M-2_22/03 OK Q4 8.2.2003 :35 Stránka LázeÀsk dûm Aura více ãtûte na str. 3 2. prosince 2003 / 2-22 / XV Ptáme se: praïského radního pro dopravu Radovana teinera str. 2 METROSTAV A.S. âlen DDM GROUP Metrostav staví na ruzyàském leti ti Nové stanice metra pfiilákaly tisíce lidí str. 2 Pfiíloha: KfiíÏem kráïem rokem 2003 str. 3-4 Aktivity Metrostavu v Karlovarském kraji str. 5 KRÁTCE / AKTUÁLNù Czech Top 00 V roãní zpráva na í akciové spoleãnosti se v oficiálním prestiïním Ïebfiíãku Czech Top 00 umístila na 7. místû a obhájila tak svou loàskou pozici. V odvûtví stavebnictví Metrostav obsadil první pfiíãku, za ním se umístily spoleãnosti ÎS Brno a TCHAS. V roãní zprávy hodnotila více neï dvacetiãlenná porota tvofiená finanãními analytiky, auditory, grafiky, fotografy a dal ími odborníky podle 35 kritérií, mezi nûï patfiilo zejména naplnûní legislativního rámce daného pro zpracování a vydání v roãní zprávy, rozsah, komplexnost a pfiehlednost údajû a dále zvefiejnûní údajû nad rámec poïadovan legislativou. Dal í kritéria spadala do oblasti samotného zpracování. Hodnotily se jazyková pfiimûfienost a stylovost, logická struktura a v stavba textu, kvalita fotografií a tisku, v tvarné pojetí, celkov estetick dojem, podpora image firmy a dal í. V roãní zprávu pro nás zpracovalo grafické studio Najbrt ve spolupráci se spoleãností Entre. Nejlep í armádní sportovci roku Nejlep í armádní sportovkyní roku byla 2. listopadu vyhlá ena dvojnásobná mistrynû svûta a dvojnásobná olympijská vítûzka ve vodním slalomu tûpánka Hilgertová. Stejnû jako druhému Romanovi ebrlemu (atletika) a tfietímu Jifií Geãnukovi (para utismus) pfiedal Hilgertové za na i akciovou spoleãnost, která je tradiãním partnerem DUKLY, cenu obchodní fieditel Metrostavu ing. Pavel Pilát. Nejlep ím juniorem roku se stal cyklista Filip Ditzel, trenérem roku kouã tûpánky Hilgertové a její manïel Lubo Hilgert. Nejlep ím mal m kolektivem je dvojskif Ondfiej Synek a Milan Doleãek a anketû pro t m roku kralovali vodní slalomáfii DUKLY Brand s nad Labem. Slavnostní veãer, jehoï se mimo jin ch zúãastnila také sportovní legenda, nestárnoucí Dana Zátopková, se konal v reprezentaãních prostorách Masarykov ch kolejí a byl rovnûï oslavou 55. v roãí existence armádního sportu. Zdravotní péãe pro zamûstnance Vedení na í spoleãnosti se rozhodlo vyhlásit v bûrové fiízení na poskytovatele závodní preventivní péãe, kterou pro zamûstnance Metrostavu jiï více neï deset let zabezpeãuje zdravotnické zafiízení Mediam. Cílem v bûrového fiízení je zmapovat moïnosti zmûn, které by pfiinesly nejen vy í kvalitu lékafiské péãe, ale také úspory pro na í firmu tam, kde jde o ãas potfiebn k provedení povinn ch prohlídek zamûstnancû. Generální fieditel proto jmenoval komisi, jeï do konce leto ního roku shromáïdí nabídky uchazeãû, zajistí jejich objektivní vyhodnocení a pfiedloïí návrh na dal í smluvní zaji tûní preventivní péãe od roku 2004. Cena InÏen rské akademie Roz ífiení centrálního tankovi tû ropy u Nelahozevsi, které realizuje pro spoleãnost MERO âr divize 7 Metrostavu, získalo ocenûní InÏen rské akademie âeské republiky. Toto prestiïní ocenûní, které je kaïdoroãnû udûlováno v znamn m technick m dílûm a vynikajícím realizovan m technick m projektûm, získal Metrostav i v loàském roce za technologii vysouvan ch tunelû pod Vltavou. editel divize 7 ing. Jaromír Kunrt, jeho spolupracovníci, prof. ing. Miroslav kaloud, DrSc, Dr.h.c. a prof. ing. Vlastimil Kfiupka, DrSc. pfievzali ocenûní z rukou prezidenta InÏen rské akademie prof. ing. Jaroslava Exnera, CSc. 9. listopadu v Betlémské kapli. JiÏ témûfi pûl roku staví divize 6 Metrostavu na mezinárodním Leti ti Praha - Ruzynû spojovací objekt, kter je souãástí kontinuálního rozvoje leti tû a kter v budoucnu propojí nov Terminál Sever 2 se stávající pfiíletovou halou. Spojovací objekt bude mít ãtyfii nadzemní podla- Ïí a jedno podzemní podlaïí na úrovni leti tní plochy. Tfii nadzemní podlaïí spojovacího objektu budou slouïit jako pû í spojovací trasa, v prvním nadzemním podlaïí budou podél hlavních fasád propojovací chodby pro vefiejnost a poãítá se zde i s prostorami pro komerãní úãely. Ustupující II. NP opût poãítá s prostorami pro vefiejnost i pro komerãní vyuïití a bude se zde nacházet kongresové centrum pro tfii stovky lidí. âást dispozice tohoto podlaïí bude slouïit jako tranzitní hotel a zázemí pro zamûstnance. Jedno podzemní a IV. nadzemní podlaïí jsou vyhrazeny jako technické s rozvodnami elektro a se strojovnami v tahû a vzduchotechniky, prostorami pro dílny skladu, strojoven TZB, telefonní ústfiednu a centrální trafostanici. Budova spojovacího objektu je zaloïena na pilotách, její konstrukce je tvofiena Ïelezobetonov m prefabrikovan m skeletem (foto nahofie), kter bude ãásteãnû vyzdûn a ãásteãnû vyplnûn sádrokartonov mi deskami, na nûï se pak bude montovat hliníková fasáda. V souãasné dobû máme hotovu asi polovinu Ïelezobetonového skeletu, fiíká vedoucí projektu divize 6 ing. Miroslav Pajer. Souãástí spojovacího objektu bude také zavazadlov tunel, jehoï raïenou ãást pro divizi 6 realizuje na e divize. Jedná se o maloprofilovou tolu o délce 350 metrû, která má profil 3 x 3,2 metru a je z ãásti hloubená, z ãásti raïená. Spojovací objekt by mûl slouïit cestujícím od konce roku 2005. Kromû divize 6 na ruzyàském leti ti pracuje také SdruÏení DPS, v nûmï je z 50 procent zastoupen Doprastav a z 50 procent Metrostav. Zakázka za více neï 400 milionû korun v sobû zahrnuje pfiedev ím v stavbu estakády, která se skládá z nájezdové estakády o délce 376 metrû a plo iny pfied Terminálem Sever 2 s délkou 259,5 metru ve v ce pfiibliïnû 