Vysoké školy v ČR a jejich veřejné finanční zdroje (s důrazem na kapitolu 333) a srovnání s regionálním školstvím

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Vysoké školy v ČR a jejich veřejné finanční zdroje (s důrazem na kapitolu 333) a srovnání s regionálním školstvím 2004 2012 SAMOSTATNÉ ODDĚLENÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI A ANALÝZ Ing. Adam KRČÁL, RNDr. Vladimír VOJTĚCH

Obsah 1 Úvod... 2 2 Zdroje dat... 3 3 Metodika... 6 4 Regionální školství... 10 4.1 Kapitola 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy... 10 4.2 Kapitola 700 Územní samosprávné celky... 11 4.3 Výdaje na regionální školství celkem... 13 5 Veřejné vysoké školství... 15 5.1 Kapitola 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy... 15 5.1.1 Běžné výdaje na vzdělávací činnost vysokých škol... 15 5.1.2 Kapitálové výdaje na vzdělávací činnost vysokých škol... 20 5.1.3 Výdaje na vzdělávací činnost vysokých škol z kapitoly 333 celkem... 20 5.1.4 Výdaje na výzkum a vývoj na vysokých školách z kapitoly 333... 21 5.2 Kapitola 700 Územní samosprávné celky... 24 6 Kam směřují prostředky z kapitoly 333 určené na vzdělávání?... 26 7 Jednotkové výdaje... 29 7.1 Regionální školství... 30 7.2 Veřejné vysoké školství... 34 7.3 Výdaje kapitoly 333 na vzdělávání... 38 8 Financování školství z ostatních kapitol státního rozpočtu ČR (mimo kapitoly 333 MŠMT a 700 ÚSC) a ze strukturálních fondů Evropské unie... 40 8.1 Veřejné vysoké školství... 40 8.2 Regionální školství... 42 9 Résumé... 43 1

1 Úvod Skupina III (samostatné oddělení 35) předkládá materiál Vysoké školy v ČR a jejich veřejné finanční zdroje (s důrazem na kapitolu 333) a srovnání s regionálním školstvím v letech 2004 2012. Materiál vznikl zejména na základě potřeb vedení skupiny III, ale také na základě opakovaných žádostí zaznívajících jak z jiných útvarů na MŠMT, tak např. od zástupců vysokých škol. Cílem materiálu je podat co nejobjektivnější, nejtransparentnější a nejaktuálnější obraz vývoje financování sektoru vysokého školství (zejména veřejného) s důrazem na veřejné zdroje z kapitoly 333 a následně provést jeho srovnání se sektorem regionálního školství. V první části materiálu jsou popsány zdroje dat, z nichž autoři čerpali, dále metodika a definice základních pojmů, které se posléze objevují ve všech částech materiálu. Snaha o maximální transparentnost vedla k tomu, že nejdříve je vysvětlen a analyzován vývoj jednotlivých skupin výdajů v obou sektorech, a teprve poté je provedena agregace dat a porovnání jednotkových výdajů. Vzhledem ke skutečnosti, že oba sektory školství, regionální i vysoké, jsou financovány významně odlišným způsobem a k tomu, že v obou sektorech má např. pojem normativ velice rozdílný obsah, je v materiálu velmi akcentována role vysvětlujícího textu a zároveň je kladen důraz na fakt, že obdobné indikátory lze srovnávat mezi sebou různými způsoby (např. problematika (ne)zahrnutí prostředků na výzkum a vývoj na vysokých školách nebo kombinovaných a distančních studentů do výpočtu jednotkových výdajů). 2

2 Zdroje dat Údaje o financování regionálního a vysokého školství použité v tomto materiálu (viz tabulky 1 a 2) pocházejí z několika zdrojů, přičemž jsou porovnávány tak, jak byly ve sledovaných letech prvotně publikovány; nejsou korigovány o inflaci, kurs koruny apod. Údaje kapitoly 333 pro rok 2012 vycházejí ze schváleného rozpočtu a nereflektují současné diskuse o možném vázání finančních prostředků na rok 2012. Nejdůležitějším zdrojem informací o ekonomice českého školství byly materiály Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Většina těchto materiálů byla veřejně dostupná z webových stránek ministerstva 1. Informace z prozatím veřejně nedostupných materiálů byly čerpány z materiálů jiné povahy, např. kapitolních sešitů MŠMT, závěrečných účtů MŠMT pro jednotlivé roky a materiálů pro vnitřní potřebu MŠMT. Materiály MŠMT byly doplněny údaji ze Statistických ročenek školství vydávaných Ústavem pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Z nich byly použity údaje o financování regionálního 2 a vysokého 3 školství z rozpočtů územních samosprávných celků a o financování výzkumu a vývoje na vysokých školách 4. Údaje o financování regionálního a vysokého školství ČR byly využity nejen ve své absolutní podobě, ale také vztaženy k příslušné základně. Zdroji dat pro vztažnou základnu byly údaje o počtu dětí a žáků v regionálním školství pocházející ze Statistických ročenek školství 5 a údaje o počtu aktivních studií na veřejných vysokých školách ze Sdružených informací matrik studentů (SIMS). Protože některé statistické údaje o financování školství pro roky 2011 a 2012 nebyly zatím zveřejněny, musely být predikovány z předchozích let pomocí časových řad. Jde o údaje o financování školství z kapitoly 700 a výzkumu a vývoje na vysokých školách z kapitoly 333. Pro většinu ostatních údajů existují zdroje i pro roky 2011 a 2012. Stávající časové řady byly proloženy regresní přímkou či křivkou tak, aby byl nejlépe vystižen jejich dosavadní vývoj. Na základě rovnice této přímky, resp. křivky pak byly modelovány hodnoty pro roky 2011 a 2012. Predikována byla i vztažná základna, v regionálním školství roky 2011 až 2014, ve vysokém školství roky 2012 až 2014. Východiskem pro predikci byly časové řady demografických údajů z období 1980 až 2011. 1 Pro vysoké školství www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/financovani-vysokych-skol; pro regionální školství www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/rozpocet. 2 Rubrika Ekonomika školství, kapitola B, tabulka B1, www.uiv.cz/clanek/732/2147. 3 Rubrika Ekonomika školství, kapitola B, tabulka B9, paragrafy 3211 a 3212, www.uiv.cz/clanek/732/2147. 4 Rubrika Ekonomika školství, kapitola B, tabulka B8, www.uiv.cz/clanek/732/2147. 5 Rubrika Výkonové ukazatele, kapitola A, tabulka A1.1.5, www.uiv.cz/clanek/730/2116. 3

Výhled financování regionálního a vysokého školství v letech 2013 a 2014 je podpořen střednědobým výhledem státního rozpočtu schváleným Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR 6. Údaje pro tyto roky lze považovat za směrodatné pouze tehdy, když daný výhled nebude výrazně změněn. Tabulka 1: Původ dat o financování veřejných vysokých škol Skupina Ukazatele Zdroj dat Vztažná základna Aktivní studia, aktivní rozpočtová studia, aktivní upravená studia; to vše k 31. říjnu Sdružené informace matrik studentů Běžné výdaje financované MŠMT Kapitálové výdaje financované MŠMT Výzkum a vývoj na vysokých školách Běžné a kapitálové výdaje financované ÚSC Rozpočtové okruhy I IV, prostředky přidělené sekci 4 pro účely spolufinancování OP VaVpI Kapitálové výdaje kapitoly 333 (programové financování EDS/SMVS a kapitálové výdaje mimo EDS/SMVS) Běžné a kapitálové výdaje kapitoly 333, paragrafy 3212 Běžné a kapitálové výdaje kapitoly 700, paragrafy 3211 a 3212 MŠMT Bilance zdrojů pro rozdělení příspěvku a dotací vysokým školám v příslušném roce Kapitolní sešity pro příslušné roky Závěrečné účty kapitoly 333 pro jednotlivé roky Interní materiály MŠMT Ústav pro informace ve vzdělávání, rubrika Ekonomické ukazatele, kapitola B, tabulka B8 Ústav pro informace ve vzdělávání, rubrika Ekonomické ukazatele, kapitola B, tabulka B9 Tabulka 2: Původ dat o financování regionálního školství Skupina Ukazatele Zdroj dat Vztažná základna Počet dětí a žáků v RgŠ (od MŠ po VOŠ, variantně též počet žáků v ZUŠ a účastníků zájmového vzdělávání) Ústav pro informace ve vzdělávání, rubrika Výkonové ukazatele, kapitola A, tabulka A 1.1.5 6 Usnesení PSP ČR č. 918 ze dne 14. prosince 2011 4

