Aktuální témata výzkumu Geografie zemědělství Hlad ve světě Nadprodukce Industrializace Regulace trhu (EU a SZP, atd.)
Přírodní podstata zemědělství a jeho industrializace Biologická podstata Maximalizace zisků a výnosů Prostorová podmíněnost Zmíněné skutečnosti nezabránily industrializaci zemědělství, pouze odklonily jiným směrem
AGROINDUSTRIALIZACE Dva přístupy (omezení významu přírody ve všech fázích výroby potravin) 1 Appropriationism Kapitalistické firmy neschopnost industrializovat zemědělství jako celek Pokusy - max. racionalizace, mechanizace a intenzifikace vybraných aspektů zemědělství Určité typy činností byly následně se zemědělství vyvázané nová průmyslová odvětví propojení zpátky se zemědělskou prvovýrobou (kupovaná, placená služba) Př.: vývoj a prodej GMO, nákum zem. Strojů, výstavba stájí. 2 Substitutionism Omezení různorodosti zeměděl. produktů do podoby unifikovaných výrobků (pro zpracovatelské firmy snáze odkupitelné zpracovatelné, trvanlivější Náhrada zem. výrobků syntetickými nezem. výrobky
Commodty chains Koncept, který sleduje tempo agroindustrializace v jednotlivých oblastech zemědělství Analýza odlišností mezi jednotlivými plodinamive smyslu: - Pracovní náklady - intenzita industrializace - marketing farem atd.
Commodty chains 5 fází: Vědecké a technické postupy Vlastní pěstování plodiny na farmě Zpracování zemědělského produktu na farmě Distribuce potravin vyrobených z dané plodiny Spotřeba potravin vyrobených z dané plodiny
Globalizace zemědělství Globální charakter regulací v zemědělství - koncept Food regimes Rostoucí vliv nadnárodních korporací (TNCs) lepší pochopení dynamiky agro-byznysu např.: - vznik systemu nadstatnich regulačnich organů - systematicke posileni dominance MDRs nad zemědělstvim v LDR
Sociální aktéři agro-byznysu Kritika industrializačních a globalizačních přístupů Podle něho se přehlíží role lidských aktérů působících v celém agro-byznysu Př.: farmy s alternativní výrobní strategií Environmentální aktivisté, hnutí proti GMO atd.
Potravinové problémy hlad ve světě
Klasifikace zemědělství Subsistenční/Tržní Rozvinutejší regiony tržní zemědělství Méně rozvinuté regiony samozásobitelské (subsistenční)- výroba pro vlastní spotřebu
Subsistenční/Tržní Pět základních rozdílů: Účel hospodaření Podíl zemědělců na pracovní síle / zaměstnanosti Využití mechanizace a dalších technologií v zemědělství Velikost farmy / zemědělského podniku Vztah zemědělství k dalším hospodářským odvětvím (agro-byznys)
Světové zemědělské regiony nejrozšířenější je klasifikace připravená Derwentem Whittleseyem (Derwent Whittlesey, 1936). Klasifikace je založena na: klimatických podmínkách, převládajících zemědělských činnostech a zvycích, stupni rozvinutosti daneho uzemi.
