3. METODIKA VÝKONU DOZORU A KONTROLY ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ

R o č n í k 2004 V ě s t n í k MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Částka 3 Vydáno: BŘEZEN 2004 Kč OBSAH METODICKÁ OPATŘENÍ 3. Metodika výkonu dozoru a kontroly územních samosprávných celků.................. str. 2 4. Bronchogenní karcinom doporučený diagnostický a léčebný postup.................. str. 7 ZPRÁVY A SDĚLENÍ 1. Předepisování léčivých přípravků pacientům....................................... str. 13 2. Sdělení k vyhlášce č. 35/2004 Sb., kterou se stanoví náležitoti, forma elektronické podoby a datové rozhraní protokolu o kontrole jakosti pitné vody a vody koupališť................ str. 14 3. Instrukce jak postupovat při zjišťování, hlášení a léčbě SARS v ČR v postepidemickém období..................................................................... str. 15 4. Průběžné informace o působení národních referenčních laboratoří, které se zabývají testováním tkání zvířecího původu............................................... str. 21 5. Národní referenční laboratoř pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B 19 změna ve vedení................................................................... str. 21 6. Průběžná informace o platných právních předpisech a směrnicích (instrukcích) vydaných na úseku Ministerstva zdravotnictví publikovaných ve Sbírce zákonů - doplnění............. str. 22 7. Zveřejnění vydaných rozhodnutí o registraci léčivých přípravků, jejich změny, prodloužení a zrušení a povolení výjimek v roce 2002.......................................... str. 23 Oznámení o termínech konání zkoušek o odborné způsobilosti k výkonu odborného dohledu nad využíváním a ochranou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod v roce 2004................................................................. str. 70 Oprava technické chyby v závazném opatření č. 2 Výsledky dohodovacího řízení pro úhrady 1. pololetí 2004 v částce 13/2003 Věstníku MZ............................... str. 70

M E T O D I C K Á O P A T Ř E N Í 3. METODIKA VÝKONU DOZORU A KONTROLY ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ ZN.: OVS/16/2004 REF.: JUDr. Marie Durajová Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 4. června 2003 č. 554 o Systému dozoru a kontroly územních samosprávných celků ústředními správními úřady bylo ministryni zdravotnictví uloženo postupovat při výkonu dozoru a kontroly podle vládou schváleného Systému dozoru a kontroly územních samosprávných celků ústředními správními úřady a poskytovat orgánům územních samosprávných celků odbornou a metodickou pomoc a v případě vyžádání ji poskytovat do 30ti dnů ode dne obdržení žádosti. Ministerstvo zdravotnictví, odbor veřejné správy a organizace sítě zdravotnických zařízení (dále jen OVS ), vykonává dozor nad výkonem samostatné a přenesené působnosti krajů, krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy: a) dozor nad výkonem samostatné působnosti krajů podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, b) dozor nad výkonem působnosti hlavního města Prahy podle zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, c) dozor nad výkonem působnosti obcí podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů, na základě vyžádání součinnosti s Ministerstvem vnitra, d) dozor nad výkonem přenesené působnosti krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy na úseku státní správy svěřené Ministerstvu zdravotnictví do jeho působnosti kompetenčním zákonem ( 10 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů) a jinými zvláštními zákony a v souladu s činností OVS dle platného Organizačního řádu Ministerstva zdravotnictví. I. Dozor územních samosprávných celků I. a) dozor krajů a hlavního města Prahy Dozorem se rozumí činnost spočívající ve zjišťování souladu aktů místních či regionálních samospráv s platnou legislativou. Při provádění výkonu nad dozorem samostatné působnosti je zjišťován soulad: - obecně závazných vyhlášek krajů se zákony, - obecně závazných vyhlášek hlavního města Prahy se zákony a jinými právními předpisy, - usnesení a rozhodnutí orgánů krajů a orgánů hlavního města Prahy se zákony a jinými právními předpisy. Při provádění dozoru nad výkonem přenesené působnosti je zjišťován soulad: - nařízení krajů a hlavního města Prahy se zákony a jinými právními předpisy, - usnesení a rozhodnutí orgánů krajů se zákony, jinými právními předpisy, usneseními vlády a směrnicemi ministerstva, - usnesení a rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy se zákony, jinými právními předpisy, usneseními vlády, směrnicemi a instrukcemi ministerstva, 2

(pod pojmem směrnice a instrukce ministerstva se rozumí interní normativní akty ministerstva publikované v resortní publikační sbírce, tj. ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, jež jsou závazné v rámci věcné působnosti Ministerstva zdravotnictví). Dozor se provádí průběžně formou následného posuzování dodržování zákonnosti. Při dozoru se nezkoumají například případy porušení právních předpisů občanského, obchodního a pracovního práva a dále rozhodnutí vydaná ve správním řízení nebo rozhodnutí v řízení o správě daní a poplatků. Dozor se za využití oprávnění uvedených v 82 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a 107a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, provádí: - z místa působení dozorového orgánu, - v místě působení dozorovaného. Při dozoru z místa působení dozorového orgánu jsou získávány podklady potřebné k posouzení při provádění dozoru korespondenční formou, na základě žádosti zasílané hejtmanovi kraje nebo primátorovi hlavního města Prahy o poskytnutí příslušných právních předpisů, usnesení a rozhodnutí. Dozor v místě dozorovaného se provádí formou kontroly u krajského úřadu, resp. Magistrátu hlavního města Prahy. Při provádění dozoru je nutno postupovat podle společných ustanovení k dozoru uvedených v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů ( 87 až 91a) a v zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů ( 113 až 117). I. b) dozor obcí Ministerstvo zdravotnictví poskytuje věcnou součinnost Ministerstvu vnitra na základě jeho vyžádání podle potřeby k obecně závazným vyhláškám obcí, usnesením, rozhodnutím a jiným opatřením v samostatné působnosti i k nařízením obcí. II. Kontrola územních samosprávných celků II. a) kontrola krajů a hlavního města Prahy Ministerstvo zdravotnictví provádí kontrolu výkonu přenesené působnosti kraje podle 92a písm.b) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a hlavního města Prahy podle 118 odst.3 písm.c) zákona č.131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, do jejichž působnosti patří úseky přenesené působnosti vykonávané orgány těchto územních samospráv. Činnost orgánů všech krajů a hlavního města Prahy se kontroluje v dvouletých obdobích na základě zpracovaného plánu. Plán dozoru a kontrol bude předkládán ve formě časového harmonogramu s uváděným předmětem dozoru nebo kontroly poradě vedení Ministerstva zdravotnictví ke schválení. Provádění kontrol nad rámec zpracovaného plánu v mezích výše uvedených ustanovení zákona o krajích a zákona o hlavním městě Praze v reakci na aktuální potřeby není omezeno. Kontroly se zaměřují zejména na prověření výkonu přenesené působnosti na svěřeném úseku podle 92a písm.b) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a podle 118 odst.3 písm.c) zákona č.131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, tzn. správnosti vedených správních řízení, a to jak z hlediska formálního uplatňování zejména správního řádu, tak i z hlediska věcného uplatňování resortních právních předpisů. V případě zjištění nedostatků se postupuje podle 92a písm.a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, resp. 118 odst.3 písm.b) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. V rámci této části zaměření kontrol se dále prověřují ty úkoly krajů, resp. hlavního města Prahy, na úseku výkonu přenesené působnosti, které vyplývají z právních předpisů neodvětvového charakteru. Jedná se o prověrku: - kontrolního systému krajů a jeho úrovně při kontrole výkonu přenesené působnosti obcí ( 93a až 93i zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů) a Magistrátu hlavního města Prahy při kontrole výkonu přenesené působnosti 3

