ALTERNATIVNÍ UKAZATELE NA TRHU PRÁCE Z POHLEDU JEDNOTLIVCE I DOMÁCNOSTI 1

ALTERNATIVNÍ UKAZATELE NA TRHU PRÁCE Z POHLEDU JEDNOTLIVCE I DOMÁCNOSTI 1 Alternative indicators on the Labour Market from the individual and household perspective Ondřej Nývlt, Dagmar Bartoňová Abstract The contribution is devoted to the alternative indicators of economic activity or inactivity of the population. The analysis is based on the results of the Labour Force Survey. The first part of the analysis focuses on a different approach to the economic activity or inactivity not only in its basic structure, i.e. employed, unemployed and economically inactive persons. For the purpose of looking more closely at the Labour Market, it is necessary to focus in more details on the indicators methodologically created differently. Moreover, it is also possible to analyse the simultaneous existence of both economic activity and inactivity in relation to the selected indicators (e.g. working pensioners, students). The second part of the analysis is dedicated to the basic economic indicators in combination with the household indicators. Households primarily based on the economic relations seem to be the most suitable for the purpose of this analysis. Key words economic status, economic activity, economic inactivity, households Klíčová slova ekonomický status, ekonomická aktivita, ekonomická neaktivita, domácnosti Úvod Základním ukazatelem sledujícím ekonomickou aktivitu obyvatelstva je ekonomický status, jeţ určen definicí ILO (Mezinárodní úřad práce) vychází ze splnění určitých kritérií, které umoţňují klasifikovat osobu jako osobu zaměstnanou, nezaměstnanou či ekonomicky neaktivní. Ekonomický status dle definice ILO: Zaměstnaní osoby, které v referenčním týdnu vykonávaly placenou práci. Nezaměstnaní osoby bez zaměstnání, které si aktivně hledaly práci a byly připraveny k nástupu během následujících dvou týdnů. Ekonomicky neaktivní osoby, které nesplňují definici osoby zaměstnané či nezaměstnané. Samozřejmě tento přístup umoţňuje pouze získání základních informací o struktuře osob na trhu práce. Pro detailnější analýzu trhu práce je však nutné získat další informace o 1 Zpracováno s podporou Výzkumného záměru MSM 0021620831 "Geografické systémy a rizikové procesy v kontextu globálních změn a evropské integrace". 1

osobách zaměstnaných, nezaměstnaných či ekonomicky neaktivních. K tomu slouţí další, jinak metodicky definované ukazatele popisující ekonomickou aktivitu či neaktivitu obyvatelstva. Ačkoliv pozice jednotlivce na trhu práce zůstává stále základním kritériem, vyuţívá se pro analýzy trhu práce stále častěji i takových ukazatelů, jeţ umoţňují posuzovat vývoj trhu práce také z pohledu sociálních kolektivit, v nichţ lidé ţijí, tedy domácností. Pozice osob v domácnosti, tedy konkrétně především rozdělení rolí dospělých osob v rodině se stává, zvláště s rostoucím zapojením mladých matek na trhu práce, stěţejním tématem pochopení základních tendencí na trhu práce. Ekonomická aktivita, ale i ekonomické rozdělení role muţe a ţeny v domácnosti zcela jistě ovlivňuje demografické chování (např. Easterlin 1980, Becker 1993, Hakim 2003). Změna politického a ekonomického systému po roce 1989 radikálním způsobem zasáhla do demografického vývoje v České republice a změny se promítly i do formování rodinných domácností z hlediska časování zaloţení rodiny, rození dětí a struktury rodin. Nové ekonomické podmínky vyzdvihují vliv vzdělání