Seminární práce výtvarná výchova Zámek Citov Eva Procházková V Brodku u Přerova, 3.B 6.6.2005
ÚVOD V této práci jsem se rozhodla psát o citovském zámku. Téma jsem si vybrala, protože bych později chtěla na vysoké škole studovat architekturu a touto prací jsem dostala možnost vyzkoušet si rozbor historické budovy. Obec Citov se nachází necelé dva kilometry od mého bydliště, Brodku u Přerova, a jeho zámek přitahoval mou pozornost, již když jsem byla malá. Později mě na zámku zaujaly především jeho překrásné malované stropy. Ve své práci jsem použila metodu popisu exteriéru i interiéru zámku a zaměřila jsem se především na stropní malby v přízemí i prvním patře. Podklady jsem čerpala z dokumentů o restaurování nástropních maleb, evidenčních listů zámku a stavebně historického průzkumu. PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně. Eva Procházková
CITOV Obec Citov se rozkládá na rovinatém území úrodné Hané, přibližně 10 Km západně od Přerova. Citov leží na levém břehu říčky Morávky, říčního ramene řeky Moravy. Citov a okolí
HISTORIE CITOVSKÉHO ZÁMKU První písemná zmínka o Citově pochází z roku 1283, kdy na listině Oldřicha z Lichtenburga vystupuje jako svědek Milíč z Citova. Roku 1305 vyměnil klášter dominikánek u sv. Kateřiny v Olomouci statky v Čechách, Služíně, Všebořicích a Ohrozimi za dědiny Brod, Milíčov a Citov. Od té doby až do zrušení kláštera roku 1782 náležel Citov k majetku olomouckých dominikánek. Ty si zde v 60. letech 18. století postavily barokní zámeček jako své letní sídlo. Po zrušení kláštera roku 1782 připadl statek Citov náboženskému fondu, od něhož jej v roce 1827 odkoupila za 79 590 zl. Rodina Pauspertových z Drachenthalu, která pak v Citově sídlila. Poté co roku 1843 získal citovský zámek sám Tobiáš Pauspert ml., dal strhnout dosavadní zámeckou budovu, stojící na okraji vesnice u panského dvora a na jejím místě dal postavit stavitelem Ferdinandem Rosou z Kroměříže nový,empírový zámek, dokončený roku 1845 (nákladem 60 000 zl.). Roku 1845 pak ještě pokračovalo vybavení zámeckých interiérů za velké účasti vídeňských řemeslníků a byla upravována i okolní zahrada, založená v 60. lech 18. stol., na přírodně krajinářský park. Citov se pak stal nejen sídlem vrchnosti, ale i hospodářským centrem, v němž byl i pivovar, stáje hájovny. Z tohoto období nemáme doloženy žádné větší opravy zámku. K poškození došlo zřejmě až při bojích koncem druhé světové války. Zámek byl 14. srpna 1945 dekretem prezidenta republiky vyvlastněn a 4. května 1946 byli Paul Hevin de Navarra s manželkou Augustou a dcerou Alexandrou odsunuti s transportem do amerického pásma v Německu. Národním správcem, zámku v Citově byl jmenován ONV Přerov, nadlesní L. Rédl z Citova. Zajištěný zámek byl uzavřen spolu s věcmi tak, jak zůstali uloženy po demolování zámku armádou a partyzány údajně šlo již jen o nábytek. Umělecké předměty tam dle této zprávy již nebyly. Roku 1947 začaly v zámku úpravy na zřízení dvoutřídní obecné školy a mateřské školy a dvou kanceláří a zasedací síně pro MNV Citov, který získal zámek s podmínkou udržování zámecké budovy a okolí. V roce 1948 byla opravena elektroinstalace, roku 1949 byl upraven byt pro školníka a pro ředitele národní školy, nové WC. Již z roku 1950 pochází první stížnosti na špatný stav zámecké budovy, zejména střechy, jejíž krytina a okapy byly děravé a zatékalo jimi, což způsobovalo vlhnutí zdí a padání omítky. Roku 1951 a 1960 byly provedeny opravy. Fasáda zámku byla obnovena roku 1968. V současné době je celý areál zámku využíván pro potřeby obce. V přízemí má sídlo obecní úřad, místní knihovna a mateřská škola. V patře je obřadní síň a byt kastelána. Rovněž park a sklepení jsou periodicky využívány ke kulturně společenským účelům.
