Odrůdový pokus na máku setém (Papaver somniferum L.)

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: 07 Zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství Odrůdový pokus na máku setém (Papaver somniferum L.) Lucie Bilíková Kraj: Moravskoslezský kraj Opava 2014

***vložený posudek garanta práce / naskenované zadání práce***

***vložený posudek oponenta práce / naskenované zadání práce ***

PROHLÁŠENÍ AUTORA PRÁCE Prohlašuji, že: jsem závěrečnou práci zpracoval/a samostatně a použité informační zdroje jsem citoval/a; odevzdaná verze závěrečné práce a verze elektronická nahraná na CD jsou totožné; - nemám závažný důvod proti zpřístupňování této práce v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejícím s právem autorským a o změně některých zákonů v platném znění. V Opavě dne Podpis:

ABSTRAKT Abstrakt česky Tato práce je založena na principu odrůdového pokusu na máku setém (Papaver somniferum L.), ve kterém jsem u osmnácti odrůd pozorovala čtrnáct znaků, díky kterým se zaznamenává kvalita semene, kvalita půdy, dostatek tepla, světla a vláhy. Cílem této práce je zjištění odrůdových vlastností máku setého a srovnání výsledků s předchozím výzkumem z roku 2012/2013. Klíčová slova: mák, odrůda, hodnocení, znaky, polní pokus, setí, sklizeň ABSTRACT Abstrakt ve světovém jazyce This work is based on the principle of varietal attempt to opium poppy (Papaver somniferum L.), in which I watched at eighteen varieties of fourteen characters that make the recording quality seed, soil quality, plenty of heat, light and moisture. The aim of this work is to identify the varietal characteristics poppy and comparing the results with previous research from the year 2012/2013. Keywords: poppy, variety, reviews, features, a field trial, sowing, harvesting

Poděkování, motto Tímto bych chtěla poděkovat společnosti Oseva PRO s. r. o., respektive OZ Výzkumnému ústavu olejnin v Opavě, za poskytnutí nabídky s nimi pracovat na tomto pokusu. Dále bych ráda poděkovala zejména panu Mgr. Viktoru Vrbovskému za odborné a vždy velmi vřelé vysvětlení a pomoc při zpracování. V neposlední řadě bych také velmi ráda poděkovala paní Mgr. Lence Motykové za její trpělivost, rady a ochotu ke konzultacím, tykajícím se této práce.

OBSAH ÚVOD... 10 I TEORETICKÁ ČÁST... 11 1 OSEVA PRO S.R.O.... 12 1.1 OZ VÝZKUMNÝ ÚSTAV OLEJNIN OPAVA... 12 2 MÁK SETÝ (PAPAVER SOMNIFERUM L.)... 14 2.1 BIOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA... 14 2.2 VÝZNAM A ROZŠÍŘENÍ MÁKU SETÉHO... 15 2.3 POŽADAVKY MÁKU SETÉHO NA VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ... 16 2.3.1 Světlo... 16 2.3.2 Teplo... 16 2.3.3 Vláha... 16 2.3.4 Fosfor... 17 2.3.5 Draslík... 17 2.4 VÝŽIVA A HNOJENÍ... 18 3 PĚSTOVÁNÍ MÁKU SETÉHO... 19 3.1 PŘÍPRAVA K SETÍ... 19 3.1.1 Zpracování půdy před založením porostu... 19 3.1.2 Organizace porostu a výsev... 20 3.2 SETÍ MÁKU... 21 3.2.1 Doba výsevu... 21 3.2.2 Velikost výsevu... 21 3.2.3 Způsob výsevu... 22 3.3 OŠETŘENÍ POROSTU BĚHEM VEGETACE... 22 3.3.1 Příčné převláčení... 22 3.3.2 Prosekávání řádků... 22 3.3.3 Pěstování máku ve dvojkultuře... 23 3.4 CHEMICKÁ OCHRANA PROTI PLEVELŮM... 23 3.5 OCHRANA PROTI CHOROBÁM A ŠKŮDCŮM... 24 3.5.1 Srdéčková hniloba... 24 3.5.2 Spála máku... 24 3.5.3 Plíseň maková... 24 3.5.4 Helmintospórioza máku... 25 3.5.5 Krytonosec kořenový... 25 3.5.6 Krytonosec makovicový... 25 3.5.7 Mšice maková... 26 3.6 SKLIZEŇ MÁKU... 26 3.6.1 Typy sklizně... 26 3.6.1.1 Dvoufázová sklizeň... 26 3.6.1.2 Přímá sklizeň... 27 3.7 EKONOMIKA PĚSTOVÁNÍ MÁKU A JEHO ODBYT... 27 3.8 PŘEHLED DŮLEŽITÝCH ÚDAJŮ PŘI PĚSTOVÁNÍ MÁKU... 28

