LIFELONG EDUCATIONAL PROJECT ON BROWNFIELDS LEONARDO DA VINCI PILOT PROJECT CZ /04/B/F/PP BROWNFIELDS PŘÍRUČKA

Transkript

1 LIFELONG EDUCATIONAL PROJECT ON BROWNFIELDS LEONARDO DA VINCI PILOT PROJECT CZ /04/B/F/PP BROWNFIELDS PŘÍRUČKA Interdisciplinární nástroj zaměřený na problematiku regenerací brownfields Květen 2006

2 Autoři: Dr. Uwe Ferber, Projektgruppe Stadt +Entwicklung Leipzig Dr. Paul Nathanail, University of Nottingham Jřina Bergatt Jackson, IURS Praha Marcin Gorski, Ph.D., Rafal Kryzwon Ph.D., Lukasz Drobiec,Ph.D., Slezská polytechnika Doc. PhDr. Dagmar Petríková Ph.D., Prof. Ing. arch.. Maroš Finka Ph.D. SPECTRA, STU Bratislava, FA Editoval: Dr. Uwe Ferber Korektura anglické verze: Dr. Paul Nathanail Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise. Tato publikace však uvádí názory autorů a Evropská komise není odpovědná za užití zde obsažených informací.

3 Obsah 1 Poděkování BROWNFIELDS: PROJEKT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 6 2 Úvod (autor kapitoly Jirina Bergatt Jackson) Důvody pro vznik této příručky Proč je tato příručka napsána? Struktura příručky 9 3 Přehled opětovného rozvoje brownfields jako stimul pro Co jsou to brownfields? Poznání, že problém je problém! Terminologie a vliv terminologie Užití principu subsidiarity Směřujme správně jakoukoliv technickou pomoc Sociální a ekonomické síly působící v restrukturalizaci Dekoncentrace sídel a změny v osídlení Kolik brownfields máme v naší společnosti? Určování velikosti a srovnávání brownfields Kdo je skutečný nositel řešení problému? Kdo jsou další hlavní aktéři v revitalizaci brownfields? Jak to dělat či nedělat? Vývojový diagram Přehled procesu regenerace brownfields 20 BOX 1: Brownfields a jejich historický vývoj 22 4 Brownfields potřeba politiky, strategie a institucionálního rámce Hlavní národní bariéry znovuužití brownfields Potřeba národní politiky pro brownfields Potřeba národní, regionální a místní strategie Potřeba pro mezioborové, mezivládní a meziprofesní spolupráce Potřeba vzdělávacích nástrojů Potřeba pro vyjádření problému v národním rozvojovém Programu 28 BOX 2: Příklad vizualizace brownfields v registru katastrálního úřadu a jiná řešení 30 BOX 3: Studie o počtu brownfields v České republice 31 5 Plánování revitalizace brownfields územní podmínky Nalezení potenciálu pro rozvoj brownfields Posouzení problematiky volného nebo nevyužitého území Posouzení environmentálních rizik, spojených s již využívaným územím Důležitost místního rozvoje a územně plánovací iniciativy Plánovací a manažérský kontext opětovného rozvoje brownfields Tabulka a přehled procesu regenerace brownfields 40 6 Technická a environmentální hlediska Průzkumy a analýzy předcházející opětovnému využití brownfieds Orientační průzkumy a analýzy 44 BOX 4: Ztráta integrity staveniště 49 3