Skupina Ukazatele Zdroj dat Normativní běžné výdaje kapitoly 333 na regionální školství zřizované ÚSC Běžné výdaje financované MŠMT Kapitálové výdaje financované MŠMT Normativní běžné výdaje kapitoly 333 na přímo řízené organizace a dotace soukromým a církevním školám (a ostatní položky) Kapitálové výdaje kapitoly 333 (programové financování EDS/SMVS) Běžné výdaje financované ÚSC Běžné výdaje kapitoly 700 očištěné o transfery mezi MŠMT a ÚSC Kapitálové výdaje financované ÚSC Kapitálové výdaje kapitoly 700 očištěné o transfery mezi MŠMT a ÚSC Kapitolní sešity pro příslušné roky Principy rozpisu rozpočtu a rozpis rozpočtu přímých výdajů RgŠ ÚSC na příslušný rok v úrovni MŠMT KÚ; Ústav pro informace ve vzdělávání, rubrika Ekonomické ukazatele, kapitola B, tabulka B8 Kapitolní sešity pro příslušné roky Závěrečné účty kapitoly 333 Interní materiály MŠMT Ústav pro informace ve vzdělávání, rubrika Ekonomické ukazatele, kapitola B, tabulka B1 Ústav pro informace ve vzdělávání, rubrika Ekonomické ukazatele, kapitola B, tabulka B1 Pokud jde o financování vysokého a regionálního školství z jiných kapitol státního rozpočtu (mimo kapitoly 333 a 700) a ze strukturálních fondů Evropské unie, je třeba podtrhnout fakt, že k těmto finančním zdrojům nejsou dostupná statistická data v takové formě, aby bylo možné pokrýt časovou řadu 2004 2012 (či alespoň její podstatnou část). Navíc vypovídající schopnost takových údajů může být předmětem diskuse (zejména v případě prostředků ze strukturálních fondů, které podléhají výrazným meziročním výkyvům). Nicméně s ohledem na určitou faktickou úplnost tohoto materiálu je v kapitole 8 řešena i tato otázka financování. Pro tuto část analýzy byl ovšem zvolen pouze rok 2010, což je poslední dostupný, a zároveň pro řadu zdrojů první použitelný, rok, pro který existují relevantní statistická data. Na datech tohoto roku je pak dokumentováno, jakou roli hrají tyto další výdaje na školství a jaká je struktura těchto dat a významnost ve srovnání s dominantními finančními zdroji za kapitoly 333, resp. 700. 5

3 Metodika Získaná data o financování regionálního a vysokého školství musela být jednotným způsobem vyhodnocena. OECD rozlišuje následující výdaje na vzdělávání 7, a to výdaje na vzdělávací instituce, výdaje na vzdělávání mimo vzdělávací instituce, výdaje na klíčové vzdělávací aktivity, výdaje na výzkum a vývoj a výdaje na služby přidružené ke vzdělávání (viz tabulku 3). Z výdajů na vzdělávání uvedených v tabulce 3 vychází i tento analytický dokument. V případě regionálního školství jsou vyhodnocovány běžné (neinvestiční) a kapitálové (investiční) výdaje na vzdělávací aktivity a služby přidružené ke vzdělávání. V případě vysokého školství do hodnocení vstupují i výdaje na výzkum a vývoj na vysokých školách. Do regionálního školství patří mateřské školy, základní školy, základní školy speciální, gymnázia a sportovní školy, základní umělecké školy, střední odborné školy, střední odborná učiliště a učiliště, speciální střední školy, konzervatoře, dětské domovy, diagnostické ústavy, školní družiny, domy dětí a mládeže a stanice zájmových činností, domovy mládeže a internáty a zařízení výchovného poradenství a preventivní výchovné peče. Materiál rozlišuje výdaje na regionální školství na výdaje MŠMT a výdaje územních samosprávných celků. Výdajů pocházejících z MŠMT se týká kapitola 333 státního rozpočtu. V této kapitole jsou rozlišeny dvě skupiny běžných výdajů. První skupinu tvoří běžné výdaje na školy a školská zařízení zřizované územními samosprávnými celky. Tyto výdaje jsou dále rozčleněny na mzdové prostředky, z nich vyplývající odvody, a ostatní běžné (neinvestiční) výdaje (např. fond kulturních a sociálních potřeb). Druhá skupina běžných výdajů zahrnující dotace soukromým a církevním školám, výdaje na přímo řízené organizace (tj. výchovné ústavy, diagnostické ústavy apod.) a ostatní výdajové položky dělena není a je s ní zacházeno jako s jednou skupinou. Obdobně i s kapitálovými výdaji je zacházeno jako s jedinou skupinou. V kapitole 700, tj. u zdrojů územních samosprávných celků, jsou výdaje členěny dle metodiky ÚIV pouze na běžné a kapitálové bez dalšího členění. Zatímco běžné výdaje kapitoly 333 jsou určeny primárně na mzdy pracovníkům regionálního školství a další výdaje se mzdami spojené (povinné odvody, fond kulturních a sociálních potřeb apod.), běžné výdaje kapitoly 700 primárně směřují do provozu školních budov (zejména výdaje za otop, ohřev vody, elektřinu, opravy a údržbu). Výdaje kapitoly 700 jsou očištěny o transfery MŠMT veřejným rozpočtům nižší úrovně, neboť dané prostředky jsou již započteny ve výdajích kapitoly 333 jako mzdové náklady a s nimi spojené odvody. 7 OECD (2011): Education at a Glance 2011. OECD Publishers, s. 204 6

