RECENZE PSYCHODIAGNOSTICKÉ METODY: CDI SEBEPOSUZOVACÍ ŠKÁLA DEPRESIVITY U DĚTÍ

Transkript

1 RECENZE PSYCHODIAGNOSTICKÉ METODY: CDI SEBEPOSUZOVACÍ ŠKÁLA DEPRESIVITY U DĚTÍ PSY 402 PSYCHODIAGNOSTIKA Eliška Putnová , Psychologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek PhD. Datum odevzdání: Fakulta sociálních studií MU, 2014/2015 1

2 Recenzent: Eliška Putnová Datum vzniku této recenze: Název nástroje (lokální verze): Sebeposuzovací škála depresivity pro děti Zkrácená verze názvu testu: CDI Původní název testu: Children Depression Inventory Autor původního testu: Maria Kovacs Autor lokální adaptace: Martin Preiss Vydavatel testu: Multi-Health Systems, Toronto, Kanada Vydavatel původní verze testu: Psychodiagnostika s.r.o., Brno, ČR Datum vydání lokální adaptace: 1998 Datum vydání původního testu: Vývoj a obecný popis Sebeposuzovací škála depresivity pro děti je screeningová metoda vhodná k měření současného stavu nebo změny stavu deprese u dětí spíše než rysu chování. Využívá se především k diagnostice v klinické psychologii, psychiatrii a poradenství. Původní verze byla vytvořená Marií Kovacs, která se inspirovala Beckovou sebeposuzovací škálou depresivity pro dospělé v roce 1977, editovanou verzi vydala v roce Česká adaptace byla vydána v roce Test je určen dětské populaci ve věku od sedmi do sedmnácti let. Nezbytná je schopnost dětí číst a porozumět čtenému. U mladších lze položky předčítat a ověřovat porozumění. Celkem test obsahuje 27 položek, které jsou hodnoceny na tříbodové škále. Kromě celkového skóru lze zjišťovat i skóry pěti subškál: špatná nálada, interpersonální potíže, nevýkonnost, anhedonie a snížené sebehodnocení. Test lze administrovat skupinově i individuálně pomocí pouze tužky a listu papíru s otázkami. Výsledné hrubé skóry se pak dle manuálu převádí na percentily. Délka administrace je 5 až 15 minut a jeho vyhodnocení méně než 10 minut. Pro vyhodnocení testu se používají průhledné šablony, které se přiloží k odpovědnímu archu. Pořizovací cena testu je kolem 1600 korun, sada obsahuje příručku, testový sešit a šablonu k vyhodnocení. 2

3 2. Zhodnocení a. Teoretická východiska, validita, reliabilita Manuál testu je bohužel příliš úsporný a neposkytuje dostatečné informace pro posouzení kvality české adaptace této metody. Úvod manuálu obsahuje několik poznámek o teoriích dětské deprese, ty však nejsou vztaženy k účelu testu. Při popisu validity se manuál odkazuje pouze na výsledky původního výzkumu Kovacsové. Podle nich má CDI dobrou prediktivni validitu pro rozlišení nedepresivních (zdravých) a depresivních dětí, u rozlišování mezi různými psychiatrickými diagnostickými kategoriemi jsou jeho možnosti limitované. K obsahové validitě se manuál nevyjadřuje vůbec. Stejně tak u informací o reliabilitě si manuál vystačí s daty z původní metody. Reliabilita jako stabilita v čase se pohybuje mezi 0,38 0,87 v závislosti na tom, zda jsou děti zdravé (vyšší reliabilita) či nikoli. Reliabilita jako vnitřní konzistence je okomentována jednou větou s údajem 0, 71 0,89. Hodnoty reliability pro celkový skór by šlo považovat za adekvátní, zůstává však otázkou, kde se tyto hodnoty vzaly. Bez bližších informací, které manuál neposkytuje, není na základě čeho je hodnotit. b. Standardizace Současně zcela chybí hodnoty pro jednotlivé škály. Standardizace byla provedena na dostatečně velkém souboru dětí z pražských základních škol s vyváženým počtem dívek a chlapců. Věk dětí byl však omezen na 9 až 14, z toho vyplývají i normy, které byly vytvořeny právě pro tento věk. V úvodních informacích je však uvedeno, že je metoda vhodná pro děti od sedmi do sedmnácti let. Normy jsou rozděleny podle věku pro děti 9-12 let a let. V kohortě však bylo ve standardizaci pouze 60 dětí z celkového počtu 369, což není pro tvorbu adekvátních norem dostatečné. Za poznámku stojí i fakt, že ani v jedné ze dvou příruček, které jsem měla možnost prostudovat, nejsou tabulky s normami pro dívky c. Administrace a překlad Administrace testu je jednoduchá a příručka představuje dostatečně detailní návod. Ačkoli neznám znění položek v původní verzi, znění položek v češtině se obecně jeví jako pro děti vhodné a srozumitelné. Jen místy se objevuje krkolomnější formulace (např.: Často mám ve škole legraci ). 3

