DIPLOMNÍ PROJEKT ATELIÉR IRENY ŠESTÁKOVÉ LS 2014/2015 ŽIVOT S PARKINSONEM POBYTOVÉ A ODLEHČOVACÍ CENTRUM PRO OSOBY S PARKINSONOVOU CHOROBOU Bc. ALENA KŘÍŽOVÁ
PROHLÁŠENÍ AUTORA ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE ÚVOD UMÍSTĚNÍ NÁVRHU DIPLOMOVÁ PRÁCE FA ČVUT, Praha 6. Dejvice letní semestr 2014-2015 15118 Ústav nauky o budovách CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ FOTODOKUMENTACE ÚZEMÍ ANALÝZY, VIZE A CÍLE PARKINSONOVA CHOROBA vypracovala: Alena Křížová vedoucí práce: prof. Ing. arch. Irena Šestáková KONCEPT NÁVRH ARCHITEKTONICKO - KONSTRUKČNÍ DETAIL konzultanti: Ing. arch. Ondřej Dvořák, Ph.D. ZDROJE Ing. arch. Pavel Lupáč Ing. arch Jan Tomandl OBSAH
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: Bc. Alena KŘÍŽOVÁ AR 2014/2015, LS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: POBYTOVÉ A ODLEHČOVACÍ CENTRUM PRO OSOBY S PARKINSONOVOU CHOROBOU, ÚVOZ, PRAHA 1 JAZYK PRÁCE: RECREATION CENTRE FOR PEOPLE WITH PARKINSON S DISEASE, ÚVOZ, PRAHA 1 Vedoucí práce: prof. Ing. arch. Irena Šestáková Ústav: 15118 Ústav nauky o budovách Oponent práce: Klíčová slova (česká): Anotace (česká): Ing. arch. Šárka Voříšková Parkinsonova choroba, denní centrum, rehabilitace, krátkodobé bydlení, bezbariérovost, poradenství, volnočasové aktivity Cílem projektu bylo navrhnout odlehčovací a pobytové centrum pro pacienty s Parkinsonovou chorobou. Centrum má poskytovat širokou škálu rehabilitačních služeb nejen jako každodenní péči pro ubytované pacienty, ale i ambulantně pro pacienty z blízkého okolí. Stavba je umístěna do historické části Prahy, měla by tedy citlivě reagovat na okolní zástavbu a zároveň využít pohledy do okolí, které tato lokalita nabízí. Anotace (anglická): The goal of this project is to design Recreation centre for people with Parkinson s disease. The centre should provide a day care for accommodated patiens as well as for patiens near by. The structure is situated in historical part of Prague, so it should sensitively respond to the surrounding buildings and in the same time to exploit local panoramic views of the city. Prohlášení autora Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací. V Praze dne podpis autora-diplomanta PROHLÁŠENÍ AUTORA Tento dokument je nedílnou a povinnou součástí diplomové práce / portfolia a CD.
