I. Monitorování realizace kurikulární reformy dotazníkové šetření v základních školách Hlavní řešitelka: Mgr. Jitka Jarníková

I. Monitorování realizace kurikulární reformy dotazníkové šetření v základních školách Hlavní řešitelka: Mgr. Jitka Jarníková Řešitelský tým: Mgr. Jitka Altmanová Mgr. Šárka Kocourková Mgr. Lucie Kuchťáková Mgr. Petr Najvar, Ph.D. Mgr. Katarína Nemčíková PaedDr. Jan Tupý VÚP v Praze říjen 2010

Obsah 1. Úvod... 5 2. Metodika dotazníkového šetření... 6 2.1 Tvorba dotazníků... 6 2.2 Výběr respondentů a sběr dat... 6 2.3 Postupy při analýze dat... 6 3. Hlavní zjištění z dotazníkového šetření... 8 3.1 Postavení a činnost koordinátora ŠVP na základních školách ve třetím roce výuky podle ŠVP... 8 3.2 Úpravy ŠVP a práce s ŠVP... 10 4. Závěry... 13 5. Doporučení vyplývající z výsledků dotazníkového šetření... 15 6. Literatura... 16 Příloha 1 Vyhodnocení dotazníku pro učitele... 17 Příloha 2 Vyhodnocení dotazníku pro koordinátory ŠVP... 46

Monitorování realizace kurikulární reformy dotazníkové šetření v základních školách 1. Úvod Výzkumný ústav pedagogický v Praze (dále jen VÚP) 1 sleduje od roku 2008 dílčí aspekty kurikulární reformy (dále jen KR) na mateřských školách (dále jen MŠ), základních školách (dále jen ZŠ), včetně škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením, a na gymnáziích (dále jen G). V předchozích letech se sledování zaměřovalo na míru porozumění rámcovým vzdělávacím programům (dále jen RVP), na proces tvorby školních vzdělávacích programů (dále jen ŠVP), na proces implementace ŠVP do praxe a na problémy provázející zahájení výuky podle ŠVP. Hlavními metodami zjišťování dat byly řízené rozhovory a dotazníková šetření. V roce 2010 se monitoring realizace KR zaměřil na základní a gymnaziální vzdělávání. Výzkum gymnaziálního vzdělávání byl realizován v aktivitě Kvalitní škola v rámci projektu ESF KURIKULUM G 2. Vzhledem k relativně stabilizovanému stavu v předškolním vzdělávání se cílené monitorování na MŠ v tomto roce neprovádělo. Monitoring se v roce 2010 v ZŠ zaměřil na dvě témata: a) postavení a činnost koordinátora ŠVP na základních školách ve třetím roce výuky podle ŠVP (ve třetím roce realizace KR) jak je koordinátor ŠVP vnímán, jaké aktivity zajišťuje, o čem se s ním učitelé radí, co nejvíc omezuje práci koordinátorů ŠVP atd.; b) úpravy ŠVP a práce s ŠVP zda již úpravy ŠVP na základních školách probíhají, čeho se týkají, kdo se na nich podílí, kdo úpravy koordinuje, jaké problémy nejvíc ovlivňují úpravy ŠVP apod. Témata vyplynula především z materiálu MŠMT Systém sledování a hodnocení kurikulární reformy (čj. 24 104/2009-2), který byl schválen gremiální poradou náměstka skupiny 2 MŠMT v prosinci 2009 a který VÚP přímo ukládá monitorovat výše uvedená témata. 3 Vzhledem k tomu, že sledování KR má dopad také na kvalitu výuky, je monitoring zaměřen i na práci učitelů přímo ve výuce. Pomocí přímého pozorování (hospitací) v hodinách jednotlivých předmětů se sleduje, zda jsou učitelé schopni vytvářet v hodinách výukové situace, které jsou zaměřené na utváření a rozvíjení klíčových kompetencí ve vazbě na vzdělávací obsah. Tato část monitoringu se zpracovává a bude předložena gremiální poradě náměstka skupiny 2 ve shodě s plánem hlavních úkolů VÚP pro rok 2010 v samostatné zprávě na začátku roku 2011. 1 Zkratky jsou zaváděny znovu, protože lze předpokládat, že zpráva bude pro různé účely využívána i bez předkládací zprávy. 2 Janík, T. a kol. Kurikulární reforma na gymnáziích v rozhovorech s koordinátory pilotních a partnerských škol. Výzkumná zpráva. Praha : VÚP, 2010. 161 s. ISBN: 978-80-87000-36-6. Janík, T. a kol. Kurikulární reforma na gymnáziích. Výsledky dotazníkového šetření. Praha : VÚP, 2010 (v tisku). 3 Méně informací ale máme o tom, jak školy se svými ŠVP pracují dále, jak postupují při úpravách tohoto dokumentu, jak se v této fázi změnila role koordinátora tvorby ŠVP a především jaké podmínky v této oblasti potřebují ze strany MŠMT zajistit Dále bychom se proto v této oblasti měli zaměřit spíše na další osud koordinátorů tvorby ŠVP, poté co je první verze ŠVP hotova, tzn., jaké jsou jejich možnosti v aplikaci ŠVP v praxi, při plánování změn ŠVP apod., a především na to, jaké jim k tomu zajistit další podmínky. (Systém sledování a hodnocení kurikulární reformy, kap. 2, s. 4) 5

2. Metodika dotazníkového šetření 2.1 Tvorba dotazníků Metoda dotazníkového šetření byla zvolena proto, že umožňuje rychlé a ekonomicky relativně nenáročné shromažďování komplexních dat od velkého počtu respondentů. Tvorba dotazníků byla zahájena v březnu 2010. Vzhledem k možnosti porovnávat výpovědi učitelů 4 a koordinátorů ŠVP bylo stanoveno, že budou vytvořeny dva dotazníky pro učitele a pro koordinátory ŠVP. Šetření probíhalo formou on-line dotazníků na webových stránkách VÚP. Dotazy měly podobu uzavřených otázek (s možností výběru z baterie konkrétních položek), které zajišťovaly jasný a pro respondenty časově nenáročný způsob odpovědi. Případně byla do uzavřené otázky přidána doplňující položka typu jiné (uveďte jaké), která umožňovala doplnit další položky podle zkušeností respondentů a situace na dané škole. Vedle uzavřených otázek byly v obou dotaznících zařazeny samostatné otevřené otázky, které respondentům poskytly příležitost volně se vyjádřit a upřesnit odpovědi na předchozí uzavřené otázky. Dotazník pro učitele obsahoval 26 otázek (z toho 7 otevřených), dotazník pro koordinátory ŠVP měl 29 otázek (z toho 8 otevřených). 2.2 Výběr respondentů a sběr dat Výběr škol pro dotazníkové šetření byl prováděn ve spolupráci s Ústavem pro informace ve vzdělávání. Pro výběr základních škol byla stanovena následující kritéria: - zahrnout do vzorku minimálně 500 škol, aby byl sledovaný soubor reprezentativní; - zajistit zastoupení škol ze všech krajů České republiky odpovídající poměru ZŠ v daných regionech; - zajistit zastoupení všech organizačních podob ZŠ málotřídní školy, školy jen s 1. stupněm, školy plně organizované. Ředitelé škol, které byly vybrány, byli nejprve osloveni oficiálním dopisem se žádostí o účast v dotazníkovém šetření. Zároveň jim byl vysvětlen cíl dotazníkového šetření a oznámen termín pro zahájení a ukončení vyplňování on-line dotazníků. V polovině května 2010 byl na školy zaslán e-mail s opakovanou žádostí o účast v dotazníkovém šetření VÚP a odkaz na připravený dotazník s krátkou instruktáží pro jeho vyplnění. Šetření proběhlo ve druhé polovině května 2010. Návratnost 338 dotazníků od učitelů (67,6 %) a 219 dotazníků od koordinátorů ŠVP (43,8 %) lze považovat za velmi úspěšnou. 2.3 Postupy při analýze dat V první části analýzy byla data pracovním týmem utříděna a byly zpracovány základní komentáře vycházející ze zjištěných statistických údajů. V další fázi byly hledány vazby mezi odpověďmi učitelů a koordinátorů ŠVP, užší vazby týkající se krajového rozložení respondentů a skutečnosti vyplývající z počtu zaškrtnutých položek u otázek, kde nebyl jejich výběr omezen. Současně se prováděla kategorizace odpovědí na otevřené otázky podle 4 Všude v textu, kde se objevují pojmy učitel, koordinátor, ředitel, žák, je myšleno i učitelka, koordinátorka, ředitelka, žákyně atd. 6

rozdílů v relativních četnostech výskytu daných komentářů (viz tabulka níže) a formulovaly se interpretace zjištěných dat. velmi mnohokrát mnohokrát častokrát několikrát Daný komentář byl vzhledem k celkovému počtu validních odpovědí velmi častý. Respondenti k němu směřovali různými formulacemi. Daný komentář byl vzhledem k celkovému počtu validních odpovědí poměrně častý. Navíc jeho formulační rozptyl byl často nízký, tzn., respondenti se na dané téma vyjadřovali podobnými slovy. Daný komentář se mezi odpověďmi respondentů objevoval opakovaně, nikoli jen sporadicky. Daný komentář se mezi odpověďmi respondentů objevil opakovaně, avšak vzhledem k celkovému počtu validních odpovědí spíše sporadicky. 7

3. Hlavní zjištění z dotazníkového šetření Tato část zprávy přináší hlavní zjištění z dotazníkového šetření. Podrobné výsledky, komentáře a interpretace jsou zařazeny v příloze 1 a 2. Výsledky dotazníků jsou hodnoceny ve dvou základních tématech: - postavení a činnost koordinátora ŠVP na základních školách ve třetím roce výuky podle ŠVP, - úpravy ŠVP a práce s ŠVP. Na obě témata odpovídali jak učitelé, tak koordinátoři ŠVP 5. V následujících hlavních zjištěních jsou propojeny odpovědi učitelů s odpověďmi koordinátorů ŠVP, což umožňuje porovnat pohled obou skupin respondentů na daná témata. Výsledky šetření shrnují a interpretují data v daných tématech jako stav na ZŠ ve třetím roce realizace KR či převažující názorové trendy. 3.1 Postavení a činnost koordinátora ŠVP na základních školách ve třetím roce výuky podle ŠVP Postavení a činnost koordinátora ŠVP v etapě tvorby ŠVP (nejdůležitější zjištění): - Učitelé i koordinátoři ŠVP v téměř stejném procentu považují činnost koordinátora ŠVP v etapě tvorby ŠVP (U 92,71 %, K 87,44 %) za přínosnou či spíše přínosnou. - Učitelé zdůvodňují přínos koordinátora ŠVP: byl nositelem informací, seznamoval s úkoly, vysvětloval, zdůvodňoval; měl perfektní znalost ŠVP, představoval podporu a pomoc; řídil společné porady, motivoval pedagogický sbor ke změnám a k práci na ŠVP; usměrňoval práci učitelů atd. - Koordinátoři ŠVP zdůvodňují svůj přínos: řídil vlastní tvorbu ŠVP, přinášel informace ze školení, vysvětloval nově zavedené pojmy (např. klíčové kompetence), odpovídal na otázky kolegů (např. co je cílem tvorby ŠVP) atd. - Učitelé i koordinátoři ŠVP také podobně hodnotí, že činnost koordinátora ŠVP (U 7,29 %, K 12,55 %) nebyla přínosem nebo spíše nebyla přínosem. - Učitelé zdůvodňují, proč nebyla činnost koordinátora ŠVP přínosem v etapě tvorby ŠVP, takto: činnost koordinátora byla spíše formální; neměl dostatek informací; několikrát byl zmíněn nedostatek času, zkušeností, protichůdné názory s vedením školy aj. - Koordinátoři ŠVP uvádějí ve zdůvodnění své činnosti, která nebyla přínosem, několikrát: koordinátor bylo pouhé synonymum pro ředitele; neměl dostatečné kompetence; nebyl dostatečně vybaven na praktické předávání informací; měl pouze teoretické informace. Z výsledků se dá usuzovat, že koordinátor ŠVP hrál v etapě tvorby ŠVP na ZŠ důležitou roli a stal se na většině škol skutečnou oporou pedagogického sboru. 5 U číselných údajů je pojem učitel nahrazen zkratkou U a pojem koordinátor ŠVP zkratkou K. 8