orgány městských částí ( 81 odst.3 zákona č.131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů), - provádění dozoru nad výkonem samostatné a přenesené působnosti obcí a městských částí ( 69a zákona č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, hlava VI zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, 112 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů), - rozhodování, že pro obec, která neplní povinnosti zákonem svěřeného rozsahu státní správy, bude přenesenou působnost vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu tato obec patří ( 65 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů), - udělování souhlasu s veřejnoprávními smlouvami obcí a s jejich změnami ( 66e zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů). Kontroly se dále zaměřují na dodržování usnesení a opatření vlády podle 93 písm.b) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, v činnosti orgánů krajů. Je vyhodnocováno zejména plnění úkolů uložených krajům a jejich orgánům jednotlivými usneseními vlády pro příslušný úsek výkonu přenesené působnosti. Kontroly se rovněž zaměřují na další vybrané úseky činnosti krajů, a to podle 93 písm.d) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Konkrétní věcné zaměření si určuje ministerstvo odbor veřejné správy a organizace sítě zdravotnických zařízení - samostatně. Specifikace zaměření vyplývá z právních předpisů upravujících výkon přenesené působnosti v oblasti zdravotnictví. Zohledňovány jsou právní předpisy platné v kontrolovaném období. II. b) kontrola obcí Kraje prostřednictvím krajských úřadů provádějí podle 93a zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, kontrolu výkonu přenesené působnosti obcemi. Kontrolní pravomoc ministerstva, do jehož působnosti náleží úsek přenesené působnosti vykonávané orgány obcí, není touto skutečností dotčena vyplývá z jednotlivých zvláštních zákonů, které upravují výkon státní správy na příslušných úrovních výkonu státní správy. Výběr kontrolovaných obcí závisí na rozhodnutí kontrolních orgánů Ministerstva zdravotnictví a krajských úřadů. Zvláštní zřetel je kladen na kontrolu činnosti obcí s rozšířenou působností v souvislosti s uzavřenými veřejnoprávními smlouvami, v nichž tyto obce vystupují jako jednotlivé smluvní strany, zvláště pak těch obcí, které na sebe veřejnoprávními smlouvami přebírají závazek plnit výkon přenesené působnosti za jiné obce. Zaměřují se na úroveň existujícího zabezpečení výkonu přenesené působnosti v době kontroly, včetně naplnění předpokládaných obecných podmínek pro plnění povinností vyplývajících ze zákonem svěřeného rozsahu státní správy. Nejdůležitější částí kontrol obcí s rozšířenou působností je kontrola úrovně vedených správních řízení. Kontrola se zaměřuje na posuzování existujícího stavu se stavem, který vyplývá ze zákonů a jiných právních předpisů, usnesení vlády, směrnic ministerstva a návrhů opatření, resp. rozhodnutí krajských úřadů k nápravě zjištěných nedostatků při kontrole výkonu přenesené působnosti obcí. Je zjišťována správnost vlastního správního rozhodování, tzn. soulad s obecnými právními předpisy (správním řádem) a soulad se zvláštními právními předpisy (právními předpisy, které upravují výkon úseku výkonu státní správy příslušející Ministerstvu zdravotnictví), rozsah podaných odvolání účastníků správních řízení včetně a výsledky souvisejících řízení odvolacích orgánů, zejména pak poměr potvrzení rozhodnutí prvoinstančního orgánu ve vztahu k celkovému počtu podaných odvolání, dále kontrola postupu orgánů obcí při shromažďování osobních údajů souvisejících se správním rozhodováním a dodržování pravidel pro nahlížení do spisů. Kontroly se týkají i dalších činností, které si samostatně určuje ministerstvo s ohledem na právní předpisy platné v kontrolovaném období. II. c) procesní a organizační aspekty prováděné kontroly krajů, hlavního města Prahy a obcí V průběhu kontrol činnosti orgánů územních samosprávných celků postupuje kontrolní orgán, resp. zaměstnanci Ministerstva zdravotnictví, kteří byli ministrem zdravotnictví pověřeni 4

provedením konkrétní kontroly, v případech, kdy jsou jejich pravomoci dílčím či komplexním způsobem upraveny zvláštními zákony, podle těchto zvláštních ustanovení. Pokud postup není zvláště upraven, postupuje se přiměřeně podle společných ustanovení k dozoru uvedených v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení ), ve znění pozdějších předpisů ( 87 až 91a) a zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů ( 113 až 117). Postup: - kontrola se provádí na základě písemného pověření ministra zdravotnictví, - je zjišťován skutečný stav kontrolovaných věcí, který je prokazován doklady a tento stav je porovnáván s příslušnými platnými právními předpisy, - o výsledcích kontroly je pořízen protokol, - s obsahem protokolu seznamuje kontrolní orgán ředitele krajského úřadu, resp. magistrátu, nebo jím pověřeného zástupce, starostu obce nebo jím pověřeného zástupce, - proti obsahu kontrolního zjištění v protokolu mohou podat zástupci, jichž se kontrola týká, písemné a zdůvodněné námitky, - o námitkách rozhoduje nadřízený kontrolního orgánu. Plán kontrol obsahuje: - přehled kontrolovaných, - měsíční vyjádření zahájení kontrol časový harmonogram pro stanovené období, - věcné zaměření kontrol, - další skutečnosti vyplývající z aktuální potřeby. Pokud jsou vykonávány kontroly činnosti územních samosprávných celků nad rámec plánu kontrol, je o nich nutno informovat Ministerstvo vnitra. III. Věcné zaměření kontroly výkonu přenesené působnosti územních samosprávných celků Kontrola bude po věcné stránce zaměřena na výkon přenesené působnosti podle úpravy zdravotnické problematiky provedené zejména těmito platnými právními předpisy: 1) zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti ( 81a ), 2) zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů. Působnosti stanovené obecnímu úřadu nebo krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti ( 16a), 3) zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti ( 21a, 4) zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti ( 55b). 5) zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti ( 44a), 6) zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5

Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti ( 35a), 7) zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo hejtmanovi nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo starostovi obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu nebo starostovi podle tohoto zákona jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti ( 39a ), 8) zákon č.79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti ( 64a). Zákony související: 9) zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, 10) zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 11) zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů. Při kontrole se předpokládá možné přizvání zaměstnance věcně příslušného odboru do kontrolní skupiny MZ v návaznosti na předmět dozoru nebo kontroly dle předem stanoveného plánu kontrol a časového harmonogramu. Přizvání se děje formou žádosti ředitele odboru veřejné správy a organizace sítě zdravotnických zařízení, který má garanci nad výkonem dozoru a kontroly, adresovanou řediteli věcně příslušného odboru o udělení pokynu konkrétnímu zaměstnanci k součinnosti na dané předmětné kontrole. Přizvaný konkrétní zaměstnanec může kontrolu provádět jen na základě písemného pověření ministra zdravotnictví. Oznámení o provádění dozoru nebo kontroly bude oznámeno řediteli krajského úřadu 10 dní před zahájením dozoru nebo kontroly v místě na základě pověření ministra zdravotnictví. 6

4. BRONCHOGENNÍ KARCINOM DOPORUČENÝ DIAGNOSTICKÝ A LÉČEBNÝ POSTUP ZN.: 3318/04/OZP/2-100/1 Ref.: MUDr. Helena Sajdlová V Praze dne 10.2.2004 čl. 1 Obecné ustanovení Bronchogenní karcinom (dále jen Bca ) je onemocnění s nepříznivou prognózou a vysokou letalitou. Reálnou pravděpodobnost dlouhodobějšího přežívání mají jen nemocní, u kterých bylo onemocnění zjištěno v časném stádiu. Ke zlepšení prognózy nemocného mohou lékaři přispět včasným vyslovením podezření na toto onemocnění a zajištěním adekvátního vyšetření na specializovaném, obvykle pneumologickém pracovišti. BCa se dle morfologie dělí na typ nemalobuněčný (75 80%) a malobuněčný (20 25%). Nemalobuněčný typ zahrnuje karcinom epidermoidní, adenokarcinom, velkobuněčný a některé další méně běžné histologické typy. Jen asi u třetiny nemocných je onemocnění zjištěno v časném stadiu, u dvou třetin nemocných je onemocnění lokoregionálně pokročilé nebo jsou přítomny vzdálené metastázy. Nejlepších léčebných výsledků je možno dosáhnout chirurgickou léčbou, buď samostatně nebo v kombinaci s jinými léčebnými metodami. Jejímu širšímu využití však brání pokročilost onemocnění nebo častá komorbidita s dalšími závažnými chorobami, které mohou být kontraindikací chirurgické léčby. Celkově je k chirurgické léčbě indikováno jen cca 11% nemocných s BCa. Péči o nemocné s bronchogenním karcinomem zajišťují od počátku pneumolog a klinický onkolog, event. pneumolog se specializací z klinické onkologie. Tito specialisté úzce spolupracují jak s praktickým lékařem pacienta, tak s dalšími specialisty. Ošetřovatelská péče u pokročilých, inkurabilních onemocnění je poskytována v OLÚ, na lůžkových odděleních TRN a na interních odděleních, v některých regionech také v hospicech. Diagnostika, diferenciální diagnostika a léčba bronchogenního karcinomu je prováděna v komplexně vybavených nemocnicích 1, případně specializovaných pracovištích 1, která svými personálními, věcnými a technickými předpoklady naplňují tento odborný standard. čl. 2 Příznaky onemocnění Mezi alarmující příznaky patří chronický kašel hemoptýza (i minimální) chrapot úbytek na váze dušnost bolest na hrudi (při vyloučení mimoplicní příčiny) nově vzniklé vertebrogenní bolesti, zejména s vyzařováním do horních končetin (Pancoastův tumor) 1 Pracoviště klinické onkologie, TRN, radioterapie a hrudní chirurgie splňují dále své specifické personální, věcné a technické požadavky potřebné pro poskytování zdravotní péče. 7

zduření nadklíčkových uzlin otok hlavy, krku a horních končetin (syndrom horní duté žíly) Je třeba mít na paměti, že u řady nemocných může onemocnění BCa probíhat dlouhou dobu asymptomaticky. Někdy přivádějí pacienta k lékaři až příznaky vyvolané vzdálenými metastázami (metastázy do mozku či do páteře). Jindy má nemocný jen zdánlivě nevýznamné obtíže (únava, nechutenství), k relativně častým příznakům patří i zvýšené teploty nejasného původu. Z tzv. paraneoplastických projevů se nejčastěji setkáváme s hypertrofickou osteoartropatií (paličkovité prsty), mohou se objevit i bolesti kloubů, kožní změny a vzácně i gynekomastie. čl. 3 Rizikové skupiny kuřáci po 45. roce věku osoby s anamnézou profesionální expozice kancerogenním vlivům (ionizující záření, chemické kancerogeny, azbest a další) osoby s dříve prodělaným BCa osoby s preexistujícím plicním onemocněním (anamnéza prodělané tuberkulózy, fibrotizující plicní procesy, chronická obstrukční plicní nemoc aj.) osoby s rodinným výskytem Bca čl. 4 Základní vyšetřovací metody anamnéza a fyzikální vyšetření skiagram hrudníku ve dvou projekcích bronchoskopie CT hrudníku Pokud je nález u některé ze základních vyšetřovacích metod kompatibilní s možností BCa je nutno nemocného informovat o podezření na závažné onemocnění a nutnosti provedení specializovaného vyšetření, vyžádat jeho souhlas s vyšetřováním a případnou léčbou, zvážit celkový stav nemocného a pak ho neprodleně odeslat na pracoviště specializované na diagnostiku plicních nádorů. Vyšetřovací proces zahrnuje nejen stanovení diagnózy onemocnění včetně jeho morfologické verifikace, ale i zjištění lokoregionálního rozsahu a eventuální přítomnost vzdálených metastáz. K rozhodnutí o volbě terapie je nutno ověřit diagnózu BCa, určit stádium a rozsah nemoci i posoudit schopnost nemocného podstoupit uvažované léčebné postupy. Také zvládání komplikací léčby obvykle patří do sféry působnosti pracoviště, které tuto léčbu provádí. čl. 5 Personální a technické zajištění Personální předpoklady Klíčovou osobou při koordinaci a integraci diagnostiky a léčby je pneumoonkolog, respektive tým složený z pneumologa a onkologa. alespoň 1 lékař s atestací z klinické onkologie, lékaři s atestací v oboru TRN ošetřovatelský personál školený pro práci s chemickými kancerogeny, popřípadě se specializovanou způsobilostí zaměřenou na péči o pacienty s onkologickým onemocněním pneumocytolog 8