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Zadáním diplomové práce je návrh pobytového a odlehčovacího centra pro osoby s Parkinsonovou chorobou na pozemku situovaném na rozhraní Malé Strany a Hradčan u ulice Úvoz a jižně sahajíc až k areálu Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromojeského. Návrh by měl nejen poskytnout pomoc osobám a Parkinsonovou chorobou, ale také zvýšit osvětu občanů o této chorobě. Návrh obsahuje pobytové jednotky, komplexní rehabilitační program fyzického a psychického stavu osob s Parkinsonovou chorobou, poradenské centrum a doplňkové funkce, které pomáhají vytvořit pacientům návyky pro každodenní situace. Mým cílem bylo vytvořit bezpečný a příjemný prostor, který by splňoval požadavky k rehabilitaci pacientů. Důležitou roli mají samotné materiály použité v interieru stejně jako barevost, bezbariérovost a odstranění vizuálních i pocitových bariér. Nejprve zde blíže specifikuji umístění návrhu a jeho charakter, samotnou nemoc a její omezení a následně představím koncept a výsledný návrh. ÚVOD
V Umístění návrhu se nachází v hlavním V minulosti se v místě návrhu nacházela Pojmenování Úvoz bylo úředně potvrzeno městě Praha. Přesněji v městské části předlokační osada sv. Jana v Oboře. roku 1870. Samotný název Úvoz/úvozová Praha 1 na pozemcích katastrálního území Obora je jednou z osad, která existovala cesta je označení pro cestu zařezávající Hradčany a Malá Strana. Pozemky na Malé ještě před založením Malé Strany. Byla se do terénu. Typické je toto pojmenování Straně spadají pod správu Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského umístěna za hradbmi nejstaršího opevnění a obklopena lesním porostem. První pro staré cesty, které byly buď postupem času upraveny současným nárokům pro území prahy a pozemek u ulice Úvoz, ležící v území písemná známka o osadě pochází z pěší či dopravní obsluhu, anebo ztratily svůj Hradčan, vlastní Hlavní město Praha. roku 1278, která se týkala vykopání dvou význam a byly ukryty krajinou. příkopů. Z následujících písemných zpráv ze Městská část Prahy 1, situována v centrální 14. století vyplývá, že část osady spadala Kongregace Milosrdných sester sv. Karla části města Prahy, rozprostírající se po pod pravomoc českých královen a Boromejského vznikla v roce 1652 ve obou březích Vltavy zahrnuje většinu rozsáhlejší část pod jurisdikci Strahovského francouzském městě Nancy a jejich hlavním středověkého města. Tato část byla ustanovena roku 1990 jako jedna z 57 kláštera. Obora byla ve středověku spíše velmi chudou osadou s nevalnou pověstí posláním byla péče o trpící a nemocné. Na pozvání Aloise Karla přišly v roce 1837 první úvoz městských částí města Prahy. a spojována převážně s vinařstvím. sestry do Prahy a jejich řady se postupně Úřad městské části Prahy 1 vykonává Výstavbou Hladové zdi se osada ocitla v hradbách Malé Strany, ale její připojení k rozšířovaly pod náporem počtu pacientů. To také vedlo k potřebě větších prostorů, pražská památková rezervace přenesenou působnost městské části jako městu se datuje až v 50. letech 17. století. na základě čehož byla v letech 1851-1854 jeden z 22 úřadů městských částí města postavena nová budova s kostelem sv. Prahy, není-li zákonem svěřena jiným Pozemek přiléhá svou severní hranicí k ulici Karla Boromejského. Ta se stala základem orgánům městské části. Městskou část Úvoz, která navazuje na Nerudovu ulici a pozdější nemocnice. Praha 1 tvoří