Postavení a činnost koordinátora ŠVP v etapě výuky podle ŠVP (nejdůležitější zjištění): - Podobně jako v etapě tvorby ŠVP považují učitelé i koordinátoři ŠVP činnost koordinátora ŠVP za přínosnou či spíše přínosnou i v etapě výuky podle ŠVP (U 78,93 %, K 76,02 %). - Činnost koordinátora ŠVP zdůvodňují učitelé jako přínosnou velmi mnohokrát: v případě nejasností, problémů je koordinátor na blízku; mnohokrát: koordinátor přijímá podněty, po poradě je zapracovává do ŠVP; častokrát: stále průběžně hlídá směr vývoje, změny, nově vzniklé požadavky na ŠVP; zná podrobně obsah RVP a ŠVP. - Koordinátoři ŠVP zdůvodňují přínos mnohokrát: nabízí svým kolegům radu a pomoc; registruje návrhy na úpravy ŠVP; zná ŠVP; několikrát: vybírá nové a inovativní metody práce; kontroluje naplňování cílů, které si škola dala atd. - Učitelé i koordinátoři ŠVP se také téměř shodují v názoru, že činnost koordinátora ŠVP nebyla či spíše nebyla přínosem v etapě výuky podle ŠVP přibližně u pětiny koordinátorů ŠVP (U 21,07 %, K 23,98 %). - Učitelé ve zdůvodnění malého přínosu koordinátora ŠVP mnohokrát uvádějí: role koordinátora je v této fázi zbytečná, protože problémy řeší předmětové komise s ředitelem školy; několikrát uvádějí, že práce koordinátora ŠVP je pouze formální. - Koordinátoři ŠVP v hodnocení své činnosti s malým přínosem mnohokrát uvádějí: hodně učitelů se neztotožňuje s reformou; několikrát zdůrazňují nedostatek času a proměnu významu koordinátora; uvádějí, že jde o papírování; nemají čas ŠVP upravovat; úpravy jsou slovíčkaření. I když je přínos koordinátora ŠVP v etapě výuky podle ŠVP hodnocen přibližně o 10 % níž než v etapě tvorby ŠVP, dá se usuzovat, že koordinátor ŠVP je na převážné většině ZŠ oporou i v etapě výuky podle ŠVP. Je zajímavé, že kritičtěji na vlastní činnost v obou etapách pohlížejí sami koordinátoři ŠVP. Ukazuje se, že na určitém procentu ZŠ byla a je role koordinátora ŠVP chápána jako zbytečná (nadbytečná) a nevýrazná, ovlivněná řadou problémů. Tento názor s pokračující reformou mírně vzrůstá. Činnosti, které koordinátor ŠVP na škole realizuje (nejdůležitější zjištění): - Koordinátoři ŠVP i učitelé shodně odpovídají, že koordinátor řídí úpravy textu ŠVP (U 79,77 %, K 79,23 %), shromažďuje podněty pro úpravy ŠVP (U 75,57 %, K 80,19 %), plánuje postupy pro koordinaci výuky podle ŠVP s vedením školy ředitelem, zástupcem (U 81,68 %, K 76,33 %). - Učitelé uvádějí jako časté i činnosti koordinátora ŠVP, které se týkají metodické podpory učitelů: upozorňování na vhodné články, texty i metodické materiály, rady při problémech s výukou podle ŠVP (mezi 55 až 60 %). - Učitelé i koordinátoři ŠVP uvádějí jako nejméně časté činnosti koordinátorů: zprostředkovávání setkání se zkušenými pedagogy experty, učiteli (U 17,18 %, K 19,32 %). - Více než 55 % koordinátorů ŠVP uvedlo, že z uvedených 12 činností (viz s. 55) jich realizují 6 a více. Koordinátoři ŠVP se snaží nabízet a zajišťovat poměrně široké spektrum činností, přičemž svou činnost hodnotí mírně pozitivněji než učitelé. 9

Úspěchy a neúspěchy koordinátora ŠVP (nejdůležitější zjištění): Koordinátorům ŠVP byly navíc položeny otázky, které zjišťovaly jejich největší úspěch a neúspěch v roli koordinátora ŠVP a co je potřeba změnit, aby činnost koordinátora ŠVP byla pro učitele přínosnější. - Úspěchy koordinátorů ŠVP: mnohokrát uvádějí, že se podařilo změnit práci kolektivu; že ČŠI schválila (soulad) jejich ŠVP a RVP; častokrát vypovídají: ŠVP funguje a pracuje se podle něj; dochází k úpravám ŠVP; podařilo se do ŠVP zařadit nové moderní vyučovací metody; několikrát se také objevuje odpověď, že se podařilo zlepšit komunikaci mezi 1. a 2. stupněm školy atd. - Neúspěchy koordinátorů ŠVP: mnohokrát uvádějí, že se nepodařilo přesvědčit všechny učitele o správnosti a smysluplnosti reformy; prosadit snížený úvazek pro svou činnost, docílit větší provázanost předmětů; několikrát odpovídají: ve škole máme potíže s hodnocením jsou jen obecně stanovená kritéria pro hodnocení jak znalostí a dovedností, tak i kompetencí; práce na kriteriálním hodnocení jde pomalu; žáci neakceptují práci ve skupinách; nedaří se přesvědčit všechny rodiče o nutnosti změnit způsob výuky. Potřebné změny v činnosti koordinátorů ŠVP (nejdůležitější zjištění): - Koordinátoři odpovídají: chybí finanční ocenění (50,00 %), nemáme možnost setkávat se s jinými koordinátory (39,50 %), bylo by potřeba snížit úvazek (39,00 %); nejméně často koordinátoři ŠVP uvedli potřebu podpořit postavení koordinátora ŠVP ve škole ze strany vedení školy (12,50 %). Podmínky pro činnost koordinátora ŠVP nejsou pro 40 50 % koordinátorů ideální a pociťují potřebu větší podpory. 3.2 Úpravy ŠVP a práce s ŠVP Úpravy provedené v ŠVP (nejdůležitější zjištění): - Učitelé i koordinátoři ŠVP uvádějí, že již byly úpravy provedeny (U 87,66 %, K 90,91 %). Pokud nebyly úpravy provedeny, bylo to z důvodu, že školy čekají, až projde výuka podle ŠVP celým cyklem, nebo jim ŠVP vyhovuje. - Koordinátoři ŠVP na otázku, které části ŠVP byly upraveny, odpovídají: učební plán (K 61,67 %), učební osnovy (K 60,0 %), změny ŠVP v částech autoevaluace školy (K 36,67 %) a hodnocení žáků (K 32,78 %). - Ve zdůvodnění úprav učebního plánu koordinátoři ŠVP nejčastěji uvádějí: neosvědčil se integrovaný předmět; hodinová dotace předmětu byla přesunuta do jiného předmětu; neosvědčilo se propojení TV a výchovy ke zdraví atd. Mnohokrát se objevila změna realizace průřezových témat formou projektů místo integrace; u autoevaluace a hodnocení se ve zdůvodnění mnohokrát vyskytlo, že koordinátoři ŠVP v době vzniku tohoto dokumentu nebyli dostatečně informováni o obsahu a způsobu zpracování této části atd. 10

Podněty pro úpravu ŠVP (nejdůležitější zjištění): - Učitelé odpovídají, že téměř polovina z nich předkládá koordinátorům ŠVP podněty pro úpravy ŠVP (U 47,79 %). - Koordinátoři pak uvádějí, že nejčastěji podávají náměty učitelé, kteří cítí potřebu inovace své práce (K 53,76 %). Na jakých úpravách se učitelé podílejí a čeho se úpravy ŠVP týkají (nejdůležitější zjištění): - Učitelé se nejčastěji podílejí na úpravách vzdělávacích oborů Český jazyk a jazyková komunikace (U 50,72 %) a Matematika a její aplikace (35,25 %), ostatní obory se s výjimkou ICT (15 %) pohybují mezi 20 a 30 %. - Učitelé i koordinátoři ŠVP zdůvodňují nejčastěji, že se jedná o zjednodušení učiva (ve smyslu redukce), jinou organizaci učiva v předmětech a o formální úpravy ŠVP. Důvody pro úpravy ŠVP (nejdůležitější zjištění): - Učitelé i koordinátoři ŠVP uvádějí nejčastěji: zkušenosti učitelů z výuky (U 82,53 %, K 79,19 %), reakce na zprávu ČŠI (U 32,34 %, K 35,26 %) a výsledky autoevaluace školy (U 33,09 %, K 30,64 %). Problémy při úpravách ŠVP (nejdůležitější zjištění): - Učitelé i koordinátoři ŠVP uvádějí: nedostatek času (U 55,85 %, K 61,05 %), nedostatečné ohodnocení za práci na ŠVP (U 44,53 %), neochotu učitelů upravovat ŠVP (K 34,88 %) aj. Spolupráce (nejdůležitější zjištění): - Učitelé se v etapě výuky podle ŠVP nejčastěji radí s koordinátorem ŠVP o projektech (U 50,94 %), rozvíjení klíčových kompetencí (U 44,34 %) a hodnocení žáků (U 41,51 %). - Podle koordinátorů ŠVP se učitelé obracejí s dotazy na koordinátora ŠVP jedenkrát měsíčně nebo méně často (K vždy 33,85 %). - Koordinátoři ŠVP nejčastěji spolupracují s ředitelem školy (K 77,45 %), a to především proto, že mají možnost se s ním pravidelně setkávat a činnost související s ŠVP spolu koordinovat. Současně uvedli, že jsou ředitelem v jejich činnosti podporováni. Materiály vytvářené v návaznosti na ŠVP (nejdůležitější zjištění): - Učitelé i koordinátoři ŠVP odpovídají, že nejčastěji vytvářejí: tematické plány (U 69,28 %, K 69,85 %), kritéria pro hodnocení dosahovaných očekávaných výstupů žáků (U 44,2 %, K 51,26 %) a přípravy do hodin (U 45,14 %, K 40,2 %). Velmi často uvádějí i přípravu individuálních vzdělávacích plánů (U 42,95 %, K 52,76 %). 11

Hodnocení práce (nejdůležitější zjištění): - Učitelé hodnotí svou výuku nejčastěji: v diskusi s kolegou bez zápisu (U 72,33 %), pomocí poznámek v tematických plánech (U 54,09 %) a v přípravách na hodinu (U 49,37 %). - Své zkušenosti z výuky učitelé nejčastěji projednávají: v individuálním setkání se zkušeným kolegou (U 67,51 %) nebo v metodických sekcích (U 55,21 %). 12

4. Závěry a) postavení a činnost koordinátora ŠVP na základních školách ve třetím roce výuky podle ŠVP: - Koordinátoři ŠVP hráli v etapě tvorby ŠVP velmi důležitou roli. Stali se tak podle názorů učitelů na většině ZŠ oporou pedagogického sboru při zavádění KR. - Koordinátoři ŠVP zastávají důležitou pozici v pedagogickém sboru i v etapě výuky podle ŠVP. Jejich význam se však s postupujícím zaváděním KR snižuje. Mezi důvody pro oslabení pozice koordinátora ŠVP patří podle představ některých učitelů či samotných koordinátorů ŠVP, že po zpracování ŠVP není koordinátor ŠVP potřeba a že v otázkách výuky podle ŠVP už nedokáže tak dobře poradit jako při tvorbě ŠVP. - Koordinátoři ŠVP se snaží rozvíjet široké spektrum aktivit směřujících k průběžné práci s ŠVP a mají při tom poměrně silnou podporu vedení škol. - Prokázala se malá frekvence setkávání učitelů s experty (zkušenými pedagogy) a vzájemného setkávání koordinátorů ŠVP z různých škol za účelem výměny názorů a zkušeností. - Učitelé vnímají některé činnosti koordinátora ŠVP jako méně významné než sami koordinátoři ŠVP. Tato skutečnost může být ovlivněna konkrétním složením učitelů v šetření, kritičtějším pohledem učitelů na činnost koordinátora ŠVP nebo skutečností, že učitelé o všech aktivitách koordinátora ŠVP nevědí. - Dalšími důvody, které negativně ovlivňují činnost koordinátora ŠVP a jeho pozici ve škole, jsou nesporně problémy uváděné učiteli nebo koordinátory ŠVP v šetření jako limitující pro úpravy ŠVP (nedostatek času pro činnost koordinátora ŠVP; nedostatečné ocenění práce koordinátora ŠVP, nechuť některých učitelů spolupracovat na činnostech týkajících se práce s ŠVP i jeho úprav atd.). b) úpravy ŠVP a práce s ŠVP: - Úpravy ŠVP se již staly běžnou součástí činnosti převážné většiny ZŠ. Nejčastěji školy upravovaly učební plán a obsah učebních osnov. Podíl úprav učebních osnov jednotlivých vzdělávacích oborů (vyučovacích předmětů) do jisté míry odpovídá významu těchto oborů, jejich časovému zařazení v učebních plánech ŠVP a zastoupení učitelů daných předmětů na školách. Výsledek je pravděpodobně ovlivněn i aprobací učitelů ZŠ, kteří se dotazníkového šetření zúčastnili (jejich aprobace nebyla předmětem tohoto šetření). - Ukázalo se také, že značná část úprav ŠVP má zatím spíše charakter organizačních a formálních zásahů do textu (přesuny, redukce, upřesnění). Tato skutečnost může vyplývat z toho, že po třech letech výuky na základních školách je ještě krátká doba na podstatnější a koncepčnější úpravy. Odrážet se zde může i skutečnost, že na více než třetině škol docházelo k úpravám ŠVP pod vlivem připomínek ČŠI, tedy k úpravám zaměřeným na dosažení souladu RVP ZV a ŠVP. - Téměř polovina učitelů přispěla svými podněty k úpravám ŠVP a také přibližně polovina učitelů hovoří s koordinátorem ŠVP o problémech týkajících se práce s ŠVP, výuky podle ŠVP, metod výuky, projektů atd. Svědčí to o poměrně značné aktivitě učitelů, i když frekvence střetávání s koordinátorem ŠVP není častá (většinou 1x za měsíc a méně často). 13