II PRAKTICKÁ ČÁST... 29 4 ÚVOD PRAKTICKÉ ČÁSTI... 30 5 HODNOCENÍ ODRŮDOVÝCH ZNAKŮ MÁKU SETÉHO BĚHEM VEGETACE... 32 5.1 SETÍ... 32 5.2 VZEJITÍ... 32 5.3 STEJNOMĚRNOST VZCHÁZENÍ... 32 5.4 VYROVNANOST POROSTU... 32 5.5 ZAČÁTEK HÁČKOVÁNÍ POUPAT... 32 5.6 ZAČÁTEK KVETENÍ... 32 5.7 KONEC KVETENÍ... 33 5.8 VYROVNANOST VE VÝŠCE NASAZENÍ TOBOLEK... 33 5.9 POLÉHÁNÍ... 33 5.10 DÉLKA ROSTLIN... 33 5.11 STEJNOMĚRNOST DOZRÁVÁNÍ TOBOLEK... 33 5.12 ZRALOST... 33 5.13 SKLIZEŇ... 33 6 VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ ODRŮD MÁKU SETÉHO BĚHEM VEGETACE... 34 6.1 SETÍ (DATUM)... 34 6.2 VZEJITÍ (DATUM)... 34 6.3 STEJNOMĚRNOST VZCHÁZENÍ (9-1)... 36 6.4 MEZEROVITOST (%)... 37 6.5 VYROVNANOST POROSTU (9-1)... 38 6.6 ZAČÁTEK HÁČKOVÁNÍ POUPAT (DATUM)... 40 6.7 ZAČÁTEK KVETENÍ (DATUM)... 41 6.8 KONEC KVETENÍ (DATUM)... 42 6.9 VYROVNANOST VE VÝŠCE NASAZENÍ TOBOLEK (9-1)... 44 6.10 POLÉHÁNÍ (DATUM PRVNÍHO NÁZNAKU, 1-9, TYP POLÉHÁNÍ)... 45 6.11 DÉLKA ROSTLIN (CM)... 46 6.12 STEJNOMĚRNOST DOZRÁVÁNÍ TOBOLEK (9-1)... 48 6.13 ZRALOST (DATUM)... 50 6.14 SKLIZEŇ (DATUM)... 51 ZÁVĚR... 52 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 56 SEZNAM OBRÁZKŮ... 57 SEZNAM TABULEK... 58 SEZNAM PŘÍLOH... 59 PŘÍLOHA I: POLE PŘED ZAČÁTKEM KVETENÍ... 60 PŘÍLOHA II: POLE BĚHEM KVETENÍ... 61

PŘÍLOHA III: POLE V DOBĚ DOZRÁVÁNÍ TOBOLEK... 62

ÚVOD Odrůdový pokus na máku setém se zabývá výzkumem máku setého (Papaver somniferum L.), jeho odrůd, růstu během vegetačního období a jednotlivých výnosů semene všech pěstovaných odrůd. Práce je vytvořena za spolupráce s Osevou PRO - Výzkumným ústavem olejnin v Opavě, která nad celým výzkumem dohlížela, poskytla mi prostory a dodala spoustu informací, spjatých nejen s touto závěrečnou prací, ale i informace o celkovém agro - technickém průmyslu, který je v České republice velmi rozšířený. Vzhledem k tomu, že právě naše republika patří mezi největší a nejvýznamnější legální producenty máku setého, se tyto odrůdové pokusy provádí každý rok. A to hlavně kvůli klimatickým změnám pro zjištění, jaká odrůda je vůči těmto jevům nejodolnější a nejpřizpůsobivější. Dalším důvodem pro uskutečnění těchto pokusů je následné využití máku setého ve farmacii, kde se z jejich nezralých makovic získávají alkaloidy, jako jsou morfin, heroin, kodein a papaverin. A v neposlední řadě může tento výzkum posloužit zemědělcům k vyššímu výnosu máku setého. 10

I TEORETICKÁ ČÁST 11

1 OSEVA PRO S.R.O. Společnost OSEVA PRO s.r.o. vznikla privatizací a propojením některých částí státního podniku OSEVA Praha. Byla založena v roce 1993 a svou činnost zahájila 1.7.1994. V následujícím roce 1995 byla její činnost významně rozšířena vybudováním pracoviště v Západočeském kraji. Svými aktivitami navazuje na dlouholetou tradici jména OSEVA v oblasti výroby, úpravy a obchodu s osivem a sadbou polních plodin i vybudovaných kontaktů se zahraničními organizacemi. Taktéž výzkumná a šlechtitelská činnost na vlastních pracovištích se pyšní letitou tradicí (VST Rožnov 1920 a VÚO Opava 1921) podpořenou jejich úspěchy v minulosti. (1) 1.1 OZ Výzkumný ústav olejnin Opava Výzkumný ústav olejnin v Opavě byl založen v roce 1921 jako státní výzkumná zemědělská stanice. V roce 1957 došlo ke specializaci stanice na olejniny. Na pracovišti byly vytvořeny speciální šlechtitelské metody zaměřené na mrazuvzdornost a nepukavost šešulí. Na pracovišti byla vyšlechtěna první bezeruková československá odrůda ozimé řepky Silesia. Nová perspektivní novošlechtění ozimé řepky a máku jsou v současnosti zkoušena ve státních odrůdových pokusech. Pracovníci výzkumného ústavu se výraznou měrou podíleli na vývoji moderních velkovýrobních pěstitelských technologií olejnin, hlavně ozimé řepky a máku. Vyvinuli komplexní pěstitelskou technologii pěstování máku a aktivně ji zaváděli do praxe, což přispělo k úspěchům v pěstování máku na přelomu 80. a 90. let. Tato činnost pokračuje i v současnosti. (2) Na základě pověření Ministerstva zemědělství ČR provádí pracoviště OSEVA PRO s.r.o., odštěpný závod Výzkumný ústav olejnin Opava tuto odbornou činnost: 12

