STANDARDIZOVANÁ ÈESKÁ VERZE KRÁTKÉ FORMY DOTAZNÍKU BOLESTI McGILLOVY UNIVERZITY

STANDARDIZOVANÁ ÈESKÁ VERZE KRÁTKÉ FORMY DOTAZNÍKU BOLESTI McGILLOVY UNIVERZITY STANDARD CZECH VERSION OF THE SHORT FORM McGILL PAIN QUESTIONNAIRE PETR KNOTEK 1, PETR BLAHUŠ 2, IVA ŠOLCOVÁ 3, MARTIN ŽALSKÝ 1 1 Centrum pro léèení a výzkum bolestivých stavù pøi Neurologické klinice dospìlých FN Motol, Praha 2 Univerzita Karlova,Oddìlení kinantropologie Fakulty tìlesné výchovy a sportu, Praha 3 Psychologický ústav AV ÈR, Praha Prof. Ronald Melzack udìlil autorùm bezplatnì souhlas k publikaci èeské standardizované verze SF-MPQ dne 21. 10. 1999. Autoøi pøedávají dotazník i normy èeským odborníkùm k užití ve výzkumu, výuce i ve všech oblastech praxe. SOUHRN Krátká forma dotazníku bolesti McGillovy univerzity mìøí 2 komponenty bolesti, senzorickou (PRI-S, 11 položek) a afektivní (PRI-A, 4 položky), a dále celkové skóre (PRI-T, 15 položek). Podstatné výsledky restandardizace testu na více souborech (367 pacientù) jsou demonstrovány na souboru 187 pacientù Centra bolesti FN Motol. Soubor zahrnuje široké spektrum diagnóz, je demograficky heterogenní, prùmìrné trvání bolesti bylo 9,68 SD = 11,11 let. Normy jsou vyjádøeny ve standardní desetibodové stupnici, tzv. stenech (pøevodní tabulka je uvedena). Klíèová slova: Krátká forma dotazníku bolesti McGillovy univerzity, standardizace, mìøení bolesti, klinická diagnostika bolesti SUMMARY The Short Form of McGill Pain Questionnaire assesses two components of pain, sensory (PRI-S, 11 items) and affective (PRI-A, 4 items), and further total score (PRI-T, 15 items). Results of the multisample re-standardization in 367 pain patients are shortly presented in 187 patients of Pain Center, University Hospital, Motol. This sample is representative by diagnosis and demographic characteristics (pain exposition: M = 9,68, SD = 11.11 years). The table for transformation of the rough score on standard score (stens) encluded. Key words: Short Form of The McGill Pain Questionnaire, re-standardization, pain measurement, clinical testing of pain Popis metody Krátká forma dotazníku bolesti McGillovy univerzity (SF- MPQ Short Form of The McGill Pain Questionnaire, Melzack, 1987) mìøí 2 komponenty bolesti, senzorickou a afektivní, a dále celkové skóre, které - podle pøedpokladu - mìøí souhrnný objem prožívané bolesti. SF-MPQ obsahuje 15 položek, slovních deskriptorù bolesti, uspoøádaných do 3 stupnic. Senzorickou komponentu mìøí PRI-S (Pain Ratin Index - Sensory, 11 položek) afektivní komponentu mìøí PRI-A (Affective, 4 položky) a celkové skóre mìøí PRI-T (Total, 15 položek) (tab. 1). Dotazník bývá prezentován na jedné stránce, èasto s numerickou stupnicí Intenzity souèasné bolesti (Present Pain Intensity, PPI) a Vizuální analogovou škálou (VAS). V letošním roce byla ukonèena a pøedána do tisku standardizace èeské verze krátké formy Melzackova dotazníku mìøení bolesti, SF-MPQ (Knotek et al., v tisku). Citovaná práce zahrnuje podrobný popis teoretických aspektù metody, statistických postupù standardizace a souborù, které byly pøi standardizaci použity. Zadání testu SF-MPQ aplikujeme zpravidla individuálnì, test lze aplikovat i hromadnì. U osob motoricky èi jinak postižených lze test aplikovat tak, že vyšetøující ète položky