6 metrû nad souãasn mi komunikacemi. Na estakádu bude navazovat vícepodlaïní budova s 9 garáïov m stáním. Celková plocha mostních objektû, které jsou pfiedmûtem zakázky SdruÏení DPS, pfiedstavuje cca 000 m 2. V stavba hlavního objektu komunikací by mûla zaãít v lednu 2004, termín odevzdání je duben 2005. V souãasné dobû zde probíhají práce spojené s uvolnûním staveni tû pro estakádu. Je také nutné skloubit probíhající v stavbu s provozem leti tû tak, aby v echno fungovalo i v prûbûhu v stavby. To se t ká zejména parkovacího systému, informaãního systému, dopravního systému a cest pro pû í, fiíká ing. Milo imler z Doprastavu. Pokraãování na str. 3 PlzeÀsk obchvat ãásteãnû zprovoznûn V pondûlí 5. prosince bude slavnostnû zprovoznûn 7,5 km dlouh úsek dálnice D 5 vãetnû ãásti obchvatu západoãeské metropole. V plném profilu bude dálnice motoristûm prozatím slouïit v úseku Útu ice SÛlkov, v úseku Ejpovice âernice bude zprovoznûn pouze prav dopravní pás. Cel obchvat Plznû ale bude moïné uvést do provozu teprve po dokonãení tunelû pod vrchem Valík. Divize 5 na í akciové spoleãnosti v minulém t dnu zaãala s pfiípravami na raïbu dvou 380 metrû dlouh ch dálniãních tunelû pod Valíkem, samotná raïba ale zaãne aï v prvním ãtvrtletí 2004. Spoleãnû s raïbami na Valíku Metrostav zahájí v stavbu mostu pfies Úhlavu. Jedná se o 455 metrû dlouh most o devíti polích, kter je navrïen jako spojit pfiedpjat monolitick betonov komûrkov nosník zaloïen na vrtan ch Ïelezobetonov ch pilotách. Most by mûl b t uveden do provozu spoleãnû s dálniãními tunely pod Valíkem, ãímï dojde k úplnému propojení celého obchvatu Plznû. Metrostav na dálniãním obchvatu Plznû vybudoval hlavní trasu dálnice o délce 2,4 kilometru a dal í ãtyfii desítky men ích stavebních objektû. Souãástí zakázky Metrostavu byla i raïba toly o profilu 7m 2, která odvádí de Èovou vodu ze zhruba tfiíkilometrového úseku dálnice âernice Koterov do fieky Úslavy. JiÏ v polovinû leto ního roku divize 5 dokonãila v stavbu silniãního mostu z pfiedepjatého betonu, pfies nûjï je vedena pfieloïka silnice III. tfiídy âernice tûnovice. Divize 4 pro plzeàsk obchvat realizovala monolitick Ïelezobetonov jednokolejn Ïelezniãní most na trati PlzeÀ âeské Budûjovice, kter bylo nutné vybudovat proto, aby se ulice Ke Dráze, po níï bude vedena automobilová doprava smûrem k dálniãním pfiivadûãûm, stala mimoúrovàovou komunikací. Markéta Matou ková Odborníci si prohlédli nové stanice metra V pátek 2. listopadu si nové stanice na trase IV. C prohlédli zástupci dodavatelsk ch firem, Dopravního podniku hl. m. Prahy a vedení mûsta, pfiedstavitelé odborné vefiejnosti i novináfii. Generální fieditel Dopravního podniku ing. Milan Houfek pfii této pfiíleïitosti podûkoval vedení mûsta i státu, Ïe ve sv ch rozpoãtech na ly potfiebné finance na vybudování této trasy. Obchodní fieditel Metrostavu ing. Pavel Pilát zase podûkoval za spolupráci v em zúãastnûn m firmám, vedení mûsta i Dopravních podnikû za spolupráci, která umoïnila realizovat nové spojení Severního Mûsta s centrem Prahy. Ing. Pavel Pilát (zleva), ing. Milan Houfek a praïsk radní pro dopravu Radovan teiner ve stanici Kobylisy. editel divize metro IDS ing Josef Kutil (zleva), generální fieditel IDS Bohumil Kvasniãka, obchodní námûstek divize 8 Metrostavu ing. Jifií Chroustovsk a obchodní fieditel Metrostavu ing. Pavel Pilát.
M-2_22/03 OK Q4 8.2.2003 :35 Stránka 2 strana 2 FotoreportáÏ ze Dne otevfien ch dvefií Den otevfien ch dvefií, kdy si zájemci mohli poprvé a také naposledy prohlédnout budované stanice metra na trase IV. C Kobylisy a Ládví je tû pfied tím, neï budou uvedeny do provozu, se navzdory chladnému poãasí tû il velkému zájmu vefiejnosti. Více neï hodinu pfied 0. hodinou dopolední, kdy se novû vybudované stanice metra otevfiely pro vefiejnost, se pfied vstupem do vestibulu stanice Kobylisy zaãala tvofiit fronta nedoãkav ch náv tûvníkû, která dosahovala stopadesátimetrové délky (foto ã. ). PTÁME SE Radovana teinera, praïského radního pro dopravu Pfied informaãními panely umístûn mi ve stanici Ládví se tlaãily hlouãky náv tûvníkû, ktefií se zajímali zejména o pokraãování v stavby metra (foto ã. 2). Kdo chtûl vûdût více podrobností o trase IV. C, dostalo se mu kvalifikovan ch odpovûdí od stavbyvedoucího Václava Spálenky (foto ã. 3). 2 3 Sejít do stanice Kobylisy znamenalo zdolat stojednatfiicet schodû dolû a stejn poãet smûrem nahoru do vestibulu (foto ã. 4). Kdyby mûl hlavní stavbyvedoucí ing. Jifií Junek po skonãení Dne otevfien ch dvefií potíïe s hlasivkami, nikdo by se nemohl divit. Neúnavnû totiï podával náv tûvníkûm podrobné informace o v stavbû první raïené jednolodní stanice praïského metra (foto ã. 5). T ext a foto Josef Husák 4 5 Nové stanice metra pfiilákaly tisíce lidí Na 2 tisíc lidí pfiilákal Den otevfien ch dvefií, kter se konal v sobotu 22. listopadu a v jehoï rámci si mohli zájemci poprvé prohlédnout nové stanice metra Kobylisy a Ládví sedm mûsícû pfied jejich dokonãením a uvedením do provozu. Patrnû nejvût í zájem o prohlídku mûli studenti stfiedních a vysok ch kol stavebního zamûfiení, obyvatelé Prahy 8, jichï se nové spojení Severního Mûsta s centrem metropole t ká nejvíce, ale také rodiny se zvídav mi dûtmi z celé Prahy a jejího okolí. Pro zájemce byly ve stanicích pfiipraveny informaãní panely pfiibliïující postup v stavby i speciální vydání novin Metrostavu, v nûmï byly detailnû popsány jak nové stanice, tak i celá trasa a pfiiblí- Ïeny v hledy mûstské hromadné dopravy do budoucna. Zatímco hloubená stanice Ládví se ukr vá pfiibliïnû sedm metrû pod terénem a pfiístup do ní je snadn, zájemci o prohlídku