Obsah zpráv ze dne 27.9.2009: COPA, COGECA... 1 EP a mléko... 9 Financování klimatu - EU... 9 Irsko... 9 UK nový model kontraktů mléka... 10 Vepřové... 10 Export ječmene - Ukrajina... 10 Produkce ethanolu v Německu... 10 Ochrana zvířat legislativa nepřijatelná... 11 COPA, COGECA Pracovní skupina Bio-víno 21.9. Zástupci se měli na této schůzi vyjádřit k různým návrhům Komise na úpravy pravidel pro ekologickou produkci vína v EU. Základem byl dokument, který připravil SCOF koncem června. Předsedající dala návrh, jelikož to byl jediný bod pro tuto schůzi, v první části se věnovat technickým problémům bio-vína + přídavky (additives) a ve druhé části především sulfátům. Upozornila, že se i zde jedná o propojení organické produkce vína a ostatní bio-produkce. Zástupci se hned zpočátku začali dost kriticky vyjadřovat k tomu, že C/C měla mít jasnou představu. To samozřejmě přišlo od Coldiretti, která má velice ortodoxní přístup a to nejen u bio-produkce, ale také u označení, nebo použití sulfátů. Propagují pozitivní seznam pro povolené produkty, namísto současného negativního seznamu. Takový seznam by se měl každých 5 let aktualizovat a doplnit jednak o nové prvky a nové techniky. Jejich postoj k doslazování je rovněž znám, ale tam se setkal s odmítnutím od středoevropských zemí. Francie zde hrála určitým způsobem prostředníka, sever země, v případech horších podmínek také doslazuje. Italská družstva se přidala, podobně jako Coldiretti jsou proti doslazování, nebo jen s koncentrovaným bio moštem, nechtějí nic slyšet ani o bio-cukru. K bio označení říkají, že dříve nebylo bio-víno nijak regulováno. Němci vidí pro bio víno podmínky podobně jako pro ostatní bio-produkty. Ale vzhledem k odlišným klimatickým podmínkám trvají na použití sulfátů a na doslazování. Rakousko a ČR tento postoj podpořilo. Rakouský zástupce řekl, že u nich je bio-víno velmi důležité, ale je třeba ochrana a nesouhlasí s návrhem na snížení použití sulfátů. Francouzský zástupce začal velmi umírněně, víno je globální proces, skupina musí najít řešení přijatelné pro všechny. Přimlouvá se ke starší pozici C/C o bio-vínu, nesmíme se limitovat na sulfáty. Německý zástupce tento přístup přijímá, bio-víno se nedefinuje jen přes obsah SO2. Jsou pro odmítnutí návrhu Komise, soustředit se na rozdíly (pokud jsou) mezi bio a konvečním vínem konečným faktorem je kvalita. Jsou rovněž pro pozitivní seznam technik a aditiv. Cukr by měl být povolen, ale měl by být ekologický, pokud je na trhu. Italové opakují, že jsou pro pozitivní seznam, ale jsou proti cukru, ale také proti koncentrovanému moštu, který není bio. Německý zástupce k tomu říká, že chápe italskou pozici, jsou největším producentem moštu, ale pro střední Evropu to není přijatelné. Francouzi jsou pro povolení bio i cukru, také jsou pro pozitivní seznamy, ale ty by měly být otevřené a pravidelně se doplňovat o nové techniky či prvky. 1
Španělsko je rovněž pro pozitivní seznam, jsou pro doslazování jen z moštu, ne u cukru. Co se vlastně říká v dokumentu SCOF? Biovíno a jeho produkce musí být ve stejné linii pravidel jako ostatní bioprodukce. Je zakázáno používat GMO nebo ionizační radiaci. Návrhy pro strukturaci pravidel pro organické víno: Je možné jen užití určitých produktů a prvků při produkci vína. Techniky, které mají být zakázány: - mikro-filtrace (souhlas se zákazem od Itálie a Německa, ostatní bez připomínek) - elektro-dialýza proti - katonická výměna pryskyřice (Němci chtějí užít u nekoncentrovaného moštu) - revers osmóza Němci ji chtějí, Italové jsou proti. Doslazování: návrh - použít jen koncentrovaný mošt, nebo i cukr. Zde opět nedošlo ke shodě. Rozdíly trvají, podobně jako při reformě vína, nebo při fenologické praxi. Italové, podporovaní Španěly jsou stále proti, Francouzi se přiklánějí k středoevropské pozici. Přídavky potravy používané: Seznam obsahuje celou řadu prvků, ale diskuse se soustředila především na SO2. Podobný postoj a rozdělení zemí jako u doslazování. Komise zde v návrhu uvažuje o třech možnostech: 1. Snížit SO2 o 50% maximálního obsahu, 75mg/l pro červené víno, 100 mg/l pro bílé a růžové víno. Označení bio víno 2. Nebo užít maximální SO2 obsah jak uvedeno v příloze I B a označit víno jako víno vyrobené z bio hroznů. 