celá katastrální území Starého stoupá směrem k Pohořelci. Právě v těchto Města a Josefova, dále značná část území místech vedla v minulosti důležitá stezka od Roku 1952 byla nemocnice znárodněna a Hradčan, Malé Strany a Nového Města a vltavských brodů až do severozápadních starost o pacienty převzal civilní personál nepatrná část území Vinohrad a Holešovic. Čech. Ullicí Úvoz kdysi vedla Královská až do roku 1993, kdy byla nemocnice cesta, jejíž trasa začínala v Králově dvoře odstátněna a navrácena kongregaci. Dnes Městská část Praha 1 je součástí Pražské na Starém Městě a končila v katedrále je jedinou církevní nemocnicí na územi památkové rezervace, která byla roku 1992 sv. Víta. Zde byla pouť budoucího Prahy.. zapsána na Seznam světového kulturního a panovníka završena jeho korunovací.. přírodního dědictví UNESCO jako Historické Trasa probíhala ulicí Úvoz až do 17. století, Na východní hranici areálu nemocnice centrum Prahy. Pražská památková následně byla trasa překloněna do nově sousedí s významnou archeologickou rezervace byla prohlášena nařízením vlády vybudované ulice Ke Hradu. plochou Pražské památkové rezervace, č. 66/1971 na území všech historických která má dnes podobu zahrady. Tato pražských měst a na částech přilehlých Za nejstarší název ulice se považuje plocha je pod celkovou ochranou s katastrálních území. Pro výstavbu a Strahovská cesta, která vznikla vyloučením velkoplošných zásahů, protože rekonstrukce na území Pražské památkové vybudováním kostela a kláštera na se pod navážkami a svahovými sedimenty rezervace platí ustanovení zákona Strahovském vrhu na počátku 12. století. nachází pravěká a raně historická situace 20/1987 Sb., o státní památkové péči. 9. - 10. století. UMÍSTĚNÍ NÁVRHU VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK
Z mapových podkladů je patrné, že řešené území neprošlo výraznými zásahy a přeměnami hmoty zástavby od císařských otisků až po současnost. Je možné zcela zřetelně identifikovat všechny významné budovy a prostranství. Zástavba ovšem procházela přestavbou a jejím vyplňováním. V levé části lze vidět opevnění města a jeho následné transformaci. Císařské tisky (1826-1843) Z podkladů je možné vyčíst přeměnu a využití části Strahovské zahrady pod vyhlídkovou cestou. Vývoj zahrad je spjat s premonstrátským klášterem na Strahově. Původně zahrady měly užitkovou funkci a sloužily jako ovocné sady, zeleninové záhony ale i jako plochy lesního porostu. Následně došlo k připojení části zahrad, patřící Opatské a Konventní zahrady, a tedy k rozšíření celkových ploch zahrady. Postupem času ztratila užitková funkce na významu a byla doplněna rekreační funkcí. 2. vojenské mapování (1836-1852) Měřítko 1: 5800 Stabilní katastr Staré katastry otisky otisky, skici skici nedochováno otisky spojené otisky spojené 2 Typickými rysy zástavby v řešené lokalitě je střešní krajina (krytinou, tvarem a sklonem), menší obvykle bytové domy o třech až čtyrech podlaží, štítové stěny, převážně obdélníková okna orientované na výšku s vnitřním členěním, zvýrazněný parter, domovní znamení aj. 3. vojenské mapování (1877-1880) Jedinečnost celého území podtrhuje výhled na Prahu, Petřínský svah a i Pražský hrad. A zároveň se toto území propisuje do pohledu na Pražský hrad z pravého břehu Vltavy. Letecký snímek (1953) CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ
FOTODOKUMENTACE ÚZEMÍ
