NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie 2014 Monika Hloušková

Podobné dokumenty
NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů

Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici

Ekologická společenstva

INTERSPECIFICKÁ KOMPETICE

X. Kompetice. Jedinec ovlivňován podmínkami v nichž žije a zdroji, které potřebuje ostatními členy populace jeho druhu jedinci jiných druhů

TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)

Vymezení druhové rozmanitosti

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Populace, populační dynamika a hmyzí gradace

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

World of Plants Sources for Botanical Courses

Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů

Kompetice a mortalita

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)

Základní pojmy I. EVOLUCE

AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR

Predace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev

Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE?

Kapacita jako náhodná veličina a její měření. Ing. Igor Mikolášek, Ing. Martin Bambušek Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

Ekologie II 2. Struktura a stabilita společenstva

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sociální pedagogika. Úvod

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

PROSTOROVÁ EKOLOGIE, metapopulace, kvantitativní změny populace

World of Plants Sources for Botanical Courses

Krajina a její dimenze. krajinná heterogenita, koncept měřítka (scale), hierarchická struktura krajinných komponent

Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny

Územní systém ekologické stability ÚSES

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků,

Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy. Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze,

Biologické invaze z pohledu ekologie společenstev a makroekologie

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

VETCERT. Standardy pro management. senescentních stromů. Úroveň Praktik. Verze květen 2018

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

Škody zvěří na lesních porostech

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

Ministerstvo zemědělství stanoví podle 32 odst. 10 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon):

World of Plants Sources for Botanical Courses

Chudí lidé v chudých krajích

Genetika kvantitativních znaků

METODICKÝ APARÁT LOGISTIKY

III. Organismus a prostředí

MANAGEMENT BEZPEČNOSTI SILNIČNÍ SÍTĚ V. Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Přírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)

Společenstvo I. Druhová rozmanitost. Definice, role disturbance, predace. Produktivita a druhová rozmanitost Druhová rozmanitost a stabilita

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz konz. hodiny po

Strategický management a strategické řízení

Vliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Příležitosti pro region: Jaký je a bude náš venkov?

Společenstva rostlin

Biogeografická diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

CZ.1.07/1.5.00/

DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI. David Zelený Masarykova univerzita Brno

ZÁKLADNÍ FUNKCE ÚZEMÍ

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová

Jedle je pod 1% z celkové dřevinné skladby.

Smíšené regresní modely a možnosti jejich využití. Karel Drápela

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Tematický plán učiva. Předmět : ČAJS Školní rok : Třída-ročník : 4. Vyučující : Věra Ondrová

NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Formy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)

Co je populační biologie. Specifika populační biologie. rostlin

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu

Integrovaná ochrana rostlin. ano, jistě, ale jaká vlastně

Vliv dopravy na mortalitu a fragmentaci populací (s příklady pro vydru říční) Vznik migračních bariér, fragmentace

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

EKOSYSTÉM. Název materiálu: Ekosystémy Autor: Mgr. Eva Wolfová Číslo materiálu: EU-OPVK-PV-PŘ-51

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa

KONTINUÁLNÍ SLEDOVÁNÍ TLOUŠŤKOVÉHO RŮSTU KMENE NA PLOCHÁCH INTENZIVNÍHO MONITORINGU ICP FORESTS V ČESKÉ REPUBLICE

Operace s obrazem II

Hloubka dat. kontury, klasifikace a konzistence. Daniel Hlubinka

Náhodné (statistické) chyby přímých měření

Fáze urbanizace. klasická urbanizace. desurbanizace reurbanizace (gentrifikace)

Babí lom. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj:

Diverzita doubrav ve vztahu k produktivitě stanoviště. Irena Veselá

VETCERT. Standardy pro management. senescentních stromů. Úroveň Konzultant. Verze květen 2018

Transkript:

NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie 2014 Monika Hloušková

Ekologická nika Je abstraktní pojem, který určuje nároky na zdroje a podmínky daného organismu, které mu umožňují přežívat a rozmnožovat se. Koncepce pojetí: 1.Grinnell (1917) stanovištní nika 2.Elton (1927) funkční nika 3.Hutchinson (1957) realizovaná a fundamentální nika

Grinnellova koncepce (1917) Nika je určena ekologickými faktory stanoviště a chováním druhu, které mu umožňuje přežít a rozmnožovat se.

Eltonova koncepce (1927) "The 'niche' of an animal means its place in the biotic environment, its relations to food and enemies (Elton, 2001). role a funkce v ekosystému ovlivňuje ostatní druhy a spoluurčuje jejich niky

Hutchinsonova koncepce (1957) George Evelyn Hutchinson (1903 1991) matematické pojetí mnohorozměrný hyperprostor p definovaný počtem limitujících faktorů a také vztah populace p nebo druhu ke všem měřitelným charakteristikám daného prostředí, ve kterém se druh nachází a které ho ovlivňují

Hutchinson (1957) Ekologická nika 1 rozměrná 2 rozměrná 3 rozměrná n rozměrná = hyperprostor

Hutchinson (1957) Fundamentální nika (teoretická) nepřítomnost predátorů a kompetitorů, celkový potenciál Realizovaná nika část fundamentální niky skutečně využívaná v přítomnosti ostatních organismů

