Exprese genetické informace

Podobné dokumenty
Exprese genetické informace

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN

Genetický kód. Jakmile vznikne funkční mrna, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu.

Struktura a funkce nukleových kyselin

Translace (druhý krok genové exprese)

Bílkoviny a rostlinná buňka

jedné aminokyseliny v molekule jednoho z polypeptidů hemoglobinu

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Centrální dogma molekulární biologie

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

6) Transkripce. Bakteriální RNA-polymeráza katalyzuje transkripci všech uvedených typů primárních transkriptů (na rozdíl od eukaryot).

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Eva Benešová. Genetika

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

Schéma průběhu transkripce

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.

-nukleové kyseliny jsou makromolekulární látky, jejichž základní stavební jednotkou je nukleotid každý nukleotid vzniká spojením:

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Virtuální svět genetiky 1. Translace

Syntéza a postranskripční úpravy RNA

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Molekulární genetika (Molekulární základy dědičnosti)

Odvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni

Nukleové kyseliny. obecný přehled

Molekulární základy dědičnosti

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

b) Jak se změní sekvence aminokyselin v polypeptidu, pokud dojde v pozici 23 k záměně bázového páru GC za TA (bodová mutace) a s jakými následky?

Molekulární základy dědičnosti

Přenos genetické informace: Centrální dogma. Odstranění intronů sestřihem RNA

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Studijní materiály pro bioinformatickou část ViBuChu. úloha II. Jan Komárek, Gabriel Demo

Přednáška kurzu Bi4010 Základy molekulární biologie, 2016/17 Transkripce DNA a sestřih

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Molekulárn. rní genetika

Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur

MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE PROKARYOT

Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny

Genetika zvířat - MENDELU

Metabolismus proteinů a aminokyselin

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY

Molekulární genetika: Základní stavební jednotkou nukleových kyselin jsou nukleotidy, které jsou tvořeny

Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

15. Základy molekulární biologie

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA

Molekulární biologie. 4. Transkripce

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Základy biochemie KBC / BCH. Biosyntéza proteinů. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ / /0407

Biosyntéza a metabolismus bílkovin

Molekulární mechanismy řídící expresi proteinů

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

Biologie 4, 2014/2015, I. Literák. pralesnička drobná Dendrobates pumilio Kostarika, 2004 GEN PROTEIN

6. Nukleové kyseliny a molekulová genetika

přepis genetické informace z DNA do RNA, při které DNA slouží jako matrice pro syntézu RNA. Reakci katalyzuje RNA-polymeráza (transkriptáza)

Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace

B5, 2007/2008, I. Literák

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.

REGULACE TRANSLACE. Regulace translace INICIACE TRANSLACE. 1. Translační aparát ribosomální podjednotky. 2. translace- iniciace

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ ANALÝZA VARIABILITY INTRONŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

a) Primární struktura NK NUKLEOTIDY Monomerem NK jsou nukleotidy

Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin.

ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Molekulární základ dědičnosti

Genetika - maturitní otázka z biologie (2)

-zakladatelem je Johan Gregor Mendel ( ), který se narodil v Hynčicích na Moravě

TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

Svět RNA a bílkovin. RNA svět, 1. polovina. RNA svět. Doporučená literatura. Struktura RNA. Transkripce. Regulace transkripce.

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

6. Nukleové kyseliny


Základy biochemie KBC/BCH. Biosyntéza proteinů. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ / /0407

Struktura a funkce biomakromolekul

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Nukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017

Translace - překlad genetické informace

Svět RNA a proteinů REGULACE TRANSLACE. Požadavky kladené na funkční translaci

Nukleové kyseliny. Jsou universální složky živých organismů. Jsou odpovědné za uchování a přenos genetické informace.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Transkript:

Exprese genetické informace

Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace

Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu produktem je protein (strukturní geny) nebo jen RNA

Transkripce proces přepisu informace z DNA do RNA RNA jednovláknová její cukry ribonukleotidy místo thyminu obsahuje uracil uracil páruje s adeninem

Transkripce enzym RNA polymeráza katalyzuje tvorbu vlákna RNA komplementárního k jednomu vláknu DNA templátové vlákno TRANSKRIPCE

Hlavní typy RNA messenger RNA (mrna, také informační) nese informaci pro tvorbu proteinů, která bude přeložena během procesu translace ribozomální RNA (rrna) tvoří součást ribozómu a katalyzuje syntézu proteinů transferová RNA (trna) adaptorová molekula mezi mrna a aminokyselinami

další typy RNA small nuclear RNA (snrna) různé úlohy při zpracování RNA

3 stadia Proces transkripce iniciace navázání RNA polymerázy elongace syntéza RNA podle templátu DNA terminace uvolnění vzniklé molekuly RNA a uvolnění RNA polymerázy z DNA

iniciace transkripce RNA polymeráza rozpozná sekvenci v DNA zvanou promotor u eukaryot je k tomu potřeba ještě řada dalších proteinů transkripčních faktorů příležitost k regulaci genové exprese

není jádro transkripce u prokaryot vznikající mrna hned překládána jedna mrna může nést informaci pro více proteinů

transkripce u eukaryot transkripce v jádře, translace v cytoplazmě jedna mrna nese informaci pro jeden protein informace není souvislá, kódující sekvence exony jsou přerušovány nekódujícími sekvencemi introny přepisem vznikne tzv. pre-mrna, ta je dále upravována

