Jana Šeblová Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011
PSYCHOLOGICKÁ RIZIKA ARS PTSP Po vystavení kritické události Záchranáři odolnější než běžná populace Profesní expozice význam vzdělávání, nácviku dovedností, zkušeností BURNOUT kontakt s lidmi nutnost čelit chronickému stresu - dlouhodobě vysoké až nadměrné požadavky na výkon, nízká autonomie pracovní činnosti, permanentně prožívaný časový tlak původně vysoký perfekcionismus, pedantství, zodpovědnost neschopnost relaxace, nízká asertivita původně vysoké zaujetí profesí
Protektivní faktory syndromu vyhoření osobnost způsob reakce na stres, techniky zvládání stresu, odolnost ve smyslu hardiness systém sociálních vztahů a vazeb neutrální faktory: inteligence, věk, stav, vzdělání, délka praxe v oboru, pohlaví stolička spokojeného života sedací deska = fyzické zdraví tři nohy: rodina práce osobní prostor
Studie Jak vidíme sami sebe (Konopásek, Šeblová 1998) ZZS hl. m. Prahy a RIAPS cíle studie: zmapovat předpoklady, které pracovníci vidí jako nejdůležitější pro výkon profese identifikovat příčiny a míru nespokojenosti v souvislosti se zaměstnáním zjistit míru výskytu syndromu vyhoření u všech kategorií zaměstnanců
Studie Jak vidíme sami sebe (Konopásek, Šeblová 1998) respondenti ze 14 okresních záchranných služeb návratnost dotazníků = 107,33% (150/161) kategorizace předpokladů (abecední pořadí): fyzická kondice komunikační schopnosti odbornost přizpůsobivost a schopnost improvizace psychická odolnost rychlé a samostatné rozhodování sebeovládání schopnost pracovat jako člen týmu
Studie Jak vidíme sami sebe (Konopásek, Šeblová 1998) příčiny nespokojenosti s profesí: spokojenost či nespokojenost se zaměstnáním s finančním ohodnocením se spolupracovníky s charakterem práce s mírou, jakou práce zasahuje do rodinného života Maslach Burn-out Inventory ve verzi z roku 1986, zjišťující jak frekvenci, tak intenzitu příznaků syndromu vyhoření
Studie Jak vidíme sami sebe (Konopásek, Šeblová 1998) Výsledky: 1. odbornost 2. rychlé a samostatné rozhodování 3. adaptabilita a psychická odolnost jediná položka v oblasti nespokojenosti = plat jednoznačná spokojenost s charakterem práce a se zaměstnáním (vyjma dispečerek)
Studie Jak vidíme sami sebe (Konopásek, Šeblová 1998) Syndrom vyhoření (1998) nejvyšší hodnoty frekvence a intenzity emoční exhausce - dispečerky nejvyšší hodnoty depersonalizace lékaři pocit profesního naplnění: lékaři, SZP i dispečerky muži vyšší skóre emoční exhausce ženy depersonalizace
Zátěž, stres a syndrom vyhoření u pracovníků záchranných služeb - možnosti včasné diagnostiky, prevence a terapie Šeblová, Kebza, Vignerová, Čepická Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje a Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze Centrum zdraví a životních podmínek 2003-2006
Stresující aspekty práce chování lidí ošetřování narkomanů, opilců úmrtí, zranění dětí a mladých lidí pracovní přetížení, noční práce, nepravidelný režim hromadné dopravní nehody vztahy na pracovišti zodpovědnost, časová tíseň, nárazovost práce řízení podniku, nedocenění, nedostatečný systém vzdělávání
Expozice rizikovým faktorům Expozice rizikovým faktorům - celý soubor nikdy méně než 5 méně než 10 nad 10 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% úmrtí/zranění kolegy popáleniny KPR dítěte hromadné DN
Riziko vlastního ohrožení - celý soubor nikdy 29% ano nikdy ano 71% Riziko vlastního ohrožení - specifikace rizik 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% nehoda napadení střelba infekce stav vozu strach/nejistota nikdy 7. méně Pelhřimovský než 5 x podvečer méně než 2011 10x nad 10x
Srovnání nehody podle profese Nehoda podle profesí v procentech 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 lékaři SZP /VOŠ řidiči celý soubor % 49 34 45 33
Srovnání napadení podle profese Napadení podle profesí v procentech 80 70 60 50 40 30 20 10 0 lékaři SZP/VOŠ řidiči celý soubor % 74 55 70 53