- Jako příznivý trend lze vnímat i situaci, že učitelé zpracovávají v návaznosti na ŠVP nepovinné materiály více než dvě třetiny učitelů tematické plány, téměř polovina jich vytváří přípravy do hodin a kritéria pro hodnocení výsledků žáků. Svědčí to o relativně velké aktivitě učitelů, je však otázkou, jaká je kvalita těchto materiálů a jak tyto materiály skutečně ovlivňují kvalitu výuky. To by mělo být předmětem dalších šetření. - Učitelé volí pro hodnocení výsledků své práce spíše individuální a neformální postupy, týmové diskuse se spíše soustřeďují do metodických sekcí. Stále zřejmě není na ZŠ běžné hovořit o problémech a zkušenostech v celém sboru, na větším fóru, v plánovaných a přesně zaměřených diskusích. - Přes pozitivní výsledky tohoto dotazníkového šetření (viz i další zjištěné skutečnosti obsažené v přílohách této zprávy) je třeba si všímat i negativních odpovědí učitelů a koordinátorů ŠVP (viz otevřené otázky), které se opakovaně vracejí k nedostatečnému vysvětlení potřeby změn ve vzdělávání v počátcích KR, naznačují problémy v jejím řízení a celkové koordinaci KR a hodnotí tvorbu ŠVP i následné úpravy ŠVP jako zbytečné a zatížené formálními postupy. 14

5. Doporučení vyplývající z výsledků dotazníkového šetření Na základě zjištění a závěrů z dotazníkového šetření lze vymezit tato doporučení: - Udržet roli koordinátorů ŠVP na ZŠ i v dalších fázích realizace výuky podle ŠVP jako osob, které představují informační a metodickou pomoc pro učitele a jsou oporou při realizaci jednotlivých fází KR. Současně tím i zúročit finanční prostředky vynaložené na přípravu koordinátorů ŠVP, jejichž činnost se na ZŠ ukazuje jako potřebná i po třech letech realizace výuky podle ŠVP. - Postupně zlepšovat podmínky pro činnost a odborný růst koordinátorů ŠVP na ZŠ ve všech formách, na které poukazovali učitelé a koordinátoři ŠVP ve svých odpovědích legislativní (snížení úvazku koordinátora ŠVP), finanční (zvýhodnění v nárokových a nenárokových složkách mzdy), vzdělávací (DVPP, setkávání s jinými koordinátory ŠVP, vytváření sítí škol pro výměnu zkušeností), informační a metodickou (např. podpora a rozvoj centrálních a regionálních konzultačních center, rozvoj Metodického portálu rvp.cz). Protože dotazníkové šetření ukázalo, že koordinátoři ŠVP hrají na školách důležitou roli v probíhající reformě. - Všestranně podporovat učitele, kteří chtějí zlepšovat kvalitu své práce ve shodě s novými kurikulárními dokumenty (z dlouhodobého hlediska jde o kvalitní nabídku DVPP, tvorbu metodických materiálů a učebnic; z krátkodobého hlediska jde především o podporu Metodického portálu rvp.cz). Protože se ukázalo, že právě aktivní učitelé jsou hlavními realizátory KR. - Zveřejnit výsledky tohoto šetření na webových stránkách VÚP (případně MŠMT), aby měla odborná i laická veřejnost informace o průběhu KR na ZŠ, mohla diskutovat o zjištěných výsledcích, porovnávat svou činnost s výsledky šetření a nést spoluodpovědnost za další průběh postupující KR. - Pokračovat v dalších letech v monitoringu vzdělávání na ZŠ. Vedle sběru navazujících kvantitativních ukazatelů se stále více zaměřovat na ověřování kvality výuky přímo v hodinách jednotlivých vyučovacích předmětů a na podporu učitelů při rozvíjení jejich dovednosti provádět reflexi vlastní vyučovací činnosti a měnit vyučovací postupy ve shodě s výsledky této reflexe. 15

6. Literatura 1. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (se změnami provedenými k 1. 9. 2007). Praha: VÚP, 2007. 126 s. Dostupné na www: http://www.vuppraha.cz/wpcontent/uploads/2009/12/rvpzv_2007-07.pdf 2. Systém sledování a hodnocení kurikulární reformy. Materiál MŠMT čj. 24 104/2009-2. 3. Janík, T. a kol. Kurikulární reforma na gymnáziích v rozhovorech s koordinátory pilotních a partnerských škol. Výzkumná zpráva. Praha: VÚP, 2010. 161 s. ISBN: 978-80-87000-36-6. 4. Janík, T. a kol. Kurikulární reforma na gymnáziích. Výsledky dotazníkového šetření. Praha: VÚP, 2010 (v tisku). 5. Švaříček, R., Šeďová, K. a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007. ISBN: 978-80-7367-313-0. 6. Chráska, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada, 2007. ISBN: 978-80-247-1369-4. 7. Silverman, D. Ako robiť kvalitatívny výskum. Bratislava: Ikar, 2005. ISBN: 80-551-0904-4. 16

Příloha 1 Vyhodnocení dotazníku pro učitele Otázka č. 1 Vyberte, z jakého kraje je Vaše škola. Četnost a) Praha b) Středočeský kraj c) Jihočeský kraj d) Plzeňský kraj e) Karlovarský kraj f) Ústecký kraj g) Liberecký kraj h) Královéhradecký kraj i) Pardubický kraj j) Vysočina k) Jihomoravský kraj l) Olomoucký kraj m) Zlínský kraj n) Moravskoslezský kraj četnost 19 44 13 16 10 33 12 14 16 32 36 23 31 23 relativní 13,66 5,9 % četnost % 4,04 % 4,97 % 3,11 % 10,25 % 3,73 % Graf 4,35 % 4,97 % 9,94 % 11,18 % 7,14 % 9,63 % 7,14 % Na tuto otázku odpovědělo 322 respondentů. Dotazníkového šetření se zúčastnili učitelé ze všech krajů České republiky. Největší zastoupení měli učitelé ze Středočeského kraje (13,66 %), Jihomoravského kraje (11,18 %) a Ústeckého kraje (10,25 %). Nejmenší zastoupení měli naopak učitelé z Karlovarského kraje (3,11 %), Libereckého kraje (3,73 %) a Jihočeského kraje (4,04 %). V ostatních krajích bylo zastoupení učitelů v rozmezí 4,35 9,94 %. 17

Otázka č. 2 Zatrhněte svou pozici ve škole. Četnost a) Učitel/ka 1. stupně b) Učitel/ka 2. stupně četnost 214 132 relativní četnost 61,85 % 38,15 % Graf Na tuto otázku odpovědělo 346 respondentů. Dotazníkového šetření se zúčastnilo více učitelů 1. stupně (61,85 %) než 2. stupně (38,15 %). Rozdíl je způsoben tím, že se dotazníkového šetření v poměrném zastoupení účastnily málotřídní školy, školy jen s prvním stupněm a plně organizované školy s 1. a 2. stupněm. 18

Otázka č. 3 Koordinátor ŠVP ve Vaší škole: a) působil ve škole při tvorbě ŠVP a působí i nyní (v etapě výuky podle ŠVP) Četnost b) působil ve škole při tvorbě ŠVP a nyní (v etapě výuky podle ŠVP) nepůsobí c) nepůsobil ve škole při tvorbě ŠVP a nyní (v etapě výuky podle ŠVP) působí d) nepůsobil ve škole při tvorbě ŠVP a nyní (v etapě výuky podle ŠVP) nepůsobí četnost 274 26 11 35 relativní četnost 79,19 % 7,51 % 3,18 % 10,12 % Graf Na tuto otázku odpovědělo 346 respondentů. Naprostá většina učitelů (79,19 %) v dotazníku odpověděla, že koordinátor ŠVP působil ve škole při tvorbě ŠVP a působí i nyní (v etapě výuky podle ŠVP). 7,51 % učitelů uvádí, že koordinátor ŠVP působil ve škole při tvorbě ŠVP a nyní (v etapě výuky podle ŠVP) už nepůsobí. 10,12 % učitelů uvádí, že koordinátor nepůsobil ve škole při tvorbě ŠVP a nyní (v etapě výuky podle ŠVP) také nepůsobí. Nejméně učitelů (3,18 %) odpovědělo, že koordinátor nepůsobil ve škole při tvorbě ŠVP a nyní (v etapě výuky podle ŠVP) působí. Velmi pozitivní je skutečnost, že 79,19 % učitelů uvedlo, že na jejich škole koordinátor ŠVP působil v etapě tvorby ŠVP a působí i nyní v etapě výuky podle ŠVP, což může mít pozitivní vliv na návaznost a koordinaci práce s ŠVP. Na druhé straně se zřejmě nepředpokládalo, že každý desátý učitel se s činností koordinátora ŠVP nesetkal ani při tvorbě ŠVP, ani v etapě výuky podle ŠVP. Z uvedených 35 učitelů (10,12 %), kteří zvolili tuto odpověď (d), je 9 učitelů ze Středočeského kraje, 4 z Libereckého a 4 ze Zlínského kraje. Učitelé z Prahy, Plzeňského, Ústeckého a Královéhradeckého kraje tuto situaci neuvedli. Kraj Četnost dle krajů Počet respondentů, kteří zvolili odpověď "d" Podíl na odpovědích v kraji neuvedeno 2 8,33 % Jihočeský 3 23,08 % Jihomoravský 3 8,33 % Karlovarský 1 10,00 % Liberecký 4 33,33 % Moravskoslezský 1 4,35 % Olomoucký 3 13,04 % Pardubický 3 18,75 % Středočeský 9 20,45 % Vysočina 2 6,25 % Zlínský 4 12,90 % 19

Otázka č. 4 Domníváte se, že činnost koordinátora ŠVP v etapě tvorby ŠVP byla přínosem? Četnost a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne četnost 163 117 15 7 relativní četnost 53,97 % 38,74 % 4,97 % 2,32 % Graf Na tuto otázku odpovědělo 302 respondentů. Naprostá většina učitelů (92,71 %) se shodla na tom, že činnost koordinátora v etapě tvorby ŠVP byla či spíše byla přínosem (konkrétněji viz otázka č. 5). Pouze 7,29 % učitelů uvedlo, že činnost koordinátora v etapě tvorby ŠVP nebyla či spíše nebyla pro školu přínosem. Při srovnání odpovědí učitelů s odpověďmi koordinátorů se ukázalo, že učitelé považují činnost koordinátora ŠVP v etapě tvorby ŠVP za ještě přínosnější než sami koordinátoři (dotazník pro koordinátory otázka č. 3). Z výsledků je patrné, že právě učitelé potvrdili v etapě tvorby ŠVP přínos role koordinátora, který se pro učitele zřejmě stal ústřední postavou při přípravě vlastního vzdělávacího programu a při spuštění kurikulární reformy. 20

Otázka č. 5 V čem byla činnost koordinátora ŠVP (v etapě tvorby ŠVP) přínosem? Konkretizujte. Kategorie odpovědí činnost zmíněno příklady konkrétních formulací respondentů vysvětlování, upřesňování mnohokrát koordinátor seznamoval s úkoly, vysvětloval, objasňoval metodické vedení mnohokrát koordinátorka byla velkým přínosem nejen perfektní znalostí a vizí našeho ŠVP, ale i vlastní metodickou činností vůči nám organizace, koordinace prací mnohokrát koordinátor zadával úkoly, usměrňoval práci skupin, zajišťoval vše organizačně, řídil společné porady motivace učitelů častokrát důležitá byla motivace pedagogického sboru ke změnám a k práci na ŠVP transfer informací ze školení častokrát koordinátor dodával ostatním informace, které získal při různých školeních sledování termínů několikrát koordinátor bděl nad dodržováním jednotlivých termínů a pravidel finalizace dokumentu několikrát koordinátor dal ŠVP jeho finální podobu Na otázku č. 5 odpovědělo 264 respondentů. Činností koordinátorů, která byla nejčastěji zmíněna, bylo seznamování s principy reformy, vysvětlování terminologie, objasňování struktury úkolů a poradenská činnost. Vedle toho bylo mnohokrát zmíněno metodické vedení učitelů a koordinace prací, která spočívala v zadávání úkolů jednotlivým skupinám a jednotlivcům a v kontrole jejich splnění. Častokrát zmíněnými činnostmi byly motivace učitelů k práci na ŠVP a přenos relevantních informací z centralizovaných školení do školy. Z konkrétních činností byly několikrát zmíněny sledování naplňování stanovených termínů a technická finalizace školního vzdělávacího programu. 21