11 hlavních zemědělských regionů 5 typů LDRs: - stěhovavé zemědělství - pastevecky nómadismus - intenzivní subsistenční zemědělství s dominanci ryže - intenzivní subsistenční zemědělství s dominanci jiné plodiny než je ryže - plantažni zemědělstvi ( plantation ) 6 typů MDRs: - smišena rostlinna a živočišna vyroba - mlekarenstvi ( dairying ), -pěstovani obilovin ( grain ), - chov dobytka rančerstvi ( ranching ), -středomořske zemědělstvi ( mediterranean ), - tržni ovocnictvi a zahradnictvi
Typy zemědělství 1 Stěhovavé zemědělství vlhke tropicke oblasti světa (Amazonie v Jižni Americe, středni a zapadni Afrika, ostrovy jihovychodni Asie) dohromady cca. ¼ povrchu Země, živi se jim však jen asi 5 % populace světa; zakladni znaky: zisk pozemku - posekani vegetace a spalenim zbytků ( slash-and-burn-agriculture ), využiti pozemku jen na velmi kratkou dobu (cca 3 roky) do vyčerpání půdní živiny environmentalni forma zemědělstvi v tropech (lesy při ni nejsou ničeny), půda vlastněna celou vesnici, nikoliv jednotlivymi rodinami; typicke plodiny: vliv mistnich zvyků a chuti: - jihovychodni Asie ryže, - Jižni Amerika kukuřice, maniok, -Afrika proso, čirok (sorghum), -kromě toho mistně: yam, cukrova třtina, banan, zelenina, očekavana budoucnost: - staly pokles rozlohy (cca o 100 tis. km2, tj. o 1 % ročně), - nahradni land-use: těžba dřeva, chov dobytka, pěstovani tržnich plodin, - narušeni mistni kulturni diverzity.
Pastevecký nomádismus ( pastoral nomadism ): suche klimaticke oblasti (severni Afrika, Středni Vychod, časti středni Asie) - dohromady cca 20 % povrchu Země, živi se jim však jen asi 15 mil. obyvatel; zakladni znaky: - pastva domestikovanych živočišnych druhů ( mleko, kůže, srst / vlna, ), - zviřata však nejsou chovana jako zdroj masa, hlavni obživou je obili (pěstuji jej např. ženy ve vhodnych mistech, zatimco zbytek skupin putuje se stady, či je ziskavano vyměnou s usedlymi subsistenčnimi zemědělci za živočišne produkty), - silny smysl pro teritorialitu (kontrola uzemi nutneho pro přežiti skupiny, přesne vzorce migračniho chovani, někdy např. tzv. transhumance = sezonni migrace mezi pastvou v horach a nižinnach); typicke zviřeci druhy: - severni Afrika, Středni Vychod velbloud, ovce, koza, -středni Asie kůň očekavana budoucnost: - pokles vyznamu teto formy zemědělstvi, - snahy o přesidleni / usazeni nomadů např. v Čině, Kazachstanu (za byvaleho SSSR) a v některych statech Středniho Vychodu.
Intenzivní subsistenční zemědělství s dominancí rýže hustě zalidněne oblasti ve vychodni, jihovychodni a jižni Asii (jihovychod Činy, vychod Indie, čast jihovychodni Asie); zakladni znaky: - male pozemky (nejmenši na světě) na jednotlive rodiny dokonale propracovane metody zemědělstvi (terasovani strmych svahů), -pěstovani semenačků na zaplavenych poličkach (tzv. sawah, někdy tež nespravně paddy) v některych oblastech sklizeň dvoji urody za rok jih Činy, Taiwan, zřidka v Indii (podminkou je tepla zima), obvykle je take v zimě pěstovana jina plodina např. ječmen.