Dostupnost konsiliářů s nejvyšší specializací v oboru: histopatolog, radiodiagnostik, hrudní chirurg, radioterapeut, kardiolog, anesteziolog. Technické předpoklady Pracoviště oboru TRN nebo klinické onkologie vybavené na regionální úrovni. Možnost kontinuální monitorace nemocného EKG, TK, P, SaO 2 Dostupnost hematologické a biochemické laboratoře 24 hodin denně. Dostupnost mikrobiologie s každodenní možností příjmu materiálu do 24 hodin, dostupnost zobrazovacích vyšetřovacích metod, včetně CT a NMR v průběhu celých 24 hodin. Možnost zvládat hematologické a jiné komplikace chemoterapie 24 hodinová dostupnost krve a krevních derivátů, růstových faktorů, antibiotik doporučených pro tyto situace. Možnost přípravy cytostatik pro injekční podání v lékárně. Dostupnost a vybavenost pracovišť konziliárních odborníků v takové návaznosti a kvalitě, aby bylo možno zahájit aktivní onkologickou terapii nejpozději do dvou týdnů ode dne přijetí nemocného. čl. 6 Diagnostické postupy Diagnostický postup 1. krok Anamnéza, symptomy včetně hubnutí, skiagram hrudníku, základní biochemické a hematologické vyšetření. Verifikace typu tumoru: 1. cytologické vyšetření pleurálního výpotku, punkce podkožních mízních uzlin 2. bronchoskopie Alternativa I tumor morfologicky ověřen Nemocný schopný podstoupit aktivní léčbu? ANO dovyšetření NE vícečetné meta do skeletu a/nebo CNS symptomatická léčba či paliativní radioterapie Alternativa II tumor morfologicky neověřen Nemocný únosný k aktivní léčbě? ANO odeslat na pracoviště vyššího typu NE vyšetření při celkově špatném stavu nepřínosné symptomatická léčba Diagnostický postup 2. krok bronchoskopie, event. s punkcí uzlin ultrasonografie břišních orgánů CT či MR mozku symptomatičtí pacienti scintigrafie skeletu - symptomatičtí pacienti, event. trepanobiopsie CT hrudníku CT břišních orgánů a nadledvin při nejasném sonografickém nálezu Diagnostický postup malobuněčný karcinom I u asymptomatických pacientů je třeba doplnit: 9

CT mozku scintigrafie skeletu Diagnostický postup 3. krok transparietální biopsie torakoskopie mediastinoskopie čl. 7 Souhrn léčebných postupů podle typu a stádia Základní léčebné postupy u jednotlivých stadií onemocnění jsou souhrnně uvedeny v následujícím přehledu. Léčebná strategie je odlišná u malobuněčného a nemalobuněčného typu. A) Nemalobuněčný karcinom Léčebné postupy podle klinických stadií KLINICKÉ STADIUM I,II IIIA IIIB IV LÉČEBNÝ POSTUP CH CH RT SC RT RT CT RT RT CT CH CT+RT CT CT+RT CH CT CT+RT CH RT CH... chirurgická léčba RT... radioterapie CT... chemoterapie SC... podpůrná léčba Stadium IA a IB. (T1-2N0M0) 1. Radikální chirurgický výkon (minimální radikální výkon je lobektomie, menší výkony je možno provádět jen při kontraindikaci radikálního výkonu) bez další onkologické léčby. 2. Radikální radioterapie (při kontraindikaci chirurgického výkonu) Stadium IIA a IIB. (T1-2N1M0, T3N0M0) 1. Radikální chirurgický výkon (minimálně lobektomie, resekce menšího rozsahu nejsou u stadia II doporučovány) bez další onkologické léčby. 2. Kombinovaná chemoterapie s konkomitantní či následnou radioterapií, tam kde je kontraindikována plicní resekce. 3. Radikální radioterapie (při interní kontraindikaci chirurgického výkonu). Stadium IIIA (T1N2M0, T2N2M0, T3N1-2M0) 1. Chemoterapie v kombinaci s ostatními léčebnými metodami a) indukční 2-4 cykly kombinované chemoterapie před chirurgickým výkonem s možnou následnou radioterapií při pn2 b) indukční 2-4 cykly kombinované chemoterapie před zevní radioterapií při kontraindikaci chirurgického výkonu c) indukční chemoradioterapie před chirurgickým výkonem d) indukční chemoterapie před radioterapií 2. Chirurgický výkon s pooperační radioterapií při pn2 3. Samostatný chirurgický výkon u přísně vybraných případů 4. Chirurgický výkon s adjuvantní chemoterapií 5. Samostatná radioterapie (při kontraindikaci chirurgického výkonu a kontraindikaci chemoterapie PS > 2, váhový úbytek > 10%) 10