1) Ověřování vlastností přípravků na ochranu rostlin pro účely registračního řízení podle 40 zákona 147/96 Sb. o rostlinolékařské péči a ve znění pozdějších předpisů v následujících plodinách: řepka ozimá a jarní, řepice, hořčice, mák, minoritní plodiny 2) Biologické zkoušky a testy vlastností hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátu pro účely registračního řízení podle 4, odst.7, zákona č.156/98 Sb., o hnojivech v následujících plodinách (řepka ozimá a jarní, řepice, hořčice, mák, minoritní plodiny) Mezi další činnosti patří: - poradenská činnost pro pěstitele olejnin - publikace článků k problematice olejnin v domácích a zahraničních odborných i vědeckých časopisech a sbornících z konferencí - udržovací šlechtění a množení polních plodin - agronomicko - pěstitelský výzkum olejnin - vývoj chemických analytických metod, sériové analýzy oleje, šrotu a zelené hmoty olejnin - fytopatologický a entomologický výzkum olejnin sběr a determinace škodlivých organismů, výzkum metod ochrany proti škodlivým organismům - shromažďování, studium a dlouhodobé uchovávání genetických zdrojů olejnin - vedení a konzultace diplomových prací (3) 13

2 MÁK SETÝ (PAPAVER SOMNIFERUM L.) Mák setý je jednoletá rostlina z čeledi makovitých. Mezi nimi můžeme najít až 100 druhů. Jsou mezi nimi rostliny léčivé, plevelné i okrasné. Nejdůležitějším z nich je však mák setý (Papaver somniferum L. ). Je to velmi významná kulturní rostlina, která se pěstuje zejména pro její využití ve farmacii a to díky kodeinu a morfinu, které lze z máku setého získat. Dál je také pěstován pro svá olejnatá semena, která se využívají k lisování makového oleje. 2.1 Biologická charakteristika - kořen - kořenová soustava je poměrně slabá, kůlový kořen proniká lehce do půdy - stonek - je vzpřímený s postranními výhonky, někdy i bez nich, výška bývá různá, zhruba od 60-180 cm - květ - velký květ na konci stonku, 4 bílé nebo růžové, červené nebo fialové korunní lístky, na spodní straně s bílou nebo fialovou skvrnou, opyluje se většinou vlastním pylem - plod - plodem je tobolka - makovice - semena - vyrůstají v tobolce na plodolistech - přehrádkách, jsou drobná, oválná až ledvinovitá, většinou modrá až téměř černá, ale i bílá, šedá, žlutá, hnědá a růžová, klíčí při teplotě 1-3 C (5) 14

2.2 Význam a rozšíření máku setého Mák se u nás pěstuje především pro semeno, které je používáno na konzumní účely, na vývoz, ale také na výrobu oleje a pro vedlejší produkt - makovice, které jsou nenahraditelnou surovinou při výrobě morfinu a jiných opiátů, bez kterých se moderní lékařství neobejde. Mák tedy může být vysoce rentabilní plodinou s nízkými vklady na produkci, ovšem za předpokladu, že pěstitel zvládne některé specifické problémy v jeho pěstování a sklizni, které ho někdy mohou činit plodinou rizikovou nebo málo rentabilní. (5) Mezi základní a rozhodující předpoklady ovlivňující výnosy máku setého jak v malovýrobních, tak velkovýrobních podmínkách patří tyto úkony: a) dosáhnout optimálního počtu vysoce produktivních rostlin na plošné jednotce b) udržet pozemek nezaplevelený a zbavit se úporných plevelů, zejména těch, jejichž semena se nesnadno ze sklizeného semene máku odstraňují c) vyvarovat se zbytečných ztrát při sklizni, včetně poškození semen d) vyvarovat se během pěstování i sklizně a posklizňové úpravy možností, které by mohly způsobit hygienické závady na sklizeném produktu (např. obsah nežádoucích látek, předčasné žluknutí aj.) (4) 15