na získání kvalifikované a dobře placené práce. Obecně růst vzdělanosti zvláště ţen ve spojení s růstem jejich ekonomické aktivity nepochybně ovlivňuje sladění rodinného a pracovního ţivota (např. Rychtaříková 2004, Hamplová 2003, Šalamounová, Nývlt 2006). Obtíţe spojené s optimálním skloubením pracovní aktivity a péče o děti zejména matek malých dětí vzrostly v průběhu devadesátých let a na začátku nového tisíciletí, kdy růst nájemného a nedostupnost pořízení levného bydlení zvyšovaly finanční zatíţení rodinných domácností a především neúplných rodin s dětmi (Sunega 2003). Neochota mladých lidí zakládat rodinu resp. odkládání zaloţení rodiny můţe do značné míry souviset právě s růstem celkových nákladů na bydlení, v tom i nájemného. Zdroje dat Základní zdrojem pro tuto analýzu je Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Je to šetření zaměřené na zjišťování ekonomického postavení obyvatelstva na území celé České republiky, jeho rozsah i ukazatele zaměstnanosti a nezaměstnanosti odpovídají definicím Mezinárodní organizace práce a metodickým doporučením Eurostatu. Provádí se od roku 1993, v příspěvku jsou analyzovány především první tři čtvrtletí roku 2010, údaje o domácnostech jsou zpracovány za období 2002-2009. Výběrový soubor tvoří osoby v soukromých domácnostech, jeţ obvykle bydlí a společně hospodaří v bytě, ve vzorku je přibliţně 25 tis. bytů, coţ odpovídá zhruba 51 tis. osob starších 15 let. Šetření se provádí ve čtvrtletní periodě, domácnost zůstává ve výběru 5 čtvrtletí. Výsledky jsou publikovány podle bydliště respondentů. Data o domácnostech, která je moţné z tohoto šetření o struktuře domácností od roku 2002 čerpat, jsou svým způsobem jedinečná, neboť umoţňují analyzovat vývoj struktury domácností ve spojitosti se sociální a ekonomickou situací osob v nich ţijících. Alternativní ukazatele ekonomického statusu z pohledu jednotlivce Dotazník VŠPS kromě otázek, z kterých je konstruován ekonomický status dle definice ILO, obsahuje i otázku na Obvyklé ekonomické postavení (ObvPost). Tento ukazatel zohledňuje pohled samotného respondenta. Ukazatel ekonomického statusu dle ILO vychází z předpokladu, ţe jakýkoliv formální vztah k práci má přednost, proto je například důchodce či student povaţován za osobu zaměstnanou, pokud má právě jakýkoliv formální vztah k práci. Samotný respondent sám sebe však v otázce ObvPost deklaruje jako studenta či důchodce. Další ukazatele je moţno konstruovat z odpovědí na otázky, které se týkají těch aspektů, které mohou ovlivnit participaci na trhu práce. Od roku 2010 je v dotazníku nová otázka Byl respondentovi přiznán status osoby v důchodu (starobní, invalidní 2

atd.)?.ukazatel, který vychází z odpovědi na tuto otázku, umoţňuje získat informace i o počtu osob v předčasném starobním důchodu či v částečném invalidním důchodu. Po stránce metodické je zde potřeba připomenout, ţe osoba nemůţe pobírat starobní a zároveň invalidní důchod. Zároveň je ale moţné, aby osoba ve starobním důchodu měla status osoby se zdravotním postiţením. Dotazník VŠPS totiţ také zjišťuje, zda-li byl respondentovi přiznán status osoby se zdravotním postiţením a v jakém rozsahu (otázka ZdrPost). V rámci otázky se ještě rozlišuje, zda-li jde o osobu částečně invalidní (vč. osob zdravotně znevýhodněných), nebo osobu s těţším poškozením. Další informace se týká participace ve vzdělávacím procesu; je moţné získat ji z dotazu, zda-li osoba byla v posledních 4 týdnech studentem nebo učněm v rámci systému formálního vzdělávání (otázka VzdForm). Vybrané otázky ze standardního dotazníku VŠPS za rok 2010 Filtr Označení otázky Otázka a odpověď Kód Jaké je obvyklé ekonomické postavení respondenta? 