Intenzivní subsistenční zemědělství s dominancí jiné plodiny než je rýže hustě zalidněne oblasti jižni, jihovychodni a vychodni Asie se suššimi lety a drsnějšimi zimami ve srovnani s předchozim typem (vnitrozemi Indie, severovychod Činy); zakladni znaky: - stejne jako předchozi typ - male pozemky (nejmenši na světě) na jednotlive rodiny dokonale propracovane metody zemědělstvi (terasovani strmych svahů), -v některych oblastech (přihodnějši podnebi) sklizeň dvoji urody za rok důmyslne střidani pěstovanych plodin; typicke plodiny: - pšenice, -ječmen, - dalši druhy obilovin (proso, oves, kukuřice, čirok / sorghum), -luštěniny, - soja, - tržni produkce bavlny, lnu, konopi a tabaku; Čina (oba předchozi typy subsistenčniho zemědělstvi) modifikace tradičniho způsobu zemědělstvi (pilitika Velkeho skoku) vznik společnych zemědělskych komun fiasko
Plantážní zemědělství ( plantation ) oblasti tropů a subtropů (Latinska Amerika, Afrika, Asie); zakladni znaky: plantaže jsou sice převažně lokalizovany v LDRs, nicmeně vlastněny a spravovany jsou obvykle evropskymi a americkymi společnostmi, tržni pěstovani plodin prodej na trzich v MDRs, specializace velkych farem pouze na jednu, maximalně dvě plodiny, plantaže jsou obvykle lokalizovany v řidce zalidněnych oblastech nutny dovoz pracovnich sil (důsledkem toho byla v minulosti např. nucena migrace z Afriky do Ameriky), předzpracovani plodin na plantažich před exportem sniženi hmotnosti, zlevněni přepravy; typicke plodiny: - bavlna, kaučukovnik, - cukrova třtina, - kavovnik, čajovnik, kakaovnik, - tabak, - bananovnik, - palma olejna,
Smíšená rostlinná a živočišná výroba zapad USA, značna čast Evropy (Francie až Rusko); zakladni znaky: - kombinace rostlinne a živočišne vyroby (většina plodin je zkrmena zviřatům, podnik živi předevšim prodej živočišne produkce maso, mleko, vejce, ), -rovnoměrnějši rozloženi pracovni zatěže v průběhu roku, - redukce sezonnich variaci v urovni přijmů, -střidani plodin (rotačni system); typicke plodiny: - pšenice, -kukuřice, - dalši druhy obilovin (ječmen, žito, ), -soja(usa).
Mlékárenství zemědělske podniky, dřive uzce vazane na blizkosti velkych městskych regionů (severovychod USA, jihovychod Kanady, severozapadni Evropa, Rusko, Australie, Novy Zeland, ) v uvedenych regionech je vyrobeno a spotřebovano cca 60 % světove produkce mleka; dohromady cca 20 % zemědělske produkce zapadni Evropy a Severni Ameriky; zakladni znaky: - rychle tempo urbanizace v 19. stoleti růst poptavky po mlece vznik tržniho mlekarenstvi, -dřive velmi uzka vazba na blizkost ke spotřebitelům (max. 50 km od města), dnes v důsledku rozvoje dopravnich technologii tato vazba vyrazně oslabila, - specializace regionů (např. na Novem Zelandu největši světovy producent mlečnych vyrobků tvoři čerstve mleko na produkci mlečnych vyrobků jen 5 %, ve srovnani s 50 % ve Velke Britanii přičinou je vzdalenost Noveho Zelandu od hlavnich světovych trhů zapadni Evropy a Severni Ameriky), - mlekarenstvi je naročne na množstvi pracovni sily ekonomicky poměrně naročne odvětvi.
Pěstování obilovin oblasti přiliš suche pro rozvoj smišene a rostlinne živočišne vyroby: Severni Amerika (USA, Kanada winter wheat area spring wheat area), Argentina, Australie, Evropa (Francie, Velka Britanie, Ukrajina, Rusko); zakladni znaky: - zakladni rozdil oproti typu smišene rostlinne a živočišne vyroby spočiva v tom, že většina produkce je pěstovana primarně na vyrobu potravin, nikoliv na krmeni; typicke plodiny: - pšenice (nejdůležitějši obilovina, vyšši cena ve srovnani s ostatnimi plodinami snazši skladovani a efektivnějši doprava na velke vzdalenosti exportni plodina ve světě č. 1), -žito, - oves, -ječmen.