Umístění návrhu bylo předmětem zadání diplomové práce. Samotné místo má velký potenciál a nabízí nejen atraktivní umístění ve městě, dobré napojení na dopravní infrastrukturu, rekreaci a kulturní vyžití, ale také se díky terénu a okolní zástavbě odklání od ruchu města. Vytváří klidné prostředí vhodné pro umístění právě Lumbeho zahrada Královská zahrada/jelenní příkop Pražský hrad navrhovaného centra pro parkinsoniky, které je v těsné návaznosti na již zmíněnou nemocnici Milosrdných sester sv. Karla hranice území dominanty chrám sv. Mikuláše Bartolomejského. Orientace a svažitost zahrady pozemku na jih napomáhá osvětlení objektu a zmírní případné zastinění sousedních objektů. Návrh centra je v zeleň Strahovský klášter HRADČANY MALÁ STRANA Petřínské sady Žižkovský televizní vysílač Vrbatovská zahrada Kinského zahrada souladu i se současným územním plánem města Prahy, který řešené území definuje jako zastavitelnou plochu veřejného systém zeleně, dominanty, výhledy, území vybavení. Za stížení návrhu jsem vnímala odehrávájící se rozhraní zástavby, vnímání prostoru a faktickou hranici území Malé Strany a Hradčan. Kompaktní zástavba u ulice Úvoz a solitérní budova nemocnice vytváří tvrdý přechod, na který by měl návrh reagovat a snažit se jej zjemnit. Dalším důležitým prvkem bylo vytvoření průchodnosti územím a napojení na okolní zeleň, které by podpořilo prolnutí a definováním veřejného a soukromého prostoru. 200 m 100 m vzdálenosti přikázaný směr autobusové zastávky zákazy 200 m 100 m 300 m 300 m 400 m 400 m systém dopravy, dostupnost ANALÝZY, VIZE A CÍLE
Neurodegenerativní nevyléčitelné pomalu se rozvíjející chronické onemocnění. Řadí se do skupiny nemocí charakteristických motorickými systémovými poruchami. Průběh nemoci lze často zpomalit a udržovat v daném stádiu s minimálními obtížemi řadu let. Průběh a míra obtíží je závislá jak na léčbě, tak na psychickém stavu pacienta. Choroba však není důsledkem životního stylu, druhu práce či stravy. Následovaly první pokusy o léčbu onemocnění pomocí levodopy, látky, ze které je mozek schopen dopamin vytvořit. Bazální ganglia mají částečně vliv na: - motorické funkce (kontrolují pohybové schopnosti), - asociační funkce (hrají roli v rozumových schopnostech), - limbický systém (hrají roli v emocích). ztuhnutí, ztrnulost, třes Dnes stále není známo, co je vlastně příčinou. Jedna z možností ukazuje na genetické predispozice, které v kombinaci s vnějšími vlivy prostředí může negativně působit na lidský organizmus. Prokazatelným vlivem se jeví užívání heroinu a jiných toxických látek a dále virová mozková infekce či opakované zhmoždění hlavy. Jiné faktory nejsou zcela vědecky podložené. Stále však nikdo neodhalil, proč u některých lidí nemoc propukne a u druhých nikoliv. Ve výzkumu nemoci je důležitým mezníkem rok 1913, kdy nalezl Lewy v mozcích zemřelých typická tělíska (Lewyho tělíska). Zásadním zvratem byl objev švédského neurobiologa a biochemika Arvid Carlssona z roku 1958. Ten zjistil v mozku přítomnost značného množství látky zvané dopamin. Vznik nemoci je právě zapříčiněn nadměrným odumíráním buněk tvořících dopamin v části středního mozku zvané substantia nigra, která je součástí bazálních ganglií. Dopamin je látka potřebná k přenosu informací mezi nervovými buňkami. Chybějící látka narušuje správnou regulaci činnosti bazálních ganglií. Choroba se projeví chybí-li cca 70% těchto buněk. První příznaky jsou zprvu necharakteristické. Řadí se mezi ně bolesti ramen a zad, pocity