4 d. Interpretace výsledků, kvalita generovaných zpráv O interpretaci výsledků nabízí manuál jen omezená vodítka. K interpretaci celkových skórů se dozvídáme, že v klinickém přístupu pro minimalizaci falešné negativní diagnózy je vhodné zvolit hraniční skór bodů, pro účely všeobecného screeningu by měla být bodová hranice vyšší Manuál dále nabádá k věnování pozornosti každé položce zvlášť, přitom se však pro intepretaci vyjadřuje pouze k jedné týkající se suicidálních sklonů. Intepretace výsledků u jednotlivých subškál nebo alespoň jejich popis zcela chybí. Z toho vyplývá, že psaní diagnostických zpráv tvůrci adaptace nechávají pravděpodobně na intuici administrátora k vyhodnocování jednotlivých položek nebo jeho vlastních představách o obsahu subškál. Manuál metody je matoucí i v tom, kterou verzi testu vlastně překládá a standardizuje. M. Kovacs vytvořila první verzi testu již v roce 1977 a editovanou druhou verzi CDI 2 v roce 1992 (Bae, 2012). Tyto testy se liší v obsahu i počtu položek a měřených subškálách. Starší verze CDI obsahuje 27 položek a 5 výše jmenovaných subškál, což odpovídá manuálu české verze. Co neodpovídá je rok vydání 1977 starší původní verze a 1992 nové verze, který je uveden v manuálu. Verze z roku 1992 obsahuje 28 položek a dvě subškály emoční a funkční problémy, které se každá dále dělí do dalších dvou subškál. Výsledkem jsou čtyři subškály, které jsou stejné jako v první verzi testu, chybí však subškála anhedonie. Testy tedy obsahují zásadní rozdíly a podle popisu původního testu v manuálu se domnívám, že Marek Preiss překládal spíše starší verzi z roku 1977, ačkoli uvádí datum vydání novější verze Díky tomu se současně nabízí otázka, ke kterému testu se autoři vlastně odkazují, když citují psychometrické vlastnosti původního testu. Všechny použité citace v textu se odkazují na dokument z roku 1992, což by napovídalo, že se jedná o editované CDI 2. V seznamu literatury však takový zdroj chybí. 3. Závěr Test se mi na první pohled zdál vhodný jako jednoduchá screeningová metoda pro zjišťování depresivity například u dětí z dětských domovů, výchovných ústavů či jinak ohrožené populace. Díky rychlé skupinové administraci může být také dobrou metodou pro plošné testování a podchycení depresí zdánlivě bezproblémových dětí. Originální verze Kovacsové podle dostupných zdrojů skutečně pro podobné účely užitečnou metodou je (Bae, 2012; Finch, Saylor, Edwards & McIntosh, 1987). Test není časově náročný, zvládnou ho tedy i malé děti a účel identifikace depresí ohrožené dětské populace plní. Navíc jeho novější verze CDI 2 zahrnuje i variantu pro učitele a rodiče, kteří odpovídají stylem, jak by asi odpovědělo zkoumané dítě a srovnání těchto výsledků může poskytnout 4

5 další užitečné informace. K CDI 2 existuje i zkrácená deseti položková verze, která má podobně dobré vlastnosti. Česká verze bohužel kvalit té původní nedosahuje ani v nejmenším. K pozitivům lze přiřadit pouze fakt, že je to metoda relativně levná a tedy dostupná. Vzhledem k informacím o standardizaci je vhodná pro použití pouze pro děti ve věku 9 až 12. Pro vynechání norem pro dívky v této kohortě, která je způsobena snad jen chybou při vydání manuálu, je však použitelná pouze pro chlapce. Dále je třeba doplnit údaje o validitě a reliabilitě i informace o způsobu a možnostech interpretace celkových výsledků, výsledků jednotlivých škál a způsobu generování zpráv. Její používání v současné formě bez znalosti původní verze a možnostech její interpretace, bych spíše nedoporučila. Pokud překlad skutečně vychází ze starší verze z roku 1977, je vhodné vytvořit i nový překlad aktuálnější verze. 5

6 Zdroje: Bae, Y. (2012). Test Review: Kovacs, M." Children's Depression Inventory 2 (CDI 2)". North Tonawanda, NY: Multi-Health Systems Inc, Journal of Psychoeducational Assessment, 30(3), DOI: / Finch Jr, A. J., Saylor, C. F., Edwards, G. L., & McIntosh, J. A. (1987). Children's Depression Inventory: Reliability over repeated administrations.journal of Clinical Child Psychology, 16(4),