SLOVENSKÁ POĽNOHOSPODÁRSKA UNIVERZITA V NITRE FAKULTA EURÓPSKYCH ŠTÚDIÍ A REGIONÁLNEHO ROZVOJA DIPLOMOVÁ PRÁCA Bc.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SLOVENSKÁ POĽNOHOSPODÁRSKA UNIVERZITA V NITRE FAKULTA EURÓPSKYCH ŠTÚDIÍ A REGIONÁLNEHO ROZVOJA DIPLOMOVÁ PRÁCA. 2008 Bc."

Transkript

1 SLOVENSKÁ POĽNOHOSPODÁRSKA UNIVERZITA V NITRE FAKULTA EURÓPSKYCH ŠTÚDIÍ A REGIONÁLNEHO ROZVOJA DIPLOMOVÁ PRÁCA 2008 Bc. Marie Čevorová 0

2 SLOVENSKÁ POĽNOHOSPODÁRSKA UNIVERZITA V NITRE Rektor: prof. Ing. Mikuláš Látečka, PhD. FAKULTA EURÓPSKYCH ŠTÚDIÍ A REGIONÁLNEHO ROZVOJA Dekan: prof. Ing. Dušan Húska, PhD. Využitie štrukturálnych fondov pre rozvoj regiónu súdržnosti Stredná Morava Diplomová práca Katedra európskych štúdií Vedúci katedry: doc. Dr. Ing. Pavol Fekete, PhD. Vedúci práce: Ing. Pavol Schwarcz, PhD. Bc. Marie Čevorová 1

3 Summary The aim of my work is to describe opportunities and invitations for the Czech Republic as a new member of the EU in relation to the regional politics of the EU. A summary is shown here to the source of financial help and new opportunities of gaining finances from structural funds of the EU, with current means of endorsing. In the second part the Zlín region is analyzed from a view of current positioning and the possibilities of further development. Special attention is given to particular and actual opportunities of gaining finances from structural funds of the European Union for increasing economic and social consistency, competitive advantages, boosting the attractiveness and level of living of citizens. A difficult goal results from my diploma work for the region from consistency of Central Moravia and this must match the economic pace with other regions of the Czech Republic. The future of the region is to increase total dynamics, but more so to strengthen the competitive advantages of the region. This in the region means restructuring of considerable part of economics to fields of global perspective. It will bring higher wages for the citizens and opportunities to make use of higher education. Part of it will be changes necessary for infrastructure and the environment. The region will balance with surrounding levels of earnings and investments. ROP Central Moravia by fulfilling its goals will assist to the fact that in 2013, respectively 2015 and by fulfilling other operational programs, in the natural social and economic development. The work is finished by a summary of findings and actual activities of the Zlín region and its induction of its efforts of raising capabilities of making use of the structural funds of the European Union. Europe can only count on success when it succeeds on uniting strength and mobilizing talents and resources of all regions and all its citizens. That is the goal of partnership for consistency: To make Europe most successful and most competitively advantageous for economics of the world, established on knowledge. said Mr. Michel Barier, European committee Key words: Regional operational programme, Joint regional operational programme, European committee(commission), regional politics, regional development, region of consistency, structural funds of the EU, structural politics, project, invitations(appeals), economic and social consistency, economic and currency politics, consistency fund, recipient, administration, priority, priority axis. 2

4 Zhrnutie Cieľom práce je popísať príležitosti a výzvy pre Českú republiku ako nového člena EÚ v kontexte regionálnej politiky EÚ. Je tu uvedený prehľad zdrojov finančnej pomoci a nové možnosti čerpania zo štrukturálnych fondov EÚ, so súčasnými nástrojmi čerpania. V druhej časti práce je analyzovaný Zlínsky kraj z pohľadu súčasnej pozície a možnosti ďalšieho rozvoja. Zvláštna pozornosť je venovaná konkrétnym a aktuálnym možnostiam čerpania finančných prostriedkov zo štrukturálnych fondov Európskej únie pre zvyšovanie hospodárskej a sociálnej súdržnosti, konkurencieschopnosti, zvyšovanie atraktivity a životnej úrovne občanov. Z diplomovej práce vyplýva náročný cieľ pre región súdržnosti Stredná Morava, kde sa musí vyrovnať ekonomické tempo s ostatným územím Českej republiky. Budúcnosť regiónu je vo zvýšení celkovej dynamiky, ale najmä v posilnení konkurencieschopnosti regiónu. Tu v regióne predstavuje reštrukturalizácia nemalé časti ekonomiky do odvetví s globálnou perspektívou. Prinesie vyššie príjmy obyvateľov a príležitosť uplatniť vyššiu kvalifikáciu. Súčasťou budú zmeny v potrebnej infraštruktúre a v prostredí pre život. Región sa bude vyrovnávať s rôznymi úrovňami príjmov a investícii. ROP Stredná Morava naplnením svojich cieľov prispeje k tomu, že v roku 2013, resp. 2015, i na základe naplnenia cieľov ostatných operačných programov, prinesie zvyšenie atraktivity a prirodzeného sociálneho a ekonomickeho rozvoja. Práca je zakončená zhrnutím poznatkov a aktuálnych aktivít Zlínskeho kraja s uvedením jeho snahy zvyšovať schopnosti k využitiu štrukturálnych fondov Európskej únie. Európa môže počítať s úspechom len vtedy, pokiaľ sa jej podarí zjednotiť sily a mobilizovať talenty všetkých svojich občanov a zdroje zo všetkých regiónov. Taký je cieľ partnerstva pre súdržnosť: Urobiť z Európy najúspešnejšiu a najviac konkurencieschopnú ekonomiku sveta založenú na vedomostiach. povedal Michael Barier, Európska komisia. Kľúčové slová: Regionálny operačný program, Spoločný regionálny operačný program, Európska komisia, regionálna politika, regionálny rozvoj, región súdržnosti, štrukturálne fondy EÚ, štrukturálna politika, projekt, výzva, hospodárska a sociálna súdržnosť, hospodárska a menová politika, fond súdržnosti, príjemca, administrácia, priority, prioritná os. 3

5 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Čestně prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a že jsem uvedla všechnu použitou literaturu související se zaměřením diplomové práce. pravdivé. Jsem si vědoma právních důsledků v případě, že by výše uvedené údaje nebyly Nitra podpis autora DP 4

6 PODĚKOVÁNÍ Touto cestou vyslovuji poděkování pánovi Ing. Pavlovi Schwarczovi, PhD. vedoucímu mé práce, za pomoc, odborné vedení, cenné rady a připomínky při vypracování mé diplomové práce. Nitra podpis autora DP 5

7 POUŽITÉ OZNAČENÍ CHJ Centrální harmonizační jednotka CR Cestovní ruch ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad EAFRD Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EFF Evropský rybářský fond (European fisheries fund) EIB Evropská investiční banka EK Evropská komise ELZA Elektronická žádost (programové období ) ERDF Evropský fond pro regionální rozvoj ES Evropská společenství ESF Evropský sociální fond EU Evropská unie EUR Euro FS Fond soudržnosti HDP Hrubý domácí produkt ICT Informační a komunikační technologie IOP Integrovaný operační program IPRM Integrovaný plán rozvoje města IPRÚ Integrovaný plán rozvoje území IS Informační systém MF Ministerstvo financí MD Ministerstvo dopravy MK Ministerstvo kultury MHD Městská hromadná doprava MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MSP Malé a střední podniky MSSF Informační systém pro monitorování programů pro období MSC2007 Monitorovací systém Central

8 ms2007 MM2007 MFTK Mze MŠMT MV MŽP NH NOK NRP NSRR NUTS 2 NUTS 3 OK OP OP PI OP ŽP OP D OP VK OP VaVpI OP LZZ OP TA PCO PS PRV ROP Střední Morava RR ŘO Střední Morava SF Informační systém pro monitorování programů pro období Metodika monitorování strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro programové období Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze SF, FS a EFF na programové období Ministerstvo zemědělství Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Monitorovací výbor Ministerstvo životního prostředí Národní hospodářství Národní orgán pro koordinaci Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec Územní statistická jednotka v ČR regiony soudržnosti Územní statistická jednotka v ČR kraje Olomoucký kraj Operační program Operační program podnikání a inovace Operační program Životní prostředí Operační program Doprava Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Lidské zdroje a zaměstatnost Operační program Technická pomoc Platební a certifikační orgán Pracovní skupina Program rozvoje venkova Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava Regionální rada Řídící orgán Střední Morava Strukturální fondy 7

9 SFC2007 SHR SK SO ORP SOZS SM SROP SWOT TEN-T ÚRR VRR ZK System for Fund Management in the European Community (Informační systém Evropské komise) Strategie hospodářského růstu (strategie priorit) Slovensko Správní obvody obcí s rozšířenou působností Strategické obecné zásady Společenství Střední Morava Společný regionální operační program programového období Analýza silných stránek, slabých stránek příležitostí, hrozeb (Strengths Weaknesses Opportunities Threats) Transevropské dopravní sítě (Trans-europen network for transport) Úřad Regionální rady Výbor Regionální rady Zlínský kraj 8

10 OBSAH ÚVOD PŘEHLED O SOUČASNÉM STAVU ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ZÁKLADNÍ POJMY REGIONÁLNÍ POLITIKY SOUČASNÁ REGIONÁLNÍ A STRUKTURÁLNÍ POLITIKA SOUČASNÉ PLÁNOVANÉ PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ ZÁKLADNÍ SOUČASNÉ FORMY POMOCI PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ : CÍL KONVERGENCE CÍL PRÁCE METODIKA PRÁCE VÝSLEDKY PRÁCE HISTORICKÝ VÝVOJ REGIONÁLNÍ A STRUKTURÁLNÍ POLITIKY V EU CHARAKTERISTIKA DÍLČÍCH PRVKŮ STRUKTURÁLNÍ POLIKY ÚZEMNÍ JEDNOTKY PRO STRUKTURÁLNÍ A REGIONÁLNÍ POLITIKY DRUHY PROGRAMOVACÍCH DOKUMENTŮ SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA REGIONU VŠEOBECNÝ POPIS REGIONU SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ REGIONU SWOT ANALÝZA PRO VYTVOŘENÍ STRATEGIE ROP STŘEDNÍ MORAVA NA OBDOBÍ INSPIRACE PROGRAMOVÝM OBDOBÍM DOSAVADNÍ ZKUŠENOSTI S ČERPÁNÍM EVROPSKÝCH PROSTŘEDKŮ Z PROGRAMOVÉHO OBDOBÍ SHRNUTÍ KRITICKÝ FAKTORŮ OVLIVŇUJÍCÍCH REALIZACI SROP A NÁVRH ŘEŠENÍ V NOVÉM PROGRAMOVÉM OBDOBÍ STRATEGIE PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU STRATEGIE ROP STŘEDNÍ MORAVA SPECIFICKÉ CÍLE VIZE

11 4.5 PRIORITNÍ OSY V RÁMCI ROP SŘEDNÍ MORAVA PRIORITNÍ OSY PRIORITNÍ OSA 1 DOPRAVA KOORDINACE ROP STŘEDNÍ MORAVA S JEDNOTLIVÝMI OPERAČNÍMI PROGRAMY IMPLEMENTACE IMPLEMENTACE ROP SM ORGÁNY REGIONÁLNÍ RADY REGIONU SOUDRŽNOSTI STŘEDNÍ MORAVA PŘÍJEMCI, SYSTÉM VÝBĚRU PROJEKTŮ A ADMINISTRACE FINANČNÍ ŘÍZENÍ HODNOCENÍ PROGRAMU EX-ANTE VÝZVA Č. 01/2007 ROP SM A JEJÍ PODMÍNKY PRO PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTOVÝCH ŽÁDOSTÍ VYHODNOCENÍ PODMÍNEK VÝZVY Č. 01/2007 PRO PŘÍJEMCE PRO ZÍSKÁNÍ DOTACE V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007 AŽ NÁVRH NA VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ UVEDENÍ VÝZNAMU REALIZOVANÝCH PROJEKTŮ ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHY

12 ÚVOD Současná Evropská unie je výsledkem úsilí těch, kteří od roku 1950 podporovali Evropské společenství (ES). Představuje nejpokrokovější organizaci multisektorové integrace s oprávněním působit jak v hospodářské, sociální a politické oblasti, tak i v oblasti zahraničních vztahů členských států. Integrace nevyplývá jen ze samotné integrace. Je postavená na společných hodnotách a principech. Jejich uplatnění je nevlastnějším zájmem každé společnosti. Nejenom Česká republika a Slovensko hledá a upevňuje svoje mezinárodní postavení jako suverénní země, což je výrazem i intenzivního úsilí a účasti na evropském integračním procesu. Česká i Slovenská republika má v tomto procesu nezpochybnitelné místo. Regionalismus existuje všude, jinak by se země nekvalifikovaly na pomoc ze strukturálních fondů EU, která stanovila přehledná pravidla, kde může pomoc směřovat. Strukturální podpora EU je výbornou injekcí pro zaostávající regiony, charakteristické nejen nízkou ekonomickou úrovní, ale často i zvýšenou kriminalitou. Zvyšuje se pocit sounáležitosti a výhodnosti členství v Evropské unii u lidí z chudobnějších regionů. Ambiciózní vizí České republiky po vstupu do Evropské unie je co nejrychleji dosáhnout životní úroveň nejrozvinutějších západoevropských států. Takový cíl však Česká republika může dosáhnout jen cíleným, koncepčním vytvářením příznivých podmínek pro rozvoj znalostní (vědomostní) ekonomiky, strategickou podporou a investicemi do vzdělání, vědy, výzkumu, informačních technologií. Problém zaostávajícího regionu pod úrovní společenství, není jen vnitroregionální záležitostí, ale i věcí celé země, proto východiskem z této situace musíme hledat v efektivní regionální politice. V rámci svého úsilí dosáhla Česká republika v negociačním procesu s Evropskou unií významné pokroky. Spolu s reformou veřejné správy a procesem decentralizace přešli z orgánů státní správy některé působnosti na místní regionální samosprávu. Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů ustanovuje jednotný rámec na poskytnutí podpory jednotlivým regionům a upravuje kompetence orgánů státní správy a orgánů územní samosprávy při podpoře regionálního rozvoje. 11

13 1. PŘEHLED O SOUČASNÉM STAVU ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 1.1 ZÁKLADNÍ POJMY REGIONÁLNÍ POLITIKY Z pohledu úrovně Evropské unie: Evropské integrační procesy jsou naprostým fenoménem, který nemá v historii moderní civilizace ani předchůdce a dosud ani následovníka, její jedinečnost spočívá ve vytyčeném cíli, kterým je snaha o sdružení států s dlouholetým vlastním specifickým vývojem, kulturou, historií a národními tradicemi, jež sice mají řadu společných rysů, ale zároveň se v mnoha směrech diametrálně odlišují. Odstranění či alespoň snížení těchto ekonomických a dalších rozdílů je úkolem politiky hospodářské a sociální soudržnosti a nástrojem k dosažení tohoto cíle jsou zejména strukturální fondy EU. Hospodářská a sociální soudržnost je základním předpokladem existence Společenství. Zájem se orientuje zejména na odhalování podnikatelských příležitostí ve formě inovačních aktivit, které jsou základem nové znalostní ekonomiky a na podnikové úrovni znalostního managementu. Podle BARNIERA, M. člena Evropské komise, který je odpovědný za regionální politiku, je Regionální politika EU především politikou solidarity. Představuje způsob, jímž EU pomáhá regionům, které zaostávají ve vývoji, pomáhá při přestavbě průmyslových oblastí, které se ocitly v obtížné situaci, podporuje diverzifikaci venkovských oblastí, kde je zemědělství na ústupu a pomáhá regenerovat zanedbané čtvrti evropských měst. Regionální politika je také politikou pro lidi. Pomáhá jim nalézt práci a lépe žít, a to doma ve vlastní zemi, ve vlastním regionu, městě nebo obci. S regionální politikou je také spojena výstavba nebo obnova mnoha dálnic, rychlostních železničních tratí a letišť spojujících vzdálené regiony s hlavními centry hospodářského růstu.v odlehlých oblastech dnes vzniká množství malých firem. V tradičních centrech těžkého průmyslu se realizují opatření pro zlepšení životního prostředí. Informační společnost je na postupu i na venkově. Služby pro vzdělávání a pro využití volného času se stěhují do okrajových zón městských oblastí. To je jen několik málo příkladů evropské regionální politiky, která působí společně s činností příslušných místních samosprávných orgánů. 12

14 Prostředky věnované na regionální politiku nyní tvoří více než třetinu celkového rozpočtu EU. Na léta byla evropská regionální politika zásadním způsobem přebudována. Regionální pomoc je soustředěnější, její řízení je decentralizováno a ti, kdo pracují v místních podmínkách, mají dnes k "Bruselu" blíže než kdykoli předtím. Členské státy, regiony, orgány místních samospráv a Evropská komise pracují společně. Odpovědné orgány jednotlivých zemí stanovují a realizují rozvojové strategie, zatímco Komise se stará, aby tyto regionální strategie zapadaly do celkového evropského záměru a monitoruje a kontroluje výdaje, na nichž se podílejí fondy Společenství. Od počátku roku 2000 se evropská regionální politika také aktivně podílí na zajišťování hospodářského rozvoje v zemích, které žádají o členství v Unii. V této souvislosti byla v deseti zemích střední a východní Evropy už realizována řada konkrétních projektů a opatření v oblasti ochrany životního prostředí a rozvoje dopravních sítí Z pohledu regionální úrovně: Podle slov hejtmana Zlínského kraje a současného předsedy Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava Libora Lukáše je plánovací období let 2007 až 2013 příležitostí jak s pomocí cizích zdrojů, v tomto případě peněz evropských fondů, investovat do rozvojových projektů a napomoci tak zrychlení ekonomického růstu celé Střední Moravy tedy Olomouckého a Zlínského kraje. K tomu, abychom tuto vizi dokázali naplnit, je podle slov pana hejtmana zapotřebí spolupráce a komunikace se všemi potencionálními partnery působícími v regionu. Tedy s podnikateli, městy a obcemi i nestátními neziskovými organizacemi. Cílem této spolupráce je příprava kvalitních projektů, které vytvářejí růstové efekty v ekonomice a je v nich zakódována "přidaná hodnota". Finančních zdrojů, které jsou v tuto chvíli k dispozici, není zrovna málo a jejich využití tak musí být efektivní. Veřejná podpora je totiž s Evropskou komisí vyjednána na léta 2007 až 2013 v objemu bezmála 20 miliard korun a našim úkolem je tyto peníze dobře investovat a nikoliv je bezmyšlenkovitě utratit. Proto budeme hledat sofistikované projekty, které pomohou tuto základní ideu naplnit. Odpověď na otázku pana předsedy Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava: částečná citace Do kterých 13

15 oblastí tedy chceme intervenovat a účelně investovat?, zní takto: Jsou to doprava, integrovaný rozvoj měst a obcí a cestovní ruch. konec citace. Podle slov pana předsedy je naším cílem také připravit vhodné podmínky, které našim žadatelům vytvoří přehledný a transparentní administrativní servis nutný pro soutěžení v této oblasti veřejné podpory a uplatnění nejvhodnějších projektových záměrů. Smyslem regionální politiky a politiky hospodářské a sociální soudržnosti je podporovat harmonický a vyvážený rozvoj regionů, snižování nezaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů, snižování regionálních disparit, ochrana životního prostředí a zabezpečení rovných příležitostí pro muže a ženy uvádí WOKOUN, R. (2001). Nejprve je nutno objasnit pojmy, které problematiku strukturální a regionální politiky provázejí. Jedná se hlavně o klíčové pojmy jako jsou region, problémový region, regionální politika, strukturální politika, nástroje regionální a strukturální politiky a další, jejichž pochopení objasňuje celou politiku hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie. Regionální rozvoj vytváří současně báze pro různé nositele inovací a výzkumu uvádí JEŽEK, J. (1991). Společnost proto usiluje o posilování hospodářské a sociální soudržnosti tj. především o snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a o snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, ale také o podporu harmonického, vyváženého a udržitelného rozvoje ekonomických činností, vysoké úrovně zaměstnanosti, rovnosti mezi muži a ženami a o vysokou úroveň ochrany a zlepšování životního prostředí uvádí Seznam pojmů (str. 5). Velký důraz dává regionální politika na podporu podnikatelského prostředí pro malé a střední podniky a zaměřuje se i na podporu podnikání, investic a růstu, neboť naslouchání malým a středním podnikům je klíčem k úspěšnému provedení lisabonských cílů tak, jak tvrdí ve svých projevech člen Evropské komise VERHEUGEN, G., který je odpovědný za podniky a průmysl. Studium regionů je v současnosti aktuálním tématem regionálních věd, ke kterým se zařazuje i geografie. Pojem region je pravděpodobně tak starý, jako geografie sama. O všeobecně přijatelnou definici pojmu region se odborníci bezúspěšně snaží už dlouhá léta, a v různých regionálních prací je tento termín používán v různém smyslu. Překonat lze tento problém tím, že region budeme chápat 14

16 jako komplex vznikající regionální diferenciací krajinné sféry uvádí WOKOUN, R. (2001). Dále uvádí, že pojem region jako objekt regionálního rozvoje, regionální a strukturální politiky je chápaný odlišným způsobem. Objektem regionální politiky bývají administrativně-správní regiony, ale mohou to být i regiony vymezené na základě jiných kritérií ekonomických, ekologických, etnických nebo přírodněgeografických. Specifickým případem je vymezení regionů pro potřeby aplikace nástrojů strukturální politiky EU. Region je podle BELAJOVÉ, A. a FÁZIKOVÉ, M. (2005) prostorovým podsystémem krajiny, který charakterizuje určitá prostorová struktura a úroveň ekonomického a sociálního rozvoje. Je tedy nejen prostorovou, ale i ekonomickou a sociální jednotkou. Regiony rozvinuté jsou charakteristické tím, že struktura ekonomických činností jako i meziregionální vazby vytvářejí předpoklady pro hospodářský růst a rozvoj a uspokojování rostoucích potřeb a sociálních jistot obyvatelstva. Tyto regiony nepotřebují zvláštní opatření státu. Regiony problémové tvoří členitější skupinu regionů, protože existují různé příčiny, které podmiňují nepříznivé tendence v rozvoji regionů. V podstatě jde o regiony, které v důsledku uplynulého vývoje, nebo změnou hospodářské politiky, či mimoekonomických podmínek se dostaly do takové rozvojové úrovně, kdy potřebují zvláštní pozornost státních a regionálních orgánů. Podstatu regionálních disparit, pomineme-li ovšem zásadní rozdíl mezi socioekonomickou úrovní a stupněm rozvoje Prahy a ostatních regionů soudržnosti, vyjadřují následující typy regionů soudržnosti: Regiony rychle se rozvíjející Praha. Regiony rozvíjející se Jihozápad a Střední Čechy. Regiony s nízkou dynamikou růstu Jihovýchod a Severovýchod. Regiony zaostávající Střední Morava. Regiony upadající Moravskoslezsko a Severozápad. 1. zaostávající regiony, které jsou charakteristické postupným poklesem produkce, poptávky, spotřeby, nedostatkem kapitálu především na rozvoj infrastruktury. Roste v nich sociální nespokojenost, která vede k posilňování destruktivních sil. Mezi jejich hlavní charakteristiky patří : 15

17 a) podprůměrné vybavení výrobními faktory b) vysoká míra nezaměstnanosti c) podprůměrný hrubý domácí produkt na obyvatele d) podprůměrná míra důchodů obyvatel a spotřeby e) nízká úroveň využití přírodních zdrojů a zdrojů pracovních sil 2. strukturálně slabé regiony, které se nazývají i deprimované regiony. Pro tento typ regionů je charakteristické, že byly kdysi dynamicky se rozvíjející. Struktura jejich ekonomické činnosti byla založena převážně na tradičních odvětvích primárního sektoru jako zpracování surovin, materiálů, zemědělství, těžba rud, uhlí, těžké strojírenství, jako i na odvětvích, o které výrazně opadl zájem na mezinárodním trhu. 3. regiony s upadajícími městskými centry jsou charakterizované nadměrnou koncentrací ekonomických činností nebo obyvatelstva, která podmiňuje dynamický růst nákladů na rozvoj technické a občanské infrastruktury a uchování základních životních podmínek pro obyvatele a aglomerovaném prostředí. Nadměrná koncentrace ekonomických činností je tedy zdrojem dodatečných nákladů ( náklady z přelidnění), které eliminují aglomerační přínosy (efekty) uvádí BELAJOVÁ, A. a FÁZIKOVÁ, M. (2005). Problémový region je vymezován jako region, který má vůči okolí, tzn. sousedním regionům, zvláště negativní hodnoty v některých kritériích poměřovaných k průměrným hodnotám Společenství. Za základní kritéria problémovosti jednotlivých regionů dnes volí EU tyto ukazatele: - hrubý domácí produkt na obyvatele - procenta zaměstnanosti obyvatelstva v zemědělství - podíl zaměstnanosti v upadajících průmyslových odvětvích - celková míra nezaměstnanosti - migrace obyvatel z regionu větší než 1% ročně Jako problémové tak mohou být identifikovány : - strukturálně postižené regiony - hospodářsky slabé regiony - zemědělsky problémové regiony - regiony potýkající se s vysokou nezaměstnaností 16