Chov dobytka rančerství semiaridni a aridni oblasti nevhodne pro rostlinnou vyrobu: Severni Amerika (zapad USA a Kanady, sever Mexika), Jižni Amerika (pampy v Argentině, jižni Brazilii a v Uruguai), Středni Vychod (středni Asie postsovětske republiky), jižni Afrika, Australie, Novy Zeland; zakladni znaky: - tržni pastva dobytka prodej živočišnych produktů (zejmena maso, dale vlna, kůže, ), - zvlaštni kulturni vyznam rančerstvi v USA (ranče, lidove zvyky, ); typicke zviřeci druhy: -USA dobytek, - Jižni Amerika dobytek, ovce, - Australie spiše ovce, -zbytek světa take spiše ovce.
Středomořské zemědělství ( mediterranean ) středomořske klima (podobne přirodni podminky): Středomoři, Kalifornie, středni Chile, jihozapad Jihoafricke republiky, jihozapad Australie; zakladni znaky: - rostlinna i živočišna vyroba, ale rostlinna dominuje, -někdy praktikovana transhumance ovce a kozy se v zimě pasou na pobřeži, v letě v horach; typicke plodiny: -většina světove produkce oliv, vina, ovoce a zeleniny (staty kolem Středozemniho moře, zvlaště Italie, Francie a Španělsko ⅔světove produkce vina), - obiloviny (min.. zemědělske půdy), - Kalifornie citrusove plody.
Tržní ovocnictví a zahradnictví ( commercial gardening ) jihovychod USA (dlouha letni sezona, vlhke klima, dostupnost velkych trhů Bost-Wash aj.); zakladni znaky: - vysoce efektivni způsoby hospodařeni (mechanizace, experimenty, specializace farem); zakladni plodiny: - jablka, třešně, salat, houby, rajčata,, - specializace na luxusni zboži pro bohatši vrstvy spotřebitelů (jahody, asparagus, ).
Rostlinná výroba světa
Druhy zemědělství Intenzivní zemědělství - ve více zalidněných oblastech, - na menší rozloze - intenzivní využívání mechanizace a chemizace - vysoké hektarové výnosy - Nizozemsko, Dánsko, Alpské země Extenzivní zemědělství - rozsáhlé plochy - v řídce zalidněných oblastech - nižší hektarové výnosy - Kanada, USA, Brazílie, Mexiko
Druhy zemědělství Příměstské zemědělství - rozsáhlé skleníkové plochy - u velkých měst - produkce plodin určených k okamžité spotřebě - (zelenina, ovoce) Plantážní zemědělství - v tropických a subtrop.oblastech - v rozvojových zemích - poměrně vysoká úroveň
Rostlinná výroba světa RV tvoří 2/3 produkce světového zemědělství, Vyspělé státy: méně 50 %, Méně rozvinuté státy: 70-80% Pro zemědělství je využíváno přibližně 1/3 souše. 11% orná půda 24% louky a pastviny 1% plochy s trvale pěstovanými rostlinami (sady, plantáže, vinice)
Rostlinná komodita Rostlinnými komoditami se rozumí polní a speciální plodiny pěstované pro své hlavní i vedlejší produkty: k lidské výživě a konzumaci, k výživě hospodářských zvířat i k technickému a farmaceutickému užití, jako jsou obiloviny, luskoviny, okopaniny, pícniny a technické a speciální plodiny
Rostlinná produkce APOTRAVINY B TECHNICKÉ PLODINY C POCHUTINY D KRMOVINY potraviny a krmiva 90% RV dominantní a nejdůležitější postavení mají obilniny (podíl na RV 50-60%)
A POTRAVINY 1) obiloviny 2) hlíznaté plodiny 3) luštěniny 4) ovoce a zelenina B TECHNICKÉ PLODINY 1) plodiny pro výrobu cukru 2) olejniny 3) textilní plodiny 4) ostatní typy plodin
