MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr

Podobné dokumenty
MB130P60 Globální změny, fotosyntéza a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr

MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr

MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Vylepšování fotosyntézy

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi

Obsah vody v rostlinách

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace

Mendělejevova tabulka prvků

Meteorologické faktory transpirace

Přednáška 6: Respirace u rostlin

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice

METABOLISMUS SACHARIDŮ

FOTOSYNTÉZA. soubor chemických reakcí,, probíhaj v rostlinách a sinicích. z CO2 a vody jediný zdroj kyslíku ku pro život na Zemi

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Ing. Eva Pohanková Růstové modely nástroj posouzení dopadů změny klimatu na výnos polních plodin

10 PŘÍLOHY. Seznam příloh

Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin

Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA


Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza

Zdroje. Záření Voda CO 2 O 2 Živiny Potrava

Růst dřevin v podmínkách globálnízměny klimatu

Průduchy regulace příjmu CO 2

CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA. Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky

05 Biogeochemické cykly

MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr, Lubomír Nátr


10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

Transport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).

Vysoký příjem dusíku ale i draslíku koresponduje s tvorbou biomasy sušiny a stává se

TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage

FOTOSYNTÉZA. CO 2 a vody. - soubor chemických reakcí. - probíhá v rostlinách a sinicích. - zachycení a využití světelné energie

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

1- Úvod do fotosyntézy

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

FOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH

Biologie. fyziologie rostlin. botanika

22. Čím je významná publikace SIlent spring

Vodní provoz rostlin. Univerzita 3. věku, Jana Albrechtová

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch

Listová hnojiva HYCOL

Kvalita osiva ve vztahu k výkonu porostu

Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT

KALORIMETRIE V BIOLOGICKÝCH VĚDNV. ková,, Jaroslava Martinková

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Protimrazová ochrana rostlin

Voda koloběh vody a vodní bilance

Půda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD.

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

BILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Vodní provoz rostlin

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A

ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35. Obor: Zemědělec farmář H/01

Biologie - Kvinta, 1. ročník

FYZIOLOGICKÉ DŮSLEDKY PŮSOBENÍ NEDOSTATKU VODY NA ROSTLINY CHMELE Physiological consequences of water shortage on hop plants

FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY

Biologické odstraňování nutrientů

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Růstové modely a agrometeorologický monitoring

CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.)

Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D.

Perspektivy energetického využívání biomasy Pavel Noskievi

MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr, Lubomír Nátr

Vodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III

Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika

Zákony pro lidi - Monitor změn ( IV.

HYCOL. Lis tová hno jiva. HYCOL-Zn kulturní rostliny. HYCOL-Cu kulturní rostliny. HYCOL-E OLEJNINA řepka, slunečnice, mák

VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU

Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu

Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy

Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010

Transkript:

MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013 Globální změny klimatu a trvale udržitelný rozvoj 3. List, rostlina a porost v podmínkách dnešního klimatu: význam vody Lubomír Nátr Lubomír Nátr

3. List, rostlina a porost v podmínkách dnešního klimatu: význam vody Fotosyntéza na úrovni listu, rostliny a porostu. Vliv vnějších faktorů na fotosyntézu: záření, CO2, teplota. Dýchání rostlin : ztráta nebo nezbytnost? Potřebují rostliny hodně vody ke svému růstu? Tok vody v ekosystémech. Nejvíce vody spotřebuje zemědělství při závlahách: Proč? Rostliny jako chladničky v krajině. Lubomí Nátr, 2011

Typické znaky rostlin Fotoautotrofie (produkce biomasy, O2, spotřeba CO2) Stavba buněk (buněčná stěna, vakuoly, plastidy) Tři genomy (jaderný, plastidový a mitochondriální) Přisedlost (sesilita, na jednom stanovišti) Totipotence buněk Rodozměna (střídání diploidní a haploidní generace) Trvalá funkce meristémů (neukončená organogeneze) Lubomír Nátr Katedra fyziologie rostlin UK 3

