Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Faktory působící na počet somatických buněk v mléce krav (Práce byla odevzdaná se všemi náležitostmi v roce 2011 a bude předložená k obhajobě v roce 2012) Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. Ing. Gustav Chládek, CSc. Vypracovala: Iveta Pekárková Brno 2012

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Faktory působící na počet somatických buněk v mléce krav (Práce byla odevzdaná se všemi náležitostmi v roce 2011 a bude předložená k obhajobě v roce 2012) vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis autora.

PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěla poděkovat prof. Ing. Gustavu Chládkovi, CSc. a Ing. Ondřeji Polákovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky při řešení mé bakalářské práce a za jejich věnovaný čas. Rovněž bych chtěla poděkovat svým rodičům, sestrám a celé mé rodině za všestrannou pomoc a trpělivost po celou dobu mého studia, a mému příteli Markovi Foltýnovi za psychickou podporu.

ABSTRAKT Cílem této práce byla analýza faktorů, které ovlivňují počet somatických buněk v mléce krav. Jako jeden z nejvýznamnějších vlivů na PSB byl zjištěn vliv mastitidy, dále pak např. stádium a pořadí laktace nebo roční období, teplota a stres. V praktické části práce byly sledovány především vlivy ročního období a aktuální užitkovosti na PSB. Data použitá v této práci byla získána z kontroly užitkovosti, která probíhala jednou měsíčně od ledna 2009 do ledna 2010. Sledování bylo prováděno u souboru dojnic českého strakatého plemene skotu, v podniku ležícím na Českomoravské vrchovině. Data byla statisticky vyhodnocena pomocí analýzy rozptylu a mnohonásobného porovnávání (Tukey-B), programem UNISTAT 5.1. Oba sledované faktory měly statisticky průkazný vliv. Vliv ročního období byl statisticky průkazný, kdy nejvyšší počet somatických buněk byl zjištěn na podzim a nejnižší na jaře. Na PSB měla statisticky vysoce průkazný vliv (p 0,01) také aktuální užitkovost. Klíčová slova: mléko, kvalita mléka, počet somatických buněk (PSB), laktace, mastitida ABSTRACT The aim of the work consisted in determination and analysis of issues affecting somatic cell count (SCC) in cow milk. With mastitis, lactation stage, season, temperature and stress being the foremost factors impacting the SCC. The practical part was focused on a study of actual animal performance and season impact on the SCC. Data used in the work were obtained from an animal performance audit which had taken place monthly from January 2009 to January 2010. Target monitoring was performed on Czech spotted dairy cattle coming from a farm located in the Czech-Moravian highland. Results were evaluated by analysis of variance and multiple comparison test (Tukey-B) by UNISTAT 5.1 software. Both factors have shown to be statistically significant. Effect of season was statistically significant, with maximal somatic cell count in fall and minimal in spring. Actual animal performance considerably influenced (p 0,01) the SCC as well. Keywords: milk, milk quality, somatic cell count (SCC), lactation, mastitis

OBSAH 1 ÚVOD... 9 2 CÍL PRÁCE... 10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 11 3.1 Mléko a jeho složení... 11 3.2 Somatické buňky... 13 3.2.1 Rozdělení somatických buněk... 13 3.2.1.1 Makrofágy (mononukleární fagocyty, monocyty, kolostrální tělíska, pěnové buňky)... 14 3.2.1.2 Polymorfonukleáry (polymorfoynukleární fagocyty, neutrofilní granulocyty)... 14 3.2.1.3 Lymfocyty... 15 3.2.1.4 Epiteliální buňky... 15 3.2.1.5 Eozinofilní granulocyty... 15 3.2.1.6 Bazofilní granulocyty... 15 3.2.1.7 Erytrocyty... 15 3.2.2 Počet somatických buněk (PSB)... 16 3.2.2.1 Faktory působící na počet somatických buněk... 20 3.2.2.1.1 Záněty mléčné žlázy... 21 3.2.2.1.2 Výše užitkovosti... 24 3.2.2.1.3 Pořadí laktace, věk... 26 3.2.2.1.4 Stádium laktace... 26 3.2.2.1.5 Roční období, teplota... 29 3.2.2.1.6 Stres... 30 3.2.2.1.7 Krmivo... 30 3.2.2.1.8 Technika dojení a dojicí zařízení... 31 3.2.2.1.9 Plemenná příslušnost... 32 3.2.2.1.10 Ustájení... 32 3.2.2.1.11 Metabolická onemocnění... 32 4 MATERIÁL A METODIKA... 33 5 VÝSLEDKY A DISKUSE... 34

6 ZÁVĚR... 36 7 POUŽITÁ LITERATURA... 38 8 SEZNAM TABULEK... 41

1 ÚVOD Mléko představuje pro nově narozené jedince savců, tedy i člověka, v prvních stádiích života jediný zdroj výživy. Obsahuje v optimálně vyváženém poměru nutričně významné látky, které jsou důležité pro správný růst a vývin organismu. Tyto látky potřebuje tělo i v průběhu postupného dalšího vývoje a pro udržení vitality během celého života. Proto je mléko jako potravina nenahraditelnou součástí zdravé lidské výživy. Ačkoli spotřeba mléka konzumního dlouhodobě klesá, poptávka po výrobcích z mléka, zejména sýrů, nejen v České republice neustále roste. Nejžádanější je mléko kravské a výrobky z něj. Kvalitu produkovaných mléčných výrobků podmiňuje kvalita vstupujících surovin, tedy kvalita mléka. Jedním z jakostních ukazatelů mléka z hygienického hlediska je počet somatických buněk. Stanovení počtu buněčných elementů patří mezi stěžejní metody diagnostiky zdravotního stavu mléčné žlázy, popř. jiných zdravotních poruch u dojnic. Určitý počet buněčných elementů se v mléce normálně vyskytuje, aniž by byla zásadně ovlivněna jakost mléka. Jsou stanoveny limity nejvyššího průměrného přípustného množství somatických buněk v kravském mléce. Pokud tyto limity nejsou překročeny, mléko je považováno za mléko od zdravé dojnice. Při zvýšeném množství těchto elementů v mléce, než jsou stanovené hranice, jsou výrazně změněny vlastnosti a složení mléka, než když tyto počty stanovené limity nepřesahují. Je několik činitelů, které hladinu somatických buněk v mléce ovlivňují. 9

2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je vyhodnocení vlivů působících na počet somatických buněk v kravském mléce. V práci jsem se zaměřila především na výši užitkovosti, pořadí laktace, stádium laktace a roční období. 10

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Mléko a jeho složení Mléko je sekret mléčné žlázy, určený pro výživu novorozenců. Mléko je složeno z vody, sušiny a plynů. V podstatě je mléko biologická tekutina velmi složitého charakteru. Látky v mléce obsažené jsou v různém stupni disperze; např. mléčný cukr a převážná část minerálních látek tvoří pravé roztoky, bílkoviny jsou v mléce ve formě koloidní a mléčný tuk ve formě disperze tukových kuliček (GAJDŮŠEK, KLÍČNÍK, 1985). Ze základních složek mléka se jedná o sušinu, dále sušinu tukuprostou a plyny. Ze složek tukuprosté sušiny se jedná o bílkoviny a nebílkovinné dusíkaté látky, tuky a doprovodné látky, vitamíny, enzymy, hormony, buněčné elementy apod. (GAJDŮŠEK, KLÍČNÍK, 1985). JÍLEK a kol. (2008) uvádějí, že základní složení mléka je dáno obsahem vody, lipidů, sacharidů, proteinů a minerálií. Souhrn lipidů, proteinů, laktózy a popelovin je označován jako sušina nebo pevné složky mléka. Obsah laktózy je u všech druhů zvířat podobný, ale přesto významně kolísá. Mléko s vysokým obsahem proteinů je obyčejně charakteristické pro druhy s rychle rostoucími mláďaty, ale není to vždy pravda. Rozdílnost je zřejmá mezi plemeny uvnitř druhu (např. tuk a protein ve srovnání plemene Holstein a Guernsey). Existují jak rozdíly mezi jedinci stejného plemena, tak u samotného jedince v závislosti na fázi laktace a na tom, zda posuzujeme mléko na začátku či na konci dojení. Dodojky mají u krávy vyšší procento tuku. Obsah tuku v mléce krav je vyšší během prvních dvou týdnů po porodu, potom lehce klesá po 3 až 4 měsíce a dále klesá výrazněji. Obsah tuku a proteinů v mléce není ovlivňován změnou obsahu tuku a proteinů v dietě (JÍLEK a kol., 2008). 11