Výdaje na regionální školství jsou hodnoceny od roku 2004, a to z důvodu rozpočtových přesunů mezi kapitolami souvisejících se zavedením krajského uspořádání a zánikem okresních úřadů a dalších významných metodických změn. Tabulka 3: Struktura výdajů na vzdělávání podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Výdaje na klíčové vzdělávací aktivity Výdaje na vzdělávací instituce Veřejné výdaje na výuku Dotace ze soukromého sektoru na výuku Soukromé výdaje na školné Výdaje na výzkum a vývoj Veřejné výdaje na výzkum a vývoj na vysokých školách Soukromé výdaje na výzkum a vývoj na vysokých školách Výdaje na služby přidružené ke vzdělávání Zdroj: OECD (2011) Veřejné výdaje na doplňkové služby jako stravování, doprava do školy, správa kolejí apod. Soukromé výdaje na doplňkové služby Výdaje na vzdělávání mimo vzdělávací instituce Dotace ze soukromého sektoru na nákup literatury a pomůcek Soukromé výdaje na nákup literatury a pomůcek Dotace ze soukromého sektoru na životní náklady studenta a jeho dopravu Soukromé výdaje studentů a jejich rodin na ubytování a dopravu U vysokého školství byly primárně rozlišovány výdaje z kapitoly 333, tj. ze zdrojů MŠMT. Byly rozlišeny čtyři rozpočtové okruhy běžných výdajů na vzdělávací činnost vysokých škol (I) institucionální (neboli též normativní) část rozpočtu, (II) sociální záležitosti studentů, (III) rozvoj vysokých škol, (IV) mezinárodní spolupráce a ostatní. Pro rok 2012 byly jednotlivé rozpočtové okruhy dále rozčleněny do 13 ukazatelů (viz tabulku 4). Součet těchto rozpočtových okruhů byl následně očištěn o prostředky přidělené skupině IV MŠMT pro účely spolufinancování programu VaVpI a o investiční dotace vysokým školám z rozpočtového okruhu rozvoje vysokých škol. Kapitálové výdaje na vzdělávací činnost vysokých škol dále rozlišovány nebyly. Zahrnují jak prostředky programového financování Evidenčního dotačního systému a Správy majetku ve vlastnictví státu (EDS/SMVS; dříve ISPROFIN), tak kapitálové příspěvky MŠMT na činnost veřejných vysokých škol podle zákona 552/2005 Sb. poskytnuté na jejich vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další činnost, investiční dotace z Fondu rozvoje vysokých škol, prostředky z decentralizovaných rozvojových programů, Fondu mimořádné aktivity a Fondu vzdělávací politiky. 7

U výzkumu a vývoje na vysokých školách financovaného z kapitoly 333 bylo přistoupeno pouze k rozlišování výdajů na běžné a kapitálové. U financování vysokých škol z kapitoly 700, tj. z rozpočtů územních samosprávných celků, skupiny výdajů rozlišovány nebyly, a to z důvodu marginálnosti této položky. Tabulka 4: Okruhy a ukazatele běžných výdajů v rozpočtu vysokých škol Rozpočtový okruh Ukazatele I Institucionální (normativní) část rozpočtu A + B1 Studijní programy B2 Bonifikace za absolventy bakalářského, dlouhého magisterského, navazujícího magisterského a doktorského studia 8 K Kvalita a výkon II Sociální záležitosti studentů C Stipendia pro studenty doktorských studijních programů J Dotace na ubytování a stravování studentů S1 Příspěvek na sociální stipendia VVŠ S2 Dotace na sociální stipendia SVŠ U1 Příspěvek na ubytovací stipendia VVŠ U2 Dotace na ubytovací stipendia SVŠ III Rozvoj vysokých škol G Fond rozvoje vysokých škol I Rozvojové programy IV Mezinárodní spolupráce a ostatní D Zahraniční studenti, mezinárodní spolupráce F Fond vzdělávací politiky M Mimořádné aktivity Poznámka: Označení ukazatele K v letech 2010 a 2011 bylo B3 Další kritéria; v materiálu bylo s ukazateli B3 a K zacházeno jako s jedním ukazatelem. Některé ukazatele jsou v roce 2012 nulové. Získané údaje o financování regionálního a vysokého školství byly následně vyhodnocovány, a to nejen v jejich absolutní podobě, ale i v jednotkách výkonů. V případě regionálního školství byly vztaženy na 1 dítě, resp. žáka. Tento ukazatel zahrnuje jak děti v mateřských školách, žáky základních a středních škol a studenty vyšších odborných škol, variantně je doplněn o děti v základních uměleckých školách a účastníky zájmového vzdělávání v domech dětí a mládeže a stanicích zájmových činností. Počet dětí navštěvujících školy při zařízeních ústavní a ochranné výchovy není zahrnut, z důvodu nedostupnosti dat v části sledovaného období 9. U vysokého školství je jednotkou aktivní studium. Z metodických důvodů byla aktivní studia na veřejných vysokých školách dále rozlišena na rozpočtová, tj. financovaná MŠMT, a tzv. upravená. Upravený počet studií vychází z premisy, že na kombinované a distanční studenty je vynakládáno menší množství finančních prostředků než na studenty prezenční. Počet 8 Ukazatel B2 byl roku 2012 definitivně zrušen. 9 Školy při zařízeních ústavní a ochranné výchovy navštěvuje zhruba 2 500 dětí (data ÚIV pro rok 2004); jedná se tedy o pouhou 0,1 % všech dětí a žáků v regionálním školství. 8

upravených studentů na veřejných vysokých školách je vypočten jako součet počtu prezenčních studentů a třetiny počtu kombinovaných a distančních studentů 10. Autoři materiálu si uvědomují určité zkreslení v oblasti jednotkových výdajů regionálního a vysokého školství a nemožnosti dosažení úplné porovnatelnosti těchto údajů, neboť výdaje na regionální a vysoké školství nemají odpovídající ekvivalenty. Stejně tak i jednotky výkonu, k nimž jsou výdaje vztahovány, nemohou být považovány za rovnocenné, což je dáno zcela odlišnými funkcemi regionálního a vysokého školství. 10 Vychází z metodiky Ústavu pro informace ve vzdělávání. 9

4 Regionální školství 4.1 Kapitola 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Předpokládané výdaje na regionální školství z kapitoly 333 budou v roce 2012 činit 85,52 mld. Kč, tj. o 2,688 mld. Kč více oproti roku 2011. Předpokládané výdaje v roce 2012 jen mírně přesáhnou úroveň roku 2009, kdy výdaje na regionální školství z kapitoly 333 dosáhly dočasného maxima 84,690 mld. Kč. Celkem mezi roky 2004 a 2012 objem běžných výdajů regionálního školství z kapitoly 333 vzrostl o 15,661 mld. Kč. Výhled pro rok 2013 očekává výdaje na regionální školství z kapitoly 333 ve výši 75,350 mld. Kč, v roce 2014 pak 67,177 mld. Kč. Během celého období byl objem kapitálových výdajů z kapitoly 333 na regionální školství zcela zanedbatelný. V regionálním školství kapitálové výdaje z kapitoly 333 primárně směřují do přímo řízených organizací, tj. dětských domovů, diagnostických ústavů, základních škol speciálních apod. V roce 2012 se jejich výše předpokládá 81 mil. Kč, jde tedy o pouhou jednu desetinu procenta všech výdajů z kapitoly 333 na regionální školství. Pro srovnání v roce 2011 byly kapitálové výdaje na regionální školství 220 mil. Kč, tj. jen 0,3 % všech výdajů z kapitoly 333 na regionální školství. Objem kapitálových výdajů z kapitoly 333 dosáhl ve sledovaném období maxima v roce 2005, a to 509 mil. Kč; od té doby soustavně klesá. 10