2.3 Požadavky máku setého na vnější prostředí 2.3.1 Světlo Nedostatek světla se na máku setém projeví celkovým oslabením, snížením výnosu semene i menším obsahem alkaloidů v tobolkách. Je známý nepříznivý vliv na výnos při zastínění květů. V takových květech se vyvíjí v tobolkách drobná semena a při silném zastínění nemusí vytvořit semena vůbec. Dostatečné sluneční ozáření je nutné pro vývin silných rostlin ve stádiu listové růžice a to zejména v období rychlého růstu rostlin. V době kvetení je zvlášť žádoucí slunečné a teplé počasí, které urychluje průběh těchto procesů. 2.3.2 Teplo Teplota je rozhodujícím činitelem pro energii klíčení semen máku. Při teplotě 10 C klíčí semena během 5-6 dnů a při 18 C až 20 C během 3-4 dnů. Nároky na teplo se během vegetace mění. Zpočátku, při nástupu rychlého růstu, snáší nízké teploty. Vzcházející rostliny hynou až při -6 C až -8 C, a proto je možno mák vysévat i na podzim nebo v zimě. Avšak jakmile dochází k nástupu rychlého růstu stonku, odolnost vůči nízkým teplotám se snižuje. (4) 2.3.3 Vláha Mák je náročný na vláhu od vzejití až do rozkvětu. Teprve potom se jeho nároky snižují. Celková spotřeba vody se během vegetace odhaduje na 250-350 l na 1m 2 při jarním výsevu, při podzimním se ještě o 50 l zvětšuje. Díky těmto vlastnostem můžeme při pěstování máku setého použít řepařský i bramborářský výrobní typ, který také poměrně nebývá ohrožen škůdci vyskytujícími se hlavně v oblastech s vysokými teplotami. 16

Mák je plodina, která velmi citlivě reaguje na půdní podmínky, půdní nevyrovnanost i změny, které v ní během vegetačního období nastávají vlivem agrotechniky a výživy. Při pěstovaní máku klademe zvláštní důrazy na pečlivou a rovnoměrnou zpracovanost půdy, která začíná její základní přípravou. (4) Máku setému nejvíce vyhovují nezaplevelené pozemky se středně těžkými, hlubokými, hlinitými až písčitohlinitými půdami, které jsou dostatečně provzdušněné. Mladým rostlinkám, a to zvláště při vzcházení, velmi škodí půdní škraloup. Ten bývá nejčastějším důvodem k pěstování máku mimo půdy se sklonem ke kornatění. Půdní reakce by měla být neutrální a půda dobře zásobena základními živinami, jako je draslík a fosfor. 2.3.4 Fosfor Obsah fosforu se projevuje ve výši výnosu semen a makovic, jelikož nejčastěji limituje využití dalších živin. Nadměrné zásobení rostlin dusíkem zhoršuje některé znaky a vlastnosti rostlin, které jsou velmi nežádoucí při vyhodnocování výnosu, ale také způsobuje problémy při mechanické sklizni. Proto musí výživa dusíkem citlivě a pečlivě posuzována. Mluvíme o problémech jako je nadměrné větvení, náchylnost k poléhání a nerovnoměrné a pozdní dozrávání rostlin. Obsah fosforu je v rostlinách během vegetace nižší než dusík. Do doby kvetení je jeho hladina v rostlinách poměrně stálá a v době kvetení se markantně zvyšuje. 2.3.5 Draslík Obsah draslíku je v celé rostlině během vegetace vyšší než obsah dusíku. Po celou dobu růstu tento obsah klesá. Od počátku kvetení se pak zvyšuje. 17

2.4 Výživa a hnojení Neodmyslitelnou součástí velkovýrobní technologie je mechanizovaná sklizeň jak semene, tak makovic. Jejím hlavním požadavkem je vyrovnaný porost se vzpřímenými stonky a s nepatrnou lomivosti větviček. V této souvislosti má podstatný význam dusíkatá výživa. Po předplodině, která byla hnojena chlévským hnojem, je doporučeno vyloučit hnojení dusíkem. Po vyklíčení totiž kořínek máku rychle proniká do hlubších vrstev půdy, čímž se dosáhnou příznivé poměry při začátku výživy máku, kde převažuje výživa fosforu nad draslíkem. Nelze také opomenout, že mák má zvýšený nárok na bór. Při zjišťování chybějících živin se uplatňují anorganické rozbory rostlin v raných růstových fázích. (5) 18