a sám zaznamenává pacientovy reakce (Klepac et al., 1981). Pro aplikaci metody u verbálnì handicapovaných a u pacientù s kognitivními defekty je tøeba nejprve posoudit dostateèné porozumìní testu. U SF-MPQ se osvìdèuje následující zadání: Tento dotazník obsahuje slova, kterými popisujeme bolest. Pøeètìte, prosím, každé slovo a uveïte, zda oznaèuje pocit, který charakterizuje vaši bolest, popøípadì jak je tento pocit silný. Odpovìdi oznaète vždy vpravo, podle nadepsaného klíèe: Jestliže daná charakteristika neodpovídá vaší bolesti, uveïte 0 (ŽÁDNÁ). Pokud je taková bolest poci ována jako MÍRNÁ, uveïte 1, pokud je STØEDNÍ uveïte 2, jestliže je SILNÁ 3. Uveïte vždy první dojem po pøeètení každého slova, nic nevynechávejte. U každé administrace testu je tøeba uvést èasové období, ve kterém má být bolest popisována, napøíklad za poslední mìsíc (takto byl test administrován u standardizaèního souboru), za poslední týden pøed nástupem léèby a dnes (pøi testování rozdílù pøed léèbou a po léèbì). Vyhodnocení testu a pøevod hrubého skóre na steny Hrubé skóre PRI-S stanovíme souètem volených odpovìdí (skóre) prvních jedenácti (senzorických) položek, hodnotu PRI-A souètem skóre posledních ètyø (afektivních) položek. 113

Hodnota PRI-T je dána souètem PRI-S + PRI-A. Pro jednotné porovnání hodnot PRI jsme provedli transformaci hrubého skóre na standardní desetibodové stupnice. Prùmìrné hodnotì (M v tab. 2) pøiøadíme 5,5 bodu a jednotlivé body (steny) stanovíme pøièítáním nebo odeèítáním násobkù polovièní hodnoty smìrodatné odchylky (SD). První sten odpovídá hodnotì 2,5 SD (nejmenší hodnotì až 2,25 SD +0,25), 2, -2,0 SD (± 0,25) SD, 3, -1,5 SD (± 0,25) atd., až bod 10 odpovídá 2,5 SD (2,25 SD a vyšším). Zhruba 70 procent populace, v našem pøípadì standardizaèního souboru ambulantních pacientù Centra bolesti, FN Motol, spadá na takové škále do intervalu -1, +1 SD, který odpovídá pásmu 4 až 7 stenù. Mezi 2 až 8 stenù spadá zhruba 95 procent populace. Pøevod hrubých skóre na steny udává tabulka 3. Toto standardní øešení umožòuje pøímé porovnání transformovaných stupnic. Pøevod na steny zachováme i v následujících standardizacích testù bolesti. Tab. 1: Standardizovaná èeská verze krátké formy dotazníku bolesti McGillovy univerzity SF-MPQ ŽADNÁ MÍRNÁ STØEDNÍ SILNÁ none mild moderate severe TEPAJÍCÍ 0 1 2 3 throbbing VYSTØELUJÍCÍ 0 1 2 3 schooting BODAVÁ 0 1 2 3 stabbing OSTRÁ 0 1 2 3 sharp KØEÈOVITÁ 0 1 2 3 cramping HLODAVÁ 0 1 2 3 gnawing PALÈIVÁ 0 1 2 3 hot-burning TRVALÁ 0 1 2 3 aching TÍŽIVÁ 0 1 2 3 heavy CITLIVÁ NA DOTEK 0 1 2 3 tender ØEZAVÁ 0 1 2 3 splitting UNAVUJÍCÍ - VYÈERPÁVAJÍCÍ 0 1 2 3 tiring-exhausting OSLABUJÍCÍ 0 1 2 3 sickening VZBUZUJÍCÍ STRACH 0 1 2 3 fearful DEPRIMUJÍCÍ - KRUTÁ 0 1 2 3 punishing-cruel VAS ŽÁDNÁ BOLEST no pain PPI 0 ŽÁDNÁ no pain 1 MÍRNÁ mild 2 NEPØÍJEMNÁ discomforting 3 VYÈERPÁVAJÍCÍ distressing 4 KRUTÁ horrible 5 NESNESITELNÁ ecxruciating NEJHORŠÍ MOŽNÁ BOLEST worst possible pain R. Melzack 1984 Pøedbìžná verze a pøeklad: I. Šolcová, B. Jakoubek, J. Sýkora, P. Hník 1990 Standardizace: P. Knotek, I. Šolcová, P. Blahuš, M. Žalský 1999 Tab. 2: Deskriptivní statistiky a reliabilita (Cronbachovo alfa) pùvodních stupnic SF-MPQ Stupnice M SD Alfa PRI - S 14,882 6,195 0,710 PRI - A 7,170 3,198 0,772 