Celková struktura běžných výdajů z kapitoly 333 je následující. Běžné výdaje MŠMT na školy a školská zařízení zřizované územními samosprávnými celky (RgŠ ÚSC), kam patří mzdy, odvody a ostatní neinvestiční výdaje, představovaly v celém sledovaném období nejobjemnější položku. Jejich podíl na výdajích kapitoly 333 na regionální školství se dlouhodobě pohybuje kolem 90 %. V roce 2012 běžné výdaje na školy a školská zařízení zřizované územními samosprávnými celky představují 78,06 mld. Kč, přičemž struktura je následující: mzdové prostředky 57,31 mld. Kč; odvody z mezd 20,053 mld. Kč a ostatní neinvestiční výdaje 697 mil. Kč. Běžné výdaje MŠMT přímo řízeným organizacím a na dotace soukromým a církevním školám činí pro rok 2012 7,379 mld. Kč; v roce 2011 činily 6,74 mld. Kč. 4.2 Kapitola 700 Územní samosprávné celky Předpokládané výdaje územních samosprávných na regionální školství v roce 2012 budou dosahovat 37,857 mld. Kč, přičemž od roku 2004 vykazují výdaje této kapitoly s výjimkou dvou let téměř nepřetržitý růst. Pro srovnání odhadované výdaje z této kapitoly na regionální školství v roce 2011 činily 36,310 mld. Kč, v roce 2010 pak 37,609 mld. Kč. Na základě předchozích údajů v roce 2014 očekáváme výdaje územních samosprávných celků na regionální školství ve výši 41 mld. Kč. Předpokládané běžné výdaje kapitoly 700 pro rok 2012 jsou 22,574 mld. Kč, tj. o 597 mil. Kč vyšší oproti roku 2011, resp. o 940 mil. Kč nižší oproti roku 2010. 11

Předpokládané kapitálové výdaje kapitoly 700 pro rok 2012 jsou 15,282 mld. Kč, tj. o 949 mil. Kč více vzhledem k roku 2011, resp. o 1,188 mld. Kč více vzhledem k roku 2010. Struktura výdajů z kapitoly 700 na regionální školství se v čase postupně mění ve prospěch kapitálových výdajů. V absolutním vyjádření vzrostly běžné výdaje mezi roky 2004 a 2012 o 127 %, kapitálové výdaje o 191 %. V procentuálním vyjádření tak poměr mezi běžnými a kapitálovými výdaji z kapitoly 700 na regionální školství v roce 2004 byl 70 % ku 30 %, v roce 2012 již činil 60 % ku 40 %. 12

4.3 Výdaje na regionální školství celkem Předpokládané celkové výdaje (kapitoly 333 a 700 dohromady) na regionální školství v roce 2012 dosáhnou částky 123,377 mld. Kč. Celkový objem výdajů na regionální školství tak od roku 2004, s výjimkou roku 2011, neustále rostl a dosáhl 129 % částky z roku 2004. Avšak výhled na roky 2013 a 2014 očekává výrazný pokles celkových výdajů na regionální školství, a to na 114,7 mld. Kč a následně 108,1 mld. Kč. Kapitola 333 MŠMT se na výdajích na regionální školství v roce 2012 podílí 69 %, kapitola 700 územní samosprávné celky 31 %. Pro srovnání v roce 2004 se MŠMT podílelo na financování regionálního školství 73 %. Objem kapitálových výdajů na regionální školství (kapitoly 333 a 700 dohromady) ve sledovaném období v absolutní hodnotě rostl z částky 8,602 mld. Kč v roce 2004 na 15,363 mld. Kč v roce 2012. V roce 2011 celkový objem kapitálových výdajů na regionální školství dosahoval 14,624 mld. Kč. V procentuálním vyjádření však byl poměr kapitálových výdajů na regionální školství proměnlivý. Zatímco v roce 2004 představoval 9 % výdajů, v roce 200611 % a od roku 2009 stabilně přes 12 %. Objem kapitálových výdajů pocházejících z kapitoly 333 byl ve sledovaném období nepatrný a v čase se snižoval, jak v absolutním, tak v procentuálním vyjádření. Kapitálové výdaje pocházející z kapitoly 333 představují v roce 2012 jen 0,5 % všech kapitálových výdajů regionálního školství, přitom v roce 2011 představovaly 2 % a v roce 2004 dokonce 7 %. Z toho 13

vyplývá, že rozhodující objem kapitálových výdajů do regionálního školství pochází z kapitoly 700, tj. je financován územními samosprávnými celky. V roce 2012 budou předpokládané běžné výdaje na regionální školství dohromady činit 108,013 mld. Kč, což je 124 % výše výdajů z roku 2004. V roce 2011 činily 104,215 mld. Kč, v roce 2010106,799 mld. Kč. Od roku 2004 dochází k pozvolnému poklesu zastoupení běžných výdajů na regionální školství. Roku 2004 jejich podíl činil 91 %, roku 2012 představují 88 % všech výdajů na regionální školství. 14

5 Veřejné vysoké školství Veřejné vysoké školství je (z hlediska veřejných výdajů) z naprosté většiny financováno z kapitoly 333, tj. ze zdrojů MŠMT 11. 5.1 Kapitola 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 5.1.1 Běžné výdaje na vzdělávací činnost vysokých škol V roce 2012 jsou běžné výdaje na vysoké školství z kapitoly 333 rozděleny podle 13 ukazatelů do 4 okruhů. Ve sledovaném období, ve spojitosti s různými přístupy k financování vysokého školství, se počet ukazatelů měnil. V současnosti dochází k poklesu váhy ukazatelů studijních programů (A + B1) a narůstá význam kvalitativních ukazatelů. Kvalitativním ukazatelem byla nejprve bonifikace za absolventy bakalářských, dlouhých magisterských, navazujících magisterských a doktorských studií (ukazatel B2), přičemž ta byla od roku 2010 postupně vystřídána ukazatelem dalších kritérií (B3), resp. ukazatelem kvality a výkonu (K). Zatímco až do roku 2004 ukazatel A + B1 tvořil 100 % institucionální (normativní) části rozpočtu, v roce 2009 tvořil již 94 % a v roce 2012 bude tvořit 80 %. Výše ukazatele A + B1 byla v roce 2004 11,855 mld. Kč, v roce 2009 16,620 mld. Kč a v roce 2012 12,383 mld. Kč. 11 Cca 95 % veřejných zdrojů pochází z kapitoly 333, zbytek z jiných kapitol (viz též kapitola 8). 15

Výše finančních prostředků rozdělená podle kvalitativních ukazatelů v roce 2005 činila 401 mil. Kč, v roce 2009 983 mil. Kč a v roce 2012 bude 3,096 mld. Kč, tj. 20 % institucionální části rozpočtu. Institucionální část rozpočtu pro financování veřejných vysokých škol dosáhla svého vrcholu v roce 2009, a to 17,603 mld. Kč. Pro rok 2012 bude objem institucionální části rozpočtu činit 15,478 mld. Kč, tj. o 1,120 mld. Kč méně oproti roku 2011. Část rozpočtu pro financování vysokých škol zvaná sociální záležitosti studentů pro rok 2012 bude činit 2,126 mld. Kč. Vrcholu tento rozpočtový okruh dosáhl v roce 2010, a to 2,332 mld. Kč. Současný stav okruhu sociálních záležitostí studentů činí přibližně 145 % úrovně roku 2004. Okruh sociálních záležitostí studentů se skládá ze stipendií pro studenty doktorských studijních programů (ukazatel C) a skupiny ukazatelů ubytování a stravování studentů (ukazatele J, S1 a S2, U1 a U2). Ve spojitosti s politikou podpory doktorského studia se mezi léty 2004 a 2012 mírně změnila vnitřní struktura tohoto okruhu ve prospěch ukazatele C. V roce 2004 na ukazatel C bylo vynaloženo 659 mil. Kč, tj. 45 % prostředků okruhu; v roce 2012 bude vynaloženo 999 mil. Kč, tj. 47 % prostředků okruhu. V roce 2004 bylo na skupinu ukazatelů ubytování a stravování vynaloženo 810 mil. Kč, tj. 55 % prostředků okruhu; v roce 2012 pak 1,127 mld. Kč, tj. 53 % prostředků okruhu. Vrcholu dosáhl ukazatel C v roce 2011, a to 1,055 mld. Kč. Skupina ukazatelů ubytování a stravování studentů dosáhla vrcholu v roce 2009, kdy na ni bylo vynaloženo 1,374 mld. Kč. 16

