ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.9.2017 COM(2017) 546 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Hodnocení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES, v polovině období {SWD(2017) 314 final} {SWD(2017) 315 final} {SWD(2017) 316 final} CS CS

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Hodnocení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES 1, v polovině období 1. Úvod Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 vstoupilo v platnost na konci června 2014 a stanovilo společný finanční rámec v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin (dále jen nařízení o společném finančním rámci ). Tato zpráva je vypracována podle článku 42 ( Hodnocení ) nařízení o společném finančním rámci, který vyžaduje, aby Komise vypracovala a předložila Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu v polovině období týkající se následujících výdajových opatření: programy eradikace, tlumení a sledování nákaz zvířat (dále jen veterinární programy ) prováděné členskými státy, jejichž cílem je postupně eliminovat nákazy zvířat a zoonózy a realizovat opatření pro tlumení nákaz; fytosanitární programy průzkumů zaměřené na zjišťování výskytu škodlivých organismů na území Unie; veterinární a fytosanitární nouzová opatření, jejichž cílem je včas zvládat mimořádné situace týkající se zdraví zvířat a zdraví rostlin; činnosti referenčních laboratoří Evropské unie, jejichž cílem je zajistit kvalitní jednotné testování v EU a podpořit činnost Komise, pokud jde o řízení rizik v oblasti laboratorní analýzy; program Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin (BTSF), jenž je vzdělávací iniciativou určenou pro pracovníky vnitrostátních orgánů podílející se na úředních kontrolách v oblasti potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin. V rámci stávajícího víceletého finančního rámce představují částky přidělené na soubor výše uvedených činností téměř celý rozpočet v oblasti potravinového řetězce. 1 Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 1. 2

Tato zpráva popisuje výsledek hodnocení v polovině období na základě externí podpůrné studie 2 a interního posouzení provedeného na úrovni Komise. Je doplněna pracovním dokumentem útvarů Komise (SWD), který poskytuje přehled technického a finančního provádění činností souvisejících se společným finančním rámcem a shrnuje zjištění externí podpůrné studie. Výdajový program EU stanoví finanční podporu k dosažení cílů právních předpisů EU v oblasti potravin a krmiv. Tato podpora k dosažení cílů je úzce navázaná na příspěvek z vnitrostátních výdajů a opatření, jež členské státy právně zavazují jednat. Předmětem hodnocení v polovině období je provádění nařízení o společném finančním rámci v letech 2014, 2015 a na základě předběžných dostupných údajů v roce 2016. Toto hodnocení má určitá omezení, protože za rok 2016 jsou k dispozici pouze částečné údaje. 2. Souvislosti a cíle nařízení o společném finančním rámci Nařízení o společném finančním rámci bylo zavedeno s cílem zlepšit fungování výdajů na činnosti prováděné v oblasti potravinového řetězce a zaměřit se na priority financování EU poskytující skutečnou přidanou hodnotu. Modernizovalo a zefektivnilo již existující finanční ustanovení do jednotného rámce díky harmonizovaným postupům, standardizovaným mírám plateb, vyjasněným způsobilým nákladům a opatřením. Z provozního hlediska byla většina činností a opatření podporována již před rokem 2014. Nová opatření byla zavedena ve fytosanitární oblasti, konkrétně pak možnost spolufinancovat provádění programů průzkumů týkajících se výskytu škůdců rostlin na území Unie. Obecným cílem nařízení o společném finančním rámci je přispět k vysoké úrovni ochrany zdraví člověka, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci a v souvisejících oblastech na základě předcházení nákazám a škodlivým organismům a jejich eradikace a na základě zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele a životního prostředí, a zároveň dosáhnout posílení konkurenceschopnosti potravinářského a krmivářského průmyslu Unie a podpory vytváření pracovních příležitostí. Tento obecný cíl je rozpracován do čtyř specifických cílů, vždy po jednom pro každou ze čtyř výdajových oblastí, na které se nařízení o společném finančním rámci vztahuje, tedy: bezpečnost potravin, zdraví a dobré životní podmínky zvířat, zdraví rostlin, úřední kontroly. Specifické cíle jsou doplněny šesti konkrétními výkonnostními ukazateli, rovněž stanovenými v nařízení o společném finančním rámci, které sloužily jako základ pro provedení sektorového hodnocení opatření prováděných v jednotlivých čtyřech dotčených výdajových oblastech. Za účelem dosažení tohoto cíle byl pro nařízení o společném finančním rámci stanoven maximální celkový limit výdajů ve výši 1 891 936 000 EUR na sedmileté období 2014 2020 v rámci stávajícího víceletého finančního rámce. 2 Posouzení nařízení (EU) č. 652/2014 v polovině období vypracované společností IBF International consulting (viz připojený pracovní dokument útvarů Komise). 3

