahují kapitoly tohoto textu. Pokud budete používat jinou verzi programového vybavení, může se její ovládání lišit od toho, které zde bude popsáno. 11

Rozdíly mezi používáním programu nevidomým člověkem a vidícím ROZDÍLY MEZI POUŽÍVÁNÍM PROGRAMU NEVIDOMÝM ČLOVĚKEM A VIDÍCÍM Zrak je pokládán za nejdůležitější lidský smysl. Říká se, že až 80 procent informací vnímáme prostřednictvím zraku. Se skutečností, že vidíme, se počítá při vytváření prostředí pro život člověka. Osoby se zrakovým postižením, které nemohou zrak využívat, musejí v převážné většině případů využít pro vnímání okolního světa ostatních smyslů (zejména sluch a hmat). Sluch a hmat jsou také jediné smysly, které může osoba se zrakovým postižením využívat při obsluze osobního počítače. Pokud by nevidomý uživatel chtěl obsluhovat počítač vybavený běžně dodávaným programovým vybavením, nedostával by od počítače žádnou zvukovou ani hmatovou odezvu o tom, co se děje na obrazovce, a proto by s takovým počítačem na rozdíl od uživatele vidícího nemohl pracovat. K tomu, aby byla nevidomému uživateli práce s počítačem zpřístupněna, slouží programové vybavení nazývané odečítač obrazovky (anglicky screen reader). S tímto programovým vybavením může nevidomý uživatel pracovat se zcela standardním PC, které již není třeba nijak dále upravovat, není třeba pořizovat zvláštní klávesnici či jiné speciální technické vybavení. Odečítač obrazovky je program, který převádí dění na obrazovce počítače do zvukové nebo hmatové podoby. Zvukovou podobou máme na mysli hlas, který uživateli příslušnou informaci přečte, hmatovou podobou myslíme Braillovo písmo, do kterého odečítač převádí informace za pomoci speciálního zařízení připojeného k počítači zvaného braillský řádek. Jak se pozorný čtenář již pravděpodobně dovtípil, není možné nevidomému uživateli číst vždy celý obsah obrazovky. To by například při přesunu z jedné položky seznamu na druhou nemělo dokonce vůbec žádný význam. Odečítač musí přečíst vždy pouze tu informaci, kterou nevidomý uživatel v danou chvíli potřebuje vědět, např. na jakou položku se právě přesunul, na kterém znaku či řádku se právě nachází v textu, jaký název má aplikace, do které se právě přepnul atd. Ostatní informace jako například velikost písma, obsah celého okna nebo třeba aktuální čas, si může uživatel od odečítače vyžádat stiskem určité kombinace kláves. Podávání správných informací ve správný čas je jedna z důležitých vlastností odečítače. Další a snad ještě důležitější schopnost odečítačů je požadované informace získat, aby mohly být uživateli předány. Pokud se tvůrci aplikací drží určitých pravidel (používají standardní prvky, umožňují obsluhu programu prostřednictvím klávesnice apod.), mohou si s těmito aplikacemi odečítače dobře poradit a nevidomý uživatel je pak může bez problémů obsluhovat. Jenže autoři programů většinou nemyslí na to, že by jejich programy mohl používat člověk se zrakovým postižením. Naopak se snaží vytvořit je tak, aby co nejvíce lahodily oku, což mnohdy znamená použít nestandardní ovládací prvky, které si autoři sami navrhnou. Zpřístupnění takových aplikací je pak pro odečítače velkým oříškem, který se mnohdy ani nepodaří rozlousknout a zrakově postižený uživatel pak takové aplikace nemůže využívat. Nyní tedy již víme, že nevidomý uživatel potřebuje odečítač obrazovky k tomu, aby měl od počítače zpětnou odezvu o dění na obrazovce. Jak ale počítač ovládat a pracovat s aplikacemi, které nabízí? Počítač ovládáme prostřednictvím klávesnice a myši. Nevidomý uživatel však myš k ovládání počítače využívat nemůže, bude používat pouze klávesnici. Proto je velmi důležité, aby program, který chce nevidomý uživatel používat, umožňoval obsluhu pouze prostřednictvím klávesnice. Některé odečítače sice obsahují funkce nazývané virtuální kurzor, zvuková myš a podobně, které umožní pomocí kurzorových šipek pohybovat ukazatelem myši po obrazovce a ohlašují texty a objekty, na nichž se právě ukazatel myši nachází, 12