Superior sulcus tumor - Pancoastův tumor 1. Radioterapie a chirurgie 2. Chemoterapie v kombinaci s ostatními metodami Stadium IIIB (jakékoliv T N3 M0, T4 jakékoliv N M0) 1. Chemoterapie v kombinaci s ostatními léčebnými metodami a) indukční 2-4 cykly kombinované chemoterapie před radioterapií, při léčebné odpovědi zhodnocení operability a možnosti chirurgického výkonu b) konkomitantní chemoradioterapie c) indukční chemoterapie před konkomitantní chemoradioterapií 2. Samostatná radioterapie jako léčba paliativní a) paliativní konvenční radioterapie (při PS > 2 nebo při nesouhlasu nemocného s chemoterapií) b) konvenční radioterapie při nízkodávkované senzibilizaci cisplatinou (8 12 mg/m2) c) nekonvenční frakcionační režimy Stadium IV (jakékoliv T jakékoliv N M1) Léčebný záměr je vždy paliativní s individuálním léčebným přístupem. Velmi účinná je paliativní radioterapie (včetně brachyterapie s nebo bez kombinace s endobronchiální laserovou terapií) s cílem symptomatické úlevy. U nemocných v příznivém celkovém výkonnostním stavu (PS 0 1) je indikována chemoterapie. Hodnocení léčebné odpovědi po 2 cyklech a pokračování podle efektu a tolerance. Chemoterapie nemalobuněčného karcinomu je založena na kombinaci cisplatiny event. karboplatiny, s vinorelbinem, gemcitabinem, paclitaxelem, docetaxelem, event. mitomycinem a ifosfamidem. B) Malobuněčný karcinom Malobuněčný karcinom se vyznačuje rychlým růstem a velmi časným metastazováním. Většina nemocných má už v době stanovení diagnózy vzdálené metastázy. V naprosté většině již v době stanovení diagnózy nejsou nemocní indikováni k chirurgické léčbě. Chirurgická léčba se používá u stádia I a i v případě radikální resekce je nutno ji kombinovat s chemoterapií, která je hlavní léčebnou modalitou u všech stádií. U stádia II a III je chemoterapie kombinována s radioterapií. Při dosažení kompletní remise choroby se provádí také profylaktické ozáření mozku. Nejběžnějším chemoterapeutickým režimem je kombinace etopozidu a cisplatiny. Léčebné postupy podle klinických stadií KLINICKÉ STADIUM I II, III IV LÉČEBNÝ POSTUP CH CT CT + RT CT CT + RT CT RT CT RT CH... chirurgická léčba RT... radioterapie CT... chemoterapie č. 8 Navazující péče Všichni nemocní jsou po skončení onkologické terapie doživotně dispenzarizováni na pracovištích oboru TRN i na pracovištích oboru klinické onkologie a radioterapie, kde léčbu absolvovali. Nemocní po radikální operaci zůstávají zpravidla cca 4 6 měsíců v pracovní neschopnosti, podle rozsahu plicní resekce a podle charakteru vykonávané práce se pak doporučují příslušná omezení. Nemocní léčení konzervativně mohou v případě dosažení remise choroby vykonávat práci zpravidla fyzicky nezatěžující, v hygienicky přiměřených podmínkách. Vzhledem k tomu, že remise 11

bývají většinou krátkodobé, je na místě převedení do invalidního důchodu. V souladu s platnou vyhláškou č.58/1997 Sb., kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči lze: Po plicní resekci poskytnout komplexní lázeňskou péči do 6 měsíců po operaci, na doporučení chirurga nebo odborníka pro TRN, opakování je možné ve formě příspěvkové lázeňské péče. Po skončené komplexní onkologické léčbě bez známek recidivy lze poskytnout komplexní lázeňskou péči, a to 1x do 24 měsíců po skončení komplexní onkologické léčby, na doporučení klinického onkologa nebo jiného příslušného odborníka. Opakování lázeňské léčby je možné ve formě příspěvkové lázeňské péče. MUDr. Milan Špaček, v. r. náměstek ministryně 12

Z P R Á V Y A S D Ě L E N Í 1. PŘEDEPISOVÁNÍ LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ PACIENTŮM ZN.: OZP/1 REF. MUDr. Dana Kuklová, CSc. Předepisování léčebných přípravků pacientům je nedílnou součástí zdravotní péče. S ohledem na skutečnost, že se jedná o jeden z léčebných výkonů, které se v souladu se zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a Úmluvou o lidských právech a biomedicíně provádějí se souhlasem pacienta, a současně s ohledem na právo pojištěnce na výdej léčivých přípravků bez přímé úhrady, které je zakotveno zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, upozorňujeme, že před indikací léčivého přípravku musí být pacient informován lékařem nejenom o jeho potřebě, účinku a event. dalších jeho účincích, ale též o tom, zda se jedná o léčivý přípravek plně nebo částečně hrazený z veřejného zdravotního pojištění, popřípadě z veřejného zdravotního pojištění nehrazený. Poučení o uvedených skutečnostech, včetně způsobu úhrady léčivého přípravku, by mělo být součástí informovaného souhlasu podávaného pacientovi a záznam o jeho podání, popřípadě vyjádření pacienta k němu, by měl být součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi ošetřujícím lékařem. Zohlednění skutečnosti, zda pacient souhlasí s částečnou nebo plnou úhradou léčivého přípravku na receptu, je součástí vyhlášky č. 34/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 343/1997 Sb., kterou se stanoví způsob předepisování léčivých přípravků, náležitosti lékařských předpisů a pravidla jejich používání, ve znění pozdějších předpisů, která předpokládá postoj pacienta vyjádřit povinnou náležitostí receptu - symbolem I nebo P nebo C. Uvedená novela vyhlášky č. 34/2004 Sb. současně předpokládá, že uvedené náležitosti, pokud nejsou již v současné době součástí tiskopisu receptu, musí být, po nabytí účinnosti cit. novely vyhlášky, do současných tiskopisů receptů doplňovány s tím, že novela cit. vyhlášky počítá s omezením platnosti takto doplněných tiskopisů receptů do 31.12.2005. Z uvedeného důvodu se nedoporučuje vytvářet větší zásoby těchto tiskopisů. Význam užitých symbolů : I - léčivý přípravek plně hrazený ze zdravotního pojištění C - léčivý přípravek částečně hrazený ze zdravotního pojištění P - léčivý přípravek plně hrazený pacientem 13

2. SDĚLENÍ ZPŮSOBU PŘENOSU DAT, ELEKTRONICKÝCH ADRES, ADRESY OHLAŠOVACÍHO PROCESU A ADRESY VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉHO MÍSTA UMOŽŇUJÍCÍ DÁLKOVÝ PŘÍSTUP PRO ZVEŘEJNĚNÍ SOUBORŮ DTD, POPISU TÉMATIKY SOUBORŮ XML A ČÍSELNÍKŮ ZN.: HEM-300-10.2.2004/1174 REF. Ing. Pavel Hlaváč Sdělení odboru hygieny a epidemiologie Ministerstva zdravotnictví podle 4 vyhlášky č. 35/2004 Sb., kterou se stanoví náležitosti, forma elektronické podoby a datové rozhraní protokolu o kontrole jakosti pitné vody a vody koupališť: A. Pro přenos dat o provedeném mě ření na odebraném vzorku vody slouží nosiče dat s magnetickým záznamem, tj. diskety 3,5" nebo s laserovým záznamem (CD-ROM). B. Elektronické adresy elektronické pošty k předávání dat o provedeném mě ření na odebraném vzorku vody jsou: 1. HS hlavního mě sta Prahy se sídlem v Praze voda@hygpraha.cz 2. KHS Středočeského kraje se sídlem v Praze voda@khsstc.cz 3. KHS Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budě jovicích - voda@khscb.cz 4. KHS Plzeňského kraje se sídlem v Plzni voda@khsplzen.cz 5. KHS Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech voda@khskv.cz 6. KHS Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem voda@khsusti.cz 7. KHS Libereckého kraje se sídlem v Liberci voda@khslbc.cz 8. KHS Královehradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové voda@khshk.cz 9. KHS Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích voda@khspce.cz 10. KHS kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě voda@khsjih.cz 11. KHS Jihomoravského kraje se sídlem v Brně voda@khsbrno.cz 12. KHS Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci voda@khsolc.cz 13. KHS Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě voda@khsova.cz 14. KHS Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně voda@khszlin.cz Adresa ohlašovacího procesu k předávání dat o provedeném mě ření na odebraném vzorku vody je: https://snzr.ksrzis.cz/ C. Adresa automatizovaného veřejně přístupného místa pro uveřejnění souborů DTD, popisu tématiky souborů XML a číselníků umožň ující dálkový přístup je na internetových adresách Ministerstva zdravotnictví: dasta.mzcr.cz, popř. www.mzcr.cz 14