PRI - T 22,052 8,284 0,789 Uvedené hodnoty prùmìrù (M) a smìrodatných odchylek (SD) jsme použili pro stanovení standardních desetibodových stupnic (tab. 3.). Cronbachovo Alfa je odhadem dolní hranice spolehlivosti testu. Vývoj metody Vývoj SF-MPQ lze datovat od Melzackova a Thorgersonova (1971) výzkumu slovních výrazù (deskriptorù, termínù) bolesti. Autoøi vybrali 102 slov oznaèujících pocity bolesti. Utøídili je do 16 malých skupin podle oznaèovaných kvalit, napø. èasové, prostorové, pichlavého tlaku, nebo strachu. Výrazy bolesti téže tøídy seøadili podle intenzity (hodnocené odborníky i pacienty). Napøíklad pro tepelnou kvalitu utvoøili poøadí odpovídající zážitku horka (hot), hoøení (burning), opaøení (scalding), a spalování (searing). Tento princip byl po dalších úpravách použit v pùvodní, dlouhé formì MPQ (Long form MPQ, LF-MPQ; Melzack, 1975). LF-MPQ mìøí stejné aspekty bolesti jako SF-MPQ, a dále evaluativní (kognitivnì-hodnotící) aspekt PRI-E. Názory na kognitivní zpracovávání bolesti se èasem zmìnily. PRI-E již nevyhovuje modernímu pohledu na kognitivní zpracovávání bolesti (Williams a Keefe, 1991; Turk a Rudy, 1992; Knotek a Knotková, 1998a). SF-MPQ tuto stupnici nezahrnuje. PRI-S a PRI-A vyjadøují racionální jádro obou metod. Krátká forma je ale podstatnì praktiètìjší a více podobná bìžným testùm. To je patrnì hlavní dùvod stoupající obliby SF-MPQ. Pojmová validita: Co SF-MPQ teoreticky mìøí? SF-MPQ mìøí bolest, pocit odpovídající ohrožení nebo poškození tkánì, nebo popsaný v termínech takového poškození (Merskey a Bogduk, 1994). Obì hlavní stupnice dotazníku, PRI-S a PRI- A, odpovídají vrátkové teorii bolesti (Melzack a Wall, 1965). Pùvodní neuropsychologickou formulaci takto pojaté senzorické a afektivní dimenze bolesti podali Melzack a Casey (1968). Tuto práci lze považovat za pùvodní teoretický základ LF-MPQ i SF-MPQ. Novìjší pohledy pøipouštìjí mnohoèetné ovlivnìní PRI-A nenocicepèními senzorickými kvalitami (napø. svìdìním), kontextuálními vlivy (pøi kousnutí hmyzem oèekáváme PRI-A vyšší než 114

Tab. 3: Pøevodní tabulka hrubých skóre SF- MPQ na steny PRI - S PRI - A PRI - T H.s. Steny H.s. Steny H.s. Steny 33 10 12 10 45 10 : 10 11 10 : 10 25 10 10 9 34 10 24 10 9 8 33 10 23 10 8 7 32 10 22 10 7 6 31 9 21 9 6 5 30 9 20 9 5 3 29 8 19 8 4 2 28 8 18 7 3 1 27 7 17 7 2 1 26 7 16 6 1 1 25 6 15 5 0 1 24 6 14 5 23 6 13 5 22 5 12 4 21 5 11 4 20 5 10 3 19 5 9 2 18 4 8 2 17 4 7 1 16 3 6 1 15 3 5 1 14 2 : : 13 2 0 1 12 1 11 1 : 1 0 1 H.s.: Hrubé skóre (souèet bodù pro stupnici). Sten: Standardní desetistupòové skóre. Poznámka: Standardní skóre odvozené od normálního rozložení nemá (smysluplnou) nulu. Co bylo SF-MPQ dosud zmìøeno? Dosavadní aplikace metody potvrdily použitelnost SF- MPQ v rùzných situacích, zejména v mìøení chronické bolesti (Gronblad et al., 1990; Šolcová et al., 1990; Gieu et al., 1991; Knotek a Urbancová, 1994; Knotek et al., 1997; Knotek, 1999b), testování efektu farmak (Harden et al., 1991), transkutánní elektrické stimulace (Jakoubek et al., 1989a,b; Jakoubek et al., 1991), pøi mìøení akutní bolesti a v laboratorním výzkumu (pøehled Melzack a Katz, 1994; Knotek et al., v tisku). SF-MPQ referují napø. Mareš (1997) a Opavský (1999). Psychometrická analýza èeské verze SF-MPQ Soubory