18 Podle autorů MARKA, D. a KANTORA, T. (2007) je regionální politika soubor cílů, opatření a nástrojů vedoucích ke snižování příliš velkých rozdílů v socioekonomické úrovni jednotlivých regionů. Regionální politika se pokouší napravit určité negativní prostorové důsledky volné tržní ekonomiky. Restrukturalizace přitom často zahrnuje regionální rozvoj tak významně, že regiony nejsou schopny zvládnout nezbytné strukturální změny vlastními silami. Na základě zkušeností z jednotlivých členských států EU lze regionální politiku charakterizovat jako určitou koncepční a cílevědomou činnost veřejné autority ( místních a regionálních orgánů, vlád, řídících orgánů EU) usilující o eliminaci negativních důsledků Strukturální politika představuje rozšíření záběru regionální politiky o obecně problémové oblasti, jako je zemědělství a sociální politika. Regionální a strukturální politiky jsou navzájem tak provázány, že je účelné jejich společné řešení. Proto se v terminologii EU hovoří o jedné Strukturální a Regionální politice. Strukturální a regionální politika Evropské unie je založena na principu solidarity, neboť umožňuje do nejméně rozvinutých regionů převádět až 85% rozpočtu EU podle Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999, OJ L 210, (dále i Obecné nařízení (8). Který je tvořen zejména příspěvky nejbohatších členských států. Prvotní úkol regionální politiky byl definován jako vyrovnání rozdílů mezi jednotlivými členskými státy. Již s prvním rozšířením však dochází k jeho reorientaci a primárním úkolem se stává odstraňování zaostalosti některých regionů, snižování rozdílů jejich rozvoje překonávání potíží regionů postižených velkou nezaměstnaností plynoucí ze zaostalosti jejich průmyslu. Cílem je vyrovnání rozdílů na přibližně stejnou úroveň v rámci celé ekonomiky Společenství prostřednictvím regulace ekonomické aktivity. Maastrichtská dohoda zavádí pojem tzv. politiky koheze celého Společenství do skutečně integrovaného ekonomického celku. BELAJOVÁ, A. a Fáziková, M. (2005) uvádějí, že s pojmem regionální politiky souvisí i pojem politika soudržnosti (koheze). Jde o politiku směřující k posilnění hospodářské a sociální soudržnosti členských států zemí EÚ vůči méně rozvinutým členským zemím i vůči asociovaným zemím. Jejím praktickým projevem je 17

19 předvstupní pomoc EU kandidátským zemím prostřednictvím programů PHARE, ISPA a SAPARD a mnohých dalších podpůrných programů. Autoři MAREK D. a KANTOR, T. (2007) konstatují, že základním nástrojem strukturální a regionální politiky Evropské unie jsou strukturální fondy a Fond soudržnosti EU. Jejich význam je pro hospodářskou a sociální soudržnost v rámci EU nezastupitelný. Lisabonská strategie zpracovala priority, do kterých je směřována hlavní část pomoci ze strukturálních fondů. Jedná se o : - zvýšení konkurenceschopnosti - zvýšení zaměstnanosti - reforma veřejných financí - udržitelný rozvoj. Důležitou součástí pro rozvoj regionální a strukturální politiky v letech byla předvstupní pomoc. Kandidátské země se musely přizpůsobit standardům EU, aby se při svém vstupu byly schopny podřídit legislativě EU. Tento úkol vyžadoval masivní investice zejména v oblasti průmyslu a životního prostředí. Předvstupní pomoc zemím Střední a Východní Evropy plánovaná pro období představovala klíčový element strategie EU vůči kandidátským zemím. Předvstupní pomoc zahrnovala dvě hlavní složky : - Program PHARE, který financuje projekty potřebné k adaptaci státní správy a právních systémů kandidátských zemí a projekty na modernizaci jejich infrastruktury. Na program bylo vyčleněno 10,5 mld. EUR - V roce 2000 byly vytvořeny dva nové fondy pro poskytování dodatečné pomoci v oblasti zemědělství - jedná se o fond SAPARD, na který bylo vyčleněno 3,5 mld. EUR. V oblasti infrastruktury, zvláště se zaměřením na životní prostředí a dopravu se jedná o fond ISPA, na který bylo vyčleněno 7 mld.eur. S každou z deseti kandidátských zemí Střední a Východní Evropy bylo v roce 1998 uzavřeno tzv. přístupové partnerství, které stanovuje hlavní priority předvstupní strategie a slouží jako návod pro různé typy pomoci. Kypr, Malta a Turecko dostávají od EU předvstupní pomoc odděleně. Nařízením Rady (ES) č. 555/2000 se na realizaci opatření rámcové předvstupní strategie pro Kypr a Maltu určuje referenční částka 95 mil. EUR. Všechny kandidátské země mohou čerpat prostředky také z předvstupních nástrojů Evropské investiční banky. 18

20 Vstupem deseti kandidátských zemí do EU dne zanikla možnost dalšího čerpání z nástrojů SAPARD a ISPA, pomoc z programu PHARE postupně dobíhá uvádí Aplikace principu programování po roce 1988 přinesla podle autorů MARKA D. a KANTORA, T. (2007) ustanovení základních forem neboli cest pomoci, které jsou od roku 1989 do současnosti ze strukturálních fondů financovány: - národní iniciativy (Cíle) rozpracovaná soustava víceletých programových dokumentů zastřešených pro každou členskou zemi Rámcem podpory Společenství. Tyto programové dokumenty, které obsahují analýzu problémových oblastí a návrhy priorit a opatření pro spolufinancování ze strukturálních fondů, jsou formulovány na úrovni členských zemí. Přestože je hlavní váha při navrhování konkrétních podporovaných opatření ponechána členským zemím, musí zvolené priority navazovat na strategické Cíle stanovené na úrovni EU pro strukturální fondy. Poprvé byly tyto Cíle stanoveny pro období Iniciativy Společenství doplňují hlavní proud pomoci alokovaný prostřednictvím Cílů. Jsou zaměřeny na podporu spolupráce mezi regiony napříč EU a podporu znevýhodněných oblastí, např. odlehlých či příhraničních. Vzhledem k omezeným přiděleným zdrojům a množství témat jsou mnohem méně orientovány na tvrdé investiční projekty a jejich využití spočívá spíše v inovacích a podpoře národních veřejných a soukromých investic v prioritních oblastech. - Technická pomoc a inovační akce aktivity, kterými Evropská komise již od období podporuje pilotní projekty podporující inovační přístup a přípravné a monitorovací činnosti týkající se implementace strukturálních fondů. Tyto formy pomoci byly charakterizovány pro tři plánovací období :

21 1.2 SOUČASNÁ REGIONÁLNÍ A STRUKTURÁLNÍ POLITIKA Dne 10. února 2004 schválila Komise návrh rozpočtu rozšířené Evropské unie s 27 členskými státy na období jedná se o Třetí zprávu o ekonomické a sociální soudržnosti Evropské Komise. Tak, jak je uvedeno v části textu v úvodu Národního strategického referenčního rámce ČR pro období , Ministerstvo pro místní rozvoj ČR zajišťovalo celkovou koordinaci přípravy ČR na programové období včetně zpracování Národního rozvojového plánu (dále i NRP) a Národního strategického referenčního rámce (dále i NSRR). V průběhu tohoto procesu byl kladen důraz na zajištění funkčního partnerství jako jednoho z klíčových předpokladů efektivního využívání pomoci ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU. Nejvýznamnějším nástrojem koordinace se stal Řídicí a koordinační výbor (ŘKV), jehož prostřednictvím jsou do procesu přípravy na čerpání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti zahrnuti všichni relevantní partneři. Předsedou výboru se stal ministr pro místní rozvoj, členy pak jsou zástupci věcně příslušných resortů, územní samosprávy (reprezentované kraji, včetně hl. města Prahy a zástupci Svazu měst a obcí), hospodářských a sociálních partnerů, vzdělávacích institucí a neziskového sektoru. Jako hosté se jednání ŘKV pravidelně zúčastňují také zástupci Svazu českých a moravských výrobních družstev, Agrární komory ČR a Akademie věd ČR. Od května 2005 do dubna 2007 se ŘKV sešel ke svému jednání devětkrát. Partneři budou také zapojeni do implementace operačních programů, a to zejména svojí účastí na Monitorovacích výborech. Mezi partnery se řadí zástupci NNO, dále Hospodářská komora, Český statistický úřad, Agrární komora, Svaz měst a obcí, Družstevní asociace, Svaz průmyslu a dopravy, Českomoravská komora odborových svazů, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Česká konference rektorů, Rada vlády pro NNO, Rada vlády pro výzkum a vývoj, Rada vlády pro rozvoj lidských zdrojů (poslední dvě zmiňované instituce byly nově včleněny do struktur Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy). Socioekonomičtí partneři se tradičně účastní programování politik ČR a byli proto přizváni i k přípravě a implementaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti. NSRR byl schválen Evropskou komisí v červenci Regionální a strukturální politika EU je podle autorů MARKA D. a KANTORA, T. (2007) v současné době plnohodnotnou komunitární politikou. Doplněná Smlouva o 20

22 založení Evropského společenství (ve znění Smlouvy z Nice) řadí podporu vyváženého rozvoje hospodářských aktivit, snahu o dosažení hospodářské a sociální soudržnosti a solidaritu mezi členskými zeměmi mezi hlavní úkoly Unie. Tyto teze uvedené v primární legislativě a nově navržené mechanizmy rozhodování, jejichž změnu přinesla Smlouva z Nice, jsou odrazem pro jednání o budoucí podobě politiky hospodářské a sociální soudržnosti na úrovni Evropské unie. V současnosti provádí Evropská unie regionální politiku na několika úrovních : - nadnárodní úrovni (regionální politika prováděná relativně nezávisle přímo EU) - národní úrovni ( silně diferencovaná regionální politika uskutečňovaná jednotlivými členskými zeměmi, postupně však přejímající některá společná pravidla) - regionální úrovni (ve většině zemí, dlouhodobě posilována). Regionální politika při financování jednotlivých projektů vychází podle Zákona o podpoře regionálního podpoře č. 248/2000 Sb. v platném znění a podle Národního strategického referenčního rámce ČR ze sedmi základních principů : 1. princip koncentrace - jde o koncentraci úsilí, tj. prostředky jsou využívány pouze k realizaci projektů podle předem stanovených cílů; - prostředky jsou navíc nacíleny do regionů s největšími problémy a jsou přidělovány na projekty maximálně pomáhající řešení těchto problémů; 2. princip partnerství - na základě tohoto principu dochází k navázání velmi úzké spolupráce mezi orgány na všech úrovních ( tj. mezi Evropskou komisí, orgány na národní, regionální a místní úrovni, jednotlivými podniky a osobami),které společně rozhodují o alokaci finančních prostředků z fondů; - tento princip je realizován jak na úrovni vertikální ( Evropská komise, stát, region), tak i na úrovni horizontální ( partnerství v rámci členského státu nebo regionu); 3. princip programování - prostředky fondů jsou programově vkládány do víceletých a víceoborových programů, jejichž vypracováním jsou pověřeny vlády jednotlivých členských zemí; 21

23 - při udělování prostředků je důraz kladen na co možná nejkomplexnější přístup k řešení problémového regionu; 4. princip adicionality (doplňkovosti) - prostředky fondů mají pouze doplňovat investice vkládané jednotlivými členskými státy, tj. nesmí docházet ke snižování investičních výdajů ze státního rozpočtu členského státu do určených problémových oblastí; - veřejné výdaje by přitom měly vykazovat mírně rostoucí tendenci, musí být zabráněno jejich poklesu v návaznosti na získání prostředků z fondů; 6. princip monitorování a vyhodnocování - před schválením konkrétního projektu musí být podrobně vyhodnoceny jeho dopady, velký důraz se klade také na průběžné monitorování realizace a následné zhodnocení skutečných přínosů projektu; 7. princip solidarity - prolíná se celkovou koncepcí regionální politiky (politiky soudržnosti); - obnáší zásadu společné podpory vyspělejších zemí ve prospěch financování zvyšování životní úrovně a ekonomického rozvoje zemí méně vyspělých prostřednictvím společného rozpočtu Evropské unie; 8. princip subsidiarity - je základním principem, na němž je založena celá evropská integrace; - znamená nutnost realizovat jednotlivé akce na co nejnižší možné úrovni rozhodování, je-li možné tuto realizaci zajistit; - v rámci regionální politiky je tento princip uplatňován při výběru projektů k realizaci a jejich následné kontrole příslušnými národními orgány. 1.3 SOUČASNÉ PLÁNOVANÉ PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ podle Národního strategického referenčního rámce pro programovací období Strategie NSRR Vize České republiky po roce 2013 Česká republika a její regiony patří mezi nejrozvinutější země a oblasti Evropy i světa. Společnost i ekonomika prokazují svoji konkurenceschopnost v globální soutěži. Posiluje se postavení ČR ve středoevropském a evropském kontextu. Česká republika disponuje vyspělou strukturovanou občanskou společností s fungujícím sociálním a 22

24 občanským dialogem, je atraktivním místem pro své obyvatele, pro občany EU a dalších rozvinutých zemí, domácí i zahraniční investory. Struktura ekonomiky je zaměřena na progresivní odvětví, ve kterých si ČR vydobyla významné postavení. Motorem konkurenceschopnosti se staly vzdělanost, kulturnost, podnikavost a výzkum a vývoj. ČR je atraktivní turistickou destinací. Otevřená a vysoce vzdělaná společnost, s rozvinutým, efektivně fungujícím systémem zdravotně-sociální péče, umožňuje plnohodnotné zapojení dříve marginalizovaných skupin obyvatelstva, garantuje rovnost příležitostí a vykazuje vysokou míru soudržnosti, úspěšně řeší důsledky nepříznivé demografické situace v populaci, včetně jejich důsledků na důchodový a zdravotní systém. Trh práce umožňuje hladké vyrovnávání se nabídky po práci s poptávkou a pružné řešení místních problémů. Zvyšuje se zaměstnanost, podstatně klesla míra nezaměstnanosti. Stát v partnerství s krajskými a obecními samosprávami garantuje minimální úroveň služeb, které jsou poskytovány obyvatelstvu ve veřejném zájmu. Regionální aktéři se prostřednictvím partnerství podílejí na formování a realizaci místních rozvojových strategií. Byl vytvořen efektivní systém veřejné správy (na všech úrovních správy), který aplikuje moderní způsoby řízení a využívá nejmodernějších informačních a komunikačních technologií pro správu veřejných záležitostí, je schopen aktivně odhalovat a analyzovat problémy a nalézat optimální řešení. Globální cíl Globálním cílem Národního strategického referenčního rámce pro období je přeměna socioekonomického prostředí České republiky v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby Česká republika byla přitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. Prostřednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného růstu, jehož tempo bude vyšší než průměrný růst EU-25. ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. Konkurenceschopnost ČR a schopnost dosáhnout udržitelného růstu je dosažitelná kombinací vnitřních a vnějších faktorů, tj. schopnosti eliminovat vnitřní bariéry a slabá místa a efektivně využít příležitostí vyplývající ze zapojení ČR do EU a globalizované ekonomiky. 23

25 Faktory konkurenceschopnosti ČR jsou: a) Konkurenceschopná česká ekonomika; otevřené podnikatelské prostředí (systém), moderní struktura ekonomiky (progresivní průmyslová odvětví, sofistikované služby, aplikační inovační centra), moderní systém výzkumu a vývoje a inovačních aktivit, jehož výstupy jsou využívány v podnikatelské sféře (technologická centra, póly excelence), uplatnění progresivních technologií a moderních forem řízení (růst produktivity). Výše uvedené faktory se projeví v růstu produktivity práce a dalších výrobních faktorech, v posílení výroby s vyšší přidanou hodnotou, v posílení konkurenceschopnosti podniků na zahraničních trzích a v přechodu na znalostní ekonomiku (změna stávající strategie low road na high road ). b) Otevřená, flexibilní a soudržná společnost; inkluzivní a pružný trh práce s kvalifikovanou a flexibilní a zdravou pracovní silou, který je schopen využívat příležitostí generovaných na globální a evropské úrovni, společnost, která pružně a soustavně zvyšuje svůj vzdělanostní potenciál (celoživotní učení) přizpůsobený potřebám moderní ekonomiky a nabývá tak charakteru znalostní společnosti, společnost, která usiluje o prevenci svých vnitřních problémů, dokáže je aktivně řešit (mobilita pracovní síly, migrace, stárnutí, prevence nemocí) a garantuje rovnost příležitostí (sociální vyloučení), efektivní systém správy veřejných záležitostí včetně zajišťování veřejných služeb a infrastruktury na všech úrovních. c) Atraktivní prostředí; ochrana a zlepšování životní prostředí, péče a využívání krajinného potenciálu, prevence a řešení rizik, rozvoj environmentální infrastruktury, dostupnost území, existence dopravních a komunikačních spojení a napojení. d) Vyvážený rozvoj území; 24

26 stimulace rozvojového potenciálu regionů, posilování role měst jako center růstu a rozvoje regionů, řešení jejich vnitřních problémů, harmonický rozvoj území ČR a snižování existujících disparit (řešení strukturálních problémů), udržitelný rozvoj venkovských oblastí (podpora nových ekonomických aktivit). Vzhledem k významné územní variabilitě je nutné při provádění intervencí zohledňovat místní podmínky (přírodní, ekonomické, sociální, kulturní) a zaměřit strategii na systematický rozvoj místního potenciálu. Udržitelný rozvoj Hlavními tématy udržitelného rozvoje jsou především témata životního prostředí, neboť právě mezi jednotlivými složkami životního prostředí a ekonomickými aktivitami dochází nejčastěji ke konfliktu s důsledky pro udržitelnost rozvoje. Ekologické hledisko je významným parametrem přijímání politik, sociálně ekonomických koncepcí či rozhodování o investicích. Jednotlivé problematické okruhy životního prostředí jsou podrobně popsány v analytické části NSRR, v kapitole 3.4., strategie se na životní prostředí zaměřuje přímo svou prioritou Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí. Na tomto místě je však třeba zdůraznit průřezovost problematiky, tedy zohlednění udržitelného rozvoje i u těch intervencí, které nejsou přímo zacíleny na životní prostředí. Jedná se zejména o snižování energetické náročnosti, zavádění nových a současně environmentálně šetrných technologií. Další důležitou oblastí, kde hraje udržitelný rozvoj zásadní roli je priorita vzdělávání. Strategické cíle NSRR 1. Konkurenceschopná česká ekonomika Posilování konkurenceschopnosti podnikatelského sektoru zvyšováním jeho produktivity a urychlením udržitelného hospodářského růstu založeném na 25

27 systematicky rozvíjeném inovačním potenciálu silné a progresivně strukturované české ekonomiky, generující robustní a udržitelný ekonomický růst. 2. Otevřená, flexibilní a soudržná společnost Vytvoření moderní občanské společnosti otevřené vnějším příležitostem, společnosti která je schopná reagovat na tyto impulsy. Cílem je podpořit rozvoj vnitřně různorodé sociálně citlivé a soudržné společnosti a přispět ke zvyšování kvality života obyvatel, vytvořit moderní vzdělávací systém, který by přispěl k rozvoji znalostní ekonomiky, a stal se zdrojem efektivity a flexibility trhu práce, což vyústí ve vytvoření silné schopnosti ekonomiky vytvářet nová a kvalitní pracovní místa. 3. Atraktivní prostředí Zajištění kvalitní fyzické základny pro hospodářský a sociální rozvoj prostřednictvím investic do zlepšení kvality životního prostředí a dostupnosti dopravních sítí. 4. Vyvážený rozvoj území Vyvážený a harmonický rozvoj celého území ČR, dosažený prostřednictvím zmírňování disparit mezi regiony i uvnitř regionů. Bude posílen ekonomický růst a růst zaměstnanosti využitím přírodních, ekonomických a sociokulturních odlišností regionů a jejich diferencovaného vnitřního potenciálu. Zároveň bude posílena územní a sociální soudržnost respektováním variability prostorových struktur (sídelní struktura, hierarchie měst, typy venkovských oblastí). Na základě obecného nařízení, prováděcího nařízení a Národního strategického referenčního rámce ČR (dále i NSRR), Metodiky financování finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu (s platností od 1. ledna 2007), jsou stanoveny hlavní zásady institucionální zabezpečení: Hlavní zásadou při využívání prostředků z rozpočtu EU je přísné oddělení linie řídící, platební a kontrolní. Řídící orgány operačních programů a Regionálních operačních programů určuje vláda ČR. Usneseními vlády č. 175 ze dne 22. února 2006 a č. 603 ze dne 24. května 2006 byly určeny následující řídící orgány: Cíl Konvergence 26

28 Integrovaný OP - Ministerstvo pro místní rozvoj OP Lidské zdroje a zaměstnanost - Ministerstvo práce a sociálních věcí OP Podnikání a inovace - Ministerstvo průmyslu a obchodu OP Doprava - Ministerstvo dopravy OP Životní prostředí - Ministerstvo životního prostředí OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy OP Výzkum a vývoj pro inovace - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy OP Technická pomoc - Ministerstvo pro místní rozvoj ROP pro NUTS II Jihovýchod Regionální rada Jihovýchod ROP pro NUTS II Jihozápad Regionální rada Jihozápad ROP pro NUTS II Moravskoslezsko Regionální rada Moravskoslezsko ROP pro NUTS II Střední Čechy Regionální rada Střední Čechy ROP pro NUTS II Střední Morava Regionální rada Střední Morava ROP pro NUTS II Severovýchod - Regionální rada Severovýchod ROP pro NUTS II Severozápad Regionální rada Severozápad Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost OP Praha Adaptabilita Regionální rada Praha OP Praha Konkurenceschopnost Regionální rada Praha Cíl Evropská územní spolupráce OP Přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika - Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský rybářský fond - EFF OP Rybářství - Ministerstvo zemědělství 1.4 ZÁKLADNÍ SOUČASNÉ FORMY POMOCI PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ : Strukturální a regionální politiku podporuje EÚ prostřednictvím následujících nástrojů tak, jak to vyplývá z Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999, OJ L 210, (dále i obecné nařízení ): - Strukturální fondy 27

29 - Kohezní fond (fond soudržnosti) - Iniciativy Společenství - Evropská investiční banka a Evropský investiční fond Jako finanční nástroje strukturální politiky byly v EU pro programové období vytvořeny čtyři fondy, každý tento fond je specializován na určitý sektor hospodářství. Jedná se o: - Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) - Evropský sociální fond (ESF) - Evropský rybářský fond (EFF) - Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova ( EAFRD) - Nástroje Evropské investiční banky (iniciativy): - Jaspers, Jeremie, Jessica. Prostředky Kohezního fondu (Fondu soudržnosti) jsou orientovány na nejméně rozvinuté členské státy. Zaměření fondu na financování velkých dopravních projektů a projektů ochrany životního prostředí uvádí obecné nařízení (8). Podle Hospodářských novin ze dne citace: Do sporu o to, kdo může za skluz schvalování českých programů na čerpání fondů z Evropské unie, vstoupili i čeští pravicoví europoslanci. Ti na začátku týdne poslali dopis eurokomisařce pro regionální politiku Sanitě Hubnerové. Stěžují si v něm na to, že komise jednání zbytečně natahuje a komplikuje. Text, který podepsalo celkem 14 Čechů, sepsal europoslanec za KDU Jan Březina. Ten zároveň uznal, že vina za zpoždění je hlavně na Češích samých a rezortním přístupu minulých vlád. Každé ministerstvo si chtělo pro sebe urvat kousek pověstného koláče a výsledkem je, že máme nejvyšší počet operačních programů z celé EU, které mezi sebou nejsou dostatečně provázané a místy se překrývají, což nám samozřejmě Evropská komise vytýká, řekl Březina. Europoslanci zveřejnili dopis ve stejný den, kdy český eurokomisař Vladimír Špidla oznámil v Praze schválení prvních tří operačních programů. Ty jsou určené na rozvoj lidských zdrojů a měly by do Česka přinést 105 miliard korun českých. Špidla mimo jiné pracuje na tom, aby zatraktivnil svoji snahu propagovat rovné příležitosti v EU. A jde na to přes cirkus. Jeho úřad právě chystá novou kampaň, která 28

30 bude bojovat proti předsudkům na trhu práce pomocí cirkusových motivů. Pomáhá mu s tím francouský socialista Jean Louis Cottigny. Ten má jako jediný europoslanec zkušenosti cirkusového impresária. Informace podle Hospodářských novin ze dne , citace: Jak se Česko připravuje na čerpání stovek miliard korun z EU. Příprava 24 programů jež musí schválit Brusel (včetně finanční výše): Schválené programy: Tři programy zaměřené hlavně na zvyšování kvalifikace a vzdělání 106 mld. Kč S nadějí na schválené programy: Sedm programů na dotace do regionů 131 mld. Kč Podpory průmyslovým podnikům 100 mld.kč Dotace do dopravy mld.kč Podpory na ekologii 145 mld.kč Investice pro Prahu 6,6 mld.kč Do konce roku 2007 se nepodařilo schválit: Podpora vědy a výzkumu 70 mld.kč Příprava úředníků (Program Technická pomoc), podpora cestovnímu ruchu 7,2 mld.kč Zlepšování infrastruktury, služeb v regionech, (Integrovaný operační program) 55 mld.kč Ještě nejsou v Bruselu: Sedm programů na mezinárodní spolupráci 11 mld.kč Způsobilost pro čerpání Území regionu soudržnosti Střední Morava bylo v programovém období způsobilé pro čerpání pomoci v rámci cíle 1 politiky soudržnosti EU Podpora rozvoje zaostávajících regionů. Podpora byla poskytnuta prostřednictvím Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj s celkovým objemem prostředků odpovídajícím 14,75 % celkové alokace Společného regionálního operačního programu, která pro celou Českou republiku činila 454,3 mil. EUR dále jen (13,6 mld. Kč; podle dosavadní hodnoty váženého průměrného kursu za období 29

31 30,046 CZK/EUR). Alokace Společného regionálního operačního programu pro programové období (dále SROP) v rámci regionu soudržnosti Střední Morava tak činila 67 mil. EUR (2,0 mld. Kč). V programovém období jsou dle článku 5 obecného nařízení pro financování ze strukturálních fondů v rámci cíle Konvergence způsobilé regiony soudržnosti, jejichž hrubý domácí produkt (dále jen HDP) na obyvatele měřený paritou kupní síly je nižší než 75 % průměru HDP EU-25. Region soudržnosti Střední Morava bude čerpat podporu v rámci Cíle Konvergence z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím ROP Střední Morava. Usnesením Rady Asociace krajů ČR č. 371 z 8. října 2004 byl schválen záměr krajů připravovat pro programové období EU samostatné regionální operační programy pro jednotlivé regiony soudržnosti (NUTS 2). Tento záměr byl znovu potvrzen na 2. zasedání Rady Asociace krajů ČR dne 11. února Zpracování regionálních operačních programů pro jednotlivé regiony soudržnosti a jejich předložení Vládě ČR prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj bylo hejtmanům krajů doporučeno usnesením vlády č. 175/2006 ze dne ROP Střední Morava je společně s ostatními regionálními operačními programy součástí jak Národního rozvojového plánu, tak i Národního strategického referenčního rámce, který je základním národním programovým dokumentem pro politiku hospodářské a sociální soudržnosti pro období ROP Střední Morava vychází z cílů Strategických obecných zásad Společenství a je vypracován ve shodě s nařízeními ke Strukturálním fondům a Fondu soudržnosti pro programové období ROP Střední Morava také odráží strategické cíle Programu rozvoje územního obvodu krajů regionu soudržnosti, které jsou financovatelné z prostředků Evropské unie. Zpracování ROP Střední Morava tak plně respektuje odpovídající legislativu ES a ČR CÍL KONVERGENCE Strategie a zdroje politiky soudržnosti v programovém období se projevují ve vymezení tří nových prioritních cílů (Objectives) pro strukturální akce prováděné v 30