Tab. 1 Složení mléka vybraných druhů domácích zvířat a člověka v % (JÍLEK a kol., 2008) Druh Tuky Bílkoviny Laktóza Popeloviny Člověk 4,3 1,4 6,9 0,2 Kočka 7,1 10,1 4,2 0,5 Koza 3,5 3,1 4,6 0,8 Kůň 1,6 2,4 6,1 0,5 Ovce 10,4 6,8 3,7 0,9 Pes 9,5 9,3 3,1 1,2 Prase 7,9 5,9 4,9 0,9 Skot Ayrshire 4,1 3,6 4,7 0,7 Brown Swiss 4,0 3,6 5,0 0,7 Guernsey 5,0 3,8 4,9 0,7 Holstein 3,5 3,1 4,9 0,7 Jersey 5,5 3,9 4,9 0,7 Shorthorn 3,6 3,3 4,5 0,8 Tab. 2 Složení kravského mléka (MIKŠÍK, ŽIŽLAVSKÝ, 2005) Složka Obsah v % Voda 87,5 Tuk 3,8 Bílkoviny 3,3 Cukr 4,7 Minerální látky 0,7 Složení mléka je ovlivněno plemennou příslušností, individualitou krávy, stadiem mezidobí i délkou intervalu od předcházejícího dojení. V prvních 5 6 dnech po otelení je mléko označováno jako mlezivo (kolostrum). Mlezivo má na rozdíl od mléka vyšší sušinu, vyšší obsah bílkovin a minerálních látek, ale i somatických buněk. Mlezivo obsahuje ochranné látky pro telata (MIKŠÍK, ŽIŽLAVSKÝ, 2005). 12

Tab. 3 Složení zralého mléka a kolostra skotu (BOUŠKA, 2006) Složka mléka Jednotky Zralé mléko Kolostrum Voda % 88 74 Laktóza % 5,0 2,8 Celkové proteiny % 3,3 18 Kasein % 2,7 4 Tuk % 3,7 3,7 Sodík mmol/l 21,8 26,1 Hořčík mmol/l 4,1 6,2 Vápník mmol/l 30,0 42,5 Fosfor mmol/l 32,3 48,4 Železo mmol/l 29,5 18,1 Vitamín A µmol/l 1,4 1,8 8,4 10,8 Vitamín E µmol/l 840 9600 3.2 Somatické buňky Při mikroskopickém vyšetření mléka zjišťujeme v preparátu kromě mikroorganismů a nečistot i některé mikroskopické útvary, označované jako somatické buňky. V mléce všech savců se vyskytuje několik druhů somatických buněk. To ale neznamená, že je lze všechny nalézt v jednom vzorku mléka (GAJDŮŠEK, 2003). 3.2.1 Rozdělení somatických buněk Podle LUKÁŠOVÉ a kol. (1999) jsou somatické buňky převážně buňkami bílé krevní řady. Jsou to: makrofágy, polymorfonukleáry, lymfocyty. V menším zastoupení to jsou epiteliální buňky, eozinofily, bazofily, erytrocyty, histiocyty, plazmatické buňky, žírné buňky. 13

Tab. 4 Celkový počet bílých krvinek a zastoupení jejich jednotlivých typů u skotu (JÍLEK a kol., 2008) Živočich Leukocyty [G/l krve] Lymfocyty [%] Monocyty [%] Neutrofily [%] Eozinofily [%] Bazofily [%] Kráva 7-10 60-65 5-6 25-30 2-5 1 3.2.1.1 Makrofágy (mononukleární fagocyty, monocyty, kolostrální tělíska, pěnové buňky) Monocyty jsou velké buňky (15-20 µm) s laločným jádrem. Z kostní dřeně jsou monocyty vyplavovány do krve jako nezralé buňky. Cirkulují v krevním oběhu asi 1 den a dále jsou transportovány do tkání, kde se diferencují a přeměňují na mnohofunkční tkáňové makrofágy (alveolární makrofágy, Kupferovy buňky, peritoneální makrofágy). Životnost makrofágů je podle druhu tkáně i několik měsíců (JÍLEK a kol., 2008). Monocyty jsou ve formě malých kolostrálních tělísek (lipofágů) charakteristické pro mlezivo (GAJDŮŠEK, 2003). 3.2.1.2 Polymorfonukleáry (polymorfoynukleární fagocyty, neutrofilní granulocyty) Neutrofily jsou buňky první obranné linie, které rozpoznávají mikroorganizmy prostřednictvím chemotaktických signálů. Za fyziologických podmínek jsou do periferní krve vyplavovány jen segmentované neutrofily a malé množství nesegmentovaných neutrofilů. Zralá forma má tedy vícelaločné jádro s granulemi a glykogenovými částicemi nazývá se polymorfonukleární leukocyt (PMN). V krvi cirkulují neutrofily méně než 24 hodin, potom odcházejí do tkání, kde také hynou. Zásadní význam pro funkci neutrofilů mají granula, která jsou vlastně lyzosomy. Obsahují hydrolytické enzymy, které se podílejí na rozkladu bílkovin, nukleových kyselin, polysacharidů a lipidů. Neutrofilní granulocyty jsou tedy schopny pohlcovat cizí látky, tzn., že mají schopnost fagocytózy (JÍLEK a kol., 2008). Neutrofilní granulocyty (leukocyty), označované často v literatuře jako polymorfonukleáry, se objevují ve zvýšeném množství v mlezivu a v mléce před zaprahnutím, ale hlavně při onemocněné mléčné žlázy (GAJDŮŠEK, 2003). 14

3.2.1.3 Lymfocyty Největší zastoupení v mléce od zdravých dojnic tvoří lymfocyty. Lymfocyty mléka zahrnují T lymfocyty, které jsou zodpovědné za zprostředkovanou imunitu a B lymfocyty, které se transformují v plazmatické buňky produkující protilátky imunoglobuliny (GAJDŮŠEK, 2003). Lymfocyty patří mezi nejpočetnější bílé krvinky a jsou součástí imunitního systému. Lymfocyty žijí měsíce, roky nebo i celý život (JÍLEK a kol., 2008). 3.2.1.4 Epiteliální buňky Epiteliální buňky pocházejí z mléčné žlázy a odvozují se od dlaždicového vrstevnatého epitelu z povrchu vemene, struku a strukového vývodu, a cylindrického epitelu z mlékojemu a mlékovodů. Jde o odloupané elementy v rámci fyziologických procesů. V mléce se nacházejí ve velkém množství na začátku laktace i dojení (GAJDŮŠEK, 2003). 3.2.1.5 Eozinofilní granulocyty Eozinofilní granulocyty se liší od neutrofilních tvarem jádra, granulemi a barvitelností. V periferní krvi žijí déle než neutrofily. Jejich celkový počet je ovšem daleko menší (3 6 %) a vzrůstá při alergických a parazitárních onemocněních (JÍLEK a kol., 2008). 3.2.1.6 Bazofilní granulocyty Bazofilní granulocyty jsou zatím málo prostudovány. V krvi a kostní dřeni jsou málo zastoupeny. V cytoplazmě jsou obsažena velká granula, která obsahují histamin a heparin. Barví se tmavě modře a v krvi setrvávají asi 12 hodin (JÍLEK a kol., 2008). 3.2.1.7 Erytrocyty Z buněk červeného krevního obrazu erytrocyty se vyskytují v mléce nejčastěji při těžkých zánětech mléčné žlázy, případně při poranění vemene (GAJDŮŠEK, 2003). 15