Hudební programy přístupné osobám se zrakovým postižením avšak taková obsluha programu není vůbec pohodlná a lze ji využít jen ve výjimečných případech, kdy se na některý prvek prostřednictvím klávesnice nelze dostat. K obsluze PC tedy nevidomý uživatel využívá výhradně klávesnici. To ovšem klade zvýšené nároky na jeho paměť, protože si musí zapamatovat řadu různých klávesových kombinací sloužících pro ovládání aplikací, které používá, např. pro otevření souboru slouží kombinace kláves Ctrl+O, pro uložení Ctrl+S, pro zavření aplikace Alt+F4 atd. Další skutečností, která odlišuje ovládání PC vidícím a nevidomým uživatelem kromě využívání myši vidícími uživateli, je způsob, jakým se seznamuje s novou aplikací vidící a nevidomý uživatel. Pokud poprvé spustíme aplikaci, upoutá nás nejdříve svým vzhledem. Autoři většinou určitým způsobem zvýrazní ty položky, které jsou pro nás důležité (např. velké tlačítko, tučný text atd.), takže nám na ně hned padne zrak. Můžeme pak na libovolný prvek přesunout ukazatel myši a stiskem levého tlačítka myši tento prvek obsloužit (např. stisknout tlačítko). Nevidomý uživatel po spuštění neznámé aplikace uslyší její název a případně název prvku, na kterém se právě nachází. O ničem jiném prozatím neví. Poté pro něj přichází objevná cesta. Klávesou Tabulátor se bude přesouvat z jednoho prvku na druhý, aby zjistil, které prvky jsou v okně obsaženy. Zdaleka ne všechny prvky v okně však lze takto projít, například se takto nedozví o prvcích umístěných v nástrojové liště (pod lištou s aplikační nabídkou). Poté, co si nevidomý uživatel projde prvky dostupné na stisk klávesy Tabulátor, může navštívit aplikační nabídku programu a prozkoumat položky, které se mu v ní nabízejí. Většinou se prostřednictvím aplikační nabídky dostane i na funkce, které jsou vidícímu uživateli dostupné přímo v nástrojové liště. Nevidomý však může po seznámení s programem takové položky vyvolávat i pomocí zkratkových kláves, pokud autor programu takové klávesy daným položkám přidělil. Z výše popsaného postupu je zřejmé, že prvotní poznávání aplikace je pro nevidomého uživatele mnohem náročnější než pro uživatele vidícího. Nevidomý uživatel musí procházet všechny informace lineárně, tedy jednu za druhou, nemůže některou jen tak zběžně prolétnout nebo ji přeskočit. Tento způsob poznávání počítačového světa je časově náročný, avšak jakmile se nevidomý uživatel s programem seznámí, může v případě dobré přístupnosti programu být v jeho obsluze rychlejší než osoba vidící. Uveďme jeden příklad za všechny: pokud chce vidící osoba uložit soubor, musí vzít do ruky myš, najít ukazatelem myši příslušnou ikonu reprezentující funkci pro uložení souboru, stisknout levé tlačítko myši, přesunout ruku zpět na klávesnici, zapsat název souboru, znovu do ruky vzít myš, ukazatelem myši najít tlačítko Uložit a stisknout levé tlačítko myši. Naproti tomu zběhlý nevidomý uživatel neopouští klávesnici, stiskne klávesovou zkratku Ctrl+S, napíše název souboru a stiskne klávesu Enter, což má úplně stejný efekt jako stisk tlačítka Uložit pomocí myši, avšak dosažený mnohem rychlejší akcí. Jak jsme se již zmínili, některé aplikace jsou navrženy tak, že je standardní funkce odečítače obrazovky nedokážou zpřístupnit. Většina odečítačů proto obsahuje různé pomocné funkce, s