15+ ObvPost 15+ a ObvPost<>6,7,8,9 15+ a Duchod<>4,5 Duchod ZdrPost Pracuje (včetně pomáhajících rodinných příslušníků) 1 Na mateřské dovolené 2 Na rodičovské dovolené 3 Je nezaměstnaný/á 4 Vzdělává se (učení, studium, jiné) 5 Důchodce v předčasném starobním důchodu 6 Důchodce v řádném starobním důchodu 7 Plně invalidní důchodce 8 Částečně invalidní důchodce 9 Trvale práce neschopen ze zdravotních důvodů 10 V domácnosti 11 Byl respondentovi přiznán status osoby v důchodu (starobní, invalidní atd.)? Jiné 12 Ne 1 Ano, důchodce v předčasném starobním důchodu 2 Ano, důchodce v řádném starobním důchodu 3 Ano, plně invalidní důchodce 4 Ano, částečně invalidní důchodce 5 Ano, jiný důchod (např. vdovský, vdovecký) 6 Byl respondentovi přiznán status osoby se zdravotním postižením? Ano, částečně invalidní nebo osoba zdravotně znevýhodněná Ne 1 Ano, s těžším poškozením (plně invalidní) 3 2 Je (byl/a) studentem nebo učněm v rámci systému formálního vzdělávání (v posledních 4 týdnech)? 15-69 VzdForm Ano, v ref. období byla výuka 1 Ano, v ref. období byly prázdniny 2 Ano, studuje dálkově 3 Ne 4 Přesné vymezení alternativních ukazatelů zjišťovaných ve VŠPS a pouţitých v analýze poskytuje následující přehled: Zaměstnaná osoba bez jakéhokoliv dalšího statusu Osoba můţe plně participovat na trhu práce, neboť zde nejsou další aktivity, které by bránily v plné participaci na trhu práce. 3

Pracující starobní důchodce Osoba dle definice ILO splňuje kritérium pro zařazení mezi zaměstnané. V otázce ObvPost se zařadila jako osoba v zaměstnání, ale v otázce Duchod uvedla, ţe je ve starobním či předčasném starobním důchodu. Přivydělávající si starobní důchodce Zaměstnané osoba dle definice ILO uvedla v otázce ObvPost, ţe se povaţuje za osobu v předčasném či starobním důchodu. Pracující s těžším zdravotním postižením Osoba je dle definice ILO zaměstnaná a v otázce ObvPost uvedla, ţe se povaţuje za osobu zaměstnanou. V otázce ZdrPost uvedla, ţe má status osoby s těţším zdravotním poškozením (plně invalidní). Přivydělávající si osoba plně invalidní Zaměstnaná osoba vidí sama sebe jako plně invalidního důchodce (ObvPost). Zaměstnaná osoba částečně invalidní Osoba je dle definice ILO zaměstnaná, ale v otázce ZdrPost uvedla, ţe je osobou částečně invalidní, nebo osobou zdravotně znevýhodněnou. Pracující student Osoba je povaţována dle definice ILO za zaměstnanou, ale v posledních čtyřech týdnech byla studentem či učněm (VzdForm). Údaj za pracující studenty nezahrnuje osoby studující dálkově, neboť zde se předpokládá, ţe pracovní aktivita je hlavní ekonomickou aktivitou respondenta. Zaměstnaná osoba na rodičovské dovolené Osoba splňuje kritérium zaměstnané osoby (ILO), ale v otázce ObvPost uvedla, ţe je osobou na rodičovské dovolené. Zaměstnaná osoba na mateřské dovolené Ţena na mateřské dovolené je povaţována za osobu zaměstnanou (muţ můţe být pouze na rodičovské dovolené). Pokud má ţena dítě mladší neţ 6 měsíců, ale nemá formální vztah k práci, nemůţe být v kontextu definice ILO povaţována za osobu zaměstnanou, ale za osobu v domácnosti. Základní údaje o struktuře zaměstnanosti s využitím alternativních ukazatelů z VŠPS V České republice za první tři čtvrtletí roku 2010 bylo v průměru 4874 tis. zaměstnaných osob, z