Hlavní úlohou erytrocytů v organismu je transport dýchacích plynů mezi plicními alveolami a tkáněmi, transport živin, absorpce škodlivin. Erytrocyty savců jsou buňky bikonkávního tvaru, které během zrání ztratily jádro, mitochondrie a Golgiho aparát (JÍLEK a kol., 2008). 3.2.2 Počet somatických buněk (PSB) Počet somatických buněk je suma jaderných buněčných útvarů v mléce. Stanovuje se po předchozím barvení cytoplazmy, membrán, ale zejména jader, buď přímým počítáním preparátu pod mikroskopem nebo na automatických průtočných přístrojích typu fluorescenčních opticko-elektronických mikroskopů (Fossomatic nebo Somacount). Orientačně lze ke stanovení PSB s úspěchem využít také stájové testy založené na Whitesideově a Schalm-Noorlanderově reakci. Po smísení mléka s detergentem (u nás N nebo NK test) se naruší blána buněčná, dojde k vylití cytoplasmy, despiralizaci DNA a její reakci s mléčnými bílkovinami za vzniku vláknité sítě. Vyšší PSB způsobuje vznik hustší hlenovité směsi (GAJDŮŠEK, 2003). Počet somatických buněk (PSB) v mléce je především zdravotním ukazatelem vemene, neboť se zvyšuje s výskytem a vzrůstem intenzity především infekčního zánětlivého procesu (mastitidy). Za zdravou čtvrť vemene lze považovat takovou, která vykazuje PSB v mléce 100 tis./ml. Za pravděpodobně zdravou dojnici je obvykle považována taková, která má v individuálním vzorku mléka (z celého vemene, např. ve vzorku při kontrole mléčné užitkovosti) PSB 283 tis./ml (odvozeno na bázi logaritmických transformací). Při zvýšených PSB se vždy kromě snižování produkce mléka mění více nebo méně i jeho složení a vlastnosti. Proto jsou u směsného mléka stanovovány hraniční hodnoty PSB, kdy je možno ještě předpokládat bezrizikovou zpracovatelnost mléka. Stanovení počtu somatických buněk ve směsném mléce má tedy význam pro posuzování jeho kvality a technologické zpracovatelnosti. Pro bazénové vzorky dodavatelského mléka směrnice EHS i ČR stanovují u PSB hraniční hodnotu 400 tis./ml pro standardní mléko. Někdy, v případě proplácení výběrového mléka (extra kvalita), jsou požadovány hodnoty 300 až 200 tis./ml (GAJDŮŠEK, 2003). Syrové kravské mléko určené k výrobě konzumního tepelně ošetřeného mléka nebo mléčných výrobků musí vyhovovat následujícím normám (Zákon č. 203/2003 Sb.): 16

Tab. 5 Normy pro příjem syrového mléka do podniku pro ošetření mléka nebo do zpracovatelského podniku Celkový počet mikroorganismů při 30 C (na ml) < 100 000 (a) Počet somatických buněk (na ml) < 400 000 (b) (a) Geometrický průměr za dobu 2 měsíců, s nejméně 2 vzorky za měsíc. (b) Geometrický průměr za dobu 3 měsíců, s nejméně 2 vzorky za měsíc. Pokud objem výroby značně kolísá podle ročního období, může být Státní veterinární správou povoleno používat jinou metodu výpočtu výsledků během období nízké dojivosti Tab. 6 Počet somatických buněk (PSB) dle Vyhlášky č. 203/2003 Sb. dle ČSN 570529 - rozdělení do tříd jakosti (BAUEROVÁ, 2008): Třída jakosti Q I. II. III. PSB na 1 ml nejvýše 300 000 400 000 400 000 400 000 Počet somatických buněk ve čtvrťovém vzorku z prvních střiků je spolu s nálezem bakteriologického vyšetření prostředkem diagnostické klasifikace mastitid. Počet somatických buněk v individuálním vzorku krav (v konvovém vzorku) je prostředkem operativního řízení chovatelských a veterinárních činností v jednotlivých stádech a také prostředkem šlechtitelské prevence mastitid. Počet somatických buněk v bazénovém vzorku je významným jakostním znakem syrového mléka (LUKÁŠOVÁ a kol., 1999). LUKÁŠOVÁ a kol. (1999) uvádějí, že původně byl tento ukazatel považován v našich podmínkách za parametr odrážející zdravotní stav mléčných žláz dojnic stáda. V současné době však již v našich chovech tento parametr zdravotní stav dojnic neodráží, neboť se obecně rozšířil postup vytřiďování sekretů s vysokým obsahem somatických buněk za cenu výrazného snížení tržnosti syrového mléka. Počet somatických buněk v bazénových vzorcích mléka zůstává nadále významným jakostním znakem syrového mléka. Vyhodnocuje se výpočtem klouzavého geometrického průměru podle vztahu: x n g = x1 x2... x n, kde x 1. x n jsou prosté hodnoty PSB v jednotlivých odběrech n je počet hodnot zahrnutých do výpočtu 17

ŠKARDA (1990) poukazuje na nutnost si uvědomit, že počet somatických buněk v mléce je sice významným ukazatelem výskytu subklinických mastitid, ale pouze relativně přesným. Leukocyty se totiž rozpadají nejen po přestupu z krevního řečiště do dutinového systému mléčné žlázy, ale jejich rozpad pokračuje při dojení, transportu mléka potrubím a čerpadly, při jeho filtraci a během jejich uchovávání v chladicích tancích. Vzhledem k tomu, že se používají různá dojicí a chladicí zařízení, různé způsoby filtrace, různý počet čerpadel apod., nelze podle počtu somatických buněk v bazénovém vzorku mléka spolehlivě srovnávat výskyt subklinických mastitid mezi jednotlivými stády. Počet somatických buněk v bazénovém vzorku syrového mléka odráží především prevalenci infekcí mléčných žláz v závislosti na bakteriálních druzích patogenů mléčné žlázy. Nejlépe odráží infekce způsobené Streptococcus agalactiae, méně koreluje s infekcemi způsobenými Staphylococcus aureus a u dalších patogenů způsobujících především klinické formy mastitid nejsou již korelace žádné (HOFÍREK a kol.,2004). LUKÁŠOVÁ a kol. (1999) uvádějí, že absolutní počet somatických buněk je ovlivněn i patogenním agens a jeho patogenitou. Tab. 7 Absolutní počet somatických buněk a patogenní agens (LUKÁŠOVÁ a kol., 1999) Patogen Aritmetický průměr 3 1 [ 10 ml ] Geometrický průměr 3 1 [ 10 ml ] Staphylococcus aureus 1616 449 Streptococcus agalactiae 1965 793 Streptococcus dysgalactiae 1358 477 Streptococcus uberis 1125 578 Enterococcus spp. 591 239 negativní 494 174 Podle LUKÁŠOVÉ a kol. (1999) je absolutní i diferenciální počet somatických buněk rozdílný v jednotlivých funkčních obdobích mléčné žlázy. 18