jejichž využitím je možné do určité míry takové aplikace zpřístupnit. Je například možné přidat komentář k prvkům, které nemají žádný popisek, je možné zpřístupnit některé seznamy či textová pole, které na stisk šipky neříkají aktuální položku nebo aktuální text. Mocným nástrojem při zpřístupňování aplikací je využití tzv. skriptů, které určité odečítače podporují. Skript je malý program, kterým může odečítač například přesunout někam ukazatel myši a provést na této pozici stisk levého tlačítka myši, zjistit aktuální text na obrazovce a podle toho, jaký text je na určitém řádku obrazovky napsán, provést určitou akci (vyslovit text, vyvolat nabídku s různými možnostmi atd.), hlídat určité místo na obrazovce a jakmile se na něm objeví text, tak jej vyslovit a rovněž umožňuje provést řadu dalších funkcí. Skripty jsou využity například pro zpřístupnění programů Cakewalk Sonar či Lime, kterými se budeme v tomto textu také zabývat. 13

Potřebné dovednosti pro práci s hudebními programy POTŘEBNÉ DOVEDNOSTI PRO PRÁCI S HUDEBNÍMI PRO GRAMY Práce s hudebními programy popisovanými v této publikaci vyžaduje od uživatelů se zrakovým postižením následující znalosti a dovednosti: pokročilá orientace na počítačové klávesnici: pokročilou orientací máme na mysli, že nestačí pouze znát rozložení znaků a příkazových kláves; některé hudební programy vyžadují vkládání speciálních symbolů, jiné dokonce přepnutí na anglické rozložení klávesnice, další zase umožňují využívat klávesnici pro vkládání not, přičemž rozložení určité části klávesnice se změní tak, aby odpovídalo rozložení kláves na klavírní klaviatuře, orientace v operačním systému Microsoft Windows: uživatel bude potřebovat znalost takových oblastí jako: aplikační nabídka a práce s ní, prvky v dialogových oknech a jejich obsluha (editační pole, tlačítka, zaškrtávací políčka, seznamy, rozbalovací seznamy, posuvníky atd.), znalost základních klávesových zkratek sloužících např. pro přepnutí na pracovní plochu, přepínání mezi spuštěnými aplikacemi, vstup do aplikační nabídky, pohyb mezi prvky v dialogových oknech atd., orientace v souborovém systému: uživatel by měl mít představu o tom, co jsou to soubory a složky a jak jimi procházet; příprava podmínek pro použití některých zde popisovaných programů dokonce vyžaduje kopírování souborů do určitých složek, proto je znalost této problematiky vítána, práce s textem: vkládání a úpravy textu, pohyb v textu, výhodou je rovněž znalost označování textu a práce s bloky textu (kopírování, mazání atd.), výhodou je znalost odečítače Jaws, který je potřebný pro zpřístupnění několika hudebních programů popisovaných v tomto textu (Cakewalk Sonar, Lime) výhodou je znalost anglického jazyka: většina popisovaných hudebních programů je v angličtině; myslíme si, že znalost angličtiny není pro práci s těmito programy nezbytná (v této publikaci jsou všechny zmiňované anglické termíny a fráze uvedeny také v českém jazyce), ale bude určitě při práci s takovými programy uživateli ku prospěchu, orientace v hudební terminologii: v textu jsou používány hudební pojmy a názvosloví bez jejich bližšího vysvětlování, počítá se s tím, že je s nimi čtenář obeznámen, výhodou je základní znalost terminologie z počítačové oblasti: k této publikaci je sice připojen slovníček pojmů, ten však nemusí pokrýt veškeré pojmy z počítačové oblasti, jejichž znalost může potřebovat uživatel, který se pustí do zkoumání oblasti hudebních programů na PC, výhodou pro obsluhu popisovaných hudebních programů je zvládnutá alespoň základní dovednost ve hře na klavír: většina zde popisovaných hudebních programů umožňuje pro vkládání not využít připojenou externí MIDI klaviaturu, na niž se hraje stejným způsobem jako na klavír. 14