Výdaje na společný finanční rámec primárně zahrnují přímé spolufinancování určené členským státům, které jsou téměř výhradními příjemci výdajů EU v této oblasti. Členské státy dostávají náhradu za způsobilé náklady vynaložené při provádění způsobilých opatření. Finanční příspěvek Unie má zejména formu grantu. 3. Výsledek hodnocení, jak je prováděno nařízení o společném finančním rámci, v polovině období Podle ustanovení článku 42 nařízení o společném finančním rámci hodnotící zpráva v polovině období zahrnuje následující aspekty: dosahování cílů společného finančního rámce (čl. 2 odst. 1), pokud jde o účinné využívání zdrojů a přidanou hodnotu na úrovni Unie; prostor pro zjednodušení; zda jsou nadále relevantní všechny cíle; míra, v jaké opatření přispívají k plnění priorit Unie spočívajících v inteligentním, udržitelném a inkluzivním růstu. Zohledňuje rovněž výsledky hodnocení dlouhodobých dopadů předešlých opatření. Hodnocení bere v úvahu dosažený pokrok pomocí šesti ukazatelů společného finančního rámce uvedených v čl. 2 odst. 2 3. 3.1 Dosahování cílů nařízení o společném finančním rámci: účinnost a přidaná hodnota EU Obecný cíl politiky je uveden v části této zprávy věnované souvislostem a doplňují ho čtyři specifické cíle, vždy po jednom pro každou ze čtyř výdajových oblastí. Zdraví zvířat: přispět k dosažení lepšího nákazového statusu v Unii a podporovat zlepšování životních podmínek zvířat. Zdraví rostlin: přispět k včasnému zjištění výskytu škodlivých organismů a jejich eradikaci, pokud byly tyto škodlivé organismy zavlečeny do Unie. Úřední kontroly: přispět ke zvýšení účinnosti, účelnosti a spolehlivosti úředních kontrol a ostatních činností prováděných za účelem účinného uplatňování a dodržování pravidel Unie (v oblastech, kterých se nařízení o společném finančním rámci týká). Bezpečnost potravin: přispět k vysoké úrovni bezpečnosti potravin a systémů produkce potravin a ostatních produktů, které mohou ovlivnit bezpečnost potravin, a současně zlepšit udržitelnost produkce potravin. 3 Tabulka 1 pracovního dokumentu útvarů Komise, který je připojen k této zprávě. 4

Tyto specifické cíle jsou doplněny šesti ukazateli uvedenými v nařízení o společném finančním rámci a zmíněnými výše, které slouží jako obecný přístup k následnému monitorování pokroku dosaženého u výdajů v této oblasti. Za účelem konkrétního sledování a měření provádění činností společného finančního rámce útvary Komise tyto ukazatele dále převedly v komplexní soubor jednadvaceti provozně-technických ukazatelů a stanovily pro každý z nich 4 konkrétní cíle na rok 2017 a 2020. Tento soubor ukazatelů uvádí informace o provádění opatření společného finančního rámce z technického hlediska, avšak nelze na jeho základě posoudit nákladovou efektivnost programu. Nelze konkrétně provést plné posouzení účinnosti opatření společného finančního rámce, protože nejsou k dispozici ukazatele týkající se nákladové efektivnosti. 3.1.1 Zdraví zvířat Dosahování cílů Provádění veterinárních opatření představuje největší část výdajů v rámci rozpočtu na provádění nařízení o společném finančním rámci, neboť samotné veterinární programy přesahují 75 % celkových výdajů v letech 2014 a 2015. Platby na veterinární programy v roce 2014 činily 136 milionů EUR ze 180 milionů EUR a v roce 2015 činily 148 ze 194 milionů EUR. Tato rozpočtová relevantnost se rovněž odráží ve skutečnosti, že se 12 z 21 technických ukazatelů sledovaných v této souvislosti vztahuje k této výdajové oblasti. Vybrané ukazatele se zaměřují na prioritní nákazy zvířat a zoonózy; umožňují sledovat zeměpisný vývoj oblastí EU, které jsou prosté určitých nákaz zvířat, a měřit technické parametry, jako je prevalence, incidence a počet případů. Rozbor těchto ukazatelů za období let 2014 2016 ukazuje pozitivní epidemiologický trend u všech prioritních