stanice Kobylisy museli sestoupit První Technologické dny Metrostavu 3,5 metru pod terén. Pfiedtím v ak museli vystát frontu, která v nûkter ch chvílích dosahovala aï 300 metrû. Z bezpeãnostních dûvodû totiï bylo nutné pou tût zájemce do hlubin stanice po men ích skupinách. I pfiesto se ná tûvníci netajili spokojeností nad tím, Ïe si mohli nové stanice prohlédnout. Bydlím nedaleko odtud a metro mi samozfiejmû zpfiíjemní Ïivot. Tak jsem neváhal a vzal s sebou na prohlídku i své dvû dûti. Ty byly doslova nad ené aijá musím uznat, Ïe kdyï jsem vidûl rozmûry stanice Kobylisy, byl jsem uchvácen její mohutností. Je zajímavé vidût, jak vlastnû vypadá taková stanice metra je tû pfied sv m dokonãením. AÏ bude v provozu, bude to zcela jin pohled, svûfiil se nám po prohlídce Pavel Kopeck z Prahy 8. Jeho pûtilet syn Michal ho je tû doplnil: V echno bylo skvûlé, ale je koda, Ïe jsme se nemohli projít i tunelem. Myslel jsem na to a dokonce jsem si vzal i baterku. Ve dnech 27. 28. listopadu 2003 se uskuteãnily první Technologické dny Metrostavu, jejichï tématem byly podzemní stavby se zamûfiením na Novou rakouskou tunelovací metodu. Akci pfiipravila divize 5 ve spolupráci s v robnû-technick úsekem v ãele s jeho fieditelem ing. Ivanem Hrdinou a zorganizoval ji útvar kvalifikaãního rozvoje Metrostavu. Technologick ch dnû, které se vûnovaly podzemním stavbám, se zúãastnilo na est desítek fiídících pracovníkû a technikû na í firmy, ktefií se s touto tunelovací metodou v praxi setkávají, od fieditelû divizí, v robních námûstkû, vedoucích projektû aï po stavbyvedoucí, pracovníky pfiípravy a geodety z na ich divizí, 5 a 8. V rámci Technologick ch dnû si na i odborníci vymûnili praktické zku enosti pfii uplatàování Nové rakouské tunelovací metody i nejnovûj í poznatky o této konkrétní technologii u tunelov ch projektû rûzn ch typû. Souãástí byla diskuse jak pfiedcházet moïn m problémûm pfii pouïívání této tunelovací metody. Jedním z témat bylo také pfiedstavení jiï realizovan ch staveb. Plánujeme, Ïe se Technologické dny vûnované pracím v podzemí budou konat jednou roãnû, fiekl v robnû-technick fieditel ing. Ivan Hrdina. Technologické dny zamûfiené na podzemní stavby byly první akcí svého druhu, vûnované jedné z nosn ch technologií Metrostavu. Do budoucna pfiipravujeme napfiíklad Technologické dny se zamûfiením na betonové konstrukce, ocelové konstrukce a dal í potfiebné technologie, doplnil ing. Ivan Hrdina. Informace z Technologick ch dnû vãetnû jednotliv ch pfiedná ek jsou umístûny na Intranetu pod ikonou Technika a technologie. Markéta Matou ková Odborníci o perspektivách podzemních staveb Pfies tfii stovky odborníkû z oboru podzemního stavitelství z âr i zahraniãí se se ly v Praze na mezinárodní tuneláfiské konferenci, která se uskuteãnila ve dnech 8. aï 20. listopadu v Kongresovém sále hotelu Pyramida. Akci s názvem Podzemní stavby Praha 2003 pofiádal âesk tuneláfisk komitét ITA/AITES a zá titu nad ní pfievzal primátor hlavního mûsta Prahy Pavel Bém. Jedním z nejv znamnûj ích hostû byl profesor Zdenûk Eisenstein z Kanady. Nechybûly ani nejvût í ãeské firmy. Na e akciová spoleãnost na jednání vyslala 40 sv ch pfiedních odborníkû. Pfiedseda âeského tuneláfiského komitétu ITA/AITES a ãlen pfiedsednictva ing. Jindfiich Hess (Metrostav) ve svém projevu upozornil na aktuální témata konference: V znam podzemních staveb, ekologická hlediska a zv ení bezpeãnosti provozu v tunelech. Zmen- ující se Ïivotní prostor v urbanistick ch oblastech vede k tomu, Ïe se stále více staveb infrastruktury spoléhá na moïnosti podzemního stavitelství. RovnûÏ v stavba silniãní infrastruktury a kvalitních dálniãních sítí se neobejde bez nov ch tunelû. Nûmeck profesor Bernhard Maidl pfiiblíïil v stavbu dvou dálniãních tunelû Coschütz a Dölzschen na BAB 7 DráÏìany Praha. Generální fieditel ing. Petr Lau man z editelství silnic a dálnic se ve svém pfiíspûvku vûnoval problematice financování silniãních projektû. V sostnû technickou problematikou se zab val pfiíspûvek dvou odborníkû, docenta ing. Jana L. Vítka, CSc. a ing. Jifiího Mühla, ktefií hovofiili o zku enostech z realizace vysouvan ch tunelû pod Vltavou na trase metra IV. C. Jejich slova doprovázela velkoplo ná projekce, která dokumentovala jednotlivé fáze vysouvání tunelû do dna fieky. Technologické postupy pouïité pfii stavbû tunelû Mrázovka pfiiblíïil ing. Jifií Mosler z Metrostavu, o v voji konvenãního tunelování v âínû hovofiil Martin Srba spoleãnû s odborníky z Nûmecka. T ext a foto Petr Podlouck Radovan teiner byl do funkce radního zvolen pfiesnû pfied rokem. Do jeho pûsobnosti spadá oblast dopravy se zamûfiením zejména na v stavbu, rozvoj a údrïbu dopravní infrastruktury mûsta v oblasti hromadné a individuální dopravy vãetnû rozvoje sítû MHD a PraÏské integrované dopravy, v stavba Mûstského okruhu, vypracování koncepãních zámûrû v oblasti dopravy, koordinace fiízení Dopravního podniku hl. m. Prahy a metodické fiízení dal ích organizací jako jsou TSK, ÚDI a ROPID. U pfiíleïitosti Dne otevfien ch dvefií v budovan ch stanicích Kobylisy a Ládví, které si pfii lo prohlédnout 2 tisíc lidí, jsme se ho proto zeptali: Jak vnímáte zájem vefiejnosti o prodlouïení trasy metra C do Ládví? Zájem náv tûvníkû mne pfiíjemnû pfiekvapil. Ostatnû ivprûbûhu v stavby se obãané Prahy 8, jimï stavba nejvíce komplikovala Ïivot, chovali velmi vstfiícnû a nesetkal jsem se z jejich strany s vût ím mnoïstvím stíïností nebo protestû, naopak. Za to bych jim chtûl podûkovat a vûfiím, Ïe podobnû pozitivnû budou pfiistupovat obyvatelé Prahy 9 k dal ímu prodlouïení této trasy pfies Prosek do LetÀan, které by mûlo