Vnímání (percepce) obytného prostředí 1 Domovská lokalita pocit spolunáležitosti (bezpečí a identita na bázi podobnosti s ostatními) Turowski, Jan (1986) Evaluation od Urban Living Environment The Polish Sociological Bulletin, No 1-2. (1) mikroprostředí = byt, dům, bezprostřední okolí domu (2) mezoprostředí = úroveň městské čtvrti (3) makroprostředí = celek města Vliv sociálních a psychologických faktorů na percepci prostředí: Sociální faktory Mark Gottdiener (sociolog, USA) vyšší třídy přesnější, detailnější a strukturovanější popis prostředí Psychologické faktory Michal Černoušek (psycholog) většinu známého architektonického a urbanistického prostředí vnímáme pod prahem vědomí (subliminálně) "náměsíčnictví" Bohuslav Blažek: "percepční maladaptace" Habituace = uvykání na změny ve vnějším prostředí + nabývání schopnosti ignorovat opakující se podnět Prostředí - symbolický význam genius loci (duch místa)
2 Mentální mapy nástroj umožňující zachytit, jak člověk vnímá okolní prostředí Mentální mapa = grafickým (kartografickým či schematickým) vyjádřením představ člověka o prostoru (zejména jeho kvalitě a uspořádání) Dušan Drbohlav Průkopníci užití mentálních map: Kevin Andrew Lynch (plánovač města, USA) The Image of the City. (1960) Obraz města / The image of the city. Praha, Bova Polygon, 2004 Peter Gould (geograf, USA) Mental maps. (1974) (+ spoluautor Rodney White) druhé vydání 2002 (1) Mentální mapa podle Lynche = náčrtek mapy (skica) malovaný respondentem pět základních elementů Lynchovy mentální mapy o dominanty o trasy o uzly o hranice o obvody
Co mapou získáme? - preference, hodnoty a postoje k danému prostoru 3 "Prostřednictvím selekce, důrazu i zkreslení se mentální mapa stává projekcí životního stylu a vyjádřením emocionálního výrazu respondenta" (Stanley Milgram, sociální psycholog, USA) Druhá (=nepovinná) fáze tvorby mapy: - například - atraktivní vs. neatraktivní místa (nebezpečná místa, etc.) Příklady užití mentálních map: Lynch, K. (ed.): Growing up in Cities (1977) Stanley Milgram: stať "Cities as Social Representation" (1983) in: Farr & Moscovici: Social representation. (1983) (analýza map kreslených obyvateli Paříže a New Yorku) viz též rozhovor se S. M. v New York Magazine http://books.google.cz/books?id=mgcaaaambaj&pg=pa52&lpg=pa52&dq=mental+map+milgram+new+york&source=bl&ots=ajm0_a AAFL&sig=VfUCO6bWPOgMSkQbZvq9gcTi4os&hl=cs&ei=hjXYSq6RG4qangPVnrmCBw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=2& ved=0ca0q6aewaq#v=onepage&q=mental%20map%20milgram%20new%20york&f=false
4 (2) Mentální mapy a la Peter Gould: Získáme respondentovým výběrem ideálního místa v libovolném Sídle ( kde v Brně byste nejraději bydlel ) území ( kde v České republice byste ) Mapa vzniká "druhotně" přenesením informací respondenta do mapy Preference: Dívky ze Sevenoaks (GB) Populace Británie jako celek: Vyšší hodnoty u mapy (zejména tmavé plochy) = silnější preference Gould, P.; White, R. 1974 Mental Maps. New York; Penguin Books Inc.
5 Preference území Británie podle obyvatel Oslo Preference pro bydlení středoškoláků okresy ČR 1986 Dotazníkové šetření středoškoláků vybraných okresních měst (Prahy, Berouna, Pelhřimova, Chebu, Ústí n. L., Rychnova n. Kněžnou, Brna a Bruntálu) N=880 Drbohlav, D. 1991 Mentální mapa ČSFR: Definice, aplikace, podmíněnost In: Sborník České geograf, společnosti, č. 3. svazek 96. Praha, Nakladatelství české geograf společnosti. (str. 163-176)