Otázka č. 6 Proč nebyla činnost koordinátora ŠVP (v etapě tvorby ŠVP) přínosem? Konkretizujte. Kategorie odpovědí důvod zmíněno příklady konkrétních formulací respondentů činnost byla formální nedostatek informací na reformu obecně nebyl čas koordinátor neměl zkušenosti protichůdné názory vedení školy a koordinátora častokrát častokrát několikrát několikrát několikrát osobní antipatie několikrát je to hlupák byla to spousta papírů, která zas tak nic nového nepřinesla; ŠVP je úředníky stále více svazován nejen na naší škole, ale i na školách našich kolegů se při tvorbě ŠVP tápalo; nikdo dodnes neví, jak má ŠVP vypadat časově jsme velmi vytíženi, jsme dvojtřídka se spojenými ročníky, takže nebyly ani podmínky a máme na ostatní záležitosti velmi málo času koordinátorce stejně jako nám ostatním chyběla vize nebyla spolupráce s ředitelkou školy jejich názory byly často protichůdné Na otázku č. 6 odpovědělo 20 respondentů. Nejčastěji se v odpovědích respondentů objevovaly odkazy na formálnost prováděných prací (množství administrativy bez valného vlivu na práci učitelů ve třídě) a na nedostatek informací, jimiž koordinátor disponoval. Slovy jednoho respondenta: Koordinátor ŠVP nás nedokázal dostatečně nadchnout pro práci, předat nám dostatek informací a neukázal nám cestu. Koordinátorovi chybělo vlastní přesvědčení, proto nás dostatečně nemotivoval a veškerá spolupráce byla pouze v duchu příkazů. Několikrát byl rovněž zmíněn nedostatek času na plnění úkolů spojených s reformou, případně nedostatek zkušeností na straně koordinátora. V některých odpovědích byly popsány situace, ve kterých se názory koordinátora rozcházely s názory vedení školy, což vedlo k problematickým situacím. V několika odpovědích se odrážely i osobní antipatie respondenta ke konkrétnímu koordinátorovi. 22

Otázka č. 7 Domníváte se, že činnost koordinátora ŠVP je (i v etapě výuky podle ŠVP) přínosem? Četnost a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne četnost 112 109 49 10 relativní četnost 40,00 % 38,93 % 17,50 % 3,57 % Graf Na tuto otázku odpovědělo 280 respondentů. 78,93 % učitelů se shodlo na tom, že činnost koordinátora ŠVP byla či spíše byla přínosem v etapě výuky podle ŠVP (konkrétněji viz otázka č. 8). 17,50 % učitelů se shoduje v názoru, že činnost koordinátora ŠVP v etapě výuky podle ŠVP spíše nebyla přínosem. Pouze 3,57 % učitelů jednoznačně uvádí, že činnost koordinátora ŠVP v etapě výuky podle ŠVP nebyla přínosem. Velmi zajímavé je porovnání s odpověďmi koordinátorů, kteří hodnotí přínos koordinátora ŠVP v etapě výuky podle ŠVP ještě o 13,00 % méně příznivě než sami učitelé, ale v celkovém součtu pozitivně laděných odpovědí se učitelé shodují s koordinátory ŠVP (učitelé 78,93 %, koordinátoři ŠVP 76,02 %) (dotazník pro koordinátory otázka č. 6). Z výsledků je patrné, že učitelé potvrdili přínos role koordinátora i v etapě výuky podle ŠVP, i když mají za sebou již tříletou zkušenost s výukou podle ŠVP a mohlo by se předpokládat, že role koordinátora ŠVP už pro ně nebude tak důležitá. Na zvážení zůstává, zda nárůst učitelů, pro něž není koordinátor ŠVP v etapě výuky podle ŠVP přínosem (srovnej s otázkou č. 4), je dán rostoucími zkušenostmi s výukou podle ŠVP, nebo jinými okolnostmi. 23

Otázka č. 8 V čem je činnost koordinátora ŠVP (v etapě výuky ŠVP) přínosem? Konkretizujte. Kategorie odpovědí činnost zmíněno příklady konkrétních formulací respondentů poradenství koordinace revizí ŠVP sledování novinek v reformě velmi mnohokrát mnohokrát častokrát v případě nejasností, nebo vyvstanou-li nové situace, problémy, je koordinátor nablízku a poradí koordinátor přijímá podněty od vyučujících a po poradě je zapracovává do ŠVP. koordinátor stále průběžně hlídá směr, vývoj, změny, nově vzniklé požadavky na ŠVP hlubší vhled několikrát zná podrobně obsah ŠVP a RVP, rozumí všem souvislostem organizace dalšího vzdělávání několikrát navrhuje kolegům možné kurzy DVPP Na otázku č. 8 odpovědělo 208 respondentů. V nejvíce odpovědích byla jako přínosná vnímána činnost poradenská. Koordinátor je vnímán jako poradce s hlubším vhledem do problematiky reformy, který je schopen v konzultacích nabídnout učitelům řešení problémů spojených s implementací reformy. Mnohokrát byla v odpovědích zmíněna činnost koordinační při revizích školních vzdělávacích programů, která spočívá v přijímání návrhů na změny, jejich analýza a v případě přijetí aktualizace ŠVP. Několik respondentů vidělo přínos koordinátorů v organizování dalšího vzdělávání učitelů; sledování možností školení a jejich nabídka konkrétním zájemcům ve škole. 24

Otázka č. 9 Proč není činnost koordinátora ŠVP (v etapě tvorby ŠVP) přínosem? Konkretizujte. Kategorie odpovědí činnost zmíněno příklady konkrétních formulací respondentů role koordinátora je ve fázi výuky zbytečná mnohokrát nastalé problémy řeší spíše předmětové komise a vedení školy formální práce několikrát všichni včetně koordinátora plníme požadavky ohledně ŠVP jen proto, že se to po nás vyžaduje. Poznámka: V zadání otázky došlo k technické chybě, kdy jsme se místo na etapu výuky podle ŠVP opakovaně ptali na etapu tvorby ŠVP. Pro vyhodnocení byly vybrány jen odpovědi učitelů, kteří pochopili, že šlo o chybu, a odpovídali ve smyslu předchozího dotazu, tedy etapy výuky podle ŠVP. Na otázku č. 9 odpovědělo 56 respondentů. Nejčastěji se v odpovědích učitelů odrážel názor, že ve fázi výuky dle ŠVP (na rozdíl od fáze tvorby ŠVP) je role koordinátorů ŠVP nadbytečná, neboť jejich úkoly jsou totožné s úkoly vedení školy, případně předsedů předmětových komisí, nebo učitelé již jejich poradenství nepotřebují ( každý učitel již musí použít ŠVP k výuce sám, každý si hlídá a zaznamenává svoje odlišnosti a průběžně ŠVP upravuje ). Několikrát se v odpovědích objevily názory, že výuka se ŠVP řídí pouze formálně. Otázku č. 9 využili někteří respondenti jako příležitost formulovat obecně negativní komentáře k tématu dotazníku. Objevily se negativní komentáře na adresu školních vzdělávacích programů ( celé ŠVP je o ničem, ŠVP je paskvil ), na adresu konkrétních koordinátorů ( jeho rady jsou o ničem, už nic nekoordinuje, nic nového nepřináší, nevidím za ním žádnou konkrétní činnost, není ochoten pomoci, nemá zájem ) či obecně na činnost koordinátora ( Je to především učitel, a nemá tedy dostatek času ani sil zabývat se poradenskou a metodickou pomocí ostatním. Plně ho vytíží sledovat novinky v rámci RVP a zapracování do ŠVP. ). 25

Otázka č. 10 Které z následujících činností realizuje koordinátor ŠVP ve Vaší škole? (Zatrhněte všechny body, o nichž víte, že je koordinátor ŠVP na Vaší škole prokazatelně realizuje.) Četnost a) plánuje (s ředitelem školy, zástupcem ředitele) postupy potřebné pro koordinaci výuky podle ŠVP b) motivuje učitele k aktivní práci s ŠVP c) vytváří příležitosti pro výměnu zkušeností z výuky d) podněcuje další vzdělávání učitelů v tématech, která souvisejí s realizací výuky podle ŠVP e) upozorňuje na vhodné články, texty, publikace, metodické materiály f) podněcuje k prezentaci dobrých zkušeností učitelů z vlastní výuky g) podněcuje k prezentaci dobrých zkušeností učitelů z DVPP četnost 214 140 118 120 153 90 81 relativní četnost 81,68 % 53,44 % 45,04 % 45,80 % 58,40 % 34,35 % 30,92 % h) zprostředkovává setkání se zkušenými pedagogy (experty, učiteli) i) podněcuje diskuse o kvalitě výuky j) shromažďuje podněty pro úpravy ŠVP k) řídí úpravy textu ŠVP l) radí učitelům v problematice výuky podle ŠVP m) neprovádí žádnou z těchto činností četnost 45 111 198 209 149 7 relativní četnost 17,18 % 42,37 % 75,57 % 79,77 % 56,87 % 2,67 % Graf Jiné (uveďte): odpovědělo 5 respondentů Nejčastěji Méně často Ojediněle mimoškolní činnost (1x) sleduje nově příchozí žáky zvládnutí ŠVP (1x) je zároveň ředitelem školy (1x) zařazování druhého jazyka a celkové zpracování 26

Podmínka třídění Počet odpovědí editace ŠVP (1x) průběžné vzájemné konzultace (1x) Podíl na počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli 6 a více položek 182 69,47% Na tuto otázku odpovědělo 262 respondentů. 81,68 % učitelů na tuto otázku odpovědělo, že nejčastěji koordinátor ŠVP plánuje postupy potřebné pro koordinaci výuky podle ŠVP s ředitelem školy (zástupcem ředitele). 79,77 % učitelů uvedlo, že koordinátor ŠVP řídí úpravy textu ŠVP a 75,57 %, že koordinátor ŠVP shromažďuje podněty pro úpravy ŠVP. Více než polovina učitelů (58,4 53,44 %) uvedla, že koordinátor ŠVP učitele upozorňuje na vhodné články, texty, publikace, metodické materiály, radí jim v problematice výuky podle ŠVP a také je motivuje k aktivní práci s ŠVP. Celkově z toho vyplývá, že činnost koordinátora ŠVP je vnímána velice pozitivně. Jen 2,67 % učitelů uvedlo, že koordinátor ŠVP nevykonává žádnou z těchto činností. Odpovědi učitelů korespondují s odpověďmi koordinátorů ŠVP, kteří volí jako své nejčastější činnosti stejné tři aktivity, které uvedli učitelé. Zajímavá je i shoda, že jako nejméně frekventovanou činnost koordinátora ŠVP označily obě skupiny učitelé i koordinátoři ŠVP zprostředkování setkání se zkušenými pedagogy (experty, učiteli) (dotazník pro koordinátory otázka č. 10). 69,47 % učitelů uvedlo, že koordinátoři ŠVP realizují 6 a více uvedených aktivit, což dokazuje, že se většina koordinátorů ŠVP zhostila své role velmi dobře i vedle svých dalších školních povinností. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí. 27

Otázka č. 11 Podal/a jste v tomto školním roce nějaký podnět koordinátorovi ŠVP pro aktivity směřující k podpoře výuky podle ŠVP? Četnost a) ano b) ne četnost 124 138 relativní četnost 47,33 % 52,67 % Graf Na tuto otázku odpovědělo 262 respondentů. 47,33 % učitelů odpovědělo, že v tomto školním roce podali podnět koordinátorovi ŠVP pro aktivity směřující k podpoře výuky podle ŠVP (konkrétněji viz otázka č. 12). 52,67 % učitelů uvedlo, že podnět koordinátorovi pro aktivity směřující k podpoře výuky podle ŠVP nepodali. Výsledek se i přesto jeví jako velmi pozitivní. Jestliže prakticky každý druhý učitel přišel s nějakým námětem, každý druhý usiloval o nějakou aktivitu související s výukou podle ŠVP, pak to svědčí o zájmu, který je vhodné podpořit a využít. 28

Otázka č. 12 Pokud ano, o jaký podnět šlo? Kategorie odpovědí Podnět zmíněno příklady konkrétních formulací respondentů změny v organizaci učiva průřezová témata, mezipředmětové vztahy metody a formy práce projektové vyučování technické připomínky mnohokrát mnohokrát častokrát častokrát několikrát bylo třeba upravit učivo v jednotlivých ročnících, aby lépe fungovala návaznost mezi 1. a 2. stupněm. navrhl jsem změnu posloupnosti učiva v určitém předmětu, aby mohlo dojít k plynulejší návaznosti z hlediska mezipředmětových vztahů konkrétní návrh na zařazení aktivizačních metod ve výuce v rámci mého předmětu navrhla jsem a spolupracovala jsem při realizaci projektů Dne Země, Dne stromů a Dne zdraví navrhla jsem inovace při kontrolách třídních knih a sledování tematických plánů hodnocení žáků několikrát připravila jsem návrhy změn v hodnocení žáků Na otázku č. 12 odpovědělo 121 respondentů. Nejčastěji byly v jejich odpovědích zmíněny podněty na změny v organizaci učiva, které spočívaly v přesunech tematických celků, ve zlepšování návaznosti mezi 1. a 2. stupněm, ve změnách v hodinové dotaci konkrétních předmětů apod., a podněty týkající se mezipředmětových vztahů realizovaných v rámci průřezových témat. Častými byly rovněž podněty týkající se změn vyučovacích metod (zařazení konkrétní metody či formy práce v konkrétním předmětu) a také konkrétní návrhy témat pro realizaci formou projektového vyučování. Několikrát byly popsány návrhy na změny technického charakteru a návrhy na změny v hodnocení žáků. Ve svých odpovědích nebyli respondenti příliš konkrétní, mnohdy pouze uvedli, že podnět se týkal zařazení některého konkrétního předmětu (a to zejména finanční matematiky, finanční gramotnosti, etické výchovy, sexuální výchovy, výchovy ke zdraví, estetické výchovy). 29