3 PĚSTOVÁNÍ MÁKU SETÉHO 3.1 Příprava k setí Předplodina musí máku zajistit čistý pozemek bez plevelů a dobrou zásobu pohotových živin. Nepřípustné je zasít mák po předplodině, která byla ošetřena herbicidy, jejichž rezidua by mohla citlivý mák poškodit. Nejlepší předplodinou pro mák jsou okopaniny, k nimž se hnojí chlévským hnojem, nebo luskoviny a jeteloviny. 3.1.1 Zpracování půdy před založením porostu Při tradičním pěstování máku se doporučovalo připravit půdu před setím "po zahradnicku", což znamenalo pečlivě půdu urovnat a jemně rozdrobit. Proto byla půda na jaře před setím zpracována několika operacemi, smykováním, opakovaným vláčením a válením. Ukazuje se, že taková předseťová příprava půdy není vždy nutná, že se dá vysévat i do půdy s menšími hrudkami a že tento způsob, který je daleko jednodušší a má menší počet zásahů a tedy i ekonomičtější, může rostlinám prospívat z hlediska jejich vzcházení i počátečního růstu. Při podzimní i jarní přípravě půdy pro mák by se mělo přísně sledovat omezení výskytu plevelů, a to zejména těch, kterých se v porostu těžko zbavuje. Jedním z nejdůležitějších cílů při jarní přípravě půdy je upravit jí tak, aby nedovolila při setí zapadnout semenu do příliš velké hloubky. Příliš hluboko nakypřená půda bývá příčinou nerovnoměrného a nedostatečného vzcházení rostlin. Při předseťové přípravě půdy bychom měli dosáhnout ideálního stavu, kdy je půda urovnaná, nakypřená do hloubky kolem 4 až 5 cm. (4) 19

3.1.2 Organizace porostu a výsev Vhodná organizace porostu máku, úzce související s výsevem, musí zajistit optimální růst a vývin jednotlivých rostlin i jejich výhodný vzájemný vztah a co největší konkurenci vůči plevelům a jiným nežádoucím vlivům. To se nakonec projeví ve vysokém výnosu semene a makovic. Stanovení optimálního sponu, v němž budou rostliny pěstovány v určitých podmínkách, patří proto k rozhodujícím faktorům, ovlivňujícím jejich produkci. Mezi hlavní výnosotvorné prvky semene máku (a s nimi související i makoviny) je počet rostlin na jedné plošné jednotce, počet makovic na jedné rostlině a hmotnost semen v jedné tobolce. Počet rostlin na hektaru, jejich vzájemný vztah během vegetace a počet rostlin, které jsou z jednotky plochy skutečně dopěstovány a sklizeny, bude mít na výnos vliv nejvyšší. Při stanovení počtu rostlin na hektaru a s ním související velikosti výsevku a spon, v němž budou rostliny pěstovány, bude vycházet z několika hlavních předpokladů: a) z volby technologie pěstování b) z pěstování máku v čisté nebo sdružené kultuře c) z možností následné úpravy počtu rostlin v prostoru během vegetace prosvětlením hustých porostů d) z doby setí a podmínek pro výsev Důležitým vodítkem pro stanovení optimálního sponu budou jistě výsledky mnohaletých poloprovozních pokusů s různými odrůdami máku, při nichž jsme vycházeli z teoretických předpokladů, ale jejichž hlavním kritériem byly praktické výsledky výnosů semene a makoviny. (4) 20

3.2 Setí máku Při výsevu máku je třeba vhodně sladit dobu setí, velikost výsevku a jeho způsob. 3.2.1 Doba výsevu Závisí na průběhu předjarního počasí. Měli bychom vysévat bezprostředně po přípravě pozemku do vyzrálé půdy, co nejdříve na jaře. Půdní podmínky nám však musí umožnit osivo rovnoměrně rozložit do stejné hloubky. Proto nelze termín výsevu uspěchat na úkor kvalitní předseťové přípravy. Závisí na faktorech týkajících se nadmořské výšky, průběhu počasí na jaře, zaplavení pozemku aj. (4) 3.2.2 Velikost výsevu Pro docílení dobré sklizně by jsme se měli řídit pravidlem, podle něhož bude dosaženo v prostoru optimálního počtu pravidelně rozmístěných rostlin, pokud možno ve čtvercovém sponu bez dalších úprav porostu. Závisí i na použitém secím stroji, kvalitě osiva, hloubce výsevu, jarní přípravě půdy, počasí i jiných faktorech. Ukazuje se však, že při velmi dobrých podmínkách výsevu postačuje výsev 0, 8 kg. V běžných poměrech vyséváme 1, 2-1, 5 kg osiva na hektar. Výsev tohoto množství nám umožňuje při meziřádkové vzdálenosti 20-25 cm dosáhnout potřebného množství rostlin na ploše bez dalších úprav porostu a prosvětlování nebo jednocení. (4) 21