POPIS ZÁMKU Vnější popis Zámek v Citově je situován v areálu nevelkého přírodně-krajinářského parku, v jehož sousedství se nalézá také někdejší hospodářský dvůr. Zámek je volná jednopatrová budova s trojosým portikem ve střední ose. Hlavní průčelí Fasády mají jednoduchou pozdně empírovou koncepci. Patrový portikus se v přízemí otevírá trojicí půlkruhových arkád na sloupcích, z bočních stran jsou širší arkády. Pilíře mezi arkádami mají sokly obložené pískovcovými deskami, jinak je plocha průčelí portika hladká. Ve střední arkádě jsou umístěny tři kamenné schody a do bočních jsou vloženy úseky litinového zábradlí, složeného z prutů, tvarovaných jako nahoru se zužující sloupky, vyrůstající z kalichových patek, posazených na válcové soklíky a završené vegetabilními hlavicemi. Arkády jsou z bočních stran uzavřeny prosklenými dřevěnými stěnami Vlastní pravoúhlý vstup v interiéru portiku je ve střední ose. V něm jsou usazeny původní dvoukřídlé dveře s profilovanými obdélnými výplněmi. V geometricky členěném světlíku jsou vsazena barevná skla. Dvojice oken po stranách vstupu mají pásovou šambránu a stejný tvar jako všechna ostatní okna na fasádách zámku. Přízemí portika zakončené hranolovou římsou, tvoří podklad prosklené verandě v prvním patře, z čelní strany členěné čtyřmi útlými kamennými sloupky, s profilovanými patkami, hlavicemi s vegetabilním motivem a čtvercovými krycími deskami, a na něž dosedá hladký architráv. Dříky sloupu jsou kanelované a v rozestupech mezi nimi je plná parapetní zídka. Portikus završuje profilovaná korunní římsa a z čelní strany je umístěn trojúhelníkový štít v jehož ploše je kruhový ciferník hodin. Ze sedlové střechy vstupního útvaru vyrůstá hranolová věžka otevřená do čtyř stran půlkruhově zakončenými okénky. Na vrcholu jehlanové střechy věžky je posazena kovaná korouhev se znakem Pauspertů a rodiny de Navarre.
Detail vstupního portika Kovaná korouhev na vrcholu vížky Po stranách portika má budova v obou patrech po čtyřech oknech. Vnější fasáda je v přízemí členěna páskovou rustikou, v patře je hladká. Okna jsou lemována tenkými pásovými šambránami. Pod okny prvního patra je plochá průběžná parapetní římsa, na kterou navazují pásové šambrány. Průčelí završuje bohatě profilovaná korunní římsa. Okna jsou dvoukřídlá, členěna na šest tabulek. Detail rizalitu na zadní straně zámku Jelení trofej Stejně jsou řešeny i tříosé boční fasády a také zahradní průčelí, které je ve středu rozděleno předsazeným rizalitem s trojúhelníkovým štítem, v němž je umístěna jelení trofej. Rizalit má v přízemí vstup se schodištěm. Osazeny jsou dvoukřídlé dvojité dveře (vnější křídla jsou novodobá a vnitřní, s prosklenými výplněmi, dosud původní).
Fasáda v přízemí rizalitu je hladká, okna mají stejný tvar a členění jako na zbylých částech fasád. V prvním patře je do střední osy situován balkon nesený čtveřicí volutových konzol, ozdobených motivy akantových listů. Litinové zábradlí má stejný tvar, jako u vstupního portiku. Balkónové dveře jdou dvojité (vnější dvoukřídlá novodobá, vnitřní původní). V patře rizalitu není vedena průběžná parapetní římsa, okna mají jen ploché pásové šambrány. Na levém bočním průčelí zámku je boční vstup s jednoramenným schodištěm obloženým pískovcovými deskami. Na dvojitými dvoukřídlými dveřmi je umístěná stříška z vlnitých laminátových ploten nesených kovovou konstrukcí. Na pravém bočním průčelí je pak umístěn podúrovňový vchod do suterénu zámku s otevřeným schodištěm. Detail volutových konzol Vstup na levém bočním průčelí Zadní průčelí zámku
Přízemí Interiér přízemí je řešen jako podélný trojtrakt se středním chodbovým traktem. Tato dispozice je užita ve všech podlažích objektu. Celé přízemí má klenuté stropy. V obytných prostorách jsou užity klášterní klenby z větší části s dekorativní výmalbou a zbylé části mají většinou nízké segmentové klenby. V centrální části je umístěna vstupní hala navazující na čelní portikus a hlavní schodiště. Segmentovou klenbu přední části zdobí jednoduchá modrošedá malba členící její plochu na tři čtvercová pole, v jejichž středu jsou umístěny malované kruhové terče s háky k zavěšení osvětlovacích těles lemované jemným vegetabilním ornamentem, užitým dále v nárožích výplní. Nástropní malby ve vstupní hale Naproti hlavního vstupu haly je situován vstup do středního sálu zahradního traktu, na který v pravé i levé části navazují dva menší sály. Klenba středního sálu (prostora č. 2) je opatřena dekorativní výmalbou. Ve vrcholu klenby je umístěna malovaná zlatá rozeta lemovaná bohatou vegetabilní arabeskou. Střední motiv je umístěn do kruhové výplně z níž v hranách klenby vybíhají pásky, dělící celou kompozici na čtyři části, vroubené jemnými bordurami. Všechna čtyři pole mají výzdobu s kruhovými ovocnými zátišími, s mušlemi, akantovými rozvilinami a motivy stylizovaných labutí. Celá kompozice je provedena v tlumené pastelové barevnosti. Dekorativní výmalba klenby středního sálu Sousední prostora (č.3) napravo od centrálního sálu má klenutý strop lemovaný malovanou římsou. V nárožích jsou umístěny rokajové motivy a květinová zátiší. Ve vrcholu je do křížové kompozice sestavena do čtveřice dalších květinových zátiší s centrální rozetou a úponkovými arabeskami. Ve zdi je vyhloubena široká segmentovaným obloukem zaklenutá nika.