3. INSTRUKCE JAK POSTUPOVAT PŘI ZJIŠŤOVÁNÍ, HLÁŠENÍ A LÉČBĚ SARS V ČESKÉ REPUBLICE V POSTEPIDEMICKÉM OBDOBÍ ZN.: HEM-370-4.2.04/3188 REF.: MUDr. Lenka Alferyová Tento materiál vychází z dokumentu EU WD250903-2 (Platný dokument ze dne 22.12.2003 + aktualizace ke dni 13.1.2004) 1. Úvod Těžký akutní respirační syndrom (SARS) byl poprvé diagnostikován v březnu 2003, ale první případy se pravděpodobně vyskytly již v listopadu 2002 v Číně, v provincii Guangdong. Od března do července 2003 bylo nahlášeno více než 8000 pravděpodobných případů SARS ze 30 zemí. Bylo zjištěno, že původcem SARS je nový koronavirus nazvaný koronavirus SARS (SARS coronavirus, SARS CoV), a v předběžných studiích byl tento virus izolován u volně žijících zvířat pocházejících z provincie Guangdong a dalších částí čínského území. 5. července oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO), že poslední řetěz lidského přenosu viru byl přerušen. I když o nemoci bylo zjištěno mnoho informací, jde stále pouze o omezené poznání a možný návrat SARS rozhodně nelze vyloučit. V souvislosti s tím vyzvala WHO všechny země, aby zůstaly v pohotovosti a byly nadále schopné prokazovat virus a reagovat na eventuální návrat SARS pro případ, že by k němu došlo. Tento dokument uvádí prozatímní definice jednotlivých typů případů a pokyny jak postupovat při hlášení a léčení SARS v České republice v postepidemickém období v případě, že by došlo k návratu SARS. 2. Cíle surveillance SARS Vzhledem k tomu, že v současné době není žádný případ SARS na světě hlášen, považuje se riziko SARS v České republice za prakticky nulové. Tuto situaci však bude třeba přehodnotit, pokud by došlo k zavlečení SARS do ČR nebo k výskytu onemocnění jinde na světě. Průběžná surveillance možného výskytu SARS v České republice má za cíl: - Rychlé zjištění pacientů s možným výskytem SARS a jejich vyšetření (viz bod 4 a 5) - Varování místních, regionálních a národních zdravotnických orgánů (zajišťuje odbor HEM MZ ČR, média informuje hlavní hygienik) - Uplatnění náležitých protiepidemických opatření - V případě zjištění potvrzeného případu SARS o Nahlášení případu WHO a EU. Všechna stanovená protiepidemická opatření se provádějí v souladu s 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. 3. Surveillance a definice jednotlivých typů klinických případů Aktuální definice jednotlivých typů případů se orientují na zachycení osob s těžkou pneumonií nejasného původu, které se buď vracejí ze země, kde byl zaznamenán přenos SARS, nebo náležejí do rizikové skupiny některého zdravotnického zařízení v České republice. Definice odpovídají definicím WHO (k dispozici na: http://www.who.int/csr/sars/postoutbreak/en/ ). 3.1 Možný případ 15

a) Individuální případ - Osoba odpovídající definici klinického případu SARS (viz níže) A - Do 10 dnů před počátkem onemocnění pobyt na území, které WHO klasifikuje jako pásmo potenciálního návratu SARS (patří sem zdrojová oblast epidemie z listopadu 2002 nebo jiná oblast se zvýšenou pravděpodobností přenosu infekce SARS-CoV ze zvířete na člověka). b) Skupina zdravotnického personálu Dva nebo více příslušníků zdravotnického personálu téhož oddělení zdravotnického zařízení odpovídající definici klinického případu SARS (viz níže), u kterých onemocnění propuklo během stejného desetidenního období. c) Jiná skupina v nemocnici Onemocnění, které propuklo v nemocničním prostředí u tří nebo více osob (zdravotnický personál, jiný nemocniční personál, pacienti, návštěvy) ve stejném oddělení zdravotnického zařízení (případně s vazbou na ně) během stejného desetidenního období, a odpovídá definici klinického případu SARS (viz níže). Definice klinického případu V anamnéze se musí vyskytovat: Horečka 38 C (dokumentovaná nebo udávaná) A Jeden nebo více příznaků onemocnění dolních cest dýchacích (kašel, ztížené dýchání, dechová nedostatečnost) A Rentgenologický nález plicních infiltrátů odpovídající pneumonii nebo syndromu respirační tísně (RDS) NEBO pitevní nález odpovídající patologii pneumonie nebo RDS bez zjistitelné příčiny. A Vyloučení alternativní diagnózy, která by onemocnění beze zbytku vysvětlovala. Je důležité, aby si klinický lékař zjistil podrobnou cestovní anamnézu u pacientů s příznaky odpovídajícími klinickému obrazu SARS a dále zda se u dalších členů rodiny nebo osob v blízkém kontaktu (zvláště v nemocničním prostředí) nevyskytlo podobné onemocnění během posledních deseti dnů před propuknutím choroby u daného pacienta. Výše uvedená definice klinického případu SARS odpovídá definici klinického případu podle WHO a byla vypracována pro zdravotnické účely. 3.2 Pravděpodobný případ Jedinec s příznaky odpovídajícími klinickému obrazu SARS (Možný případ) a s předběžným laboratorním průkazem infekce virem SARS-CoV na základě: - Jednoho pozitivního testu na průkaz přítomnosti protilátek proti SARS CoV Nebo - Pozitivity PCR na SARS-CoV zjištěné u jednoho klinického vzorku při jednom vyšetření. 16