3.2.3 Způsob výsevu Pro rovnoměrné vzcházení máku je používán mělký výsev do hloubky 1-1,5 cm. Velmi důležitá je správná příprava povrchové půdy, jelikož běžné secí stroje neumožňují přesnou hloubku výsevu. 3.3 Ošetření porostu během vegetace Po zasetí a následném vzejití rostlin se další agrotechnika věnuje v případné úpravě porostů z hlediska optimálního počtu rostlin na plošné jednotce, ochraně proti plevelům, škůdcům, chorobám a u nedostatečně vyživených porostů dodatečné výživě na list. - v příznivých letech pro vzcházení rostlin jsou vzešlé porosty přehoustlé - takové porosty pak potřebují dodatečné opravné zásahy na snížení počtu rostlin na plošné jednotce - opravné zásahy prosvětlující porosty nemusí být příliš nákladné, zajistí zvýšené výnosy, které je zhodnotí 3.3.1 Příčné převláčení Je nutno s ním začít v době, kdy mají rostliny dva páry pravých listů. Nejúčinnější a proto nejčastěji používané jsou středně těžké brány s ostrými hřeby. Podle potřeby vláčení opakujeme, a to do doby, dokud nedosáhneme potřebného množství rostlin. 3.3.2 Prosekávání řádků Husté porosty jsou prosekávány tak, aby v malých skupinách, zbylých po prosekání, zůstaly málo početné skupiny rostlin, které jsou od sebe vzdáleny asi 15 cm. (4) 22

3.3.3 Pěstování máku ve dvojkultuře Rostliny se vysévají buď současně, smíchané s osivem máku do týchž řádků, nebo odděleně, mezi řádky máku nebo napříč. Nejčastěji se při takové úpravě porostu využívá pěstování máku s krmnou mrkví nebo kmínem. Tabulka 1: Průměrné výnosy z 1 ha různým způsobem prosvětlování ZPŮSOB PROSVĚTLENÍ KONTROLA (JEDNOCENÍ) SEMENE VÝNOS V % PRÁZDNÝCH MAKOVIC 100 100 PROSEKÁNÍ 105, 2 107, 5 PŘÍČNÉ VLÁČENÍ 94, 7 96 DVOJKULTURA 82, 7 79, 9 3.4 Chemická ochrana proti plevelům Hlavní ochrana proti plevelům by měla začít již v předplodinách, protože v nich je ochrana snazší. Mák je totiž proti herbicidům méně odolný a nemáme k dispozici speciální přípravky, zaměřené na ochranu porostů máku. Proto používáme přípravky určené pro jiné plodiny ve snížených koncentracích. O to pečlivější a přesnější musí být aplikace herbicidů v máku z hlediska jejich koncentrace, přesné aplikace bez překrývání ošetřených pásů a optimální doby použití. V opačném případě může snadno dojít k poškození rostlin nebo je zásah neekonomický, kdy při příliš nízkých koncentracích přípravku nejsou rostliny plevelů zlikvidovány. (pozn. - v dnešní době už existují kvalitní herbicidy registrované přímo do máku, ale i tak je nutné býti při jejich použití opatrný a důsledně se řídit doporučeními pro aplikaci) (4) 23

3.5 Ochrana proti chorobám a škůdcům Níže jsou vypsány nejběžnější druhy chorob a škůdců, které napadají mák setý a vypsané postupy proti nim. 3.5.1 Srdéčková hniloba Patří mezi fyziologické choroby a je způsobena nedostatkem bóru v půdě. Nemocné rostliny se opožďují v růstu, nejmladší listy hnědnou, vzrostlý vrchol zasychá, poupata hnědnou a umírají. Ochrana spočívá ve zvýšení obsahu bóru v půdě. (4) 3.5.2 Spála máku Patří mezi komplexní choroby a objevuje se na slévaných půdách se škraloupem. Oslabené rostliny jsou následně napadány houbovými chorobami, nejčastěji v poškozeném místě, vznikajícím škrcením kořenového krčku u vzcházejících rostlin. Napadané rostliny padají a hynou. Hlavní ochranou jsou provzdušněné půdy netrpící kornatěním. (4) 3.5.3 Plíseň maková Choroba, která se přenáší semenem, se projevuje v podobě žlutohnědých skvrn na spodní straně listu v období přízemního růstu, za deštivého počasí a největší škody působí na starších rostlinách, kde se listy často svinují a jsou zkadeřené. Jsou-li napadeny stonky a poupata, objevují se i na nich šedivé až černé povlaky, osy zduřují, kroutí se. Nejlepší ochranou je použití osiva ze zdravých rostlin. (4) 24