3. Užít pružné pravidlo pro klimatické podmínky a v těchto oblastech by měl být obsah povolen. Pro velmi odlišné názory mezi na jedné straně IT, ŠP a na druhé DE, AU, ČR, navrhl francouzský zástupce, abychom zvolili politicky obhajitelné snížení SO2 o 20%. Ale ani zde nedošlo k dohodě. Podle rakouského zástupce SO2 limity by neměly být kriteriem pro bio víno. Variace klimatických podmínek je třeba respektovat a to platí jak pro konveční, tak bio víno. Eva Corral k tomu dodala za sekretariát, že skupina Víno tuto otázku také rozsáhle diskutovala, že je proti jakémukoliv označení obsahu síry na nálepkách. Německý zástupce opět opakuje, že samozřejmě všichni chtějí co nejmenší obsah SO2, ale to nemůže být na úkor kvality. Nakonec se skupina dohodla, že je proti definici bio-vína jen obsahem SO2. Snížení o 20%, přijala Itálie, Francie a Španělsko, Němci a Rakušané se přidali. Skupina je rovněž pro snížení aditiv, ale bez procent. Některé z nich podobně jako pomůcky při zpracování se mohou podle většiny vyloučit, jiné skupiny by měly zůstat. Každá organizace by měla své výhrady či připomínky zaslat do sekretariátu. Pak se udělá nový seznam prvků, které považují vinaři za potřebné a druhý, ve kterém budou uvedeny ty, které je možné zakázat. Obsah celého závěru bude předložen na pracovní skupině Bio-produkce. Pracovní skupina ad hoc Bio produkce 22.9. Předseda skupiny, německý zástupce Von Bassewity po schválení agendy krátce informoval o ad hoc skupině bio-vína, které se rovněž účastnil. Upozornil na rozdíly v přístupu a v názorech mezi Itálii a Španělskem na jedné straně a oproti nim Německa, Rakouska, ČR a též Slovenska, které mají názor rozdílný především na užití SO2 a na doslazování. Francie stojí někde mezi a v této skupině fungovalo spíš jako prostředník. Hned po úvodu byla diskutována otázka Výzkumu a vývoje a požadavky, které by měla skupina Bio-produkce na tento program, který spravuje DG Research. 2
V společné skupině měla být také CIAA, ale ta velký zájem neprojevila. Rovněž Komise zatím nic pro bio nepřipravila, zatím se soustředila hlavně na promoci. C/C by měla předložit požadavky a myšlenky na co by se měl výzkum a vývoj soustředit. Komentáře: Ochrana zvířat Boj s parazity a s nemocemi Bio krmiva Genetika a odolnost zvířat Kultury: šlechtění rostlin, ochrana bio rostlin. Snížit užití mědi, zatím je povolena až do 2016. Německý zástupce říká, že u nich probíhá velmi tvrdá diskuse o mědi, jsou velké rozdíly mezi MZe a ochranáři přírody. Italové zatím připomínky nemají, je dost obtížné přijít s návrhy na technologickou základnu výzkumu. Komise reviduje politiku výzkumu, po 2013 budou zahrnuty také klimatické změny a nové regulace v sektorech (víno). Je celá řada problémů, které zatím nemají řešení: krmiva x GMO, chybí organická krmiva. Měla by se provézt analýza sektorů a jejich potřeby. Němci mluví o potřebě intenzifikace bio-produkce. Dánové zde předkládají svůj dokument na Eco-funkční intenzifikaci. Etika plnění zásad ekologické produkce jsou klíčové otázky. A spojené s tím, je aby byly ekonomicky udržitelné. Hlavní výzvy podle DAFC (dánská asociace potravy a zemědělství): 1. zlepšit podpůrné ekologické funkce (lepší rotace, boj proti škůdcům, a další multifunkční akce na farmách). 2. Modernizovat mixovaný farmářský systém (lepší spolupráce mezi specializovanými farmáři) 3. Mít odolnější systém organických kultur (+ lepší recyklace) 4. Odpovídající a solidní živočišná produkce (ekonomicky udržitelné, spolu s lepší ochranou zvířat, a vytváření nových pracovních příležitostí, snížit plynové emise). 5. Zelené zlepšení genetických zdrojů rozvinout techniku organické produkce, bez GM semen, soustředit se na druhy, odolnější jak škůdcům tak nemocem a také klimatickým změnám. 