nákaz dostávajících finanční podporu od EU v rámci veterinárních programů, přičemž roste počet členských států nebo regionů, které jsou prosté nákaz zvířat, a dochází k celkovému snížení všech sledovaných parametrů. Významným příkladem jsou programy EU zabývající se vzteklinou: tato nákaza byla u volně žijících zvířat v EU téměř vymýcena (úplná eradikace se očekává do roku 2020) a počet případů klesl z 80 v roce 2014 na pouhých 18 v roce 2016, čímž se výrazně snížilo významné riziko pro zdraví a umožnil volný pohyb koček a psů v rámci EU. Dalším dobrým příkladem je zvýšený počet členských států bez brucelózy skotu: na konci roku 2016 byly této nákazy prosté dva z pěti členských států, které ve sledovaném období prováděly program spolufinancovaný Evropskou unií; ve zbývajících třech členských státech se hlavní výkonnostní ukazatel, tedy sledování vývoje prevalence ve stádech, za stejné období snížil o 25 %, což je známkou pozitivního trendu směřujícího k úplné eradikaci nákazy. Je však potřeba uvést, že stále existují určité oblasti, ve kterých se situace nezlepšila tak, jak se očekávalo, například případy tuberkulózy skotu (v jednom členském státě z pěti, v nichž se provádí program spolufinancovaný Evropskou unií) a brucelózy ovcí a koz (v jednom členském státě a v několika regionech dalšího členského státu z šesti, v nichž se provádí programy spolufinancované Evropskou unií). Během tříletého období, které je předmětem hodnocení, sice ukazatele týkající se salmonelózy a brucelózy u zvířat vykazují 4 Podrobnosti o obou provozně-technických ukazatelích jsou uvedeny v příloze 4 pracovního dokumentu útvarů Komise. 5

pokrok, avšak tytéž ukazatele u člověka dosud nedosáhly očekávaných výsledků, a sice 2% snížení počtu případů ročně. Provádění nouzových opatření v případě ohnisek veterinárních nákaz rovněž hraje klíčovou úlohu při dosahování lepšího nákazového statusu v EU i ochraně ekonomiky EU před závažnou a rozsáhlou veterinární krizí. Díky včasnému zjištění a okamžitému uplatňování nouzových opatření spolufinancovaných Evropskou unií se všechny nedávné epizoocie podařilo úspěšně utlumit a podařilo se předejít významným ekonomickým dopadům, jako jsou omezení obchodu a zastavení vývozu. Nedávným příkladem je boj proti epizoocii nodulární dermatitidy (LSD), infekční virové nákazy skotu přenášené prostřednictvím infikovaných slin nebo hmyzu, zavlečené do EU z Turecka. V roce 2016 bylo touto nákazou zasaženo sedm zemí v jihovýchodní Evropě, včetně Řecka, Bulharska a balkánského regionu. Všechny tyto země se s podporou okamžitě zřízené banky očkovacích látek proti nodulární dermatitidě uchýlily k hromadnému očkování, aby této mimořádné situaci čelily. Tento očkovací program vedl k úspěšnému utlumení nákazy: v roce 2016 nebyl dotčen žádný další členský stát a v proočkovaných oblastech se nákaza již znovu nevyskytla. Účinnost Zlepšení nákazového statusu je provázeno postupným snižováním finančních zdrojů potřebných v dané oblasti, přičemž konkrétně u veterinárních programů došlo během tří hodnocených let ke snížení o 11 milionů EUR. Méně předvídatelné jsou výdaje na nouzová opatření, které se rok od roku liší v důsledku faktorů, které lze obtížně předvídat a kontrolovat, včetně změny klimatu a globalizace vektorů i opakovaného cyklického výskytu některých endemických nákaz. Je potřeba zdůraznit, že podle nedávné zvláštní zprávy Účetního dvora 5, vydané v dubnu 2016, je strategie Komise v oblasti nákaz zvířat rozumná, dobře propracovaná a obsahuje dobrý rámec pro stanovování priorit při rozdělování rozpočtových zdrojů mezi prioritní programy. Podle zjištění této zvláštní zprávy programy členských států splňují požadovaná kritéria a obecně jsou dobře koncipovány i řádně prováděny. Kromě toho se prokázalo, že členské státy mají odpovídající systémy, které umožňují identifikovat ohniska nákaz zvířat a přispět k jejich eradikaci. Je však potřeba uvést, že zpráva Účetního dvora zmiňuje rovněž nedostatek dostupných modelů mezinárodních norem a ekonomických ukazatelů, což omezuje možnost Komise prokázat nákladovou efektivnost veterinárních výdajů. Přidaná hodnota EU Dosažení lepšího nákazového statusu je důsledkem právních opatření, jež byla zavedena na úrovni EU, a technické i finanční podpory poskytované členským státům Evropskou unií. Je-li podezření na výskyt nákazy nebo je-li tento výskyt potvrzen, je v rámci systému nouzových opatření okamžitě provedena řada preventivních a kontrolních opatření, včetně dočasného 5 http://www.eca.europa.eu/lists/ecadocuments/sr16_06/sr_animal_diseases_cs.pdf 6