úpravy pre-mrna přidání čepičky na 5 -konec (atypický guaninový nukleotid s methylovou skupinou) polyadenylace 3 -konce přidání řady A sestřih - vystřižení intronů, spojení exonů

sestřih pre-mrna exony mnohem kratší než introny introny přesně vyštěpeny, exony pospojovány k sobě

sestřih může být alternativní TRANKRIPCE, ČEPIČKA, POLYADENYLACE, SESTŘIH mrna příčně pruhovaný sval hladký sval fibroblasty fibroblasty mozek

Translace Překlad genetické informace - ze sekvence nukleotidů do sekvence aminokyselin 4 nukleotidy v NK kódují informaci pro 20 aminokyselin v proteinu Genetický kód

Genetický kód je třípísmenný (triplety nukleotidů) 4 nukleotidy (A,U,G,C) = 4 3 = 64 možných kombinací trojice nukleotidů se nazývá kodón kodón kóduje 1 aminokyselinu, případně konec translace

Genetický kód kodón AUG (kóduje Met) je používán jako startovní kodón UAA, UAG, UGA jsou terminační místa stop kodóny podle dohody se kodón vždy píše ve směru 5 -AAA-3 genetický kód je tzv. degenerovaný (nebo také redundantní) jedna aminokyselinaje většinou kódována více než jedním tripletem

Genetický kód je univerzální společný všem organismům (drobné odchylky v mitochondriích) zelenou fluorescenci myšek způsobuje protein původem z medúzy,vnesený do jejich genomu

čtecí rámec kódu tenpestamšelsám 1.čtecí rámec ten pes tam šel sám 2.čtecí rámec...t enp est amš els ám... 3.čtecí rámec...te npe sta mše lsá m... obvykle jen jeden čtecí rámec kóduje funkční protein, existují výjimky rámec dán pozicí startovního kodónu: 5 -AUG

transferové RNA -trna adaptorové molekuly charakteristická sekundární a terciární struktura vazebné místo pro aminokyselinu antikodón sekvence komplementární ke kodónu

primární, sekundární a terciární struktura trna připojená aminokyselina (Phe) 3 konec 5 konec D smyčka akceptorové raménko T smyčka antikodó -nová smyčka antikodón jetelový list

trna syntetázy připojení správné aminokyseliny ke správné trna první krok v překladu kódu enzymy trna syntetázy

wobble kolísavé párování mezi kodónem a antikodónem některé aminokyseliny kódovány více kodóny, ale každý kodón nemusí mít nutně svou vlastní trna nepřesnost se toleruje na třetí pozici kodónu lidské trna nesou 48 různých antikodónů pro 61 možných kodónů

ribozóm

ribozóm 3 vazebná místa pro trna: vazebné místo pro mrna velká podjednotka ribozómu malá podjednotka ribozómu A místo pro aminoacyl-trna (trna nabitá aminokyselinou) P místo pro peptidyl-trna (trna s připojeným rostoucím polypeptidovým řetězcem E místo = exit

proces translace iniciace navázání ribozomálních podjednotek a první aminoacyl-trna na mrna elongace syntéza polypeptidového řetězce terminace ukončení syntézy polypeptidu, uvolnění mrna a ribozomálních podjednotek

iniciace translace (eukaryota) 1. na malou podjednotku ribozómu se připojí iniciační trna, která nese methionin 2. malá podjednotka s iniciační trna se naváže na 5 -konec mrna (rozpozná čepičku) 3. komplex se posunuje po mrna, až najde první iniciační AUG kodóm 4. připojí se velká ribozomální podjednotka

první polypeptidová zazba vytvoří se mezi methiononem a následující aminokyselinou

elongace 4 kroky cyklu ribozómu KROK 1 rostoucí polypeptidový řetězec nově vázaná trna krok 1 použitá trna se uvolňuje z E místa, aminoacyl-trna se váže do A místa uvolněná trna KROK 2 E P A krok 2 vytvoří se peptidová vazba (katalyzováno peptidyl transferázou obsaženou ve velké podjednotce)

elongace 4 kroky cyklu ribozómu KROK 3 KROK 4 krok 3 velká podjednotka se posune vůči malé podjednotce o jeden kodón krok 4 následuje malá podjednotka s navázanými trna může se opakovat krok 1- do místa A se může navázat nová aminoacyl trna

terminace translace do A-místa se naváže uvolňovací faktor místo další aminokyseliny je k polypeptidu přidána voda polypeptid se uvolní komplex se rozpadne

skládání a posttranslační modifikace vzniklý protein se musí složit do správné konformace, případně se stát součástí většího komplexu může být upraven přidáním různých chemických skupin (glykosylace, fosforylace, acetylace aj.)