6. Rozvoj a přijetí nových technologií. Tato dánská iniciativa byla přijata velmi pozitivně. Diskuse: v Dánsku je měď zakázaná jak v bio tak v konveční produkci. Soustředit se na ochranné prostředky. Francouzi chtějí zlepšit výzkum pro farmáře a odlišit ho od výzkumu pro zpracovatele jaké procesy (termické metody, aditiva v produkci, genetické vybavení a rozvoj: v rostlinné produkci a u zvířat). Soustředit se na nemoci a parazity a také na genetický výběr. Pracovat na snížení emisí methanu. Příprava na poradní skupinu. Trh: Finsko: navýšení bio produkce Belgie: malé zvýšení ploch ve vlámské části, zvýšení produkce bio vajec, produkce mléka klesla, ale celá řada konvečních mléčných farem chce přejít na bio - lepší zhodnocení. Francie: Ještě návrat k předchozí otázce. Jak optimalizovat výzkum rostlin s výzkumem půdy optimální kombinace. Trh ve Francii: spotřeba se zvyšuje (nepokrývají poptávku) bio nemá krizi, včetně zpracování, které se také rozšiřuje. Za posledních 6 měsíců přibylo 4000 nových farem na bio (hlavně u vína, tam jsou přechody po stovkách), ale vzestup je ve všech sektorech. Valonská část Belgie: zvýšení o 4,7% především maso a mléko (tam je situace stejná), málo obilí na bio. Vládá dává podporu na produkce, která nestačí, především O + Z. Lotyšsko: velký nárůst bio 3
Švédsko: obrat 600 m (+ 50 m nárůst), mléka je 15% bio, mají málo půdy a také málo bio krmiv, O+ Z nevyužito. UK: zvýšení u vajec a drůbež naopak postižena. Média zhoršila situaci bio. Vláda dělá kampaň na podporu bio mléku. Dánsko: cítí krizi, ale podíl bio na trhu zůstává stejný. Silný nárůst bio-vepřového (+ 30%). Problémy s obchodem, především u mléka. Vláda chce zdvojnásobit rozlohy bio (zatím stagnace). Polsko: 2% z celkové produkce, ale méně než 1% farem (15000 z celkových 1,5 m farem). Produkce chybí distribuce, většina jde na export (US, Kanada nárůst ročně o 20%). Venkovské rodiny zásobují své příbuzné ve městech, národní trh stagnuje, na venkově chybí úplně. Španělsko: trh pomalu roste (+ 3% spotřeba), plochy se zvětšují, ale na spotřebu to nemá vliv. Chybí distribuce, většina produkce jde na export. Místní trh nefunguje. Plochy většinou na pastvu ale není trh pro bio-maso jde na konveční trh. Itálie: za 3 roky vyrostla produkce o 10,5%, vloni o 5,4%. Spotřeba rovněž roste u všech produktů, ostatní potraviny klesají. Mění se stravovací zvyky. Klesl počet farem (-1,7%), problémy s distribucí a s administrativní zátěží. V rozvoji venkova není žádná priorita pro Bio. Německo: produkce roste, + 5% plochy (1 m ha) 20 000 farem. Poptávka vzrostla o 10%, obrat 6 mld, ceny stabilní, i když nyní se zvyšuje cenový tlak (u obilí, kde klesly o 50%), ale také u brambor a u mléka. Zvyšují se dovozy a to dále tlačí na domácí ceny. EU celkem: růst ploch, krize nemá velký vliv (jen v Německu) ceny stabilní, jen velmi malý pokles. 4. Francouzský příspěvek o potřebě regulací pro nepotravinové bio produkty: podobný příspěvek byl již jednou prezentován před 2 roky, ale vzhledem k nezájmu Komise se pokračovalo jen na národní úrovni (Francie). Komise stále nic neudělala ohledně jakýchkoliv pravidel a tak se odbory rozhodly, že se nějaké uspořádání pokusí prosadit přes EP. Bio produkce byly doposud uznána jen u potravy, k nimž se přidaly v poslední době také produkty aquakultury (ryby), víno, mořské řasy, semena a kvasnice. Sektor nepotravinový není pokryt žádnými pravidly: - kosmetika (šampóny, mýdla, krémy) - textil: bavlna - stavební materiál: konopí - a další. Sektor nepotravinový má za poslední 3 roky dvojnásobně rychlý růst než potravinový. Bylo zde uznáno několik privátních značek, které tyto produkty odlišují od konvečních. Problém je zde v tom, že ani na národní úrovni není vše dostatečně regulováno a s jasnými pravidly. Certifikační úřady velmi často používají stejnou značku pro potravu bio a ostatní produkty bio. Asociace pak užívají svoje vlastní označení. Průmysl vytváří další asociace jen za účelem, aby ministerstva certifikovala jejich produkty (a to nespadá pro Mze, ale pod ministerstva průmyslu). U těchto certifikací je celá řada definicí, které umožňují různý stupeň výjimek. ECO-Cert určuje, že 95% rostlinného materiálu musí být organické a používá se zde pozitivního seznamu povolených materiálů. Dopad na zemědělský sektor v případech absence harmonizovaných pravidel: - stále více se media zabývají otázkou co je skutečně organické a co ne - a výsledek zmatek u spotřebitele - články o nebezpečných materiálech nalezených v organické kosmetice (dovozy) - TV reportáže je ekologické skutečné ekologické? 4