4 6.3 Technické a jiné parametry nemovitosti Kontaminace Hospodaření s půdou a zemní práce 59 BOX 5: Případová studie Wałbrzych Management rizik a komunikační rizika 62 7 Ekonomické aspekty regenerace brownfields 64 8 Aspekty nemovitého majetku Co je to půda? Kdo kontroluje, co se stane s půdou? Kdo je ovlivnitelný tím, co se stane s půdou? Kdo ovlivňuje co se stane? Jaká jsou omezení týkající se území brownfields? Informace 70 9 Financování renovace brownfields Obvyklé bankovní půjčky Rizikové investice Čas jsou peníze Specifické financování brownfields Financování ze strukturálních fondů a z kohezního fondu Národní programy Další mezinárodní a národní finanční zdroje a granty Nutnost kombinovat různé zdroje financování Aspekty právní odpovědnosti při regeneraci brownfields Cíle a limity podnikání Trestní odpovědnost Smluvní odpovědnost Profesionální nedbalost Zodpovědnost třetí strany Ochrana vašich vlastních zájmů Přesné používání slov a pojmů Chyby ve výpočtech Úloha finančního stropu 75 BOX 6: O environmentální odpovědnosti v Evropě a USA Kulturní a sociální aspekty regenerace brownfields Zlepšování image a vnímání Jak dosáhnout, aby nevyužívané nemovitosti přispěly ke kvalitě životního prostředí Příspěvek k udržitelnému urbanistickému rozvoji čtvrti Dostupnost Jak vytvářet udržitelné nové komunity? Identifikace Historie Regenerace brownfields a účast občanů 84 Box 7: Jak organizovat platformu dotčených subjektů 86 4

5 Literatura 87 Seznam obrázků 89 Seznam tabulek 90 Seznam boxů 90 5

6 Kapitola 1 1 Poděkování BROWNFIELDS: PROJEKT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ LIFELONG EDUCATIONAL PROJECT (LEPOB) Cíle projektu: Projekt LEPOB byl navržen tak, aby odstranil chybějící znalosti v znovu užívání a regeneraci brownfields nejrychlejším a nejefektivnějším způsobem prostřednictvím všech dostupných regionálních programů. Projekt přispívá k šíření evropských zkušeností a vytváří fórum pro zkoumání a řešení problémů brownfields specifických pro východní a střední Evropu. Materi-ály projektu jsou připraveny tak, aby podporovaly přenos znalostí mezi jinými projekty a ze-měmi (zejména mezi potenciálními partnery z baltického a balkánského regionu). Závěry Závěry týkající se znovu užití a regenerace brownfields navrhované jinými projekty EU, jako jsou CLARINET, CABERNET a WELCOME udávají, že hlavní bariérou pro regeneraci opuštěných a znečištěných ploch je nedostatečná znalost a dostupnost vzdělávání a praktického výcviku zainteresovaných osob. Nejdůležitější k řešení této problematiky je interdisciplinární přístup. Profesní specialisté, lektoři, administrativní pracovníci, pracovníci s rozhodovací pravomocí, investoři a potenciální investoři potřebují materiály a výcvik v zásadách udržitelného urbanistického rozvoje. Takovéto materiály jsou nedostupné (dokonce i v zakládajících zemích EU je jen málo aspektů regenerace brownfields pokryto odpovídajícími výukovými modely). Řešení v projektu LEPOB Tento projekt je založen na profesních zkušenostech ve středoevropském prostoru napříč jednotlivými disciplinami a nabízí vhodné nástroje pro celoživotní vzdělávání. Vzdělávací materiály vytvořené projektem se snaží přistupovat k problematice brownfields z hlediska nejrůznějších témat a profesních přístupů. Všechny výukové materiály jsou připraveny tak, že vyhovují svým obsahem požadavkům střední Evropy. Materiály jsou navrhovány zásadně tak, aby okamžitě zlepšily znalosti autorizovaných profesních specialistů v těchto zemích. Tito profesionálové aktivně působí v širokém měřítku na postech konzultantů, zaměstnanců veřejné správy a samosprávy, výkonné moci a politiků. Tito profesionálové mohou okamžitě užívat projektem vyprodukované materiály a implementovat získané znalost. Projekt vytvořil obecně použitelné materiály, které mohou být snadno přeneseny do jiných zemí. Z těchto materiálů mohou být vytvořeny specifické verze pro jednotlivé země. Jednotlivé výstupy projektu jsou vytvořeny verze v angličtině, češtině, polštině a slovenštině. Tyto materiály jsou nabízeny k využití především těm organizacím, které finančně podporovaly projekt. Všechny výukové moduly byly předváděny na výukových seminářích pro lektory od podzimu Šíření výsledků LEPOB Na základě tohoto projektu a jeho výsledků vznikají v partnerských organizacích návrhy projektů, financovaných z lokálních zdrojů, vytvářejí se skupiny specialistů různých oborů, kteří se systematicky a dlouhodobě věnují problematice brownfields. Výukové materiály, které vznikly s podporou tohoto projektu jsou využitelné buď přímo nebo po rozšíření pro výuku na univerzitách v Evropě. Projekt připravil také zkušené lektory. Komunikace v projektu LEPOB Byly vytvořeny regionální webové stránky, kde jsou zveřejněny příručky, obecné materiály pro kurzy, některé z těchto materiálů jsou také v národních verzích. Tyto materiály jsou volně dostupné ke stažení. 6