32 rámci politiky soudržnosti cíl Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, Evropská územní spolupráce. Priority fondů současného programového období představuje cíl Konvergence. Tento cíl do značné míry vychází z Cíle 1 předchozího programového období Podpora rozvoje zaostávajících regionů. Je určen na urychlení konvergence nejméně rozvinutých regionů. Měl by přispět zejména ke zlepšení podmínek pro růst a zaměstnanost prostřednictvím investic do materiálních a lidských zdrojů; pro inovace a rozvoj společnosti založené na znalostech; pro podporu schopnosti přizpůsobit se ekonomickým a společenským změnám; k ochraně životního prostředí a k posílení efektivnosti administrativy. 31

33 2. CÍL PRÁCE Hlavním cílem, kterého chci dosáhnout v této diplomové práci je vyhodnocení vlivu čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie (dále EÚ) na regionální rozvoj v rámci regionu soudržnosti Střední Morava (NUTS II) s akcentem na Zlínský kraj. A současně cílem mé práce je zaměření na možnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU nabízejících se České republice jako členu Evropské unie. V průběhu mojí diplomové práce se prolínají níže uvedené cíle, které se týkají problematiky implementace ROP Střední Morava pro rozvoj daného regionu: o analýza podmínek pro předložení projektových žádostí Regionální radě regionu soudržnosti Střední Morava a podmínky pro jejich úspěšné schválení, o posouzení předložených a na základě procesu výběru projektových žádostí, schválených projektových žádostí v prioritní ose č. 1 (dopravní infrastruktura, Regionální dopravní infrastruktura, veřejná doprava a bezmotorová doprava) a hodnocení procesu administrace těchto projektových žádostí a administrace Smlouvy o poskytnut dotace, o zajištění čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie pro naplnění cíle vedoucí k rozvoji regionu, o popis úspěšných projektů se kterými řídící orgán ROP Střední Morava (dále i ŘO) uzavřel Smlouvu o poskytnutí dotace z fondů Evropské unie se zaměřím na splnění cíle Prioritní osy č. 1 Doprava oblast podpory Integrovaná dopravní infrastruktura regionu, která je především zaměřená na rozvoj relevantní dopravní infrastruktury (tj. modernizaci a výstavbu silnic II.a III. třídy, především těch, které představují napojení na TEN-T) a na vytváření či posilování integrovaných metropolitních či regionálních systémů veřejné dopravy, o stručná socioekonomická charakteristika regionu soudržnosti zaměřená zejména na obyvatelstvo, trh práce, vzdělání, podnikatelské prostředí, doprava a životní prostředí apod., o zužitkovat inspirace a zkušenosti programovým obdobím , 32

34 o strategie programového dokumentu (zejména východiska, vize, celková strategie regionu Střední Morava, globální a strategické cíle, horizontální témata apod.), o posouzení vlivu budoucí realizace vybraných projektů na rozvoj regionu soudržnosti Střední Morava, na města a kraje i v souvislosti s cíly Programů rozvoje měst a krajů. Implementace ROP Střední Morava je tedy řízena dle postupů uvedených v Operačním manuálu (dále i OM) ROP Střední Morava, který musí být vždy schvalován Výborem Regionální rady (dále i VRR) podle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů (dále i zákon č. 248/2000 Sb. ). V průběhu implementace bude možné dle potřeby provádět změny a revize OM. Řídícím orgánem ROP Střední Morava je dle zákona č. 248/2000 Sb., Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava (dále i RR). ROP Střední Morava vychází ze sociálně-ekonomických rozvojových priorit regionu a je zaměřen především na řešení problémů, které je efektivní řešit na regionální úrovni v rámci cíle Konvergence Národního strategického referenčního rámce. ROP Střední Morava je společně s ostatními regionálními operačními programy (v České republice je celkem 24 operačních programů) součástí Národního strategického referenčního rámce, který je základním národním programovacím dokumentem ČR pro politiku hospodářské a sociální soudržnosti pro období Hlavním zdrojem informací pro tuto práci byly kromě doporučené literatury, i materiály vydané Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Ministerstvem financí ČR a webové stránky v jejich správě. Procesy implementace a řízení ROP Střední Morava v jeho celku popisuje řídící dokumentace ROP regionu soudržnosti Střední Morava, Operační manuál (dále i OM), Prováděcí dokumentace ROP Střední Morava a dokumentace konkrétní výzvy k předkládání projektových žádostí. Důležitým zdrojem informací je zejména i další řídící dokumentace ROP Střední Morava a to: Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava (dále i ROP SM) Prováděcí dokumentace ROP Střední Morava 33

35 Operační manuál ROP Střední Morava, včetně přílohy: Podrobné postupy Operačního manuálu Příručka pro žadatele, včetně přílohy č.1 Kontakty, přílohy č.2 Vymezení pojmů a přílohy č. 3 Povinné přílohy Příručka pro příjemce Kritéria pro výběr projektů Metodické pokyny řídícího orgánu, ve kterých je upravena problematika zpracování, předkládání projektových žádostí a realizace projektů: Metodický pokyn Způsobilé výdaje Metodický pokyn Zadávání zakázek Metodický pokyn Publicita Metodický pokyn Návod k vypracování webové žádosti Benefit Metodický pokyn Monitorovací indikátory Metodický pokyn Veřejná podpora Metodický pokyn Osnova studie proveditelnosti a analýzy nákladů a přínosů Metodický pokyn Vzor Smlouvy o poskytnutí dotace Metodický pokyn - Vzor Smlouvy o spolupráci při realizaci integrovaného projektu Veškeré informace k předkládání projektových žádostí byly zveřejněny na webových stránkách a na úřední desce řídícího orgánu regionu soudržnosti Střední Morava. Protože jsem zaměstnanec řídícího orgánu ROP Střední Morava na pozici odborného referenta Oddělení kontroly a plateb Odboru Územního pracoviště Zlín Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava, aplikuji v mé diplomové práci aktuální poznatky získané přímo při procesu implementaci programového dokumentu ŘO ROP Střední Morava. 34

36 3. METODIKA PRÁCE V kapitole č. 1 Přehled o současném stavu řešené problematiky jsem poskytla několik názorů na region hlavně na definování tohoto pojmu, jeho znaky a funkce. Pozornost jsem věnovala kohezní politice (politika soudržnosti) EU, která představuje nástroj sbližování sociálně-ekonomických charakteristik jednotlivých regionů EU prostřednictvím sady finančních nástrojů a zřetelně identifikovaných věcných priorit. Diplomovou práci jsem zaměřila hlavně na politiku soudržnosti Střední Morava, která je uplatňovaná Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále i ROP Střední Morava), a který představuje základní nástroj uplatňování politiky soudržnosti v předmětném regionu v programovém období Prvním krokem k dosáhnutí strategického cíle, který byl vytýčený pro tuto diplomovou práci, bylo studium problematiky regionální politiky z domácích a zahraničních zdrojů a seznámení se s teoretickým rámcem regionální politiky EU a s její aplikací v ČR. Diplomová práce je převážně zaměřena na implementaci Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava (dále i ROP Střední Morava), který představuje klíčový strategický dokument pro podporu rozvoje regionu soudržnosti Střední Morava (kraje Olomoucký a Zlínský) v programovém období Evropské unie ROP Střední Morava, který je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), podléhá schválení Evropskou komisí dále i EK). Programový dokument je zveřejněn na a bylo rozhodnuto o schválení EK dne 3. prosince "Pro nás se tím na jedné straně uzavřel dvouletý proces příprav a jednání s Evropskou komisí, na straně druhé se před námi otevírá období realizace programu, což v mnoha krocích nebude jednoduché," komentoval schválení programu ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava, MATULÍK, I. Rámcová metodika práce: Pro naplnění uvedeného cíle budu postupovat následovně: zabezpečení a studium potřebné odborné literatury a studium dalších informačních zdrojů studium souvisejících právních předpisů získávání statistických a výzkumných podkladů poznatků, informací, podkladů a materiálů pro vypracování diplomové práce na základě zkušeností přímo 35

37 z pracovní činnosti Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava jako řídícího orgánu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava. analýza statistických a jiných údajů a jejich komparace Pro splnění vytýčeného cíle jsem si určila následující rámcovou strukturu DP, ve které jsem metodicky rozdělila vlastní diplomovou práci na následující části: Historický vývoj regionální a strukturální politiky v EU, definice regionální politiky, motivy existence regionální politiky, cíle a nástroje regionální politiky Současná regionální a strukturální politika EU, její principy a nástroje, Strukturální fondy EU, Fond soudržnosti ( Kohezní fond), Iniciativy společenství Statistické členění území členských států (NUTS), Regiony soudržnosti České republiky Programový dokument pro programové období Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava Analytická část, Socio-ekonomická analýza, SWOT analýzy, Inspirace programovým obdobím , dosavadní zkušenosti s čerpáním evropských prostředků, zkušenosti z let (Společného regionálního operačního programu), Strategie programového dokumentu (zejména východiska, vize, celková strategie regionu Střední Morava, globální a strategické cíle, horizontální témata apod.), prioritní osy v rámci ROP Střední Morava, Indikátory a kvantifikace cílů Realizační část DP - Implementace programového dokumentu ROP Střední Morava, Orgány Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava, Vnější subjekty zapojené do implementace ROP Střední Morava Procesy spojené s realizací programu a projektů, žadatelé/příjemci, systém výběru projektů, Povinnosti žadatelů/příjemců, Administrace výběru projektů podle typů podpory, Finanční řízení, Hodnocení programu Ex-ante 36

38 Výzva č.01/2007 Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava a její podmínky pro předkládání projektových žádostí: Závěr diplomové práce, vliv budoucí realizace vybraných projektů na rozvoj regionu soudržnosti Střední Morava, na města a kraje i v souvislosti s cíly Programů rozvoje měst a krajů. Za tento region soudržnosti Střední Morava bude v diplomové práci považováno území správního obvodu Zlínského kraje. Nebude zde uveden pouze popis projektů, ale i jejich finanční plán, účel a míra dotace z fondů EU. Na závěr každého oddílu je uvedeno i mé subjektivní hodnocení projektů, jaký mají vliv na regionální rozvoj a regionu vůbec. Usilovala jsem určit vhodnou metodiku pro porovnávaní získaných poznatků. Dosažené výsledky jsem interpretovala a zpracovala údaje do závěru diplomové práce. Při zpracovávání diplomové práce jsem čerpala a získala údaje z následujících zdrojů: Primární zdroje: údaje z databáze Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ministerstva financí ČR, EU zejména Evropské komise Sekundární : z řídící dokumentace Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava, z dokumentace konkrétních výzev Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava, z odborné a zahraniční literatury z časopisů a publikací s danou problematikou z webových stránek řídícího orgánu ROP Střední Morava z denního tisku údaje z databáze regionu soudržnosti Střední Morava. 37

39 ZVOLENÉ METODY Srovnání (Komparace) s programovým obdobím Společného regionálního operačního programu (SROP) v letech , SWOT analýza na určení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb regionu soudržnosti Střední Morava za účelem zjištění, zda region Střední Morava zaostává nebo je na celkové úrovni hospodářského růstu České republiky, zejména v konkurenceschopnosti, v tempu růstu HDP na obyvatele, tempu růstu mezd, v podílu veřejných investic do vědy a výzkumu oproti podílu regionu na tvorbě HDP, analýza vybraných údajů, shrnutí předložených údajů. 38

40 4. VÝSLEDKY PRÁCE 4.1 HISTORICKÝ VÝVOJ REGIONÁLNÍ A STRUKTURÁLNÍ POLITIKY V EU Regionální a strukturální politika Společenství vznikla od samého začátku a vyvíjela se v rámci EHS, následně v rámci ES. Toto zařazení zůstává dodnes. Její historie je rozdělena do několika etap. První etapa - typicky individuální přístup zahrnuje přibližně období let , které je charakteristické individuálním přístupem šesti zakladatelských států k regionální politice, kdy se společné přístupy a koordinovaný postup neuplatňovaly. Právní úprava byla zaštítěna Smlouvou o EHS. V roce 1958 byly zřízeny 2 sektorově orientované fondy Evropský sociální fond a Evropský zemědělský, záruční a usměrňovací fond. Evropský sociální fond pramení již z Římské smlouvy o založení EHS a je ze strukturálních fondů nejstarší. Prostředky tohoto fondu by měly především napomoci integraci nezaměstnaných a osob dlouhodobě nezaměstnatelných, rychlejšímu zapojení mladých lidí do pracovního procesu, adaptaci pracovníků na průmyslové změny, uplatňování stejných příležitostí na trhu práce, stabilizaci a dalšímu růstu zaměstnanosti, podpoře lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji a dalšímu zkvalitnění vzdělávání a kvalifikace. ESF směřuje svou podporu do strategických dlouhodobých programů, které pomáhají regionům po celé Evropě, zvláště těm zaostávajícím, aktualizovat a modernizovat dovednosti pracovní síly a pěstovat podnikatelské iniciativy. To láká do těchto regionů domácí i zahraniční investice, a tím jim pomáhá dosáhnout větší ekonomické konkurenceschopnosti a prosperity. Evropský zemědělský orientační a záruční fond funguje od roku Je určen pro podporu přeměny agrárních struktur a rozvoje venkovských oblastí. Má dvě sekce, z nichž orientační je strukturálním fondem a velká záruční sekce je přímým sektorovým nástrojem na podporu společné zemědělské politiky. Záruční část tvoří okolo 95% všech výdajů fondu a slouží v naprosté většině k financování Společné zemědělské politiky. Podpůrná část se podílí na financování operací, které jsou zaměřeny na : o podpora zemědělství v horských a podhorských oblastech, o pomoc mladým farmářům, o optimalizace struktury a kvality zemědělské produkce, 39

41 o konverze, diverzifikace, reorientace a podpora kvality zemědělské produkce, o rozvoj zemědělské infrastruktury, pod Cíl 1 a v některých specifických případech i pod Cíl 2 při rozvoji venkova. Samostatná regionální politika EHS téměř neexistovala. Regionální politika byla realizovaná formou relativně izolovaných projektů. Generální ředitelství pro regionální politiku (DG XVI) vzniklo až v roce Pomoc v rámci regionální politiky byla v tomto období zaměřena na regiony postižené útlumem těžkého průmyslu a na zaostalé venkovské regiony. Sociální politika byla prováděna nezávisle na regionální politice. Nemalou roli při podpoře nejméně rozvinutých regionů sehrála Evropská investiční banka, jejíž prioritou bylo poskytování zvýhodněných úvěrů na realizaci velkých infrastrukturních projektů nebo jiných rozvojových projekt v sektoru zemědělství či průmyslu. Evropská investiční banka spravuje ( vlastní) Evropský investiční fond, který představuje nástroj poskytující odlišný druh podpory na rozdíl od grantových fondů přispívá k naplňování cílů politiky soudržnosti prostřednictvím poskytování dluhových zdrojů financování projektů. Většina zdrojů byla a je směřována do infrastrukturálních projektů. Hlavní pole intervencí spočívá v podpoře malých a středních podniků. O evropské regionální politice nelze tedy ještě v tomto období hovořit, protože neexistoval žádný významný systém koordinace národních a regionálních politik. Druhá etapa posílení regionální dimenze zahrnuje období od , které je charakteristické posílením regionální dimenze celé škály integračních politik včetně vytváření nástrojů nových. Se vstupem dalších států Velké Británie, Irska, Dánska, Řecka a s blížícím se vstupem Španělska a Portugalska dochází k velmi výrazné diferenciaci v hospodářském a sociálním rozvoji a jak mezi členskými státy, tak na úrovni jednotlivých regionů. Začalo být zjevné, že snižování rozdílů nelze ponechat tržním silám, které existující rozdíly, se všemi z toho plynoucími sociálními i politickými důsledky, jen prohlubovaly. Nebylo již dále možno ignorovat odlišný regionální rozvoj a to i vzhledem k principu solidarity, který patří od samého počátku k základním složkám integrační filozofie. Bylo třeba reagovat vytvořením celé řady 40

42 nástrojů regionální politiky a finančních zdrojů k přispění zmírnění vznikajících regionálních disparit a prohloubení prointegrační motivace států. Nastartování společné regionální politiky dokládá vznik Evropského fondu regionálního rozvoje ( ERDF) v roce 1974, jehož cílem je snižovat velké regionální rozdíly v oblastech postižených strukturálními změnami a v oblastech s převažujícím zemědělstvím. Ekonomická krize 70. let ve spojení s prvním rozšířením Společenství vedla k faktickému vzniku regionální politiky na nadnárodní úrovni. V roce 1975 byl Nařízením Rady (ES) č. 724/1975 založen Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) jako první nástroj určený k diferencované podpoře ekonomicky a sociálně slabších regionů. Nařízení (ES) č. 1083/2006 nahradilo nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech a nařízení (ES) č. 1080/2006 nahradilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1783/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, přičemž obě nařízení vzala v úvahu nový vývoj v oblasti strukturálních fondů. Je proto rovněž vhodné stanovit nové prováděcí předpisy pro nařízení (ES) č. 1080/2006 a (ES) č. 1083/2006. Tento fond disponoval 4,8% z rozpočtu ES. Prostředky byly výrazně zaměřeny na restrukturalizaci starých průmyslových regionů. Z fondu se uhradilo 50% nákladů na podpůrné programy připravené vládami příslušných států. Dominantním rysem regionální politiky ES byla i v tomto období doplňkovost vůči národním regionálním politikám. Na konci období již podíl fondu ERDF na rozpočtu dosáhl 9%. V 80. letech začalo ES poprvé vyvíjet vlastní regionální politiku zaměřenou na podporu přeshraniční spolupráce, dále na rozvoj energetiky a na rozvoj telekomunikací. Podpora těchto sfér byla realizována formou Iniciativ Společenství, přičemž tato forma podpory existuje v poněkud omezené podobě až dosud. Třetí etapa Akt o jednotné Evropě zahrnuje roky a přináší impuls k revizi a zásadním změnám regionální pomoci. Z právního hlediska je Akt o jednotné Evropě smlouva mezi 12 členskými státy,která mění a doplňuje tři výchozí integrační smlouvy, a to o Evropském hospodářském společenství z roku 1957, o Evropském společenství pro atomovou energii z roku1957 a o Evropském společenství uhlí a oceli z roku Akt se týká především politického a institucionálního rozšíření Smlouvy o EHS. 41

43 Čtvrtá etapa zahrnuje období let Byla podepsána Smlouva o Evropské unii resp. Tzv. Maastrichtská dohoda, která znamenala revizi Římských smluv. Cílů Unie se dosáhne za podmínek a v časovém sledu stanoveném touto Smlouvou, při respektování zásady subsidiarity, definované v článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství. Smlouva o Evropské Unii, která vstoupila v platnost v roce 1993, definuje kohezi jako jeden z hlavních cílů Unie. Regionální politika byla v tomto období poprvé realizována nikoli na jednoletém základě, ale během zřízených střednědobých období nazývaných programové období. Pro programové období v letech bylo poprvé definováno 5 cílů strukturální politiky, čímž došlo k obrácení pozice evropské politiky ke vztahu k národním regionálním politikám. Po vstupu Finska a Švédska v roce 1995 bylo pět Cílů doplněno o šestý Cíl, reagující na specifickou situaci v arktických, řídce osídlených oblastech: 1. Podpora rozvoje a strukturálních změn v zaostávajících regionech 2. Konverze ekonomické struktury v regionech postižených úpadkem průmyslu 3. Boj s dlouhodobou nezaměstnaností a usnadňování zaměstnávání mladých lidí a okrajových skupin obyvatelstva. 4. Napomáhání adaptaci pracovních sil a) Změna struktury zemědělské produkce b) Rozvoj zemědělských oblastí 5. Pomoc arktickým oblastem s mimořádně nízkou hustotou zalidnění jednalo se o oblasti s hustotou nižší než 8 obyvatel / km 2, počítáno na základě regionů NUTS II. Pátá etapa - zahrnuje období let Sdělení Evropské Komise s názvem Agenda 2000 z roku 1997 představuje návrh dalšího posunu a reformy regionální a strukturální politiky EU. Dokument klade důraz na větší koncentraci, efektivitu a jednoduchost strukturálních operací. V tomto duchu jsou pro období revidovány cíle a záběr strukturálních fondů. Dokument byl rámcově schválen na zasedání Evropské rady v Berlíně v březnu 1999.V rámci nově navržené finanční perspektivy byly na Hlavu 2 Rozpočtu EU Strukturální operace vyčleněny prostředky ve výší 123 mld. EURO v cenách roku 1999, čímž bylo rozhodnuto o dodržení podílu výdajů na strukturální operace ve výší 0,45% HDP EU15. Prostředky 42

44 byly rozděleny na jednotlivé formy pomoci v základním členění na strukturální fondy a Fond soudržnosti. Agenda Evropská rada konaná za německého předsednictví v březnu 1999 v Berlíně rámcově schválila Agendu Konstatovala, že smyslem Agendy 2000 je v duchu solidarity vybavit Unii účinnějšími politikami a finančními nástroji k jejich uskutečňování a zároveň zajistit na úrovni Unie obdobnou finanční kázeň, jaká se aplikuje na národní úrovni. Aktualizovaná analýza byla usnesením č schválena vládou ČR dne 30. listopadu CHARAKTERISTIKA DÍLČÍCH PRVKŮ STRUKTURÁLNÍ POLIKY ÚZEMNÍ JEDNOTKY PRO STRUKTURÁLNÍ A REGIONÁLNÍ POLITIKY Členské státy EÚ jsou značně diferenciované nejen z pohledu sociálně ekonomického rozvoje, ale i rozlohou území, počtem obyvatel, územně správním členěním. Finanční podpora realizovaná v rámci cílů strukturální a regionální politiky EÚ by se ve všech státech měla dotýkat v rámci stanovených kritérií porovnatelného území a porovnatelného počtu obyvatelstva žijícího v něm. Vymezení území, kterého by se měla strukturální a regionální politika dotýkat je odborně nomenklaturních a pracovně náročná činnost, proto se v EÚ zavedlo používání tzv. územních statistických jednotek NUTS ( z francouzského Nomenclatúre des Unités Tterritoriales Statistiques). Jejich zásadní význam je pro : - statistické potřeby EÚ ( porovnávání a hodnocení) - zařazení regionů podle různé úrovně rozvoje pod jednotlivé cíle. NUTS se používají jako jednotný systém, který rozděluje území Evropské Unie za účelem získávání regionálních statistik pro Společenství. Při vymezení NUTS se kromě územně-správního členění zemí, které EÚ prostřednictvím strukturální a regionální politiky podporuje brali do úvahy i další kritéria : 43

45 - velikost území - počet obyvatel v něm žijících - přírodní a historické hranice státu, komplementarita územně-správních jednotek tj. vyšší územně-správní jednotka je tvořena určitým počtem jednotek nižších DRUHY PROGRAMOVACÍCH DOKUMENTŮ Samotná realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti se provádí prostřednictvím tzv.programování, které je založeno na rozdělování finančních prostředků Společenství na základě víceletých rozvojových programů. Strukturální fondy nepřispívají k financování jednotlivých akcí, ale k podpoře rozvojových programů, které mají svůj vlastní rozpočet členěný podle priorit a jednotlivých opatření. Struktura těchto programů zahrnuje analýzu území včetně vymezení slabých a silných stránek a stanovení celkové strategie rozvoje území. Rozvojové programy se dále rozpadají na priority, subprogramy a opatření s jednotlivými vlastními rozpočty. K využití finanční pomoci ze strukturálních fondů byly vytvořeny základní programové dokumenty. Tyto dokumenty jsou vzájemně provázané a vždy platí zásada, že dokument pro vyšší úroveň je rozvíjen dokumenty pro nižší úroveň až na úroveň jednotlivých projektů. Druhy programovacích dokumentů : V zemích, které celé nebo velkou částí svého území spadají do Cíle 1, existuje třífázový postup plánování, který lze zjednodušeně vyjádřit takto : vícestupňový systém: - Národní rozvojový plán - Rámec podpory Společenství ( programové období ), Národní strategický referenční rámec (programové období ) - Operační programy (pro programové období ) 24 operačních programů. 44

46 Zjednodušený systém: - Jednotný programový dokument V případě České republiky je postupováno takto : 1. nejprve byl zpracován Národní rozvojový plán ; 2. na základě Národního rozvojového plánu zformovala Evropská komise ve spolupráci s ČR tzv. Národní strategický referenční rámec na roky (Rámec podpory Společenství byl pro roky ). Tento dokument má charakter smlouvy mezi EU a ČR, zahrnuje celkovou strategii včetně vymezení vztahu strukturálních fondů a Fondu soudržnosti; 3. na základě schváleného Národního strategického referenčního rámce pro roky a pro Rámce podpory Společenství pro roky , předkládá (Community Support Framework) členský stát operační programy, které mohou být sektorové nebo regionální. Pro roky celkovou výši podpory Společenství v rámci Cíle 1 nižší než 1 mld. EUR a zpravidla v rámci Cílů 2 a 3 předkládá členský stát formu tzv. Jednotného programového dokumentu (Single Programming Dociment). Národní rozvojový plán zaujímá mezi programovými dokumenty výjimečné místo. Představuje strategický dokument pro získání podpory ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU. Struktura a obsah dokumentu vychází z legislativy EU, především Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999. Tento dokument je připraven členským státem a založený na příslušných prioritách států a regionů, které musí být v souladu s legislativou Společenství. Je podkladem pro vyjednávání o finanční pomoci s Evropskou komisí. Pro účely Národního rozvojového plánu ČR jsou priority NRP nazývány prioritními osami. Plánované cíle, strategie pro jejich dosažení a prioritní osy odpovídají potřebám České republiky v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti a možnostem, které pro veřejnou intervenci v této oblasti dává NRP. Prioritní osy naplňují předpokládané intervence, přičemž povedou k realizaci strategie a k naplnění cílů NRP. Obecně platí, že členské státy EU připravují rozvojový plán vždy pro jeden nebo více regionů NUTS II, které splňují kritéria pro zařazení pod Cíl 1 politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. Podle používaného indikátoru ( hrubý domácí produkt 45