Představuje to velké riziko pro celý sektor bio. Biopotraviny se dlouho musely tvrdě snažit, aby získaly důvěru spotřebitelů, tyto akce by ji mohly velmi poškodit. C/C chce, aby byla vypracována srozumitelná pravidla také pro bio-nepotravinové. Sektor roste každým rokem a je zde skutečný problém. V Komisi jsou někteří pro (DG Agri) na rozšíření regulace také pro nepotravinové bio. Komise má v roce 2011 publikovat zprávu o regulaci. Je tedy čas se touto otázkou zabývat. Pracovní skupina Olejniny a obilí 24.9. První část Olejniny měl jako obyčejně řídit francouzský zástupce Xavier Beulin (vicepresident FNSEA). Po vážné dopravní nehodě bude v nemocnici po dobu několika týdnů a tak vedení i této části převzal předseda skupiny Obilí, Paul Temple (UK). Agenda a zápis byly přijaty, ale ne bez protestů Italů, kteří nenašli v zápisu svůj protest proti pozici Fediol, jež zde byla uvedena jako materiál organizace jen pro informaci C/C. Zdá se, že jakmile kdokoliv se zmíní o možném užití GMO, Italové přejdou do útoku, i když dokument byl dán jen na vědomí C/C a měl být samostatně předložen na poradní skupině. Trh a cenová situace. Tabulky produkce, plochy a výnosy jsou na Agriinfo, pro ty, kteří mají zájem je podrobně studovat. Budu se zde věnovat spíš celkovému vývoji, případně změnám v jednotlivých zemích nebo mezi komoditami. Prakticky u všech zemích je u olejnin zaznamenám propad cen, podobně jako na odpoledním jednání o obilí. Výnosy naopak mají dost podstatné výkyvy. Zkratkově tyto tendence popíšu u jednotlivých zemí. Litva: slabé výnos, špatné počasí na jaře, ceny slabé. Lotyšsko: slabé výnosy, špatné ceny. Polsko: menší plochy, dobré výnosy, dobrá kvalita, ceny slabé. Červenci u řepky 270, nyní pod 220. Rakousko: průměrné výnosy, nižší produkce u proteinových kultur. Finsko: dobrá úroda, výnosy výborné především u řepky, farmáři chtějí pěstovat stále více řepky. Belgie: dobrá úroda, výnosy mezi 4,5t a 6 t na ha. Švédsko: průměrné výnosy 3,3t, na jejich zemi je to rekordní výnos. Německo: dobrá úroda, zvýšení výnosů o 25% až na 5-6t (nejvíce v historii). Problém je nyní co udělat s nadúrodou. Také procento oleje rekordně vysoké přes 50% (normálně okolo 40%). Ceny nízké. U farmářů kteří mají kontrakty jsou ceny až 400 (jen 5%), 40% dalších, kteří uzavřeli kontrakty v dubnu/květnu je to 250-260, zbytek za velmi nízké ceny. C/C by se měla vážně zabývat otázkou kontraktů jako záruk. Francie: dobré výnosy, ne maximální jako v Německu 3,8t, celkem 5,5 mt řepky. Slunečnice - větší plochy,menší výnosy (méně hnojiv), produkce stejná. Proteiny: větší plochy, výnosy lepší než vloni, především u všech luštěnin. Kontrakty: potřeba vážně diskutovat tuto možnost pro všechny produkty (zatím jen u mléka, částečně u olejnin a pšenice rozšířit i na ovoce a zeleninu, víno maso). Ve Francii je také pro biodiesel přes 30% kontraktů, většinou na dodávky v průběhu víc let. Itálie: řepka slabé výnosy, sklizeň ještě neskončila. Sója dobré ceny, dobré kontrakty, produkce dvojnásobek 2008. Slunečnice + 30%. Slovensko: řepka výnosy 2,35t/ha, cena 225-250, slunečnice 74, výnos 2,47t na ha. Maďarsko: plochy o 2% vyšší, ale produkce o 12% nižší, ceny o 40-50% nižší než v 2008, 238 pro řepku letos, vloni 327. Ceny dále klesají. 5
UK: řepka 571 000 ha (-4%), výnosy o 10% nižší, na podzim zaoráno 20% ploch kvůli špatnému počasí. Len na semeno 41 000 ha, zvýšení ploch luštěnin o 44%, ale menší výnosy, silný pokles užití hnojiv. Celkem EU: produkce o 6% vyšší, ale ceny jsou prakticky všude nižší než náklady a také jsou dost velké rozdíly v cenách mezi jednotlivými státy. Svět: všude se pěstuje stále více řepky. Trh olejniny jsou méně propojené na obilí, pšenice a kukuřice depresivní, velké požadavky na sóju. Řepka, světová produkce klesla o 1,3 mt, ale celkové zásoby vzrostly na 7 mt (z 4,5mt), menší spotřeba na krmiva. Menší produkce v Kanadě (-2mt), na Ukrajině o 1,3 mt a plánuje další zmenšení ploch. Slunečnice: EU 6,7 mt stabilní, méně produkce v Rusku a na Ukrajině (- 1 mt). Vloni byla úroda daleko vyšší než bylo účetně doloženo (Ukrajina). Sója -20m t v Jižní Americe, trh napnutý, ceny vysoké. V USA se stále čeká na aktuální odhady, zatím okolo 88 mt (+ 8 mt) Ceny olejů: 860 dolarů jak u sóji tak u řepkového, 