Otázka č. 13 Žádáte od koordinátora ŠVP rady týkající se výuky podle ŠVP? Četnost a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne četnost 41 79 94 47 relativní četnost 15,71 % 30,27 % 36,02 % 18,01 % Graf Na tuto otázku odpovědělo 261 respondentů. Z odpovědí učitelů vyplývá, že 54,03 % učitelů od koordinátora ŠVP nežádá radu týkající se výuky podle ŠVP, přesto 45,98 % učitelů uvádí, že radu týkající se výuky podle ŠVP od koordinátora ŠVP vyžaduje. Na rozdíl od koordinátorů ŠVP žádají učitelé od koordinátorů radu týkající se výuky podle ŠVP pouze v 15,71 %, avšak koordinátoři uvádějí, že učitelé se na ně obracejí s dotazy týkajícími se výuky podle ŠVP v 36,76 %. Rozdíl může být dán tím, že koordinátoři ŠVP vnímají všechny učitele na škole, zatímco mezi učiteli, kteří odpovídali na tento dotazník, může být více těch, kteří se s koordinátorem ŠVP neradí (dotazník pro koordinátory otázka č. 12). 30

Otázka č. 14 O čem jste se radili s vaším koordinátorem ŠVP v etapě výuky podle ŠVP nejčastěji? (Vyberte maximálně 5 možností). Četnost a) metody práce b) organizace výuky c) rozvíjení klíčových kompetencí d) hodnocení klíčových kompetencí e) naplňování očekávaných výstupů f) výchovné a vzdělávací strategie g) hodnocení žáků h) projekty četnost 59 51 94 80 86 35 88 108 relativní četnost 27,83 % 24,06 % 44,34 % 37,74 % 40,57 % 16,51 % 41,51 % 50,94 % i) příprava na hodinu (tematické plány) podle ŠVP j) vlastní zkušenosti z výuky k) náměty pro úpravu ŠVP l) vhodné metodické materiály a texty m) učebnice výběr (kvalita) n) učební texty vlastní tvorba o) zkušenosti z DVPP p) o ničem 15 43 68 40 74 9 23 7 7,08 % 20,28 % 32,08 % 18,87 % 34,91 % 4,25 % 10,85 % 3,30 % Graf Jiné (uveďte): odpovědělo 0 respondentů nejčastěji méně často ojediněle --- --- --- Na otázku odpovědělo 212 respondentů. 50,94 % učitelů odpovědělo, že se s koordinátorem ŠVP radili o projektech. Ve 44,34 % uvedli, že diskutovali s koordinátorem ŠVP o rozvíjení klíčových kompetencí ve výuce a ve 41,51 % o hodnocení žáků. Naopak 4,25 % učitelů uvedlo, že se radili nad vlastní tvorbou učebních textů, v 7,08 % nad přípravou na hodinu podle ŠVP. Jen 3,30 % učitelů uvedlo, že se s koordinátorem ŠVP neradili o ničem. 31

Porovnáme-li odpovědi učitelů s odpověďmi koordinátorů ŠVP, pak i oni jsou přesvědčeni, že se s nimi učitelé nejčastěji radili o projektech (56,02 %). Současně koordinátoři ŠVP uvedli, že učitelé s nimi často konzultovali i náměty na úpravy ŠVP (56,20 %) a výběr a kvalitu učebnic (52,88 %), což je výrazně odlišné od tvrzení učitelů, kteří konzultace k námětům pro úpravu ŠVP označili jenom v 32,08 % a konzultace k výběru a kvalitě učebnic v 34,91 %. Rozdíl může být dán opět skladbou odpovídajících učitelů a odlišnou preferencí problematik (dotazník pro koordinátory otázka č. 15). Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí. 32

Otázka č. 15 Které z materiálů si zpracováváte ve vazbě na ŠVP nově? (Zatrhněte jednu nebo více položek.) a) tematické plány b) přípravy do hodin Četnost c) kritéria pro hodnocení dosahovaných očekávaných výstupů žáků d) individuální vzdělávací plány e) žádné četnost 221 144 141 137 31 relativní četnost 69,28 % 45,14 % 44,20 % 42,95 % 9,72 % Graf Jiné (uveďte): odpovědělo 7 respondentů Nejčastěji Méně často Ojediněle projekty (3x) týdenní plány (2x) sledování klíčových kompetencí, žákovské a učitelské portfolio, nové třídní knihy a katalogové listy (1x) přípravy netradičních hodin, tabulky pro zaznamenání plnění netradičních hodin (1x) vždy jsem pracovala ve shodě se zásadami moderního vyučování, na 1. stupni to tak samo vyplývá (1x) Podmínka třídění Počet odpovědí Podíl na počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli 2 a více položek 206 64,58 % Na otázku odpovědělo 319 respondentů. Učitelé uvádějí, že nečastějším dokumentem, který si vytvářejí ve vazbě na ŠVP nově, jsou tematické plány (69,28 %). Ve 45,14 % učitelé uvádějí přípravy do hodin, ve 44,20 % se jedná o kritéria pro hodnocení dosahovaných očekávaných výstupů žáků a ve 42,95 % o individuální vzdělávací plány. Pouze 9,72 % učitelů uvádí, že si žádné nové materiály nezpracovávají. Názory učitelů se v nejčastější a nejméně časté položce téměř přesně shodují s názory koordinátorů ŠVP, ti v 69,85 % uvedli, že se připravují tematické plány, a v 9,05 % uvedli, že se v návaznosti na ŠVP nezpracovávají žádné materiály (dotazník pro koordinátory otázka č. 19). Z 319 respondentů 64,58 % označilo v dotazníku 2 a více odpovědí, což svědčí o snaze učitelů výuku v návaznosti na ŠVP plánovat a podrobněji připravovat. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí. 33

Otázka č. 16 Jaký způsob nejčastěji volíte pro hodnocení své vyučovací činnosti (zpětnou vazbu své činnosti)? Četnost a) poznámky v tematických plánech b) poznámky v přípravách na hodinu c) pedagogický deník d) portfolia (digifolia) svých zkušeností, úspěšných metod a aktivit e) diskusi s kolegy se zápisem f) diskusi s kolegy bez zápisu g) svou činnost nehodnotím četnost 172 157 21 93 35 230 6 relativní četnost 54,09 % 49,37 % 6,60 % 29,25 % 11,01 % 72,33 % 1,89 % Graf Podmínka třídění Počet odpovědí Podíl na počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli 3 a více položek 129 40,57 % Na tuto otázku odpovědělo 318 respondentů. 72,33 % učitelů uvedlo, že nečastěji hodnotí svou vyučovací činnost v diskusi s kolegy bez zápisu, v 54,09 % uvedli učitelé, že si pro své hodnocení vyučovací hodiny dělají poznámky v tematických plánech, a v 49,37 % si dělají poznámky v přípravách na hodinu. Pouze 1,89 % oslovených uvedlo, že svou vyučovací činnost nehodnotí vůbec. Názory učitelů se v nejčastější a nejméně časté položce téměř přesně shodují s názory koordinátorů ŠVP koordinátoři v 77,78 % uvedli, že pro hodnocení své vyučovací činnosti učitele volí diskusi s kolegy bez zápisu a že 1,52 % učitelů svou činnost nehodnotí. Zajímavé je, že i v ostatních položkách jsou odpovědi koordinátorů a učitelů téměř identické (dotazník pro koordinátory otázka č. 20). Z 318 respondentů 40,57 % označilo v dotazníku 3 a více odpovědí, což svědčí o tom, že řada učitelů hledá více způsobů hodnocení své činnosti, a to nejen formou sebehodnocení (vlastní poznámky), ale i formou zpětné vazby (diskuse s kolegy). Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí. 34

Otázka č. 17 Zkušenosti z výuky nejčastěji projednáváte: (Vyberte maximálně 3 možnosti). Četnost a) v metodických sekcích (komisích) b) na tematicky zaměřené poradě celého pedagogického sboru c) na tematicky zaměřené poradě se zájemci o problém d) při individuálním setkání s koordinátorem ŠVP e) při individuálním setkání s jiným zkušeným kolegou/kolegyní f) nejsou projednávány četnost 175 113 33 92 214 4 relativní četnost 55,21 % 35,65 % 10,41 % 29,02 % 67,51 % 1,26 % Graf Jiné (uveďte): odpovědělo 10 respondentů Nejčastěji Méně často Ojediněle porady pedagogického sboru (4x) školení (2x) soukromá setkání s kolegy (1x) s kolegyněmi a kolegy z jiných škol (1x) metodická sdružení (1x) setkání týmu, který připravoval ŠVP na škole (1x) Na tuto otázku odpovědělo 317 respondentů. 67,51 % učitelů odpovědělo, že zkušenosti z výuky nejčastěji projednávají při individuálním setkání s jiným zkušeným kolegou/kolegyní. 55,21 % dotázaných odpovědělo, že zkušenosti z výuky projednávají v metodických sekcích (komisích), 35,65 % učitelů pak uvedlo, že zkušenosti z jejich výuky probírají na tematicky zaměřené poradě celého pedagogického sboru, což je velmi pozitivní, neboť potvrzují zvýšení týmové spolupráce pedagogického sboru. Důležité je, že 29,02 % učitelů projednává zkušenosti z výuky s koordinátorem ŠVP. Pouze 1,26 % učitelů uvádí, že zkušenosti z jejich výuky nejsou projednávány vůbec. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí. 35

Otázka č. 18 Byly ve Vašem ŠVP provedeny úpravy? Četnost a) ano b) ne c) nevím četnost 277 22 17 relativní četnost 87,66 % 6,96 % 5,38 % Graf b) 6,96 % c) 5,38 % a) 87,66 % Na tuto otázku odpovědělo 316 respondentů. Z odpovědí učitelů na tuto otázku je patrné, že v naprosté většině (87,66 %) byly ŠVP upravovány. Pouze 12,34 % učitelů uvádí, že úpravy jejich ŠVP prováděny zatím nebyly, 5,38 % učitelů uvádí, že o případných změnách ŠVP vůbec neví. Na tuto otázku jsme se dotazovali i koordinátorů ŠVP a jejich odpovědi se s odpověďmi učitelů shodují. Stejně jako učitelé uvádějí koordinátoři ŠVP v naprosté většině (90,91 %), že v jejich ŠVP byly úpravy prováděny, 9,09 % koordinátorů ŠVP odpovědělo, že úpravy ŠVP prováděny zatím nebyly (dotazník pro koordinátory otázka č. 22). 36

Otázka č. 19 Škola zatím ŠVP neupravovala z těchto důvodů: a) ŠVP nám plně vyhovuje, nebylo třeba dosud nic měnit Četnost b) potřebovali bychom provést úpravy ŠVP, ale neměli jsme proto doposud potřebné podmínky c) čekáme, až projdeme výukou všech ročníků podle ŠVP d) nedokážu posoudit četnost 11 2 10 1 relativní četnost 50,00 % 9,09 % 45,45 % 4,55 % Graf Jiné (uveďte): odpovědělo 0 respondentů Nejčastěji Méně často Ojediněle Na tuto otázku odpovědělo 22 respondentů (2 respondenti si vybrali z nabídky současně 2 odpovědi). Z uvedeného nízkého počtu odpovědí 50,00 % škol změny neprovádělo, protože ŠVP jim plně vyhovuje, nebylo třeba dosud nic měnit, v podobném počtu (45,45 %) učitelé odpovídají, že škola zatím nepřistoupila k úpravám ŠVP, protože čekají, až projdou výukou všech ročníků podle ŠVP. 9,09 % učitelů odpovědělo, že zatím úpravy neprovedli, protože by potřebovali pro úpravy potřebné podmínky, které doposud neměli. Názory koordinátorů ŠVP se s názory učitelů shodují v položce (c), kdy téměř shodně uvádějí (10 koordinátorů ŠVP 43,48 %, 10 učitelů 45,45 %), že s úpravami ŠVP čekají, až projdou výukou všech ročníků podle ŠVP (dotazník pro koordinátory otázka č. 23). Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože 2 respondenti vybrali 2 odpovědi. 37