7 Kapitola 2 Partneři projektu: VŠB Technická Univerzita Ostrava IURS Institut pro udržitelný rozvoj sídel o.s Praha ČKAIT Praha Polytechnika Slezská Gliwice SPECTRA, STU Bratislava, FA University of Nottingham Projektguppe Stadt+Entwicklung Lipsko SKSI Bratislava Polská komora stavebních inženýrů, Katowice Kontakty na LEPOB VŠB-TU Ostrava Fakulta stavební Ludvíka Podéště Ostrava - Poruba Česká republika CZ CZ CZ PL SK UK DE SK PL 2 Úvod (autor kapitoly Jirina Bergatt Jackson) Brownfields vznikají jako očekávaný výsledek průmyslové nebo jiné restrukturalizace v kterékoliv zemi. Dynamické změny a přechod z plánované do tržní ekonomiky zanechaly v zemích střední a východní Evropy extrémně velkou zátěž ve formě brownfields a se zmenšenou schopností jejich trhu vrátit recyklovat tento majetek zpět do jiného efektivního využívání. Náprava a nové využívání brownfields bude vyžadovat významné finanční zdroje a období nápravy může trvat dekády. Revitalizace brownfields však může významným způsobem přispět k rozvoji národních ekonomik a představuje významný sociální a environmentální problém, zejména v regionech, kde je vysoká nezaměstnanost. Pro města střední Evropy jsou brownfields měřítkem jejich urbanistických schopností. Problém nemusí být tedy posuzován jako celoevropský, ale je nebo měl by být v centru pozornosti středoevropských zemí, zejména pro jeho přímý vliv na jejich konkurenceschopnost. Brownfields ve střední Evropě také ilustrují jak jeden palčivý urbanistický problém a jeho náprava jsou proměnlivé v regionálním kontextu. To zdůrazňuje chyby procesu rozšíření EU při řešení těchto situací. Vysvětluje to také, že se musí odehrát změny na mnoha úrovních, aby tyto změny ovlivnily komplexní (z hlediska multidisciplinárního a hlediska všech zainteresovaných osob) ekonomický rozvoj a problémy řízení transformujících se ekonomik. To otvírá nedotčenou oblast širokých potřeb pro vzdělávání a transfer know-how. 2.1 Důvody pro vznik této příručky Tato příručka je připravena pro inženýry a další zainteresované odborníky pro porozumění, jak znovu využívat brownfields. Inženýři se sami zpravidla definují jako precizní lidé, kteří 7