toho bez jakéhokoliv dalšího statusu vzhledem k participaci na trhu práce jich bylo 4421 tis. osob, coţ činí 90,7 % právě z celkového počtu zaměstnaných osob. Z hlediska kombinací s dalším postavením byly nejčetnější skupinou zaměstnané osoby částečně invalidní (2,1 % z celkového počtu zaměstnaných osob). Pokud bychom ovšem brali starobní důchodce v zaměstnání jako celek, byli by nejpočetnější skupinou, neboť z celkového podílu zaměstnaných osob činí podíl starobních důchodců v zaměstnání 3,2 %. Počet zaměstnaných starobních důchodců, kteří se povaţují za starobní důchodce a těch, kteří deklarují svůj status jako osoba v zaměstnání, byl víceméně shodný. Třetí nejpočetnější skupinou osob ve skupině osob s dalším statusem byli pracující studenti, kteří se podíleli na struktuře zaměstnanosti 1,1 % (absolutně 53 tis. osob). Zaměstnanost starobních důchodců, ale i pracujících studentů má tedy významný vliv na ekonomickou aktivitu obyvatelstva jako celku. Zapojení plně invalidních důchodců v rámci trhu práce je logicky nízké a jejich celkový počet, bez ohledu na jejich obvyklé postavení, činil necelých 14 tis. osob. Velmi nízký byl také počet pracujících osob na rodičovské dovolené (necelých 9 tis.), a to i vzhledem k celkovému počtu ţen na rodičovské dovolené. 4

Tab. 1: Možnosti participace na trhu práce podle pohlaví v prvních třech čtvrtletích roku 2010 v České republice Participace na trhu práce Celkem Muži Ženy v tis. osob Celková zaměstnanost 4873,9 2792,7 2081,2 Z toho: Zaměstnaná osoba bez jakéhokoliv dalšího Statusu 4421,1 2592,7 1828,4 Pracující důchodce 74,3 38,2 36,1 Přivydělávající si důchodce 80,6 36,4 44,2 Pracující s těžším zdravotním postižením 8,3 5,4 3,0 Přivydělávající si osoba plně invalidní 5,4 2,9 2,4 Zaměstnaná osoba částečně invalidní 100,6 52,9 47,7 Pracující student 53,1 26,2 26,8 Zaměstnaná osoba na rodičovské dovolené 8,8 0,2 8,6 v % Celková zaměstnanost 100,0 100,0 100,0 Z toho: Zaměstnaná osoba bez jakéhokoliv dalšího statusu 90,7 92,8 87,9 Pracující důchodce 1,5 1,4 1,7 Přivydělávající si důchodce 1,7 1,3 2,1 Pracující s těžším zdravotním postižením 0,2 0,2 0,1 Přivydělávající si osoba plně invalidní 0,1 0,1 0,1 Zaměstnaná osoba částečně invalidní 2,1 1,9 2,3 Pracující student 1,1 0,9 1,3 Zaměstnaná osoba na rodičovské dovolené 0,2 0,0 0,4 Zdroj: VŠPS, ĆSÚ Zaměstnávání starších osob přispívá k zvyšování úrovně ekonomické aktivity a tím ve zdravé ekonomice i k růstu celkové produkce, z pohledu jednotlivce umoţňuje zachování stávající ţivotní úrovně i po odchodu do důchodu. S postupným poklesem zastoupení osob v produktivním věku, k němuţ v současné době začíná docházet s nástupem početně slabých generací osob narozených v 90. letech do věku ekonomické aktivity a s posunem početně silných poválečných generací do poproduktivního věku, můţe být zaměstnávání starobních důchodců ekonomicky i společensky prospěšné. Z tohoto aspektu by bylo ţádoucí rozšiřovat moţnosti zaměstnání na částečné pracovní úvazky. Ekonomická aktivita partnerů dle věku nejmladšího dítěte v domácnosti VŠPS umoţňuje analyzovat trh práce nejenom z pohledu jednotlivce, ale i dle rodinných vazeb v domácnosti. Příspěvek vychází z analýzy údajů za tzv. hospodařící domácnosti, jeţ jsou pro účely analýzy osob v domácnostech ve vztahu k trhu práce nejvhodnější. Ekonomická aktivita osob v rámci rodiny do značné míry závisí na věku nejmladšího dítěte, který je rozhodujícím ukazatelem při jejím hodnocení. Nejmladšímu dítěti je věnována vţdy největší péče v rámci domácnosti a proto zejména jeho věk ovlivňuje ekonomické zapojení jednotlivých členů domácnosti. V tomto příspěvku jsou analyzovány především úplné rodinné domácnosti, které jsou definované partnerskou vazbou. Nezáleţí přitom na tom, zda jde o partnerské domácnosti s dětmi či bez dětí, manţele nebo spolu 5