uzavření hranic, pokud jde o pohyb zásilek druhů vnímavých k nákaze, a regionalizace 6 nákazy. Vzhledem k různorodosti opatření, která je potřeba zavést v boji proti nákazám zvířat, a ke skutečnosti, že mnoho nákaz nezná hranic, je potřeba zavést centralizovaný řídicí systém umožňující řádně koordinovat a organizovat provádění konkrétních opatření v členských státech. Rozpočtová omezení některých členských států, zejména těch potýkajících se s hospodářskou krizí nebo s jinými problémy, mohou provádění opatření nezbytných k utlumení ohniska nákazy omezit či zdržet. Finanční podpora EU tudíž podporuje unijní systém krizového řízení v případě ohniska nákazy. Dobrým příkladem koordinace EU je nedávné řízení na úrovni EU v případě ohniska afrického moru prasat, který se do EU dostal z Ruska v roce 2014. Již od velmi raných fází této epizoocie, na kterou neexistuje žádná vakcína, Komise proaktivně propagovala v dotčených členských státech, sousedních třetích zemích a ohrožených hraničních členských státech společnou strategii na základě právních předpisů EU a nejlepších vědeckých poznatků. Komise poskytla technickou a finanční podporu konkrétním cíleným opatřením podporujícím příslušnou politiku. Tato koordinovaná činnost přispěla k utlumení nákazy v období, které je předmětem stávajícího hodnocení, a k omezení nákladů pro EU i pro vnitrostátní rozpočty. Bylo rovněž zabráněno značnému narušení obchodu jak v rámci EU, tak i s nečlenskými zeměmi EU. 3.1.2 Zdraví rostlin Dosahování cílů Zatímco finanční podporu na provádění nouzových fytosanitárních opatření Evropská unie poskytuje již mnoho let, financování programů průzkumů zdraví rostlin je stále v počáteční fázi. Programy průzkumů byly poprvé zavedeny v roce 2015; hodnocení jejich výsledků je tudíž omezené, a to vzhledem ke krátkému časovému rámci a k neexistenci předešlých opatření. Členské státy EU však vítaly jejich zavedení již od prvního roku a program představilo 17 členských států EU v roce 2015 a 22 v roce 2016. V roce 2015 provádění programů průzkumů umožnilo zjistit celou řadu nově vznikajících rizik na území Unie, jako je bakterie Xylella fastidiosa, která napadá rostliny. Dostupný rozpočet na podporu provádění nouzových opatření a programů průzkumů týkajících se přítomnosti škodlivých organismů představuje omezenou část celkových výdajů v rámci rozpočtu na provádění nařízení o společném finančním rámci. V roce 2014 dosahovaly výdaje na provádění nouzových opatření částky 7,7 milionu EUR a v roce 2015 pak 12,2 milionu EUR, zatímco výdaje na programy průzkumů v roce 2015 činily 4,2 milionu EUR. V rámci monitorování výsledků provádění fytosanitárních nouzových opatření Komise sleduje řadu případů týkajících se vybraných prioritních škodlivých organismů, včetně 6 Regionalizace je nejnovější metodika tlumení nákaz prostřednictvím oddělení oblastí prostých nákazy a zasažených oblastí na základě epizootologických kritérií. 7

některých ničivých patogenů, jako je Xylella fastidiosa. V oblasti zdraví rostlin je v případě výskytu ohniska nákazy dosažení cíle eradikace možné pouze tehdy, jsou-li rozhodná opatření zavedena okamžitě, a nikoli až v době, kdy je škodlivý organismus v oblasti již endemický. Problémy při dosahování eradikace mohou často pramenit z chybějícího účinného způsobu ošetření, vysokého počtu druhů náchylných rostlin, populační dynamiky a životního cyklu škodlivých organismů a jejich vektorů přítomných v lesích, parcích a polích s vysokou ekonomickou, sociální a environmentální hodnotou. Není-li eradikace dosažitelná, jedinou alternativou při současném stavu vědeckého poznání je izolace. Proto je včasné zjištění prostřednictvím programů průzkumů velmi důležité. Účinnost Cílem provádění programů průzkumů je odhalit přítomnost prioritních škodlivých organismů na území EU. V tomto ohledu se v současném víceletém finančním rámci předpokládá postupné zvyšování finančních zdrojů podporujících cíl, jímž je zvýšení pokrytí území Unie těmito průzkumy do roku 2020. Jako v případě veterinárních nouzových opatření jsou výdaje na fytosanitární nouzová opatření proměnlivé a méně předvídatelné kvůli nově vznikajícím rizikům, jako je účinek změny klimatu, světový obchod a pohyb cestujících po celém světě. V letech 2014 2016 se jednalo většinou o čtyři hlavní škodlivé organismy: nouzová