C POCHUTINY 1) plodiny pro přípravu nápojů 2) kořeniny 3) plodiny lékařského významu D KRMOVINY 1) krmoviny na orné půdě 2) TTP
Obiloviny Najrozšířenější odvětví RV, Slouží přímo na výživu nebo jako krmivo Jejich podíl na výživě je: 15 % Austrálie a Oceánie 65 % Ásie významná exportná skupina, 50 60 % produkce RV Obiloviny = 50% ornej pôdy, plochy pôdy klesajú z dôvodu urbanizácie, devastácie. Vývoj produkce obilovin má za posledních 60 let vzestupnou tendenci
Obiloviny Národohospodářský význam Výživa (přímo i krmivo) Dlouhodobé skladování Přeprava na velké vzdálenosti Minimální ztráty Rozhodující význam při tvorbě potravinových rezerv 1/5 světového obchodu
Obiloviny Největší význam ve výživě obyvatelstva má rýže a pšenice Největší podíl na růstu sklizně obilovin má pšenice, rýže a kukuřice (78 % světové produkce obilovin) Ječmen, proso a čírok stagnujou Produkce žita a ovse neustále klesá
Obiloviny Vyspělé země: Hlavní konzumní obilovina je pšenice Méně vyspělé země (situace je pestřejší): Střední Amerika kukuřice (70 % přímá spotřeba) JV část Jižní Ameriky - pšenice Ásie - rýže Afrika - čirok a proso (50 %) plus kukřice
Obiloviny Vyspělé země: Tendence k poklesu spotřeby konzumného obilí na 1 obyvatele Zvyšuje se podíl spotřebovaných obilovin jako krmivo (jadrná krmiva) 65 % - 80 % produkce obilí se zkrmuje Méně vyspělé země: Růst spotřeby konsumného obilí na 1 obyvatele dlouhodobého charakteru Státy odkázané na dovoz z vyspělých zemí
Světová obilnice oblast jihu a východu Evropy (pontická) - sev. Kazachstán - hl. pšenice, kukuřice, žito, ječmen a oves oblast severoamerická - od kanadsko-americ hranic po jižní okraje centrální části USA - hl. pšenice, kukuřice a oves oblast jihoamerická (Laplatská) - hl. pšenice a kukuřice oblast Asijská (západní Indie a jižní Čína) -v případě nedostatku obilovin na S polokouli se stanou exportní komoditou - hl. rýže, částečně pšenice a proso oblast Australská (JV Austrálie) - hl. pšenice
Nejvýznamnější Obiloviny - Pšenice Nejnáročnější obilovina mírných šířek Těžiště její kultivace je v stepnýchčernozemních oblastec S polokoule s ročním chodem srážek kolem 500 mm Sklízí se na všech kontinentech a všech klimatických pásmech, po celý rok Příznivé obchod předpoklady pro mezinárodní
Obiloviny - Pšenice Více než 30 % osevních ploch obilovin na světě Největší dynamika rozšiřování osevů, sklizní, hektarových výnosů a postavení ve světovém obchodu s potravinami Světová produkce 600 mil. Tun s maximem v roce 2004 (627,1 mil tun) - nejvíce připadá na Asii 41,9 % - Evropa 32 % - Severní Amerika 13,5 % Od 50. let se roční světová produkce se zvýšila téměř 3,5 krát
Obiloviny - Pšenice Největší produkční oblasti: Dální východ Severočínská nížina Jižní Asie SZ Indie, přilehlé oblasti Pákistánu Evropa s 40%, kde jsou dvě významné oblasti pěstování: a) Východoevropská pšeniční oblast pšeničný pás - povodí Dunaje přes Ukrajinu, Severni Kavkaz, Povolžíažpo jižníural b) Západoevropská oblast pšeničný pás - sev. Francie, Itálie a hnědozemní oblasti Německa. Severní Amerika vypěstuje 25%, pěstování se soustředí a) na prérie do povodí Mississippi (Kansas, Oklahoma, Severní a Jižní Dakota), b) provincie Kanady (Manitoba, Saskatchewan) Kanada a USA jsou největšími exportéry (60% ze světového exportu)