v % ţijícího druha a druţku. Pokud jde o děti, jsou definovány přímou vazbou rodič-dítě. V takto vymezených rodinných domácnostech tedy nejsou zahrnuty případy souţití prarodičů s vnoučaty. Vzhledem k snadnější interpretaci je věk nejmladšího dítěte v domácnosti rozdělen na 3 základní kategorie (0-2 roky, 3-5 let, 6-14 let). Obr. 1: Zaměstnanost v úplných rodinách podle věku nejmladšího dítěte v ČR (2002-2009) 90 80 70 60 50 40 30 20 10 Oba zaměstnáni Partner zaměstnán, partnerka ne Partnerka zaměstnaná, partner ne Oba bez zaměstnání 0 věk dítěte 0-2 roky věk dítěte 3-5 let věk dítěte 6-14 let Zdroj: ČSÚ, VŠPS Výsledky VŠPS skutečně potvrzují v České republice významnou závislost ekonomické aktivity rodičů na věku nejmladšího dítěte v rodině. Do věku 2 let nejmladšího dítěte převaţuje tradiční model, kdy otec pracuje a matka je bez zaměstnání, kdyţ v průměru za roky 2002 aţ 2009 činil tento podíl 78,8 %. Ve věku 3-5 let nejmladšího dítěte jsou téměř v rovnováze modely, kdy oba partneři pracují (53,7 %), nebo kdy pracuje pouze otec a matka zůstává nadále bez zaměstnání (41 %). Ve věku 6-14 let nejmladšího dítěte jednoznačně převaţuje model, kdy oba rodiče jiţ pracují, tento podíl v období mezi roky 2002-2009 činil 81,4 %. Málo významná je kategorie, kdy oba rodiče nepracují a zcela marginální je varianta, kdy matka pracuje, ale otec je bez zaměstnání. Plný versus částečný úvazek Předmětem diskusí v oblasti rodinné politikÿ se stále častěji stává problematika optimálního Slaďování rodinného a pracovního ţivota. Česko můţe v tomto směru čerpat z bohatých zkušeností řady západoevropských zemí, jejichţ politika zaměstnanosti se snaţí tento fenoménu jiţ dlouho akceptovat. Volba délky úvazku zcela jednoznačně zlepšuje moţnost sladění rodinných a pracovních povinností. Obvykle se k tomuto účelu pouţívá členění na úvazky plné a částečné. Při definování délky úvazku záleţí ve VŠPS na samotném pohledu respondenta s přihlédnutím k obvykle odpracované době respondenta. Obecně na trhu práce nedošlo k významnému nárůstu počtu částečných úvazku během posledních 10 let. Jestliţe v roce 2000 pracovalo z celkového počtu zaměstnaných osob na částečný úvazek 5,6 % zaměstnaných osob, v roce 2009 jen nepatrně více (5,9 %). Podobně to vypadá i v detailním pohledu podle délky úvazků partnerů ţijících s nejmladším dítětem do věku 15 let v průměru za celé sledované období 2002-2009. Zcela jednoznačně převaţuje model, kdy oba dva partneři pracují na plný úvazek jedná se přibliţně o polovinu případů (v období 2002-2009 měl tento model klesající trend z 52 % na 48 %). Podle tradičního modelu, kdy otec pracuje na plný úvazek a matka je bez zaměstnání, participovalo na trhu práce 36,6 %. Podíl 6