Psychometrická analýza èeské verze SF-MPQ byla provedena na více souborech o celkovém poètu 367 pacientù (Knotek et al., v tisku). Normy jsou stanoveny na základì vyšetøení 187 ambulantních pacientù Centra pro léèení a výzkum bolestivých stavù pøi Neurologické klinice dospìlých, FN v Motole (dále Centrum bolesti ). Popis souboru (èasové údaje v letech): Vìk: M = 47,06 (SD = 13,11), bolest 9,68 (11,11); muži: n = 57, vìk 54,54 (13,50), bolest 7,95 (9,27); ženy: n = 130, vìk 45,54 (13,50), bolest 10,09 (11,36). Hlavní diagnózy zahrnovaly 45 pøípadù bolestí zad (25 krèní a hrudní oblasti, 20 bederní), 31 osteoartróz a dalších artropatií, 16 bolestí hlavy (tenzních, migrén, cervikogenních, látkovì indukovaných aj.), 13 neuralgií, 47 somatoformních poruch a dalších psychických poruch (afektivních a neurotických) a 35 dalších diagnóz. Zmìny testových skóre bìhem hospitalizace v Centru bolesti byly zjiš ovány u 74 pacientù (vìk: M = 48,02, SD = 13,56 rokù; délka hospitalizace: M = 10,01, SD = 3,15 dní). Soubory Centra bolesti volíme pro jejich heterogenitu podle diagnóz, regionu (výbìr z populace celého státu) a ostatních demografických parametrù (stav, vzdìlání, sociální vrstva, typ sídla a další). Jsou dostateènì reprezentativní pro odvození základních norem pro pacienty s nemaligní bolestí od 14 let. Výsledky základních analýz byly ovìøeny na nezávislém výbìru jiné instituce (106 pacientù Revmatologického ústavu v Praze). pøi píchnutí špendlíkem), kognitivním zpracováním choroby (napø. katastrofickým výkladem) nebo celkovým afektivním ladìním (strachem, úzkostí nebo depresí). Nepomìr mezi nižší hodnotou PRI-S a vysokou hodnotou PRI-A je typický pro poèáteèní fázi psychické chronizace ( nástavby ) bolesti (blíže Knotek et al., v tisku). Výklad mechanismu bolesti se prohlubuje a mìní. Introspektivní (pocitová) danost senzorické a afektivní dimenze bolesti je zøejmá z každého pocitu bolesti. Jazyková reprezentace bolesti výrazy (adjektivy) bolesti bìžného jazyka, které tvoøí položky SF-MPQ, je považována za nejvìrnìjší prostøedek plastického vyjádøení jinak málo sdìlitelných pocitù. Položky a stupnice Tabulka 2 ukazuje prùmìry (M) a smìrodatné odchylky (SD) standardizaèního souboru, a dále reliabilitu (spolehlivost) jednotlivých stupnic. Reliabilita stupnic je pro tento typ testu plnì vyhovující. Korelace položek a stupnic (tab. 4) vyjadøuje, do jaké míry položka mìøí totéž co stupnice, a zda je zaøazení položky do stupnice oprávnìné. Korelace položek základních stupnic, PRI-S a PRI-A, s celkovou hodnotou (skóre) stupnice je vždy vyšší než korelace položek jedné stupnice se skóre druhé stupnice. Minimální statistický požadavek pro zaøazení položek je proto splnìn. Pro jazykovì a statisticky problematickou položku Trvalá (Aching, r = 0,38) budou hledána a empiricky ovìøována alternativní adjektiva. U bìžných testù osobnosti nebo schopností požadujeme, aby položka korelovala se škálou vždy a za všech okolností, protože mìøí trvalou vlastnost. U SF-MPQ je problém složitìjší. K jiné reakci na položky než 0 (žádná bolest) dochází jen tehdy, když cítíme bolest. Položkami PRI-S mùžeme rozlišovat jak mezi bolestivými stavy (napø. mezi deaferentaèní bolestí, Tab. 4: Korelace mezi stupnicemi a položkami SF - MPQ PRI - S PRI - A Tep