Hudební programy přístupné osobám se zrakovým postižením CAKEWALK SONAR A CAKETALKING Co vám může nabídnout Cakewalk Sonar Program Cakewalk Sonar (budeme jej nadále nazývat jen Cakewalk) řadíme do skupiny programů, které nazýváme sekvencery nebo též DAW (digital audio workstation digitální zvuková pracovní stanice). Sekvencery umožňují hudebníkovi zaznamenat své hudební nápady a představy tak, jak je to pro něj přirozené, tedy hrou. Počítač jeho hru zaznamená a umožní ji znovu přehrát či dále zpracovávat. Účelem sekvencerů není vytvořit notový zápis, který by po vytištění mohl sloužit hudebníkovi jako předloha pro hru. Jednoduchý zápis tyto programy zpravidla vytvořit umějí, avšak po grafické stránce ani množstvím zanesených detailů v notovém zápisu se výstup sekvencerů nemůže rovnat výstupu, jaký jsou schopny vytvořit programy k tomuto účelu určené. Program Cakewalk tedy umožňuje hudebníkovi vytvářet skladbu tak, že jednotlivé části zahraje. Protože klávesnice počítače není přizpůsobena pro vkládání not, používá se pro tento účel zařízení zvané MIDI klaviatura. MIDI klaviatura má shodnou klaviaturu s tou, kterou má klavír. Práce s ní je tedy pro hudebníka naprosto přirozená. Rozdíl oproti klavíru je však v tom, že MIDI klaviatura sama o sobě není hudebním nástrojem, po stisku kláves se neozývá žádný tón. Pokud se však připojí k počítači, dokáže s ním komunikovat a posílat mu informaci o tom, kterou klávesu hudebník stiskl a jakou silou ji stiskl. Tyto údaje jsou předány hudebnímu programu, v našem případě programu Cakewalk, který je zaznamená a podle tohoto záznamu pak dokáže přehrát to, co bylo na klaviatuře zahráno. Cakewalk umožňuje zaznamenávat a zpracovávat nejen signály z externí MIDI klaviatury, ale umožňuje také pracovat s digitálním audiozáznamem. To znamená, že hudebník může do své skladby přidávat např. zpěv či nahrát svůj vlastní hudební nástroj a přidat jej pak do skladby, kterou do programu Cakewalk vložil prostřednictvím MIDI klaviatury. Cakewalk nabízí hudebníkovi řadu funkcí, které dovolují zvolit různé způsoby záznamu skladby a následně zaznamenanou skladbu dodatečně upravovat či obohacovat. Jako příklad můžeme uvést následující možnosti: skladbu lze nahrávat buď v reálném čase, kdy hudebník hraje skladbu v příslušném tempu na externí MIDI klaviatuře, anebo skladbu může zapisovat notu po notě, kdy lze vkládat jednotlivé noty nezávisle na výsledném tempu skladby, přičemž u každé noty je třeba zadat také její hodnotu (zda bude čtvrťová, půlová atd.), před nahráváním je možné nastavit, zda nahrávka bude přidána k dosud zaznamenané skladbě a bude tedy znít současně s tímto dřívějším záznamem nebo zda nová nahrávka přepíše záznam dřívější, nesprávně zahrané noty je možné opravit, opakující se části skladby není třeba hrát znovu, je možné pouze zkopírovat jednou zahranou část na jiné místo, tempo skladby lze dodatečně měnit, je tedy možné zahrát obtížná místa pomaleji a dodatečně je pak zrychlit, 15

Cakewalk Sonar a Caketalking je-li skladba v obtížně hratelné tónině, je možné ji nahrát v tónině pro hudebníka jednodušší a dodatečně ji transponovat do tóniny, v níž má skladba být, části skladby vkládané pomocí MIDI klaviatury je možné dodatečně zpřesnit, tzv. kvantizovat, což může být vhodné v případě, kdy se hudebník nedržel zcela přesně metronomu, skladbu je možné průběžně ukládat a k rozdělané práci se později vracet, výsledný zvuk je možné obohatit řadou nejrůznějších efektů, které mohou např. navodit dojem, že hudebník hraje skladbu v koncertní síni, hotovou