opatření zaměřená na háďátko borovicové a bakterii Xylella fastidiosa spolu s Anoplophora glabripennis a Pomacea insularum, kterých se týkaly téměř všechny platby (91 %). Během uvažovaného období přispěla finanční podpora EU na provádění nouzových opatření k prevenci dalšího zavlečení a dalšího rozšíření výše uvedených škodlivých organismů do zbývající části území Unie. Přidaná hodnota EU Zásah EU podporuje zvládání výskytu ohnisek nákaz ohrožujících zdraví rostlin, kdy EU poskytuje finanční příspěvek potřebný na úrovni členských států k provádění nouzových opatření, aby se předešlo dalšímu šíření dotyčných škodlivých organismů do zbývající části území Unie. Kromě toho podpora Unie umožňuje koordinaci mezi členskými státy umožňující provádět průzkumy škůdců rostlin vyžadujících bližší pozornost kvůli ekonomickému, environmentálnímu a sociálnímu dopadu. Celkově provádění programů průzkumů a nouzových opatření spolufinancovaných Evropskou unií na jejím území přispívá k zachování zemědělské produkce díky ochraně zdraví rostlin i k ochraně biodiverzity a lesů i konkurenceschopnosti zemědělství. 3.1.3 Úřední kontroly Dosahování cílů Finanční podpora EU zaměřující se na systém úředních kontrol se týká dvou hlavních nástrojů, které tvoří téměř 100 % vzniklých způsobilých nákladů: testování prováděné sítí 43 8

referenčních laboratoří Evropské unie a školení zajišťovaná v řadě prioritních oblastí bezpečnosti potravin jak referenčními laboratořemi EU, tak v souvislosti v iniciativou Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin (BTSF). Byly vypracovány čtyři provozní ukazatele 7 umožňující sledovat výkonnost hlavních opatření spolufinancovaných v oblasti úředních kontrol. Referenční laboratoře EU mimo jiné přispěly k průběžné aktualizaci diagnostických nástrojů umožňujících včasnou identifikaci patogenů. Jedná se o opatření zásadní pro jednotné provádění kontrol v EU, neboť zajišťuje důvěru ve spolehlivost výsledků testů a rovné podmínky hospodářské soutěže. Průměrná míra úspěšnosti zúčastněných laboratoří ve zkouškách odborné způsobilosti 8, které pořádá síť referenčních laboratoří EU, činila 85 %, což dokládá, že referenční laboratoře v celé EU provádějí zkušební metody úspěšně. Díky průběžným školením a každoročnímu semináři, který pořádá každá referenční laboratoř EU, si mohly národní referenční laboratoře, jež se podílejí na úředních kontrolách, zvýšit svou odbornou způsobilost. Průměrná míra spokojenosti účastníků, pokud jde o obsah školení, přesahovala 87 %. Vzdělávací iniciativa BTSF se během posuzovaných tří let zabývala 52 nejdůležitějšími tématy z oblastí společného finančního rámce. Účastníci z členských států EU i ze třetích zemí považovali program za užitečný ve všech posuzovaných letech přesahovala míra spokojenosti 90 %. Rovněž míra úspěšnosti účastníků v testech provedených po absolvování školení je velmi vysoká, přibližně 88 %. Školení podpořilo v členských státech společné pojetí jejich povinností a nejlepších způsobů vymáhání příslušných právních předpisů EU. Program BTSF se ukázal jako užitečný, pokud jde o schopnost reagovat na nové potřeby, zejména během krize. V tomto ohledu přispěl k prevenci i k připravenosti na krize. Konkrétním příkladem je v rámci programu BTSF školení týkající se vyšetřování ohnisek vyvolaných původcem v potravinách, které se konalo ve všech třech posuzovaných letech a zaměřilo se na problémy, jako je připravenost na ohnisko nákazy, jeho zvládání a krizová komunikace, a bylo určeno týmům vnitrostátních orgánů ochrany veřejného zdraví, veterinárních orgánů a orgánů pro bezpečnost potravin. Účinnost Uvedené dvě aktivity jsou Evropskou unií financovány ze 100 % a každá představuje pro rozpočet EU roční náklady ve výši asi 15 milionů EUR. Tyto omezené náklady však referenčním laboratořím EU umožnily provádět testování na vysoké úrovni a proškolit pracovníky stovek národních referenčních laboratoří za rok, přičemž program BTSF proškolil za rok asi 6 000 pracovníků vnitrostátních příslušných orgánů podílejících se na úředních kontrolách. Přidaná hodnota EU 7 8 Příloha 4 pracovního dokumentu útvarů Komise. Zkoušky odborné způsobilosti určují výkon jednotlivých laboratoří, pokud jde o konkrétní testy nebo opatření, a slouží k sledování průběžného výkonu laboratoří. Říká se jim rovněž mezilaboratorní srovnání. Jak tento pojem naznačuje, zkoušky odborné způsobilosti porovnávají výsledky měření získané různými laboratořemi. 9