Vys Bod Ost Kre Hlo Pal Trv Tiz Cit Rez Una Osl Vzb Dep PRI - S 0,41 0,52 0,52 0,62 0,45 0,43 0,47 0,38 0,45 0,54 0,49 0,40 0,45 0,29 0,38 PRI - A 0,25 0,17 0,22 0,32 0,27 0,37 0,15 0,31 0,34 0,18 0,17 0,72 0,78 0,70 0,74 PRI - T 0,40 0,45 0,47 0,58 0,44 0,46 0,41 0,41 0,47 0,47 0,43 0,58 0,64 0,49 0,57 Symboly pro sloupce oznaèují položky testu, pro oznaèení položky užíváme vždy první tøi písmena položky (Vys - Vystøelující atd., plný text v tab. 1); PRI - S - senzorická komponenta; PRI - A - afektivní komponenta; PRI - T - celkové skóre Signifikance: r (p) 0,18 (0,05); 0,23 (0,01); 0,25 (0,005); 0,29 (0,001) 115

migrénou, nebo konverzní bolestí), tak mìøit obecnou tendenci osobnosti vypovídat o senzorické složce pocitu bolesti jako celku, tedy nadsazovat nebo ubírat (blíže Knotek et al., v tisku). Korelace položek PRI-A s celkovou hodnotou PRI-A jsou podstatnì tìsnìjší. Jsou ménì závislé na konkrétním bolestivém stavu a více na jeho obecnìjších souvislostech: Jak tento stav pacienta stresuje, jaké je afektivní ladìní (nálada) a bazální afektivní labilita pacienta (neurotiènost, úzkostnost). Vztahy mezi stupnicemi SF-MPQ a dalšími mírami bolesti Tabulka 5 ukazuje významnou korelaci PRI-S a PRI-A, což odpovídá psychologické i fyziologické povaze bolesti, a nízké korelace mezi prahem bolesti a jednotlivými PRI. Podstatný údaj jsou vyšší korelace dvou nejèastìji citovaných mìr senzorické komponenty, PRI-S a VAS-I (VAS mìøící intenzitu bolesti, Scott a Huskisson, 1976) a dvou nejèastìji citovaných mìr afektivní komponenty bolesti, PRI-A a VAS-U (VAS pro nepøíjemnost bolesti, Price a Harkins, 1992). Vztahy mezi stupnicemi SF-MPQ, rysy úzkosti, zlosti a depresí Vyšší korelace PRI-A s úzkostností, depresí a do jisté míry i s dispozièní zlostí ( zlostností, tab. 5) je výrazem obecné závislosti mezi afektivní labilitou osobnosti a afektivní komponentou bolesti. Obdobnou závislost dokázali Harkins, Price, Braith (1989) v laboratorním experimentu. Vyšší korelace rysu úzkosti (podle STAI, Spielberger, 1983; Man a Hošek, 1989) a depresí (BDI-SF, Beck a Steer, 1987; Man, 1987) s jednotlivými PRI je ve shodì s opakovanì doloženou skuteèností, že úzkost a deprese tìsnì souvisejí s chronickou bolestí. Rozlišování mezi bolestivými stavy pomocí SF-MPQ Pro objektivní dùkaz klinické použitelnosti byla testována schopnost SF-MPQ diferencovat mezi vybranými bolestivými stavy (u podskupiny 120 pacientù standardizaèního souboru). PRI-S signifikantnì rozlišuje mezi soubory s bolestmi zad, viscerálními bolestmi, bolestmi hlavy a somatoformními poruchami. Hodnota PRI-A se mezi soubory neliší. Vysoce signifikantnì rozlišují mezi tìmito soubory podskupiny položek PRI-S (S faktory získané faktorovou analýzou): S1 (Bodavá, Vystøelující, Ostrá) a S3 (Palèivá, Øezavá), významnì faktor S2 (Tepavá, Tíživá). Nìkteré faktory PRI-S splòují pøedpoklad tøístupòového taxonomického stromu: Obecné senzorické kvalitì (PRI-S) jsou podøazeny senzorické kvality bolestí hlavy (S2 Tepavá, Tíživá). Další vìtvení už zahrnuje konkrétní symptomatickou úroveò, bolest Tepavou (migrenózní) nebo Tíživou (tenzní). Standardizovaná verze SF-MPQ tedy vysoce citlivì diskriminuje mezi vybranými bolestivými stavy. Tab. 5: Korelace mezi stupnicemi SF-MPQ, prahy bolesti, vizuálnì