H R U D N Í D R E N Á Ž Jakubec, P. Klinika plicních nemocí a tuberkulózy FN a LF UP Olomouc
Indikace hrudní drenáže v pneumologii 1/ Pneumotorax : spontánní primární a sekundární, iatrogenní, barotrauma u uměle ventilovaných pacientů 2/ Hemotorax 3/ Chylotorax 4/ Empyém 5/ Parapneumonický výpotek : zkalený výpotek pozitivní mikrobiologický nález ph < 7,0 7,2 opouzdřený výpotek 6/ Velký symptomatický fluidotorax (hlavně maligní etiologie)
Léčba spontánního pneumotoraxu (PNO) ACCP Delphi consensus (2001) BTS guidelines (2003) Observace Aspirace Hrudní drenáž primární+sekundární PNO u CHOPN malý primární PNO u klinicky stabilních pacientů malý sekundární,neprogredující PNO s minimálními obtížemi velký primární nebo sekundární PNO malý sekundární progredující PNO primární+sekundární PNO malý asympt.primární PNO Asymptomatický sekundární PNO <1cm asymptomatický hrotový PNO 1.volba u všech primarních PNO vyžadujících intervenci 1.volba u malých sekundárních PNO s minimálními obtížemi u pacientů mladších 50-ti let neúspěšná aspirace všechny ostatní sekundární PNO Malý pneumotorax: vzdálenost hrudní stěna - viscerální pleura < 2 cm (BTS) vzdálenost cupula pleurae hrot plíce < 3 cm (ACCP)
POLOHA PACIENTA Pneumotorax: vleže na zádech, horní končetiny podél těla Fluidotorax: vleže s lehce rotovaným trupem, ipsilaterální horní končetina za hlavou vleže na zdravém boku, ipsilaterální horní končetina za hlavou vsedě jako při pleurální punkci MÍSTO ZAVEDENÍ DRÉNU Pneumotorax: 2.-3. mezižebří v medioklavikulární čáře Fluidotorax: 5.-6. mezižebří v střední axilární čáře (spojnice dolního úhlu lopatky a prsní bradavky) BTS guidelines: tzv bezpečný trojúhelník (zadní hranice m. pectoralis major, přední hranice m. latissimus dorsi a horizontální linie ve výši prsní bradavky) Potvrzení adekvátního místa zavedení hrudního drénu 1/ aspirace vzduchu nebo tekutiny během lokální anestezie 2/ odsávání vzduchu nebo tekutiny z hrudního drénu Potvrzení správné polohy drénu zadopřední+boční skiagram hrudníku (výjimečně nutné CT vyšetření)
VELIKOST HRUDNÍHO DRÉNU Kalibr drénu určen tzv. French (F) jednotkami: 1 F = 0,3 mm Drény s malým kalibrem: 8-14 F Drény se středním kalibrem: 16-24 F Drény s velkým kalibrem: >24 F Velké rozdíly v názorech různých autorů na vhodnou velikost drénů Pneumotorax: drény s malým kalibrem: 8-14 F drény se středním kalibrem: 16-24 F drény s velkým kalibrem: 24-28 F u bronchopleurální píštěle (velký air leak vzduchová netěsnost) Fluidotorax: drény s malým kalibrem: 10-14 F (BTS guidelines) drény se středním kalibrem: 16-24 F drény s velkým kalibrem: 28 F (hrudní chirurgové) Hemotorax: drény velikosti minimálně 28-30 F
Kontroverzní otázky hrudní drenáže 1/ Aktivní sání vždy přes vodní ventil jinak hrozí reexpanzní edém plic e) ihned po zavedení hrudního drénu f) při nedostatečném efektu drenáže (nízká sekrece z drénu, neroztažená plíce, únik vzduchu) po 48 hodinách od zavedení drénu vysokoobjemový/nízkotlakový drenážní systém (objem 15-20 litrů/min, podtlak 10-20 cm H 2 O = 0,98-1,96 kpa) 2/ Rychlost odsávání velkých výpotků a) jednorázové odsátí maximálně 1,5 litru nebo rychlostí 0,5 litru/hodina (pokud se objeví zhoršení dechu, bolesti na hrudi, dráždivý kašel nebo vazovagální příznaky zastavit sání hrozí reexpanzní edém plic) b) někteří autoři doporučují po odsátí 1 litru výpotku drén na 1 hodinu zaklipovat 3/ Proplachy drénu při ucpání drénu proplach 20-50 ml fyziologického roztoku (FR) preventivní proplachy drénů s malým kalibrem 30-ti ml FR á 6 hodin
4/ Klipování drénů u pneumotoraxu Asi ½ expertů doporučuje před vytažením drénu zaklipování drénu s provedením kontrolního skiagramu hrudníku po 4-24 hodinách k vyloučení malého vzduchového úniku V žádném případě se nesmí zaklipovat drén s viditelným únikem vzduchu ( bubbling drain ) riziko tenzního pneumotoraxu 5/ Odstranění drénu Pneumotorax: při negativním nálezu na skiagramu hrudníku provedeném 4-24 hodin po posledním průkazu úniku vzduchu nebo zaklipování drénu Maligní výpotek: 12-72 hodin po provedení pleurodézy, pokud je sekrece z drénu <250 ml/den Vytažení drénu na konci pacientova exspiria nebo běhemvalsalvova manévru
Komplikace hrudní drenáže 1/ časné (<24 hodin od zavedení drénu): 3% 2/ pozdní (>24 hodin od zavedení drénu): 8% a) Krvácení b) Pneumotorax, hemotorax c) Poranění plíce, bránice, jater, sleziny, jícnu, srdce, velkých cév d) Zavedení drénu do hrudní stěny, dislokace drénu, okluze drénu koagulem nebo fibrinem m)infekční komplikace n) Reexpanzní edém plic
POUŽITÁ LITERATURA 1/ ACCP Delphi Consensus Management of Spontaneous Pneumotorax. Chest, 2001, 119: 590-602. 2/ Baumann, MH. What Size Chest Tube? What Drainage Systém is Ideal? And Other Chest Tube Management Questions. Curr.Opin.Pulm.Med., 2003, 9(4): 276-281. 3/ BTS guidelines for the insertion of a chest drain. Thorax, 2003, 58: ii53. 4/ BTS guidelines for the management of malignant pleural effusions. Thorax, 2003, 58: ii29. 5/ BTS guidelines for the management of pleural infection. Thorax, 2003, 58: ii18. 6/ BTS guidelines for the management of spontaneous pneumothorax. Thorax, 2003, 58:ii39 7/ Collop, NA, Kim, S., Sahn, SA. Analysis of Tube Thoracostomy Performed by Pulmonologists at a Teaching Hospital. Chest, 1997, 112: 709-713. 8/ Čapov, I., Wechsler, J. a kol. Drény a jejich využití v chirurgických oborech. Grada, Praha, 2001. 9/ Fila, L., Musil, J., Schűtzner, J. Nemoci pleury. Triton, Praha, 2006.