skladbu je možné uložit ve formátu, který dovoluje tuto skladbu vypálit na hudební CD (formát wav). Program Cakewalk je nástrojem pro tvorbu skladby, která bude znít tak, jak si to hudebník přeje. K tomu lze využít bohatou škálu hudebních nástrojů, z nichž některé jsou již součástí operačního systému Windows, řadu dalších lze však do programu nahrát (většinu takových nástrojů je třeba zakoupit). Pokud k nim přidáme ještě možnost použít nástroje skutečné či lidský hlas, dostáváme prakticky nekonečnou škálu zvukových barev, které se mohou v programu Cakewalk využít. Hudební skladatelé mohou v programu Cakewalk vytvořit skladbu a udělat si představu o tom, jak bude tato skladba znít, a to třeba i v plném obsazení symfonického orchestru. Podobnou představu si ale mohou udělat také hudební interpreti či studenti hry na hudební nástroj, těm může Cakewalk poskytnout sluchovou představu o tom, jak bude vypadat skladba, kterou se právě učí. Studenti hrající na hudební nástroj, pro nějž jsou v repertoáru skladby vyžadující korepetici, mohou mít tuto korepetici nahranou v programu Cakewalk. Mají tak svého korepetitora kdykoli k dispozici a mohou si dokonce nastavit vhodné tempo, v němž potřebují skladbu procvičovat. Velmi vhodnou pomůckou může být Cakewalk pro učitele hudby. Ti v něm mohou nejen vytvářet pro své žáky výše zmíněné korepetice, ale také profesionálně znějící podbarvení písní, které jejich žáci právě nastudovávají. Žákům se s takto vytvořenými podklady písně dobře cvičí. Nejen že je podklad udržuje ve správném tempu, ale navíc jim dává pocit, že hrají s opravdovou kapelou či s doprovodem znějícím podobně jako ten, který slyšeli např. v rádiu, což mnohé žáky motivuje k lepšímu pracovnímu nasazení. Zpřístupnění programu Cakewalk Sonar osobám se zrakovým postižením Program Cakewalk Sonar nebyl navržen se záměrem zpřístupnit jej také uživatelům se zrakovým postižením. Nicméně již od raných verzí tohoto programu se úspěšně dařilo ozvučit některé jeho části pomocí odečítače obrazovky. V současné verzi Cakewalk Sonar 8.5 je možné zpřístupnit nevidomému uživateli většinu funkcí, které program nabízí. Ozvučení programu Cakewalk Sonar verze 8.5, kterou se v tomto textu zabýváme, není realizováno přímo jako součást odečítače. Máte-li na počítači nainstalován některý z odečítačů, které jsou v současné době dostupné, nebude tento odečítač Cakewalk ozvučovat, aniž byste do něj přidali podporu pro spolupráci s programem Cakewalk. Jediný odečítač, který v současnosti takovou dodatečnou podporu programu Cakewalk nabízí, je odečítač Jaws. Uživatelé odečítače Jaws mají dokonce dvě možnosti, jak program Cakewalk ozvučit: Caketalking placené ozvučení od společnosti Dancing Dots, Jsonar ozvučení o něco méně komfortní, avšak naprosto dostačující a dostupné zdarma. 16

Hudební programy přístupné osobám se zrakovým postižením Oba výše zmíněné způsoby ozvučení využívají tzv. skripty pro odečítač Jaws. Jaws totiž dovoluje uživatelům využívat skripty k tomu, aby např. zjišťovaly informace z obrazovky, ohlašovaly různé události, hlídaly podmínky, za jakých budou tyto události ohlášeny atd. My se budeme zabývat ozvučením Caketalking, a to proto, že v době tvorby tohoto textu nebyla dostupná stabilní verze ozvučení Jsonar pro Cakewalk Sonar verze 8.5. Pro zájemce je dostupná verze tzv. vývojová. Podle našich zkušeností je možné tuto verzi rovněž používat, avšak je třeba mít na paměti, že se při práci s ní mohou objevit dosud nevyřešené problémy. Přestože zde budeme popisovat práci s ozvučením Caketalking, principy ovládání v případě využití ozvučení Jsonar jsou podobné. Odlišnosti je