3.3 Potvrzený případ Osoba s příznaky odpovídajícími klinickému obrazu SARS (možný případ) a laboratorním průkazem infekce virem SARS-CoV na základě níže uvedených výsledků: a) Pozitivita na SARS-CoV zjištěná pomocí validované metody PCR: - Minimálně u dvou různých klinických materiálů (například nazofaryngeální vzorek a stolice) NEBO - Ze stejného klinického materiálu odebraného při dvou nebo více příležitostech v průběhu onemocnění (například nazofaryngeální aspiráty) NEBO - Při dvou různých testech nebo opakované PCR s použitím nového extraktu RNA z původního klinického vzorku pro jednotlivé testy. b) Sérokonverze zjištěná metodou ELISA nebo IFA - Negativní výsledek testu na protilátky v akutním séru a pozitivní výsledek testu na protilátky v rekonvalescentním séru při paralelním testování NEBO - Čtyřnásobné nebo vyšší zvýšení titru protilátek při paralelním testování akutního a rekonvalescentního séra. 3.4 Pravděpodobný laboratorní případ (návrh rozšíření EU definice případu SARS ze dne 13.1.2004) Nemocná osoba u níž se vyvinuly uvedené příznaky v časovém intervalu do 10 dní v návaznosti na práci nebo kontakt s laboratorními aktivitami zahrnujícími zacházení se SARS koronavirem: Horečka (>38 C) Jeden nebo více příznaků onemocnění dýchacích cest (mezi které patří kašel, ztížené dýchání, dechová nedostatečnost) A Rentgenologický nález plicních infiltrátů odpovídající pneumonii nebo syndromu respirační tísně. Tato osoba bude považována za pravděpodobný případ SARS a bude s ní zacházeno příslušným způsobem až do prokázání opaku. 3.5 Vyřazený případ K vyřazení případu dochází, - Pokud se dospěje k alternativní laboratorní diagnóze, která onemocnění plně objasní NEBO - Pokud se u pacienta zjistí negativní výsledek sérologického vyšetření (Poznámka: negativní výsledek zjištěný metodou PCR k přeřazení možného případu nestačí) 4. Laboratorní vyšetření Pokud onemocnění odpovídá definici klinického případu, je nutné provést odběr materiálu pro specializované vyšetření k potvrzení či vyloučení SARS. Materiál pro specializované vyšetřování biologického materiálu (testy na průkaz SARS-CoV a jiných respiračních virů) u osob s podezřením na SARS se odebírá pouze za použití osobních ochranných pomůcek (např. dvojité rukavice apod.) a odesílá se pouze do laboratoří Odborné skupiny vzdušných nákaz virového původu (NRL pro chřipku, NRL pro nechřipkové respirační viry) v Centru epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu v Praze (SZÚ), Šrobárova 48, Praha 10 (Kontaktní osoby: RNDr. Otavová, tel.: 267082402, fax: 271730695, email: motavova@szu.cz nebo MUDr. Havlíčková, CSc., tel.: 267082400, fax: 271730695, email: nflucprg@szu.cz ). Protokol o výsledku 17

specializovaného vyšetření k potvrzení či vyloučení SARS je oprávněno vydat jedině výše uvedené pracoviště. Materiál k laboratornímu vyšetření se řádně označí a zasílá se v trojvrstevném obalu spolu s vyplněnou průvodkou (k dispozici na: http://www.szu.cz/cem/aktu/sars/dok_sars/pr_sars.pdf ). Převoz vzorku do SZÚ se předem avizuje. V případě, že nebude materiál splňovat všechny uvedené požadavky, nebude přijat k vyšetření. Pro provedení specializovaných virologických vyšetření je nezbytné uchování všech vzorků při teplotě -70 O C (krev při +4 O C) nebo transportovat biologický materiál bezprostředně po odběru při teplotě +4 O C do cílové laboratoře tak, aby byl zpracován nejdéle do 6 hodin. Teplota 20 O C může významně negativně ovlivnit výtěžnost virologických vyšetřovacích metod. Je-li odebírána krev pro jakékoliv vyšetření, odebírá se pouze do uzavřených systémů a necentrifuguje se. Pokud je však centrifugace nezbytná, je prováděna v centrifuze s těsně uzavřeným rotorem a/nebo s uzavřenými centrifugačními kyvetami. Tento rotor a/nebo kyvety se otevírají v biohazardboxu. Kromě těchto vyšetření se provádí i běžné biochemické a mikrobiologické vyšetření, které je možné provádět ve spádové laboratoři úrovně BL-2. Při práci s biologickým materiálem je nutné důsledně dodržovat všeobecně platné zásady bezpečnosti práce. Detailní informace o bezpečnostních postupech lze nalézt např. v WHO Laboratory Biosafety Manual, 2nd revised edition, 2003 (k dispozici na : http://www.who.int/csr/resources/publications/biosafety/labbiosafety.pdf). 5. Postup u jednotlivých případů Pacienti u nichž vznikne důvodné podezření na onemocnění SARS (viz body 3.1 až 3.4), budou hospitalizováni pouze na specializovaném pracovišti Infekční kliniky Fakultní nemocnice Na Bulovce, Budínova 2, Praha 8 (Kontaktní osoba: prim. MUDr. Roháčová, tel.: 266082600, 266082625, fax: 283840504). Převoz pacienta je předem avizován. O příjmu pacienta je bezodkladně podána zpráva řediteli FN Na Bulovce či jeho zástupci. Pacient je obvykle umístěn na samostatném pokoji či boxu, nejlépe v podmínkách hypobarie. Při péči o pacienta je nutné uplatnit veškerá protiepidemická opatření. Všichni zdravotničtí pracovníci, kteří přijdou do úzkého kontaktu s potenciálním případem SARS, mají rukavice a ochrannou masku vyhovující minimálně evropské normě EN149:2001 FFP2. Pro pacienta je určena běžná ochranná rouška (ústenka). Podrobné pokyny jsou stanoveny v Provozním řádu Infekční kliniky Fakultní nemocnice Na Bulovce v Praze. V případě úmrtí pacienta s laboratorním průkazem SARS-CoV se u zemřelého zásadně neprovádí pitva. Tělo zemřelého podléhá režimu o zacházení s vysoce virulentními nákazami (např. nevydávání těla příbuzným, okamžitá kremace apod.) Sledování pacientů Po obdržení prvního hlášení (zaslaného faxem, emailem nebo sděleného telefonicky), si ho epidemiolog Krajské hygienické stanice zaznamená a zařadí do databáze SARS. Pacient bude klasifikován podle definic jednotlivých typů případů SARS. Případ bude možno přeřadit (případně i vyřadit), jakmile budou k dispozici laboratorní výsledky. Hlášení případů je třeba neprodleně zaslat faxem nebo emailem na odbor HEM Ministerstva zdravotnictví (Kontaktní osoby: MUDr. Kvášová nebo MUDr. Walter, tel.: 224972440, 224972184, fax: 224916007, 224915996, email: sylvie.kvasova@mzcr.cz, gustav.walter@mzcr.cz). a současně též pověřenému epidemiologovi ve Státním zdravotním ústavu (Kontaktní osoba: MUDr. Kynčl, tel.: 267082891, fax: 272741433, email: jkyncl@szu.cz). Sledování pacientů zahájí epidemiolog Krajské hygienické stanice a použije k tomu formulář WHO (k dispozici na: http://www.szu.cz/cem/aktu/sars/dok_sars/form_who.doc ). Sledovací formulář je třeba zaslat do Státního zdravotního ústavu emailem (jkyncl@szu.cz, epidem@szu.cz) po 48 hodinách a 10 18