Předpokládáme, že na okruh rozvoje vysokých škol (ukazatele G a I očištěné o investiční dotace a kapitálové příspěvky MŠMT na činnost vysokých škol) bude v roce 2012 vynaloženo 595 mil. Kč. Množství finančních prostředků na rozvoj vysokých škol od roku 2006, kdy dosáhlo maxima 744 mil. Kč, soustavně klesá. I přesto současná úroveň představuje dvojnásobek stavu v roce 2004. 17

Rozpočtový okruh mezinárodní spolupráce a ostatní (ukazatele D, F a M) pro rok 2012 činí 442 mil. Kč. Jeho hlavní položku tvoří ukazatel zahraniční studenti a mezinárodní spolupráce (D). V roce 2012 na ukazatel D směřovalo 292 mil. Kč, tj. dvě třetiny rozpočtu okruhu. Výše prostředků na rozpočtový okruh mezinárodní spolupráce a ostatní zůstává v čase téměř neměnná, pohybuje se mezi 400 a 500 miliony Kč. Předpokládaná výše běžných výdajů na vzdělávací činnost vysokých škol z kapitoly 333 pro rok 2012 činí 18,192 mld. Kč. Vrcholu běžné výdaje na činnost vysokých škol dosáhly v roce 2009, a to 20,739 mld. Kč. I ve výhledu na další roky běžné výdaje na činnost vysokých škol dále klesnou, a to na 16,1 mld. Kč v roce 2013 a 14 mld. Kč v roce 2014. Současná úroveň běžných výdajů na činnost vysokých škol dosahuje 131 % úrovně roku 2004, tehdejší výdaje činily 14,448 mld. Kč. Během sledovaného období 2004 12 dochází k poklesu významu ukazatele studijních programů (A + B1). Zatímco v roce 2004 tento ukazatel představoval čtyři pětiny všech běžných výdajů na činnost vysokých škol, v roce 2012 již představuje jen dvě třetiny těchto výdajů. Naopak narůstá význam kvalitativních ukazatelů. Ty v roce 2005, kdy byly zavedeny, představovaly pouhá 3 % běžných výdajů na činnost vysokých škol. Nyní již kvalitativní ukazatele představují šestinu těchto výdajů. 18

Relativní význam ostatních okruhů zůstává víceméně neměnný. Okruh sociálních záležitostí studentů pokrývá osminu, rozvoj vysokých škol 3 % a okruh mezinárodní spolupráce a ostatního 2 % běžných výdajů na činnost vysokých škol. 19

5.1.2 Kapitálové výdaje na vzdělávací činnost vysokých škol Předpokládané kapitálové výdaje na vzdělávací činnost vysokých škol financované MŠMT z kapitoly 333 v roce 2012 činí 2,954 mld. Kč. To je o 568 mil. Kč více ve srovnání s rokem 2011, ale o 411 mil. Kč méně oproti roku 2010. Svého maxima dosáhly kapitálové výdaje na vzdělávací činnost vysokých škol v roce 2007, a to 4,685 mld. Kč. V letech 2013 a 2014 se očekává stávající výše kapitálových výdajů, tj. kolem 3 mld. Kč. Nynější výše kapitálových výdajů na činnost vysokých škol dosahuje úrovně roku 2004. 5.1.3 Výdaje na vzdělávací činnost vysokých škol z kapitoly 333 celkem Po sečtení běžných a kapitálových výdajů na činnost vysokých škol a jejich očištění o prostředky převedené sekci 4 pro účely spolufinancování programu VaVpI 12 dosáhneme částky 21,146 mld. Kč. Výdaje na činnost vysokých škol dosáhly maxima v roce 2009, a to 25,027 mld. Kč. V roce 2012 se běžné výdaje podílely 86 % na výdajích na vzdělávací činnost vysokých škol, kapitálové výdaje 14 %. Pro srovnání v roce 2004 běžné výdaje představovaly 84 % a kapitálové výdaje 16 % výdajů na vzdělávací činnost vysokých škol. 12 Prostředky převedené sekci 4 pro účely spolufinancování programu VaVpI činily 450 mil. Kč v roce 2012, resp. 526 mil. Kč v roce 2011. Jedná se o prostředky, které byly v rámci iniciativy vysokých škol využity ve prospěch spolufinancování stávajících činností vysokých škol, resp. pro jejich přípravu. Prostředky z operačních programů slouží jako doplňkový zdroj státního rozpočtu. 20

Výhled výdajů na vzdělávací činnost vysokých škol pocházejících z kapitoly 333 na rok 2013 činí 19,146 mld. Kč a na rok 2014 17,075 mld. Kč. 5.1.4 Výdaje na výzkum a vývoj na vysokých školách z kapitoly 333 V roce 2012 předpokládané výdaje na výzkum a vývoj na vysokých školách financované z kapitoly 333 činí celkem 7,274 mld. Kč, v tom běžné výdaje 6,946 mld. Kč a kapitálové výdaje 328 mil. Kč. Protože výzkum a vývoj na vysokých školách nemá předem alokované zdroje v kapitolním sešitě MŠMT, nelze dopředu odhadovat vývoj jeho financování. I přesto můžeme 21

očekávat, že výše výdajů na výzkum a vývoj na vysokých školách zůstane v letech 2013 a 2014 nezměněna a bude kolísat kolem 7 mld. Kč. Údaje o výzkumu a vývoji na vysokých školách se týkají veškerých výzkumných aktivit na vysokých školách financovaných MŠMT, tudíž zahrnují i specifický vysokoškolský výzkum. Výše prostředků na specifický vysokoškolský výzkum pro rok 2012 činí 1,056 mld. Kč. Mezi léty 2008 a 2012 se výše prostředků na specifický vysokoškolský výzkum stabilně pohybovala kolem 1 mld. Kč. 22

Mezi roky 2004 a 2012 došlo ke zdvojnásobení objemu prostředků alokovaných z kapitoly 333 na výzkum a vývoj na vysokých školách. V roce 2004 bylo na výzkum a vývoj na vysokých školách určeno 3,282 mld. Kč. Nárůst objemu prostředků na výzkum a vývoj na vysokých školách v období 2004 12 se dotýkal jen běžných výdajů; v absolutním vyjádření vzrostly z 2,953 mld. Kč v 2004 na necelých 7 mld. Kč v roce 2012. V relativním vyjádření tak běžné výdaje v roce 2004 představovaly 90 % výdajů na výzkum a vývoj na vysokých školách, v roce 2012 pak 95 %. Současná výše kapitálových výdajů na výzkum a vývoj na vysokých školách je zhruba stejná jako v roce 2004, a to 328 mil. Kč. Podíl kapitálových výdajů na výdajích kapitoly 333 na výzkum a vývoj na vysokých školách však poklesl 10 % v roce 2004 na 5 % v roce 2012. Budeme-li považovat výdaje na výzkum a vývoj na vysokých školách financované z kapitoly 333 za součást financování vysokých škol, pak je v roce 2012 na vysoké školství celkem alokováno 28,419 mld. Kč, což je o 87 mil. Kč méně oproti roku 2011. Jedná se však o 142 % úrovně financování z roku 2004. Po nárůstu financování vysokých škol mezi roky 2004 a 2009 bylo dosaženo maxima 31,420 mld. Kč. Období po roce 2009 se vyznačuje poklesem výše finančních prostředků z kapitoly 333 určených pro vysoké školství. Ve výhledu na rok 2013 se uvažuje alokace 26,4 mld. Kč, v roce 2014 pak 24,3 mld. Kč. Při zahrnutí výzkumu a vývoje na vysokých školách do financování vysokých škol budou v roce 2012 výdaje na vzdělávací činnost vysokých škol představovat 74 % všech výdajů, v tom běžné 23