8 Kapitola 2 vždy očekávají informace založené na logice, důkazech a číslech. Jejich znalosti jsou obvykle velice exaktní, hluboké a specializované a jejich odborná příprava je prováděna tak, že očekává informace, které je ještě více zaměřují a specializují v jejich vlastním oboru. Tato příručka to ale tak nedělá příručka byla navržena tak, aby neprohlubovala technické znalosti inženýrů, ale rozšiřovala je a zvětšovala jejich horizontální znalosti, dávajíce jim rozhled a porozumění týkající se urbanismu a území brownfields pro jejich nové využití na úroveň, které jsou mimo jejich běžné profesní zaměření. Můžeme se ptát, proč by inženýr měl chtít nebo potřebovat toto všechno znát, proč by měl studovat rozsáhlý text nebo sedět hodiny na kurzech. Bude inženýr lepším inženýrem, jestliže porozumí širším aspektům výstavby a obnovy území? Udělá ho to užitečnějším a vyhledávanějším jeho klienty, jestliže těmto problémům porozumí? Může snadněji získat souhlas zainteresovaných stran, jestliže vnímá strategické důvody, které má společnost pro nové užití pozemků? Bude se moci lépe zapojit do projektových týmů, jestliže bude lépe rozumět požadavkům a problémům, kterými se zabývají jiní specialisté? Získá nové zakázky, které se týkají příležitostí, jež vznikají ve vytvářejícím se trhu s užitými pozemky? Vytvoří jim to pracovní příležitosti, které by nemohly být získány, jestliže nenajdou společnou řeč se svými klienty? Může mu to pomoci vytvořit oblasti obchodního zájmu aniž by přemýšlel například o možném riziku a finančních aspektech znovu využití pozemků? Je nad možnosti jednotlivého inženýra posoudit, zda celoživotní vzdělávání pro něj znamená prohloubení jeho existujících znalostí nebo zda se rozšiřuje také horizontální porozumění jiným předmětům, z nichž některými se zabývá tato příručka. Uvědomme si, že s naší lítostí nelze na 100 stránkách vytvořit z čtenáře experta na brownfields a tato příručka poskytu- je horizontální informace, které se vztahují k různým hlediskům znovu využití brownfields, s kterými se inženýři běžně nesetkávají při své normální práci a které jsou obvykle řešeny jinými odborníky. Řešení problematiky brownfields představuje práci v multidisciplinárních týmech a jako člen týmu by se měl inženýr s těmito problémy seznámit a řešit je spolu s jinými odborníky. Takové disciplíny jako jsou například plánování výstavby, trh s nemovitostmi, plánování, financování, revitalizace, posouzení nebo otázky rizik, odpovědnosti nebo účasti veřejnosti se dotýkají znovu užití brownfields a v jejich terminologii také specifické role inženýrské profese, která se angažuje v projektech znovu užití brownfields. Věříme, že informace, které jsou uvedeny v této příručce budou shledány jako užitečné a že rozšíří profesionální rozhled a porozumění inženýrů. 2.2 Proč je tato příručka napsána? Tato příručka byla připravena, aby vyplnila mezeru ve znalostech, která z různých příčin existuje v středoevropském regionu ve znovu užívání a regeneraci brownfields. Příručka je určena především pro autorizované osoby, které jsou nebo budou angažovány v procesech znovu vyžití brownfields. Příručka je také určena jako studijní materiál pro širší využití v modulech celoživotního vzdělávání ve střední Evropě. Jak tato příručka, tak i materiály pro semináře a kurzy byly připraveny projektem LEPOB od října 2004 do září 2006 a byly financovány s podporou programu Leonardo da Vinci. Byla vytvořena také proto, že žádná podobná holistická příručka není v regionu dostupná a ani žádná jiná kniha na toto téma, která by kladla důraz na středoevropský region. Na začátku tohoto projektu bylo odsouhlaseno, že bude vytvořena příručka napsaná v angličtině se speciálním důrazem na střední Evropu. Protože někteří ze specialistů mohou 8