tíže končetin, poruchy spánku, tichost, zácpa, deprese, snížená sexuální výkonnost atd. Tyto příznaky však doprovází i různá jiná onemocnění, proto je nepovažujeme za příliš specifické. Teprve o řadu měsíců či dokonce let se objevují čtyři typické a základní příčiny nemoci: třes, svalová ztuhlost, zpomalení pohybů, porucha stoje a chůze. Dalšími obtížemi jsou například tzv. maskovitý obličej, porucha řeči, písma, zpomalené, zastřené myšlení, sklon k náhlým poklesům krevního tlaku, nadměrná tvorba mazu kůže a mnoho dalších. postoj, maskovitý obličej, nestabilita změna písma PARKINSONOVA CHOROBA
Hlavními osami, při formulaci hmot, jsem z celkové situace vnímala stávající osu schodiště, ve východní hranici pozemku spojující nemocnici s ubytovnou sester. Další osou byla hrana stávající zástavby nemocnice a horní uliční fronty. Poslední osou se stala mnou navržená osa pěšího pohybu propojující Úvoz se stezkami a ulicí Vlašská. Tyto osy mi vytvořily ideový rámec pro umístění hmoty. Vytvořením odstupů od budov, z hlediska oslunění, stínění a další formulací hmot,odpovídající požadavkům zadání, vyplynuly tři objemy. Pracovala jsem zhruba se stejným členěním prostorů po celou dobu utváření hmoty. Nároky na propojení provozů a jejich návaznost mi soustředily objemy blíže k sobě. Terén mi dovolil schovat spojovací prvek a tím ponechat čitelnost skladby objemů, stejně jako i provozů. Umístění veřejných složek prostorů jsem umístila do centra dění k ulici Úvoz. Špatná dostupnost z hlediska zásobování a vytíženost Úvozu turismem umístila hlavní část do centra pozemku. Přišlo mi vhodné umístit bydlení na pěší osu, západní hranice pozemku, kvůli otevřenosti do strahovských zahrad a napojení na oba směry hlavního pohybu Úvoz a Vlašská. Zároveň byla vytvořena pomyslná bariéra mezi veřejnou a soukromou zelení sloužící centru. Rehabillitace je tedy umístěna nejblíže nemocnici a může s ní tedy i lépe komunikovat. schéma konceptu funkční schéma bydlení vybavenost (galerie, kavárna,adm.) vybavenost - prostory rehabilitace provozně technické prostory, parkování KONCEPT
V SCHWARZPLAN M 1:5000 VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK
V V KOORDINAČNÍ SITUACE M 1:1000 KOORDINAČNÍ SITUACE M 1:500 VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK
Objekt umístěný u ulice Úvoz vnímám jako propojení soukromého a veřejného prostoru navrhovaného centra. Objemem dotváří stávající uliční frontu a zakončuje ji průchodem přes pozemek k ulici Vlašská. Fasáda je inspirována okolní zástavbou, její osovostí, měřítkem a proporcí. Hlavní vstup do objektu je umístěn na podestě schodiště na západní fasádě domu, čímž byl vytvořen krýtý a klidnější nástum do budovy. Přes recepci, v prvním nadzemním patře, se dostaneme do galerie a o patro výš do kavárny. Ve třetím patře sídlí hlavní administrativní část celého centra a nad ním, v podkrovním patře, je umístěn cvičný byt pro pacienty. První podzemní patro už spadá pod rehabilitační část a je zde navžena ergoteraputická dílna. Hlavní důvod odtržení dílny od zbytku rehabilitačních procedur jsem viděla v tom, že dílny by byly přístupnější veřejnosti a také pro jejich napojení na kavárnu a galerii.
V V PŮDORYS 1PP PŮDORYS 2NP PŮDORYS 3NP PŮDORYS 4NP PŮDORYS 1NP PŮDORYSY M 1:200 VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK
Hlavní budova leží jižněji od ulice Úvoz. Hlavní vstup na pozemek je možný jen přes areál nemocnice z ulice Vlašská. Přístup z ulice Úvoz je navržen pouze jako pěší v podobě schodiště na západní hranice pozemku, z jehož podest se můžeme dostat do vyšších podlaží objektu a dále až k hlavnímu vstupu do objektu. Umístění rehabilitace a bydlení jsem do této části navrhla pro klidnější prostředí, které je z obou stran obklopeno zelení. A také kvůli dostupnosti hromadnou a osobní dopravou s možností parkování. Fasáda se zde odkazuje na budovu u ulice Úvoz a dále je navržena jako lehký obvodový plášť a masivním rámem imitující opěrné zdi. Střecha je volena jako extenzivní pochozí, která vynahrazuje zastavěnou plochu, uměnšuje objem hmot a vytváří jemnější přechod na rostlý terén. Hlavní vstup je situován v prvním nadzemním podlaží u budovy nemocnice. Dostaneme se do haly s recepcí, sloužící převážně ordinacím, a také sálům pro fyzioterapii s pobytovým trávníkem. V patře se dále nachází obslužné, skladovací a technické místnosti. V druhém nadzemním podlaží se odehráva většina rehabilitačních úkonů. Přes recepci, kde si můžeme vyzvednou ručník/župan, projdeme do šaten, které oddělují čistou a špinavou zónu. Z šaten se můžeme vydat přes kneippovy šlapací bazénky, vodní lázeň rukou/nohou, saunu finskou, parní a infra, solní lázeň s možností sprch a odpočinku, do cvičného bazénu. Individuální terapie vodní lázně s odděleným odpočinkem a elektro-, megnetoterapie a masáže jsou přístupné i z haly s recepcí. Přes recepci lze projít do části obytné. Stále ve druhém patře najdeme jídelnu s kavárnovým posezením a terasou a zázemí zaměstnanců. Třetí a čtvrté nadzemní patro je čistě obytné s možností až 20 lůžek, sesternou a asistovanou koupelnou. Obytné chodby doplněny o doplňkové funkce jako je knihovna, volnočasový prostor a internet. Koupelny na pokojích jsou řešeny jako bezbariérové. Část objektu je podsklepen,kde se nachází podzemní garáže se 17 parkovacími místy, prostorem pro zásobování, sklady, dílnou údržby a dalšími provozně technickými prostory. Na pozemku je dále možnost krátkodobého parkování u budovy nemocnice, kde je k dispozice dalších 22 parkovacích míst s vyhrazeným parkováním pro vozíčkáře. Zastřešená část, jak už bylo zmíněno, vynahrazuje zastavěnou plochu. Tento prostor slouží nejen jako terapeutická zahrada s možností zahradničení, posezení a pobytu, ale také ke snížení teploty a zachycení dešťové vody.
V V PŮDORYS 1NP PŮDORYS 1PP PŮDORYSY M 1:200 VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK
V V PŮDORYS 2NP PŮDORYS 4NP PŮDORYS 3NP PŮDORYSY M 1:200 VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK
ŘEZ M 1:200
ŘEZOPOHLED JIŽNÍ M 1:200
ŘEZOPOHLED VÝCHODNÍ M 1:200
POHLED JIŽNÍ M 1:200
POHLED ZÁPADNÍ M 1:200
POHLED SEVERNÍ M 1:200
KONSTRUKČNÍ SCHÉMA 1PP 1NP 2NP 3NP 4NP M 1:1000 KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ Nosný konstrukční systém je navržen jako kombinovaný železobetonový skelet, založený na základových patkách a pasech. Nosné monolitické železobetonové obvodové i vnitřní stěny tl. 200-250 mm u většího objektu doplněny o železobetonové sloupy o rozměrech 300 x 300 mm. Stropní desky jsou uvažovány opět jako železobetonové o tl. 200 mm. Střešní plášť u většího objemu tvoří extenzivní pochozí střecha a na menším objektu sedlová střecha. Fasáda je dvojího typu kontaktní zateplený systém a lehký obvodový plášť v pevném rámu s charakterem terénní opěrky. Výplní okenních otvorů jsou hliníková okna s dělením a černou povrchovou úpravou. Podlahy