47 /obyvatele v paritě kupní síly) všechny regiony úrovně NUTS II v České republice ( tzv. regiony soudržnosti) s výjimkou Prahy, která tento průměr vysoce převyšuje dosahují méně než 75% průměru HDP EU. Region soudržnosti Praha je způsobilý pro získání prostředků v rámci Cíle 2 a 3. Dlouhodobým záměrem České republiky je dosáhnout stabilního růstu, který bude umožňovat postupné vyrovnání ekonomické úrovně s průměrem zemí EU. Globální cíl Národního rozvojového plánu ČR je možno definovat jako: Udržitelný rozvoj založený na konkurenceschopnosti. Operační programy stanovené NSRR pro programové období Cíl Konvergence: 1. Operační program Podnikání a inovace Řídícím orgánem Operačního programu Podnikání a inovace je Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. 2. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Řídícím orgánem OP Výzkum a vývoj pro inovace je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, do implementace tohoto programu bude zapojen také CzechInvest. 3. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Řídícím orgánem Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost je Ministerstvo práce a sociálních věcí. 4. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Řídícím orgánem Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Při realizaci programu se počítá se zapojením dalších partnerů. 5. Operační program Životní prostředí Řídícím orgánem operačního programu je Ministerstvo životního prostředí České republiky. Operační program má 9 prioritních os. 6. Operační program Doprava Řídícím orgánem Operačního programu Doprava je Ministerstvo dopravy. Operační program má 7 prioritních os. 46

48 7. Integrovaný operační program Řídícím orgánem IOP je Ministerstvo pro místní rozvoj. Operační program má 4 prioritní osy. 8. Regionální operační programy Řídícími orgány jsou regionální rady jednotlivých regionů soudržnosti. 9. Operační program Technická pomoc Řídícím orgánem operačního programu Technická pomoc je Centrální koordinační orgán Národního rámce politiky soudržnosti - Ministerstvo pro místní rozvoj. Do implementace bude zapojeno také Ministerstvo financí. 10. Operační program Praha Konkurenceschopnost Řídícím orgánem operačního programu je hl. m. Praha. Operační program má 3 prioritní osy. 11. Operační program Praha Adaptabilita Řídícím orgánem operačního programu je hl. m. Praha. 12. OP Česká republika Svobodný stát Bavorsko Řídicím orgánem česko-bavorského operačního programu je Bavorské státní ministerstvo hospodářství, infrastruktury, dopravy a technologie. Národním orgánem pro koordinaci aktivit operačního programu je Ministerstvo pro místní rozvoj. 13. OP Svobodný stát Sasko Česká republika Řídícím orgánem česko-saského operačního programu je Saské státní ministerstvo hospodářství a práce. Národním orgánem pro koordinaci aktivit operačního programu je Ministerstvo pro místní rozvoj. 14. OP Rakousko Česká republika Řídícím orgánem česko-rakouského operačního programu je Úřad spolkové vlády Dolního Rakouska. Národním orgánem pro koordinaci aktivit operačního programu je Ministerstvo pro místní rozvoj. 15. OP Slovenská republika Česká republika Řídícím orgánem česko-slovenského operačního programu je Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje Slovenské republiky. Národním orgánem pro koordinaci aktivit operačního programu je Ministerstvo pro místní rozvoj. OP Česká republika Polská republika Řídícím orgánem česko-polského operačního programu je Ministerstvo pro místní rozvoj. 47

49 Nadnárodní spolupráce 16. Operační program nadnárodní spolupráce Řídící orgán pro nadnárodní spolupráci bude umístěn mimo území ČR. Národním koordinátorem nadnárodní spolupráce v ČR je Ministerstvo pro místní rozvoj. Meziregionální spolupráce 17. Operační program meziregionální spolupráce Řídící orgán pro meziregionální spolupráci bude umístěn mimo území ČR. Národním koordinátorem meziregionální spolupráce v ČR je Ministerstvo pro místní rozvoj. Analytická část. Socio-ekonomická analýza. SWOT analýza SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA REGIONU VŠEOBECNÝ POPIS REGIONU Souhrnná charakteristika regionu Region soudržnosti Střední Morava je v rámci srovnání ekonomické vyspělosti podprůměrně rozvinutým regionem jak v rámci EU-25, tak v rámci ČR. V porovnání k průměru nových členských zemí EU-10 je však jeho ekonomická vyspělost nadprůměrná. Ekonomická struktura regionu vykazuje konvergenční rysy zejména z pohledu podílu primárního sektoru; na straně druhé podíl služeb zůstává hluboko pod průměrem EU. Celková míra nezaměstnanosti se výrazně neodchyluje od celostátního či unijního průměru; problémem je vysoká úroveň strukturální nezaměstnanosti a podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Neuspokojivá je i vzdělanostní struktura obyvatelstva, nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných osob a klesající ukazatele v cestovním ruchu. Region však vykazuje výrazný růstový potenciál, zejména v oblasti služeb a cestovního ruchu, opírající se o dlouhodobou tradici a zkušenosti s podnikáním. Geografie, obyvatelstvo Region soudržnosti Střední Morava leží ve středu Evropy, ve východní části ČR. Jeho velká část má periferní polohu; hraničí s Polskem a Slovenskem. Údaje za rok 2006: rozkládá se na ploše km2 (OK km2 ; ZK km2), tedy 11,7 % území ČR. V regionu soudržnosti Střední Morava žije 1,230 milionu obyvatel (OK osob; ZK osob), tedy 12 % obyvatelstva ČR. Region má nepříznivé ekonomicko-geografické charakteristiky. Velkou část regionu tvoří hranice se slabšími oblastmi Polska a Slovenska, třetinu území pokrývá CHKO. 48

50 Administrativní členění Administrativně je Střední Morava z pohledu kvalifikace EU regionem soudržnosti (dále jen NUTS 2), sestávajícím ze dvou krajů - kraj (dále jen NUTS 3): Olomouckého kraje a Zlínského kraje. Olomoucký kraj se dělí na 5 okresů a 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (dále jen SO ORP); Zlínský kraj se člení na 4 okresy a 13 SO ORP. Jednotlivé okresy i SO ORP jsou velikostně i urbanisticky velmi rozdílné; hustota zalidnění je vyšší ve Zlínském kraji (149 osob na km2), než v Olomouckém kraji (121 osob na km2). Kompetence samospráv krajů a obcí jsou v České republice omezené a všechny zásadní politiky spadají do kompetence centrální vlády a úřadů. Totéž platí o územních rozpočtech, přičemž daňová výtěžnost regionu Střední Morava je zde nejnižší mezi regiony SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ REGIONU Souhrnná charakteristika demografického vývoje regionu Od počátku 90. let počet obyvatel v regionu soudržnosti Střední Morava klesal. Přirozený úbytek obyvatel regionu Střední Morava byl díky příznivější věkové struktuře přibližně o jednu třetinu nižší, než celostátní průměr. Relativní hodnota migračního salda byla v porovnání s průměrem ČR přibližně poloviční. Oba kraje regionu soudržnosti Střední Morava se liší svoji věkovou strukturou obyvatel, na straně druhé vykazují téměř totožnou hodnotu ukazatele průměrného věku. Průměrný věk obyvatel byl 40,2 let (Zlínský kraj 40,2 roku; Olomoucký kraj 40,1 roku) a má trend každoročního mírného nárůstu vlivem nízké porodnosti a prodlužování střední délky života. Naděje dožití při narození žen dosáhla stejné hodnoty 79,7 roku jak v OK i ve ZK a u mužů 73,2 roku OK; 72,6 roku - ZK. Měřeno indexem stáří, v Olomouckém kraji vlivem demografického stárnutí, je počet dětí a seniorů v populaci vyrovnaný, tj. na 100 dětí připadá 100 seniorů. Ve Zlínském kraji počet seniorů v populaci převýšil dětskou složku, tzn., že na 100 dětí připadá 104 seniorů. Vzhledem k nízké porodnosti a stárnutí obyvatelstva, vlivem prodlužování střední délky života, neboli naděje dožití se index ekonomické závislosti mění a bude nadále měnit tak, že na produktivní populaci budou závislí ve větší míře především senioři než děti, neboť dětské složky v populaci ubývá. 49

51 4.2.5 SWOT ANALÝZA PRO VYTVOŘENI STRATEGIE ROP STŘEDNÍ MORAVA NA OBDOBÍ Souhrnná SWOT analýza regionů soudržnosti pro roky A. SWOT analýza vytvoření strategie ROP regionu soudržnosti Střední Morava pro roky Analýza silných stránek, slabých stránek, příležitostí představuje základní nástroj, na němž je postavena strategie ROP Střední Morava. V jejím rámci jsou shrnuty a systematicky utříděny kvantitativní i kvalitativní výstupy, v souhrnu poskytnuté v rámci předchozí kapitoly Socioekonomická analýza, ve struktuře silné stránky, slabé stránky, příležitosti a rizika regionu soudržnosti Střední Morava z pohledu politiky soudržnosti EU a sociálně-ekonomického rozvoje tohoto regionu. Silné stránky Demografický vývoj a věková struktura Mírně příznivější věková struktura regionu oproti údajům za ČR Tradiční sounáležitost obyvatelstva s regionem Ekonomické prostředí Viditelný proces reálné konvergence s akcelerací v posledním období Velmi zvolna zvyšující se hospodářská dynamika regionu Trh práce Vysoký podíl kvalifikovaných výrobních pracovníků na celkové zaměstnanosti Velký podíl osob se zkušenostmi ve zpracovatelském průmyslu (křehká výhoda: při váznoucí restrukturalizaci se může stát slabinou) Nárůst počtu volných pracovních míst v důsledku akcelerující ekonomické aktivity Vzdělání Mírný nárůst podílu vysokoškolsky vzdělaných osob a klesající podíl osob s nejnižším vzděláním Mírný nárůst počtu studentů středních odborných škol Výraznější nárůst počtu studentů vysokých škol, především v bakalářském, pozvolna i magisterském studiu (křehká výhoda: otázka uplatnění v oboru v rámci regionu) 50

52 Podnikatelské prostředí a kvalita veřejné služby Velmi početný malý a střední podnikatelský stav Rostoucí ekonomická síla malých podniků Rostoucí počet pracovníků v odvětvích výzkumu, vývoje a inovací Rostoucí míra využívání informačních a komunikačních technologií Tradice lázeňství Doprava Relativně významná tranzitní lokalita, zahrnující součásti Transevropské dopravní sítě Poměrně hustá síť dopravní infrastruktury Vysoká využitelnost služeb veřejné osobní dopravy Kvalitní páteřní železniční infrastruktura (koridory) Životní prostředí Dlouhodobě výrazné zlepšení kvality životního prostředí CHKO jako stabilizační faktor Slabé stránky Demografický vývoj a věková struktura Pokles počtu obyvatel Relativně nízká úroveň migračního salda Výrazný nárůst hodnot indexu stáří napříč regionem, Vysoký podíl staršího obyvatelstva ve velkých městech Ekonomické prostředí Podprůměrná ekonomická vyspělost regionu v rámci ČR, měřená ukazatelem HDP na obyvatele Prohlubování ekonomického zaostávání regionu ve vztahu k průměru ČR Stále vysoký podíl sekundárního ekonomického sektoru na tvorbě HDP (při zvýšení kvalitativní úrovně se může stát potenciálem) Stále nízký podíl služeb na tvorbě HDP Stále limitovaná atraktivita regionu pro investory Trh práce Míra ekonomické aktivity pod celostátním průměrem s tendencí mírného poklesu 51

53 Prodlužující se doba průměrné délky nezaměstnanosti (projev strukturální nezaměstnanosti) Nízká míra ekonomické aktivity osob s nízkým vzděláním při klesajícím trendu Nízký podíl zaměstnanosti v terciárním sektoru Nízká průměrná mzda ve srovnání s průměrem ČR (na druhou stranu podnikatelská výhoda), vztažená k celostátnímu průměru Nerovnoměrné rozložení průměrné mzdy u srovnatelných profesí a činností v rámci regionu Nízký podíl vědeckých a odborných duševních pracovníků na celkové zaměstnanosti regionu Nejcitlivější skupiny mezi nezaměstnanými osobami: starší 50 let a ve věku do 19 let Vzdělání Stále nízký podíl výdajů na vzdělání v porovnání s průměrem EU (nejen regionální, ale celostátní problém) Mírně podprůměrná vzdělanostní struktura (nižší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva) v porovnání s průměrem ČR Úbytek počtu žáků na základních školách a úbytek počtu škol a učitelů základních škol v důsledku nízké porodnosti - nevyužité kapacity školských zařízení Nesystematičnost procesu dalšího vzdělávání (plošný celostátní problém) Podnikatelské prostředí a kvalita veřejné služby Chybí velcí zaměstnavatelé v produktivních sektorech, podniky nad 5.tis. zaměstnanců Klesající vývojové charakteristiky ukazatelů cestovního ruchu Nízká nabídka doplňkových služeb cestovního ruchu Klesající počet návštěvníků vč. zahraničních návštěvníků regionu Malá váha výzkumných a vývojových aktivit Přetrvávání bariér pro sociální začlenění a ekonomické uplatnění zdravotně postižených osob i osob o ně pečujících Doprava 52

54 Minimální rozsah dálnic a rychlostních komunikací na území regionu a dosud nedostatečné napojení na celostátní síť Omezené napojení okrajových částí regionu na dopravní systém Technická zaostalost stávající dopravní infrastruktury Nevyužívaná infrastruktura regionálních letišť Četný výskyt kolizních míst Absence přeložek, obchvatů, bezpečnostních prvků Nešetrnost k životnímu prostředí Nedostatečný rozsah a propojenost sítě cyklistických a pěších stezek ve vhodných lokalitách Absence komplexně pojatého integrovaného systému veřejné osobní dopravy Nedostatečný přeshraniční dopravní ruch Životní prostředí Stále neuspokojivý stav povrchových vod Pozvolna snižující se objem finančních prostředků na akce a činnosti pro životní prostředí Vysoká produkce odpadů a nebezpečných odpadů Výskyt brownfields a starých ekologických zátěží Absence systémových opatření proti povodním a sesuvům půdy Příležitosti Demografický vývoj a věková struktura Konjunktura investic do bydlení včetně sezónních bytů Ekonomické prostředí Rostoucí útraty za služby volného času, obzvlášť v turismu Zájem bohatnoucích částí světa o poznání jiných než mainstreamových turistických lokalit v Evropě Uplatnění know-how a kulturních hodnot na globálních trzích Stabilní růst české ekonomiky a růst kupní síly obyvatel regionu Poptávka alternativních a doplňkových volnočasových aktivit, např. splavnění lokálních vodních toků 53

55 Trh práce Rostoucí poptávka po kvalifikované pracovní síle v odvětvích s perspektivou Vzdělání Poptávka komerčních i neziskových služeb včetně vzdělávání pro seniory Rostoucí potřeba celoživotního vzdělávání Podnikatelské prostředí a kvalita veřejné služby Potřeba investorů umístit či přenést produkci do míst disponujících pracovní silou, prostorem a dopravní sítí Všeobecná poptávka po technologických alternativách ve stále širší škále oborů a s tím spojená poptávka po kvalifikovaných vývojových a inovačních kapacitách Doprava Odstranění technické zaostalosti stávající silniční dopravní infrastruktury a implementace bezpečnostních prvků Napojení Zlínské aglomerace na systém dálnic a rychlostních komunikací i mezinárodních tras Rozvoj cyklistické dopravy a integrovaného systém veřejné dopravy Životní prostředí Preferování šetrných přístupů ve spotřebě neobnovitelných zdrojů Technologické využívání dosavadních odpadů a potenciál investic a do nových odvětví Hrozby Demografický vývoj a věková struktura Ztráta perspektivy osobního uplatnění v regionu exodus či apatie mladší generace Zhoršení věkové struktury obyvatelstva (úbytek dětské složky v populaci, zvyšující se podíl seniorů v populaci) Ekonomické prostředí Zastavení zvolna zvyšující se hospodářské dynamiky regionu Zastavení procesu reálné konvergence vůči EU 54

56 Úpadek sekundárního sektoru v případě, že nebude restrukturalizován Zastavení se zvolna zvyšující dynamiky terciárního sektoru Upadání částí měst a malých obcí v souvislosti s rozporem mezi jejich dřívějšími funkcemi a současným využitím Zaostávání koupěschopnosti obyvatel s dopady na místní trhy, produkci a služby Ztráta globální konkurenceschopnosti dosud místně významných odvětví (textilní, oděvní průmysl) Porušování pravidel otevřené soutěže v lokálních hospodářských vztazích včetně PPP Trh práce Stárnutí pracovní síly bez náhrady stavebnictví, strojírenství Vzdělání Zhoršení regionální vzdělanostní struktury Vzdělávací a školské instituce nenaleznou prostor pro vzájemnou komunikaci s potencionálními zaměstnavateli jejich absolventů Nižší úroveň kvality vzdělávání na středních a vysokých školách v regionu Degradace kvalifikované síly podporou investorů v jednoduchých produkcích a velkoobchodech Podnikatelské prostředí a kvalita veřejné služby Místní nositelé prosperity zůstanou v izolaci od potenciální kooperace v regionu Nedojde k užšímu propojení činností podnikatelských subjektů s centry výzkumu, vývoje a inovací Nedojde k odpovídající koordinaci a synergii a regionalizaci investic realizovaných z příslušných operačních programů a jiných zdrojů především do rozvoje dopravní infrastruktury a aktivit vědy, výzkumu a inovací Obchodní koncentrace, které vylučují v některých oborech menší podniky Image nedostupného a málo atraktivního regionu Zaostávání v produktivním vývoji a inovacích 55

57 Doprava Nezvládnutí tranzitní dopravy s dopady na sídla a životní prostředí Životní prostředí Nestabilita a ohrožení přírodními riziky povodně, sesuvy půdy Cenové šoky v energiích a surovinách Analýza silných stránek, slabých stránek, příležitostí jednoznačně potvrdila charakteristické rysy regionu soudržnosti Střední Morava pro účely ROP Střední Morava. Vyplynula z nich potřeba komplexního řešení jednotlivých dílčích problémů v rámci systémového a vzájemně propojeného přístupu. Veškeré dění a rozvoj v regionu je v přímé vazbě na populaci žijící v tomto regionu, proto se v analýze promítají nezvratitelná demografická fakta z demografické prognózy zpracované Českým statistickým úřadem. Obecně lze tento přístup charakterizovat jako aplikaci nástrojů ke zvýšení ekonomické a sociální úrovně regionu ve všech jeho složkách. Období je proto příležitost, kterou je potřeba maximálně využít. Zdroje regionu jsou přiměřené k stabilizaci lokální infrastruktury a prostředí k životu. Mohou cíleně doplnit zásadní opatření z centrální úrovně, aby rostla kvalita obslužnosti regionu, kvalita života v sídlech a podmínek k nabídce a ekonomizaci kulturních a přírodních hodnot. K tomu musí svými omezenými zdroji směřovat i Regionální operační program. Klíčové však zůstává, aby centrálně řízené operační programy a další centrální nástroje odstranily dlouhodobé nerovnováhy a deficity vůči regionu. Tematické operační programy mají dostatek kompetencí a zdrojů, aby zde rozvinuly: kapacitní páteřní dopravní tahy podpořily pohraniční oblasti podpořily a umožnily vznik pracovišť aplikovaného výzkumu a transferu inovací v perspektivních oborech realizovaly preventivní a stabilizační krajinná opatření upřednostnily umístění a rozvoj produktivních aktivit v průmyslu a strategických službách Pro působnost ROPu ukazuje SWOT, že je důvodné se domnívat, že oblastí, vykazující jednorázově největší potenciál rozvoje s řadou očekávaných synergických efektů, je oblast dopravy a služeb. Rozvoj dopravy ve smyslu rozvoje dopravní 56

58 infrastruktury i ve smyslu zajišťování integrovaného systému veřejných dopravních služeb. Rozvoj služeb zejména ve smyslu rozvoje cestovního ruchu a sociálních služeb. Očekávaný vývoj demografických a sociálně ekonomických charakteristik regionu povede k výraznému nárůstu poptávky po celém rejstříku služeb sociálního charakteru. Sociálně ekonomická analýza současně poskytla a identifikovala značné rozvojové příležitosti v oblasti ekonomických a sociálních aktivit ve velmi heterogenní struktuře. K nim patří například celý rejstřík podnikatelských aktivit a zlepšování parametrů, za nichž k podnikatelským aktivitám dochází. V prvé řadě je cestovní ruch, resp. turistický průmysl a sociální služby. B. Souhrnná SWOT analýza regionů soudržnosti na období let Silnými stránkami regionů soudržnosti, o které bude možno realizaci navrhovaných priorit a opatření opřít, jsou: kvalifikovaná, adaptabilní a relativně levná pracovní síla vybudování řady výrobních kapacit na základě přímých zahraničních investic a úspěšný rozvoj malého a středního podnikání; relativně hustá regionální síť silnic a železnic a dobrá úroveň telekomunikační sítě vyhovující síť zařízení pro kulturní a osvětové aktivity relativně dobrá úroveň zásobování pitnou vodou na většině území přírodní a kulturně historický potenciál pro cestovní ruch dostatek lokalit pro rekreační účely a turismus Naopak slabými stránkami regionů soudržnosti, které bude nutno v maximální možné míře realizací navrhovaných priorit a opatření eliminovat, jsou: obtížné podmínky pro vznik nových podnikatelských subjektů a rozvoj stávajících malých a středních podniků 57

59 nedostatek komplexních služeb pro podnikatele a investory, zejména v oblasti marketingu a inovačních aktivit špatná kvalita regionální silniční sítě nedostatečné napojení regionálních komunikací na evropskou dopravní síť nedostatečná dopravní obslužnost okrajových částí regionů velké dopravní problémy ve městech vysoké náklady používání internetu celoplošně vysoká a neklesající míra nezaměstnanosti s výraznými regionálními rozdíly malá mobilita pohybu za prací nízká míra začlenění etnických menšinových skupin (Romové) růst rizikových skupin obyvatelstva a patologických jevů, nejen ve městech, ale i na venkově obtížnější uplatňování žen v zaměstnaneckých vztazích, při podnikání a ve veřejných funkcích vysoká úroveň znečištění ovzduší dopravou zaostávající vybavenost pro likvidaci odpadů staré ekologické zátěže zaniklých průmyslových provozů nízká konkurenceschopnost venkovské ekonomiky dlouhodobě narůstající nedostatek pracovních příležitostí na venkově nedostatečná úroveň materiální základny cestovního ruchu a jeho nízké využívání pro ekonomický a sociální rozvoj obcí a regionů nízká kvalita základních a doplňkových služeb cestovního ruchu nedostatečná nabídka ucelených produktů cestovního ruchu nedostatek kvalifikovaných odborníků v oblasti cestovního ruchu 58

60 Příležitostmi regionů soudržnosti, které bude možno při realizaci navrhovaných priorit a opatření využít, jsou tyto aktivity, zejména: přístup na jednotný evropský trh zboží a služeb nové podnikatelské a obchodní příležitosti a rozšíření odbytišť pro výrobky a služby odstraněním obchodních bariér vznik požadavků na subdodávky od nových zahraničních podnikatelů na českém trhu stabilizace podnikatelského prostředí, posílení právního systému a lepší vynucování práva rozvoj nových technologií kombinované dopravy a logistických technologií rozvoj ekologických typů dopravy nové příležitosti pro obyvatelstvo jako výsledek používání internetu vytvoření optimální sítě škol jako důsledek decentralizace základního a středního školství na kraje reforma sociálních služeb se zařazením standardů kvality služeb nové formy pečovatelské služby orientované na domácí prostředí využití moderních technologií pro třídění odpadů a jiných recyklací rozvoj environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty využití místní řemeslné tradice a prvků lidové kultury rozvoj agroturistiky a venkovské pobytové turistiky rozvoj moderních forem služeb v cestovním ruchu zvýšená poptávka po nových moderních produktech cestovního ruchu Ohrožení regionů soudržnosti, kterým by realizace navrhovaných priorit a opatření měla čelit, se dají shrnout takto: působení velmi silné a neznámé konkurence po vstupu ČR do EU odliv špičkových odborníků a specialistů do vyspělejších zemích EU 59

61 působení jazykových bariér při podnikání na jednotném evropském trhu konec ochrany českých podniků před působením globálního trhu a konkurence zrušení některých regionálních železničních tratí přetěžování hraničních přechodů na páteřních trasách 4.3 INSPIRACE PROGRAMOVÝM OBDOBÍM Předchozí programové období poskytlo orientaci ve věcném zaměření intervencí s podporou strukturálních fondů. Operační programy, včetně SROP, byly od počátku silně centralizovaně řízené. Prakticky posilovaly český centralistický aparát politik a programů bez regionálních specifik. Role regionů byla zcela formální ve všech strukturách. V regionu Střední Morava operační programy neodstranily žádnou klíčovou příčinu zaostávání. Přes tuto zásadní negativní zkušenost přinesly intervence novou kvalitu. Díky požadavkům adicionality, koncentrace, měření výsledků atd. ukázaly na problémy, příležitosti a možnosti více, než všechny národní i regionální aktivity do té doby. Proto je možné určit problémy a příležitosti, které dosud nebyly saturovány. To pomohlo vymezení oblastí podpory v ROP i formulaci požadavků na synergii tematických operačních programů včetně jmenovitých intervencí. Pro Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava jsou důležité poznatky, že: Regionální dopravní obslužnost je nutné rozvíjet jako systém. Je třeba dát prostor modernizaci jejího zázemí, především pak v regionálních centrech, které by odpovídaly novým požadavkům na kapacitu a strukturu. Dopravní obslužnost bude nadále představovat životní funkci regionu a alokace na tuto oblast by neměla být nižší než 10% objemu ROP. Regionální silnice svým technickým stavem nestačí rostoucímu provozu a deficit investičních zdrojů v této oblasti je velkou hrozbou. Investice do silnic přímo ovlivňují funkčnost a výkonnost ekonomických a 60