b t zahájeno pfiibliïnû v dobû, kdy budou nové stanice Kobylisy a Ládví uvedeny do provozu. Co je pro vás, jako pro radního se zamûfiením na oblast dopravy, klíãové? Zprovoznit co nejrychleji trasu IV. C2 do LetÀan. K tomu by mohlo dojít do tfií let od zahájení v stavby, tedy nejpozdûji v roce 2007. V e závisí samozfiejmû na financích, ale pfiedpokládám, Ïe zhruba v téïe dobû bude moïné zahájit v stavbu nové trasy metra D. Oproti pûvodní pfiedstavû, která poãítala jen s úsekem Námûstí Míru Nové Dvory, doufám, Ïe bude moïné vybudovat souãasnû i úsek z Námûstí Míru na Hlavní nádraïí a tedy spojit metro s vlakovou dopravou a zároveà postavit napojení do Písnice, kde by mûlo b t depo pro trasu D. Otázkou, kterou nyní zva- Ïujeme, je, zda novou trasu D budovat jako roz ífiení praïského klasického metra nebo zda ji nepojmout jako light rail. Tato varianta by totiï lépe kopírovala terén a stanice by nemusely b t tak hluboce uloïené jako v pfiípadû, kdy by se budovala nová trasa klasického metra. M m úkolem je do roku 2006, tedy do skonãení volebního období, pfiipravit trasu D k realizaci. Proto z mûstského rozpoãtu na pfií tí rok navrhuji vyãlenit 30 milionû korun na pfiípravu této trasy. A koneãnû, v roce 2005 by mûla b t otevfiena nová stanice na trase A, která vznikne pfiebudováním ãásti souãasného depa Hostivafi. Mluvil jste o napojení metra na vlakovou dopravu. Bude Hlavní nádraïí jedin m místem, kde se poãítá s propojením metra a vlakû? Chci prosadit, aby do lo k roz ífiení vlakové dopravy po území Prahy o nové linky i nové zastávky. V roce 2004 by mûlo zaãít fungovat spojení NádraÏí LibeÀ NádraÏí Hole- ovice Roztoky, dal í integraci vlakové dopravy a metra plánujeme ve stanici Rajská zahrada a v Male icích, kde by mûla b t v budoucnu napojena stanice Hostivafi. Mûlo by také dojít ke znovuobnovení nádraïí âd pod Vy ehradem a k v stavbû nov ch zastávek na Zahradním Mûstû ãi na sídli ti Skalka tak, aby vlaky úãinnû a efektivnû dopl- Àovaly síè metra. Do va í pûsobnosti patfií i v stavba Mûstského okruhu. Zde je hlavním problémem vybudování mimoúrovàového kfiíïení na Malovance v Praze 6 za vyústûním Strahovského tunelu. Pfií tí rok by mûly b t otevfieny pro automobilov provoz tunely Mrázovka a vûfiím, Ïe i kfiiïovatka na Malovance bude dokonãena nejpozdûji v roce 2005, ãímï by mûla b t hotova polovina vnitfiního Mûstského okruhu. Do té doby by se mûlo mûsto rozhodnout, jak bude financována v stavba dal í ãásti okruhu v úseku pejchar Pelc-Tyrolka, zda ji bude financovat mûsto nebo zda zvolíme cestu Public Private Partnership. Tato ãást okruhu by mohla b t zprovoznûna okolo roku 2008. Za rozhovor dûkuje Markéta Matou ková
M-2_22/03 OK Q4 8.2.2003 :35 Stránka 3 strana 3...kfiíÏem kráïem rokem 2003... 5 2 3 6 7 Palác Flóra (foto ã. ) byl pro vefiejnost slavnostnû otevfien 9. bfiezna leto ního roku. Generálním dodavatelem tohoto polyfunkãního objektu na rohu Vinohradské a Jiãínské ulice byla divize 9, subdodavatelsky se na stavbû podílely také divize 6 a 7. Investorem byla spoleãnost Flóra Sen, která je dcefiinou spoleãností Africa Israel Investment. Palác Flóra je mimofiádn dílem jak po architektonické, tak i po technické stránce (foto ã. 2 a 3). Jen pro zajímavost: Ïelezobetonáfii zde vybetonovali v prûmûru 3500 m 3 za mûsíc. est podzemních podlaïí je vyhrazeno pro garáïe, supermarket a obchody, v osmi nadzemních podlaïích se nacházejí jak obchodní, tak i administrativní prostory a také prostory pro zábavu. Nejvût- ím lákadlem Paláce Flóra je kino IMAX s moïností projekce filmû v systému 3D na plátnû o rozmûrech 20 x 25 metrû. Citlivá rekonstrukce a rehabilitace Nostického paláce (foto ã. 5, 6, 7), na praïské Malé Stranû, kterou realizovala na e divize 9, byla ocenûna prestiïním titulem Stavba roku 2003. Divize 9 má s rekonstrukcemi historick ch objektû letité zku enosti rukama jejích odborníkû pro ly mj. také Lichten tejnsk a Hartigovsk palác. Metrostav na této nároãné zakázce vystupoval v roli dodavatele stavebních a garanta restaurátorsk ch prací, generálním projektantem byl Architektonick ateliér ing. arch. Pavla Kupky. V souãasné dobû tato historická budova patfií k nejlépe pûvodnû dochovan m ranû barokním palácûm a je souãástí PraÏské památkové rezervace zapsané v seznamu svûtov ch památek UNESCO. V Nostickém paláci nyní sídlí Ministerstvo kultury âr, které bylo zároveà investorem jeho zdafiilé rekonstrukce a rehabilitace. 4 8 Tunel Panenská (foto ã. 4), kter je souãástí budované dálnice D8, realizuje divize 5 Metrostavu. Jedná se o vûbec první dálniãní tunel v âeské republice. Tunel Panenská leïí na 22,3 kilometru dlouhém úseku, kter je tû zb vá dokonãit, aby dálniãní spojení mezi Prahou, Ústím nad Labem a státní hranicí s Nûmeckem bylo kompletní. Dálnice D8 je souãástí evropského multimodálního dopravního koridoru, ve smûru na DráÏìany se D8 napojuje na nûmeckou dálnici A7. Dálniãní tunel Panenská je v souladu se svûtov mi trendy projektován jako dvoupruhov, pfiiãemï pro kaïd jízdní smûr dálnice je zde vyhrazen jeden tubus. Aby byla zaji tûna maximální bezpeãnost provozu, bude po svém zprovoznûní v roce 2006 kaïd tubus napojen na centrální fiídicí systém a vybaven nejmodernûj ími technologiemi zaji Èujícími osvûtlení, vûtrání a dorozumívání. Zvlá tní dûraz je pfiitom kladen na poïární zabezpeãení tunelû a jejich zásobování elektrickou energií. Samozfiejmostí budou odstavné bezpeãnostní pruhy a SOS hlásky. Investorem v stavby je editelství silnic a dálnic âr. Na v stavbû v robních hal lisovny a svafiovny pro budoucí automobilku Toyota Peugeot Citroën (foto ã. 8) si na e akciová spoleãnost