800 USD u slunečnice. Pelety sóji 350 /t, řepky velmi nízké je nadprodukce. Zmíněn problém u dovozů sóji a její znečištění prachem z nepovolených GM kukuřice. Ani to nevyvolalo zlepšení cen řepky, jsou zde velké zásoby, u sóji je nedostatek. Obilí: odpolední část schůze, vedl Paul Temple. Agenda a zápis schváleny, tentokrát bez připomínek. Zpráva o Mycotoxin připravená spolu s Coceral. Francouzští zástupci upozornili, že udělali podrobnou dopadovou studii, která je k dispozici. V ní je také cenové hodnocení testů. Ty jsou podle Temple velmi drahé a farmáři mají obavy, že je to bude stát příliš peněz v dnešní kritické době. Semena ušetřená na farmě. Podobná zpráva jako na skupině semen, zde ji předložil dánský předseda skupiny. Většina si mohla přečíst závěry skupiny na Agriinfo, a tak zde byly diskutovány hlavně tři body: Definice malých farem a možnosti vymáhání poplatků, výjimky pro platby u 22 rostlinných variant. A také doba trvání práv na Community variety plant rights která je 25 let, 30 let u stromů a vína. Dánský předseda zde navrhl, aby platba byla zahrnuty do kolonky dodržování cross/compliance, kde by farmáři uvedli jestli semena koupili, nebo je ušetřili. Ale tento návrh se nesetkal s velkým nadšením obilnářů. Sklizeň obilí: UK: pšenice dobrá sklizeň ceny špatné 95 liber/t. Slabé kontrakty na sladovnický ječmen, krmný také slabý. Zatím se neví jak tento negativní trend ovlivní plochy pro příští sezónu. Francie: pšenice dobrá 37 mt, ječmen 5,8 mt. Kukuřice-plochy nižší, produkce vyšší. Ceny letos o 100 nižší než vloni, náklady jsou vyšší než ceny. Také u kukuřice jsou ceny slabé. Export. Vloni 10mt, letos se sice počítá s podobným, ale Maroko a Alžír má dobrou úrodu, a v Egyptě musí čelit ostré konkurenci od Ruska. Litva: lepší úroda jak u ječmene, tak u žita. Velké ztráty kvůli nemocem obilí (přes 20%). Ceny žita 51 /t, u ostatního obilí rovněž slabé Lotyšsko: plochy + 10%, výnosy nižší, celkem 1,5 mt pšenice. Polsko: produkce horší 25,7 mt, výnosy průměrné. Ceny veškerého obilí velmi nízké. Problém se skladováním především pro malé farmy, musí prodat úrodu rovnou z pole. 64 /t žita. Španělsko: produkce menší o 30%, pšenice 16mt (vloni 22 mt). Ceny okolo 140 u pšenice, ale to nepokrývá náklady. Problémy s dovozem kukuřice z Ukrajiny (ceny poloviční než domácí). Problém blokování lodí ve španělských přístavek se sójou z USA. 6
Rakousko: vloni rekordní, letos průměrná úroda vysoké zásoby, letos jsou ceny pod úrovní nákladů. Irsko: průměrná úroda, celkem 1,6 mt, vloni rekordních 2,2 mt. Ceny 65-70 ječmen, 85 pro krmiva. Švédsko: vysoká sklizeň nejvíc za 5 let, kvalita dobrá, ceny slabé, oves-špatná barva hodí se jen na krmivo. Finsko: sklizeň dokončena na 93%, velmi dobrá sezóna, pšenice dobrá, problémy s dovozy krmné pšenice. V zemi chybí sklady pro případy větší úrody. Chtěli by prodat co nejvíce do intervence, jinak hrozí bankroty, nebo použít nadprodukci na biopaliva. Belgie: menší rozlohy, kvalita výborná, velmi dobré výnosy. Cena 90 u pšenice, 77 u ječmene. Problémy s odbytem pokles veškeré živočišné produkce, tím chybí peníze na placení krmiv (mléko, vepřové). Výhledově zmizí 40% mléčných farem. Německo: kukuřice průměr 9,6 t/ha, celkem 4,4 mt. Obilí celkem 41,3 mt, kvalita dobrá, chybí export, problém slabého dolaru a s tím spojené dovozy od Černého moře. Ještě v létě byla odmítány kontrakty na 130, nyní jsou jen na 110-120. Itálie: pšenice je dobrá, kukuřice výnosy 8,3t/ha. Ale všude jsou nízké ceny. S výjimkou severní Itálie, kde dosahují stále ještě 180. Kukuřice 130-140 (náklady jsou vyšší). Dotaz jak to vypadá s pojištěním příjmů v USA potřeba zkoumat všechny možnosti. Slovensko: 3,8-4t/ha ceny nízké,105 pšenice potravinářská, v červenci byly kontrakty za 120. 