výdaje 64 % a kapitálové výdaje 10 %. Výdaje na výzkum a vývoj na vysokých školách v roce 2012 představují 26 % všech výdajů na vysoké školství. Mezi roky 2004 a 2012 došlo k poklesu podílu výdajů na vzdělávací činnost vysokých škol, neboť v roce 2004 dosahovaly 84 % všech výdajů, v tom běžné výdaje na vzdělávací činnost 70 %, kapitálové výdaje 14 %. Z toho vyplývá vzestup podílu výdajů na výzkum a vývoj na vysokých školách o 10 procentních bodů v období 2004 12. 5.2 Kapitola 700 Územní samosprávné celky Na vzdělávací činnost vysokých škol směřují finanční prostředky i z rozpočtů územních samosprávných celků. V globálním pohledu se však jedná o naprosto zanedbatelné částky v řádu několika desítek milionů Kč. Předpokládá se, že v roce 2012 bude z kapitoly 700 alokováno 41 mil. Kč na vzdělávací činnost vysokých škol, tj. cca o 3,5 mil. Kč více oproti roku 2011. Objem finančních prostředků, jimiž územní samosprávné celky přispívají vysokým školám na jejich činnost, navzdory určitému kolísání narůstá. V roce 2004 bylo z kapitoly 700 alokováno vysokým školám 8,3 mil. Kč. V roce 2007 již 32 mil. Kč a v roce 2010 37 mil. Kč. Ve výhledu předjímáme, že v roce 2014 objem prostředků z kapitoly 700 na vzdělávací činnost vysokých škol dosáhne 50 mil. Kč. 24

25

6 Kam směřují prostředky z kapitoly 333 určené na vzdělávání? V roce 2012 je z kapitoly 333 na vzdělávací činnost regionálního a vysokého školství včetně výzkumu a vývoje na vysokých školách v ČR alokováno 113,940 mld. Kč 13, což je o 2,905 mld. Kč více oproti roku 2011. Vyjma období 2009 11 množství finančních prostředků v této kapitole trvale rostlo. V roce 2004 objem výdajů z kapitoly 333 na vzdělávání činil 90 mld. Kč. Maxima výdajů dosáhla kapitola v roce 2009, a to 116,110 mld. Kč. Výhled na rok 2013 předpokládá celkové výdaje kapitoly 333 na vzdělávací činnost 102,2 mld. Kč, na rok 2014 pak 92,4 mld. Kč. V roce 2004 byl poměr výdajů kapitoly 333 na regionální a vysoké školství včetně výzkumu a vývoje na vysokých školách 78 % ku 22 %. V období 2004 09 se tento poměr měnil ve prospěch vysokých škol a v roce 2009 bylo do vysokého školství alokováno 27 % výdajů kapitoly 333 určených na vzdělávací činnost. Po roce 2009 se však podíl vysokého školství opět snižuje. V roce 2011 vysoké školství představovalo 26 % výdajů kapitoly 333 na vzdělávání a v roce 2012 bude představovat 25 % výdajů. 13 Usnesením vlády č. 692 ze dne 21. září 2011 byly schváleny rozpočtové limity výdajů kapitoly MŠMT na rok 2012 na 137,051 mld. Kč. V tom výdaje na vzdělávací činnost činí 114,756 mld. Kč. Vedle toho jsou z této kapitoly financovány činnost MŠMT, výzkum, vývoj a inovace, podporována činnost v oblasti mládeže a sportu, výdaje na spolufinancované programy mimo výzkum, vývoj a inovace, zahraniční rozvojová spolupráce, program podpory vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchova, mezinárodní semináře, protidrogová politika, sociální prevence a prevence kriminality, programy podpory příslušníků romské komunity, programy kulturního dědictví aj. 26

Nebudeme-li uvažovat výzkum a vývoj na vysokých školách, pak výdaje kapitoly 333 na vzdělávání v roce 2012 činí 106,666 mld. Kč, tj. o 2,485 mld. Kč více oproti roku 2011. Poměr mezi regionálním a vysokým školstvím bez výzkumu a vývoje na vysokých školách v roce 2012 činí 80 % ku 20 %. Protože rozpočty regionálního a vysokého školství jsou naprosto odlišně konstruovány a jejich složení je rozdílné, není možné provést přímé srovnání běžných výdajů z kapitoly 333 pro tyto dva typy školství, resp. toto porovnání by nemohlo být považováno za plně vypovídající. 27

I porovnání kapitálových výdajů pocházejících z kapitoly 333 nelze považovat za vypovídající. Kapitálové výdaje z kapitoly 333 totiž primárně směřují do vysokého školství (včetně výzkumu a vývoje na vysokých školách) a přímo řízených organizací ve školství regionálním. Naopak kapitálové výdaje na regionální školství primárně pochází z kapitoly 700, přičemž objem kapitálových výdajů z této kapitoly je téměř pětinásobný oproti jejich protějšku z kapitoly 333. 28

7 Jednotkové výdaje Doposud hodnocené výdaje byly uváděny v absolutních hodnotách. Je však potřeba znát i jejich hodnotu přepočtenou na jednotku cílové skupiny. Tou je v případě regionálního školství jedno dítě v předškolním vzdělávání, resp. žák základní či střední školy, resp. student vyšší odborné školy; variantně i žák základní umělecké školy, resp. účastník zájmového vzdělávání. U vysokého školství je hlavní vztažnou jednotkou aktivní upravené studium, tj. součet počtu prezenčních studií a třetiny počtů studií kombinovaných a distančních. Zdroj: SIMS, ÚIV Poznámka: Přerušované křivky představují predikované počty dětí, žáků a studií. Predikce na základě dosavadního demografického vývoje z časové řady 1980 až 2011. Křivky aktivní studia na VVŠ a aktivní rozpočtová studia na VVŠ v grafu téměř splývají. S ohledem na politiku státu směrem k vysokým školám docházelo postupně od roku 2000 ke stále rychlejšímu nárůstu počtu aktivních studií na veřejných vysokých školách. K 31. říjnu 2011 bylo na veřejných vysokých školách evidováno 368113 aktivních studií, z toho aktivních rozpočtových studií (tj. studií financovaných MŠMT) bylo 359069. Počet aktivních upravených studií na veřejných vysokých školách k 31. říjnu 2011 byl 311174. V důsledku vstupu kohort narozených v 90. letech 20. století do vysokoškolského vzdělávání a v důsledku určitých změn v prioritách MŠMT očekáváme, že po vrcholu v letech 2010 a 2011 bude následovat pozvolný pokles počtu aktivních studií. Odhad pro rok 2012 je 361000 29