ovûfiila své moïnosti a schopnosti a pfied blíïícím se vstupem do Evropské unie také svoji konkurenceschopnost. Metrostav, resp. na e divize 6, na této stavbû vystupuje jako v znamn partner ãtvrté nejvût í stavební firmy na svûtû, japonské Kajimy. V souãasné dobû jiï jsou obû haly, které byly budovány na plo e 43 tisíc metrû ãtvereãních, ze stavebního hlediska dokonãeny a probíhá instalace technologií. Metrostav na této zakázce odvedl vynikající práci a získal tak i v borné reference a uïiteãné zku enosti do budoucna. Jak klient, kter m je Toyota Peugeot Citroën, tak i spoleãnost Kajima, která je na ím investorem, se netají vysokou spokojeností s na í prací, fiíká v robní námûstek divize 6 Zdenûk evãík. Obû haly vãetnû dal ích objektû, jako je v robní sklad, spínací stanice, kompresorovna a vestavba sociálních zafiízení, odevzdá divize 6 investorovi v lednu 2004.
M-2_22/03 OK Q4 8.2.2003 :35 Stránka 4 strana 4...kfiíÏem kráïem rokem 2003... 9 3 0 4 5 V Plzni Borsk ch polích divize podle vedením Václava Stuny dokonãuje v stavbu pûti nov ch budov, které budou jiï za nûkolik t dnû slouïit potfiebám Fakulty elektrotechnické Západoãeské univerzity. DvoupodlaÏní objekt se tfiemi velk mi stupàovit mi posluchárnami (foto ã. 9) a nûkolika men ími v ukov mi místnostmi, pfiedala divize v polovinû záfií. StudentÛm tedy jiï od podzimního semestru slouïí posluchárny vybavené moderní audiovizuální technikou. Bytov soubor Galerie nad Vltavou (foto ã. 0) jiï v lednu pfiivítá první majitele nov ch bytov ch jednotek. V I. etapû bylo vybudováno 26 bytû, ve II.etapû jich pak tento bytov soubor nabídne dal í stovku. Do obytného souboru Villa Park Strahov (foto ã. ) se jiï v polovinû tohoto roku nastûhovali v ichni majitelé 58 nov ch bytû. Mosteck Aquadrom (foto ã. 3), kter postavila na e divize 5, byl otevfien vefiejnosti v ãervnu leto ního roku. Most se tak mûïe pochlubit jedním z nejmodernûj ích plaveck ch areálû v âr. MilovníkÛm vodních sportû nabízí pûtadvacetimetrov bazén, dva tobogány, bazén s protipropudem, ale také masáïní lehátka, dûtsk svût s brouzdali tûm, vodními chrliãi a mnoha dal ími atrakcemi. Aby propojení Strahovského automobilového tunelu s tunelem Mrázovka bylo úplné, pokraãují na plné obrátky stavební práce na pfiemostûní PlzeÀské ulice (foto ã. 4). Velká plavební komora v Roudnici nad Labem (foto ã. 5) byla uïivateli pfiedána v listopadu. V rámci rekonstrukce byla komora prodlouïena na 55 metrû a do lo ikroz ífiení vrat komory z pûvodních metrû na dvojnásobek. Rekonstrukci realizovala na e divize 6. 2 6 Nová trasa metra IV. C, která vede ze stanice NádraÏí Hole ovice do Kobylis a odtud do doãasné koneãné této trasy, stanice Ládví, nabídne obyvatelûm Severního Mûsta nové a rychlé spojení s centrem Prahy. Tento úsek bude zprovoznûn jiï v ãervnu pfií tího roku. Pfii jeho v stavbû byly pouïity i tfii unikátní technologie na trase IV. C se nachází první raïená jednolodní stanice Kobylisy v praïském metru, dvoukolejné tunely a pro pfiekonání Vltavy byla zvolena zcela unikátní technologie vysouvan ch tunelû, které jsou uloïeny ve dnû Vltavy (foto ã. 2). Pro podchod pod Vltavou totiï nebylo moïné pouïít klasické metody a pûvodnû navrïená metoda jímkování by byla zdlouhavá, finanãnû nároãná a také znaãnû riziková. Princip vysouvan ch tunelû spoãívá v tom, Ïe se oba tunely postupnû vybetonovaly na bfiehu v suchém doku a posléze v celé délce vysunuly do pfiedem vyhloubené r hy ve dnû fieky. Tunely Mrázovka (foto ã. 6), které jsou souãástí jihozápadní ãásti budovaného Mûstského okruhu, jsou v souãasné dobû nespornû nejvût í a nesloïitûj í podzemní silniãní stavbou v Praze. Souãasnû jsou klasick m pfiíkladem ekologického fie- ení problému narûstající automobilové dopravy v hlavním mûstû. Tunely tvofií dvû tfiípruhové trouby západní a v chodní, které se v raïen ch tunelov ch rozpletech dále vûtví na dvoupruhovou a jednopruhovou troubu. Z hlediska technologie budou patfiit k nejmodernûj ím v Evropû: jsou vybaveny zafiízením pro detekci nehod ãi poïáru, televizními kamerami, centrálním fiídicím systémem, poïárním vodovodem, poïárním vûtráním a samostatn m vûtráním únikov ch prostor. Kromû toho, Ïe tunely odstraní hluk z automobilové dopravy a znaãnû odlehãí smíchovsk m komunikacím, se v tomto úseku zv í také bezpeãnost provozu a dojde i ke zlep ení dopravní obsluïnosti Smíchova.
M-2_22/03 OK Q4 8.2.2003 :35 Stránka 5 strana 5 ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ Metrostav staví na ruzyàském leti ti dokonãení ze strany Dal í zakázkou, kterou Metrostav pro âeskou správu leti È v prostorách ruzyàského leti tû realizuje, je v stavba kolektoru. Práce jsme zahájili v polovinû listopadu, jedná se o hlouben kolektor o profilu 2,7 x 3,0 m a délce 950 metrû. V nûm budou soustfiedûny ve keré inïen rské sítû vãetnû elektrorozvodû jak nov ch, tak i tûch stávajících, které bude nutné propojit s terminálem. Nov kolektor bude také nutné napojit na stávající kolektor a provést úpravy regulaãních stanic plynu, a to jak na vysokotlaké, tak i stfiedotlaké ãásti, a vybudovat pfieloïky vodovodû vãetnû závlahového vodovodu, fiíká vedoucí projektu divize 3 Jifií Macháãek. Kolektor obchází budovan Terminál Sever 2, spojovací objekt i stávající zástavbu z jihozápadu. Do 30. dubna pfií tího roku musíme dokonãit I. etapu, tedy propojení Terminálu Sever 2 s kotelnou. Druhou etapu, která propojuje kotelnu s hlavní trafostanicí, dokonãíme k 30. ãervnu 2004, dodává Macháãek. DÛvodem této rozsáhlé pfiestavby ruzyàského leti tû je zv ení jeho kapacity ze souãasn ch 6,5 milionu pasaïérû na 0 milionû a v neposlední fiadû také oddûlené