80-90 u krmné. Ječmen méně než 70. ČR. Čísla dobrá, výnosy průměrné, kvalita dobrá, ceny nízké. Maďarsko: sklizeň hotova, všude nižší (-25%). Pšenice 95-110, krmná 84-90. Nákup krmiv dříve i na 6 měsíců dopředu, nyní prakticky den ke dni. Konkurence levného obilí od Černého moře. Řecko: produkce obilí vyšší, dobré výnosy, ale také velké zásoby, chybí prodej a ceny jsou nižší než náklady. CAP po 2013 Shelby udělala krátký přehled požadavků, které by jednotlivé skupiny (pracovní) měly připravit k dlouhodobým výhledů CAP. Kromě klasických případů nástrojů, GMO, krmiv, zabezpečení potravy, zde byly též požadavky, aby se Komise zabývala kurzovními výkyvy, nadměrně nadhodnoceným eurem oproti dolaru. Jak se EU bude stavět k možnostem vybudování světových zásob obilí a jiných komodit pro výrobu potravy. Otázky biopaliv jako možnosti regulace sezónní nadprodukce, řízení rizik a pojištění. Vliv rivality USA a Ruska na světovém trhu zemědělských produktů v budoucnosti. Evropská produkce a dovozy z Brazílie. Celá řada organizací je připravena připomínky zaslat do sekretariátu. Vše musí C/C shromáždit do jara příštího roku, protože Komise hodlá svoji verzi předložit někdy počátkem léta 2010 (červen/červenec). Návrh bude projednán na příštím POCC a příští týden na presidiu C/C. Informace o práci skupiny zajištění kvality a problémy s geografickým označením. POCC/CCC 25.9. Jedním ze tří hlavních bodů na programu této krátké schůze byla otázka přípravy reakcí na CAP po 2013. Shelby zde udělala podobný přehled jako na včerejší schůzi Olejniny a obilí. Jaké nástroje trhu by měly začít fungovat v rámci nového uspořádání CAP po 2013. Pojištění kultur, živočišné produkce, proti nemocem? A dále vzájemné fondy. Začalo se o nich mluvit již v rámci revize CAP, kdy se ukázalo, že farmáři stále více musí čelit výkyvům počasí, ale také více nemocem zvířat a rostlin a přemnožení škůdců. Rizika trhu, s krizemi a velkými výkyvy cen. To jsou otázky na které bude třeba najít odpověď. Mají některé členské země větší zkušenosti s některým z dříve uvedených opatření (Španělsko pojištění) Jaké typy opatření by jste navrhovali? 7
- intervence propojená na veřejné sklady potravin (podobně jako intervence u obilí); - posílit opatření kdy by se meziprofesní organizace dohodli na řízení trhu v dobách krize; - proti-cyklické platby; - pojištění příjmů; - stabilizační fondy částečně financované producenty ( přes zvláštní daň, když jsou ceny vysoké do fondu řízeném úřady EU, výplaty v době kdy jsou ceny nízké; - rozvoj futurem a opcí; - jiné formy bezpečnostní sítě nebo stabilizátorů. K těmto bodům, které Shelby nastínila se v rámci diskuse přidaly ještě další rizika, kterým musí farmář čelit jako osobní pojištění, rizika aktiv, finanční rizika a odpovědnostní. Druhým bodem byla příprava na říjnovou Radu a krize v sektoru mléka. Na zářijové Radě dostala Komise za úkol připravit některá opatření, včetně těch navržených 15 zeměmi. Říjnová Rada je má přijmout. C/C chce nejen krátkodobé opatření, které by pomohly ukončit současnou krizi v sektoru, ale zahájit rozsáhlou debatu o tom jaké nástroje a opatření jsou nutné pro střednědobou strategii a dále co rozvinout před tím, než budou kvóty definitivně zrušeny (2015). 1. otázka: v komunikaci z 22. července prezentovala Komise opatření (refundace, školní mléko, promoce, lepší označení mléčných produktů a individuální řízení kvót). Je některé z těchto opatření efektivní? 2. Delegace 15 zemí navrhly rozšířit řídící opatření jako dočasné navýšení intervenčních cen, podpora pro sušeného mléko do krmiv a zvýšení vývozních podpor pro máslo, práškové mléko a sýry. 3. 15 delegací rovněž chtělo lepší rovnováhu v potravinovém řetězci. C/C pracuje ve skupině zabývající se konkurenceschopností v řetězci a žádá, aby byl vypracován průvodce dobré praxe, ustanoven prostředník pro řešení konfliktů a zlepšení spolupráce. 4. Delegace 15 zemí rovněž navrhla střednědobé opatření na řešení krize a přípravu nových základů evropské politiky mléka. C/C tento přístup podporuje, má zde být také cílem snížení velkých výkyvů trhu. V diskusi se objevily otázky kontraktů (podobně jako ve skupině obilí) a evropského restrukturalizačního fondu. WTO. Vyjednavači hlavních zemí a skupin WTO se budou scházet každý měsíc na jeden týden, aby se pokusili rozběhnout zastavená jednání. Na svém zasedání v New Delhi v polovině září se hlavní delegace dohodly a podpořily návrh Pascal Lamy, aby zahájily znovu práce na pokračování. První schůze má být 19. října v Ženevě. Vedle toho se budou každé 3 neděle scházet specifické skupiny expertů zabývajících se zemědělskými otázkami. Nynějším cílem je dosáhnout