Tab. 8 Absolutní a diferenciální počet somatických buněk ve funkčních obdobích mléčné žlázy (LUKÁŠOVÁ a kol., 1999) Období Absolutní počet 3 1 [ 10 ml ] Makrofágy [%] Polymorfonukleáry [%] Lymfocyty [%] Laktace 200 60 12 28 Kolostrální 280 37 37 26 Aktivní involuce 18000 43 19 38 Individuální vzorky mléka krav (konvové vzorky) jsou využívány plemenářskými organizacemi ke stanovení tučnosti mléka při kontrole užitkovosti již mnoho let. Od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se vyvíjí snaha použít tyto vzorky i ke stanovení počtu somatických buněk a takto získané údaje k rozlišení krav s infekcí mléčné žlázy. Počty somatických buněk bývají k tomuto účelu vyjadřovány logaritmické transformaci (log 2 ). Tento parametr se označuje jako skóre počtu somatických buněk (somatic cell score, SCS). Důvodem pro tuto transformaci je to, že lépe odráží bakteriologický nález hlavních patogenů mléčné žlázy, než prosté hodnoty počtu somatických buněk. Tabulka udává hodnoty skóre počtu somatických buněk (SCS) v konfrontaci s prostým počtem somatických buněk (PSB) (LUKÁŠOVÁ a kol., 1999): Tab. 9 Vztah mezi SCS a PSB SCS PSB 3 1 [ 10 ml ] 1 25 2 50 3 100 4 200 5 400 6 800 7 1600 8 3200 19

Pro hodnocení zdravotního profilu mléčných žláz za celou laktaci se skóre somatických buněk vyjadřuje jako laktační skóre (LSCS), tedy aritmetický průměr SCS za celou laktaci. Tyto diagnostické znaky se staly v USA základem Dairy Hend Improvement, tedy programu zlepšování mléčných žláz. Obdobný systém byl uplatněn i v řadě dalších zemí (skandinávské země, Francie, Estonsko) (LUKÁŠOVÁ a kol., 1999). 3.2.2.1 Faktory působící na počet somatických buněk V nízkém počtu jsou somatické buňky standardní součástí mléka a jsou odumřelé. Je však řada různých příčin, které mohou provokovat epitel mléčné žlázy k rychlejší regeneraci. V tomto okamžiku se začnou objevovat somatické buňky v mléce v několikanásobně vyšším množství (HOVORKOVÁ, 2007). Počty somatických buněk (PSB) ani zastoupení jednotlivých druhů nejsou v žádném případě konstantní veličiny, ale je to proměnná, která se týká nejen druhu, plemene či samotného jedince, ale i jednotlivých čtvrtí vemene téhož jedince a jsou ovlivněny řadou genetických i negenetických faktorů (GAJDŮŠEK, 2003). ŠTROS (1996) uvádí, že zvýšený počet somatických buněk zjišťujeme u krav při mastitidě, v mlezivovém období do 5. 8., ale i 10. dne po porodu (je záležitostí dosti individuální), v období říje, ve starodojném mléce a v období zaprahování, při náhlých změnách krmení a nesprávné krmné dávce s následnými metabolickými poruchami dojnic. Zvýšení počtu somatických buněk (SB) může být vyvoláno změnou vnějších podmínek chovu (vážení dojnic, zooveterinární opatření), které mohou způsobit větší zatížení organismu dojnic (stress). Dalším faktorem, který ovlivňuje zvýšení obsahu SB v mléce, je výživa a krmení. V neposlední řadě se na změně obsahu SB podílí i změna vnitřního prostředí mléčné žlázy vznik mastitid (SKÝPALA, FALTA, CHLÁDEK, 2008). Z vnějších faktorů jsou významné použité dojící zařízení a technika dojení - předojování, počet pulzů, hladina podtlaku (ŠTROS, 1996). 20

KADEČKA (1998) uvádí, že příčinou zvýšeného počtu somatických buněk je to z výživářských důvodů nejčastěji zkrmování plesnivých koncentrátů, hřejících nestabilních siláží, nesprávná struktura krmné dávky. Další důvod je neadekvátní zátěž dojnic, tlak na vysokou užitkovost. Zvýšený počet SB bývá někdy spojený s vyšším obsahem močoviny, nižším obsahem tuku v mléce. Příčinou zvýšeného počtu SB můžou být např. metabolické poruchy, stresová zátěž nebo sezónní působení vysokých teplot (ČEJNA, CHLÁDEK, 2005). Mezi neinfekční environmentální faktory ovlivňující počet somatických buněk v mléce patří například pořadí laktace, stadium laktace, úroveň chovatelské péče, podmínky dojení, stres aj. (GAJDŮŠEK, 2003). 3.2.2.1.1 Záněty mléčné žlázy Počet somatických buněk v mléce je znakem nezbytným pro diagnostiku zánětlivých onemocnění mléčné žlázy skotu, zejména subklinických mastitid. Subklinické mastitidy mají dominantní význam, neboť představují nejrozšířenější formu mastitid (uvádí se, že na jednu klinicky zjevnou mastitidu připadá 40 mastitid subklinických). V souhrnném efektu jsou jednou z nejvýznamnějších příčin zvyšování počtu somatických buněk v bazénovém vzorku mléka (HOFÍREK, 2004). Subklinická mastitis klinické příznaky se nezjišťují, mléko je nezměněné, počet buněčných elementů je > 100 000, v mléku se zjišťují patogeny. Klinická mastitis klinické příznaky jsou prokazatelné, mléko je změněné, počet buněčných elementů zvýšen, v mléku se zjišťují patogeny (HOFÍREK, 2004). Nejvýznamnějším činitelem ovlivňujícím absolutní i diferenciální počet somatických buněk je zánětlivý proces, při kterém vzrůstá počet somatických buněk ve čtvrťovém vzorku až o několik řádů (z 10 4 na 10 7 ). Za kritickou hodnotu pro rozlišení zánětlivého sekretu se považuje u krav 250 3 1 10 ml, u jalovic 150 3 1 10 ml ve čtvrťovém vzorku z prvních střiků mléka (LUKÁŠOVÁ a kol., 1999). Ve spolupráci s příslušným veterinárním lékařem provedeme vyšetření sekretu nejlépe všech čtvrtí dojených krav NK testem, který po posouzení výsledku a dalších případných vyšetřeních rozhodne a stanoví závazná opatření pro zajištění nápravy (ŠTROS, 1996). 21

Při smísení reagens s mlékem se zvýšeným počtem buněčných elementů dochází ke změně konzistence ve formě různě viskózního gelu. NK test je určen pro hodnocení čtvrťových vzorků mléka, u kterých dochází i ke změně v hodnotách ph mléka. V tomto testu je obsažen barevný indikátor, který může kromě vzniklého gelu tyto změny ph zjistit (ŠUSTOVÁ, 2005). Udává se, že tento test má diagnostickou účinnost pouze 67 % shody s referenčními diagnostickými metodami. Vyšetření v kolostrálním období a v období zaprahování, kdy sekret obsahuje zvýšený počet buněk, má orientační význam a má být provedeno komparací nálezů na jednotlivých čtvrtích. Byla navržena kvantifikace diagnostických nálezů výpočtem tzv. čtvrťového iritačního indexu, což je součet zjištěných bodových hodnot testu, dělených počtem vyšetřených čtvrtí. Bodová hodnota indexu tedy činí 0 až 4 (HOFÍREK, 2004). Tab. 10 Bodové hodnoty stupňů pozitivity a jim odpovídající počty somatických buněk (HOFÍREK, 2004) Bodová hodnota testu 3 1 Počet buněk [ 10 ml ] Směrodatná odchylka 0 284,5 91,6 0,5 366,4 129,8 1 659,6 230,7 2 1617,5 521,3 3 7546,5 4993,5 4 Zjevná mastitida Nejvíce problémů s kvalitou mléka způsobují záněty začínající a dosud dobře nerozpoznané, eventuálně probíhající inaparentně. Mléko od ještě zdánlivě zdravé dojnice (ale už s velmi vysokým počtem somatických buněk) se dostává do standardního mléka a zvyšuje tak v něm jejich počet (HOVORKOVÁ, 2007). Podle literatury rezistenci nebo naopak vnímavost mléčné žlázy k mastitidě ovlivňuje mnoho morfologických, fyziologických a imunologických faktorů, přičemž každý z nich je do určité míry dědičný (GAJDŮŠEK, 2003). Je prokázáno, že nejvyšší pravděpodobnost vyléčení mastitidy je u krav s individuálním počtem somatických buněk (dále jen IPSB) do 700 000/ml. To jsou vhodné 22