kategorie, kdy otec pracuje na plný úvazek a ţena na částečný úvazek, byl pouze 6,8 %, přičemţ se prakticky nezměnil. Podíl úplných rodinných domácností, kdy alespoň jeden rodič pracoval na částečný úvazek, činil pouze 7,6 %, coţ je zcela nesrovnatelné s podílem rodičů pracujících na částečné úvazky v zemích severní a západní Evropy. Například dle mezinárodně srovnatelné metodiky VŠPS napříč EU v Nizozemí pracuje na částečný úvazek přibliţně 75 % ţen, v severských zemích, ale i v Rakousku a Německu přibliţně 40 %, přičemţ lze předpokládat, ţe u mladých matek s dětmi bude tento podíl ještě vyšší. Tab. 2: Participace rodin s nejmladším dítětem ve věku 0-14 let na trhu práce v ČR (průměr let 2002-2009) Možnosti participace na trhu práce v % Celkem 100,0 Oba na plný úvazek 50,3 Otec na plný úvazek, matka na částečný 6,8 Otec na plný úvazek, matka bez zaměstnání 36,6 Otec na částečný úvazek, matka na plný 0,3 Otec na částečný úvazek, matka na částečný 0,1 Otec na částečný úvazek, matka bez zaměstnání 0,2 Otec bez zaměstnání, matka na plný 2,2 Otec bez zaměstnání, matka na částečný 0,2 Oba bez zaměstnání 3,3 Zdroj: ČSÚ, VŠPS Závěr Základním ukazatelem sledujícím zapojení obyvatel na trhu práce je míra zaměstnanosti, která obecně charakterizuje úroveň zaměstnanosti v ČR, doplňujícím ukazatelem pak můţe být míra ekonomické aktivity. Pro pochopení situace osob participujících na trhu práce jen omezeně je třeba analyzovat zaměstnanost na základě detailnějších dat. Data VŠPS skutečně umoţňují metodicky vymezit i jednotlivé skupiny zaměstnaných z hlediska struktury a délky úvazků. V příspěvku tak bylo moţno poukázat na další moţnosti analýzy zaměstnanosti z hlediska tzv. alternativních ukazatelů, které se týkají určitých skupin obyvatelstva. Obecně prospěšné se jeví zapojení co nejvyššího počtu osob na trhu práce. Z pohledu ČR se ukazuje dlouhodobé zaostávání zaměstnanosti na částečné úvazky oproti západní či severní Evropě. Ve srovnání se severskými státy či Nizozemím se Česká republika vyznačuje relativně nízkým počtem zaměstnaných osob na rodičovské dovolené, z pohledu domácnostních ukazatelů především matek s nejmladším dítětem do věku 5 let v domácnosti. Nízká je i zaměstnanost studentů, ale také starobních důchodců. Podle posledních dostupných údajů Eurostatu patří naše republika stále mezi země s niţší věkovou hranicí ukončení aktivního zaměstnání. V EU 27 činil průměrný věk definitivního odchodu z pracovního ţivota v roce 2008 průměrně 61,4 roku. V naší republice to bylo 60,6 roku. Pro porovnání v Nizozemsku činil tento věk 63,2 a ve Švédsku dokonce 63,8 roku. Literatura BARTOŇOVÁ, D. 2007. Rodiny a domácnosti. In: Populační vývoj České republiky 2001-2006. Praha. DemoArt, PřF UK, s. 63-75. BECKER, G. A. 1993. A Treasure on the Family. Harvard University Press, London. 7

EASTERLIN, R. A. 1980. Birth and Fortune. The impact of numbers of personal welfare. The University of Chicago Press, Chicago. HAKIM, C. 2003. A new Approach to Explaining Fertility Patterns: Preference Theory. Population and Development Review 8(3), s. 349-374. HAMPLOVÁ, D. 2003. Vstup do manţelství a nesezdaného souţití v České republice po roce 1989 v souvislosti se vzděláním. Sociologický ústav AV České republiky, Praha. NÝVLT, O. 2006. Formování a rozpad domácností z dat SLDB a VŠPS se zaměřením na osoby ve věku 20-49 let. Disertační práce. Praha, PřF UK. RYCHTAŘÍKOVÁ, J. 2004. Změny generační plodnosti v České republice se zaměřením na vzdělání ţen. Demografie 46(2), s. 77-90. SUNEGA, P. 2003. Objektivní a subjektivní hodnocení finanční dostupnosti bydlení v ČR v průběhu 90 let. Sociologický ústav AV České republiky, Praha. ŠALAMOUNOVÁ, P. - NÝVLT, O. 2006. Mimomanţelská plodnost současné trendy v Evropě a v České republice. Ţivotní cyklus. Sociologické a demografické perspektivy, s. 118-140. 8