Koexistence Gausův princip kompetičního vyloučení v homogenním prostředí nemohou 2 druhy se stejnými nároky na prostředí koexistovat Paradox planktonu (Hutchinson 1961) Nemůže být více koexistujících druhů než je limitujících zdrojů

ALE: Staréprérie prérie, Minnesota, USA Amazonský deštný les v Peru Deštné tropické lesy Nové Guinei Kompetiční vyloučení Segregace niky

Segregace nik Podle zdrojů specializace na odlišné zdroje nebo vystavení predaci Podle času druhy se liší dobou, kdy využívají zdroj nebo kdy jsou vystaveny predaci Podle prostoru liší se místem, kde je zdroj využíván nebo kde jsou vystaveny predaci K oddělení může dojít podél 4 os: zdrojů, nepřátel, času a prostoru druhová nika

Oddělení nik podle zdrojů Darwinovy pěnkavy na Galapágách

Oddělení nik podle zdrojů MacArthurova studie o lesních rákosnících ííhrodu Dendroica

Oddělení nik podle zdrojů Koncepce limitující podobnosti: je nejmenší možný rozdíl v nice, který ještě umožňuje koexistenci. Teorie niky: propojuje p j interspecifickou kompetici s teorií rozdělování zdrojů mezi soutěžícími organismy ALE: Nelze se zabývat všemi rozměry niky Pokud není nalezen rozdíl v rozdělení zdrojů, není to důvod k odmítnutí principu kompetičního vyloučení Mohou existovat rozdíly podél nezkoumaných os charakterizujících jííhniku

Oddělení nik v čase Vyvolána z venku Prostředí se mění v čase a tím vytváří podmínky pro segregaci nik V případě dvou druhů v opakujících se stavech A ab, je vždy jeden druh zvýhodněn v A, znevýhodněn v B a naopak. Koexistence je umožněna 2 scénáře koexistence: Nelineární odpověď k dostupnosti zdroje Ei Existuje 1 limitující i í zdroj a 2 druhy. Jednomu Jd se lépe daří při vyšší dostupnosti zdroje, druhému při nižší dostupnosti probíhá fluktuace, která umožňuje koexistenci Efekt zásoby Existuje 1 limitující zdroj, rozdíly jsouv proměnlivosti prostředí a následnému rekruitmentu druhů. Jeden rok nepříznivý pro A, druhý pro B odlišná regenerační nika

Oddělení nik v prostoru Intenzivní zkoumání mnoho názorů, obtížná klasifikace Vznik prostorových nik v kompetičním prostředí homogenním/heterogenním Homogenní Kompetiční schopnosti druhů nezávisí na prostředí, ale na mezidruhových rozdílech v demografii Jak na menší škále (tj. lokální společenstvo) tak na větší (tj. metaspolečenstvo) Mechanismy vedou k lokální i regionální koexistenci Několik mechanismů vždy existuje intraspecifická agregace a interspecifická segregace

Oddělení nik v prostoru Mechanismy Trade off Vztah kompetice kolonizace (časté disturbance umožňují existenci it islabšího lbšíh kompetitora, který je lepší šíkl kolonizátor iát Vztah kompetice rychlost růstu = model sukcesní niky (silnější kompetitor má nižší populační růst) Heteromyopia Při silné intraspecifické kompetici Lokální poklesy v hustotě (až mezery) prostor pro slabšího kompetitora

Oddělení nik v prostoru Heterogenní Spíše na větší škále (metaspolečenstvo) Jak lokální tak regionální kompetice Pravděpodobnější regionální koexistence a lokální vyloučení Nelineární odpověď ke zdrojům Analogická jako v čase, ale dostupnost zdrojů kolísá v prostoru 3 mechanismy Prostorový efekt zásoby Také analogie s časem, vznikají příznivá a nepříznivá místa Závislost míry populačního růstu a lokální density Málo prozkoumáno

Sciurus carolinensis x Sciurus vulgaris Velká Británie Skotsko (koexistence už asi 30 let) S. carolinensis introdukovaná, kompetičně nahrazuje a ohrožuje S. vulgaris Na míru kompetičního vyloučení má vliv složení habitatu Výzkum překryvu: prostorové překrytí domovských areálů (radiové zaměřování) dynamika asociace (radiolokace + pozorování) překryv nik (PCA)

Výběr habitatu zkoumán na 3 úrovních: výběr hlavní domácí oblasti výběr druhů dřevin v domácí oblasti vlastnosti patchů intenzivně využívanýchkaždým druhem veverky ve srovnání s náhodnými místy v rámci jejich domovské oblasti

Výsledky Překryv mezi oblastmi, ale odlišnosti ve využívání mikrohabitatů S. vulgaris oblasti se smrkem ztepilým S. carlolinensis smíšené lesy Výskyt ve stejnou dobu ve stejné oblasti, dochází ke značnému překrytí nik I ve smíšených lesích si S. vulgaris vybírá spíše smrkové stromy, zatímco S. carolinensis využívá hojně jak jehličnany, tak i listnaté stromy Rozčleňování habitatu může snižovat kompetici mezi veverkami a to přispělo p k setrvání S. vulgaris Ochrana S. vulgaris lesní management, potřeba určit prostorové měřítko společné koexistence, dát obrázek řízení invazivních druhů prostřednictvím manipulace niky

DĚKUJI ZA POZORNOST