adeptky pro léčbu. Léčba krav s vyšším IPSB tzv. milionářek je pak ekonomicky nerentabilní a z hlediska návratu k plnohodnotné produkci je prognóza takovéto léčby nepříznivá. Proto se ve špičkových chovech léčba infikovaných dojnic přesouvá z kategorie milionářek do kategorie dojnic podezřelých z infekce. Jedná se o dojnice, které vykazují při pravidelném měsíčním stanovení IPSB 50 % navýšení od posledního odběru a jejichž IPSB převyšuje 200 000/ml, což je v zahraničních vyspělých chovech považováno za hraniční hodnotu. V naší praxi za hodnotu, která již řadí dojnici do kategorie podezřelých, považujeme 400 000/ml (ZELINKOVÁ, 2008). Existuje názor, že pomocí IPSB je možné diagnostikovat jen 10 % až 20 % skutečných infekcí mléčných žláz. Je tomu tak proto, že IPSB je ovlivněn celou řadou interferujících činitelů, např. plemennou příslušností, stádiem a pořadím laktace, ročním obdobím, onemocněním krav, což prokázali i čeští autoři (RYŠÁNEK, BABÁK, 1997). Tab. 11 Posouzení zdravotního stavu vemene ve stádě podle počtu somatických buněk v bazénovém vzorku mléka (VEČEŘOVÁ, 1997) Počet buněk Zdravotní stav vemene ve stádě Ztráty v produkci mléka 100 0000/ml Velmi dobrý 0 3 % do 200 000/ml Uspokojivý 3 6 % do 400 000/ml Je ohrožen, roste počet dojnic s onemocněním 6 8 % vemene Postup Vyšetření všech dojnic Léčba nemocných dojnic Prevence dalších onemocnění vemene 400 000/ml Je silně narušen Vysoký počet dojnic s onemocněním vemene Postup Vyšetření všech dojnic Léčba nemocných dojnic Zavedení programu na kontrolu mastitid 8 % 23

3.2.2.1.2 Výše užitkovosti S vědomím, že až 70 % ekonomických ztrát v důsledku snížené mléčné užitkovosti je způsobeno subklinickými mastitidami, je současně zaváděné sledování individuálních hodnot somatických buněk v mléce jednotlivých dojnic progresivním činem řešícím potřeby zemědělské prvovýroby mléka, zvláště ve spojení s uplatňováním kontrolního mastitidního programu (TICHÁČEK, HANUŠ, 1994). Zvýšený počet somatických buněk je důsledkem šlechtění skotu se zaměřením na vysokou produkci mléka. U dojnic s vyšší užitkovostí je často mírné zvýšení počtu somatických (epiteliálních) buněk v souvislosti s jejich rychlejším opotřebením zcela přirozené a fyziologické. Řešením je vhodný výběr genetického materiálu se zaměřením na dojnice (ale i býky), kteří produkují potomstvo s vysokou užitkovostí a delší životností epitelu (HOVORKOVÁ, 2007). Tab. 12 Vztah mezi počtem somatických buněk a sníženou mléčnou užitkovostí (VE- ČEŘOVÁ, 1997) Počet somatických buněk Ztráta mléka (%) 100 000 3 200 000 6 300 000 7 400 000 8 500 000 9 600 000 10 800 000 11 1 000 000 12 U stád s vysokou užitkovostí se v některých případech začíná využívat rutiny 3 denního dojení. Byl analyzován i vztah mezi frekvencí dojení a počtem somatických buněk v mléce, včetně četnosti výskytu onemocnění mléčné žlázy (DOLEŽAL, GREGORIADESOVÁ, 2002). 24

Tab. 13 Počet somatických buněk v mléce v jednotlivých obdobích laktace a četnost Období laktace onemocnění mléčné žlázy (DOLEŽAL, GREGORIADESOVÁ, 2002) I. (do 30 dní laktace) II. (do 100 dní laktace) III. (do 200 dní laktace) IV. (krátce před zasušením) Četnost výskytu klinického onemocnění vemene v % stavů Průměrný počet somatických buněk v tis./ml mléka 2 denně 3 denně 235 212 223 264 225 164 179 225 Rozdíl v % 100 % - 2 denně 95,7 77,4 80,3 85,2 22,2 20,4 91,9 Doba onemocnění ve dnech 8,9 6,4 71,9 Z výsledků jsou patrné výrazné rozdíly v počtu somatických buněk u skupin s 2 až 3 denním dojením. Skoro všechny uzavřené laktace vedly při 3 denním dojení ke snížení počtu somatických buněk. Další analýzou údajů bude možné zpřesnit významnost rozdílů, a to zvláště u krav na první až páté laktaci. I zde se na první pohled jeví určité významnější rozdíly. Ze sledování opět vyplynulo, že i když se počet somatických buněk při 3 denním dojení snížil o 24 %, četnost výskytu klinického onemocnění vemene byla v obou skupinách nevýznamně rozdílná. Podstatnější rozdíl byl však v počtu dnů onemocnění mléčné žlázy. Tam zcela zřejmě působením častějšího vydojování došlo v důsledku tzv. vyplachovacího efektu k rychlejší normalizaci stavu. Vemeno je 3 za den vyprazdňováno, přičemž patogenní zárodky z mléčné žlázy jsou odstraněny. I z tohoto sledování vyplývá význam častějšího vydojování mastitidních krav i v podmínkách s trvale 2 denním dojením. Zkrácení doby vyléčení o více než 3 dny má obrovský ekonomický efekt (DOLEŽAL, GREGORIADESOVÁ, 2002). Také BOUŠKA a kol. (2006) uvádějí, že zvýšení četnosti dojení má pozitivní vliv na zlepšení zdravotního stavu mléčné žlázy, což se projevuje také snížením obsahu somatických buněk v mléce. 25

3.2.2.1.3 Pořadí laktace, věk Další fyziologický faktor, který způsobuje zvýšení buněčných elementů v mléce, je počet laktací, případně stáří zvířete. Nejvyšší počet buněčných elementů je popisován v 5. a případně 8. 9. laktaci (ŠTROS, 1998). Byl zaznamenán významný vzestup laktačních průměrů počtu somatických buněk od první do desáté laktace, a to i u krav, které v den vzorkování byly prosté infekce. Lze ovšem předpokládat, že mimo termín vyšetření tato zvířata prodělala subklinické a aseptické mastitidy. U dojnic v desáté a vyšších laktacích počet somatických buněk klesá, což se vysvětluje tím, že tak vysokého věku se dožívají pouze zvířata zvláště odolná vůči infekci a zraněním mléčných žláz (LUKÁŠOVÁ a kol., 1999). Vlivem věku na počet somatických buněk v kravském mléce se zabývala řada autorů a vesměs se shodují na tom, že se stoupajícím věkem se zvyšuje počet somatických buněk. Příčinou toho však není věk samotný, ale to, že starší krávy prodělaly více zánětů mléčné žlázy, ty způsobily poškození epitelů, které potom snáze podléhají nové infekci (GAJDŮŠEK, 2003). 3.2.2.1.4 Stádium laktace Mezi faktory, které způsobují zvýšený počet somatických buněk, patří fyziologický stav dojnice, to znamená, ve kterém dni nebo období laktace se dojnice právě nachází. Tento důvod je v podstatě neovlivnitelný. Chovatel má nepatrný vliv, pokud ano, tak v dlouhodobém horizontu (HOVORKOVÁ, 2004). Kolostrum má významně více buněčných elementů než zralé mléko. U prvotelek je počet buněčných elementů vyšší než 1 000 000/ml, 14 dní po porodu 500 000/ml a teprve po dvou měsících je počet buněčných elementů minimální. Návrat k normálním hodnotám probíhá individuálně, zpravidla do 6 týdnů po porodu. Často dosahují přední čtvrti tohoto stavu rychleji než čtvrti zadní. Počet buněčných elementů kolísá i mezi ranním a večerním nádojem, když není předně dodržen interval mezi dojením. Ke zvýšení počtu buněčných elementů dochází i ke konci laktace (ŠTROS, 1998). Vyšší počet somatických buněk byl zaznamenán při večerním dojení oproti rannímu. Někteří autoři uvádějí, že to platí pouze pro sekrety infikovaných mléčných žláz (LUKÁŠOVÁ a kol., 1999). 26

