Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Podobné dokumenty
Buňky, tkáně, orgány, soustavy

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Základy buněčné biologie

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

Cytologie. Přednáška 2010

Cytologie I, stavba buňky

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

Struktura buňky - maturitní otázka z biologie

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Gymnázium Janka Kráľa, Ul. SNP 3, Zlaté Moravce. RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula)

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

Živá soustava, hierarchie ž.s.

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky

Seminář pro maturanty

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Základy histologie. prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc.

Prokaryotní a eukaryotní buňka

Pohyb buněk a organismů

prokaryotní Znaky prokaryoty

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/

Eukaryotická buňka. Milan Dundr

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

Epitely a jejich variace

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

Digitální učební materiál

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

Zdravotní nauka 1. díl

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: ISBN

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

Úvod do mikrobiologie

BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus

organismus orgány tkáně buňky

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

ISBN Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka:

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Buněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: ISBN

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

TEST: SIPZ (2017) Varianta: Ve které oblasti se

Schéma rostlinné buňky

Transkript:

BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

BUŇKA Buňka je uzavřený systém musí si udržet navzdory měnícímu se okolí konstantní vnitřní prostředí Buňka je otevřený systém musí přijímat živiny a vylučovat zplodiny, vyměňovat teplo, dýchací plyny a informace s okolím

BUŇKA CYTOPLAZMA cytosol cytoskelet buněčné organely

mikrofilamenta centriol hrubé endoplazmatické retikulum mitochondrie jádro Golgiho aparát mikrotubuly lysosom hladké endoplazmatické retikulum cytoplazma

CYTOSOL - tekutá část cytoplasmy - obsahuje rozpuštěné bílkoviny glukózu elektrolyty - strukturní element mikrotrabekuly (?)

JÁDRO - nucleus jaderná membrána jadérko chromatin DNA RNA mrna rrna trna

RIBOZOMY - denzní granula skládající se z: bílkovin r RNA - posunují se po mrna a podle zapsané informace syntetizují bílkovinný řetězec m RNA Volné ribozomy syntéza cytoplazmatických bílkovin Ribozomy vázané na endoplazmatické retikulm syntéza bílkovin pro export syntéza bílkovin vázaných v membráně

ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM membránová organela tvořena soustavou cisteren, lamel a váčků jádro Hrubé endoplazmatické retikulum syntéza bílkovin pro export nebo vázaných v membránách hladké ER hrubé ER Hladké endoplazmatické retikulum syntéza lipidů (fosfolipidy a cholesterol) ve svalových buňkách koncentruje VÁPNÍK

GOLGIHO APARÁT soubor membránou uzavřených váčků chemická úprava bílkovin třídění bílkovin

LYZOSOMY A PEROXISOMY sférické membránové organely obsahující nebezpečné látky LYZOSOMY trávicí aparát buňky odbourávají bílkoviny, nukleové kyseliny, polysacharidy, lipidy obsahují baktericidní látky PEROXISOMY odbourávají lipidy a toxické látky probíhají zde reakce, kdy se odbourává PEROXID VODÍKU (H 2 O 2 )

MITOCHONDRIE produkce energie pro buňku - ohraničena dvojitou membránou - vnitřní membrána zvrásněná do krist - enzymy pro aerobní fosforylaci - obsahuje mitochondriální DNA

CYTOSKELET - síť proteinových vláken rozprostírající se v cytoplasmě - uspořádává součástí buněčných těl - dává schopnost buňkám zaujímat nejrůznější tvary - vykonává koordinované pohyby mikrotubuly střední filamenta mikrofilamenta mikrotrabekuly 23 nm 10 nm 7 nm 3 nm

MIKROTUBULY -organizující funkce v buňkách - transport buněčných komponent - účastní se dělení buňky - kostra buněčných struktur - zajišťují pohyb buněk nebo pohyb tekutiny nad buňkami

MIKROTUBULY + -

MIKROTUBULY A MOLEKULOVÉ MOTORY

STŘEDNÍ FILAMENTA - velká pevnost v tahu - umožňují buňkám vydržet mechanický stres při natažení buněk

cytoplazmatická STŘEDNÍ FILAMENTA keratiny (epitely) vimentiny (pojiva, svaly, neuroglie) neurofilaminy (nervové buňky) jaderná jaderná lamina (jaderné buňky)

MIKROFILAMENTA (aktinová vlákna) funkce strukturální stabilní základ výběžků buňky základ nestabilních senzitivních výběžků buňky funkce kinetická svaly buňky dělení buňky (kontraktilní prstenec)

MIKROFILAMENTA (aktinová vlákna)

TKÁNĚ - pojivové tkáně - epitely - svalová tkáň - nervová tkáň - krev

POJIVOVÉ TKÁNĚ mechanickou zátěž nenesou buňky, ale extracelulární matrix 10 μm 100 μm buňky kolagenní vlákna Vazivo Chrupavka Kost proteoglykany

EPITELY tvar buněk dlaždicový, plochý, cylindrický počet vrstev jednovrstevný, víceřadý funkce krycí, žlázový, resorpční, řasinkový, smyslový, zárodečný

MEZIBUNĚČNÉ SPOJE těsný spoj adhezní spoj desmosom mezerový spoj hemidesmosom

SVALOVÁ TKÁŇ hladká svalová tkáň vnitřní orgány příčně pruhovaná svalová tkáň pohybový aparát srdeční svalová tkáň srdce NERVOVÁ TKÁŇ - nehomogenní tkáň nervová buňka podpůrná buňka (glie)