Přidaná hodnota EU zajišťovaná činností referenčních laboratoří EU a programem BTSF souvisí s povahou těchto činností: síť laboratoří zajišťuje, aby všechny členské státy EU pracovaly v soudržném a jednotném předpisovém rámci, přičemž vzdělávací program EU podporuje společný přístup k provádění jejích právních předpisů. Toto přispění k harmonizaci pravidel na úrovni Unie a sdílení vědomostí a odborných znalostí v oblasti bezpečnosti potravin a v souvisejících oblastech je významným příkladem pozitivní interakce v rámci EU, které by nebylo možné dosáhnout prostřednictvím izolovaného úsilí na vnitrostátní úrovni a bez finanční podpory EU. 3.1.4 Bezpečnost potravin Na dosahování cíle bezpečnosti potravin je nutné pohlížet uceleně, neboť se jedná o horizontální cíl vyplývající z provádění a prosazování právního rámce v kombinaci s příspěvkem ze strany EU a vnitrostátních výdajových programů. Všechny činnosti v oblasti zdraví zvířat, zdraví rostlin a úředních kontrol přispívají k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti potravin a systémů produkce potravin v zájmu všech občanů EU. Bezpečnost potravin vyžaduje bezpečná a zdravá zvířata a rostliny i systém kontrol dodržující přísné normy. Splnění tohoto požadavku je tudíž přímo a závazně propojeno s dosažením vysoké úrovně zdraví zvířat, zdraví rostlin a úředních kontrol. Účinné vymáhání požadavků EU ve výše uvedených oblastech v rámci EU i ve třetích zemích, které vyvážejí zvířata, rostliny a výrobky do EU, je pro udržení vysokých úrovní bezpečnosti potravin zásadní. Přísné normy EU usnadňují obchod v rámci EU a zároveň poskytují evropským podnikům příležitost prosadit se na světovém trhu. Vysoké úrovně bezpečnosti mají zásadní význam pro stabilní trhy a důvěru spotřebitelů a rovněž pro ochranu Evropy před ekonomickými náklady a náklady na lidské zdroje v případě ohnisek nákaz. V období, které bylo předmětem hodnocení, provedly útvary Komise přibližně 200 auditů a kontrol za rok. Tyto audity a kontroly přispěly k dosažení řady hlavních priorit Komise, zejména: regulačního prostředí, které podporuje vytváření pracovních míst, růst a investice, neboť zajišťuje vysoké úrovně bezpečnosti podporované řádnými systémy kontroly a provádění předpisů; hlubšího a spravedlivějšího vnitřního trhu, neboť zajišťuje rovné podmínky, kdy občané i podniky mohou důvěřovat jednotným a vysokým úrovním bezpečnosti a transparentním informacím o provádění kontrol v členských státech a třetích zemích, a tvůrci politik naopak získávají informace o účinnosti regulace v příslušných sektorech. Prostřednictvím auditů Komise poskytuje důležitou zpětnou vazbu o účinnosti, dopadu a přidané hodnotě právních předpisů a činností EU. Jestliže dosahování odvětvových cílů rozebíraných v předchozích oddílech přispívá k pozitivnímu posouzení obecné situace z hlediska potravinové bezpečnosti na úrovni EU, dobrou pověst jejích potravinových výrobků není nutné představovat. Produkce zemědělskopotravinářského odvětví EU je obecně po celém světě oceňována pro svoji kvalitu i vysokou 10

úroveň bezpečnostních norem, přičemž se jedná o největší výrobní odvětví v Evropě a o předního hráče ve světě. V této souvislosti hraje rozpočet EU na bezpečnost potravin zásadní úlohu, neboť přispívá ke konkurenceschopnosti dotčeného odvětví. 3.2 Zjednodušení V souladu se sdělením Rozpočet Evropa 2020 9 bylo nařízení o společném finančním rámci navrženo tak, aby modernizovalo a zjednodušovalo stávající finanční ustanovení. Zjednodušení a racionalizace bylo dosaženo: nahrazením předchozího příliš složitého a často zastaralého právního rámce jediným právním předpisem pokrývajícím celou oblast potravinového řetězce; zefektivněním míry financování tím, že se stanoví jen tři standardní sazby, a to: 50 %, 75 % a 100 %; sladěním postupů ve fytosanitární a veterinární oblasti na základě harmonizovaného rámce s cílem zajistit jednoznačnost, transparentnost a vhodné regulační prostředí; snížením využívání postupu projednávání ve výborech a rozhodnutí Komise s cílem zkrátit dobu potřebnou k uzavření smlouvy a zaplacení. Dalším krokem směrem k celkovému zjednodušení systému bylo zavedení systému jednotkových nákladů sloužícího k úhradě činností vykonávaných při provádění veterinárních programů. Systém pokrývá asi 50 % způsobilých nákladů a je v současnosti předmětem přezkumu ve snaze ho rozšířit do dalších oblastí. Komise i členské státy mají za to, že nový systém zjednodušuje žádosti o financování a vyplácení náhrad. Pokud jde o požadavky na podávání zpráv, podle některých členských států nejsou přiměřené, pouze pokud jde o nejmenší veterinární programy a nouzová opatření. 