s dlažbou, lité či s marmoleem a stěny omítnuty nebo případně s obkladem. Z požárního hlediska je únik u větší budovy umožněn v každém podlaží, tudíž není potřeba navrhovat chráněnou únikovou cestu. U menší stavby je požárně úniková cesta vedena schodištěm přes recepci, která je řešena protipožárně s protipožárně uzaviratelnými skleněnými dveřmi. KONSTRUKČNÍ SCHÉMA 1PP 1NP 2NP 3NP 4NP M 1:500 OBVODOVÝ PLÁŠŤ tl. 400 mm O1 kontaktní obvodový plášť vnější omítka tl. 25 mm tepelná izolace - minerální vlna tl. 160 mm nosná stěna - monilit. ŽB tl. 200 mm vnitřní omítka tl.15 mm STŘEŠNÍ PLÁŠŤ tl. 550 mm S1 extenzivní pochozí zelená střecha vegetace travní substrát tl. 100 mm ornice tl. 200-250 mm filtrační vrstva drenážní+hydroakumul.vrstva tl. 20mm ochranná vrstva hydroizolace tl. 2 x1,5 mm tepelná izolace tl. 160 mm spádová vrstva - tep.izolace pojistná hydroizolace tl. 1,5 mm konstrukce stropu tl. 200 mm vnitřní omítka tl.15 mm SKLADBA PODLAHY tl. 100 mm P1 v interiétu marmoleum/dlažba tl. 10-20 mm podkladní samonivel.potěr tl. 50-60 mm separační PE fólie tl. 0,2 mm kročejová izolace - min.vlna tl. 30mm soklová tvarovka, utěsnění spáry pružným tmelem nad terénem P2 marmoleum/dlažba tl. 10-20 mm lepidlo podkladní samonivel.potěr tl. 50-60 mm separační PE fólie tl. 0,2 mm tepelná izolace tl. 250mm separační fólie hydroizolace tl. 2 x1,5 mm podkladní ŽB deska tl. 150 mm podsyp tl. 50 mm rostlý terén + 3,300 ARCHITEKTONICKO - KONSTRUKČNÍ DETAIL M 1:50 + 14,270 O1 10970 2675 925 2375 925 2375 1595 100 285 300 2400 285 300 2400 285 215 625 530 2700 520 780 1300 2985 315 2985 315 2985 1370 3300 3800 3300 S1 P1 P1 P2
LITERATURA Rektor I., Rektorová I.: Parkinsonova nemoc a příbuzná onemocnění v praxi. Triton, Praha 1999 Roth J., Sekyrová M., Růžička E. a kol.: Parkinsonova nemoc Maxdorf, Praha 1999 Roth J., Kaňkovský P., Růžička E. aj.: Parkinsonova nemoc a parkinsonské syndromy. Etrapyramidová onemocnění I. Galén, Praha 2000 časopis: PARKINSON, vydává Společnost Parkinson (od r.1997) brožura: Puršová M., Roth J.: Parkinsonova nemoc, Komplexní fyzioterapeutický pohled. Novartis, Praha 2014 Prof.Ing.arch. Irena Šestáková: Bezbariérová řešení staveb Tomandl J., Šestáková I.: Architektonické řešení prostředí pro osoby s Parkinsonovou nemocí INTERNET http://www.starapraha.cz/ http://mpp.praha.eu/vykresyuparchiv/ http://www.praguecityline.cz/ http://www.kralovskacesta.cz/cs/uvod.html http://www.geologicke-mapy.cz/ http://www.geology.cz/ http://cs.wikipedia.org https://www.google.cz/ http://www.geoportalpraha.cz/ http://wgp.urm.cz/limity/ http://parkinson-help.cz/ http://www.dshaje.cz/ http://www.parkinson-praha.cz/ http://www.pharmanews.cz/2006_05/parkinson.html http://www.tzb-info.cz http://www.cadforum.cz Předpis č. 183/2006 Sb. Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) PRAŽSKÉ STAVEBNÍ PŘEDPISY (PSP), prováděcí předpisy ke stavebnímu zákonu, účinnost od 1.10.2014 nahradily vyhlášky: Vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Prahy Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby Technické normy (ČSN) Evropské předpisy PODĚKOVÁNÍ Tímto bych ráda poděkovala paní prof. Ing. arch. Šestákové za čas, rady a úsilí věnované této diplomové práci. Mé díky patří samozdřejmě Ing. arch. Ondřeji Dvořákovi Ph.D., Ing. arch. Pavlu Lupači a Ing. arch. Janu Tomandlovi za rady a připomínky k mému návrhu. A v neposlední řadě mé rodině za podporu a pochopení. ZDROJE