analogovými škálami a testy afektivity SF - MPQ Pain tester VAS-škály Testy afektivity PRI-S PRI-A PRI-T Thr1 Thr2 VAS-I VAS-U VAS-S Anx Ang Depr PRI - S 1,00 0,51 0,94-0,07-0,07 0,44 0,31 0,20 0,23 0,03 0,23 PRI - A 1,00 0,76-0,15-0,16 0,33 0,41 0,30 0,41 0,21 0,43 PRI - T 1,00-0,12-0,12 0,46 0,39 0,26 0,36 0,10 0,34 Thr1 (Práh bolesti pøi vyšší intenzitì tepelného podnìtu) Thr2 (Práh bolesti pøi nižší intenzitì tepelného podnìtu, Paintester STAPRO, 1994), VAS - I (Intenzita bolesti, Scott a Huskisson 1976), VAS-U (Nepøíjemnost bolesti, Price a Harkins, 1992), VAS-S (Utrpení, Knotek a Knotková, 1998), Anx (STAI, Úzkost-Rys; Spielberger, 1983), Ang (STAXI, Zlost- -Rys; Spielberger, 1988; Stuchlíková et al., 1994), Depr (BDI -SF, Deprese, Beck a Steer, 1987). Signifikance: r (p) : < 0,18 (0,05); 0,23 (0,01) Citlivost SF-MPQ na efekt léèby Stupnice PRI-S vykazuje signifikantní rozdíl mezi zaèátkem a koncem komplexní léèby bolesti na lùžkové èásti Centra bolesti u celého souboru 74 pacientù, i u podskupin s bolestmi hlavy, algodystrofickým syndromem, bolestmi zad léèenými invazivnì a bolestmi zad léèenými konzervativnì. Významné rozdíly shledáváme i u PRI-A, s výjimkou pacientù s algodystrofickým syndromem, u kterých lze pøipustit problémy s afektivitou a zúženým prožíváním v dùsledku pøedpokládané psychosomatické složky onemocnìní. Faktory S1, S2, S3 a dále faktor S4 (Køeèovitá, Tíživá) významnì zachycují zmìny mezi zaèátkem a koncem hospitalizace na Centru bolesti, jak u celého souboru, tak u podskupin. Výjimku opìt tvoøí pacienti s algodystrofickým syndromem, kteøí nemají signifikantní rozdíl ve faktoru S3 (podrobnì Knotek et al., v tisku). Standardizovaná verze SF-MPQ tedy vysoce citlivì zachycuje efekt léèby. Vývoj SF-MPQ nekonèí Vývoj obou forem MPQ není uzavøen (Gracely, 1992; Hollroyd et al., 1992; Knotek et al., v tisku). Smìøuje zejména k pøehodnocování dvojdimenzionálního základu metody (PRI- S, PRI-A) a ke konstrukci specializovaných forem podle diagnóz a vìku (struènì Melzack a Katz, 1994). Nejvìtší reformní úsilí je zamìøeno na PRI-S (Hollroyd et al., 1992). Také standardizovaná èeská verze SF-MPQ umožòuje hierarchické tøídìní PRI-S na podskupiny senzorických kvalit (faktory 2. øádu S), charakteristických pro jednotlivé skupiny bolestivých stavù. Pøitom zachovává obì pùvodní stupnice PRI-S a PRI-A beze zmìny. Stupnice PRI-A je nadále považována za homogenní. PRI- T je statisticky témìø identická s PRI-S (r = 0,94), a tedy nadbyteèná. Závìr Èeská verze SF-MPQ byla standardizována pro posuzování nemaligní chronické bolesti. Normy stanovené vyšetøením 187 pacientù jsou k tomuto úèelu plnì dostaèující. Orientaènì mohou sloužit i pro pacienty s maligní bolestí a s akutní bolestí. Dotazník dobøe slouží k testování efektu terapie a k diferencovanému posuzování bolestivých stavù. Stupnici PRI-S lze použít k posuzování obecné úrovnì senzorické kvality bolesti i k mìøení specifických senzorických pøíznakù bolestivých stavù. Použití stupnice PRI-T je prakticky zbyteèné. Vývoj metody není uzavøen, k pøípadnému rozšíøení deskriptivních, event. diferenciálnì diagnostických možností SF-MPQ bude tøeba zavést další senzorické deskriptory bolesti (rozšíøit stupnici PRI-S). Dùslednì je tøeba nerozšiøovat nestandardizované