odbavování cestujících ze zemí, jeï uzavfiely tzv. Schengenskou dohodu, a jejichï odbavování probíhá ve zjednodu eném reïimu. V praxi to bude znamenat, Ïe v novém terminálu budou odbavovány pouze lety do zemí Evropské unie a souãasnû na nûj budou mífiit lety z ãlensk ch státu Unie. Na nov terminál budou podle odhadû v roce 2005, kdy by mûla b t celá nároãná stavba dokonãena, smûfiovat asi dvû tfietiny v ech letû. Markéta Matou ková Aktivity na í firmy v Karlovarském kraji Divize 9 v souãasné dobû realizuje v Karlovarském kraji hned nûkolik v znamn ch zakázek. LázeÀsk dûm Aura (foto nahofie) by mûl b t pfiedán investorovi, kter m je spoleãnost LOBBY VARY, k uïívání v prûbûhu ledna 2004. V Chebu fini ují práce na II. etapû rekonstrukce tamního zimního stadionu a v nejbliï í dobû by se zde mûla stejnû jako v Karlov ch Varech rozbûhnout v stavba nov ch nájemních bytû. Divize 4 v této lokalitû pracuje na ãtyfiech mostních konstrukcích pro budoucí obchvat Ostrova nad Ohfií. Ve Franti kov ch Lázních koncem listopadu zaãaly práce na v stavbû nového rekreaãnû-sportovního centra Aquafórum. LázeÀsk dûm Aura s balneo a gastroprovozy nabídne v osmi podlaïích celkem 54 pokojû pro lázeàské hosty, z toho 6 apartmánû. LázeÀsk dûm je napojen pfiímo na rozvod vfiídelní minerální vody, takïe hosté nebudou muset za lázeàsk mi procedurami docházet. HostÛm bude slouïit restaurace, vinárna, bazén s minerální vodou, rehabilitaãní vany, sauna a dal í procedury, fiíká vedoucí projektu divize 9 Jan Kuãera. Kromû toho by Metrostav spoleãnû s firmou EUBE mûl v prvním ãtvrtletí pfií tího roku zahájit v stavbu celkem 320 bytov ch jednotek v Karlov ch Varech-Staré Roli. V stavba bude realizována ve tfiech etapách, celkem se jedná se o bytov ch domû vãetnû jejich pfiipojení na inïen rské sítû a vybudování komunikací. V echny domy budou zaloïeny na pilotách, nosné konstrukce budou Ïelezobetonové, doplnûné Liaporov mi vyzdívkami. Nové bytové jednotky vyrostou téï v Chebu. Jedná se o 60 bytû umístûn ch v jednom bytovém domû, vysvûtluje vedoucí projektu Jan Mráz z divize 9. Zimní stadion v Chebu by mûl podle Jana Mráze b t pfiedán k pfiedãasnému uïívání pro bruslení poãátkem leto ní zimní sezóny, aãkoli fasáda a práce na sadov ch úpravách a parkovi ti se budou dokonãovat podle harmonogramu aï na jafie. II. etapa v sobû zahrnovala zastfie ení stadionu, dobudování zázemí a aten pro hráãe, zázemí pro restauraci, práce na elektroinstalacích a zasklení títov ch stûn stfiechy, fiíká Mráz. Dal í stavbou, kterou Jan 2 Mráz jako vedoucí projektu za Metrostav vede, je v stavba Aquafóra s bazény a dal ími atrakcemi pro milovníky vodních radovánek ve Franti kov ch Lázních, kterou realizuje Metrostav spoleãnû s firmou ZÁPADNÍ STAVEBNÍ. Dal í v znamnou zakázkou Metrostavu na Karlovarsku je vybudování ãtyfi mostû, které budou souãástí obchvatu Ostrova nad Ohfií. Zakázku na v stavbu 5,6 kilometru dlouhého obchvatu realizuje sdruïení firem Stavby silnic a Ïeleznic, Metrostav, Strabag a Stavby mostû Praha. Obchvat Ostrova budou témûfi z jedné poloviny tvofiit mostní konstrukce. Zakázka Metrostavu pfiedstavuje rekonstrukci jednoho stávajícího mostu, v stavbu dvou nov ch mostních konstrukcí a monolitické úhlové opûrné zdi podél obchvatu v místech, kde nebylo moïné vybudovat násyp. Pfied dokonãením je pfievedení obchvatu pfies vodoteã Borského potoka pomocí pfiemostûní. Tento mostní objekt je tvofien prefabrikovan mi Ïelezobetonov mi díly, které jsou smontovány do tvaru klenby. Délka tohoto pfiemostûní je,89 metru, ífika 34,8 metru v nejuï í horní ãásti konstrukce a 57,2 metru v nej ir í dolní ãásti, tedy v úrovni dna potoka, fiíká vedoucí projektu divize 4 ing. Zdenûk Rozsypálek. Právû iroké bfiehy potoka zajistí migraci drobn ch ÏivoãichÛ. V souãasné dobû probíhají práce na rekonstrukci mostu, kter vede pfies silnici tfietí tfiídy a kter je nutné kvûli jeho patnému technickému stavu sanovat. Jedná se v podstatû o dva betonové mosty z pfiedpjat ch nosníkû. Nosná konstrukce pravého mostu je tvofiena osmi nosníky a nosná konstrukce levého mostu deseti nosníky, fiíká vedoucí projektu ing. Zdenûk Rozsypálek. Práce byly zahájeny odstranûním vozovky z horní nosníkové plochy. Následovalo vyzdviïení celé nosné konstrukce a nyní se sanují nosníky a spodní stavba mostu, dále probíhají ochranné nátûry loïisek a úprava svahû spodní stavby. Divize 4 v souãasné dobû pracuje na v stavbû nové mostní konstrukce o délce 376 metrû. Jedná se o spfia- Ïenou ocelobetonovou konstrukci. Pro kaïd jízdní smûr je navrïena samostatná konstrukce. Oba mosty jsou projektovány jako nosníky o devíti polích. Ocelová ãást nosné konstrukce se skládá ze ãtyfi svafiovan ch nosníkû tvaru I, fiíká ing. Zdenûk Rozsypálek. Zakládání pilífiû jiï divize 4 ukonãila (foto ã. ) a nyní se soustfiedí na montáï nosníkû (foto ã. 2). Nosníky pro nás vyrábí divize 7 na Rohanském ostrovû. V Prunéfiovû se pak provádí sestavení jednotliv ch prvkû podle skladebního plánu, dokonãují se sváfieãské práce a prbíhá geometrická kontrola tvaru ãástí nosné konstrukce. Pfiejímka první ãásti ocelové konstrukce probûhla úspû nû 4. prosince. Zástupci SD Praha potvrdili velmi dobrou pfiipravenost a úroveà práce pracovníkû divize 7. V polovinû prosince a v polovinû ledna by jiï mûly b t nosníky montovány na pilífie. Následovat budou práce na druhé ãásti této mostní konstrukce, dodává ing. Rozsypálek. Po svém dokonãení by mûl obchvat Ostrova nad Ohfií znaãnû odlehãit dopravní situaci v centru mûsta, pfies nûï je v souãasnosti vedena ve kerá doprava ve smûru Karlovy Vary Jáchymov Chomutov. Jedná se o zakázku za,8 