3.3 Přispění k inteligentnímu, udržitelnému a inkluzivnímu růstu Podle posledních údajů Eurostatu se úroveň výroby celého zemědělsko-potravinářského odvětví v roce 2015 odhadovala na více než 410 miliard EUR, což představuje největší výrobní odvětví v Evropě a předního hráče ve světě s průběžným růstem vývozu souvisejících zemědělských výrobků. Celkově toto odvětví zajišťuje v EU přibližně 44 milionů pracovních míst, z toho 22 milionů v zemědělských podnicích. Konkurenceschopnost evropské výroby potravin závisí na její pověsti, přičemž rozpočet EU na bezpečnost potravin zásadním způsobem přispívá k bezpečnosti a kvalitě evropských potravinářských výrobků. Současnými problémy systému výroby v EU jsou však takové aspekty, jako je globalizace obchodu, změna klimatu a požadavky obchodních partnerů i chování spotřebitelů v případě potravinových krizí. V tomto měnícím se světě chce strategie pro růst Evropa 2020 10 9 COM(2011) 500 final ze dne 22.6.2011. 10 COM(2014) 130 final ze dne 19.3.2014. 11

dosáhnout toho, aby se EU stala inteligentní a udržitelnou ekonomikou podporující začlenění. Tyto tři vzájemně se posilující priority by měly EU a jejím členským státům pomoci dosáhnout vysoké míry zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. V zemědělsko-potravinářské oblasti lze těchto cílů dosáhnout pouze v případě, že je zaručena vysoká úroveň zdraví člověka, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci a v souvisejících oblastech a že jsou zaváděna opatření zajišťující aktivní prevenci a eradikaci nákaz a škodlivých organismů. 3.4 Relevantnost V souladu s hlavní zásadou Římské deklarace 11 přispívají opatření týkající se společného finančního rámce k bezpečné Evropě, ve které má občan přístup ke kvalitním potravinám splňujícím nejpřísnější mezinárodní normy; rizika pro zdraví člověka a veřejné zdraví jsou minimalizována díky dlouhodobé intervenci EU v této oblasti i díky její včasné reakci v případě mimořádných situací. Pokud jde o prevenci výskytu nebo šíření epizoocií a epidemií na území Unie, hrají opatření v potravinovém řetězci důležitou úlohu při ochraně ekonomiky EU, neboť veterinární, fytosanitární a potravinové krize mohou mít ničivý dopad a případně znamenat obrovské náklady pro veřejné rozpočty a pro celé zemědělskopotravinářské odvětví. Výše uvedené ovlivňuje sociální rozměr Evropy a má pozitivní účinek, pokud jde o ochranu zájmů všech občanů EU, a to od počátečních výrobců až po konečné spotřebitele. A konečně tento systém přispívá k vybudování silnějšího zemědělskopotravinářského odvětví Evropské unie na globální scéně, neboť vytváří úspory z rozsahu na vnitřním trhu EU, který pro změnu podporuje vývoz jejích zemědělských výrobků. 3.5 Dlouhodobý dopad předešlých opatření Většina činností, na které se v současnosti vztahuje nařízení o společném finančním rámci, již byla spolufinancována na základě předchozích právních předpisů. Aby byly úspěšné, mnoho z nich, zejména opatření týkající se zdraví zvířat, vyžadují vzhledem ke své povaze dlouhodobé investice. Mezi hlavními úspěchy, které jsou výsledkem dlouhodobého dopadu opatření přijatých před rokem 2014, je dobrým příkladem eradikace bovinní spongiformní encefalopatie u skotu, smrtelného onemocnění přenosného na člověka prostřednictvím konzumace kontaminovaných výrobků z hovězího masa. Dlouhodobé spolufinancování EU pro boj proti této nákaze hrálo důležitou úlohu ve snížení počtu pozitivních případů z více než 2 000 v roce 2001 na pouhých 5 případů v roce 2016: jedná se tedy téměř o eradikaci. Díky tomu bylo možné zrušit řadu nákladných ochranných opatření a vytvořit nové obchodní příležitosti. Další dobrý příklad se týká důležité zoonózy, jako je vzteklina, která byla u volně žijících zvířat v EU téměř vymýcena (úplná eradikace se očekává do roku 2020) a počet případů klesl ze 726 v roce 2010 na pouhých 18 v roce 2016, což umožnilo volný pohyb koček a psů v rámci EU. 11 https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/05_the_rome_agenda_cs_web.pdf 12