Obiloviny - Pšenice Významnou přebytkovou oblastí s velkými vývozy jsou: JV Austrálie Argentina (oblast řeky La Plata) Pro produkci pšenice je typická: Vysoká mechanizace Vysoká produktivita práce Vysoká rentabilita Kolísavá intenzita Celosvětový průměr ha výnosů 2,7 t/ha ZE země více než 7 t/ha (Nizozemí, Belgie, Německo) Největší světový producent Čína 110 mil tun ročně Dále nasleduje Indie, USA, RUSKO, Francie, Kanada, Austrálie, Turecko, Německo, Pákistán, Ukrajina
Obiloviny - Rýže světová produkce 500-550 mil. tun monzunová Asie je dominantním producentem rýže, ale i spotřebitelem Čínsko-japonský region produkuje 40% Indický region (zahrnuje i Bangladéš a Pakistán) 30% jihovýchodní region (Indonésie,Tajsko, Barma) 20%
Obiloviny kukuřice světová produkce 500-550 mil. tun 50% se pěstuje v USA JV (kukuřičný pás Ohio, Indiana, Illions, Iowa) 20% se vypěstuje v Asii (nejvíce v Číně) Latinská Amerika (Brazilie, Mexico, Argentina) 12% Evropa 10% v Dunajské nížině a na Ukrajině
Obiloviny Ječmen (barley) světová sklizeň dosahuje 180 mil. tun z toho Evropa produkuje 70%, severní Amerika 15% a 11% Turecko s Čínou Oves (oats) je druhá nejdůležitější plodina v Evropě, kde se také pěstuje 60% světové produkce, v Severní Americe se vyprodukuje 25% Žito (rye) hlavní produkční oblast je střední a východní Evropa, kde se vypěstuje zhruba 30 mil tun (80% světové produkce), zbylých 20% pochází ze Sev. Ameriky, Číny a Turecka Proso (millet) celosvětově se vypěstuje 110 mil. tun z toho v Asii (Čína, Indie) 40%, Sev. Amerika 22%, Afrika (Nigérie) okolo 20%, Lat. Amerika (Argentina, Mexiko) 15%
Hlízovité plodiny MÍRNÝ PÁS brambory TROPICKÉ OBLASTI maniok, jamy, bataty, taro, aj.
Hlízovité plodiny Brambory pravlastí je jihoamerický kontinent (Peru), evropané se s nimi setkali v 16. století při pronikání Španělů Světová produkce zhruba 310 mil tun, pěstování je rozšířeno od 70 o sev.. šířky až po 60 o jižní šířky a do výšky 2000 m n m. Evropa a Asie spolu 80% (40+40) světové sklizně Produkce: 1. Čína, 2. Rusko, 3. Indie, 4.USA, 5. Ukrajina, 6. Polsko Hektarový výnos: Nový Zéland 442 kg/ha, následují Dánsko, V. Británie a Nizozemí Nizozemí, Německo a ČR jsou důležitými producenty sadbových brambor v Evropě a také exportéry
MANIOK (KASAWA) původ: J Amerika půdy s nízkou úrodností, 6 10 měsíců vegetační období, 1 5 m základní potravinová složka pro více než 500 mil. lidí mouka na chléb, pivo, ocet, čistý škrob (tzv. tapioka), Gari, Fufu, Krmivo,manioková moučka prasata, skot, ovce, kozy
MANIOK Oblasti pěstování: Z, Stř., V Afrika Gambie, Guinea, Ghana, Nigérie, Burundi, Keňa, Madagaskar, 190 mil. tun/rok = 55 % Latinská Amerika Brazílie, Bolívie, Guyana, Dominikánská republika, = 18 % JV, J Asie Thajsko, Indie, Laos, Filipíny, Východní Timor, Indonésie, = 28 % Oceánie Papua-Nová Guinea,