pøeklady testù bolesti pro klinické úèely. Pøi standardizaci testu bolesti je tøeba požadovat potvrzení èi korekci stupnic (faktorové struktury), stanovení závislostí mezi položkami, mezi položkami a stupnicemi, mezi stupnicemi a relevantními testy, a stanovení spolehlivosti stupnic u dostateènì poèetného souboru (N > 100), heterogenního podle diagnóz i demografických parametrù. Dále je tøeba ovìøit schopnosti testu diskriminovat mezi bolestivými stavy a urèit efekt terapie. Výsledky je tøeba ovìøit replikou výpoètù u dat souboru z jiného pracovištì. 116

Po SF-MPQ budou v krátké dobì obdobnì publikovány další metody psychologické diagnostiky bolesti, standardizované pro èeskou populaci, a poté návod k jejich praktickému užití. Pro jednotné porovnávání namìøených hodnot bude vždy použito standardních desetibodových stupnic, tzv. stenù. Literatura 1. Beck AT, Steer RA. Manual for revised Beck Depression Inventory. San Antonio, TX: Psychological corporation 1987. 2. Gracely RH. Evaluation of multi-dimensional pain scales. Pain 1992; 48: 297-300. 3. Gronbland M, Lukinmaa A, Konttinen YT. Chronic low-back pain: intercorrelation of repeated measures for pain and disability. Scand J Rehabilitation Med 1990; 22: 73-77. 4. Guieu R, Tardy-Gervet MF, Roll JP. Analgesic effects of vibration and transcutaneous electrical nerve stimulation applied separately and simultaneously to patients with chronic pain. Can J Neurological Sci 1991; 18: 113-119. 18. Man F. A preliminary Czech version of the Beck Depression Inventory - Short Form. University of South Bohemia, Èeské Budìjovice (Technical report) 1987. 19. Man F, Hošek V. The development and validation of the Czech form of the Test Anxiety Inventory. In: Schwarzer R, van der Ploeg HM, Spielberger CD, editors. Advances in test anxiety research, Vol. 6, Lisse, The Netherlands. Swets & Zeitlinger 1989: 223-224. 20. Mareš J. Diagnostika dìtské bolesti. In: Mareš J ed. Dítì a bolest. Praha. Grada Publishing 1997: 85-123. 21. Melzack R. The McGill Pain Questionnaire: major properties and scoring methods. Pain 1975;1:227-299. 22. Melzack R. The short form McGill Pain Questionnaire. Pain 1987;30:91-97. 23. Melzack R, Casey KL. Sensory, motivational, and central control determinants of pain: A new conceptual model. In: Kenshao D, Thomas CC, eds. Springfield: The Skin Senses 1968: 423-443. 24. Melzack R, Katz J. Pain measurement in persons in pain. In: Wall PD, Melzack R, eds. Textbook of Pain, 3rd edit., Edinburgh: Churchill Livingstone 1994: 337-351. 5. Harden RN, Carter TD, Gilman CS, Gross AJ, Peters JR. Ketorolac in acute headache management. Headache 1991, 31: 463-464. 6. Harkins SW, Price DD, Braith J. Effects of extraversion and neuroticism on experimental pain, clinical pain and illness behavior. Pain 1989; 36: 209-218. 7. Hollroyd KA, Holm JE, Keefe FJ, Turner JA, Laurence AB, Murphy WD, Johnson P, Anferson K, Hinkle AL, O Malley WB. A multi-center evaluation of the McGill Pain Questionnaire: results from more than 1700 chronic pain patients. Pain 1992;48:301-311. 8. Jakoubek B, Sýkora J, Neradilek F, Šolcová I, Øehulka J, Kaspar I, Liebichová J, Jedlièková V. Effect of combined electroacupuncture and TENS on thermograms of painful areas and pain relief in patients with vertebrogenic pain. Intern J Psychophysiol 1989b; 7: 247-248. 