Otázka č. 20 Na úpravě které části ŠVP jste se osobně podílel(a)? (Zatrhněte jednu nebo více položek nebo poslední možnost.) Četnost a) Identifikační údaje b) Charakteristika školy c) Charakteristika ŠVP d) Učební plán četnost 22 41 43 173 relativní četnost 7,91 % 14,75 % 15,47 % 62,23 % e) Učební osnovy f) Hodnocení žáků g) Autoevaluace školy h) nepodílel jsem se na žádné úpravě četnost 171 101 99 23 relativní četnost 61,51 % 36,33 % 35,61 % 8,27 % Graf Na tuto otázku odpovědělo 278 respondentů. 62,23 % učitelů uvedlo, že se osobně podíleli na úpravě ŠVP v oblasti učebního plánu, a podobně 61,51 % učitelů uvedlo, že se podíleli na úpravě v oblasti učebních osnov. 36,33 % učitelů odpovědělo, že se podíleli na změnách v oblasti hodnocení žáků, a 35,61 % také v oblasti autoevaluace školy. 8,27 % odpovědělo, že se na žádné úpravě nepodíleli. Může jít o učitele, kteří uvedli, že se zatím jejich ŠVP neupravoval. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí. 38

Otázka č. 21 Ve kterých z uvedených vzdělávacích oborů jste se podílel na úpravách vzdělávacího obsahu (myslí se na úpravách učebních osnov)? (Vyberte jednu nebo více možností.) Četnost a) Český jazyk a jazyková komunikace b) Cizí jazyk c) Matematika a její aplikace d) Informační a komunikační technologie e) Člověk a jeho svět f) Člověk a společnost četnost 141 71 98 43 78 60 relativní četnost 50,72 % 25,54 % 35,25 % 15,47 % 28,06 % 21,58 % g) Člověk a příroda h) Umění a kultura i) Člověk a zdraví j) Člověk a svět práce k) na žádné četnost 69 53 56 57 29 relativní četnost 24,82 % 19,06 % 20,14 % 20,05 % 10,43 % Graf Na tuto otázku odpovědělo 278 respondentů. Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že 50,72 % učitelů se podílelo na úpravách vzdělávacího obsahu oboru Český jazyk a jazyková komunikace, 35,25 % učitelů se podílelo na úpravě oboru Matematika a její aplikace a 28,06 % učitelů upravovalo obor Člověk a jeho svět. Nejméně učitelů (15,47 %) odpovědělo, že se na úpravách podíleli v oboru Informační a komunikační technologie 10,43 % dotázaných uvedlo, že se nepodíleli na žádné úpravě z uvedených oborů. Procento učitelů, kteří se podíleli na úpravách jednotlivých oborů (předmětů), přibližně odpovídá významu předmětů i proporcím jejich začlenění v učebních plánech. Znamená to, že je zřejmá snaha upravovat učební osnovy všech předmětů! Učitelé, kteří zatím žádný z oborů neupravovali, se mohou krýt s těmi, u nichž na škole zatím ke změně ŠVP nedošlo. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí. 39

Otázka č. 22 Uveďte, která dosud provedená úprava ŠVP je pro Vás (Vaši výuku) nejpodstatnější a proč? (Uveďte maximálně 3 příklady.) Kategorie odpovědí Úprava zmíněno příklady konkrétních formulací respondentů učební plány změny v hodnocení žáků úprava očekávaných výstupů velmi mnohokrát mnohokrát mnohokrát byly provedeny přesuny učiva kvůli lepší návaznosti, změny počtu hodin v některých kapitolách nejpodstatnější byla změna v hodnocení v 2. třídě; slovní hodnocení bylo nahrazeno klasifikací byl zpřehledněn systém očekávaných výstupů, které jsou důležité pro obsah výuky cizí jazyky častokrát zavedení jedné vyučovací hodiny anglického jazyka v prvním a ve druhém ročníku; důvodem byl zájem rodičů a snaha obstát v konkurenční nabídce okolních škol mezipředmětové vztahy častokrát úpravy byly prováděny v zařazování průřezových témat do jednotlivých předmětů. změny v učivu častokrát bylo provedeno zestručnění, zpřehlednění učiva, rozvolnění do více ročníků autoevaluace několikrát nejpodstatnější změny byly provedeny v oblasti autoevaluace, byla upravena kritéria autoevaluace žáci se specifickými potřebami několikrát rozdělili jsme učivo do 3 základních skupin; pro šikovné a nadané děti, pro děti průměrné a pro děti s výukovými problémy Na otázku č. 22 odpovědělo 264 respondentů. Nejčastější odpovědi se vztahovaly k formálním (nikoli obsahovým) úpravám učebních plánů, tj. přesunům učiva v rámci ročníků, přesunům učiva mezi ročníky, změnám hodinových dotací předmětů, apod. Mnohokrát byly zmíněny provedené změny ve způsobu hodnocení žáků a změny ve formulacích očekávaných výstupů v jednotlivých předmětech (oborech). Z konkrétních předmětů byly nejčastěji zmíněny změny v oblasti výuky cizích jazyků. Často odpovědi respondentů odkazovaly na změny ve formulacích vztahujících se k mezipředmětovým vztahům realizovaným v rámci průřezových témat a také na obsahové (nikoli formální) úpravy učebních plánů. Několikrát byly jako podstatné zmíněny změny v autoevaluaci školy a změny v oblasti práce s dětmi se specifickými potřebami. Poměrně často však respondenti uvedli, že dosavadní změny se jich přímo nedotýkají ( prozatím jsem nezaznamenala, že by některá úprava byla pro mne podstatná ). 40

Otázka č. 23 Předkládal(a) jste Vy osobně nějaký(é) námět(y) na úpravu ŠVP? Četnost a) ano b) ne četnost 130 142 relativní četnost 47,79 % 52,21 % Graf Na tuto otázku odpovědělo 272 respondentů. Celkem 52,21 % učitelů odpovědělo, že osobně nepředkládali náměty na úpravy ŠVP. Nicméně 47,79 % uvedlo, že naopak náměty na úpravy ŠVP osobně předkládali (konkrétněji viz otázka č. 24). Podobně jako u otázky 11 se ukázalo, že přibližně polovina učitelů se aktivně svými náměty zapojuje do úprav ŠVP, což lze vnímat jako pozitivní trend. 41

Otázka č. 24 Vysvětlete, čeho se námět(y) týkaly? Kategorie odpovědí Náměty zmíněno příklady konkrétních formulací respondentů úprava/ /zjednodušení učiva mnohokrát navrhla jsem redukci učiva o předponách a příponách v českém jazyce organizace učiva mnohokrát změna se týkala rozložení učiva násobilky ve 2. a 3. ročníku projekty / / konkrétní projekt častokrát náměty se týkaly vypracování malých projektů v rámci jednotlivých předmětů konkrétní předmět častokrát podněty se týkaly nového předmětu etická výchova průřezová témata / / mezipředmětové vztahy častokrát námět se týkal výuky fyziky a anglického jazyka na 2. stupni prostřednictvím mezipředmětových vztahů hodnocení žáků častokrát na přání rodičů jsme změnili slovní hodnocení ve 2. ročníku na hodnocení známkou očekávané výstupy častokrát ne všechny očekávané výstupy byly původně správně zařazeny do jednotlivých období a ročníků autoevaluace několikrát po kontrole ČŠI jsem navrhla úpravy některých částí ŠVP, nejvíce v oblasti autoevaluace žáci s SVP / / talentovaní žáci několikrát námět se týkal tvorby individuálních vzdělávacích plánů pro žáky s SVP a pro talentované žáky Na otázku č. 24 odpovědělo 126 respondentů. Nejčastěji jejich odpovědi odkazovaly na náměty týkající se obsahových úprav v učivu (velmi často redukce učiva) a podobně i formálních úprav v organizaci učiva (přesun učiva mezi ročníky apod.). Dále se náměty dle respondentů týkaly konkrétních návrhů zpracování projektů, inovací ve výuce konkrétních předmětů, inovací v oblasti mezipředmětových vztahů realizovaných v rámci průřezových témat, inovací ve způsobech hodnocení žáků a formulací očekávaných výstupů v jednotlivých předmětech. V odpovědích respondentů byla vedle toho několikrát zmíněna témata autoevaluace a částí ŠVP věnovaných žákům se specifickými potřebami. 42

Otázka č. 25 Co je podle Vás hlavním důvodem pro úpravy ŠVP? (Vyberte maximálně 3 možnosti). Četnost a) zkušenosti učitelů z výuky b) názory nových učitelů c) inspirace v jiných ŠVP d) reakce na výsledky autoevaluace školy e) osobní názor ředitele f) reakce na zprávu ČŠI g) nedokážu posoudit četnost 222 31 51 89 9 87 16 relativní četnost 82,53 % 11,52 % 18,96 % 33,09 % 3,35 % 32,34 % 5,95 % Graf Na tuto otázku odpovědělo 269 respondentů. Naprostá většina učitelů (82,53 %) označila jako jeden z hlavních důvodů pro úpravy ŠVP zkušenosti učitelů z výuky. Jako další důvody pro úpravy ŠVP byly učiteli označeny reakce na výsledky autoevaluace (33,09 %) a reakce na zprávu ČŠI (32,34 %). Jen 3,35 % učitelů uvádí, že tím hlavním důvodem pro úpravy ŠVP je osobní názor ředitele. Názory koordinátorů ŠVP se shodují s názory učitelů v tom, že nejčastějším důvodem úprav ŠVP jsou zkušenosti učitelů z výuky (79,19 %), dále pak reakce na zprávu ČŠI (35,26%) a reakce na výsledky autoevaluace školy (30,64 %) (dotazník pro koordinátory otázka č. 28). Kraj Počet respondentů, kteří zvolili odpověď "f" Podíl na odpovědích v kraji neuvedeno 4 16,67 % Jihomoravský 14 38,89 % Královéhradecký 2 14,29 % Liberecký 4 33,33 % Moravskoslezský 7 30,43 % Olomoucký 4 17,39 % Pardubický 6 37,50 % Plzeňský 6 37,50 % Praha 1 5,26 % Středočeský 9 20,45 % Ústecký 9 27,27 % Vysočina 13 40,63 % Zlínský 8 25,81 % Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí. 43

Otázka č. 26 Co je pro Vás při úpravách ŠVP problematické? (Zatrhněte jednu nebo více položek.) Četnost a) nedostatečná motivace učitelů ze strany vedení školy b) nejasný smysl změn (úprav) ŠVP c) nezvládnutá činnost koordinátora ŠVP d) nekoordinovaná spolupráce učitelů na úpravách ŠVP e) nedostatek času četnost 13 72 6 24 148 relativní četnost 4,91 % 27,17 % 2,26 % 9,06 % 55,85 % f) nedostatečné ohodnocení za práci na ŠVP g) nedostatečný prostor na prodiskutování otázek souvisejících s úpravami ŠVP h) nedostatek informací k zamýšleným úpravám a jejich provádění i) direktivní postupy vedení školy jako podnět k úpravám j) nic četnost 118 27 26 7 51 relativní četnost 44,53 % 10,19 % 9,81 % 2,64 % 19,25 % Graf Jiné (uveďte): odpovědělo 5 respondentů Nejčastěji Méně často Ojediněle Podmínka třídění Počet odpovědí názorová různorodost kolegyň (1x) zbytečnost ŠVP (1x) nepříliš velký zájem učitelů (1x) nejraději bych jen změnu ohlásila, ale do ŠVP aby ji zakomponoval někdo jiný (1x) nepřipravenost ze strany MŠMT (1x) Podíl na počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli 4 a více položek 19 7,17 % 44

Na tuto otázku odpovědělo 265 respondentů. Za největší problém při úpravách ŠVP považují učitelé nedostatek času (55,85 %) a nedostatečné ohodnocení za práci na ŠVP (44,53 %). Naopak nejméně problémů při úpravách ŠVP shledávají učitelé v nezvládnutí činnosti koordinátora ŠVP (2,26 %), v direktivních postupech vedení školy jako podnětu k úpravám (2,64 %) a v nedostatečné motivaci učitelů ze strany vedení školy (4,91 %). Názory koordinátorů ŠVP se shodují s názory učitelů v tom, že největší problém pro úpravy ŠVP vidí v nedostatku času (61,05 %), naopak koordinátoři mnohem méně zdůrazňují nedostatečné ohodnocení učitelů za práci na úpravách ŠVP (29,65 %). V ostatních otázkách se názory koordinátorů a učitelů vzácně shodují (dotazník pro koordinátory otázka č. 29). Z 265 respondentů 7,17 % označilo v dotazníku 4 a více odpovědí, což ukazuje, že úprava ŠVP není u některých učitelů problematická jen z hlediska nedostatku času a nedostatečného prostoru pro projednávání otázek souvisejících s úpravami ŠVP, ale chápou ji jako soubor širšího spektra problémů, které je třeba odstraňovat. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí. 45