Počet somatických buněk je zvýšen na začátku laktace, po 5 až 14 dnů. K podstatnému zvýšení dochází na konci laktace. Zřetelně je to možné pozorovat, když se mléko začíná měnit ve starodojný sekret, při poklesu denního výdojku pod 4 kg mléka (LUKÁŠOVÁ a kol., 1999). V prvním týdnu laktace je počet somatických buněk nejvyšší, poté se snižuje a ke konci laktace opět stoupá (v konečné fázi laktace množství mléka klesá a stejný počet somatických buněk se tak ředí v menším objemu) (GAJDŮŠEK, 2003). Dojnice na začátku laktace prodělávají negativní energetickou bilanci. Existuje předpoklad, že NEB se projevuje ve zvýšení obsahu kyseliny citronové v mléce. Kyselina citronová je produkována všemi tělními buňkami, proto byla vyslovena domněnka, že zvýšený obsah kyseliny citronové koreluje se zvýšeným počtem somatických buněk v mléce. Do pokusu bylo zařazeno 110 dojnic plemene český strakatý skot (DUCHÁ- ČEK a kol., 2010). V měsících dubnu a květnu byla u dojnic českého strakatého plemene a jeho kříženek s holštýnským plemenem hodnocena mléčná užitkovost pomocí následujících parametrů: den laktace, denní dojivost, obsah močoviny, počet somatických buněk v mléce. Byly sledovány rozdíly výše uvedených parametrů užitkovosti mezi oběma sledovanými měsíci (duben a květen) vzhledem k: - denní dojivosti dojnic v měsíci dubnu (nízká do 20 kg, střední 20 až 30 kg a vysoká nad 30 kg) - stáji (chovu) (A a B) - stadiu laktace (1. sto dnů, 2. sto dnů a 3. sto dnů) K hodnocení rozdílů bylo použito vícefaktorové analýzy variance (CHLÁDEK, 2004). 27

Tab. 14 Vliv fáze laktace v měsících dubnu a květnu na vybrané parametry mléčné užitkovosti (CHLÁDEK, 2004) hodnocené parametry mléčné užitkovosti 3. 100 dnů 2. 100 dnů 1. 100 dnů fáze laktace měsíc počet dojnic laktační den denní dojivost (kg) močovina (mg/100 ml) somatické buňky (tis./ml) průměr S x průměr S x průměr S x průměr S x duben 44 57,2 28,01 28,0 6,67 24,9 4,29 224 722,9 květen 44 85,2 28,01 28,6 6,71 27,7 5,59 139 301,1 p 0,00001** 0,67 0,012* 0,48 duben 49 157,5 28,88 24,3 6,24 24,8 4,17 305 501,4 květen 49 185,5 28,88 24,2 6,21 27,7 3,91 215 265,6 p 0,00007** 0,92 0,0007** 0,27 duben 33 237,6 24,71 17,9 4,44 24,8 3,88 237 402,9 květen 33 259,1 48,69 18,0 7,43 28,1 4,79 232 486,3 p 0,02* 0,95 0,004** 0,97 Z tabulky je zřejmý průkazný rozdíl v počtu laktačních dnů mezi sledovanými měsíci ve všech fázích laktace. Jde o logický důsledek toho, že byly sledovány stejné dojnice s měsíčním odstupem. Pokud se týká denní užitkovosti a počtu somatických buněk, byly v jednotlivých fázích laktace zaznamenány zcela neprůkazné a velmi mírné rozdíly mezi oběma sledovanými měsíci. Maximální rozdíl činil 0,6 kg mléka a 85 tis. somatických buněk. Naopak ve všech fázích laktace byl zaznamenán průkazný nárůst obsahu močoviny v mléce, a to o 2,8 mg/100 ml v 1. 100 dnech laktace, o 2,9 mg/100 ml v 2. 100 dnech laktace a o 3,3 mg/100 ml v 3. 100 dnech laktace (CHLÁDEK, 2004). Vzorky mléka jsme opakovaně odebírali v 3 týdenním intervalu, v letním krmném období při ranním dojení a 4 hodiny po něm, vždy od stejných dojnic. Z dosažených výsledků vyplývá, že změny ve složení mléka získaného při ranním dojení a 4 hodiny po tomto dojení jsou v některých námi sledovaných parametrech značně výrazné. V našem případě změna titrační kyselosti mléka nebyla způsobená změnou obsahu bílkovin, ale dáváme ji do souvislosti s několikanásobným zvýšením počtu buněč- 28

ným elementů v mléce získaném 4 hodiny po ranním dojení. Ke zvýšení počtu buněčných elementů došlo zřejmě v důsledku fyziologické nepřipravenosti mléčné žlázy, ale i celého organismu dojnice, na sekreci a ejekci mléka v čase 4 hodiny po ranním dojení. Aby se vydojilo potřebné množství mléka, musí se vemeno více namáhat, čím se získá sekret obsahující povrchové epitélie s buněčným detritem a pravděpodobně i s malým množstvím mezibuněčné tekutiny (ĎURIŠOVÁ, 1990). 3.2.2.1.5 Roční období, teplota S vlivem klimatických faktorů na zdravotní stav vemene je nutno počítat především tehdy, dochází-li k extrémním hodnotám. K tomu patří krátkodobé změny tlaku vzduchu při změnách počasí a bouřích, náhlé poklesy teploty při pastevním chovu a při teplotách stájí přes 25 C. Hodnoty buněčných elementů v mléce stoupají, často zároveň klesá dojivost a může dojít k výskytu klinických mastitid. Korelace byla zjištěna mezi vzrůstající sluneční aktivitou a snižující se frekvencí mastitid (ŠTROS, 1998). Nejednotné jsou údaje o vlivu změn ročních období. Nejméně se subklinické mastitidy vyskytují na jaře a na podzim. Jiné zdroje uvádějí nejvyšší počet buněčných elementů v mléce v létě. Také extrémní výkyvy teplot negativně ovlivňují zdravotní stav mléčné žlázy a mohou způsobovat poruchy sekrece. Opakovaně se objevují zprávy o zvýšeném počtu buněk v mléce za teplých letních dnů. Stejně negativně působí chladný vlhký vzduch v teplém ročním období a vlhký teplý vzduch ve studeném ročním období. Mléčnou žlázu dráždí především podchlazení, průvan a vlhká podestýlka (ŠTROS, 1998). Nejnižší počty somatických buněk u kravského mléka jsou zjišťovány v zimě a nejvyšší v létě s vrcholem v červenci a srpnu. Počet somatických buněk také koreloval s teplotní křivkou během sezóny vlivem fyziologických efektů a teplotního stresu. Stejně tak se projevuje i vliv stresu na PSB (GAJDŮŠEK, 2003). Minimum zaznamenáváme v měsících prosinci až březnu, pak následuje vzestup s maximy v květnu až říjnu a opět pokles k ročnímu minimu (LUKÁŠOVÁ a kol., 1999). 29