9. Jakoubek B, Sýkora J, Neradilek F, Šolcová I, Øehulka J, Kaspar I, Liebichová J, Jedlièková V. Effect of transcutaneous electrical nerve stimulation (TENS) on thermograms and relief of pain of vertebrogenic origin. Physiol Bohemoslov 1989a; 38: 572. 10. Jakoubek B, Šolcová I, Neradilek F, Sýkora J, Liebichová J, Jedlièková V. Vliv kombinované bodové a plošné transkutánní elektrické nervové stimulace na úlevu bolesti vertebrogenního pùvodu. Eurorehab 1991; 2: 77-82. 11. Klepac RK, Dowling J, Rokke P, Dolde I, Schafer L. Interview vs. paper-and-pencil administration of the McGill Pain Questionnaire. Pain 1981; 11: 241-246. 12. Knotek P. Psychological factors of chronic pain and hypothetical processes in the transformation from acute to chronic pain. 9th World Congress on Pain, Abstracts. Vienna: IASP 1999: 223. 13. Knotek, P, Blahuš, P, Knotková, H. Psychological structure of chronic pain. Stud Psychol 1997; 39: 27-38. 14. Knotek P, Blahuš P, Šolcová I, Žalský M. Czech version of The Short Form McGill Pain Questionnaire (SF-MPQ): Psychometric properties and multisample standardization. Stud Psychol; v tisku. 15. Knotek P, Knotková H. Psychologické problémy chronické bolesti. Ès psychol 1998a; 42: 63-74. 16. Knotek P, Knotková H. Suffering and chronic pain: new view on old paradigm. Stud Psychol 1998b; 39: 165-172. 17. Knotek P, Urbancová H. Chronic back-pain intensity and personality: multivariate analysis. Stud Psychol 1994; 36: 229-241. 25. Melzack R, Thorgerson WS. On the language of pain. Anesthesiology 1971; 34: 50-59. 26. Melzack R, Wall PD. Pain mechanism: a new theory. Science 1965; 150: 971-979. 27. Merskey R, Bogbuk N, eds. Classification of Chronic Pain. Seattle. IASP Press 1994. 28. Opavský J. Základní dotazníkové metody pro hodnocení bolesti v klinické praxi. Bolest 1998; 3: 64-67. 29. Price DD, Harkins SW. The affective-motivational dimension of pain: a two-stage model. Am Pain Soc J 1992; 1: 299-239. 30. Scott J, Huskisson EC. Graphic representation of pain. Pain 1976; 2: 175-184. 31. Spielberger CD. Manual for the State-Trait-Anxiety Inventory. Palo Alto: Consulting Psychologist Press, CA, 1983. 32. Spielberger CD. State-Trait Anger Expression Inventory (STAXI). Odessa, FL: Psychological Assessment Resources, Research Edition 1988. 33. STAPRO. Paintester. Manual. Pardubice: STAPRO 1994. 34. Stuchlíková I, Man F, Spielberger CD. Zlost jako stav a zlost jako rys: Pøedbezná validizace èeské verze Spielbergerova State-Trait Anger Expression Inventory (STAXI). Ès psychol 1994; 38: 220-228. 35. Šolcová I, Jakoubek B, Sýkora J, Hník P. Charakteristika vertebrogenní bolesti pomocí MPQ SF. Èas Lék èes 1990; 129: 1611-1614. 36. Turk DC, Rudy TE, Cognitive factors and persistent pain: a glimpse to Pandora s Box. Cognitive Therapy and Res 1992; 16: 99-122. 37. Williams DA, Keefe FJ. Pain beliefs and the use of cognitive-behavioral coping strategies. Pain 1991;36:351-358. PhDr. Petr Knotek, CSc. Univerzita Karlova, 2. lékaøská fakulta, Centrum pro léèení a výzkum bolestivých stavù pøi Neurologické klinice dospìlých, FN Motol V Úvalu 84, 150 00 Praha E-mail: petr.knotek@lfmotol.cuni.cz Došlo do redakce: 8. 12. 1999 Pøijato k publikaci: 3. 5. 2000 117