dohody do konce 2010, ale to bude možné jen pokud podstatně urychlíme jednání, říká Lamy. Proces jednání je zatím velmi pomalý a jsme už skoro na konci roku. Z americké strany ještě nedošlo k potvrzení nového velvyslance pro WTO, Michael Punke, americkým Kongresem, a pro zemědělskou sekci nebyl nikdo zatím ani navržen. Zástupci EU na poslední schůzi opakovali, že nepřijmou žádné modifikace kompromisu z loňského prosince. Ale Brazílie a celá skupina afrických zemí k tomu říká, že to stejně bude předmětem dohody o celkovém řešení a že zde pravděpodobně bude muset dojít k jiné rovnováze. Informace o probíhání protestů v Belgii a jinde v sektoru mléka. Většina ze zástupců mohla sledovat přenosy z protestů na polích především ve valonské části Belgie, kde bylo po několikrát vylito milióny litrů mléka. Největší protest byl minulý týden, 8
kdy bylo najednou vylito 26 m l mléka, což představuje 3 denní produkci Belgie. Reakce medií jsou sice vstřícná, ale bohužel nic víc a politici nedělají i nadále prakticky nic. EP a mléko V parlamentu se ozvaly hlasy, které požadují, aby Komise udělala více pro řešení krize. Celá řada členů EP chce již nyní uplatňovat možnost spolurozhodování, jak to umožní Lisabonská dohoda. A tak MEP s (poslanci) odhlasovali rezoluci, ve které žádají aby do rozpočtu pro příští rok bylo přidáno 600 m na mlékařský fond. Nový předseda zemědělského výboru EP, Paolo de Castro řekl krátce po projevu Komisařky, že ani Komise ani Rada nemohou nadále ignorovat požadavky parlamentu. Opatření, která byla doposud odsouhlasena, příliš farmářům nepomohla. Fond, jak je zamýšlen v rezoluci by měl pomoci vytvářet producentské organizace a družstva, podpořit modernizaci farem a dále okamžitá opatření na podporu stimulace poptávky po mléku, podobně jako školní mléko. Financování klimatu - EU Na minulé Radě se představitelé dohodli, že je třeba zahájit financování klimatu, jako přípravu na prosincové zasedání v Kodani. Na Radě se diskutovala též studie Komise, ve které se odhad financí na klimatické změny udává 100 mld do 2020. Mezinárodní financování z bohatých zemí by mělo být 22-50 mld v roce 2020, včetně 14 mld ročně na řešení environmentálního dopadu vytvoření světového zemědělství. EU by na toto schéma mělo přispět 2-15 mld (10-30% z celku) tedy v proporci k odpovědnosti za emise dodnes a možnost za ně platit. Rozhodování o EU a světovém podílu na financování klimatu pro třetí země je velmi choulostivé téma a nebude snadné mezi členskými zeměmi najít podporu. Představitelé EU se již přihlásili k dřívějšímu požadavku Komise na vytvoření fondu pro řešení otázek klimatu 2010-12 ve výši 7 mld. Většina členských zemí rovněž podporuje myšlenku koordinačního mechanismu na celkový přehled mezinárodních zdrojů pro financování investic do klimatu v rozvojových zemích. Irsko IFA se dohodla s ministerským předsedou, že vláda přehodnotí plán na snížení veřejných výdajů. Dublin navrhoval škrty, které by se výrazně dotkly většiny farem. IFA prohlašuje, že našla možné úspory v zemědělském sektoru ve výši 27% (439m ) v příštích 2 letech. Pokud na to vláda přistoupí, udělá úspory bez toho, že by se zvýšily náklady na sociální zabezpečení, které by vznikly v případech původního návrhu, kdy by celá řada farmářských rodin musela žádat o podporu. V agendě IFA je především snížení a zjednodušení inspekcí cross-compliance. Některé části návrhu jsou dost pochybné, ale protože se rozhoduje o Lisabonské dohodě, vláda vidí, že nemůže jen tak odmítnout návrhy od skupin představující speciální zájem, jako IFA. Mezitím se zadluženost farem zvýšila na rekordních 5,4 mld a většina farmářů má problémy s financováním. Na nedávné konferenci se shodli vedoucí irští ekonomové, že pokud nebude národní strategie připravena, tak je docela možné, že v Irsku Agro-food sektor úplně zmizí. Ekonomové řekli na konferenci, že Irsko nijak nerozvíjelo tento sektor. Místo toho má jen průmysl soustředěný na produkty s malou přidanou hodnotou. 9