aktivních studií na veřejných vysokých školách, 352000 aktivních rozpočtových studií a 307000 upravených studií; pro rok 2014 pak 330000 aktivních studií, 322000 aktivních rozpočtových studií a 281000 aktivních upravených studií. Pro srovnání v roce 2004 byl počet aktivních studií na veřejných vysokých školách 264318, aktivních rozpočtových studií 262632, aktivních upravených studií 229791. Počet dětí a žáků v regionálním školství dlouhodobě klesá, což je zapříčiněno změnou reprodukčního chování obyvatelstva ČR v 90. letech 20. století spojenou s transformací společenských a hospodářských podmínek země. Předpokládaný počet dětí a žáků v regionálním školství v roce 2011 činil 1679894; odhad pro rok 2012 je 1670000, pro rok 2014 pak 1663000 dětí a žáků. Pro srovnání počet dětí a žáků v regionálním školství v roce 2004 byl 1860931. Zahrneme-li do regionálního školství i počty dětí v základních uměleckých školách a domech dětí a mládeže, resp. stanicích zájmových činností, zvýší se předpokládaný počet dětí a žáků v regionálním školství na 2304412 v roce 2004, 2160000 v roce 2011, 2155000 v roce 2012, resp. 2159000 v roce 2014. U jednotkových výdajů na regionální školství jsou vždy uváděny obě varianty, první bez žáků v základních uměleckých školách a účastníků zájmového vzdělávání, druhá včetně žáků základních uměleckých škol a účastníků zájmového vzdělávání. 7.1 Regionální školství Na jedno dítě, resp. žáka v regionálním školství v rámci kapitoly 333 při nezahrnutí žáků v základních uměleckých školách a zájmovém vzdělávání v roce 2012 připadá 51210 Kč. V roce 2012 tak bude dosaženo dosavadního maxima z roku 2009 (50 tis. Kč) po poklesu výdajů na jedno dítě, resp. žáka, k němuž došlo roku 2010. Po roce 2012 je očekáván strmý pokles jednotkových výdajů, a to na 45 tisíc v roce 2013, resp. 40 tisíc v roce 2014. Pro srovnání v roce 2004 na jedno dítě, resp. žáka v regionálním školství připadalo 37540 Kč. Připočteme-li žáky v základních uměleckých školách a účastníky zájmového vzdělávání, pak v roce 2012 na jednotku výkonu v regionálním školství v rámci kapitoly 333 připadá 39680 Kč. Pro srovnání v roce 2004 na jednotku výkonu připadalo 30320 Kč. Výhled předpokládá, že z kapitoly 333 na jednotku výkonu regionálního školství připadne 34970 Kč v roce 2013 a 31120 Kč v roce 2014. 30

Dominantní úlohu mají běžné výdaje na školy a školská zařízení zřizované územními samosprávnými celky, tj. mzdové náklady vč. odvodů a ostatních neinvestičních nákladů. Z těchto výdajů kapitoly 333 na jedno dítě, resp. žáka v roce 2012 připadá 46740 Kč při nezahrnutí základních uměleckých škol a zájmového vzdělávání, resp. 36220 Kč při jejich zahrnutí. Kapitálové výdaje z kapitoly 333 na jedno dítě, resp. žáka v roce 2012 činí 50 Kč, resp. 40 Kč. Maxima kapitálové výdaje z kapitoly 333 dosáhly v roce 2005, a to 330 Kč, resp. 270 Kč na jedno dítě, resp. žáka. 31

V rámci kapitoly 700 na jedno dítě, resp. žáka v regionálním školství v roce 2012 připadalo 22670 Kč při nezahrnutí dětí v základních uměleckých školách a účastníků zájmového vzdělávání, resp. 17570 Kč při jejich zahrnutí. V roce 2012 jednotkové výdaje na regionální školství pocházející z kapitoly 700 dosáhnou maxima za celé sledované období. I ve výhledu je očekáván jejich růst. V roce 2013 je očekávaná výše jednotkových výdajů 23670 Kč, resp. 18290 Kč na dítě, resp. žáka, v roce 2014 pak 24630 Kč, resp. 18970 Kč. Pro srovnání v roce 2004 výše celkových výdajů z kapitoly 700 činila 13840 Kč na jedno dítě, resp. žáka při nezahrnutí dětí v základních uměleckých školách a účastníků zájmového vzdělávání. Při jejich zahrnutí pak v roce 2004 z kapitoly 700 připadalo na jedno dítě, resp. žáka 11170 Kč. Předpokládaná výše kapitálových výdajů z kapitoly 700 pro rok 2012 činí 8530 Kč na jedno dítě, resp. žáka při nezahrnutí základních uměleckých škol a zájmového vzdělávání. Při zahrnutí žáků v základních uměleckých školách a účastníků zájmového vzdělávání na jedno dítě, resp. žáka v roce 2012 připadá 7090 Kč. Na počátku sledovaného období, v roce 2004, jednotkové kapitálové výdaje z kapitoly 700 byly jen 4310 Kč, resp. 3480 Kč. Naopak výše běžných výdajů na regionální školství z kapitoly 700 narůstá jen pozvolna. V roce 2004 na jednoho žáka připadlo 9530 Kč, resp. 7700 Kč; pro rok 2012 se předpokládá 13080 Kč, resp. 10470 Kč. 32

Dohromady na jedno dítě, resp. žáka v regionálním školství v roce 2012 připadá 73870 Kč při nezahrnutí základních uměleckých škol a zájmového vzdělávání, resp. 57240 Kč při jejich zahrnutí. Pro ilustraci z obou kapitol na jednotku výkonu regionálního školství v roce 2011 celkem směřovalo 70740 Kč, resp. 55030 Kč. Již překonané maximum z roku 2010 představovalo 71900 Kč, resp. 55750 Kč na jedno dítě, resp. žáka v regionálním školství. 33

Po roce 2012 je očekáván výrazný pokles jednotkových nákladů na regionální školství na 69, resp. 53 tisíc Kč na jedno dítě nebo žáka v roce 2013 a 65, resp. 50 tisíc v roce 2014. Na počátku sledovaného období v roce 2004 na jedno dítě, resp. žáka v regionálním školství připadalo 51380 Kč, resp. 41490 Kč. 7.2 Veřejné vysoké školství Běžné výdaje na vzdělávací činnost vysokých škol z kapitoly 333 v roce 2012 činí 59 290 Kč na jedno aktivní upravené studium, to je o 2630 Kč méně ve srovnání s předchozím rokem. Jednotkové běžné výdaje na vzdělávací činnost vysokých škol dosáhly maxima v roce 2007, a to 69 220 Kč. V roce 2012 tak na jedno aktivní upravené studium připadá o 9 930 Kč méně ve srovnání s rokem 2007. Ve výhledu pro následující roky budou jednotkové běžné výdaje na vzdělávací činnost činit 54 tisíc Kč na jedno aktivní upravené studium v roce 2013, resp. 50 tisíc Kč v roce 2014. 34

Jednotkové výdaje institucionální (normativní) části rozpočtu činí v roce 2012 50450 Kč na jedno upravené studium. Výše ukazatelů studijních programů (A + B1) na jedno aktivní upravené studium pro rok 2012 činí 40360 Kč. Vrcholu tento ukazatel dosáhl v roce 2009, a to 54 560 Kč na jedno aktivní upravené studium. Výše kvalitativních ukazatelů na jedno upravené studium v roce 2012 činí 10 090 Kč. Maxima jednotkových výdajů kvalitativní ukazatele dosáhly v roce 2011, a to 10640. Ve výdajovém okruhu sociálních záležitostí studentů (C a ukazatele ubytování a stravování) na jedno aktivní upravené studium v roce 2012 připadne 6 930 Kč, vrchol v roce 2010 představoval 7500 Kč na jedno aktivní upravené studium. Jednotkové výdaje okruhu rozvoje vysokých škol (ukazatele G a I očištěné o kapitálové výdaje) v roce 2012 činí 1940 Kč na jedno aktivní upravené studium. Maxima dosáhl tento okruh v roce 2006; tehdy na jedno aktivní upravené studium připadalo 2820 Kč. V okruhu mezinárodní spolupráce a ostatní (ukazatele D, F a M) na jedno aktivní upravené studium připadají v roce 2012 výdaje ve výši 1 440 Kč. Oproti ostatním okruhům, okruh mezinárodní spolupráce a ostatní vykáže v roce 2012 drobný přírůstek výdajů. I přesto maxima z roku 2006 1960 Kč na jedno aktivní upravené studium nedosáhl. 35