Tur domácí je fylogenetickým původem arktický živočich. Proto hůře snáší vysoké teploty prostředí. Stresor letních veder může snižovat mléčnou užitkovost dojnic a zhoršovat kvalitu jejich mléka. Existuje zkušenost, že za letních veder se zvyšuje i frekvence výskytu subklinických mastitid, pravděpodobně v důsledku poklesu obranyschopnosti mléčné žlázy. Následuje vzrůst počtu somatických buněk v mléce dojnic a jeho horší kvalitativní zatřiďování. Brouček a kol. zaznamenali vyšší obsahy tuku a bílkovin v mléce a rovněž vyšší PSB u krav ustájených v prostředí s nízkými teplotami (průměrně -10, místy až -20 C) (HANUŠ, BENDA, TICHÁČEK, 1998). LUKÁŠOVÁ a kol. (1999) však uvádějí, že vliv teplotního stresu na počet somatických buněk se v kontrolovaných pokusech, v klimatických komorách, nepodařilo prokázat. 3.2.2.1.6 Stres HOVORKOVÁ (2004) uvádí, že mezi faktory, způsobující zvýšený počet somatických buněk, patří i vliv stresů. Mohou vznikat z nejrůznějších příčin, jako např. vysoké teploty, změna ustájení, změna stáda, zacházení pracovníků s jednotlivými kusy atd. Manipulační i sociální stres způsobují zvýšení počtu somatických buněk. Manipulační stres provází hromadné zákroky, jako jsou vakcinace, odběry krve, úprava paznehtů a další. Sociální stres se dostavuje při obnovování sociální hierarchie stáda nebo produkční skupiny po změně jejich složení (LUKÁŠOVÁ a kol., 1999). Vazná stáj se 100 ks dojnic českého strakatého skotu byla postižena třídenními záplavami. Před záplavami bylo produkováno mléko zpravidla výběrové kvality. Při obnovení dodávek bezprostředně po záplavách došlo logicky vlivem komplexní stresové zátěže krav ke zhoršení kvality mléka. To je doloženo především přechodným zvýšením PSB v bazénovém mléce o 696 tis./ml, tedy o 235 %. Kromě stresu však působila i zhoršená hygiena stáje, zejména pro dojení na stání (HANUŠ, BENDA, TI- CHÁČEK, 1998). 3.2.2.1.7 Krmivo Podle HOVORKOVÉ (2004) bývá velmi častou příčinou zvýšeného počtu somatických buněk změna nebo nevhodné složení krmné dávky, často i v souvislosti s ročním obdobím (např. na jaře při přechodu na zelené krmení). 30

Zvýšení počtu somatických buněk zaznamenáváme při přechodu ze zimního na letní typ krmné dávky. Začátek pastevního období je rovněž provázen zvýšením počtu somatických buněk. Dyspepsie a průjmová onemocnění způsobovaná zkrmováním zdravotně závadných statkových krmiv jsou další příčinou zvýšení počtu somatických buněk (LUKÁŠOVÁ a kol., 1999). Ke zvýšení počtu somatických buněk v mléce může docházet při manipulaci a uskladnění krmiv (plesnivá krmiva, zapařená krmiva, špatně konzervovaná a zeminou znečištěná krmiva). Rovněž chyby agrotechnické (přehnojení dusíkem, sekání mladých porostů, podehnívání a plesnivění směsek na poli, rzi a sněti) a zootechnické (náhlé změny v krmení, vysoké dávky dráždivých krmiv nebo závadných krmiv) vedou ke zvýšení počtu somatických buněk v mléce (GAJDŮŠEK, 2003). 3.2.2.1.8 Technika dojení a dojicí zařízení Počet somatických buněk u krav dojených ručně je obvykle nižší než u krav dojených pomocí strojního dojení. Důvodem toho je kolísající hodnota podtlaku v dojícím přístroji. Dojící zařízení se také v patogenezi mastitid může uplatnit jako traumatizační faktor působící mikrotraumatizaci a makrotraumatizaci mléčné žlázy a dále jako pasivní a aktivní vektor přenosu infekčních agens. Negativně může působit nevhodná struková guma, nadměrná hmotnost dojící soupravy, vysoká hladina podtlaku, nepravidelné kolísání podtlaku, vysoká nebo nízká frekvence pulsů a nevhodný pulsační poměr (GAJDŮ- ŠEK, 2003). HOVORKOVÁ (2004) uvádí, že na počet somatických buněk může mít ve výjimečných případech vliv i špatná funkce dojícího zařízení. Např. při vysokém podtlaku může docházet na epitelu k mikrotraumatům. Ten pak rychleji regeneruje a v mléce se zvyšují počty somatických buněk. Počet somatických buněk ovlivňuje sám typ dojicího zařízení. Záporný vliv byl zaznamenán při dojení potrubními dojicími zařízeními ve stáji. Příznivý vliv při dojení v dojírnách. Byl prokázán vyšší počet somatických buněk v bazénových vzorcích mléka stád dojených dojicím zařízením s nízkou zálohou výkonnosti vývěvy. Způsob přípravy dojnic k dojení hraje rovněž významnou roli (LUKÁŠOVÁ a kol., 1999). 31

Počet somatických buněk příznivě ovlivňuje používání individuálních utěrek. Nepříznivý vliv byl zaznamenán při toaletě sprchováním vemen. Velmi příznivý efekt má dezinfekce struků po dojení. Předojování může mít záporný vliv (LUKÁŠOVÁ a kol., 1999). Dobře navržený, fungující a ošetřovaný přístroj umožňuje šetrné dojení, které udržuje a podporuje přirozené obranné mechanizmy vemene. Tímto způsobem může přispívat také k dobrému zdravotnímu stavu vemene, nízké úrovni nové infekce a vysoké kvalitě mléka (VEČEŘOVÁ, 1997). 3.2.2.1.9 Plemenná příslušnost Uvádí se, že horská plemena mají o 50 000 až 100 000 buněk v mililitru mléka nižší počet somatických buněk, než plemena nížinná. Ne vždy se tento rozdíl podařilo prokázat. Rozdíl v počtu somatických buněk mezi plemeny byl např. zaznamenán jen ve vzorcích z infikovaných mléčných žláz (LUKÁŠOVÁ a kol., 1999). 3.2.2.1.10 Ustájení Ustájení na vazných, extrémně krátkých stáních (pod 1400 mm), příliš dlouhých stáních (nad 1900 mm) a na příliš širokých stáních (nad 1200 mm) prokazatelně zvyšuje počet somatických buněk. Ve volných typech ustájení má příznivý vliv ustájení se slamnatou úspornou podestýlkou. Záporný vliv byl zaznamenán v bezstelivových ustájeních v systémech s úspornou podestýlkou pilinami (LUKÁŠOVÁ a kol., 1999). 3.2.2.1.11 Metabolická onemocnění Zvýšení počtu somatických buněk provází zejména onemocnění chronickou acidózou a subklinickou ketózou. Při akutní acidóze a bachorové alkalóze zaznamenáváme vyšší četnost výskytu klinických mastitid (LUKÁŠOVÁ a kol., 1999). Také ZELINKOVÁ (2008) uvádí, že chyby ve výživě, které vedou ke vzniku chronických subklinických acidóz a ketóz, případně subklinická hypokalcinémie, mají za následek narušení funkce sliznic a následné zvýšení vnímavosti k bakteriální infekci. 32