UK nový model kontraktů mléka NFU zahájila 16. září celonárodní kampaň o přípravě nového modelu kontraktů mléka. V první fázi zahrnuje celou řadu schůzí se všemi hlavními zpracovateli. NFU chce, aby se jednání účastnili všichni představitelé farmářů, jak producentů, tak družstev. Peter Kendall věří, že načasování je správné, po nedávném zmizení jednoho z největších mléčných družstev Dairy Farmers of Britain. Bankrot družstva vytvořil dominové efekt a celá řada producentů nenašla kupce pro své mléko. Nyní je sice nejhorší za námi, řekl Kendall, ale vidím to jako velmi bolestnou lekci, jak velmi zranitelný je celý sektor. V této kampani chceme vytvořit lépe vyvážené a profesionální kontrakty, které by lépe odrážely dodávkové požadavky a přinesly větší jistotu do vytváření cen mléka u těchto dodávek. Vedle toho kontrakty umožní farmářům se soustředit i na další možnosti jako řízení rizik, investice a vytvořit lepší podmínky pro dobu, kdy přestanou platit mléčné kvóty. Zda se zpracovatelé přidají, není zatím příliš jasné. Ale vedoucí mléčného výboru NFU, Gwyn Jones věří, že většina se přidá. Jsou zde změny v chování a většina zpracovatelů vidí, že současná situace není dobrá pro nikoho a tak návrh NFU opatrně vítají. Vepřové Podle německé agentury AMI byl propad porážek vepřů ještě větší než se původně očekávalo. V průběhu prvních 5 měsíců 2009 bylo v EU27 poraženo 99 m vepřů, což je o 9 m méně (8%) než ve stejném období rok před tím. Komise předpokládala pro celý 2009 propad jen o 2%, ale ukazuje se, že bude daleko výraznější. Propady jsou menší v západní části EU než ve východní, i když i zde se tvrdí, že v ČR dochází k zmírnění propadu proti dřívějším měsícům. V Polsku, Maďarsku a v ČR byl propad mezi 16 až 25%. Dánští chovatelé dávají optimistické výhledy a myslí, že se situace do konce roku výrazně zlepší. Nové druhy zvířat přicházejí na trh a nové druhy prasnic mají velmi progresivní rysy v porovnání k jiným zemím, říká vedoucí DPB (Danish pig breeding), Jens Olsen. Podle něho má dánský šlechtitelský sektor desetiletý náskok před ostatní Evropou. Export ječmene - Ukrajina Podle posledních odhadů zůstane Ukrajina největším světovým vývozcem ječmene, i když letošní sklizeň není zdaleka rekordní jako vloni. Celkem je letošní sklizeň odhadována na 11,2 mt. Na export se počítá s nejméně 6 m t. I když to bude o 1,2 m t méně než vloni, stále to bude o mnoho více než druhá Kanada, kde jsou exporty odhadovány na 2,3 mt a celková produkce o 24% méně (8,9 mt). Rusko oselo ječmenem mnohem menší plochy než před rokem, a tak všechny tyto země musí hledat nové trhy také v závislosti na vývoji trhů pšenice. Menší vývozy do Turecka a Maroka budou muset být kompenzovány zvýšením poptávky v Koreji, Indonésii, Malajsku a Sýrii. Produkce ethanolu v Německu V prvním pololetí se zvýšila poptávka po ethanolu jak naftařské společnosti zvýšily poměr míchání s fosilními palivy. Spotřeba ethanolu se zvýšila v prvním pololetí o 61% na 453 000 10
t. Vedle toho došlo k modernizaci většiny rafinerií, které mají dnes kapacitu pro míchání ethanolu. Letos zvýšilo Německo povinné minimální míchání ze 2 na 2,8%. Také domácí produkce ethanolu v Německu stoupla, i když menší rychlostí než spotřeba (48% tedy 261 000 t). Trend je sice pozitivní, ale celková produkce je dost nižší než celková produkční kapacita Německa s 850 000 t. Ochrana zvířat legislativa nepřijatelná Návrh na nová opatření u ochrany zvířat jsou pro drtivou většinu zemědělských organizací a obchodníků nepřijatelná. Podmínky pro dopravu zvířat tak, jak je navrhuje Komise by byly katastrofální pro sektor a to jak po stránce ekonomické, tak sociální. Kriteria počtu zvířat na kamion, tak jak je navrhuje Komisařka Vassiliou by měly za následek výrazné zvýšení nákladů na dopravu. A také povinnosti ohledně zařízení a ventilace by vyvolaly potřebu dalších investic ve výši víc než 200m na přizpůsobení jen v sektoru vepřů. Také nová pravidla o délce dopravy s maximem 9 hodin je jen zdrojem komplikací bez vlivu na ochranu zvířat. Změny podmínek vycházející z úprav legislativy v 2005 stály sektor již více než 1,5 mld jen při úpravě kamiónů a stejnou částku ve zvýšení administrativních nákladů. Organizace požadují skutečnou dopadovou studii návrhu, dříve než bude zavedena tato kontroverzní legislativa. Studie by měla být provedena ve všech zemích EU do konce 2011. Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel, 27.9.2009 11