dnech od data hlášení nebo jakmile se pacient stane asymptomatickým. 6. Postup u osob v blízkém kontaktu Za osoby v blízkém kontaktu se považují rodinní příslušníci, přátelé nebo zdravotničtí pracovníci, kteří se pohybovali v pacientově blízkosti nebo přišli do přímého styku s respiračními sekrety, tělními tekutinami nebo exkrementy (například stolicí) symptomatického případu. U osob v blízkém kontaktu trvá rizikové období do deseti dnů od jejich posledního kontaktu se symptomatickým případem. Zdravotničtí pracovníci, kteří ošetřují pacienty se SARS nebo s podezřením na SARS na specializovaném pracovišti FN Bulovka, nejsou považováni za osobu v blízkém kontaktu, avšak pouze dodržují-li všechna stanovená protiepidemická opatření. Kontaktům s možným případem ukládá místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (OOVZ) karanténu. Karanténa trvá po dobu deseti dnů od posledního kontaktu s případem nebo do doby jeho případného vyřazení. Kontaktům možného případu je třeba poskytnout informace o SARS. Vzor informace pro letecké cestující je uveden v příloze 1. Osoba v úzkém kontaktu, u které se vyvinou příznaky SARS do deseti dnů od kontaktu s možným případem SARS, se telefonicky spojí s místně příslušným epidemiologem, případně svým praktickým lékařem a vyhledá lékařskou pomoc. Informuje zdravotnický personál o svém kontaktu s možným případem SARS. Kontaktům s pravděpodobným a potvrzeným případem ukládá místně příslušný OOVZ karanténu. Karanténa trvá po dobu deseti dnů od posledního kontaktu s případem. Kontaktům pravděpodobného a potvrzeného případu je třeba poskytnout informace o SARS. Vzor informace pro letecké cestující je uveden v příloze 1. OOVZ denně telefonicky ověřuje jejich zdravotní stav a v případě zdravotních potíží budou hospitalizováni na Infekční klinice FN Bulovka. 7. Opatření v letecké dopravě Péče o SARS podezřelé během letu Může se stát, že cestující ze zasažené oblasti onemocní během letu (horečka, ztížené dýchání, kašel), v tomto případě palubní personál zařídí tato opatření: Ø Ø Ø Ø Pasažéra co nejvíce izolovat od ostatních pasažérů a posádky Pasažéra vyzvat, aby si nasadil ochrannou masku (ústenku) a personál o něj pečující by měl pracovat v rukavicích, s maskou a po příletu se hlásit letištní zdravotní službě Určit zvláštní WC pro výlučné použití nemocným pasažérem Kapitán letadla bude dopředu informovat zdravotní službu cílového letiště o příletu podezřelého případu, aby místní zdravotní služba byla v době příletu připravena Kontaktní osoby: Ø Všechny kontaktní osoby identifikujte již během letu. Pro účely letecké přepravy se za kontaktní osobu považuje: - kdokoliv, kdo sedí ve stejné řadě a minimálně ve dvou předcházejících a následujících řadách vzhledem k nemocnému pasažérovi nebo ve vzdálenosti 3 metry od něho - celá palubní posádka - kdokoliv, kdo měl těsný kontakt s nemocným, staral se o něj nebo přišel do styku s dýchacími sekrety nemocného - kdokoliv v letadle, kdo žije v jedné domácnosti s nemocným - jestliže podezřelým z případu SARS je někdo z palubní posádky jsou kontaktními osobami všichni pasažéři 19

Ø Ø Ø Ø Kontaktní osoby poskytnou zdravotnickým orgánům svoji identifikaci a přesnější určení místa pobytu během následujících 14 dnů Kontaktním osobám doporučte vyhledat okamžitou zdravotní pomoc v případě zjištění jakýchkoliv symptomů SARS během 10 dnů po letu. Kontaktní osoba upozorní ošetřující personál při vyhledání zdravotní péče, že byla v kontaktu s podezřelým případem SARS. Kontaktní osobě bude povoleno pokračovat v cestě jestliže nemá žádné příznaky SARS. Pokud se u palubního personálu vyskytnou projevy onemocnění (horečka, kašel, dechová nedostatečnost) během letu, nesmí pokračovat v obsluze cestujících. Pro tohoto člena palubního personálu platí stejná pravidla jako pro nemocné cestující (nasadit si ochrannou masku (ústenku), sedět odděleně od ostatních, používat oddělené WC). O každém podezřelém případu SARS personál okamžitě informuje letištní zdravotní službu Meditrans č. tel. 220 113 301, a tato podá informaci oddělení převozu infekčních nemocných Zdravotního ústavu Praha, Praha 8, Bulovka 99/4, tel. č. 283 842 790, 283 843 241, 283 842 789 (pacient bude převezen na inf. oddělení FN Bulovka). Ostatní cestující: Ostatní cestující a posádka letadla poskytnou identifikační údaje a kontaktní adresu platnou během 14 dnů ode dne letu. V případě zdravotních potíží během 10 dnů od letu vyhledají zdravotní středisko. Pokud se u ostatních cestujících nevyskytnou symptomy podobné nebo shodné se symptomy SARS, mohou dále svobodně cestovat. Dezinfekce letadla: Jestliže se vyskytl na palubě letadla možný nositel nemoci SARS zajistí Česká správa letišť provedení ochranných opatření dle WHO Disinfection of Aircraft Guidance. (http://www.who.int/csr/ihr/guide.pdff) 20