62 sociálních funkcí v regionu. Dokazují to stavby silnic, které oba kraje provedly pro napojení k D1, resp. R49, k otevření Kladského sedla do Polska a dalších. Naopak chybí komplexní řešení celých tahů propojujících páteřní komunikace. Objem nutných investic vyžaduje alokaci alespoň v objemu 20 % ROP. Úspěšná byla podpora investic malých podniků v průmyslu a službách. Naopak na mnoho kvalitních podnikatelských záměrů se nedostalo. Podpora sociální integrace byla vymezena příliš úzce, zcela minula seniorské aktivity, ekonomickou integraci rekonvalescentů a prvky sociální ekonomiky pro matky. To je tematická inspirace pro cíle a alokaci ROP. Další regionální poznatky jsou inspirací pro zaměření a adresnou intervenci z tématických operačních programů: Podpora podnikání v průmyslu a službách byla přednostně distribuována podnikům s vysokou bonitou a produktivitou. Podniky na Střední Moravě jsou slabší (nikoli však v potížích) a při výběru byly méně úspěšné. To lze řešit regionální bonifikací či adresnou alokací podpor. Při podpoře výzkumu, vývoje a inovací nelze preferovat jen okolí národních center s vysokou koncentrací pracovišť. Střední Morava potřebuje výraznou podporu jako impuls k internacionalizaci a restrukturalizaci produktivních kapacit nejlépe velkým projektem s aplikovaným výzkumem. V oblasti životního prostředí byla nedostatečně podpořena opatření proti povodním a po stabilizaci území. Deficit by měl být odstraněn jmenovitými aktivitami. Státní projekty silniční dopravní infrastruktury na Střední Moravě byly opožděny. To oslabuje atraktivnost regionu. Realizace jmenovitých akcí je podmínkou očekávaných dopadů mnoha dalších aktivit. Opatření na trhu práce se ukázala úzce zaměřena na téměř exkludované osoby. Efekt v regionu byl sporný. Naopak chyběly podpory 61

63 pro trvalé vzdělávání zaměstnanců. Region s velkým podílem starších osob s nižším vzděláním se bez takových intervencí neobejde. Naprostá většina podpor metodik vzdělávání, sociální práce stejně jako technická asistence neměla regionální aspekty. Aktivity byly řízeny z Prahy a neposkytovaly dostatečný prostor pro rozvoj regionálních expertů a poradců. Jde nejen o inspiraci, ale především o prevenci dalšího zaostávání, které dokumentují: nízké příjmy obyvatel průměrná hrubá mzda roste o 15 % pomaleji než v ČR bez Prahy a je nejnižší. Nízké investice hodnota THFK/ob. v roce 2005 byla pouze 44,5 tis. Kč v ČR bez Prahy, to je pouze 61% průměru ČR. Úbytek obyvatel stěhováním patří k nejvyšším, stejně jako nezaměstnanost. Především však hodnota HDP/ob. dosáhla v regionu v roce 2005 pouze 58% průměru EU 25, zatímco hodnota ČR bez Prahy přesáhla 63 %. Ani podpora ze strukturálních fondů nezvýšila dynamiku HDP regionu. Hodnota za rok 2005 vzrostla o 11,5 tis. Kč/ob., zatímco v ostatních regionech cíle Konvergence (ČR bez Prahy) o 15 tis. Kč/ob. Pro ROP Střední Morava a potažmo pro řídící orgán ROP Střední Morava představuje odpovídající zkušenost především praktická implementace Společného regionálního operačního programu (SROP). Tento program, pro který je územně uznatelné území celé ČR s výjimkou hlavního města Prahy, je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a Evropského sociálního fondu (ESF). Jeho celková finanční alokace činila 454,3 mil. EUR, alokace pro region soudržnosti Střední Morava dosáhla úrovně 14,75 % celkové finanční alokace. SROP se zaměřuje dominantně na aktivity, které spadají do pravomocí krajů a obcí a které zahrnují regionální podporu podnikání, regionální rozvoj infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů v regionech a rozvoj cestovního ruchu. 62

64 4.3.1 DOSAVADNÍ ZKUŠENOSTI S ČERPÁNÍM EVROPSKÝCH PROSTŘEDKŮ Z PROGRAMOVÉHO OBDOBÍ Pro ROP jsou důležité poznatky, že: Potřeby většiny měst a obcí jsou urgentní, nestačí podpořit 2 města v regionu, jako doposud. Stejné potřeby má naprostá většina sídel, které také disponují odpovídající absorpční schopností. Dokazují to úspěšné projekty revitalizace centra Šternberku a bývalých kasáren v Uherském Hradišti. Naopak podobné revitalizace stagnují v historických částech nebo sídlištích dalších měst. Nedostalo se na řešení stacionární dopravy v městech či posílení služeb v obcích. Alokace koncentrovaná na řešení rozvojových potřeb sídel musí být v rámci ROP Střední Morava nejvyšší. Protože v ROPu je zahrnnutý integrovaný přístup a podnikání uvnitř sídel, může vyřešit alespoň část urgentních deficitů SHRNUTÍ KRITICKÝ FAKTORŮ OVLIVŇUJÍCÍCH REALIZACI SROP A NÁVRH ŘEŠENÍ V NOVÉM PROGRAMOVÉM OBDOBÍ Implementace operačních programů byla zahájena po vstupu ČR do EU a v současnosti je možné hodnotit dopady operačních programů a úspěšnost čerpání dotací pouze z výsledků evaluace střednědobého pokroku. Mezi zprostředkující subjekty u SROPu byly: Sekretariáty Regionální rady regionu soudržnosti, Pobočky Centra pro regionální rozvoj a Agentura CzechInvest. SROP působí jako operační program, o jehož podporu je poměrně velký zájem. Podle počtu žádostí je mezi operačními programy na druhém místě ČR, připadá na něj 38 % finančních nároků a 43,5 % objemu schválených dotací. V počtu předkládaných žádostí je Olomoucký kraj relativně aktivní (3. místo mezi kraji), Zlínský kraj pak vykazuje aktivitu nižší (9. místo mezi kraji). Z hlediska podílu krajů na schválených žádostech si Olomoucký kraj udržel 3. místo (9,7 %) a Zlínský kraj postoupil na místo sedmé (7,12 %). Vzhledem ke schválenému objemu dotace (EU) je Zlínský kraj úspěšnější, celkově je mezi kraji dokonce na 3. místě (9,01 %), zatímco kraj Olomoucký klesá na 6. místo (7,62 %). V rámci regionu soudržnosti 63

65 Střední Morava je poptávka vyšší než disponibilní alokace. Výrazně největší zájem je o podopatření (Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu (dále jen CR)), kde byla poptávka více než osminásobná, a o dvě opatření (Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech) a 2.2 (Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech). Nejnižší, resp. nedostatečný zájem je v rámci SROP o opatření 3.2 (Podpora sociální integrace v regionech) financovaného z ESF. V programovém období došlo v regionu soudržnosti Střední Morava k rozdělení finanční alokace ve výši 1,12 mld. Kč. Nejvíce finančních prostředků bylo přiděleno na projekty z oblasti regionální dopravní infrastruktury, dopravní obslužnosti v regionu a rozvoje lidských zdrojů v regionu, dále byly podpořeny projekty z oblasti informačních a komunikačních technologií a cestovního ruchu. V ostatních operačních programech je nedostatečná poptávka po následujících opatřeních: OP Infrastruktura (Podpora zavádění alternativních paliv), OP PP Program Klastry a opatření 2.3 (Snižování energetické náročnosti a vyšší využití obnovitelných zdrojů energie), OP RVZM (Odborné vzdělávání) a 2.3 (Rybářství), OP RLZ 1.2 (Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti). Shrnutí kritických faktorů ovlivňujících realizaci SROP Systém implementace je složitý a administrativně náročný Implementace byla a je ve SROPu zajišťována velkým množstvím orgánů na různých úrovních: Řídící orgán SROP a JPD Praha, Odbor cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen MMR Návrh řešení v novém programovém období : 1. Významným prvkem zjednodušení implementace a řešením tohoto problému je, že řídící orgán Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava, zřízený na základě zákona 248/2000 Sb., sídlí přímo v regionu soudržnosti a nebude mít zprostředkující subjekty. Veškerá komunikace s příjemci pak bude probíhat mnohem rychleji a pružněji, protože bude zajišťována pouze jedinou institucí. 64

66 2. V procesu schvalování žádostí i následném řízení programu SROP s aktivními projekty dochází k prodlužování definovaných lhůt stanovených pro jednotlivé úkony. Taková praxe mj. významně ovlivňuje i rychlost čerpání prostředků a jejich efektivitu. Tento problém bude řešen částečně tím, že počet institucí zapojených do procesu implementace bude redukován na jeden subjekt, a tím odpadne předávání projektů a zdlouhavá výměna informací mezi organizacemi a dále tím, že v Operačním manuálu ROP Střední Morava budou stanoveny závazné lhůty, ve kterých musí pracovníci provést potřebné úkony. 3. Významným faktorem omezené absorpční kapacity je nedostatek zdrojů na plné předfinancování a spolufinancování projektů na straně žadatelů. V ROP Střední Morava jsou nastaveny podmínky financování projektů tak, aby byla zajištěna transparentnost a efektivnost poskytování finančních prostředků. Bude nutné, především s ohledem na malé obce a neziskové organizace, zajistit aktivní přístup k žadateli, zlepšit vzdělávací aktivity a preventivní komunikaci se žadatelem. 4. Informovanost subjektů zainteresovaných do implementace SROPu je přes snahy řídícího orgánu neuspokojivá. Nástrojem k poskytování informací subjektům i veřejnosti v regionu o ROP Střední Morava je Komunikační plán (KoP). Potenciálním žadatelům budou v případě zájmu poskytovány individuální konzultace k projektovým námětům, které by chtěli předložit v podobě projektu. 5. Systém řízení a monitorování programů v období je složitý a uživatelsky nepříjemný. V programovém období bude pro žadatele značným zjednodušením používání webové žádosti Benefit, prostřednictvím níž bude žadatel následně předkládat i žádosti o platbu a monitorovací hlášení/zprávy. Díky centrálnímu úložišti webových žádostí se žadatel k žádosti dostane z jakéhokoli počítače s připojením k internetu. 65

67 4.4 STRATEGIE PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU Hlavní charakteristiky a trendy pro období ROP Střední Morava navazuje na zkušenosti získané z programového období , především na zkušenosti s implementací SROP v rámci regionu soudržnosti Střední Morava Zefektivnění implementační struktury v důsledku zřízení ŘO ROP Střední Morava v regionu Zajistit proaktivní přístup vůči žadatelům a příjemcům Věnovat pozornost stabilizaci personálu a rozvoji lidských zdrojů v rámci implementační struktury ROP Střední Morava Zjednodušit a zefektivnit informační systém pro monitorování programu a projektů a rozšířit možnost využívání dostupných informací STRATEGIE ROP STŘEDNÍ MORAVA Globálním cílem Regionálního operačního programu pro region soudržnosti Střední Morava je zvýšení ekonomické vyspělosti, zlepšení konkurenceschopnosti regionu a životní úrovně jeho obyvatel ve svém komplexu SPECIFICKÉ CÍLE Specifické cíle dále rozvádějí zaměření a obsah globálního cíle. Jejich naplňování je součástí realizace aktivit v rámci prioritních os formulovaných v rámci ROP Střední Morava. Specifickými cíli ROP Střední Morava jsou: Zajištění efektivní, flexibilní a bezpečné dopravní infrastruktury v rámci regionu soudržnosti Střední Morava a spolehlivé, kvalitní a integrované veřejné dopravní služby. Zlepšení kvality života v regionu soudržnosti Střední Morava, zvýšení atraktivity regionálních center, měst a obcí, zajištění kvalitní a dostupné sociální služby a příznivých, podpůrných podmínek pro podnikání 66

68 Velká centra (Olomouc a Zlín) uplatní integrovaný přístup přímo v ROP Střední Morava. Předpokládaný počet podpořených Integrovaných plánů rozvoje měst z programu je 4. Ke splnění cíle je určeno nejvíce zdrojů z celého programu, téměř 40 %. Cíl je vytyčen pro rozvinutí potenciálu odvětví cestovního ruchu. Takto region doplňuje a diverzifikuje ekonomické příležitosti a zdroje příjmů obyvatel. Proto je alokace směřována z 50 % do podpory podnikání v cestovním ruchu. Specifické cíle ROP Střední Morava představují základ pro formulaci prioritních os, charakterizovaných definováním prioritních os ROP Střední Morava VIZE «VIZE JE UMĚNÍ VIDĚT NEVIDITELNÉ» Střední Morava musí srovnat ekonomické tempo s ostatním územím České republiky. Budoucnost regionu je ve zvýšení celkové dynamiky, ale zvláště posílení konkurenceschopnosti regionu. Tu v regionu představuje restrukturalizace nemalé části ekonomiky do odvětví s globální perspektivou. Přinese vyšší příjmy obyvatel a příležitost uplatnit vyšší kvalifikaci. Součástí budou změny v nezbytné infrastruktuře a prostředí pro život. Region se bude vyrovnávat s okolními úrovněmi příjmů a investic. Posílí kapacity aplikovaného výzkumu a inovací v oborech s tradicí a vzdělávacím zázemím. Důsledkem toho dojde k posílení sektoru služeb s posunem k trhu, a tím kvalitě a udržitelnosti. Mezi klíčové podpory tematických operačních programů patří výstavby nadřazené sítě silnic, přivedení úseků dálnic a rychlostních silnic do regionu, zvýšení průchodnosti hranic. ROP Střední Morava naplněním svých cílů přispěje k tomu, že v roce 2013, resp. 2015, i na základě naplnění cílů ostatních operačních programů a přirozeného sociálního a ekonomického rozvoje, bude regionem vyznačujícím se: vyspělejší, rozvinutější a udržovanější dopravní infrastrukturou zkvalitněným vzdělávacím procesem, vedoucím k pružnějšímu vstupu na trh práce a naplněným inovačním potenciálem kvalitní a moderní soustavou zařízení sociální péče 67

69 zlepšeným a zkvalitněným zdravotním stavem obyvatelstva, jež v regionu žije a/nebo pracuje efektivně využitým podnikatelským potenciálem pro služby, moderní zpracovatelský průmysl i pro cestovní ruch a volný čas nabídkou a infrastrukturou cestovního ruchu výrazně přispívající k celkovému ekonomickému výkonu regionu ekonomickou vyspělostí i strukturou srovnatelnou s úrovní ČR. V uvedených oblastech se efekty projeví v růstu zaměstnanosti, v poklesu míry nezaměstnanosti, redukci strukturální nezaměstnanosti, restrukturalizaci průmyslu, zvýšení pozice sektoru služeb a ve zvýšení ekonomické role a vlivu regionu soudržnosti Střední Morava v rámci ekonomiky ČR měřeno ukazatelem HDP na obyvatele. 4.5 PRIORITNÍ OSY V RÁMCI ROP SŘEDNÍ MORAVA PRIORITNÍ OSY Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava má formulovány čtyři priority. Tři prioritní osy jsou zaměřeny k přímému naplňování specifických cílů programu; čtvrtou, podpůrnou prioritní osu představuje Technická pomoc. Ty jsou dále členěny do 13 oblastí podpory. Prioritní osa 1 Doprava (alokace 38,8 % finančních prostředků) Prioritní osa 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu (alokace 39,4 % finančních prostředků) Prioritní osa 3 Cestovní ruch (alokace 18,5 % finančních prostředků) Prioritní osa 4 Technická pomoc (alokace 3,3 % finančních prostředků) 68

70 4.5.2 PRIORITNÍ OSA 1 DOPRAVA Specifický cíl Specifickým cílem prioritní osy Doprava je zajištění efektivní, flexibilní a bezpečné dopravní infrastruktury v rámci regionu soudržnosti Střední Morava a spolehlivé, kvalitní a integrované veřejné dopravní služby. Podporována bude výstavba a stavební úpravy a případné rozšíření silnic II. a III. třídy a stavební úprava místních komunikací pouze v případech vyvolané investice nebo napojení průmyslového areálu na síť silnic II. a III. třídy. Podpořeny budou také projekty na zvyšování kapacity komunikací, odstraňování rizikových míst silniční sítě, změna trasování, napojení významných průmyslových areálů a omezování zatěžování ekologických systémů vhodnými stavebními opatřeními. V městských oblastech bude hlavní důraz kladen na modernizaci vozovek a zvyšování kapacity komunikací; v úvahu budou brána i opatření omezující negativní dopady dopravy na životní prostředí. Ve venkovských oblastech bude pozornost věnována rovněž rekonstrukcím vozovek, doprovázených úpravami nevyhovujícího trasování. V zájmu zajištění klíčových aktivit týkajících se krizového řízení bude v rámci tohoto cíle řešena rovněž infrastruktura pro zvýšení bezpečnosti obyvatelstva, prevenci a řešení rizik v rámci Integrovaného záchranného systému. Cílem je ochrana obyvatelstva a modernizace krizového řízení při mimořádných událostech. Zároveň bude zajišťován rozvoj veřejné osobní dopravy, včetně městské hromadné dopravy, prostřednictvím spolupráce a integrace jejích jednotlivých druhů, s cílem omezit zatěžování městských center individuální dopravou, zajistit obyvatelům venkovských oblastí spolehlivou dopravní obslužnost v rámci regionu soudržnosti Střední Morava a současně napomoci zpřístupnit atraktivní turistické oblasti jejich návštěvníkům. Podporován bude zejména rozvoj integrovaných dopravních systémů, budování přestupních terminálů veřejné dopravy, úpravy nevyhovujících zastávek a budování zastávek nových. Cílem je zlepšení ekologické městské hromadné dopravy a zmírnění negativních vlivů dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví. Ekologická městská hromadná doprava bude přínosem tam, kde se projevuje vliv překračování limitů hlukové zátěže a znečištění ovzduší. 69

71 4.6 KOORDINACE ROP STŘEDNÍ MORAVA S JEDNOTLIVÝMI OPERAČNÍMI PROGRAMY KOORDINACE S IOP Řídící orgán IOP zabezpečí prostřednictvím schvalování spolufinancovaných projektů, že prostředky alokované na Cíl Konvergence nebudou využity na financování intervencí v území Cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Zároveň řídící orgán IOP zabezpečí ve spolupráci s řídícími orgány Regionálních operačních programů, že aktivity realizované v rámci IOP nebudou duplicitní k aktivitám těchto programů, to je stejný typ aktivit nebude realizován pro stejnou cílovou skupinu. Pro koordinaci ROP s IOP budou nastaveny tyto mechanismy : A) Monitorovací výbor zastoupení MMR v monitorovacích výborech ROP a recipročně zastoupení ŘO ROP v Monitorovacím výboru IOP bude tvořit vrcholovou úroveň koordinace mezi IOP a ROPy. B) Koordinační výbor SC 4 NSRR Tento koordinační výbor bude platformou pro vzájemné konzultace výběrových kritérií, upřesňování rozhraní, připravovaných výzev a informování žadatelů mezi ŘO ROP a ŘO IOP. Tento koordinační výbor bude rovněž zajišťovat koordinaci mezi ROP Střední Morava, IOP a Praha - Konkurenceschopnost C) Pracovní skupina pro koordinaci intervencí ROP a IOP s Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (dále jen EAFRD), (složení ŘO ROP Střední Morava, regionální pracoviště SZIF, MZe, MMR). D) Věcné a územní vymezení intervencí a vymezení příjemců 1) Oblast veřejného zdraví a) Vybavení zdravotnickou technikou IOP bude podporovat ve vybraných národních sítích center akutní péče. ROP Střední Morava bude podporovat komplementární investice související s rozvojem těchto center a dále rozvoj služeb včetně vybavení zdravotnickou technikou v dalších zdravotnických zařízeních, nebo částech zdravotnických zařízení, která nebudou součástí těchto sítí. 70

72 b) Projekty prevence zdravotních rizik IOP bude podporovat projekty realizované stáními zdravotními ústavy a zdravotními pojišťovnami a národní nebo nadregionální projekty NNO. ROP Střední Morava budou podporovat projekty prevence zdravotních rizik regionálního významu. 2) Sociální integrace a) Transformace rezidenčních sociálních zařízení IOP bude řešit pilotní projekty transformace jmenovitě specifikovaných rezidenčních zařízení, která byla vybrána ve spolupráci MPSV a krajů. ROP Střední Morava komplementárně řeší infrastrukturu sociálních služeb zahrnutých v zákoně 108/2006 Sb. o sociálních službách. b) Návrat příslušníků nejvíce ohrožených sociálně vyloučených romských lokalit zpět na trh práce a do společnosti IOP bude řešit systémovým projektem/projekty, které budou zaměřeny na nejvíce ohrožené lokality vybrané na základě odborné studie. Jsou to lokality, ve kterých bylo identifikováno selhání nástrojů uplatňovaných na místní a regionální úrovni. ROP Střední Morava bude intervenovat infrastrukturou pro poskytování sociálních služeb nebo kombinovanými intervencemi v rámci integrovaných plánů rozvoje měst v ostatních lokalitách, nespecifikovaných v IOP. c) Prosazování a realizace nástrojů sociální ekonomiky IOP bude rozvíjet inovativní postupy rozvoje sociální ekonomiky, ROP Střední Morava podporuje ověřené a legislativou podchycené postupy, jako jsou například chráněné dílny. Tato oblast bude v ROP Střední Morava podporována v rámci prioritní osy 2 v aktivitě Infrastruktura pro poskytování sociálních služeb. 3) Kultura a) Budování národních center pro kulturního dědictví Je dohodnuto, že Ministerstvo kultury jako zprostředkující subjekt IOP připraví specifikaci navrhovaných center, tuto specifikaci odsouhlasí s kraji. b) Realizace vzorových projektů, budování infrastruktury pro moderní kulturní služby Je dohodnuto, že Ministerstvo kultury zpracuje seznam památek, které budou podporovány IOP. Tento seznam bude odsouhlasen s kraji, ve kterých jsou tyto památky umístěny. 71

73 ROP Střední Morava navazuje tematicky a místně specifickými výzvami k předkládání projektů v oblasti rozvoje cestovního ruchu (případně dle potřeby v dalších oblastech, jako je dopravní infrastruktura, dopravní obslužnost) zaměřenými na komplementární aktivity k projektům podporovaným IOP. Mezi Regionální radou regionu soudržnosti Střední Morava a IOP byla uzavřena Dohoda o vzájemné spolupráci a koordinaci při implementaci Integrovaného operačního programu a ROP Střední Morava. V souladu s touto dohodou budou zástupci řídícího orgánu IOP zastoupeni v Monitorovacích výborech Regionálního operačního programu a naopak. Uvedené řídící orgány budou spolupracovat při přípravě výběrových kritérií, vyhlašování výzev, výběru projektů, předávání informací o vybraných projektech a v dalších oblastech s cílem podpory zlepšit koordinaci, zvýšit efektivitu programů a zajistit co nejvyšší synergický efekt. KOORDINACE S OP DOPRAVA A) Monitorovací výbor V Monitorovacím výboru ROP Střední Morava je zastoupeno Ministerstvo dopravy. Tím je zajištěn přístup ŘO Operační program Doprava (dále jen OP D) k stanovení kriterií pro výběr projektů v ROP Střední Morava a ke zprávám o průběhu realizace ROP Střední Morava. B) Poskytování informací Řídící orgán ROP Střední Morava poskytne Ministerstvu dopravy ČR pro informaci dokumentaci pro žadatele, která bude zaměřena na oblast Podpory obnovy vozového parku drážních vozidel hromadné přepravy osob a to vždy před vyhlášením příslušné výzvy. Prostřednictvím MS2007 bude zajištěno, aby ŘO ROP Střední Morava a ŘO OP D měly přístup k informacím o projektech vybraných k realizaci v obou operačních programech a ke zprávám o průběhu realizace operačních programů. C) Konzultace ŘO ROP Střední Morava využije odborných konzultací s Ministerstvem dopravy při stanovení technických podmínek pro výběr drážních vozidel. 72

74 BROWNFIELDS - KOORDINACE S OPERAČNÍM PROGRAMEM ŽIVOTNÍHO PROSŘEDÍ Mezi ROP Střední Morava, OP ŽP a Operačním programem Podnikání a inovace (dále jen OPPI) je dohodnut tento koordinační mechanismus v oblasti regenerace brownfields a řešení starých ekologických zátěží.: A) Řešení starých ekologických zátěží Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP) bude předem informováno o projektech regenerace brownfields předkládaných do ROP Střední Morava a OPPI: MŽP bude informovat ŘO ROP Střední Morava nebo OPPI o tom, zda předkládaný projekt zahrnuje vážnou starou ekologickou zátěž, které bude řešena OP ŽP, nebo může být řešena ROP Střední Morava (OPPI). Tento mechanismus fungoval v minulém programovém období mezi OPI a OPPP Ministerstvo životního prostředí poskytne ŘO ROP Střední Morava a OPPI podle potřeby informace z databáze starých ekologických zátěží, jejichž mapování v současné době MŽP provádí. B) Poskytování informací Řídící orgány se budou vzájemně informovat o připravovaných výzvách v oblasti odstraňování starých ekologických zátěží (OP ŽP) a regenerace brownfields (ROP, OPPI) Prostřednictvím MS2007 bude zajištěno, aby ŘO ROP a ŘO OP ŽP a OPPI měly přístup k informacím o projektech vybraných k realizaci v těchto operačních programech a ke zprávám o průběhu realizace operačních programů C) Věcné vymezení intervencí Je dohodnuta věcná hranice podpory regenerace brownfields mezi ROP Střední Morava a OPPI, a to dle budoucího využití území: OPPI bude podporovat regeneraci brownfields, jejichž převážné budoucí využití bude pro podnikání (budoucí využití nemovitosti bude spadat do OKEČ: nebo se bude jednat o strategické služby či technologická centra) ROP budou podporovat regeneraci brownfields pro veřejné využití a služby 73