možné pozorovat v rozvržení klávesových kombinací, které vyvolávají určité funkce a v množství dostupných funkcí. Jak jsme se již zmínili, Caketalking poskytuje uživateli větší komfort při práci, např. stiskem jediné klávesy je možné označit aktuální stopu a odznačit stopy ostatní, zapnout či vypnout metronom pro přehrávání nebo pro nahrávání atd. Ozvučení programu Cakewalk, které autoři nazvali Caketalking, je dostupné pouze těm uživatelům, kteří mají zakoupen odečítač Jaws. Caketalking tedy nelze provozovat v případě, kdy máte pouze demoverzi odečítače Jaws. Licence skriptů Caketalking je totiž vázána na sériové číslo odečítače Jaws a to získáte jedině spolu se zakoupením odečítače Jaws. Caketalking dokonce není možné získat ani ve zkušební verzi, ani v případě, kdy máte zakoupen odečítač Jaws. Tato koncepce neumožňuje vyzkoušet si Caketalking před jeho nákupem. Caketalking spolupracuje pouze s programem Cakewalk v anglickém jazyce, což nepředstavuje problém, protože česká lokalizace programu Cakewalk neexistuje. Veškerá hlášení, která vám bude program Caketalking podávat, jsou rovněž v anglickém jazyce. Popis prostředí programu Cakewalk Sonar Prostředí programu Cakewalk je v anglickém jazyce. Veškeré informace, které vám bude Cakewalk podávat, budou tedy v angličtině. Tento fakt se může pro uživatele, kteří tímto jazykem nevládnou, jevit jako velká nevýhoda. Avšak nezapomínejme, že hlavním účelem programu Cakewalk je tvorba hudebního díla. Naštěstí hudba je jazykem mezinárodním. K tomu, aby mohl hudebník nehovořící anglicky pracovat s programem Cakewalk, postačí osvojení několika desítek anglických slovíček či frází. Poté by podle našeho názoru mohl být schopen také v programu Cakewalk vytvářet skladbu. V programu Cakewalk zaznamenáváme skladbu do tzv. stop. Jednu stopu si můžeme představit jako jeden nástroj. Budeme-li tedy chtít zaznamenat např. skladbu pro flétnu, kytaru, basu a bicí, bude naše skladba obsahovat 4 stopy: stopa 1 flétna, stopa 2 kytara, stopa 3 basa, stopa 4 bicí. Stopy dělíme na dva základní typy: MIDI stopa do této stopy zaznamenáváme naše hudební myšlenky pomocí externí MIDI klaviatury, 17

Cakewalk Sonar a Caketalking audio stopa do této stopy zaznamenáváme reálný zvuk buď přes mikrofon, nebo přes line-in vstup zvukové karty. Tímto způsobem lze zaznamenat např. lidský hlas či zvuk různých hudebních nástrojů (kytara, dechové nástroje atd.). Každá stopa, ať již MIDI nebo audio stopa, má řadu vlastností. K těm nejdůležitějším patří: název (name), nástroj (patch pouze u MIDI stop), kanál (channel pouze u MIDI stop), banka (bank pouze u MIDI stop), hlasitost (volume), stereováha (pan), solo, mute, arm, atd. Nyní si stručně vysvětlíme, co znamenají výše uvedené vlastnosti: Název každou stopu si můžete pojmenovat, abyste se ve skladbě lépe orientovali, Nástroj můžete pro každou stopu nastavit nástroj, který bude noty zadané přes externí MIDI klaviaturu přehrávat. Kanál každý MIDI nástroj, který ve skladbě použijete, musí mít přiděleno své vlastní číslo kanálu. Banka jednotlivé nástroje jsou roztříděny do skupin nástrojů zvaných banky. Jedna banka může obsahovat maximálně 128 nástrojů. Hlasitost můžete nastavit hlasitost každé stopy. Tak lze docílit např. toho, aby doprovodné nástroje hrály o něco slaběji než nástroj interpretující melodii. Stereováha pomocí tohoto parametru můžete směrovat rozložení zvuku mezi pravým a levým reproduktorem. Solo, Mute, Arm - tyto vlastnosti můžete pro každou stopu zapnout nebo vypnout. Zapnete-li Solo, bude hrát pouze ta stopa, u níž bude tato vlastnost zapnuta, ostatní stopy hrát nebudou. Zapnete-li Mute, budou hrát