4 MATERIÁL A METODIKA Data použitá v této práci byla získána z kontroly užitkovosti, která probíhala jednou měsíčně od ledna 2009 do ledna 2010. Sledování bylo prováděno u souboru dojnic českého strakatého plemene skotu, v podniku ležícím na Českomoravské vrchovině. Sledované parametry byly: počet somatických buněk (tis./ml) a mléčná užitkovost (kg/ks/den). Počet somatických buněk byl následně zlogaritmován (log PSB) z důvodu známých inherentních vlastností frekvenční distribuce daného ukazatele (HANUŠ a kol., 2001). Mléko bylo analyzováno v laboratoři pro rozbory mléka Brno Tuřany. Dále byl soubor mléčné užitkovosti rozdělen do 3 mléčných skupin dle nádoje: I. skupina do 20 kg mléka/ks/den II. skupina od 20,1 do 30 kg/ks/den III. skupina nad 30,1 kg/ks/den Záznamy z kontroly užitkovosti byly rozděleny do čtyř kategorií, podle ročního období, tj. jaro (březen, duben, květen), léto (červen, červenec, srpen), podzim (září, říjen, listopad) a zima (prosinec, leden, únor). Získaná data z kontroly užitkovosti byla statisticky vyhodnocena pomocí analýzy rozptylu a mnohonásobného porovnávání (Tukey-B), programem UNISTAT 5.1. za pomoci Ing. Ondřeje Poláka. 33

5 VÝSLEDKY A DISKUSE Vliv ročního období na počet somatických buněk byl statisticky průkazný: Tab. 15 Vliv ročního období na počet somatických buněk (Tukey-B) Roční období Počet dojnic Somatické buňky [tis./ml] Log SB Jaro 801 232,6 a 2,01 a Léto 782 271,4 ab 2,01 a Podzim 759 323,6 b 2,08 a Zima 790 282,4 ab 2,04 a p * N.S. a,b,c - průměry označené ve stejném sloupci odlišnými písmeny se statisticky průkazně liší (p 0,05) N.S. = statisticky neprůkazné; * = statisticky průkazné (při p 0,05); ** = statisticky vysoce průkazné při (p 0,01) Nejvyšší počet somatických buněk byl zjištěn na podzim a nejnižší na jaře. Nejnižší PSB na jaře by mohl být způsoben tím, že se v tomto ročním období vyskytují subklinické mastitidy nejméně ze všech ročních období.. Naopak příčinou nejvyššího PSB na podzim mohl být přechod z letního typu krmné dávky na zimní typ, také v tom mohl hrát roli např. stres. LUKÁŠOVÁ a kol. (1999) uvádějí, že minimum zaznamenáváme v měsících prosinci až březnu, pak následuje vzestup s maximy v květnu až říjnu. Protože tato rozmezí měsíců neodpovídají přesně rozčlenění roku na roční období, nelze mluvit o jednoznačné shodě jejich tvrzení s těmito výsledky. Ale je patrná částečná shoda (březen jaro; září, říjen podzim). GAJDŮŠEK (2003) však říká, že nejnižší počty somatických buněk u kravského mléka jsou zjišťovány v zimě a nejvyšší v létě. Z tabulky vyplývá, že na jaře a na podzim byl počet somatických buněk navzájem průkazný (p 0,05). V ostatních ročních období se statistická průkaznost neukázala. U logaritmu somatických buněk se však statistická průkaznost v žádných ročních obdobích neukázala, takže ani vzájemná průkaznost PSB na jaře a na podzim se nepotvrdila. 34

Na počet somatických buněk měla statisticky vysoce průkazný vliv aktuální užitkovost (p 0,01), kdy nejvyšší obsah somatických buněk v mléce měla mléčná skupina I. a nejnižší skupina III. Tato skutečnost se shoduje např. s tvrzením GAJDŮŠKA (2003), který říká, že při zvýšených PSB se vždy snižuje produkce mléka. Rovněž NG- KWAI-HANG a kol. (1984) zmiňují pokles množství mléka se zvyšujícím se počtem somatických buněk v mléce, jakožto výsledek zhoršené syntetické aktivity mléčné žlázy. HOVORKOVÁ (2007) však uvádí, že u dojnic s vyšší užitkovostí je často mírné zvýšení počtu somatických (epiteliálních) buněk v souvislosti s jejich rychlejším opotřebením. Tab. 16 Vliv aktuální užitkovosti na počet somatických buněk (Tukey-B) Mléčná skupina Počet dojnic Mléko [kg] Somatické buňky Log SB I. 1336 13,99 a 352,07 a 2,24 a II. 1264 24,81 b 230,73 a 1,93 b III. 532 34,54 c 198,01 b 1,81 c Průměr 3132 24,45 260,27 1,99 a,b,c - průměry označené ve stejném sloupci odlišnými písmeny se statisticky průkazně liší (p 0,05) N.S. = statisticky neprůkazné; * = statisticky průkazné (při p 0,05); ** = statisticky vysoce průkazné při (p 0,01) Z tabulky je zřejmé, že navzájem statisticky průkazné byly počty somatických buněk mezi mléčnými skupinami I. a III., II. a III. U logaritmu somatických buněk však byla statistická průkaznost mezi všemi mléčnými skupinami (I. a II., II. a III., I. a III.). 35

Dále byla zaznamenána průkazná interakce mezi ročním obdobím a aktuální užitkovostí u počtu somatických buněk a dekadického logaritmu somatických buněk: Tab. 17 Interakce ročního období a aktuální užitkovosti u počtu somatických buněk a dekadického logaritmu somatických buněk Roční období Mléčná skupina Počet dojnic Somatické buňky Log SB Jaro I. II. III. 333 314 154 250 216 227 2,14 1,93 1,92 Léto I. II. III. 300 316 166 307 279 193 2,19 1,95 1,83 Podzim I. II. III. 332 327 100 485 220 127 2,35 1,93 1,71 Zima I. II. III. 371 307 112 361 207 227 2,26 1,90 1,71 Významná úroveň ** ** N.S. = statisticky neprůkazné; * = statisticky průkazné (při p 0,05); ** = statisticky vysoce průkazné při (p 0,01) Z tabulky vyplývá, že vztah mezi ročním obdobím a aktuální užitkovostí byl vysoce průkazný jak u počtu somatických buněk, tak u jejich dekadického logaritmu. 36

6 ZÁVĚR Počet somatických buněk je stěžejním ukazatelem hygienické kvality mléka. Je tedy velmi důležité, aby se včas pokud možno zabránilo vlivům, které negativně působí na počet buněčných elementů. Jak vyplývá ze všech sledovaných ukazatelů v této práci, je kvalita mléka z hlediska počtu somatických buněk podmíněna hlavně podmínkami chovu dojnic již u chovatele. V zájmu chovatele je znát všechny případné faktory, které mohou počty somatických buněk v mléce ovlivňovat, protože jedině tak se může lépe zaměřit na prevenci vzniku zvýšeného počtu somatických buněk v produkovaném mléce. A čím lepší podmínky chovu budou dojnice mít, tím lepší bude kvalita produkovaného mléka, takže se mléko bude lépe prodávat. Neboť cílem snad každého chovatele je expedovat mléko co nejvyšší jakosti. V praktické části této práce jsem se zaměřila především na sledování vlivů ročního období a aktuální užitkovosti na počet somatických buněk v kravském mléce. Oba sledované faktory měly statisticky průkazný vliv. Vliv ročního období byl statisticky průkazný, kdy nejvyšší počet somatických buněk byl zjištěn na podzim a nejnižší na jaře. Aktuální užitkovost měla také statisticky vysoce průkazný vliv na počet somatických buněk v mléce, nejvyšší obsah somatických buněk v mléce měla mléčná skupina I. (do 20 kg mléka/ks/den) a nejnižší skupina III. (nad 30,1 kg mléka/ks/den). Jak vyplývá z tohoto sledování, není radno žádný z faktorů opomíjet, neboť všechny uvedené faktory mohou ovlivnit prvotní jakost mléka, aktuální užitkovosti a ročního období nevyjímaje. 37