3.5.4 Helmintospórioza máku Je nejzhoubnější chorobou, která může v příznivých letech snížit výnosy semene až o 80%. Napadá všechny části rostlin prakticky po celou dobu vegetace. Ve vysoké míře se choroba projevuje v době rychlého růstu v podobě hnědých, později černých skvrn a modročerných proužků na stoncích. Ochranou je zdravé osivo, případně fungicidní ošetření. (4) 3.5.5 Krytonosec kořenový Škodí bělavými larvami na kořenech mladých rostlin. Škodlivý je především žír dospělců. Larvy vyžírají podlouhlé chodbičky nebo kulaté otvory. Silněji poškozená rostlina vadne, žloutne a postupně zasychá. Jsou-li již napadeny kořeny, chemická ochrana je málo účinná. Proto je nejúčinnější, zasáhneme-li brouky ještě před kladením vajíček na listy, které začíná již ve druhé polovině dubna. (4) 3.5.6 Krytonosec makovicový Je vážným škůdcem na tobolkách máku. Brouk je typický bílou skvrnou na bázi tmavošedých krovek. Samičky kladou v době zakládání tobolek vajíčka do mladých pletiv. Vyvíjející se larvy vyžírají vnitřní přihrádky a zabraňují tak vývinu semen. Ochrana je podobná jako u krytonosce kořenového. (4) 25

3.5.7 Mšice maková Napadá listy, stonky, květy i tobolky. Sáním poškozené listy se svinují, ostatní napadené části jsou zdeformované a rostliny celkově oslabené. Při silném napadení pokrývají kolonie mšic velké části makovic, v nichž se tvoří méněcenná semena. Porosty je třeba chemicky ošetřovat selektivními insekticidy, je-li napadeno 5% rostlin. (4) 3.6 Sklizeň máku Mák sklízíme nejčastěji obilními kombajny, které jsou upraveny pro bezztrátovou sklizeň drobných semen. Při tomto postupu jsou měkká semena vystavena nárazům a tlakům a mohou být snadno poškozena, a to hlavně nejsou-li plně vyzrálá. Čím jsou semena vyzrálejší, tím jsou více odolná proti mechanickému poškození. Semena z vhodně pěstovaných porostů nevypadávají z tobolek, a proto sklízíme až v plné zralosti. I v tomto období jsou však semena v tobolkách vlhká a jejich vlhkost se mění nejen s průběhem počasí, ale i během dne podle teploty a podle vlhkosti vzduchu. Proto je nejlépe sklízet v poledních hodinách a podle vlhkosti vzduchu, tobolek a semene, upravovat a seřizovat mláticí ústrojí. (4) 3.6.1 Typy sklizně Při sklizni máku se doporučují zejména tyto dva typy. 3.6.1.1 Dvoufázová sklizeň Tento typ sklizně se používá ve vyšších polohách s větší vlhkostí vzduchu, kde mák dozrává až na počátku září. 26

Nejprve pomocí adaptéru k žací mlátičce sklidíme makovice a ty po dosušení vymlátíme a vyčistíme speciální mlátičkou pro drobná semena s hřebenovým mláticím ústrojím. (4) 3.6.1.2 Přímá sklizeň Používá se častěji, protože sklízecí mlátička je jednodušší a výkonnější. Při této sklizni zvedneme žací lištu tak, abychom usekávali jen makovice s co nejkratšími stonky, tedy pod úroveň nejníže postavených makovic. Mláticí ústrojí urazí tobolky v krčku nebo pod ním a rozbije je na větší kousky. Tím, že vyměníme žaluziové síto za speciální síto s kruhovými otvory, sklízíme pohromadě semeno a makovinu. Tuto směs dosoušíme pomocí aktivního větrání a následně separujeme. Tento způsob sklizně vyžaduje nepříliš náročné úpravy žacích mlátiček a prostory pro sušení směsi semene a makoviny. (4) 3.7 Ekonomika pěstování máku a jeho odbyt Současné ceny semene máku i makoviny a množství vývozu semene ukazují, že mák patří stále mezi ekonomické vysoce výnosné plodiny. Ekonomika pěstování je celkově závislá na technologii, kterou jsme během setí, celé vegetace a sklizně používali. "Systém výroby máku", který platí hlavně pro velkovýrobní způsob pěstování, byl v minulých letech propracován z důvodů zvýšení výnosu, kvality a celkovému zlepšení ekonomické efektivnosti jeho pěstování. Důležitým aspektem marketingu při prodeji máku je jeho jakost. V ČR se vyrábí více než pětina pšeničného pečiva, které je sypané mákem a asi 10% jemného pečiva s makovou náplní. 27

U semene dobře vyčištěného, vyzrálého, suchého, se zdravou vůni, aromatickou a zdravou příjemně nasládlou chutí, můžeme čekat zvýšený odbyt. O dobré kvalitě máku nerozhoduje jenom způsob pěstitelské technologie a sklizeň, ale také vhodné skladování a ošetřování. 3.8 Přehled důležitých údajů při pěstování máku Optimální ph půdy: 6,2-6,8 Hloubka předseťového zpracování půdy: Doba setí: Norma výsevu: Hloubka setí: Meziřádková vzdálenost: 4-5 cm březen/duben kolem 1,2 kg/ha 1,5-2 cm 30-40 cm Maximální počet rostlin ve skupinách po prosvětlení: 5 Dávky dusíku: v 1. trati: ve 2. trati: ve 3. trati 30 kg/ha 60-70 kg/ha 70-80 kg/ha Optimální počet rostlin na 1 m 2 : 60-70 Průměrný počet ha pro sklizeň jednou žací mlátičkou: 20-30 Vlhkost semene 1. jakosti: 8% (4) 28