Malba v prostoře č.3 Detail Nárožní místnost (č.4) pravé půle zahradního traktu má malovanou klenbu v odstínech blankytné modře a akcenty růžovo-červené a šedo-zelené. V nárožích jsou umístěny ronda s květinovými zátišími a ve vrcholu zlatá rozeta na modrém pozadí zakomponovaná v jemné arabesce. V nárožích jsou užity motivy klásků a ornamentálních květů. Strop místnosti č. 4 Rondo s květinovým zátiším V protější části zahradního traktu je malbou ozdobena pouze klenba místnosti č. 9, sousedící s centrálním sálem, v nárožní prostoře č. 10 je výmalba patrně přelíčena. Malba klenby prostory č. 9 je tvořena pěti do kříže sestavenými rozetami provedenými v hnědookrové barevnosti. Rozety jsou spojeny šedomodrými pásky, lemovanými ještě červenými vlnkami. Zdá se, že původní kompozice byla částečně zabílena. V místnosti jsou zachována původní hnědě glazovaná kachlová kamna. Místnost č. 9 Detail rozety
Kachlová kamna v místnosti č. 9 Detail horní části Další malovaný strop je v rohové místnosti předního traktu napravo od schodiště (prostora č. 6). Na bohatou ilusivní římsu navazují lunety s motivem dvojice labutí a vázy s květinami. Uprostřed je umístěn modrobílý motiv rozety v bohaté akantové rozvilině. Malovaný strop v prostoře č. 6 Rozeta v akantové rozvilině, detail Lunety s motivem labutí a vázy s květinami
Malbou je rovněž zdobená necková klenba nevelké místnosti č. 5 ve středním traktu, která spojuje rohové prostory č. 6 a č. 4. Patu klenby obíhá ilusivní římsa vroubená nahoře zeleno-růžovou páskou, z níž vyrůstají trojúhelné ornamentální kompozice s modrozelenými lístečkovými arabeskami. Ve středu je kruhová rozeta začleněna do kosočtverečného útvaru s rozvilinovými arabeskami. Na tuto prostoru navazuje krátká chodbička 5a, která pokračuje širší klenutou chodbou č. 8, propojenou s centrální halou č. 1. Místnost č. 7 napravo hlavního schodiště má klenbu bez dekorace, je spojena s prostorou č. 6 v nároží předního traktu a s chodbou č. 8 ve středním traktu. Boční vstup v levé části budovy přízemí je vyústěn do chodby (prostora č.11), zaklenuté segmentovou klenbou, z níž je protilehlými dvoukřídlými dveřmi přístupná rohová prostora č. 10 v zahradním traktu a prostora č. 12a b, později rozdělená příčkou v předním traktu. Z prostory č. 12b je přístupná sousední, také později zdí přepažená místnost č. 13a-c. Klášterní klenby prostor č. 12 i 13 jsou bez dekorativní výzdoby. Popsanou chodbu č. 11 spojuje se vstupní halou úzká chodba č. 14 se segmentovou valenou klenbou. Zní je dále přístup na vedlejší schodiště a vstup do prostory č. 13b. Vedlejší schodiště První patro Hlavní schodiště je dvouramenné, vyústěno do schodišťové haly v prvním patře, od níž je odděleno prosklenou dřevěnou stěnou. Horní schodišťové rameno je opatřeno litinovým zábradlím. Ve středu plochého stropu nad schodištěm je umístěna rozměrná rozeta. Celá malba je řešena v šedo-modro-bílé. Detail rozety nad schodištěm Hlavní schodiště Obdobně byl zřejmě vyzdoben i strop schodišťové haly (prostora č. 20), kde je však původní výmalba zčásti zalíčena. Zachovány jsou pouze motivy v kosočtverečném vegetabilním rámování. Dlažba haly je dosud původní, z čtvercových keramických desek.