Příloha 2 Vyhodnocení dotazníku pro koordinátory ŠVP Otázka č. 1 Vyberte, z jakého kraje je Vaše škola: Četnost a) Praha b) Středočeský kraj c) Jihočeský kraj d) Plzeňský kraj e) Karlovarský kraj f) Ústecký kraj g) Liberecký kraj h) Královéhradecký kraj i) Pardubický kraj j) Vysočina k) Jihomoravský kraj l) Olomoucký kraj m) Zlínský kraj n) Moravskoslezský kraj četnost 8 24 10 13 10 14 9 12 10 17 23 15 17 22 relativní četnost 3,92 % 11,76 % 4,90 % 6,37 % 4,90 % 6,86 % 4,41 % Graf 5,88 % 4,90 % 8,33 % 11,27 % 7,35 % 8,33 % 10,78 % Na tuto otázku odpovědělo 204 respondentů. Dotazníkového šetření se zúčastnili koordinátoři ŠVP ze všech krajů České republiky. Největší zastoupení měli koordinátoři ŠVP ze Středočeského kraje (11,76 %), z Jihomoravského kraje (11,27 %) a z Moravskoslezského kraje (10,78 %). Nejméně zastoupeni byli naopak koordinátoři ŠVP z Prahy (3,92 %), Libereckého kraje (4,41 %) a z Jihočeského, Pardubického a Karlovarského kraje (ve všech případech 4,9 %). V ostatních krajích bylo zastoupení koordinátorů 5,88 8,33 %. 46

Otázka č. 2 Zatrhněte svou pozici ve škole: a) Koordinátor ŠVP pro 1. stupeň Četnost b) Koordinátor ŠVP pro 2. stupeň c) Koordinátor ŠVP pro 1. i 2. stupeň současně d) Koordinátor ŠVP zástupce ředitele e) Koordinátor ŠVP ředitel školy četnost 59 28 52 42 42 relativní četnost 26,46 % 12,56 % 23,32 % 18,83 % 18,83 % Graf Na tuto otázku odpovědělo 223 respondentů. Dotazníkového šetření se zúčastnilo nejvíce (26,46 %) koordinátorů ŠVP pro 1. stupeň, a naopak nejméně (12,56 %) koordinátorů ŠVP pro 2. stupeň. Z 23,32 % byli zastoupeni koordinátoři ŠVP, kteří fungují na školách současně pro 1. i 2. stupeň. Koordinátoři ŠVP, kteří zastávají zároveň funkci zástupce ředitele nebo ředitele školy, byli v dotazníkovém šetření zastoupeni ve stejném počtu (v obou případech 18,83 %). Větší počet koordinátorů ŠVP z 1. stupně bylo dáno výběrem škol, kdy se dotazníkového šetření v poměrném zastoupení účastnily málotřídní školy, školy jen s 1. stupněm a plně organizované školy s 1. a 2. stupněm. 47

Otázka č. 3 Domníváte se, že činnost koordinátora ŠVP v etapě tvorby ŠVP byla přínosem? Četnost a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne četnost 107 88 18 10 relativní četnost 47,98 % 39,46 % 8,07 % 4,48 % Graf Na tuto otázku odpovědělo 223 respondentů. Naprostá většina koordinátorů ŠVP považuje svoji činnost v etapě tvorby ŠVP za přínosnou. Celkem 87,44 % dotázaných odpovědělo na otázku, zda byla činnost koordinátora ŠVP v etapě tvorby ŠVP přínosem, ano anebo spíše ano. Záporně, tedy ne nebo spíše ne, odpovědělo pouze 12,55 % dotázaných koordinátorů ŠVP. Při srovnání odpovědí koordinátorů ŠVP s odpověďmi učitelů se ukázalo, že učitelé považují činnost koordinátora ŠVP v etapě tvorby ŠVP za ještě přínosnější než sami koordinátoři. Za přínosnou anebo spíše přínosnou označilo činnost koordinátora ŠVP celkem 92,71 % učitelů, zatímco za spíše nepřínosnou anebo nepřínosnou ji považuje pouze 7,29 % učitelů (dotazník pro učitele otázka č. 4). Z výsledků lze vyvodit, že funkce koordinátora ŠVP měla v etapě tvorby dokumentu svůj nesporný význam především zřejmě z hlediska motivace učitelů, organizace a koordinace činností. 48

Otázka č. 4 V čem byla činnost koordinátora ŠVP (v etapě tvorby ŠVP) přínosem? Konkretizujte. Činnost koordinátora organizace, koordinace, řízení prací transfer informací ze školení vysvětlování terminologie reformy vysvětlování cílů reformy odbourávání nechutě u učitelů (motivace) zmíněno mnohokrát mnohokrát mnohokrát mnohokrát Kategorie odpovědí příklady konkrétních formulací respondentů koordinátor řídil vlastní tvorbu ŠVP na naší škole koordinátor přinášel ze školení nejnovější informace a instrukce bylo třeba vysvětlit nově zavedené pojmy, jako klíčové kompetence mohla jsem odpovídat na otázky kolegů, co je cílem tvorby ŠVP několikrát koordinátor představoval pomoc, podporu a motivaci pedagogického sboru metodická pomoc několikrát koordinátor metodicky vedl učitele, ukázal různé přístupy k problému tvorby ŠVP kontrola a finalizace dokumentu několikrát koordinátor měl za úkol kompletovat ŠVP do konečné podoby Na tuto otázku odpovědělo 189 respondentů. Jako nejčastější činnosti koordinátora ŠVP byly samotnými koordinátory zmiňovány: činnost organizační (organizace, koordinace, řízení prací), činnost transferová, která spočívala v získávání důležitých informací na školení a jejich přenos a předání učitelům ve škole, a činnost vysvětlovací (vysvětlování podstaty reformy, cílů reformy, terminologie reformy, atp.). Vedle těchto hlavních činností byly zmiňovány také činnosti další: motivování učitelů ke spolupráci na implementaci reformy, metodická pomoc učitelům, kontrola a finalizace ŠVP. Hlavní charakteristikou koordinátorů ŠVP bylo podle mnoha respondentů hlubší porozumění problematice reformy. Vyjádřeno slovy jednoho respondenta, mnozí učitelé neměli ponětí o reformě ve školství, nerozuměli novým slovům, která se v reformních materiálech objevila. Při tvorbě ŠVP byl koordinátor řídící a vysvětlující silou. 49

Otázka č. 5 Proč nebyla činnost koordinátora ŠVP (v etapě tvorby ŠVP) přínosem? Konkretizujte. Kategorie odpovědí problém zmíněno příklady konkrétních formulací respondentů koordinátor nebyl / / koordinátor nebyl potřeba několikrát jsme malá škola, koordinátor je na naší škole pouhé synonymum pro ředitele. formalismus prací několikrát tvůrčí aktivita byla decimována mechanickou tvorbou textů a tabulek. nedostatečná informovanost koordinátora několikrát neměl dostatečné kompetence, nebyl dostatečně vybaven na praktické předávání informací, měl pouze teoretické informace Na tuto otázku odpovědělo 33 respondentů. Nejvíce odpovědí bylo formulováno z pozice menších škol, na kterých funkce koordinátora nebyla zavedena nebo na kterých kompetence koordinátora příliš splývaly s kompetencemi příslušnými k jiné funkci. Několikrát bylo rovněž zmíněno nebezpečí přílišného formalismu prováděných prací. Jako důvod, proč nebyla činnost koordinátora vnímána jako přínosná, byla několikrát uvedena nedostatečná informovanost konkrétního koordinátora. Jedna z respondentek k tomu uvedla následující: Jako koordinátorka jsem neměla žádné pravomoci, fůra práce se dělala zbytečně a strašně moc se papírovalo. 50

Otázka č. 6 Domníváte se, že činnost koordinátora ŠVP je přínosem v etapě výuky podle ŠVP? Četnost a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne četnost 59 109 47 6 relativní četnost 26,7 % 49,32 % 21,27 % 2,71 % Graf Na tuto otázku odpovědělo 221 respondentů. 76,02 % koordinátorů ŠVP považuje svou činnost (činnost koordinátora ŠVP) za přínosnou nebo spíše přínosnou i v etapě výuky podle ŠVP. 23,98 % koordinátorů ŠVP uvedlo, že funkce koordinátora v etapě výuky podle ŠVP spíše není přínosná nebo není přínosná. Důvody, proč není podle této skupiny koordinátorů ŠVP jejich činnost přínosná, shrnují odpovědi koordinátorů (dotazník pro koordinátory otázka č. 8) Velmi zajímavé je porovnání s odpověďmi učitelů, kteří hodnotí přínos koordinátora ŠVP v etapě výuky podle ŠVP ještě o 3,00 % lépe než sami koordinátoři. Především výrazný rozdíl v nejvyšším hodnocení činnost koordinátora ŠVP je přínosná (učitelé 40,00 %, koordinátoři 26,70 %) vede k úvahám, že učitelé spíše oceňují pomoc koordinátorů, kdežto sami koordinátoři ŠVP hodnotí svou činnost kritičtěji, zřejmě proto, že byla náročná a zároveň mnohdy bez zpětné vazby a případného ocenění. kraj četnost Četnost dle krajů a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne relativní četnost četnost relativní četnost četnost relativní četnost četnost relativní četnost Praha 6 75,00 % 1 12,50 % 1 12,50 % 0 0,00 % Středočeský 7 29,17 % 10 41,67 % 5 20,83 % 2 8,33 % Jihočeský 2 20,00 % 7 70,00 % 1 10,00 % 0 0,00 % Plzeňský 3 23,08 % 7 53,85 % 3 23,08 % 0 0,00 % Karlovarský 1 10,00 % 5 50,00 % 3 30,00 % 1 10,00 % Ústecký 4 28,57 % 8 57,14 % 2 14,29 % 0 0,00 % Liberecký 3 33,33 % 4 44,44 % 2 22,22 % 0 0,00 % Královéhradecký 1 8,33 % 6 50,00 % 4 33,33 % 1 8,33 % Pardubický 4 40,00 % 5 50,00 % 1 10,00 % 0 0,00 % Vysočina 5 29,41 % 8 47,06 % 3 17,65 % 1 5,88 % Jihomoravský 5 21,74 % 12 52,17 % 6 26,09 % 0 0,00 % Olomoucký 4 26,67 % 4 26,67 % 7 46,67 % 0 0,00 % Zlínský 4 23,53 % 10 58,82 % 3 17,65 % 0 0,00 % Moravskoslezský 4 18,18 % 13 59,09 % 3 13,64 % 0 0,00 % 51

Neuvedeno 6 30,00 % 9 45,00 % 3 15,00 % 1 5,00% Za nejpřínosnější považují činnost koordinátora ŠVP v etapě výuky podle ŠVP koordinátoři z hlavního města Prahy 87,5 % z nich se domnívá, že jejich činnost je přínosem anebo spíše přínosem. Pouze 12,5 % z nich uvedlo, že funkce koordinátora ŠVP v etapě výuky podle ŠVP spíše není přínosná a žádný z nich neuvedl, že není přínosná vůbec. Naopak za nejméně přínosnou považují činnost koordinátora ŠVP v etapě výuky podle ŠVP koordinátoři z Olomouckého kraje (spíše nepřínosná 46,67 %, nepřínosná 0 %), Královéhradeckého (spíše nepřínosná 33,33 %, nepřínosná 8,33 %) a Karlovarského kraje (spíše nepřínosná 30,00 %, nepřínosná 10,00 %). 52

Otázka č. 7 V čem je činnost koordinátora ŠVP (v etapě výuky podle ŠVP) přínosem? Konkretizujte. Kategorie odpovědí činnost zmíněno příklady konkrétních formulací respondentů koordinace revizí ŠVP mnohokrát registruje návrhy na úpravy v ŠVP vycházející z konkrétních připomínek poradenství mnohokrát v rámci svých schopností a znalostí nabízí ostatním kolegům svou pomoc a radu metodická pomoc / / nabádá k novému způsobu výuky evaluace (sledování naplňování ŠVP) koordinace dalšího vzdělávání několikrát několikrát několikrát vyhledává nové a inovativní vyučovací metody a formy práce kontroluje naplňování cílů, které si škola předsevzala rozpoznává potřeby dalšího vzdělávání a doporučuje vhodné příležitosti Na tuto otázku odpovědělo 159 respondentů. Přínos činnosti koordinátora ŠVP v etapě výuky spatřuje mnoho respondentů v poradenství v různých oblastech práce učitele ovlivněných změnami spojenými s reformou. Vedle toho je podle respondentů důležitou činností koordinátora ŠVP koordinace revizí ŠVP. Několikrát byla respondenty zmíněna role koordinátora ŠVP jako poradce v oblasti metodologických inovací. Někteří respondenti zmínili činnosti koordinátora ŠVP spojené s evaluací práce učitelů a hospitační činnost. V odpovědích respondentů se rovněž několikrát objevil názor, že úkolem koordinátora ŠVP je sledovat možnosti dalšího vzdělávání učitelů a doporučovat vhodné kurzy jednotlivým učitelům. Vyjádřeno jedním respondentem, koordinátor mapuje výuku podle ŠVP a společně s učiteli zapracovává do ŠVP úpravy, sleduje DVPP a předkládá nabídky učitelům; výhodou je, že se sbor má na koho obrátit. 53