mld. korun, které budou ãásteãnû hrazeny z úvûru Evropské investiãní banky a ãásteãnû z prostfiedkû Státního fondu dopravní infrastruktury. Práce na obchvatu Ostrova nad Ohfií by mûly b t ukonãeny v záfií 2005. Zakázka pro védsk Lindab dokonãena Na západním okraji Prahy, nedaleko dálniãní propojky z leti tû Ruzynû na Karlovy Vary, vyrostlo nové logistické centrum védské firmy Lindab. Areál, kter dostal název Karlovarská Business Park, tvofií dvû modrobílé haly, z nichï kaïdá nese oznaãení pfiíslu né divize spoleãnosti Lindab Ventilation a Profile. První z dvojice objektû - velká spoleãná v robní a skladová hala, bude slouïit pro v robu ventilaãních dílû, malá hala k v robû stfie ních plechû a doplàkû. Investorem a developerem projektu byl Portland Real Estate VII. s.r.o. Dodavatelem stavby, která byla zahájena zaãátkem kvûtna a pfiedána investorovi 8. listopadu, byla divize 3 Metrostavu. Vedoucím projektu byl ing. Martin Plch, hlavním stavbyvedoucím ing. Tomá Fuksa. V stavbû pfiedcházely rozsáhlé demolice objektû b val ch uheln ch skladû. Tyto práce v ak z podstatné ãásti probûhly je tû pfied nástupem stavbafiû na í firmy. Demolice zabraly nûkolikanásobnû del í dobu neï v stavba nov ch hal, vzpomíná ing. Tomá Fuksa. Rychlé tempo prací umoïnilo mimo jiné také pfiíznivé poãasí. Haly byly dokonãeny jiï za pût a pûl mûsíce. TermínÛm byla vûnována velká pozornost jiï s ohledem na nûkterá neobvyklá a odváïná technická fie ení. Napfiíklad vût í hala je projektována jako dvoulodní velkorozponová konstrukce s edesátimetrov m rozpûtím kaïdé lodi. ProtoÏe v hale nejsou Ïádné vnitfiní podpûrné sloupy, vznikají v patách nosn ch rámû obrovské posuvné síly. Proto byly konstrukce patek spfiaïeny táhly s pfiedpínací v ztuïí pro jejich zachycení. Stojí za pozornost, Ïe souãet prûhybû nosníkû a ocelového oplá tûní podle v poãtového zatíïení mûïe dosáhnout aï 26 centimetrû, vysvûtluje ing. Tomá Fuksa. Petr Podlouck, foto Josef Husák Jaromír Kunrt viceprezidentem âaok Na v roãním zasedání âeské asociace ocelov ch konstrukcí (www.caok.cz), které se konalo 3. prosince 2003 v jihomoravsk ch Hustopeãích, byl viceprezidentem této organizace zvolen fieditel divize 7 Metrostavu ing. Jaromír Kunrt. âeská asociace ocelov ch konstrukcí se soustfiedí na obhajobu a posilování profesních zájmû firem zab vajících se v robou ocelov ch konstrukcí a spolupracuje pfiitom s fiadou odborn ch institucí v âr i v zahraniãí. âeská asociace ocelov ch konstrukcí má v souãasné dobû na est desítek ãlenû a je ãlenem ECCS (European Convention for Constructional Steelwork) se sídlem v Bruselu, odkud získává nejnovûj í poznatky v robní, normativní, poradenské i kvalitativní, které dále ífií mezi své ãleny. ing. Tomá Mûfiínsk, tajemník âaok Nové uïitkové Mercedesy v barvách Metrostavu. Celkem 27 nov ch uïitkov ch vozidel obnoví v brzké dobû vozov park Metrostavu. Byla zvolena kategorie Atego nová lehká tfiída Daimler-Benz, která poskytuje nejen vût í v kon a maximální spolehlivost, ale je také ohleduplná k Ïivotnímu prostfiedí. Obnova vozového parku uïitkov ch vozû je dal í etapou postupného pfiechodu na í firmy na efektivní operativní leasing. -pp-, foto Josef Husák
M-2_22/03 OK Q4 8.2.2003 :36 Stránka 6 strana 6 Blahopfiejeme Srdeãné pfiání v eho nejlep ího zasíláme na im spolupracovníkûm, ktefií v prosinci oslavují své Ïivotní jubileum. V em pfiejeme zdraví do dal ích let, tûstí a spokojenost v osobním a rodinném Ïivotû. Za jejich práci, kterou vykonávají pro na i akciovou spoleãnost, jim dûkujeme a pfiejeme je tû mnoho pracovních a osobních úspûchû. 50 let Jan Rezek, provozní zámeãník z divize Antonín Vavfiaã, tuneláfi z divize 5 Jan Richter, izolatér z divize 5 Jan Liberda, mistr z divize 5 Milan Jirou, tuneláfi z divize 5 Ale Hanzl, odborn technick pracovník z divize 7 ing. Jifií Hora, samostatn odborn technick pracovník z divize 7 Ladislav Vondrák, strojník pracovních strojû z divize 7 Jifií Fryc, topiã na centrále 60 let Jaroslav Koneãn, provozní zámeãník z divize Pavel Fousek, stavbyvedoucí z divize 3 Miroslav Joná, zedník z divize 6 Ivan Kala, stavbyvedoucí z divize 6 Jifií Adam, odborn referent z divize 7 ing. Jifií Velek, specialista z divize 7 Pavel Bergman, mistr z divize 9 Vlastimil Holík, elektromontér z divize 9 KfiiÏovatka Ïivota a lyïování postiïen ch Cílem Obãanského sdruïení KfiiÏovatka Ïivota je rozvíjení aktivního pfiístupu k Ïivotu tûlesnû postiïen ch. Jednou z moïností, které nabízí, jsou víkendové nebo t denní kurzy na monoski (foto ã., 2). SdruÏení od jara loàského roku slouïí automobil Ford Tranzit, jenï na pomoc pfii pfiepravû tûlesnû postiïen ch vûnovala na e akciová spoleãnost (foto ã. 3). LyÏafii jsou podle sv ch technick ch dovedností rozdûleni do pûti v konnostních skupin, kde jim je umoïnûn pod kvalitním vedením instruktorû v konnostní rûst. Ti, ktefií ktefií dosáhnou v jimeãn ch v konû, se mohou probojovat do Monoski teamu Janské Láznû a podle v konnostních pfiedpokladû se pak úãastnit republikov ch závodû i závodû Evropského poháru. Markéta Matou ková, foto archiv KfiiÏovatka Ïivota INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI NA E FOTOREPORTÁÎ 2 3 4 5 Závûr roku v Metrostavu? Sport Pozvání na úãast v pátém roãníku tenisového turnaje o Pohár obchodního fieditele Metrostavu ve ãtyfihfie muïû pfiijalo celkem estnáct dvojic odhodlan ch zvítûzit. Vítûzi tohoto sportovního klání, které se konalo v sobotu 29. listopadu v hale v Radonicích, se stali Miroslav Sklenáfi a Petr Voráãek z firmy Babolat (foto ã. ). Pozoruhodné byly ale také v kony tûch, ktefií se v koneãném pofiadí neumístili: Jan Hyb z Paláce