Detail malby nad schodištěm Zbytek malby ve schodišťové hale V patře jsou všechny stropy ploché, rozvržení místností navazuje na přízemí.v zadním traktu je rovněž pět propojených místností,dnes je však tento systém porušen pozdějším zazděním dveří mezi centrálním sálem č. 21 a prostorou č. 23 a novým probouráním průchodu mezi místností č.22 (jsou zde zachována kachlová kamna), nalevo sálu, a prostorou č. 31. Malované stropy zůstaly zachovány pouze v místnostech č. 21, 23 a 24. Strop hlavního sálu lemuje bordura s akantovými motivy, do které je vepsán ovál zdobený rokajovými a akantovými prvky. V nárožích jsou umístěny kartuše s erby. Ilusivní oválné zrcadlo je provedeno v šedo-okrové barevnosti, erby jsou pestře barevné. Bordura s motivem akantových listů Erby Pauspertů a de Navarrů Detail
Dekorativní výmalba sousední prostory č. 23 je provedena v šedo-okrové barevnosti. Středová rozeta je umístěna v kruhu s červeným pozadím, který je dále položen ve větším kruhu akantových lístků. Okolo jsou zobrazeny motivy mušlí v akantových rozvilinách a v nárožích vnitřního malovaného rámu jsou hrozny. Detail květinového zátiší Výzdoba stropu prostory č. 24 je rozdělena na tři pole, do středního je vepsán kruh s vroubkovaným okrajem, ve kterém po vnitřní straně probíhá ornamentální pás s růžovými stuhovými motivy, doplněnými modrou kresbou. V obdobném stylu je také středová rozeta, provedená v zelenomodré a zlatokovové a doplněná bohatým lineárním oblemováním. V nárožích středního pole jsou květinová zátiší v akantových rozvilinách. V krajních polích jsou páskové ornamenty. Bordura stropu je zdobena motivem vinných úponků a stylizovanými rozetami. Strop prostory č. 24 Bordura s motivem vinných úponků Rohová místnost č. 34 byla zřejmě původně rozdělena prosklenou dřevěnou příčkou. Nárožní prostora č. 25 je propojena se sousední prostorou č. 24 a s menší místností č. 26 vedle schodiště. Chodba č. 27 ve středním traktu, přístupná ze schodišťové haly, tvoří spojnici mezi místnostmi č. 23, 24, a 26. V místnosti č. 25 jsou zachována kachlová kamna. Z haly je přístupná chodba č.28a b ve středním traktu levé části patra, nově rozdělená na dvě části. Zadní část chodby, do níž je vyústěno vedlejší schodiště z přízemí zpřístupňuje byt sestávající z předsíně č. 29 ve středním traktu odkud je přístupný pokoj č. 30 v zadním traktu a pokoj č. 32 s kuchyní č. 33 v předním traktu, kde se dále nalézá pozdějším přepažením vzniklé příslušenství bytu 34a c. Zbylou část předního traktu zabírají záchodky někdejší školy, přístupné z chodby č. 28 a ze schodišťové haly. Kachlová kamna z místnosti č. 25
Suterén Objekt je, kromě plochy vstupní haly a portiku, v celém rozsahu půdorysu podsklepen. Dispozice suterénu odpovídá rozvržení přízemí. Přístup je schodišťovým ramenem situovaným pod hlavní schodiště, dále vedlejším schodištěm z chodby č. 14 a zvenčí vnějším vchodem z pravého bočního průčelí. Zaklenutí tvoří systém segmentových kleneb. ZÁMECKÁ ZAHRADA Zámecká zahrada o rozloze 1,9428 ha se nachází na J okraji obce v nadmořské výšce cca 200 m.n.m. Západní hranici tvoří místní komunikace Citov - Tovačov, jižní a východní zemědělské pozemky a severní sad s rodinnou zástavbou. Park byl založen již v 60. letech 18. století, v první polovině 19. století byl Pausperty přetvořen v přírodně krajinářský park.
SOCHA DÍVKY Před hlavním průčelím zámku na zděném soklu ladně sedí dívka - víla. Má obnaženou pravou nohu a horní část těla. Obličej jí lemují dlouhé rozevláté vlasy. Na hlavě má věnec z vavřínových ratolestí. Ruce má pokrčeny ve výrazném gestu, hlavu nakloněnou napravo a pohled upřený na trpaslíka s vousem. Romantizující socha pochází z konce 19.století, má mytologický námět. Je vyrobena z dusaného betonu. Zrestaurována byla roku 1995. Socha dívky Detail trpaslíka
POUŽITÁ LITERATURA Evidenční listy nemovité kulturní památky - zámek v Citově 1963 Dokumentace o restaurování nástropních maleb 1989 a 1990 Stavebně historický průzkum - plány zámku 1999