Pozitivní aspekty práce pomoc lidem, záchrana života kolektiv, kontakt s lidmi akčnost, pestrost, zajímavá práce náročnost, samostatnost, nezbytnost přesného rozhodnutí plat, jistota zaměstnání volnější pracovní doba, možnost studia společenské ocenění, vděčnost lidí
Burnout výsledky a srovnání 2003/2005 průměrný skór pod hranicí rizika mezi roky 2003 a 2005 nebyl nalezen statisticky významný rozdíl (celý soubor) skupina SZP statisticky významný rozdíl (p = 0,030) zlepšení 2003/2005 skupina operátorek statisticky vysoce významný rozdíl (p=0,002) zhoršení 2003/2005 GLM statisticky vysoce významný vliv délky praxe a pracovní pozice (operátorka), nebyl zjištěn vliv věku, stavu, pohlaví
Burnout výsledky a srovnání 2003/2005 (celý soubor a operátorky) 16% Burnout syndrom in EMS - 2003 0% 1% 22% Burnout syndrom in EMS Dispatchers - 2003 0% 0% 83% 78% Burnout syndrom in EMS - 2005 Burnout syndrom in EMS Dispatchers - 2005 15% 3% 1% 10% 0% 36% 54% 81%
PSYCHOLOGICKÁ RIZIKA ARS PTSP Po vystavení kritické události Záchranáři odolnější než běžná populace Profesní expozice význam vzdělávání, nácviku dovedností, zkušeností kontakt s lidmi BURNOUT nutnost čelit chronickému stresu - dlouhodbě vysoké až nadměrné požadavky na výkon, nízká autonomie pracovní činnosti, permanentně prožívaný časový tlak původně vysoký perfekcionismus, pedantství, zodpovědnost neschopnost relaxace, nízká asertivita původně vysoké zaujetí profesí
Kritická událost (Critical Incident) definice: jakákoliv událost natolik emocionálně silná, že přesahuje běžné ADAPTAČNÍ schopnosti člověka vyvolá neobvykle silnou emocionální reakci může negativně ovlivnit schopnost zdravého jedince fungovat během této událost nebo i poté, co přestala působit
Příklady kritických událostí smrt kolegy během výkonu služby vážné zranění během výkonu služby sebevražda kolegy vážné nehody traumatická smrt dítěte medializované události COKOLIV, CO JE JAKO KRITICKÉ VNÍMÁNO!!!
PRINCIPY KRIZOVÉ INTERVENCE preventivní aktivity- uvědomování si rizik, prevence syndromu vyhoření indikace pro provádění krizových intervencí, podpora/tolerance managementu Stupňovitý model péče: psychosociální první pomoc - vycvičení laici (peer support) intervenční a screeningové služby profesionálů identifikace osob s potřebou sekundární odborné péče NENABÍZET POMOC TAM, KDE NENÍ POTŘEBA
ÚLOHA JEDNOTLIVCE V PREVENCI VYHOŘENÍ péče duševní zdraví a pohodu jednotlivce = jeho osobní zájem a zodpovědnost organizace v optimálním případě vytváří rámec a možnosti, případně poskytuje informace (informovaní pracovníci vyhledávají pomoc včas) je nezbytné podporovat hledání vlastních zdrojů každého jednotlivce (avšak: násilím se zachraňovat nedá.)
ÚLOHA JEDNOTLIVCE V PREVENCI VYHOŘENÍ hledání vlastních zdrojů každého jednotlivce = znalost sama sebe, svých vlastních hranic a limitů
PREVENTIVNÍ STRATEGIE (OSOBNÍ) vycházejí ze znalosti pozitivních technik zvládání stresu: cvičení, relaxace, výživa, odpočinek, spánek osvojení zásad duševní hygieny schopnost oddělit profesionální a osobní život mimopracovní záliby kvalitní vztahy v rámci užších i širších sociálních skupin
SYSTÉM PÉČE O ZAMĚSTNANCE nepsychologická opatření zásadní důležitost v systémově pojatém rozvoji psychologické prevence a intervence organizace práce atmosféra v organizaci, demokratická diskuze horizontálně i vertikálně vztahy na pracovišti jasné vymezení rolí a odpovědnosti otázky bezpečnosti práce, pracovní podmínky a prostředí podpora zvyšování kvalifikace a profesního růstu pozitivní zpětná vazba - kouzelné slůvko!
Závěry pro praxi I záchranáři a lékaři jsou lidi avšak vulnerabilní je každý každý ale máme jinou míru odolnosti a jiné spouštěče Péče o duševní zdraví a pohodu je každého osobní zájem a zodpovědnost je nezbytné podporovat hledání vlastních zdrojů každého jednotlivce organizace v optimálním případě vytváří rámec a možnosti, případně poskytuje informace
Méně ambicí, více pohody???