Jaderné reakce Záření O 2 CO 2 Biomasa FOTOSYNTÉZA Annual global DM production: 105 Pg (C) year -1 or 200 g (C) year -1 m -2 Is it enough? Lubomír Nátr 2010 1 g C >3,7 g CO 2 a 2,5 g DM 1 g CO 2 >0,27 g C a 0,675 g DM 1 g DM >1,47 g CO 2 a 0,378 g C

1 g C >3,7 g CO 2 and2,5 g DM 1 mol ~ 6.022. 10 23 parts (Avogadro) 1 mol C ~12 g C 1 mol CO 2 ~12g C+2x16g O 2 ~44g CO 2 If 12 g C ~ 44g CO 2 then 1 g C ~ 3,7 (4) CO 2 If 44g CO 2 ~ 12g C then 1g CO 2 ~ 0,27 (1/4) C Lubomír Nátr 2008

DM ~ CH 2 O 1 mol DM [CH 2 O] ~ 30 g containing 12 g C From chemical analysis: DM~40% to 45% C 1 g CO 2 >0,27 g C a 0,675 g DM 1 g DM >1,47 g CO 2 and0,378 g C Lubomír Nátr 2008

390 ppm CO 2 ~ 0.039 % CO 2 in the air ~ ~ 390 μl CO 2 in 1 L air ~ ~390 ml CO 2 in 1 m 3 air ~ 1 mol gas ~22.4 L~ 44g CO 2 ~ 22.4 L 32 g O 2 ~ 22.4 L 1 mol air ~ 22.4 L [1 mol air ~0.8x28 g N 2 +0.2x32g O 2 ] If 44 g CO 2 ~ 22,4 L then 1 g CO 2 ~0,51L If 22,4 L CO 2 ~ 44g CO 2 then 1 L ~ 1,96 (2) g 1 mlco 2 ~2 mg CO 2 Lubomír Nátr 2008

Lubomír Nátr 2009

Response (CO 2ELEVATED /CO 2STANDARD ) 1,30 1,25 1,20 1,15 1,10 1,05 1,00 Soybean Wheat Rice Maize 400 600 800 1000 CO 2 concentration (ppm, elevated) Lubomír Nátr 2009 Tubiello F. N., Europ. J. Agronomy (2006)

Relativní zvýšení (%) výnosu obilek a sklizňového indexu 17 odrůd rýže pěstované při koncentraci 664 ppm CO2 ve srovnání s 373 ppm CO2 350 300 250 200 150 100 50 0 75 Výnos obilek na rostlinu Sklizňový index Průměrné zvýšení o 70 % Průměrné zvýšení o 23 % Průměrné zvýšení o 67 % Průměrný pokles o 4 % ITA 186 IR74 Salump. IR30 IR28 MGL-2 IR46 Azucena OS4 IRAT 104 IR72 IR36 Kin. Pat. IR64 YRL-39 N22 IAC 165 Kultivar - změna pořadí 50 25 0-25 Kultivar - změna pořadí Relativní zvýšení (664CO2/373CO2, %) IR30 Salump. IR36 IR74 ITA 186 OS4 Azucena IR28 Kin. Pat. IR72 IRAT 104 YRL-39 MGL-2 IR46 IR64 N22 IAC 165 Relativní zvýšení (664CO2/373CO2, %) Lubomír Nátr 2009

370 ppm CO 2 650 ppm CO 2 Shoot DM Grain yield No weeds C3 weeds C4 weeds

Canopy with C3 and C4 photosynthesis (pathogens, diseases, herbivores, carnivors ) Changes in the species composition quality (C/N aj.) pathogens and diseases herbivores carnivores (birds et al.)

Dýchejme s rostlinami! Je to výhodné pro obě strany! O 2 CO 2 Katedra fyziologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Lubomír Nátr

Fotosyntéza Dýchání Energie záření Chemická energie (ATP) CO 2 O 2 BIO- MASA

Proč rostliny dýchají, když energii získávají ve fotosyntéze? 1. Rostliny rostou (žijí) i v noci 2. Rostlina má pletiva a orgány, které nefotosyntetizují 3. Dýchání je zdrojem molekul pro syntézu mnoha dalších sloučenin

Dýcháním organismy získávají (1)Metabolickou energii ve formě ATP (2)Redukované koenzymy NAD(P)H+H + (3)Metabolity pro buněčné syntézy (4) Tepelnou energii

Složky dýchání: Dýchání (1) Růstová(přeměna sacharidů na složky rostliny, úměrná produkci asimilátů) (2) Udržovací(udržování gradientů, membrán, bílkovin apod., úměrná hmotnosti sušiny, bílkovin) (3) Transportní(vstup, opětovný vstup a výstup z floému) (4) Spojená s aktivním příjmem minerálních živin (zejména NO - 3) (5) Spojená s asimilací minerálních živin(zabudování do organických sloučenin, zejména redukce nitrátů) (6) Zbytečné, luxusní???