II PRAKTICKÁ ČÁST 29

4 ÚVOD PRAKTICKÉ ČÁSTI Odrůdový pokus na máku setém byl v sezóně 2014 realizován na pozemku ZD Kylešovská a. s. v katastru obce Opava - Kylešovice, hon č. 55. Souřadnice parcely - 49 54'27.1"N 17 55'51.5"E. Pokusný porost byl založen 20. března a sklizeň 18. srpna 2014. Obrázek 1: Poloha parcely dle zjištěných souřadnic Pokus zaujímal plochu 30 x 45 m, tj. 1350 m 2 a byl tvořen 76 parcelami, každá o výměře 10 m 2. Výsev byl proveden maloparcelním secím strojem do 5 řádků o rozteči 25 cm. V pokuse bylo zaseto 19 odrůd máku setého s tím, vyskytovala na 4 parcelách, tj. ve 4 opakováních. že každá odrůda se 30

Tabulka 2: Nákres pole s čísly parcel a příklad rozložení parcel u odrůdy Aristo 944 981 982 1019 945 980 983 1018 946 979 984 1017 947 978 985 1016 948 977 986 1015 949 976 987 1014 950 975 988 1013 951 974 989 1012 952 973 990 1011 953 972 991 1010 954 971 992 1009 955 970 993 1008 956 969 994 1007 957 968 995 1006 958 967 996 1005 959 966 997 1004 960 965 998 1003 961 964 999 1002 962 963 1000 1001 31

5 HODNOCENÍ ODRŮDOVÝCH ZNAKŮ MÁKU SETÉHO BĚHEM VEGETACE 5.1 Setí Při vyhodnocování této vlastnosti se uvádí datum, ve kterém byly všechny odrůdy na jednotlivých parcelách zasety. 5.2 Vzejití Pro vzejití je podstatná doba (datum), kdy jsou řádky dostatečně znatelné. 5.3 Stejnoměrnost vzcházení Hodnotí se čísly (9-1) a jako míra velikostní vyrovnanosti již vzešlých rostlin, přičemž hodnota 9 indikuje nejlepší stav (zcela vyrovnané) a 1 nejhorší (zcela nevyrovnané). 5.4 Vyrovnanost porostu Hodnotí se před začátkem háčkování jako míra vyrovnanosti porostu. (9-1) 5.5 Začátek háčkování poupat Pro tuto vlastnost je podstatná doba, ve kterém 10% rostlin má ohnutá poupata. Opět se uvádí přesné datum. 5.6 Začátek kvetení Uvádí se datum, kdy alespoň 10% rostlin kvete na hlavní ose. 32

5.7 Konec kvetení Jedná se o datum, ve kterém je 90% rostlin již odkvetlých, 10% dokvétá. 5.8 Vyrovnanost ve výšce nasazení tobolek Hodnotí se před sklizní jen u nepoléhavých porostů. Uvádí se stupeň, v jaké míře stejné výšky mají dané odrůdy nasazeny tobolky. (9-1) 5.9 Poléhání Zapíše se datum prvního výskytu poléhání a bodově se uvede konečný stav před sklizní. (1-9) Poté se doplní zda typ poléhaní je typický (T) nebo vyvrácený (V). viz. kapitola 6. 10. 5.10 Délka rostlin Zjišťuje se až po odkvětu. Zapisuje se průměr z pěti měření na každé parcele. 5.11 Stejnoměrnost dozrávání tobolek Hodnotí se před sklizní jako barevná vyrovnanost dozrávajících tobolek. (9-1) 5.12 Zralost Datum, kdy jsou tobolky tvrdé natolik, že semena v nich chrastí. 5.13 Sklizeň Zapíše se datum, ve kterém byly všechny odrůdy na parcelách sklizeny. 33

6 VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ ODRŮD MÁKU SETÉHO BĚHEM VEGETACE Pracovala jsem s devatenácti odrůdami máku setého a u všech odrůd jsem pozorovala níže uvedené znaky. 6.1 Setí (datum) Všechny odrůdy byly zasety 20. března 2014. 6.2 Vzejití (datum) Zapisovala jsem datum, jakmile jsem zpozorovala viditelné řádky na každé parcele určité odrůdy. ARISTO 28. 4. 2014 BERGAMN 27. 4. 2014 BUDDHA 28. 4. 2014 GERLACH 23. 4. 2014 MAJOR 25. 4. 2014 MALSAR 26. 4. 2014 MARATON 28. 4. 2014 OPAL 27. 4. 2014 OPEX 27. 4. 2014 ORBIS 26. 4. 2014 OREL 25. 4. 2014 ORFEUS 25. 4. 2014 OP - P - 13 28. 4. 2014 34