Po zavedení programů pro tlumení salmonel spolufinancovaných Evropskou unií bylo evidováno snížení počtu nákaz bakteriemi Salmonella spp. u drůbeže (například u nosných slepic). Mělo to přínosy také z hlediska lidského zdraví, neboť salmonelóza je důležitou zoonózou a jednou z hlavních příčin nákazy u člověka je konzumace vajec. Incidence potvrzených případů u člověka analyzovaná v období delším, než je posuzovaný časový rámec, se snížila ze 105 450 v roce 2010 na 94 600 v roce 2015. Vzhledem k několika faktorům, jako je přerušení chladicího řetězce u vajec, však lze sledovat roční výkyvy případů u člověka. 3.6 Oblasti k dalšímu zvážení V rámci rozpočtu EU na roky 2014 2020 není rezerva pro krize v odvětví zemědělství dostupná pro program týkající se potravin a krmiv. V případě ohnisek rozsáhlých veterinárních epizoocií a fytosanitárních epidemií, jako je nedávný případ influenzy ptáků 12, jejichž dopad na rozpočet by nemusel být zvládnutelný v rámci stávajícího programu, by finanční podpora na provádění eradikačních činností a na včasné zabránění šíření těchto epizoocií a epidemií mohla být obtížná. Financování činností v oblasti zdraví rostlin je stále v počáteční fázi a bude potřeba dále zvážit, jak řádně reagovat na potřeby v této oblasti, například z hlediska integrace mezi programy průzkumů a nouzovými opatřeními. Je však také potřeba uvést, že si obzvláštní pozornost zaslouží účinnost nouzových opatření týkajících se zdraví rostlin. V tomto ohledu je důležité zohlednit, že dosažení eradikace určitých škodlivých organismů je kvůli vysokému počtu hostitelských druhů, latenci symptomů a jejich přítomnosti u vektorů často mnohem složitější než ve veterinární oblasti. V případech, kde eradikace již není možná, je izolace stále účinným způsobem, jak zabránit dalšímu šíření škodlivých organismů do zbývajících částí území Unie. Byly zavedeny určité úpravy s cílem přizpůsobit finanční nástroje používané v těchto výdajových oblastech ustanovením stávajícího finančního nařízení 13, zejména pak v oblasti grantů. Zkušenost však ukazuje, že vzhledem k charakteristice výdajů na bezpečnost potravin (nesoutěžní financování spočívající v úhradách vyplácených členským státům) nejsou granty v této specifické oblasti veterinárních a fytosanitárních opatření vždy nejlepším nástrojem. Pokud jde o finanční podporu pro další činnosti, mělo by se zvážit, jak granty zaměřené na podporu více udržitelného chování některých aktérů v potravinovém řetězci přispívají k naplnění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, jak se zmiňuje ve sdělení Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti. Měly by být dále prozkoumány dostupné možnosti, jak lze podpořit možnost darovat potraviny, které lze bezpečně konzumovat, prostřednictvím grantů udělovaných organizacím, které se podílejí na redistribuci bezpečných potravin, jak to navrhovala zvláštní zpráva Evropského účetního dvora Boj proti plýtvání potravinami. 4. ZÁVĚRY 12 13 Tato epizoocie propukla v roce 2015 a dosud nebyla eradikována. V současné době předběžné náklady přesahují 110 milionů EUR. Nařízení (EU) č. 966/2012 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1). 13

Rámec EU v oblasti bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a rostlin je obecně považován za jednotný a z velké části za důsledně uplatňovaný a vymáhaný ve všech členských státech. Díky tomu jsou občané i podniky přesvědčeni, že tento rámec je spravedlivý a účinný při prosazování vysokých bezpečnostních norem v klíčovém odvětví ekonomiky EU. Investice EU do sledování, tlumení a eradikace nákaz a do regulace a eradikace škodlivých organismů přispívají k bezpečnosti a obchodu v rámci celého potravinového řetězce. Hodnocení nařízení o společném finančním rámci v polovině období ukazuje, že tento finanční rámec v kontextu příslušné politiky dobře funguje: všechny činnosti dostávající finanční podporu Evropské unie v této oblasti slouží k dosahování obecných a specifických cílů nařízení o společném finančním rámci, zejména pak ke zlepšení zdraví člověka, zvířat a rostlin, i k naplňování celkových priorit Komise, včetně účinného fungování vnitřního trhu a podpory obchodu s třetími zeměmi. Ukázalo se rovněž, že finanční nástroj nařízení o společném finančním rámci je natolik flexibilní, aby řešil vznikající potřeby, pokud jde o spolufinancování, zejména při výskytu ohnisek nákaz. Činnosti financované na základě nařízení o společném finančním rámci podporují rámec EU pro potraviny a krmiva, což přispívá k tomu, aby byla Evropské unie dobře chráněná a bezpečná, aby prosperovala, dbala na udržitelnost a sociální rozměr a aby byla silnější na globální scéně. 14