75 Ve vztahu k EAFRD nebude ROP Střední Morava a OPPI řešit regeneraci brownfields s budoucím využitím pro zemědělství KOORDINACE S PROGRAMEM ROZVOJE VENKOVA PRV je, až na výjimky, územně zaměřen na podporu aktivit v obcích do 500 obyvatel. V oblasti podpory podnikatelů a NNO v cestovním ruchu je rozhraní mezi ROP Střední Morava a PRV je vymezeno tak, že z PRV budou podpořeny NNO v obcích do 2 tis. obyvatel. Program rozvoje venkova se zaměří na podporu zemědělských podnikatelů a dále začínajících podnikatelů v oblasti cestovního ruchu v obcích do obyvatel. V obcích do obyvatel budou v ROP podporováni podnikatelé v cestovním ruchu s doloženým dvouletým účetním obdobím. V obcích nad obyvatel budou v ROP podporování podnikatelé v cestovním ruchu bez omezení. KOORDINACE S S INTERVENCEMI DALŠÍCH PROGRAMŮ Rozhraní mezi OP Doprava a ROP Střední Morava v oblasti dopravy je vymezeno především na základě významu projektů z regionálního, respektive národního hlediska. V oblasti silniční infrastruktury tak budou v rámci OP Doprava podporovány dálnice, rychlostní komunikace a silnice 1. třídy s důrazem na zapojení do mezinárodní sítě TEN-T. Z ROP Střední Morava budou podpořeny projekty týkající se nákupu vozidel pro městskou a meziměstskou veřejnou dopravu ve vazbě na závazek veřejné služby. Budou podpořeny projekty na nákup autobusů splňujících nejnovější emisní normy EUR 4, EUR 5 (platnost 2009). Dále budou podpořeny nákupy drážních vozidel (např. tramvaje, trolejbusy, pantografy). V OP Doprava se aktivity v oblasti podpory kolejové dopravy koncentrují v rámci čtyř z celkových šesti prioritních os. Z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova jsou prostřednictvím Programu rozvoje venkova (PRV) podporovány oblasti a aktivity související s budováním a obnovou místních komunikací, zastávek a dalších drobných investic do 5 mil. Kč. PRV je územně zaměřen na podporu aktivit v obcích do 500 obyvatel, přičemž jde o investice, které budou realizovány přímo na území 74

76 obce. PRV tak doplňuje ROP Střední Morava v řadě aktivit na zlepšení dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti. 4.7 IMPLEMENTACE IMPLEMENTACE ROP SM Implementační struktura ROP Střední Morava je v souladu se zákonem č. 138/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách, kterým se mimo jiné mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon ). Řídícím orgánem programu je Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava. Viz kapitola č. 8 Přílohy (str. 103) Obrázek č. 1 Implementační schéma orgánů ČR a EU v rámci ROP Střední Morava ORGÁNY REGIONÁLNÍ RADY REGIONU SOUDRŽNOSTI STŘEDNÍ MORAVA Celkovou odpovědnost za realizaci ROP Střední Morava nese řídící orgán - Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava (dále i RR ). Orgány RR jsou dle Zákona: Výbor Regionální rady (dále jen VRR ), předseda RR (dále jen předseda ) je statutárním orgánem RR a zastupuje ji navenek. Ze své činnosti je odpovědný VRR a svolává a řídí jednání VRR, Úřad Regionální rady (dále jen ÚRR ). Pro potřeby schvalování kritérií pro výběr projektů a monitorování na úrovni programu je ustaven Monitorovací výbor ROP Střední Morava, který též zprostředkovává vazbu na sociální partnery a orgány EU. Funkci Platebního a certifikačního orgánu a Auditního orgánu plní Ministerstvo financí ČR. ŘO ROP Střední Morava nemá zprostředkující subjekty. Viz Kapitola č. 8 Přílohy Obrázek č. 1 Implementační schéma orgánů RR a krajů v rámci ROP Střední Morava 75

77 Výbor Regionální rady je ustanoven na základě Zákona. Členové VRR jsou voleni z členů zastupitelstva krajů, které tvoří region soudržnosti Střední Morava, tj. Olomouckého a Zlínského kraje. Výbor Regionální rady vykonává své pravomoci i po ukončení volebního období zastupitelstev krajů. Úřad Regionální rady je výkonným orgánem RR, který zabezpečuje veškeré úkoly spojené s funkcí řídícího orgánu ROP Střední Morava s výjimkou těch záležitostí, které jsou svěřeny nebo vyhrazeny VRR a předsedovi RR. Úřad Regionální rady také plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti RR. Důležitou funkci v implementační struktuře plní územní pracoviště ÚRR v jednotlivých krajích v rámci regionu soudržnosti Střední Morava. To zabezpečuje efektivní a uživatelsky příznivou implementaci programu. Územní pracoviště jsou zabezpečována pracovníky ÚRR, a plní úlohu při podávání informací, přijímání projektových žádostí, zajištění jejich hodnocení a přípravy smluv o poskytnutí dotace s příjemci a při kontrole projektů. Za řízení a provádění ROP Střední Morava je jako řídící orgán zodpovědná Regionální rada. V souladu se zásadou řádného finančního řízení bude RR odpovídat zejména za transparentní výběr projektů, monitorování projektů, zajištění spolufinancování z veřejných zdrojů, řízení činnosti Monitorovacího výboru, poskytování informací a zpráv, zajištění publicity programu atd. VNĚJŠÍ SUBJEKTY ZAPOJENÉ DO IMPLEMENTACE ROP STŘEDNÍ MORAVA Ministerstvo pro místní rozvoj ČR V rámci tohoto ministerstva jsou do implementace ROP Střední Morava zapojeny tyto útvary: Národní orgán pro koordinaci Vláda ČR schválila dne 22. února usnesením č. 198/2006 roli Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) jako centrálního metodického a koordinačního orgánu 76

78 politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) v programovém období Pro výkon této funkce byl na MMR zřízen NOK. Národní orgán pro koordinaci plní roli centrálního oficiálního partnera vůči EK. Odbor rozpočtu Zabezpečuje vydávání Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro RR v souladu s 14 zákona č. 218/2000 Sb. a převádí prostředky na účet RR. Koordinace na úrovni NSRR a celkový popis koordinace je popsán v závěru kapitoly Socioekonomická analýza. Ministerstvo financí ČR - Platební a certifikační orgán Provádění certifikace je odpovědný PCO. V rámci MF je výkonem funkce Platebního a certifikačního orgánu pro strukturální fondy, Fond soudržnosti a Evropský rybářský fond pověřen odbor Národní fond. Centrální harmonizační jednotka (dále jen CHJ) CHJ vykonává funkci auditního orgánu, který je odpovědný za ověřování účinného fungování řídícího a kontrolního systému programu. Výkonem funkce platebního a certifikačního orgánu (PCO) pro SF a FS byl rozhodnutím ministra financí vydaném na základě usnesení vlády ČR č. 198 ze dne 22. února 2006 pověřen odbor Národní fond Ministerstva financí. PCO předkládá EK certifikovaný výkaz výdajů spolu se žádostí o průběžnou/závěrečnou platbu a vyžaduje od řídícího orgánu informace o postupech a ověřeních v souvislosti s výdaji, uvedenými ve výkazu výdajů. Jednat jménem PCO nedeleguje žádnou část svých kompetencí na zprostředkující subjekt. Výkonem funkce auditního orgánu (AO) byl rozhodnutím ministra financí pověřen útvar Centrální harmonizační jednotky pro finanční kontrolu Ministerstva financí, který je funkčně nezávislý na ŘO a na PCO. AO zejména zajišťuje provádění auditů za účelem ověření účinného fungování řídícího a kontrolního systému operačního programu. PROCESY SPOJENÉ S REALIZACÍ PROGRAMU A PROJEKTŮ zejména na: Procesy spojené s řízením programu, prioritních os a projektů jsou zaměřené 77

79 financování projektů, plánování finančních alokací, způsobu finančních toků, certtifikaci výdajů způsob vyhlašování výzev, administraci projektů a jejich hodnocení a výběr monitorování a kontrola projektů a programu přijímání opatření při výskytu nesrovnalostí jsou podrobně rozpracovány v prováděcím dokumentu ROP Střední Morava, Operačním manuálu ROP Střední Morava, v Příručkách pro žadatele a v Příručkách pro příjemce. Další postupy jsou uvedeny ve vnitřních předpisech Úřadu Regionální rady PŘÍJEMCI, SYSTÉM VÝBĚRU PROJEKTŮ A ADMINISTRACE Příjemcem může být pouze osoba s právní subjektivitou. Příjemci bude poskytnuta finanční pomoc na základě Smlouvy o poskytnutí dotace dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, na jehož základě bude smlouva uzavírána. Úkoly příjemců Povinnosti příjemců budou detailně specifikovány v konkrétní Výzvě k předkládání projektových žádostí v podmínkách poskytnutí podpory. Příjemci zajišťují zejména: zpracování žádostí o poskytnutí pomoci zahrnující identifikaci, hodnocení a přípravu projektu včetně finančního plánu přípravu zadávací dokumentace projektu v úzké koordinaci s Řídícím orgánem zadávání veřejných zakázek a podpis příslušných smluvních dokumentů s dodavateli řádnou realizaci projektu dle smluv uzavřených s vybranými dodavateli ověřování a proplácení ověřených faktur dodavatelům fungující oddělený účetní systém projektu ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů vnitřní finanční kontrolu podávání pravidelných zpráv Řídícímu orgánu o postupu projektu a případně příležitostných zpráv během přípravy zpracování a předávání podkladů Řídícímu orgánu pro monitorování regionální a místní publicitu a informační tabule na místě staveb ve smyslu příslušných pravidel EU 78

80 Příjemci odpovídají za to, že výdaje projektů požadované k proplacení v rámci ROP Střední Morava jsou způsobilé a že při realizaci projektu budou dodrženy podmínky smlouvy o financování a příslušná legislativa ČR i EU. Žadatel předkládá projektovou žádost na ÚRR územní pracoviště (Olomouc nebo Zlín) dle místa realizace projektu. Územní pracoviště ÚRR provádí kontrolu přijatelnosti a kontrolu formálních náležitostí a zajistí jeho kvalitativní hodnocení dle stanovených výběrových kritérií. Schválení projektů, kterým bude poskytnuta finanční pomoc z prostředků ROP Střední Morava je v kompetenci VRR. ÚRR informuje příjemce o výsledcích jednání VRR. Obecná kritéria výběru projektů v ROP Střední Morava: Projekty předložené žadateli budou posouzeny v rámci kontroly přijatelnosti, formální kontroly a dále bude následovat hodnocení podle stanovených výběrových kritérií. Kritéria pro hodnocení projektů zahrnou jak kritéria společná pro všechny oblasti podpory, tak i specifická kritéria pro hodnocení projektů v rámci jednotlivých oblastech podpory. Při schvalování projektů jsou závazná následující obecná kritéria: soulad s prioritními osami ROP Střední Morava regionální dopad a význam projektu hospodářský a sociální přínos, zejména dopad na regionální rozvoj vyhodnocení z hlediska horizontálních témat udržitelnost projektu Přijatelnost je posuzována především z pohledu souladu s podmínkami ROP Střední Morava a poskytováním podpory ze strukturálních fondů. Z hlediska formální úplnosti je posuzována kompletnost žádosti o dotaci a jejích příloh dle požadavků uvedených v dokumentaci pro žadatele. Kritéria budou směřovat k naplnění zejména strategického cíle IV NSRR Vyvážený rozvoj území. Při výběru projektů bude kladen důraz na dopad projektu na rovné příležitosti a na životní prostředí. V případě negativního dopadu projektu na životní prostředí daný projekt nebude vybrán. 79

81 4.7.4 FINANČNÍ ŘÍZENÍ Finanční řízení ROP Střední Morava vychází z metodik: Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období s platností od 1. ledna 2007 (dále jen Metodika finančních toků a kontroly) Metodiky certifikace výdajů pro programové období s platností od 1. ledna 2007 metodik ÚRR Střední Morava. Systém finančních toků prostředků z rozpočtu EU (SF) u ROP Střední Morava je založen na principu financování žádostí o platbu z prostředků Regionální rady, která obdržela prostředky na financování podílu financovaného z rozpočtu EU (SF) z rozpočtu kapitoly MMR a podílu prostředků odpovídajícímu národnímu spolufinancování z rozpočtu kapitoly MMR a z rozpočtů krajů. Prostředky z rozpočtu EU (SF) jsou následně zpětně proplaceny PCO na účet správce kapitoly MMR. Finanční toky prostředků z rozpočtu EU probíhají v 5 obecných krocích mezi EU a RR: 1) Evropská komise stanoví celkový objem svého závazku na program a fond za programové období. 2) Po schválení programu zašle České republice na účet PCO zálohovou platbu. 3) Evropská komise zasílá průběžné platby a závěrečnou platbu České republice na účet PCO na základě žádostí doložených provedenou certifikací. 4) PCO provádí převody prostředků z rozpočtu EU do kapitoly státního rozpočtu MMR (dále jen SR). 5) MMR prostřednictvím své kapitoly SR uvolňuje prostředky SR, které mají být kryty z prostředků rozpočtu EU, do rozpočtu RR a to na základě vydaného Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Toto rozhodnutí je vydané podle zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, v platné znění. 80

82 Finanční toky mezi MMR, Regionální radou a příjemcem Vztah mezi MMR a Regionální radou je upraven Rozhodnutím o poskytnutí dotace vydaného Ministerstvem pro místní rozvoj, dále ustanoveními zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a Metodikou finančních toků a kontroly. Platby příjemcům probíhají formou zpětného proplacení příjemcem již uskutečněných výdajů. 1) Příjemce na základě uskutečněných výdajů vystavuje žádost v CZK o proplacení prostředků z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava (dále i RR) (odpovídající evropskému i národnímu podílu), přičemž žádost je předložena ke kontrole a schválení Řídícímu orgánu (dále i ŘO). 2) ŘO žádost příjemce schvaluje a dává pokyn finančnímu útvaru k provedení platby na účet příjemce 3) Finanční útvar provádí platbu z rozpočtu RR na účet příjemce 4) ŘO ROP Střední Morava na základě potvrzení od Finančního útvaru o provedených úhradách z rozpočtu RR vystavuje souhrnnou žádost o provedení platby prostředků z rozpočtu EU (SF) z účtu PCO do kapitoly MMR. 5) Souhrnná žádost o platbu je předána správci kapitoly MMR, který ji potvrzuje a následně předává PCO k proplacení. 6) PCO provádí kontrolu předložené souhrnné žádosti, její zaúčtování (rozhodným datem pro stanovení kurzu pro přepočet prostředků z CZK na EUR je datum zaúčtování PCO) a následně úhradu prostředků z rozpočtu EU (SF) do kapitoly MMR 7) PCO žádá po provedení certifikace EK o doplnění prostředků na jeho účtu 8) EK žádost odsouhlasí a zasílá prostředky na účet PCO Obligatorní zásady financování: ROP Střední Morava je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF). Každá jednotlivá prioritní osa může být financována pouze z jednoho strukturálního fondu. Finanční příspěvek ze strany EU v rámci ROP Střední Morava nepřesáhne 85 % celkových veřejných způsobilých výdajů projektu. Hranice 85 % znamená pouze maximální možný podíl, kterého může finanční podpora ze strany EU dosáhnout (viz obecné nařízení). 81

83 Pro předložení žádosti o platbu je nutné splnit podmínky specifikované v prováděcím dokumentu (Příručce pro žadatele/pro příjemce) HODNOCENÍ PROGRAMU EX-ANTE Ex-ante hodnocení ROP Střední Morava Pro zajištění efektivnosti pomoci Společenství ze strukturálních fondů bude v souladu s čl. 47 obecného nařízení zajištěno ex-ante hodnocení, mid-term hodnocení a ex-post hodnocení, navržená pro vyhodnocení dopadů a analýzu efektů na specifické strukturální problémy. Stanovisko ex-ante hodnotitele Ex-ante evaluace probíhala paralelně s tvorbou ROP Střední Morava a ve svých východiscích navazovala na výstupy ex-ante evaluace Národního rozvojového plánu a Národního strategického referenčního rámce (dále jen NSRR ). Souběžně s ex-ante evaluací probíhalo také posouzení vlivů operačního programu na životní prostředí (SEA), které je rovněž nedílnou součástí předběžného hodnocení strategických programových dokumentů. Výsledky a závěry ex-ante hodnocení ROP SM v období říjen - červen srpen 2007, částečná citace: Implementace a monitorování reflektuje jednak projednaný NSRR, tak i pozice EK vůči IOP a ROP Střední Morava. Doplnění některých částí o popis je přínosem pro přehlednost implementace operačního programu. Doplnění části přístupu k administrativní kapacitě implementace programu, včetně uvedení východiska, resp. popisu současného stavu k červnu 2007, tedy aktualizace programu je však příliš obecné. Schází zejména uvedení údaje a informací o realizačních dokumentech, zejména operačním manuálu a významu, který řídicí orgán klade v návaznosti na potřeby administrativních kapacit co do struktury, počtu a odbornosti zaměstnanců. HODNOCENÍ EX ANTE PROGRAMU SROP Hodnocení Společného regionálního operačního programu" bylo nedílnou součástí prací spojených se zpracováním Společného regionálního operačního programu, přičemž probíhalo souběžně s přípravou tohoto programového dokumentu. Předběžné hodnocení rovněž věcně a organizačně souvisí a navazuje na práce spojené 82

84 s dopracováním Národního rozvojového plánu ČR včetně předběžného dokumentu SROPu. V konečné ex-ante hodnocení bylo dosaženo vysokého stupně souladu mezi očekáváními hodnotitele a konečnou verzí SROP. Celkový hlavní závěry předběžného hodnocení jsou tyto: Hodnotitelský tým považoval předložený SROP za programový dokument zpracovaný v souladu s předpisy a pravidly platnými v evropské unii pro využívání prostředků ze strukturálních fondů a jako takový jej doporučil k realizaci. HODNOCENÍ ROP SM a SROP Závěry hodnocení ROP SM o Analytická část Socio-ekonomická analýza byla doplněna zejména o části cestovního ruchu a dopravy. Z analýzy jsou patrné, které problémy bude ROP Střední Morava řešit. SWOT analýzy byla rozšířena s tím, že zahrnuje i faktory, které jsou obsahem intervencí tématických operačních programů o Strategie Definovaná strategie programového dokumentu ROP Střední Morava byla rozšířena o důraz na synergické efekty operačního programu se zaměřením na koncentrovanost a posílení významu těchto efektů pomoci. o Indikátory a kvantifikace cílů Indikátorová soustava byla rozšířena a v zásadě odráží jak vazbu na NSRR, tak i globální a specifické cíle. o Implementace Kapitola obsahuje veškeré informace požadované legislativou ES, zejména obecným nařízením. Popis realizace v operačním programu byl rozšířen. Přetrvává nedostatek v popisu strategie v přístupu k administrativní kapacitě implementace programu, ale celkově lze však konstatovat, že kapitola o implementaci dává dostatečnou představu o realizaci operačního programu. 83

85 Závěry hodnocení dokumentu SROPu Analýza dosavadních výsledků a zkušeností uvedená v textu SROP splnila pouze částečně předpoklady s ní spojené. Za toto částečné naplnění však lze klást odpovědnost na celkový systém využívání a kontroly využívání finančních prostředků ze státního rozpočtu či jiných rozpočtových zdrojů v České republice. Socioekonomická analýza provedená v rámci SROP podpořila nastavení jednotlivých priorit a opatření v programovém dokumentu. SWOT analýzu uvedenou v programovém dokumentu bylo možné považovat za vhodnou. SROP měl přispět k rozvoji regionů. Implementační systém programového dokumentu byl poměrně komplikovaný. Nicméně názor hodnotitele byl takový, že může být implementační systém funkční. Horizontální témata byla ve SROP adekvátně zapracována. Hodnocení programového dokumentu ROP na období na základě zkušeností z předešlého programového období se týká této skutečnosti: Sociálně ekonomická analýza současně poskytla a identifikovala značné rozvojové příležitosti v oblasti ekonomických a sociálních aktivit ve velmi heterogenní struktuře. K nim patří například celý rejstřík podnikatelských aktivit a zlepšování parametrů, za nichž k podnikatelským aktivitám dochází. V prvé řadě je cestovní ruch, resp. turistický průmysl, sociální služby včetně synergických efektů v oblasti dopravy a služeb VÝZVA Č. 01/2007 ROP SM A JEJÍ PODMÍNKY PRO PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTOVÝCH ŽÁDOSTÍ Datum vyhlášení výzvy, Program, prioritní osy, oblasti podpory a podporované aktivity výzvy Datum vyhlášení: Program: Regionální operační program Střední Morava Prioritní osa: 1 Doprava Oblast podpory: 1.1 Regionální dopravní infrastruktura Podporované aktivity: Stavební úpravy a případné rozšíření, modernizace a výstavba souvislých úseků silnic II. a III. třídy a ve vazbě na ně i úseků místních a účelových komunikací (zajištění dostupnosti center a napojení hlavních silničních tahů) jedná se 84

86 především o modernizaci, stavební úpravy či jiné stavební změny pouze ve vazbě na upravené úseky II. a III. tříd je možné modernizovat, budovat či stavebně upravovat i úseky místních a účelových komunikací za účelem zajištění dostupnosti center a napojení na hlavní silniční tahy (dálnice, rychlostní komunikace, silnice I. třídy). Cíl programu: Zvýšení ekonomické vyspělosti, zlepšení konkurenceschopnosti regionu a životní úrovně jeho obyvatel ve svém komplexu. Cíl prioritní osy 1: Zajištění efektivní, flexibilní a bezpečné dopravní infrastruktury v rámci regionu soudržnosti Střední Morava a spolehlivé, kvalitní a integrované veřejné služby. Cíl oblasti podpory 1.1: Zajištění efektivní, flexibilní a bezpečné dopravní infrastruktury v rámci regionu soudržnosti Střední Morava. Oprávnění žadatelé/příjemci Kraje podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích ve znění pozdějších předpisů Organizace zřizované kraji dle 23 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpis. Místo a konečný termín pro předkládání projektových žádostí Obálky s projektovými žádostmi přijímají pracovníci oddělení řízení projektů na obou územních pracovištích Úřadu Regionální rady v Olomouci a Zlíně. Konečný termín pro předložení projektových žádostí je do 12:00 hod. Žadatelé předkládají projektovou žádost i s přílohami v zalepené obálce, která bude opatřena štítkem vygenerovaným z webové žádosti Benefit. Podmínky poskytnutí dotace Místo realizace projektů: Celé území regionu soudržnosti Střední Morava Maximální délka trvání projektu: Od do Minimální/maximální výše dotace: Minimální přípustná výše dotace na jeden individuální projekt je stanovena na 5 mil. Kč, maximální výše dotace činí 300mil. Kč. Typ operace: Pouze individuální projekty. 85

87 Doporučená struktura financování: Dotace (nevratná přímá pomoc) bude poskytnuta ze zdrojů EU resp. ERDF a státního rozpočtu, který představuje podíl národního spolufinancování v tomto poměru: Název finančního zdroje Podíl v % ERDF (Evropský fond pro regionální rozvoj) 85 Státní rozpočet České republiky 5 Vlastní zdroje žadatele budou činit minimálně 10% celkových způsobilých výdajů projektu. Alokace finančních prostředků na výzvu pro oblast podpory 1.1 Pro oblast podpory 1.1 je v rámci této výzvy stanovena předpokládaná finanční alokace ve výši 1684,2 mil. Kč. Pro přepočet na Kč byl použit kurz stanovený Rozhodnutím o poskytnutí dotace: 28,463 Kč/EUR. Informační zdroje Veškeré informace k předkládání projektových žádostí byly zveřejněny na webových stránkách a na úřední desce. Podrobnější informace jsou dále obsaženy v řídící dokumentaci k ROP Střední Morava VYHODNOCENÍ PODMÍNEK VÝZVY C. 01/2007 PRO PŘÍJEMCE PRO ZÍSKÁNÍ DOTACE V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007 AŽ 2013 Zdůvodnění výběru projektů doporučených k financování Kritéria pro výběr projektů v rámci hodnocení oblasti podpory vzhledem k tomu, že jde o projekty krajů a jeho organizací, budou při výběru projektů doporučených k financování zohledňovat především tří hlavní aspekty: 1. naplňování strategie a cílů stanovených programem a další prováděcí dokumentací, 2. efektivní a hospodárné vynakládání finančních zdrojů programu a 3. naplňování ukazatelů programu a prováděcího dokumentu. Rozdíly v projektech se projevily především v těchto oblastech: 86

88 o vnitřní výnosové procento Na posouzení ekonomické efektivnosti investice byl firmou Mott MacDonald Praha, spol. s r.o. zpracován expertní posudek. Jedním z posuzovaných kritérií bylo vnitřní výnosové procento. Aby projekt byl posouzen jako ekonomicky efektivní, muselo vnitřní výnosové procento dosáhnout hodnoty alespoň 3 %. Projekty s nižším vnitřním výnosovým procentem jsou z tohoto pohledu ekonomicky neefektivní. o Hospodárnost Dalším kritériem, kde se projekty výrazně odlišovaly bylo hledisko hospodárného vynakládání prostředků. Náklady na 1 km rekonstruované silnice se pohybovaly v rozmezí Kč. Náklady na 1 km nové silnice se pohybovaly v rozmezí Kč. Výpočtem byla u jednoho projektu dosažena extrémní hodnota Kč/ 1 km nové silnice. Na základě průměrných nákladů projektů Olomouckého a Zlínského kraje realizované ve Společném regionálním operačním programu byly stanoveny následující optimální hodnoty: - 15 mil. Kč na 1 km rekonstruované silnice, - 35 mil. Kč na 1 km nové silnice. o hodnota úspory času Jedním ze závazných ukazatelů ROP Střední Morava je zkrácení jízdní doby prostřednictvím realizovaných projektů v oblasti podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura. Přepočtem hodnot, ke kterým se zavázal ROP Střední Morava, byla zjištěna optimální hodnota časové úspory 388 Eur/ 1 mil. Kč dotace. Cílová hodnota úspory času v silniční dopravě v roce 2015 je EUR. Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) Cílová hodnota v roce 2015 je stanovena na 26 podpořených projektů. Naplnění indikátoru předloženými projekty: Projekty navržené ke schválení vedou k naplňování závazku programu ve výši 61,5 %. o Délka nových silnic II. a III. třídy celkem 87