Koruna a Leo Jakimiã z firmy REHAU pfiedvedli dokonalé soustfiedûní na hru (foto ã. 2), pofiadatelé i ostatní úãastníci turnaje jistû ocenili hráãsk styl Jifiího Urbánka z âesk ch drah (foto ã. 3). Akciovou spoleãnost Metrostav reprezentovali Jan Cuc (foto ã. 4), Petr Brotan, Rostislav tajer, Miroslav Friã a René Hermann (foto ã. 5). ITA/AITES zvolila nové pfiedsednictvo Nov m pfiedsedou âeského tuneláfiského komitétu byl v úter 2. prosince v Ostravû Porubû zvolen v robnûtechnick fieditel Metrostavu ing. Ivan Hrdina, pro nûjï v tajné volbû hlasovalo 38 z 39 delegátû. O ãlenství v estiãlenném pfiedsednictvu se ucházelo celkem 5 kandidátû, z nichï byli jiï v prvním kole zvoleni prof. Josef Aldorf, DrSc., (V B TU Ostrava), prof. Jifií Barták, DrSc., (âvut), ing. Libor Mafiík (ILF Consulting Engineers), ing. Petr Miãunek (ÎS Brno), ing. Georgij Romancov, CSc., (Metroprojekt Praha) a ing. Stanislav Sikora (VOKD). Souãástí shromáïdûní âeského tuneláfiského komitétu byla také odborná pfiedná ka prof. Va ka, DrSc. o rozpojitelnosti hornin pfii strojním raïení a informace firmy Amberg o v stavbû tunelu Klimkovice na dálnici D47. U pfiíleïitosti pracovního shromáïdûní byla vyhodnocena soutûï O nejlep í diplomové práce z oboru podzemního stavitelství, kterou âesk tuneláfisk komitét kaïdoroãnû vypisuje. Na prvních tfiech místech se umístili ing. Josef Mráz z Vysoké koly BáÀské Technické univerzity Ostrava, kter se zab val únosností a pfietváfiením tyãov ch mikropilot v zeminách, na druhém místû skonãila práce Návrh primární v ztuïe tunelu Valík ing. Jana Vovse z âeského vysokého uãení technického, tfietí pfiíãka pak patfií ing. Jifiímu Vychodilovi z Vysokého uãení technického v Brnû a jeho práci Tunel na silniãním obchvatu krajského mûsta Jihlavy. ing. Karel Matzner, sekretáfi âtuk UÏiteãné technologie DÛm na Sluneãním námûstí, kter vyrûstá v centru Nov ch Butovic, bude se sv mi jednadvaceti patry jednou z nejvy ích budov v Praze. Investorem této polyfunkãní budovy se 78 byty, vãetnû exkluzivních apartmánû, je Metrostav Rezident a.s. Dodavatelem stavby, jejíï dokonãení se plánuje na kvûten pfií tího roku, je na e divize 9. První ãást budovy je urãená pro komerãní a administrativní úãely a dosáhne do ãtvrtého nadzemního podlaïí. Na ni naváïe dal ích 3 pater vûïového domu men ího pûdorysu, kter bude zakonãen ãtyfimi poschodími nástavby s kruhovou a obdélníkovou ãástí. Tradiãním dodavatelem Ïelezobetonové konstrukce je divize 6, která pro nároãné betonáfiské práce zvolila zcela ojedinûlé technologie. Zajímav m zpûsobem si poradila s ukládkou betonu ve spodních podlaïích, která mají znaãnou pûdorysnou plochu. BetonáÏe stropních konstrukcí zde probíhají pomocí ãerpadla, potrubí a mechanického betonovacího v loïníku. Tento v loïník s oznaãením Putzmeister RV 2, kterému fiíkají stavbafii pfiiléhavû pavouk, má protizávaïí a lze jím moïno lehce otáãet kolem osy v polomûru 2 metrû. 2 3 6 7... i kultura Pfiedvánoãní období patfií v na í akciové spoleãnosti tradiãnû koncertûm, které pofiádají jednotlivé divize pro své zamûstnance i obchodní partnery. ÀÛru vánoãních koncertû zahájilo vystoupení skupiny Javory v Letenském zámeãku pro divizi 4. Vyzrálé umûní Hany (foto ã. 6) a Petra Ulrychov ch, Katefiiny truncové, Dalibora trunce a Petra Surého bylo pro posluchaãe opravdov m záïitkem. Javory na koncertû pfiedstavily své nové cédéãko s názvem UMA I, ve kterém je vánoãní tématika pojata v ir ím rámci od podzimu aï do pfiedjafií. Inspirací pro mnohé písnû z tohoto titulu se staly ver e znám ch ãesk ch básníkû. Na spoleãném koncertû divize 6 a spoleãnosti Metros v Betlémské kapli se pfiedstavila skupina âechomor ve sloïení Karel Holas (foto ã. 7), Franti ek âern a Radek Pobofiil. Svébytn hudební projev âechomoru inspirovan folklórem a Ïiveln pfiednes muzikantû i letos posluchaãe doslova nadchl. T ext a foto Josef Husák V ková ãást objektu má tfii samostatná jádra, ve kter ch jsou sdruïeny schodi tû a v tahové achty. Jádra postupnû dospûjí aï do v ky 7,5 metru nad terén. Pro jejich betonáï zvolila technická skupina Ïelezobetonov ch konstrukcí ve spolupráci s techniky na stavbû dal í novinku: pfiekládané bednûní umístûné na samo plhací lávce ACS P. Pfiesun lávky, na níï je bednûní stûn zavû eno, se provádí pomocí hydraulického mechanismu s rozdûlovaãem tlaku. Pfiesuny bednûní mohou probíhat nezávisle na vûïovém jefiábu, kter stavbafii potfiebují pro jiné ãinnosti. Navíc je za pomoci samo plhací lávky moïné dosáhnout vy í kvality spár mezi jednotliv mi postupy. V stavba jader postupuje nezávisle na realizaci stropních konstrukcí, které se k jádrûm dodateãnû zaváïí pfies kotevní v ztuï. Ing.Vladimír Pánek, Petr Podlouck âtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a. s., ãlen DDM Group / Povûfiená éfredaktorka PhDr. Blanka Hrdinová / redaktorka Markéta Matou ková / Adresa redakce KoÏeluÏská 5, 80 00, Praha 8 LibeÀ, tel.: 26670 945; www.metrostav.cz, âíslo 2-22/2003 vy lo 2. 2. 2003 (/2004 vyjde 2.. 2004) / SloÏení redakãní rady ing. Franti ek Polák (pfiedseda), ing. Jan Cuc, ing. Jifií Kavan, Mgr. Jan Kuchafi, ing. Jaroslav KfiíÏ, Ph.D., Pavel Meyer, ing. Jaromír Pavlíãek, Petr Podlouck, ing. Jaromír ob a ing. Libu e Weinfurtová / Design Studio Machek & Babák / V roba Boomerang Publishing, Podûbradská 0/, 98 00, Praha 9, tel.: 2440 23 20, fax.: 244023 333 / Podávání novinov ch zásilek povolila âeská po ta, s.p., od tûpn závod Praha, ã.j. nov 605/96 ze dne 3. 4. 996 / Podávání novinov ch zásilek bylo povoleno s.p. OZSeâ Ústí nad Labem, dne 2.. 998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK âr E 72, ISSN 2-0736