Výše kapitálových výdajů na vzdělávací činnost vysokých škol z kapitoly 333 přepočtená na jedno aktivní upravené studium v roce 2012 dosáhne 9630 Kč. To je o 1960 Kč více oproti roku 2011, avšak o 1200 Kč méně oproti roku 2010. Vrcholu jednotkové kapitálové výdaje na činnost vysokých škol dosáhly roku 2007, a to 16780 Kč na jedno aktivní upravené studium. Pro léta 2013 a 2014 je očekávána jednotková výše kapitálových výdajů na vzdělávací činnost vysokých škol 10 tisíc Kč na jedno aktivní upravené studium. Sečteme-li jednotkové běžné a kapitálové výdaje na činnost vysokých škol z kapitoly 333 dohromady, pro rok 2012 získáme 68920 Kč na jedno aktivní upravené studium. To je o 670 Kč na jedno aktivní upravené studium méně oproti roku 2011. Maxima jednotkové výdaje na vzdělávací činnost vysokých škol z kapitoly 333 dosáhly v roce 2007, a to 86000 Kč na jedno aktivní upravené studium. Výhled pro rok 2013 předpokládá, že jednotkové výdaje MŠMT na vzdělávací činnost vysokých škol budou činit 64,5 tisíc Kč na jedno aktivní upravené studium; v roce 2014 dojde k jejich dalšímu poklesu na 60,5 tisíc Kč. 36

Předpokládá se, že výzkum a vývoj na vysokých školách financovaný z kapitoly 333 přepočtený na jedno aktivní upravené studium bude v roce 2012 dosahovat 23710 Kč. To je o 1680 Kč více oproti roku 2011. Běžné výdaje na výzkum a vývoj na vysokých školách přepočtené na jedno aktivní upravené studium budou v roce 2012 dosahovat 22640 Kč a kapitálové výdaje 1070 Kč. V roce 2012 dosáhnou jednotkové výdaje na výzkum a vývoj na vysokých školách v rámci celého sledovaného období svého maxima, což je dáno zejména přírůstkem běžných výdajů. Naopak kapitálové výdaje na výzkum a vývoj na vysokých školách dosáhly maxima roku 2006, a to 2720 Kč na jedno aktivní upravené studium. 37

Připočteme-li výdaje na výzkum a vývoj na vysokých školách k výdajům na vzdělávací činnost vysokých škol, budou v roce 2012 výdaje na jedno aktivní upravené studium 92620 Kč. To je o 1010 Kč na jedno aktivní upravené studium vyšší hodnota ve srovnání s rokem 2011. Maxima dosáhly jednotkové výdaje v roce 2007, a to 105060 Kč na jedno aktivní upravené studium. Přepočet jednotkových výdajů na vysoké školství pocházejících z kapitoly 700, tj. rozpočtů územních samosprávných celků, je zcela zanedbatelný, neboť dosahuje řádu pouze několika haléřů. 7.3 Výdaje kapitoly 333 na vzdělávání V roce 2012 z kapitoly 333 na vzdělávání jednoho dítěte, resp. žáka v regionálním školství směřovalo 51210 Kč při nezahrnutí základních uměleckých škol a zájmového vzdělávání, popř. 39680 Kč při jeho zahrnutí. To je o 2080 Kč, resp. 1470 Kč více oproti roku 2011. V roce 2012 tak bude překonán dočasný vrchol z roku 2009, kdy na jedno dítě, resp. žáka v regionálním školství připadalo 49900 Kč, resp. 39050 Kč. V následujících letech dojde k poklesu jednotkových výdajů MŠMT na regionální školství, a to na 45, resp. 35 tisíc Kč na jedno dítě, resp. žáka v roce 2013 a 40, resp. 31 tisíc Kč v roce 2014. Pro srovnání na počátku sledovaného období, v roce 2004, na jedno dítě, resp. žáka v regionálním školství bylo vydáno 37540 Kč při nezahrnutí žáků základních uměleckých škol a účastníků zájmového vzdělávání, resp. 30320 Kč při jejich zahrnutí. Na jedno aktivní upravené studium na veřejné vysoké škole bude v roce 2012 z kapitoly 333 vydáno 68920 Kč, tj. o 670 Kč méně než v roce 2011. Připočteme-li ke vzdělávací činnosti ještě jednotkové výdaje na výzkum a vývoj na vysokých školách, pak na jedno aktivní upravené studium bude z kapitoly 333 v roce 2012 připadat částka 92620 Kč, tj. o 1010 Kč více oproti roku 2011. Jednotkové výdaje na vzdělávací činnost vysokých škol dosáhly maxima v roce 2007, a to 86000 Kč na jedno aktivní upravené studium. Po přičtení jednotkových výdajů na výzkum a vývoj na vysokých školách dosáhla v tomto roce hodnota maxima 105060 Kč na jedno aktivní upravené studium. Pro srovnání výchozí úroveň jednotkových nákladů na vzdělávací činnost vysokých škol činila v roce 2004 72 880 Kč na jedno aktivní upravené studium, po přičtení výzkumu a vývoje na vysokých školách 87 160 Kč na jedno aktivní upravené studium. Výhled pro rok 2013 předpokládá, že jednotkové výdaje MŠMT na vzdělávací činnost vysokých škol budou činit 64,5 tisíc Kč na jedno aktivní upravené studium; v roce 2014 dojde jejich dalšímu poklesu na 60,5 tisíc Kč. Po připočtení jednotkových výdajů na výzkum a vývoj 38

na vysokých školách výhled jednotkových výdajů MŠMT v letech 2013 a 2014 bude činit 89, resp. 87 tisíc Kč. 39

8 Financování školství z ostatních kapitol státního rozpočtu ČR (mimo kapitoly 333 MŠMT a 700 ÚSC) a ze strukturálních fondů Evropské unie 8.1 Veřejné vysoké školství Veřejné vysoké školství je financováno nejen z rozpočtů MŠMT (kapitola 333) a územních samosprávných celků (kapitola 700), ale okrajově i z ostatních kapitol státního rozpočtu. Zatímco kapitoly 333 a 700 se především soustřeďují na vzdělávací činnost vysokých škol, výdaje ostatních kapitol státního rozpočtu ČR se zejména zaměřují na resortně orientovaný výzkum a vývoj na vysokých školách. Financování veřejného vysokého školství z ostatních kapitol státního rozpočtu ČR je hodnoceno ve vzorovém roce 2010, a to zejména v důsledku nedostatku vstupních číselných dat pro následující (a v některých případech také předchozí) roky. Tento nedostatek je způsoben dosavadní absencí výročních zpráv o hospodaření sledovaných ministerstev, výzkumných institucí a veřejných vysokých škol v roce 2011. Pro rok 2012 pak hraje roli také plnění schválených rozpočtů a jejich dalších změn. Proto lze rok 2010 chápat jako nejreprezentativnější rok v námi sledované časové řadě. Pozn.: Kategorie ostatní představuje např. Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Český báňský úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo obrany ČR, Ministerstvo vnitra ČR aj. Z ostatních kapitol státního rozpočtu mimo MŠMT a územní samosprávné celky do veřejného vysokého školství v roce 2010 směřovalo 1,629 mld. Kč. V rámci těchto výdajů vynikala kapitola 321, Grantová agentura ČR, z níž do veřejného vysokého školství v roce 2010 plynulo více než 900 mil. Kč. Z dalších významných kapitol směřovaly na veřejné vysoké školy řádově stovky 40