Otázka č. 8 Proč není činnost koordinátora ŠVP (v etapě tvorby ŠVP) přínosem? Konkretizujte. Kategorie odpovědí činnost zmíněno příklady konkrétních formulací respondentů chybí ochota neztotožněných učitelů mnohokrát učitelé si neradi mění zaběhnuté postupy, změny se prosazují jen pozvolna, hodně učitelů se neztotožňuje s reformou nedostatek času několikrát koordinátor ŠVP nemá zkrácený úvazek a při svém pracovním vytížení se nestíhá ještě plně věnovat práci na ŠVP v rámci své pracovní doby. koordinátor ŠVP je ve fázi výuky potřeba méně než ve fázi tvorby několikrát v etapě tvorby přínosem je (zmíněno výše), v etapě výuky spíše ne spíše záležitostí předmětových komisí a jejich spolupráce s vedením školy Poznámka: V zadání otázky došlo k technické chybě, kdy jsme se místo na etapu výuky podle ŠVP opakovaně ptali na etapu tvorby ŠVP. Pro vyhodnocení byly vybrány jen odpovědi koordinátorů ŠVP, kteří pochopili, že šlo o chybu, a odpovídali ve smyslu předchozího dotazu, tedy etapy výuky podle ŠVP. Na tuto otázku odpovědělo 56 respondentů. V mnoha odpovědích respondenti poukázali na fakt, že činnost koordinátora ŠVP je zřídka přínosem pro ty učitele, u kterých z různých důvodů přetrvává jistá rezistence vůči reformě. Jeden z respondentů uvedl, že vyučujícím chybí ochota a zájem aktivně se podílet na tvorbě ŠVP; je obtížné vyučující přesvědčit o smysluplnosti této práce, která vyžaduje spoustu času, mnoho práce, a výsledek je po formální stránce dobrý, ale skutečný výsledek je diskutabilní. V několika odpovědích respondenti vyjádřili názor, že koordinátorova činnost je limitována nedostatkem času na práci, vedle dalších úkolů, které je třeba plnit. Několik respondentů rovněž vyjádřilo názor, že na rozdíl od etapy tvorby ŠVP, ve které hraje koordinátor klíčovou roli, v etapě výuky ŠVP se role koordinátora proměňuje, a podle některých se její klíčovost vytrácí. Otázku č. 8 využili někteří respondenti jako příležitost k vyjádření celkového (negativního) postoje k reformě. Tyto názory se objevily zřídka, avšak byly formulovány jednoznačně: Po vytvoření ŠVP nemají čas učitelé stále ho číst a aktualizovat a zabývat se slovíčkařením, aby bylo ŠVP v pořádku. Nemyslím si, že ŠVP je přínosem pro naše školství. Podle mne se jedná spíše o další papírovou práci pro učitele a jeho vytvoření nevede ke zkvalitnění výuky. 54

Otázka č. 9 Jako koordinátor ŠVP pracujete ve škole v této funkci: a) < 1 rok b) 1 < 2 roky Četnost c) 2 < 3 roky d) 3 < 4 roky e) 4 < 5 let f) 5 let < 12 31 38 54 47 28 5,71 % 14,76 % 18,10 % 25,71 % 22,38 % 13,33 % Graf Na tuto otázku odpovědělo 210 respondentů. 61,42 % koordinátorů ŠVP, kteří odpověděli na tuto otázku, působí v roli koordinátora ŠVP déle než 3 roky. Tedy téměř dvě třetiny škol využívají zkušenosti koordinátora v etapě tvorby a návazně i v etapě výuky podle ŠVP. 38,58 % koordinátorů ŠVP nebylo na stejné škole ve své roli v etapě tvorby ŠVP i v etapě výuky podle ŠVP. Z toho lze usoudit, že kontinuita koordinace tvorby a výuky podle ŠVP mohla být touto skutečností na některých školách narušena. Četnost dle krajů (počet respondentů, kteří zvolili tuto odpověď / podíl na odpovědích v kraji) Kraj / Odpověď a) < 1 rok b) 1 < 2 roky c) 2 < 3 roky d) 3 < 4 roky e) 4 < 5 let f) 5 let < Praha 0 0,00 % 0 0,00 % 1 12,50 % 3 37,50 % 1 12,50 % 2 25,00 % Středočeský 0 0,00 % 6 25,00 % 6 25,00 % 7 29,17 % 3 12,50 % 1 4,17 % Jihočeský 1 10,00 % 2 20,00 % 1 10,00 % 1 10,00 % 5 50,00 % 0 0,00 % Plzeňský 1 7,69 % 0 0,00 % 1 7,69 % 5 38,46 % 2 15,38 % 3 23,08 % Karlovarský 0 0,00 % 2 20,00 % 1 10,00 % 3 30,00 % 1 10,00 % 1 10,00 % Ústecký 0 0,00 % 2 14,29 % 2 14,29 % 4 28,57 % 3 21,43 % 2 14,29 % Liberecký 0 0,00 % 0 0,00 % 2 22,22 % 4 44,44 % 2 22,22 % 1 11,11 % Královéhradecký 0 0,00 % 1 8,33 % 4 33,33 % 2 16,67 % 3 25,00 % 2 16,67 % Pardubický 0 0,00 % 2 20,00 % 3 30,00 % 1 10,00 % 3 30,00 % 1 10,00 % Vysočina 0 0,00 % 2 11,76 % 2 11,76 % 2 11,76 % 5 29,41 % 4 23,53 % Jihomoravský 1 4,35 % 5 21,74 % 5 21,74 % 4 17,39 % 4 17,39 % 3 13,04 % Olomoucký 2 13,33 % 2 13,33 % 2 13,33 % 2 13,33 % 4 26,67 % 2 13,33 % Zlínský 1 5,88 % 2 11,76 % 1 5,88 % 5 29,41 % 7 41,18 % 1 5,88 % Moravskoslezský 2 9,09 % 1 4,55 % 5 22,73 % 7 31,82 % 3 13,64 % 1 4,55 % Neuvedeno 4 20,00 % 4 20,00 % 2 10,00 % 4 20,00 % 1 5,00 % 4 20,00 % Nejvíce koordinátorů ŠVP, kteří odpovídali na tento dotazník, působilo v etapě tvorby i výuky podle ŠVP v Libereckém kraji (77,77 %), Plzeňském kraji (77,06 %) a v Praze (75,00 %), nejméně jich bylo ve Zlínském a Pardubickém kraji (v obou 50,00 %), ve Středočeském kraji (45,84 %) a v Moravskoslezském kraji (45,00 %). 55

Otázka č. 10 Které z níže uvedených činností ve škole jako koordinátor ŠVP realizujete? Četnost a) plánujete (s ředitelem školy, zástupcem ředitele) postupy potřebné pro koordinaci výuky podle ŠVP b) motivujete učitele k aktivní práci s ŠVP c) vytváříte příležitosti pro výměnu zkušeností z výuky d) podněcujete další vzdělávání učitelů v tématech, která souvisejí s realizací výuky podle ŠVP e) upozorňujete na vhodné články, texty, publikace, metodické materiály f) podněcujete k prezentaci dobrých zkušeností učitelů z vlastní výuky četnost 158 131 125 123 122 96 relativní četnost 76,33 % 63,29 % 60,39 % 59,42 % 58,94 % 46,38 % g) podněcujete k prezentaci dobrých zkušeností učitelů z DVPP h) zprostředkováváte setkání se zkušenými pedagogy (experty, učiteli) i) podněcujete diskuse o kvalitě výuky j) shromažďujete podněty pro úpravy ŠVP k) řídíte úpravy textu ŠVP l) radíte učitelům v problematice výuky podle ŠVP četnost 94 40 121 166 164 116 relativní četnost 45,41 % 19,32 % 58,45 % 80,19 % 79,23 % 56,04 % Graf Provádíte jiné činnosti podporující výuku podle ŠVP (uveďte jaké): odpovědělo 11 respondentů nejčastěji méně často ojediněle návrhy a zajišťování financí na kvalitní pomůcky, materiální zázemí (3x) péče o ICT (2x) zabezpečování akcí pro školu (2x) projekty (1x) příprava vzorových materiálů, tabulek hospitačních záznamů, autoevaluace (1x) doporučení na www stránky (1x) kontrolní činnost (1x) sebevzdělávání studium koordinátor (1x) prezentace pro projekt VÚP (1x) 56

Podmínka třídění Počet odpovědí Podíl na počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli 6 a více položek 114 55,07 % Na tuto otázku odpovědělo 207 respondentů. Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že nejčastěji se koordinátoři ŠVP v etapě výuky podle ŠVP zabývají shromažďováním podkladů pro úpravy ŠVP (80,19 %), organizací úprav ŠVP (79,23 %) a plánováním postupů při koordinaci výuky podle ŠVP s ředitelem školy (76,33 %). Také všechny ostatní aktivity jsou vykazovány u 45 63 % koordinátorů ŠVP. Výjimkou je zprostředkování setkání se zkušenými pedagogy, to zajišťovalo jen 19,32 % koordinátorů ŠVP. Činnost koordinátorů ŠVP je ve většině případů velmi komplexní, 55,07 % z nich uvedlo, že ve škole realizuje 6 anebo více z uvedených činností. Odpovědi koordinátorů ŠVP jsou ve shodě s odpověďmi učitelů, kteří volili nejčastěji stejné tři činnosti, jako uvedli koordinátoři ŠVP. Učitelé uvedli i další činnosti v podobné skladbě jako koordinátoři, ale z hlediska četnosti byl pohled učitelů na činnost koordinátorů ŠVP významně odlišný (některé aktivity koordinátorů ŠVP uvádějí učitelé až o 15 % méně často než koordinátoři ŠVP (viz dotazník pro učitele otázka č. 10). Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí. 57

Otázka č. 11 Jaká je skutečná spolupráce ředitele školy s koordinátorem ŠVP? (Zatrhněte jednu nebo více odpovědí.) Četnost a) koordinátor ŠVP má možnost pravidelně se setkávat s ředitelem školy a projednávat s ním koordinaci činností k podpoře výuky podle ŠVP b) ředitel se zúčastňuje porad (akcí) pořádaných koordinátorem ŠVP c) ředitel podporuje koordinátora ŠVP v diskusích s učiteli d) koordinátor ŠVP má od ředitele pravomoci prosazovat dohodnuté postupy vůči jiným kolegům četnost 158 87 116 75 relativní četnost 77,45 % 42,65 % 56,86 % 36,76 % e) dohodnuté postupy prosazuje ředitel školy sám f) ředitel školy hodnotí spolu s koordinátorem úspěšnost akcí pro podporu výuky podle ŠVP g) koordinátor je přizváván k jednání s ČŠI o výuce podle ŠVP četnost 53 109 62 relativní četnost 25,98 % 53,43 % 30,39 % Graf Na tuto otázku odpovědělo 204 respondentů. Z odpovědí na tuto otázku je patrné, že ke spolupráci ředitele školy s koordinátorem ŠVP dochází. 77,45 % koordinátorů ŠVP uvedlo, že mají možnost pravidelně se setkávat s ředitelem školy a projednávat s ním koordinaci činností k podpoře výuky podle ŠVP, 56,86 % z nich uvedlo, že je ředitel podporuje v diskusích s učiteli a 53,43 % koordinátorů ŠVP uvedlo, že s nimi společně ředitel školy hodnotí úspěšnost akcí pro podporu výuky podle ŠVP. Necelá polovina koordinátorů ŠVP uvedla, že: ředitel školy hodnotí spolu s koordinátorem úspěšnost akcí pro podporu výuky podle ŠVP (42,65 %), koordinátor ŠVP má od ředitele pravomoci prosazovat dohodnuté postupy vůči jiným kolegům (36,76 %), koordinátor ŠVP je přizváván k jednání s ČŠI o výuce podle ŠVP (30,39 %). V 25,98 % prosazuje dohodnuté postupy ředitel školy sám. I to by mohlo být vnímáno jako pozitivní prvek, protože by to znamenalo, že každý čtvrtý ředitel prosazuje vahou své funkce něco, o čem se předem s koordinátorem ŠVP dohodli. Výsledek této položky však může být ovlivněn i tím, že koordinátoři jsou v 18,83 % zároveň i ředitelé školy. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí. 58

Otázka č. 12 Obracejí se na koordinátora ŠVP učitelé Vaší školy s dotazy, které se týkají výuky podle ŠVP? Četnost a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne četnost 75 69 48 12 relativní četnost 36,76 % 33,82 % 23,53 % 5,88 % Graf Na tuto otázku odpovědělo 204 respondentů. Celkem 70,58 % koordinátorů ŠVP odpovědělo na otázku, zda se na ně obracejí učitelé školy s dotazy, které se týkají výuky podle ŠVP, ano anebo spíše ano. Záporně, tedy ne anebo spíše ne, odpovědělo 29,41 % koordinátorů ŠVP. Z odpovědí koordinátorů ŠVP tedy vyplývá, že učitelé jejich rad, co se týče výuky podle ŠVP, využívají. Zajímavé je proto srovnání těchto tvrzení s odpověďmi učitelů, z nichž 54,03 % odpovědělo, že se na koordinátory ŠVP s dotazy neobracejí nebo spíše neobracejí (dotazník pro učitele otázka č. 13). Rozdíl může být dán i tím, že mezi odpovídajícími učiteli mohlo být více těch, kteří se na koordinátora na daných školách s dotazy na výuku podle ŠVP skutečně neobraceli. 59