89 Prostřednictvím projektů oblasti podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura má být v roce 2015 dosaženo 14 km nových silnic. Naplnění indikátoru předloženými projekty: Projekty navržené ke schválení vytvoří přibližně 1,03 km nové silnice. Tyto projekty vedou k naplňování závazku programu ve výši 7,4 %. o Délka rekonstruovaných silnic II. a III.třídy celkem Prostřednictvím projektů oblasti podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura má být v roce 2015 rekonstruováno 118 km silnic. Naplnění indikátoru předloženými projekty: Projekty navržené ke schválení zrekonstruují přibližně 32,5 km silnic. Tyto projekty vedou k naplňování závazku programu ve výši 27,5 %. V případě, že se závazná hodnota indikátoru poměrně sníží k požadované dotaci projekty navrženými ke schválení, je tato snížená hodnota indikátoru naplňována na 154 %. o kvalita zpracování předložených projektů Kvalita zpracování webové žádosti Benefit a studie proveditelnosti a jejich vypovídací schopnost se lišily i v rámci projektů předložených jedním příjemcem. Tento faktor však nebyl v porovnání s výše uvedenými zásadní. o Podmínky realizace projektových žádostí Vyhlášená výzva v některých aspektech nevedla odpovídajícím způsobem k tomu, že popis podmínek realizace projektů, anebo že nový způsob vyžadovaných podkladů v rámci žádosti k hodnocení a tím i snížené náročnosti na předkládané podklady vedl i k nedostatečně zpracované žádosti Benefir a studie proveditelnosti. o Vazba na popis problému a přínosy projektu Jedním ze základních principů dotační politiky je, aby podpořené projekty přinesly dostatečné přínosy vzhledem k poskytnutým finančním prostředkům, které řeší skutečné problémy. U projektů, kde není dostatečně popsán výchozí stav komunikace, může být v rámci předběžné kontroly vyžadována diagnostika tohoto stavu. 88

90 Podmínky pro podávávání projektových žádostí o poskytnutí dotace v souvislosti s programovými dokumenty ROP SM a SROP jsou přibližně srovnatelné s tím, že v rámci ROPu, nebude muset předložit žadatel tolik povinných příloh, jako tomu bylo v rámci programového dokumentu SROP. Například velkým ulehčením je, že žadatel nebude předkládat společně se žádostí stavební povolení neboť tento doklad bude stačit až při administraci Smlouvy o poskytnutí dotace. Viz Kapitola č. 8 Přílohy tabulka č. 2 Seznam (long list) projektových žádostí ROP SM Viz Kapitola č. 8 Přílohy tabulka č. 3 Seznam projektových žádostí SROP v programovém období týkající se prioritní osy č. 2 Viz Kapitola č. 8 Přílohy tabulka č. 4 Seznam(Shortlist) schválených projektových žádostí SROP Viz Kapitola č. 8 Přílohy tabulka č. 5 Seznam schválených projektových žádostí k poskytnutí SROP v programovém období týkající se prioritní osy č. 2 SROVNÁNÍ SEZNAMŮ (LONGLIST) PROJEKTOVÝCH ŽÁDOSTÍ ROP SM a SROP týkající se ROP SM prioritní osy 1 a oblasti podpory 1.1 Regionální dopravní Kraj infrastruktura, tabulka v mil. Kč Finanční alokace Indikativní alokace vyhlášená ve výzvě č. 01/ Počet předložených projektových žádostí / Počet schválených proj. žádostí Požadovaná dotace z ERDF předložené projektové žádosti Olomoucký 21/16 977,3 426,5 X X Zlínský 5/3 68,4 57,8 Celkem ,2 26/ ,7 484,3 Požadovaná dotace z ERDF projektové žádosti navržené ke schválení

91 Zdroj: interní materiály Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava týkající se SROP 4. kola výzvy pro prioritní osu pro 2 a Opatření priority 2.1 Rozvoj dopravy v regionech (dále jen 2.1 ) a týkající se Podopatření: Rozvoj regionální dopravní infrastruktury (dále jen ), Finanční plán (EUR) na roky (pro prioritní osu 2) CELKOVÉ VÝDAJE UZNATELNÉ VÝDAJE ZDROJE EU NÁRODNÍ VEŘEJNÉ ZDROJE SOUKROMÉ ZDROJE Zdroj: interní materiály Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava V rámci 4. kola výzvy byly vybrány projekty, které dočerpají zbývající finanční alokaci programovacího období Požadavek na kofinancování ze strukturálních fondů posledního schváleného projektu byl vzhledem k zůstatkové alokaci výrazně krácen, o tuto částku musí žadatel navýšit vlastní spolufinancování. To se odráží ve výše uvedené tabulce ve sloupci 6, kdy schválené projekty oproti finančnímu plánu budou spolufinancovány ve větší míře národními veřejnými zdroji. Dle údajů z monitorovacího systému MONIT v průběhu roku 2005 žádný projekt nepodal žádost o proplacení příspěvku ze strukturálních fondů. Informace o počtu projektů za SROP ke dni Zdroj: Průběh čerpání strukturálních fondů, Česká republika , Rámec podpory Společenství vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj Česká republika ke dni Viz kapitola č. 8 Přílohy, tabulka č. 3 Celkový přehled výdajů proplacených konečným příjemcům ke dni 31. lednu 2007 v mil. Kč. 90

92 5. NÁVRH NA VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ 5.1 UVEDENÍ VÝZNAMU REALIZOVANÝCH PROJEKTŮ SROP Pro ROP Střední Morava a potažmo řídicí orgán ROP Střední Morava představuje odpovídající zkušenost především praktická implementace Společného regionálního operačního programu (SROP). Tento program, pro který je územně uznatelné území celé ČR s výjimkou hlavního města Prahy, je financován z ERDF a Evropský sociální fond (dále i ESF). Jeho celková finanční alokace činila 454,3 mil. EUR, alokace pro region soudržnosti Střední Morava dosáhla úrovně 14,75 % celkové finanční alokace: SROP čtyři základní priority se stanovenou alokací: 1. Regionální podpora podnikání: 45, 138 mil. 2. Regionální rozvoj infrastruktury: 196, 999 mil. 3. Rozvoj lidských zdrojů v regionech: 92, 303 mil. 4. Rozvoj cestovního ruchu: 108, 086 mil. SROP se zaměřuje dominantně na aktivity, které spadají do pravomocí krajů a obcí a které zahrnují regionální podporu podnikání, regionální rozvoj infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů v regionech a rozvoj cestovního ruchu. Podpora ze SROP v rámci celé ČR vč. regionu soudržnosti Střední Morava byla významně poptávána. V rámci regionu soudržnosti Střední Morava převýšila významně poptávka po podpoře disponibilní alokaci; tento závěr se týká všech opatření a podopatření. Největší poptávka byla registrována pro podporu podopatření regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu, jejíž převis dosáhl osminásobku výše alokace; vysoký převis poptávky byl registrován i v případě dvou opatření zaměřených na infrastrukturu pro rozvoj lidských zdrojů v regionech a rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech. Méně intenzivní poptávka je zaznamenána v případě opatření podpory sociální integrace v regionech. 91

93 Porovnání uskutečněných výdajů za SROP předpoklad a skutečnost Zdroj: Průběh čerpání strukturálních fondů, Česká republika , Rámec podpory Společenství vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj Česká republika ke dni Podle učiněného průzkumu je nejslabším článkem či průvodním jevem intervence SROP v regionu soudržnosti Střední Morava ve fázi přípravy projektu a podávání žádosti: záležitost srozumitelnosti a komplikovanosti příruček, složitost práce s programem elektronické žádosti pro programové období (dále i ELZA), složitost administrativy, způsob financování a komplikovanost při udržitelnosti projektu v souladu s předem definovanými pravidly a podmínkami po celou dobu jeho realizace, poměrně nízká úroveň předkládaných projektů, jejich nekonkrétní zaměření, nízká úroveň studií proveditelnosti a CBA, největší bariéry byly pociťovány drobnými organizacemi a subjekty malými nestátními neziskovými organizacemi, malými obcemi a drobnými podnikateli. 92

94 Jako bezproblémové naopak bylo hodnoceno vypořádání majetkových vztahů a nalezení vhodného zpracovatele. Žebříček operačních programů Pro naznačení úspěšnosti jednotlivých operačních programů byl sestaven jednoduchý žebříček. Programy jsou seřazeny dle úspěšnosti ze tří hledisek. Vždy je sledován poměr dané kategorie vůči celkové alokaci Na základě pořadí v jednotlivých kategoriích je pak určeno celkové pořadí programu. Žebříček operačních programů Zdroj: Průběh čerpání strukturálních fondů, Česká republika , Rámec podpory Společenství vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj Česká republika ke dni Celkově se jako nejúspěšnější jeví SROP, následovaný OPI a OP RVMZ. Jako nejméně úspěšný se dá označit program OP RLZ, který skončil dle sledovaných hledisek vždy na posledním místě. Viz Kapitola č. 8 Přílohy, tabulka č. 7 Detailní informace o stavu jednotlivých operačních programů SROP ROP SM V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ Období let 2004 až 2006 ukázalo, že čerpání peněz ze strukturálních fondů je pro nás začátkem pro sběr prvních zkušeností a možností. To se odráží v dokumentaci ROP SM a v projektech, které jsou předkládány v prvních výzvách ROP Střední Morava. Podle reakcí žadatelů z minulého období bylo největším problémem zpětné proplácení uskutečněného projektu. Regionální rady se k proplácení stavějí jednotně, čili 93

95 financování zůstává zpětné, až po uhrazení vynaložených nákladů. ROP Střední Morava umožňuje žádat o platbu až čtyřikrát ročně na základě finančního plánu žadatele, který je přímo součástí webové žádosti Benefit 7. Novým prvkem při předkládání žádostí je i snížení počtu povinných příloh. Kromě studie proveditelnosti, dokladů o právní subjektivitě a podkladů pro ekonomické hodnocení žadatele není třeba pro hodnocení projektové žádosti více dodávat. Zbývající přílohy budou vyžádány poskytovatelem dotace až po zhodnocení projektových žádostí a následné jejich schválení Výborem Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava k poskytnutí dotace. Na základě prioritní osy č. 4 Technická pomoc ROP SM, budou podporovány aktivity na zvyšování informovanosti a kvalifikace žadatelů a příjemců. Jde zejména o pořádání různých forem kurzů, seminářů, školení, workshopů, vydávání brožur a publikací, poradenskou činnost, vytvoření internetových stránek. V programovém období na základě výše uvedeného, bude pro žadatele značným zjednodušením používání webové žádosti Benefit, prostřednictvím níž bude žadatel následně předkládat i žádosti o platbu a monitorovací zprávy. Díky centrálnímu úložišti webových žádostí se žadatel ke své žádosti dostane z jakéhokoli počítače s připojením k internetu. Významným prvkem zjednodušení implementace je, že řídicí orgán sídlí přímo v regionu soudržnosti. Tím je blíž žadatelům a úspěšným příjemcům. Veškerá komunikace s příjemci pak probíhá mnohem rychleji a pružněji. Od tohoto systému řídicí orgán očekává především zrychlení administrace žádostí o platbu. Pro úplnost informací o začínající implementaci Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava je ke dni níže uvedený stav uskutečněných výzev Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava: bylo již vyhlášeno 5 Výzev k předkládání projektových žádostí pro možnost poskytnutí dotace, zatím k tomuto datu nejsou uzavřeny žádné Smlouvy o poskytnutí dotace, probíhá administrace podaných projektových žádostí v rámci Výzvy č. 2, v souvislosti s Výzvou č. 1 probíhá administrace uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace u vyhlášených Výzev č. 3, 4 a 5 nadále trvá stanovený termín na podání projektových žádostí. 94

96 6. ZÁVĚR Rozhodnutím České republiky, stát se členem Evropské unie, otevřelo našemu státu a jeho regionům nové možnosti. Ve dnech 1. května 2005 a došlo k významným posledním velkým událostem Evropské unie, proběhlo její již páté a šesté rozšíření. Uvedená rozšíření Evropské unie EU -25 a EU - 27 se velice liší od předchozích etap, jimiž rozšiřování zatím procházelo. Nikdy v minulosti nebyl počet uchazečů o členství tak veliký a nikdy také nebyla jejich ekonomická úroveň tak hluboko pod průměrem Unie, jako je tomu nyní. Společný HDP nových členských zemí představuje jen kolem 5 % celkového HDP EU. Po vstupu do EU se otevřely další možnosti finanční pomoci pro ČR a její regiony tak, jak jsem již uvedla v kapitole 4 Výsledky práce této diplomové práce. Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU disponuje několika finančními nástroji, které pomáhají regionům v zajištění jejich udržitelného rozvoje. Cílem této evropské integrace je postupně odstraňovat bariéry mezi členskými státy, vytvořit jednotný vnitřní trh a měnovou unii, zajistit hospodářskou prosperitu a růst životní úrovně obyvatel všech členských zemí. V diplomové práci jsem si vytýčila a snažila se splnit hlavní cíl - popsat vliv čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie na regionální rozvoj v rámci regionu soudržnosti Střední Morava s akcentem na Zlínský kraj. Současně cílem mé práce bylo zaměření na možnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU nabízejících se České republice jako členu Evropské unie. V souvislosti s implementací programového dokumentu je stanovená nová finanční perspektiva - Národní spolufinancování. Veřejné rozpočty ČR budou tedy muset v letech vydat minimálně 4,7 mld. EUR, aby mohla ČR vyčerpat maximální alokaci, kterou bude mít k dispozici pro programové období Schopnost zajistit dostatek prostředků veřejných rozpočtů na spolufinancování SF a FS analyzuje pravidelně Ministerstvo financí. Na základě takové analýzy rozhodla vláda dne 14. prosince 2005 (usnesení vlády č. 1618), že spolufinancování je prioritou při přípravě rozpočtů. Analýza byla aktualizována na podzim roku 2006, kdy už jsou známy jednak přesné alokace pro ČR na jednotlivé roky, ale i přesnější rozdělení na operační programy i na jejich prioritní osy. Přestože současná analýza předpokládá, že 95

97 bude nutné vynaložit podstatě nižší objem prostředků z veřejných rozpočtů než ta předchozí (především dosažení nižší povinné míry spolufinancování z národních zdrojů), dospěla ke stejným závěrům: nutnost prohloubit reformu veřejných financí a změnit trend nárůstu mandatorních výdajů, přesun priorit v rámci výdajů na hospodářskou a sociální soudržnost na oblasti spolufinancované ze SF a FS, to bude podporovat koordinované plánování evropských i národních programů a národní programy budou podporovat jen ty oblasti, které nelze spolufinancovat z evropských zdrojů. Aktualizovaná analýza byla usnesením č schválena vládou ČR dne 30. listopadu Podařilo se mi popsat zkušenosti z programového období a jak jsou tyto zkušenosti a poznatky aplikovány zejména do činnosti řídícího orgánu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava na roky v souvislosti s přípravou řídících dokumentů a dále v rámci administrace projektových žádostí, Smlouvy o poskytnutí dotace, žádostí o platbu a monitorovacích zpráv i v rámci doby udržitelnosti. V tomto programovacím období můžeme podle očekávání očekávat narůst počtu žadatelů o dotaci, ale i zvýšení počtu projektů. Zvyšuje se přitažlivost České republiky a jednotlivých regionů pro zahraniční investory, což vytváří předpoklady pro další příliv zahraničních investic. Urychlí se modernizace českého průmyslu. ČR má možnost intenzivněji využívat v rámci Unie své komparativní výhody, zejména kvalifikovanou pracovní sílu. Se zrychlením hospodářského růstu bude spojen rychlejší vzestup životní úrovně, úrovně spotřeby a zlepšení životních podmínek obyvatelstva. Zrychlení hospodářského rozvoje přinese růst mezd, vytvoří nová pracovní místa. Ekonomická pomoc EU přispěje k urychlení ekonomického rozvoje České republiky, k vyrovnávání její ekonomické úrovně s vyspělejšími státy Unie a zároveň přispěje k vyrovnání ekonomické úrovně jednotlivých regionů v ČR. Níže uvádím návrh na využití výsledků diplomové práce. Jedná se o konkrétní aktivity statutárního města Zlín a Zlínského kraje prostřednictvím čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU: 96

98 Zhruba devět miliard korun výrazně promění tvář měst a obcí ve Zlínském kraji. Jde o peníze, které by měly přijít do Zlínského kraje v následujících sedmi letech z fondů Evropské unie. Samosprávy jednotlivých regionů mají své priority zohledněny ve svých programových dokumentech. Podle slov náměstka primátorky statutárního města Zlín Miroslava Hladíka, částečná citace: Například ve Zlínském kraji půjde 150 miliónů korun na výstavbu dopravního terminálu, dopravní obslužnosti regionu a opravu komunikací. Dále bude zájem směřovat 50 miliónů korun na úpravu zoologické zahrady v Lešné u Zlína a za 30 miliónů se vybudují cyklostezky a cyklotrasy. Dalšími finančními prostředky by chtěla samospráva regionu oživit bývalý svitovský areál a zrealizovat dostavbu Kongresového centra. Nemalé plány mají také největší města regionu. Zlín předpokládá, že v období do roku 2013 získá z evropských fondů celou miliardu. Jednou z priorit je obchvat čtvrti Zálešná, který nás napojí na dálniční síť. Další dotace by měla pomoci oživit centrum města, tedy náměstí Míru i svitovský areál, naznačil náměstek zlínské primátorky Miroslav Hladík. V obou případech požádá radnice o zhruba tři sta milionů korun, a stejnou částku by chtěla dostat na veřejnou dopravu, tedy například na investice do nových vozů či infrastruktury. Ve Zlínském kraje podle výše uvedeného deníku jsou aktivity následující: Zažádali jsme například o dotace na opravy silnic v Bystřici pod Hostýnem nebo Uherském Ostrohu. V obou případech ve výši asi pětadvaceti milionů korun, uvedl mluvčí krajského úřadu Zlínského kraje Patrik Kamas. Dálší naše aktivita se týká akvaparku. Dále ve Zlínském kraji za celé šestileté období by pak mohlo být s pomocí zhruba 2,5 miliardy korun z Regionálního operačního programu opraveno na 135 kilometrů krajských komunikací a 55 mostů. V polovině prosince tohoto roku budou vyhlášeny další výzvy a z nich by chtěl Zlínský kraj čerpat peníze třeba na rozvoj cestovního ruchu. Konkrétní projekty však zatím Zlínský kraj nejsou známy. Ještě větší příliv peněz z Regionálního operačního programu střední Morava očekává Vsetín. Mělo by jít skoro o 1,5 miliardy. Nedá se říct, jak budeme úspěšní, ale jsme připraveni. Týkat se to bude mimo jiné opravy koupaliště u průmyslovky nebo lidového domu. Také chceme rozšířit počet nízkopodlažních autobusů, sdělila mluvčí tamní radnice Eva Stejskalová. Ve Vsetíně se zase chystají projekty na opravu vlakového nádraží a koupaliště, výměnu autobusů městské hromadné dopravy či 97

99 obnovení lidového domu. Celkově mají Vsetínští v plánu akce za více než jednu miliardu korun. Také Uherské Hradiště se rozhodlo potěšit plavce, a to rekonstrukcí tamního akvaparku. Podané jsou již žádosti o dotaci na zateplení Základní školy na ulici Sportovní nebo renovaci Klubu kultury a další se připravují, oznámila mluvčí města Petra Vaďurová Zemčíková. Stovky milionů korun by měly z Evropy přitéct do uherskohradišťského rozpočtu. Nejsme schopni uvést přesnou částku, protože to ještě není úplně propočítané. Vyčleněno je do roku 2013 celkem třicet priorit. Patří mezi ně konverze bývalých kasáren nebo rekonstrukce Masarykova náměstí a Nádražní ulice, sdělila mluvčí tamní radnice Zemčíková. V Uherském Hradišti už připravují podklady pro žádosti o peníze na rekonstrukcí a dostavbu plaveckého areálu, úpravy vodní cesty Baťův kanál, nebo obnovu historického jádra města. Tyto projekty jsou v různých fázích přípravy, u některých je prozatím jen záměr. Uvedla mluvčí uherskohradišťské radnice Petra Vaďurová Zimčíková. V Kroměříži bude jednou z nejzásadnějších změn, které podpoří evropské peníze, úprava Hanáckého náměstí. Nynější asfaltový povrch prý nahradí zeleň. Budeme chtít přibližně šedesát milionů korun. Až osmdesáti miliony by mohla Unie podpořit rekultivaci skládky v Lutopecnách a stejnou částkou i opravu zimního stadionu, uvedl příklady několika připravovaných žádostí o dotace mluvčí města Pavel Zrna. Dále by chtěli kroměřížští získat peníze třeba na oživení panelových sídlišť, vytvoření cyklostezky Kroměříž - Kvasice a také na mnoho menších projektů. Také v Kroměříži by z peněz od Evropské unie zaplatili opravu zimního stadionu, regeneraci panelových sídlišť nebo obnovu Hanáckého náměstí. Žádost bychom chtěli podat ještě letos, sdělil kroměřížský starosta Miloš Malý. Na závěr je třeba uvést, že vliv na čerpání finančních prostředků na rozvoj regionu je jednoznačně kladný. Hlavní cíl strukturální politiky EU v programovacím období zajištění posilnění hospodářské a sociální soudržnosti, podpora konkurenceschopnosti, snížení nerovností rozvoje předmětného regionu je průběžně monitorován a hodnocen řídícími orgány jednotlivých Regionálních rad regionů soudržnosti a Evropskou komisí.. 98

100 7. POUŽITÁ LITERATURA BELAJOVÁ, A. - FÁZIKOVÁ, M. Regionálna ekonomika Vydavatelstvo: SPU Nitra ISBN X. BLAŽEK, J. - UHLÍŘ, D Teorie regionálního rozvoje. Vydala: Univerzita Karlova v Praze. ISBN GaREP, spol. s r.o Socioekonomický rozvoj regionů v ČR, Vydala: Společnost pro regionální ekonomické poradenství ve spolupráci s experty z vysokých škol. Brno. JEŽEK, J Prostorová a regionální ekonomika. Skripta vydaly: Fakulty právnické Západočeské university v Plzni. MAIER, G. - TÖDTLING F Regionálna a urbanistická ekonomika Vydala: ELITA. Bratislava. ISBN MAIER, G. - TÖDTLING F Regionálna a urbaniastická ekonomika 2. Vydala: ELITA. Bratislava. ISBN MAREK, D. - KANTOR, T Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Brno. Vydala: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister Principál. ISBN VERHEUGEN, G Nová definice malých a středních podniků. Uživatelská příručka vydaná: Evropskou komisí. Brusel CS BW. WOKOUN, R. - GROSPIČ J. - KADEŘÁBKOVÁ J. - KOUŘILOVÁ J. - MATES P. - POSTRÁNECKÝ J. - SLEPIČKA A. - SVOBODA K. - TOTH P. - TRHLÍKOVÁ Z Úvod do regionálních věd a veřejné správy, Vydala Praha Edice JUSTIS. ISBN WOKOUN, R Česká regionální politika v období vstupu do EU. Vydala: VŠE Praha. ISBN DOKUMENTY A LEGISLATIVA NA EVROPSKÉ ÚROVNI: Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999, OJ L 210, (dále jen Obecné nařízení ) 99

101 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení Nařízení (ES) č. 1783/1999, OJ L 210, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení Nařízení (ES) č. 1784/1999 Nařízení komise č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na vnitrostátní regionální investiční podporu Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne , kterým se stanoví prováděcí pravidla k Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (dále jen Prováděcí nařízení ) Pokyny k regionální podpoře na období , OJ C 54, Rozhodnutí Rady ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost (2006/702/ES) Společně k růstu a zaměstnanosti: Nový začátek lisabonské strategie (sdělení předsedy EK zasedání Evropské rady) Strategické obecné zásady Společenství (SOZS) Třetí zpráva o pokroku v oblasti soudržnosti: K novému partnerství pro růst, zaměstnanost a soudržnost DOKUMENTY A LEGISLATIVA NA NÁRODNÍ ÚROVNI: Dopravní politika České republiky pro léta , červenec 2005 Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů (dále i SF), CF a EFF pro programové období Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy v ČR, leden 2005 Národní strategický referenční rámec ČR Národní rozvojový plán ČR Národní lisabonský program / Národní program reforem České republiky Strategie podpory dopravní obsluhy území, 2006 Strategie udržitelného rozvoje ČR 100

102 Strategie regionálního rozvoje ČR Strategie hospodářského růstu ČR Usnesení vlády ČR č. 235/1998 o Zásadách regionální politiky vlády (v aktuálním znění) Usnesení vlády ČR č. 1242/2004 k návrhu Strategie udržitelného rozvoje České republiky Usnesení vlády ČR č. 984/2005 k návrhu Strategie hospodářského růstu České republiky Usnesení vlády ČR č. 730/1998 o Programu obnovy venkova Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 490/2003 Sb., o vydání Klasifikace územních statistických jednotek (ČR-NUTS) DOKUMENTY NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI Důležité dokumenty Zlínského kraje: Analýza malých a středních podniků /dále i MSP) Zlínského kraje 2002 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ZK, 2006 Dlouhodobý plán účinnější podpory památkové péče ve ZK do roku 2010 Integrovaný dopravní systém ve Zlínském kraji 2003 Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území ZK, 2004 Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny ZK 2004 Plochy pro podnikání velikostní kategorie 0,5 5,0 ha 2005 Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje - červen 2002 Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší ZK, září 2004 Program rozvoje cestovního ruchu a jeho aktualizace, 2004, 2006 Sociálně demografická analýza Zlínského kraje, 2004 Územně energetická koncepce, 2004 Výběr ploch pro umístění strategických průmyslových zón 2005 Územní prognóza 2005 Územní plány velkých územních celků Zlínské aglomerace a Beskyd,