9 Kapitola 3 mít jazykovou bariéru, projekt LEPOB vytvořil speciální české, polské a slovenské vydání, do kterého jsou přidány popisy lokálních systémů a detailů. Protože tato příručka byla financována za přispění programu Leonardo da Vinci, je nabízena volně pro využití jinými stranami, které ji mohou užívat, překládat a mohou připravovat specifické lokální jazykové verze. Partneři sdruženi v projektu LEPOB také nabízejí spolupráci na nových projektech, kde by byla využita tato příručka, případně jiné produkty projektu. Autoři se domnívají, že takováto forma šíření může být zvláště užitečná v balkánském a pobaltském regionu, kde převládají podobné podmínky a problémy. 2.3 Struktura příručky Příručka je rozdělena do 12 sekcí, kde každá z kapitol 3 11 se zabývá zvláštním tématem. Kapitoly jsou doplněny řadou bloků, které ilustrují detailně téma. Text je také doprovázen řadou užitečných vývojových diagramů, obrázků, tabulek a ilustrací, které doplňují informace. Odkazy na literaturu udávají další prameny, které obsahují know-how. Musíme však zdůraznit, že poznání o brownfields se nepřetržitě vyvíjí. Přesto, že byla věnována aktuálnosti informací značná pozornost a nejsou většinou starší než dva roky, některé informace a doporučované postupy v této příručce mohou být překonány. 3 Přehled opětovného rozvoje brownfields jako stimul pro jejich plánování a vývoj (autor kapitoly Jirina Bergatt Jackson) Studijní výsledek úroveň vnímání Po studiu této kapitoly budete schopni vnímat následující: o Co je to brownfields a jaké různé typy třídění existují o Proč není snadné prosadit znovuužití brownfields o Jaké síly působí na brownfields o Potřeba tvorby plánů s brownfields o Potřebu měření a stanovení rozsahu problematiky o Kdo jsou hlavní zainteresované osoby při znovu užití brownfields o Proč je důležité se učit z chyb jiných Otázka znovu užití brownfields se dostala na důležité místo v politické činnosti rozvinutých zemí v sedmdesátých letech minulého století. Nyní je silně spojena s obecnějšími záležitostmi udržitelného rozvoje měst a regionů. Znovu užití brownfields nejen posiluje vitalitu a efektivnost městských center, ale také přispívá k tlaku na omezení využití zemědělských pozemků ( greenfields ) na okraji měst. Efektivní, ekonomické a udržitelné užívání pozemků také přímo podporuje národní konkurenceschopnost. Udržitelné užívání pozemků, udržitelné urbanistické předpisy, udržitelná urbanistická politika, udržitelný environmentální, ekonomický a kulturní rozvoj se dotýkají problému znovu užívání brownfields. 3.1 Co jsou to brownfields? Je mnoho definicí brownfields a rozdíl je zejména mezi americkým a evropským pojetím tohoto pojmu. Evropské vnímání vidí brownfields jako opuštěné, nedostatečně využívané nebo prázdné území, které může, ale nemusí mít ekologickou zátěž, na kterém předcházejí- 9

10 Kapitola 3 cí užití skončilo a trh nebyl schopen bez nějakého druhu intervence ho znovu využívat. Co je a co není brownfield také záleží podstatně na místních okolnostech. Co je považováno za brownfields podle jedné normy, může být slibný podnik podle jiné normy. Je také důležité si uvědomit, že některý brownfield může být ještě částečně v užívání. Ačkoliv mnoho brownfields není již dlouho v užívání, standardní popis nedostatečně využívaný implikuje, že území v této kategorii nejsou plně využívána. V případě, kdy území není déle užíváno, by je vlastník klasifikoval jako brownfield, ikdyž jiná část pokračuje v produktivním užívání. Skutečnost, že nemůžeme absolutně a exaktně definovat, co jsou a co nejsou brownfields, způsobuje jednu z bariér jejich znovu užívání. Zde je definice, která byla nyní široce akceptována v evropském prostoru. Brownfields jsou plochy, které: jsou dotčeny předcházejícím užíváním a užíváním okolních pozemků jsou opuštěné nebo nedostatečně využívané mají skutečné nebo očekávané problémy s kontaminací jsou hlavně v městských oblastech vyžadují zásah, aby mohly být vráceny k prospěšnému využívání Obr. 3.1., 3.2 Obslužná budova a vlečka ocelárny v Krakově Foto: archiv IURS, autor Y.G.Garb Poznání, že problém je problém! Nerozeznání problému a jeho historie je problém! Na počátku nemusí být jasné, že zchátralá železnice, zrušená kasárna nebo kontaminované území továrny vytvářejí jednu a tutéž a vážnou záležitost. Dalším problémem je nedostatek údajů a měřítek, jak extenzivní brownfields mohou být. Toto je nemožné říci, když nejsou dostupné žádné jasně stanovené definice nedostatečně využívané půdy nebo rozdílné druhy a parametry takového území, nejsou žádné registry těchto území, ani odhady nebo zmapování. A dokonce na počátku rozpoznání brownfields jako pojmenovaného problému je ještě zklamání a rozdrobení odpovědnosti, vedení a koordinace tohoto problému. Obr