Fotosyntéza Sacharidy Dýchání ATP, NAD(P)H, C skelety Růst Příjem minerálních živin N, P, K, Ca, Mg...

Rychlost P G : rate of gross photosynthesis P N : rate of net photosynthesis R L : rate of photorespiration R D : rate of dark (mitochondrial) respiration Katedra fyziologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Lubomír Nátr

Závislost rychlosti hrubé (P G ) a čisté (P N ) fotosyntézy nebo dýchání (R D ) na teplotě

Význam vody Pro rostliny: (1) Prostředí pro metabolické procesy (2) Příjem minerálních látek z půdy (3) Rozvádí minerální (xylém) i organické (floém) látky (4) (Spolu)reguluje teplotu rostlin (5) Zdroj elektronů a protonů ve fotosyntéze (6) Zdroj atmosférického kyslíku Význam a problematika závlah Lubomír Nátr 2010

Lubomír Nátr 2010

(mm/rok) (10 3 km 3 ) (10 6 km 3 ) Lubomír Nátr 2010

Lubomír Nátr 2010

Voda Zelená Modrá Lubomír Nátr, 2010

Lubomír Nátr 2010

Lubomír Nátr, 2010

Lubomír Nátr, 2010

Svěží (čerstvá) Svěží S hmotnost rostliny Voda 90 % Sušina 10 % Organické látky (glycidy, bílkoviny, tuky) 92 % Popeloviny 8 % Lubomír Nátr 2010

Vodní sytostní deficit (VSD) VSD = ((ΣH 2 O) SAT -(ΣH 2 O) AKTUALNI ) / / (ΣH 2 O) SAT -Hmotnost sušiny) Plná saturace Měřený stav Plná saturace Žádná voda Tolik vody rostlině chybí Lubomír Nátr 2010 Maximální množství vody v rostlině

Závislost výnosu kukuřice na dostupnosti vody Závislost produkce biomasy (g DM m -2 rok -1 neboli t ha -1 rok -1 ) na srážkách (mm) Lubomír Nátr 2010

Množství vody vydané rostlinami během celé vegetace Transpirační koeficient (TK): TK = ΣH 2 O / ΣCH 2 O TK = 200 až 1100 (kgh 2 O / kgch 2 O) Účinnost využití vody (WUE): WUE = 1 / TK = ΣCH 2 O/ ΣH 2 O Způsob stanovení: (1) Okamžité měření (2) Dlouhodobé sledování Lubomír Nátr 2010

Množství vody vydané rostlinami během celé vegetace!tk=500=>wue=0,002 (kg CH 2 O / kg H 2 O) 2 ( g CH 2 O / kg H 2 O) Virtuální voda 600 mm srážek=600 L m -2 60 000 hl ha -1 Produkce obilnin na 1 ha za rok: 12 t DM (5 t obilky+5 t sláma+2 t kořen)=> =>potřeba 6000 t vody(= 600 mm srážek) Lubomír Nátr 2010

Lubomír Nátr 2010 Pokorný J., 2005

Lubomír Nátr 2010 Pokorný J., 2005

http://en.wikipedia.org/wiki/image:dripirrigation.gif#file Lubomír Nátr 2010

Spray irrigation Misting Overspray Wind drift Water runoff Water Collection on garden mulch Easily vandalized Promotion of plant disease Drip irrigation Water savings - Eliminates evaporation - Eliminates wind drift - Eliminates 'over spray' Reduces plant disease Reduced weed growth Reduces vandalism Aesthetically pleasing Safe to use with waste water http://www.netafim.com/irrigation_products/ Lubomír Nátr 2010