103 8. PŘÍLOHY PŘÍLOHY OBRÁZKŮ 1. Implementační schéma orgánů ČR a EU v rámci ROP Střední Morava PŘÍLOHY TABULEK 2. Seznam (long list) projektových žádostí ROP SM 3. Seznam projektových žádostí SROP v programovém období týkající se prioritní osy č Seznam(Shortlist) schválených projektových žádostí ROP SM 5. Seznam schválených projektových žádostí k poskytnutí SROP v programovém období týkající se prioritní osy č Celkový přehled výdajů proplacených konečným příjemcům ke dni 31. lednu 2007 v mil. Kč 7. Detailní informace o stavu jednotlivých operačních programů SROP

104 PŘÍLOHY OBRÁZKŮ 1. Implementační schéma orgánů ČR a EU v rámci ROP Střední Morava Legenda: o V rámci těchto činností se jedná zejména o: ŘO ROP Střední Morava vyhlašuje výzvy k předkládání projektových žádostí ŘO ROP Střední Morava uzavírá smlouvy o poskytnutí dotace Územní pracoviště ŘO ROP Střední Morava předkládají formuláře F1 Žádost o platbu a formuláře F2 Prohlášení o schválení a příkaz k proplacení způsobilých výdajů projektu o V rámci těchto činností se jedná zejména o: 103

105 Žadatelé předkládají projektové žádosti Územní pracoviště ŘO ROP Střední Morava vypracovávají smlouvy o poskytnutí dotace Příjemci předkládají monitorovací zprávy o realizaci projektů Příjemci předkládají žádosti o platbu Územní pracoviště ŘO ROP Střední Morava provádí kontroly realizovaných projektů o V rámci těchto činností se jedná zejména o: ŘO ROP Střední Morava předkládá Finančnímu útvaru formuláře F1 Žádost o platbu a formuláře F2 Prohlášení o schválení a příkaz k proplacení způsobilých výdajů projektu Finanční útvar informuje ŘO ROP Střední Morava o provedení platby příjemci V rámci těchto činností se jedná zejména o: Převod prostředků z rozpočtu Regionální rady na účet příjemce Převod neoprávněně vyplacených prostředků + sankce na speciální účet V rámci těchto činností se jedná zejména o: ŘO ROP Střední Morava předkládá MMR Souhrnnou žádost o platbu V rámci těchto činností se jedná zejména o: MMR provede kontrolu a potvrzení Souhrnné žádosti o platbu MMR požádá PCO o převod prostředků na příjmový účet správce kapitoly MMR PCO provede kontrolu správnosti a převede finanční prostředky na příjmový účet správce kapitoly MMR ŘO ROP Střední Morava předkládá MMR zprávy o realizaci programu V rámci těchto činností se jedná zejména o: Certifikace výdajů V rámci těchto činností se jedná zejména o: MMR provede kontrolu a potvrzení Souhrnné žádosti o platbu MMR požádá PCO o převod prostředků na příjmový účet správce kapitoly MMR MMR převede finanční prostředky na účet Regionální rady Převedení neoprávněně proplacených prostředků při zjištění nesrovnalostí 104

106 V rámci těchto činností se jedná zejména o: PCO vypracovává žádost o platbu a předkládá ji EK Evropská komise převádí finanční prostředky na účet PCO V rámci těchto činností se jedná zejména o: ŘO ROP Střední Morava předkládá Evropské komisi zprávy o realizaci programu V rámci těchto činností se jedná zejména o: MMR předkládá EK zprávy informace o poskytování pomoci EU ČR a to v rámci věcného a finančního monitoringu MMR předkládá EK strategické zprávy a to dle čl. 29 obecného nařízení. 105

107 PŘÍLOHY TABULEK 2. Seznam (long list) projektových žádostí ROP SM Přehled předložených projektových žádostí celkem: 26 Registrační číslo projektových žádostí Název projektových žádostí Název žadatele CZ.1.12/1.1.00/ Silnice II/436 Tršice průtah Olomoucký kraj CZ.1.12/1.1.00/ CZ.1.12/1.1.00/ CZ.1.12/1.1.00/ CZ.1.12/1.1.00/ CZ.1.12/1.1.00/ III/46319 Velký Týnec rekonstrukce průtahu Silnice III/4468 Štěpánov, most napřímení silnice Silnice II/444, II/446 a MK Uničov okružní kř. Loučany Náměšť na Hané rekonstrukce silnice II/457 Travná rekonstrukce mostů ,03,04 CZ.1.12/1.1.00/ Silnice III/57011 Lutín ul. J. Sigmunda CZ.1.12/1.1.00/ Silnice II/495: Uherský Ostroh, průtah CZ.1.12/1.1.00/ Silnice II/150: Bystřice pod Hostýnem, průtah CZ.1.12/1.1.00/ Silnice II/150: Bystřice pod Hostýnem Olomoucký kraj Olomoucký kraj Olomoucký kraj Olomoucký kraj Olomoucký kraj Olomoucký kraj Ředitelství silnic Zlínského kraje, p.o. Ředitelství silnic Zlínského kraje, p.o. město Bystřice pod Hostýnem CZ.1.12/1.1.00/ Silnice II/495: Uherský Ostroh město Uherský Ostroh CZ.1.12/1.1.00/ III/4384, III/4387 Všechovice Olomoucký kraj okružní křižovatka CZ.1.12/1.1.00/ Silnice III/4432 Velká Bystřice - Olomoucký kraj průtah CZ.1.12/1.1.00/ III/4446 Mohelnice ul. Zábřežská, II. Etapa Olomoucký kraj Silnice II/446, III/44629 Šumvald CZ.1.12/1.1.00/ Břevenec Olomoucký kraj CZ.1.12/1.1.00/ Silnice II/444 Mohelnice - Stavenice CZ.1.12/1.1.00/ Rekonstrukce silnice III/37322 Loštice průtah CZ.1.12/1.1.00/ CZ.1.12/1.1.00/ CZ.1.12/1.1.00/ CZ.1.12/1.1.00/ III/4451 a III/4456 Paseka hr.kraje Rekonstrukce silnice II/437 Lipník Přáslavice III/36618 a III/36620 H. Štěpánov- Konice Rekonstrukce silnice III/44016 Bělotín Špičky Olomoucký kraj Správa Olomouckého kraje Správa Olomouckého kraje Správa Olomouckého kraje Správa Olomouckého kraje Správa Olomouckého kraje silnic silnic silnic silnic silnic 106

108 CZ.1.12/1.1.00/ CZ.1.12/1.1.00/ CZ.1.12/1.1.00/ CZ.1.12/1.1.00/ CZ.1.12/1.1.00/ Rekonstrukce silnice II/438 Opatovice průtah Rekonstrukce silnice III/37354 H. Štěpánov - Pohora Rekonstrukce sil. III/37726, III/37727 Protivanov - Niva Rekonstrukce silnice III/4335 Hradčeny - Kobeřice Oprava a rozšíření komunikací Roštín Správa Olomouckého kraje Správa Olomouckého kraje Správa Olomouckého kraje Správa Olomouckého kraje obec Roštín silnic silnic silnic silnic Zdroj: interní materiály Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava 107

109 3. Seznam projektových žádostí SROP v programovém období týkající se prioritní osy č. 2 Zdroj: Průběžná souhrnná zpráva o realizaci programu za rok 2005, materiál Monitorovacího výboru SROP 108

110 4. Seznam(Shortlist) schválených projektových žádostí ROP SM Výborem Regionální rady k poskytnutí dotace v souvislosti s Výzvou č. 01/2007 Regionální Rady regionu soudržnosti Střední Morava, týkající se prioritní osy č. 1 Doprava a hodnocení procesu administrace těchto projektových žádostí. 109

111 Zdroj: interní materiály Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava 5. Seznam (Shortlist) schválených projektových žádostí k poskytnutí SROP v programovém období týkající se prioritní osy č. 2 Zdroj: Průběžná souhrnná zpráva o realizaci programu SROP za rok 2005, materiál Monitorovacího výboru SROP 110

112 6. Celkový přehled výdajů proplacených konečným příjemcům ke dni 31. lednu 2007 v mil. Kč Z níže uvedených údajů vyplývá, že do bylo ve SROP vynaloženo na realizaci jednotlivých projektů celkem z veřejných zdrojů. To znamená, že uvedené výdaje byly již skutečně vyplaceny konečným příjemcům, případně je konečný příjemce uhradil z vlastních zdrojů a požádal o jejich refundování. Pokrok dosažený v proplácení projektů realizovaných ve SROP v roce 2006 mimo jiné dokládá i srovnání částky, která byla vynaložena na realizaci projektů v období od , která činí Ze zdrojů EU bylo od do konečným příjemcům skutečně proplaceno ,68 2., z toho ,71 z ERDF a ,97 z ESF. Program Předpoklad Skutečnost Žádáno od Alokace Uzavřené Alokace - - EK smlouvy/ uskutečněn Uskutečněn záloha (v 2005 Rozhodnutí é výdaje é výdaje mil. Kč) Cíl 1 SROP , , , , , ,7 OP RLZ 9 029, , , , , ,3 OP PP 7 435, , , , , ,3 OP I 6 954, , , , , ,4 OP RVMZ 4 816, , , , , ,6 Celkem Cíl , , , , , ,2 CÍL 2 a 3 JPD , , ,0 712,6 749,3 737,9 JPD , , ,5 288,7 294,0 544,4 Celkem Cíl 2 a , , , , , ,2 Iniciativy Společenství ČR-Polsko 467,6 330,9 475,3 100,4 100,4 175,5 EQUAL 865,0 576,0 919,4 254,9 218,9 271,7 Celkem SF , , , , , ,7 Fond soudržnosti , , , , ,4 Čerpání prostředků ze SF v rámci OP k 31. lednu 2007 v mil. Kč (Zdroj: MMR). 7. Detailní informace o stavu jednotlivých operačních programů 111

113 Společný operační program (SROP) je financován ze dvou různých fondů ESF (opatření 3.2 a 3.3) a ERDF (ostatní opatření). Průběh čerpání v rámci programu se však u obou fondů liší. Zatímco čerpání v rámci ERDF se dá označit jako velmi úspěšní, čerpání z ESF je spíše pomalejší, což souvisí s charakterem velkého počtu drobných neinvestičních projektů. Detailní pohled na SROP přináší níže uvedená tabulka. Zdroj: Průběh čerpání strukturálních fondů, Česká republika , Rámec podpory Společenství vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj Česká republika ke dni Ke dni byly žádosti o platbu od konečného příjemce ve výši ,1 mil. Kč, což znamená nárůst oproti minulému měsíci o 197,8 mil. Kč, z těchto prostředků bylo připraveno k certifikaci ,7 tis. (10 017,6 mil. Kč). 112

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

VŠFS Kombinované studium Letní semestr 2011 Most

VŠFS Kombinované studium Letní semestr 2011 Most VŠFS Kombinované studium Letní semestr 2011 Most Evropská komise připraví legislativu Pravidla pro využívání prostředků v rámci jednotlivých fondů Nařízení schvaluje Evropský parlament a Rada EU Rada EU

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

RPS/CSF Budoucnost politiky HSS 2007-13 Česká republika 2004>2006

RPS/CSF Budoucnost politiky HSS 2007-13 Česká republika 2004>2006 Tento projekt je financován z finančních prostředků Evropské unie RPS/CSF Budoucnost politiky HSS 2007-13 Česká republika 2004>2006 Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Externí expert Ministerstvo pro místní rozvoj

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Strukturální politika EU

Strukturální politika EU Strukturální politika EU Vědomé zásahy regulativní povahy do autonomního fungování tržních sil Cíl: Dosáhnout strukturálních změn, které by trh sám vytvořil buď příliš pozdě nebo vůbec Zabránit takovému

Více

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod 7 let ROP JV 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Závěrečné výzvy programového období 2007 2013 Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod IROP Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2 Podpora udržitelného cestovního ruchu Celkem podpořeno 4 projektů

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Kultura a strukturální fondy

Kultura a strukturální fondy Kultura a strukturální fondy 9. Prosince 2005 Pražské Kongresové centrum Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Sekretariát ŘKV (odbor Rámce podpory Společenství) Harmonogram EU Únor 2004: Návrh finanční perspektivy

Více

Fondy EU programovací období 2007 2013 v ČR

Fondy EU programovací období 2007 2013 v ČR Fondy EU programovací období 2007 2013 v ČR Programovací období 2007-2013 z pohledu podnikatele Datum: Místo: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1 Finanční prostředky

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR

Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR Strukturální fondy Strukturální fondy Evropské unie jsou spravovány Evropskou komisí a slouží k financování strukturální pomoci Společenství,

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 26. 3. 2009 petr.leistner@mpsv.cz 1 Cíle EU pro léta 2007-13 1. Konvergence 2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 3. Evropská územní spolupráce Petr.leistner@mpsv.cz

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Komunitně vedený místní rozvoj a podpora venkova v období 2014-20. Mgr. Jelena Kriegelsteinová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Komunitně vedený místní rozvoj a podpora venkova v období 2014-20. Mgr. Jelena Kriegelsteinová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Komunitně vedený místní rozvoj a podpora venkova v období 2014-20 Mgr. Jelena Kriegelsteinová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚZEMNÍ DIMENZE Koncentrace (zacílení) prostředků programů ESI fondů do specifických

Více

RPS/CSF. Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství. Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství

RPS/CSF. Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství. Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství RPS/CSF Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství Politika HSS EU 2007-13 3 nové cíle: Konvergence Regionální konkurenceschopnost

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

Základní charakteristika programovacího období 2007-2013

Základní charakteristika programovacího období 2007-2013 Evropské fondy Aktuálně pomocná ruka k evropským dotacím pro firmy a živnostníky Základní charakteristika programovacího období 2007-2013 Finanční prostředky ze SF a FS v ČR v období 2007 2013 Strukturální

Více

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Ing. Oldřich Vlasák místopředseda Svazu pro evropské záležitosti Celostátní finanční konference 4. prosince

Více

PROGRAMOVÉ DOKUMENTY POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007 2013

PROGRAMOVÉ DOKUMENTY POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007 2013 PROGRAMOVÉ DOKUMENTY POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007 2013 Marek Jetmar Příspěvek stručně charakterizuje základní dokumenty hospodářské a sociální

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Evropské fondy 2014 2020: Příprava Dohody o partnerství a její možné důsledky pro ochranu životního prostředí. www.bankwatch.org

Evropské fondy 2014 2020: Příprava Dohody o partnerství a její možné důsledky pro ochranu životního prostředí. www.bankwatch.org Evropské fondy 2014 2020: Příprava Dohody o partnerství a její možné důsledky pro ochranu životního prostředí Kohehezní a strukturální fondy příprava období 2014-20 Rizika a příležitosti pro ŽP v příštích

Více

Strukturální EU fondy 2007-2013

Strukturální EU fondy 2007-2013 Strukturální EU fondy 2007-2013 Andrea Kožuchov uchová 31.10.2007 Equica Poradenská společnost Specializace na projektové a procesní řízení EPMS Equilibrium Project Management Solutions Vlastní metodika

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Význam hodnocení a vedení indikátorů, problémy a nejasnosti

Význam hodnocení a vedení indikátorů, problémy a nejasnosti Název: Školitel: Význam hodnocení a vedení indikátorů, problémy a nejasnosti Prof. Ing. René Kizek, Ph.D. Datum: 28. 11. 2013 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.4.00/31.0023 Název projektu: Partnerská síť centra

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS LEDEN 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci STAV PRAVIDLA N+3 / N+2

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci STAV PRAVIDLA N+3 / N+2 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci STAV PRAVIDLA N+3 / N+2 ÚNOR 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 E-mail:

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

Programovací období 2007-2013 z pohledu podnikatele

Programovací období 2007-2013 z pohledu podnikatele Evropské fondy Aktuálně pomocná ruka k evropským dotacím pro firmy a živnostníky Programovací období 2007-2013 z pohledu podnikatele Finanční prostředky ze SF a FS v ČR v období 2007 2013 Strukturální

Více

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Odbor informování o evropských záležitostech ÚV ČR Organizačně součástí Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády České republiky

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Seminář epraha 28. března 2007

Seminář epraha 28. března 2007 Seminář epraha 28. března 2007 Informační společnost v Praze a fondy EU pro období 2007-2013 Jindřich Kratochvíl, Devoteam s.r.o. C O N N E C T I N G B U S I N E S S & T E C H N O L O G Y Úvod: Skupina

Více

Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje. Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje. Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR PŘÍKLADY PROJEKTŮ ALOKACE NA PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 - 18,9% 26,69 mld. 21,64

Více

II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013

II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013 II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013 Příloha č. 12 HODNOCENÍ STAVU REALIACE EVROPSKÉ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE (stav k 30. 9. 2012) OP Přeshraniční spolupráce Prostředky alokované

Více

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR Organizačně součástí Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády

Více

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy Budoucnost cestovního ruchu v regionech z pohledu krajské samosprávy Ing. Jindřich Ondruš předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro cestovní ruch člen Rady Zlínského kraje Vznik krajů subjekty odpovídající

Více

Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí. Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava

Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí. Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava Svaz měst a obcí ČR Hájíme zájmy všech velikostních kategorií měst a

Více

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (2007 2013)

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (2007 2013) Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (2007 2013) Obsah prezentace Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Příprava OP LZZ (vývoj, harmonogram) Popis OP LZZ Prioritní osy OP LZZ Finanční

Více

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Mgr. Robert Veselý Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 20. listopadu 2014, Ústí nad Labem 2 Aktuální stav přípravy 2014 2020 EU legislativa

Více

Aktuální stav příprav programového období

Aktuální stav příprav programového období Aktuální stav příprav programového období 2014 2020 Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Regionální rozvoj mezi teorií a praxí 5 29. května 2014, Pardubice PŘÍKLADY PROJEKTŮ ALOKACE NA

Více

Využívání fondů EU - příprava na programovací období 2007-2013

Využívání fondů EU - příprava na programovací období 2007-2013 Využívání fondů EU - příprava na programovací období 2007-2013 Mgr. Ivana Krůželová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Využívání fondů EU v období 2004-2006 Alokace 2004 Alokace 2004-2006 Stav k 1.11.2006

Více

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP)

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) ORIENTAČNÍ FINANČNÍ RÁMEC REGIONÁLNÍCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ A JEDNOTNÉHO PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU PRO OBDOBÍ 2004 2006 (Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) Počínaje rokem vstupu

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci STAV PRAVIDLA N+3 / N+2

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci STAV PRAVIDLA N+3 / N+2 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci STAV PRAVIDLA N+3 / N+2 ČERVENEC 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 E-mail:

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina)

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Integrovaný plán rozvoje města Povinnost sestavení IPRM Důvod tvorby a přínos IPRM Obsah IPRM Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Aktuální stav rozpracovanosti Komunikace s veřejností

Více

Strategické plánování v kontextu regionální politiky. 2. Aplikace regionální politiky EU v ČR

Strategické plánování v kontextu regionální politiky. 2. Aplikace regionální politiky EU v ČR ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Strategické plánování v kontextu regionální politiky 2. Aplikace regionální politiky EU v ČR Mgr. Josef Miškovský,

Více

Regionální operační program NUTS II Severovýchod

Regionální operační program NUTS II Severovýchod Regionální operační program NUTS II Severovýchod Řízení projektů financovaných z fondů Evropské unie Hotel Studánka, Rychnov nad Kněžnou, 25.11.2010 ROP Severovýchod Víceletý rozvojový programový dokument,

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Program Evropské územní spolupráce RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi Brno 4.12.2014 Obsah prezentace kohezní politika EU

Více

DOSAVADNÍ VÝVOJ PŘÍJMU PODPOR EU V OBLASTI LH

DOSAVADNÍ VÝVOJ PŘÍJMU PODPOR EU V OBLASTI LH DOSAVADNÍ VÝVOJ PŘÍJMU PODPOR EU V OBLASTI LH Předvstupní období 1990-2004 Již od roku 1990 měly kandidátské země ze střední a východní Evropy možnost čerpat prostředky z programu PHARE, určeného na vytvoření

Více

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 Regionální kancelář pro JMK 1. část Regionální kanceláře agentury CzechInvest

Více

2. PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV DLE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ

2. PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV DLE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ 2. PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV DLE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ Tab. 1 - OTEVŘENÉ VÝZVY V OP DOPRAVA Řídící orgán OP Doprava harmonogram naleznete na http://www.opd.cz/cz/informace-pro-zadatele Tab. 2 - OTEVŘENÉ VÝZVY

Více

Program přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020

Program přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020 Program přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Dotace pro obce Plzeň 27.01.2015 ING. VERONIKA BERANOVÁ Obsah prezentace Podpora

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

Setkání MAS a mikroregionů Kraje Vysočina - Ledeč nad Sázavou, 20.2. 2014. Ing. Radim Sršeň, Ph.D.

Setkání MAS a mikroregionů Kraje Vysočina - Ledeč nad Sázavou, 20.2. 2014. Ing. Radim Sršeň, Ph.D. Setkání MAS a mikroregionů Kraje Vysočina - Ledeč nad Sázavou, 20.2. 2014 Ing. Radim Sršeň, Ph.D. Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (EFRR) > MPO Prioritní osa 1: Rozvoj podnikání založený na

Více

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Místní Akční Skupina Lašsko Strategie MAS 2014-2020 veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Co je místní akční skupina? MAS je neziskovou organizací nezávislou na politickém rozhodování PARTNERSTVÍ veřejného

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Mgr. Michal Ulrich 10. 4. 2014 Operační program Doprava 2014-2020 základní charakteristiky Operační program Doprava 2014-2020 (OPD 2) navazuje na Operační program Doprava

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Zlín, 30. 4. 2015 Programové období 2014 2020 Strategie Evropa

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci POKROK V DOSAHOVÁNÍ CÍLŮ NSRR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci POKROK V DOSAHOVÁNÍ CÍLŮ NSRR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci POKROK V DOSAHOVÁNÍ CÍLŮ NSRR BŘEZEN 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1

Více

ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013

ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013 ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013 Zdůvodnění změn dle článku 33 a 93 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 1/10 Obsah ZMĚNA V DŮSLEDKU AUTOMATICKÉHO

Více

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Verze březen 2015 1 STRUČNÝ SOUHRN MS Pakt je strategickou komunikační platformou

Více

Operační programy pro léta 2007-2013 (3) Prezentace pro školení v rámci modulu Venkovská politika pro projekt OP RLZ 4.1. JMK Víme co chceme odborné vzdělávání obecních zastupitelstev na Vyškovsku Rostěnice-Zvonovice,

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

OBČANSKÁ PARTICIPACE NA

OBČANSKÁ PARTICIPACE NA OBČANSKÁ PARTICIPACE NA VENKOVĚ Z POHLEDU CENTRA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR Mgr. et Mgr. Vilém Řehák tajemník CRR ČR Olomoucké vysoké školství partnerem moravského venkova reg. č.: CZ.1.07/2.4.00/12.0065

Více

DATOVÝ VÝSTUP Z RIS (BYTY)

DATOVÝ VÝSTUP Z RIS (BYTY) PROFIL ORGANIZACE OBČANSKÁ PARTICIPACE NA VENKOVĚ Z POHLEDU CENTRA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR Centrum pro regionální rozvoj ČR státní příspěvková organizace zřizovatel: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci STAV PRAVIDLA N+3 / N+2

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci STAV PRAVIDLA N+3 / N+2 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci STAV PRAVIDLA N+3 / N+2 BŘEZEN 2013 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 E-mail:

Více

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing.

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Olga Nováková Struktura příspěvku 1. Společný regionální operační program

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Praha a fondy EU. OP Praha - Konkurenceschopnost. Prezentace pro MSP 23. 10. 2007 Odbor fondů EU MHMP

Praha a fondy EU. OP Praha - Konkurenceschopnost. Prezentace pro MSP 23. 10. 2007 Odbor fondů EU MHMP Praha a fondy EU OP Praha - Konkurenceschopnost Prezentace pro MSP 23. 10. 2007 Odbor fondů EU MHMP Reforma politiky soudržnosti období 2000-2006 období 2007-2013 Cíl 1 Cíl 2 Cíl 3 Cíl Konvergence Cíl

Více

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

Obecný přehled: Evropské strukturální a investiční fondy (2014-2020)

Obecný přehled: Evropské strukturální a investiční fondy (2014-2020) Obecný přehled: Evropské strukturální a investiční fondy (2014-2020) Mgr. Hana Bláhová Eurocentrum Ostrava Úřad vlády ČR Odbor komunikace o evropských a institucionálních záležitostech Ministerstvo pro

Více

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na Operační program Doprava 207-2013, avšak jeho struktura bude

Více

MOŽNOSTI ČERPÁNÍ FINANCÍ Z FONDŮ EU PRO ZŠ BOHDALICE A OBEC BOHDALICE

MOŽNOSTI ČERPÁNÍ FINANCÍ Z FONDŮ EU PRO ZŠ BOHDALICE A OBEC BOHDALICE Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Finance a daně MOŽNOSTI ČERPÁNÍ FINANCÍ Z FONDŮ EU PRO ZŠ BOHDALICE A OBEC BOHDALICE (Bakalářská práce) Autor: Jana Šoupalová Vedoucí

Více

Možnosti podpory cestovního ruchu ze strukturáln v letech 2007-2013

Možnosti podpory cestovního ruchu ze strukturáln v letech 2007-2013 Možnosti podpory cestovního ruchu ze strukturáln lních fondů EU v letech 2007-2013 2013 PERSPEKTIVY LÁZEŇSTVÍ 10. Konference SLM ve dnech 4. 5. října 2007 Návrh Koncepce státn tní politiky CR Cíle zpracování

Více

Příprava programového období 2014-2020. Ing. Daniela Nohejlová

Příprava programového období 2014-2020. Ing. Daniela Nohejlová Příprava programového období 2014-2020 Ing. Daniela Nohejlová Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014 2020 Hlavní východiska příprav programového období 2014-20

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI 9. prosince 2010, Praha Clarion Congress Hotel, Praha Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 2013

Více

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Praha 2. června 2015 Stella Horváthová 2014-2020 Cíl 2: Evropská územní spolupráce v

Více