11 Kapitola 3 Obr. 3.3 Typy brownfields podle jejich předcházejícího užití Se změnou režimů na konci osmdesátých let minulého století, většina odvětí průmyslu středoevropských zemí rozpoznala rychle svou nadbytečnost, neschopnost konkurovat svou efektivností a produkty, které byly nabízeny. Spirála úpadku se začala odvíjet. Staré trhy zmizely, fungování společností prodaných v různých typech privatizačních procesů mělo krátké trvání, jen prohlubovalo rozpad vlastnických vztahů. Někdy tyto prodeje nevedly k fungujícím firmám, ale byly pro účel získávání majetku. Některý majetek byl pronajat pro jiné užívání ve zchátralé formě a na přesyceném trhu. Takovéto sekundární užití (například vrakoviště aut) mohla dále znečišťovat půdu. Fyzická degradace těchto ploch byla často provázena degradací vlastnických vztahů a integrity. Během privatizačního procesu, vlastníci a konkurzní správci měli tendenci majetek rozdrobit do malých částí, které se stály méně schopné nového rozvoje. Jiné plochy se staly nepoužitelné, protože neměly jasné vlastnické vztahy nebo se staly zárukami pro zástavy, často vysoce přehodnocené ve srovnání s jejich skutečnou hodnotou. Složitost vlastnických vztahů k nemovitostem odradila nové aktivity a investice do těchto ploch. Tento proces vyústil do bezpočtu průmyslových brownfields. Navíc k postprůmyslovým brownfields vznikaly brownfields z důvodu demilitarizace: prázdné nebo nevyužívané rozsáhlé základny v okolí středoevropských měst. Rozsáhlé brownfields na železničních a přilehlých pozemcích často zcela znečistěných a drasticky nevyužívaných jsou v mnoha centrech střední Evropy. Bezpočet zemědělských brownfields může být nalezen v malých českých a slovenských obcích jako pozůstatek éry kolektivního družstevnictví. S poklesem počtu obyvatel, zdravotním, sportovním a kulturním zabezpe- 11

12 Kapitola 3 čením, restrukturalizací vzdělávacích systémů vznikají institucionální, rekreační a kulturní brownfields, které vstupují na trh s nemovitostmi. Ohromně podinvestované a zchátralé obytné bloky mohou být označovány jako rezidenční brownfields. Typy a kategorizace brownfields mohou být rozděleny a analyzovány několika způsoby. Zde jsou ukázány dvě takové klasifikace. Tabulka 1 ukazuje roztřídění ploch podle předcházejícího užití. Tabulka 2 třídí plochy podle jejich komerčního využití, je to nyní široce akceptovaný model, vytvořeny v projektu CA- BERNET ¹. Tabulka 1: Typy brownfields type podle jejich předcházejícího užití Průmyslové Vojenské Železniční a dopravní Zemědělské Institucionální (školy, nemocnice, věznice) Obchodní (nákupní střediska, úřady) Kulturní (kulturní domy, kina) Rekreační (sportovní hřiště, parky, volné prostory) Tabulka 2: Typy brovfieldů podle pravděpodobnosti jejich znovuvyužití Land Value (After Reclamation) Self-developing Sites A: Private-driven projects ¹ Viz také Potentional development sites B: Public-private parntership Reserve Sites C: Public-driven projects Reclamation Costs Dokonce i když problém je identifikován, řešení nemusí být snadné Když si uvědomíme problém, jeho řešení nemusí být vždy přímočaré, snadné nebo jednoduché. Jak nesnadný je úkol likvidace brownfields je ukázáno na příkladu vyvinutého úsilí v Anglii. Anglie je jedna z mála zemí, kde existuje dlouhodobá politika užívání země, podpora znovu využívání brownfields a monitoring znovu užívání brownfields na národní úrovni. Z tohoto důvodu jsou dostupná ke zkoumání dlouhodobá srovnatelná data. Po třiceti letech soustředěného úsilí, které se zabývalo každoročně znovu užíváním hektarů půdy brownfields, bylo dosaženo jen velmi malého snížení absolutní velikosti území brownfields. Vítězstvím v tomto případě bylo, že se území brownfields nezvětšovalo a že mnoho hektarů půdy bylo renovováno a vráceno zpět k novému prospěšnému užití. Cíl 60 % všech nových obydlí na brownfields Vznik brownfield ha zdravého jádra Obr. 3.3 Obrázek očisty podle projektu Cabernet Terminologie a vliv terminologie Regenerace brownfield 21 % za 3 roky Slovo brownfields je překládáno do různých národních jazyků zcela odlišným způsobem. Tento překlad pak může podstatně ovlivnit chápání, co jednotlivé národy rozumí, když popisují svoje brownfields. Například v polštině termín teren poprzemysłowy implikuje, že brownfields jsou výhradně průmyslového původu a tak to není. Nastává pak problém, jak popsat neprůmyslové brownfields. Naopak v češtině neexistuje pevně stanovený odborný termín pro brownfields. Terminologie se v češtině mění a dokonce ministerstva pracují se svou odlišnou definicí. 12