6 Mapa strachu (New York) od Stanleyho Milgrama Sytě červené oblasti signalizují vyšší míru obav populace.
7 Sídliště Kročehlavy (Kladno) mapa strachu Pramen: OUREDNÍCEK, M., NOVÁK, J., TEMELOVÁ, J., PULDOVÁ, P. (2009): Metody geografického výzkumu města. In: Ferenčuhová, S., Hledíková, M., Galčanová, L., Vacková, B. (eds): Město: Proměnlivá ne/samozřejmost. Pavel Mervart/Masarykova univerzita, Brno, s. 93-128. ------------------------------------------------------------------------------------------- Dva přístupy (P. Gould): - revealed preferences = volné hodnocení - stated preferences = kriteria např.: životní prostředí, bezpečí, architektonické kvality
Reputace obytných čtvrtí ( Neighbourhood Reputation ) 8 PERMENTIER, M., van HAM, M., & BOLT, G. 2008. Same Neighbourhood...Different Views? A Confrontation of Internal and External Neighbourhood Reputations. Housing Studies, Vol. 23, No. 6, 833 855, November 2008. Reputace (pověst, image, prestiž) sociálně konstruována Reputace obytné čtvrti - definiční prvky: = kolektivní koncept = odrazem hodnocení vlastních residentů i dalších osob (podnikatelé ) = odraz hierarchie čtvrtí daného města = relativně stabilní interní reputace externí reputace vyjadřována residenty vyjadřována vnějšími pozorovateli = ostatní obyvatelé města + lidé z radnice, realitní agenti, policisti, etc. Reputace obytné čtvrti = založena na vlastnostech obytné čtvrti (faktorech) Funkční faktory dostupnost čtvrti vybavenost infrastrukturou Materiální faktory celková estetika prostředí stav budov a veřejných prostor mix druhů budov, jejich kvalita, hustota, výška architektonický styl doba výstavby sídliště - méně oblíbená znaky chaosu Sociální faktory zejména: socioekonomický status bydlících etnicita historie čtvrti!
Příklad výzkumu reputace: čtvrti holandského Utrechtu 9 úvodní průzkum po telefonu (nakolik lidé znají různé městské čtvrti) vybráno 24 čtvrtí (69 % populace) náhodný výběr adres n = 1100 respondentů rozdávaný a sbíraný dotazník (rok 2006) Základní otázky: Jak byste ohodnotil/a reputaci vaší vlastní čtvrti? (1 = velmi špatná; 5 = velmi dobrá) Jak byste ohodnotil/a reputaci následujících čtvrtí? (1 = velmi špatná; 5 = velmi dobrá) sběr dat poštou: realitní agenti (cca 40) statistické údaje - městská statistika (Utrecht) - Statistický úřad
Z výsledků: Hodnocení reputace čtvrtí Utrechtu (škála 1-5) 10 residenti hodnotili své čtvrtě lépe, než ostatní obyvatelé města i realitní agenti Mean scores of the total 24 neighbourhoods by the three groups Mean Neighbourhood residents 3.6 Other city residents 3.2 Estate agents 3.4 u nejlépe hodnocených čtvrtí = nejvyšší shoda mezi skupinami celkově shoda z hlediska pozic čtvrtí v celkové hierarchii
11 Nejhůře hodnocené lokality (Kanaleneilend, Overvecht, Hoograven) - poválečná periferní sídliště - nejčastěji 10 patrové domy - sociální sektor, - velký podíl imigrantů (non-western) Nejlépe hodnocené lokality - výstavba 1900-1930 - historická atmosféra - prostorné, atraktivní RD - populace: majorita, vyšší příjmy - blízkost centra
Statistické údaje (tvrdá data) (odraz funkčních, materiálních a sociálních faktorů) Výstupní tabulka z faktorové analýzy: 12 nejdůležitější determinanty reputace čtvrti (Utrecht) = etnická skladba + socioekonomický status zejména proměnné: - podíl nezaměstnaných - podíl osob závislých na welfare - poddíl osob s nízkým vzděláním - podíl imigrantů - podíl osob s nízkým příjmem - kriminalita
13 IMIGRACE čtvrti s vysokým podílem imigrantů hodnoceny hůře majoritou i imigranty majorita hodnotí čtvrtě se vysokým podílem imigrantů hůře, než imigranti
14 VZDĚLÁNÍ vyšší podíl osob s nízkým vzděláním ve čtvrti = horší reputace čtvrti (optikou všech vzdělanostních skupin) Náměty autorů na zlepšení reputace čtvrti: (mimo pokusů o sociální mix ) - Součástí strategie přeměn čtvrti - i public relations - informovat média o probíhajících změnách - prezentovat změny na poutačích na hlavních ulicích čtvrti - Podporovat rozvoj obchodů, zábavních center, pouliční festivaly