2. BATATY sladké brambory původ: Stř. Am. Peru, Kolumbie povijnice batátová (jedlá) vyžadují větší množství slunečního záření listy krmivo pro hosp. zvířata (prasata) Asie (Čína 84 %, Vietnam, Indonésie), Afrika (Uganda, Nigérie) 130 mil. tun/rok
3. JAMY původ: Afrika, J-V Asie 100 druhů, popínavá rostlina pěstování i v sušších oblastech Afrika (Nigérie 65 %, Pobřeží Slonoviny, Ghana, Benin), Asie, Oceánie 35 40 mil. tun/rok složité zpracování hlíz na mouku náročné na pracovní sílu
4. TARO kolokázie jedlá 1 2 m, vodní rostlina Afrika (Nigérie, Ghana), JV Asie (Čína), Oceánie vařené, pečené, smažené, suší a melou se na mouku, výroba škrobu, řapíky, mladé listy zelenina okrasná rostlina
LUSKOVINY Luštěnina = luskovina, je souhrnné označení pro skupinu rostlin a jejich plodů zahrnující hrách, fazole, čočku a sóju. mají vysokou schopnost vázat atmosférický dusík symbiózou s baktériemi, díky čemuž vyžadují méně hnojiv. obsahují značné množství vitaminů skupiny B, poměrně dost nerostných látek, o polovinu méně vápníku než mléko, fosfor a stejné množství železa jako žloutek. Postrádají vitaminy A a C. Až na sóju jsou všechny chudé na tuky Luštěnina = luskovina, je souhrnné označení pro skupinu rostlin a jejich plodů zahrnující hrách, fazole, čočku a sóju.
Význam pěstování luskovin Nejefektivnější producenty bílkovin Na stejné ploše dva až tři krát více než obiloviny Jejich kultivace - řešení problému nedostatku bílkovin v méně vyspělých zemích Agrochemické hledisko zlepšují půdní srukturu a obohacují ji dusíekem Vhodné jako mrziplodiny Jejich zavádění do osevních postupů umožňuje zvyšovat výnosy ost. zem. Plodin Některé plodiny (sója, podzemnice olejná) mají značný význam i jako olejniny
Pěstování luskovin Pěstují se na celkové výměře 120 mil. Ha, z toho: 45 % osetých ploch sója 25 % osetých ploch fazole 10 % osetých ploch hrách a cizrna 6 % osetých ploch bob 2 % čočka
Sója Semená bohatá na bílkoviny (40 %) Semena bohatá na oleje (20 %) Mnohostrannost využití Produkty: Rostlinné oleje, mouka, rostlinné mléko, smetana, sýr, Krmivo v živočišní výrobě
Produkce soje Produkce Sója se pěstuje v tropických, subtropických podmínkách a v teplých oblastech mírného pásu. Většinou je zavlažována pouze dešťovými srážkami, začíná se však rovněž používat umělé zavlažování. Sója je sice poměrně rezistentní k teplotním extrémům, ale její růst může být výrazně zpomalen při teplotách pod 18 C a nad 35 C. Za vhodných podmínek může sója vytvořit až 400 lusků obsahujících 1 až 5 semen. Při zavlažování má sója tendenci zvyšovat obsah proteinu na úkor oleje.
Sója Co se týče objemu sklizně je nejvýznamnější luskovinou Průměrná roční světová sklizeň dosahuje téměř 190 milionů tun ročně Největší producenti: USA a Brazílie odtud pochází 62 % světové produkce Následuje Argeentína, Čína, Indie
GMO sója Celá rostlina Tzv. geneticky modifikovaná neboli transgenní sója se podle odhadů podílí na světové produkci asi 65 procenty. Je však obtížné stanovit přesný podíl, protože v některých zemích je nebo byla geneticky modifikovaná sója pěstována neoficiálně (Argentina), nebo přímo ilegálně Brazílie a Rumunsko