všechny stopy kromě té, u níž tuto vlastnost zapnete. Vlastnost Arm určuje, do které audio stopy se bude provádět záznam. Před nahráváním audio stopy je třeba Arm u příslušné stopy zapnout, po jejím nahrávání zase vypnout, aby při příštím nahrávání jiné audio stopy nebyl záznam prováděn i do předchozí nahrávky. Cakewalk Sonar vám poskytuje několik tzv. pohledů (views), které vám umožní různým způsobem nahlížet na vaši skladbu a upravovat tak přehledně právě ty její parametry, které si zrovna upravit přejete. Pohled, ve kterém budete provádět pravděpodobně většinu vaší práce, se nazývá Track view (pohled na stopy). K dalším pohledům patří např. Event list (pohled na události), Meter/key view (pohled na změny taktu a předznamenání) nebo Tempo view (pohled na změny tempa). Track view je pohled, který se vám zobrazí pokaždé, když začnete vytvářet novou skladbu a jak jsme se již zmínili, budete v něm provádět většinu operací. Track view se skládá ze čtyř částí, které Cakewalk nazývá pane: Track pane: tuto část budete používat při vytváření skladby a popíšeme si ji podrobněji níže, Bus pane: používá se při práci s audio stopami, kdy zvuk z audio stopy může být směrován 18

Hudební programy přístupné osobám se zrakovým postižením do tzv. bus, který zvuku například přiřadí určitý efekt a teprve pak jej pošle do vašeho zvukového zařízení, Inspector pane: používá se pro změny parametrů efektů a pro úpravy ekvalizéru, Clips pane: používá se pro jemné úpravy audio záznamů. Cakewalk Sonar Track view Nyní se budeme podrobněji věnovat části zvané Track pane, která se nachází v pohledu Track view. Jedná se o tabulku, v níž jednotlivé řádky reprezentují jednotlivé stopy, tedy každý řádek patří jednomu MIDI nástroji či jednomu audio záznamu. Každý řádek tabulky je rozdělen do sloupců, které reprezentují vlastnosti stopy. Jeden sloupeček zobrazuje hlasitost, další nástroj atd. Každý řádek tabulky vám tak umožní podrobně nastavit nástroj a jeho parametry, případně také parametry jednotlivých audio stop. Pohled Event list vám může posloužit k přesné editaci skladby, například zjistíte-li, že jste nahráli část skladby zcela správně, jen v jediném místě jste zahráli místo tónu g tón f, můžete v pohledu Event list velmi snadno opravit chybně zahraný tón, aniž byste museli celý úsek nahrávat znovu. 19

Cakewalk Sonar a Caketalking Cakewalk Sonar Event List Práce s programem Cakewalk Sonar a skripty Caketalking Čím program ovládat Program Cakewalk Sonar je možné ovládat prostřednictvím klávesnice nebo myši. My se zaměříme na ovládání prostřednictvím klávesnice. Autoři programu navrhli Cakewalk Sonar tak, že je možné řadu akcí provádět prostřednictvím klávesových zkratek. Skripty Caketalking zpřístupňující program Cakewalk nevidomým uživatelům přidávají řadu dalších velmi užitečných klávesových zkratek, které usnadňují mnohé operace či podávají uživateli hlasové informace o dění na obrazovce. Caketalking rovněž k určitým hlasovým informacím přidává zvuky (rozličná cvaknutí či pípnutí), které uživateli dávají najevo různé akce (přesun z jedné položky na druhou, zapnutí či vypnutí určitého parametru atd.). Při práci s programem Cakewalk vám doporučujeme přepnout klávesnici na anglické rozložení klávesnice stiskem kombinace kláves Alt+Shift. Nová skladba nebo otevření uložené skladby Když spustíte Cakewalk Sonar s nainstalovanými skripty Caketalking prostřednictvím zástupce Sonar 8.5 Producer (máte-li nainstalovanou verzi programu Cakewalk Sonar 8.5 Producer) na pracovní ploše nebo v nabídce Start, bude vám nejprve oznámeno, že se tyto skripty načítají a inicializují, což může trvat různě 20