13 Kapitola 3 Také je nutno dodat, že termín brownfields je velmi vhodný, když je užíván k upoutání pozornosti veřejnosti nebo vytváření regionálních či národních priorit. Pokud však hledám investory je nemoudré hovořit o území brownfields, protože pro mnoho investorů tento termín může implikovat znečištěné a obtížně využitelné parcely. Pro tyto účely je výhodné opustit terminologii brownfields a hovořit například o území pro nové urbanistické využití Užití principu subsidiarity Pro využití půdy v evropském prostoru z ekonomického hlediska je důležitý princip subsidiarity. Mezi jednotlivými státy se široce mění místní normy, praxe, předpisy, zvyky a to je důvod, proč získat srovnatelná data o využití půdy a brownfields může být obtížné. Ve většině států využití pozemků je lokální a je delegováno na základě principu podřízenosti na místní samosprávy. V této době národní politika speciálně v nových členských státech EU je ještě v kolébce. Půda jako omezený a ohrožený zdroj Pozemky určené k zastavění nejsou typicky považovány za omezený a ohrožený zdroj tak, jak je to pro životní prostředí, nerosty, vodu nebo zeleň. Zatímco brownfields mohou být ovlivněny některými médii (voda, půda, dokonce vzduch), jsou také mnohem jemnější dopady na životní prostředí (nedostatek energie, vybavení infrastrukturou, upřednostňování konverze zemědělské půdy), stejně jako na sociální a ekonomické vlivy. Tyto je daleko obtížnější kvantifikovat jako přínos ze znovu využití brownfields. Rozsah odpovídajících indikátorů a měřítek, spojený s jinými prioritami EU pro využití půdy nebo brownfields. Znovu užití brownfields ovlivňuje soukromý sektor daleko hlubším a komplikovanějším způsobem než jiné problémy. Mezera v celkových systematických informacích o brownfields není pevně stanovena jen důležitostí tohoto problému, ale pokrokem, který byl ve světovém měřítku udělán i v jiných environmentálních ukazatelích a informacích. Tam, kde byly environmentální cíle široce podporovány Evropskou unií a jinými mezinárodními programy, tam mohly být zaměřeny na volný prostor a zemědělskou půdu nebo na kvalitu ovzduší vody a pobřeží tj. na média, která se mohou šířit přes hranice. V těchto oblastech se mohou vytvářet dohlížecí a monitorovací systémy, které produkují pravidelně údaje. Avšak registry nebo analýzy nedostatečně využívaných nebo potenciálně znečišťovaných městských pozemků a budov nezískaly stejný druh podpory navzdory své důležitosti pro obnovu urbanizovaných území. Plánování s problémem Bez porozumění brownfields, inventarizace a analýz nemůže společnost porozumět problému a nemůže připravit aktivní měřítka, která by mohla ulehčit a vymezit problém jejich brownfields. To je alarmující zvláště, když si uvědomíme všechny bariéry, které brownfields mají nebo které jen omezují procento pozemků, které by mohly být znovu užity pro moderní průmyslové a obchodní účely. Jen jisté procento takových brownfields je dostatečně dobře umístěno a může být zařazeno do zón s vyšším užitím, které mohou být kompatibilní s jejich současným umístěním. Jiná brownfields (dokonce území bez environmentálního poškození, vlastnických nebo majetkoprávních problémů) mají často špatné umístění nebo jsou tak nadbytečná na trhu, že v horizontu dekád nebude pro jejich rozvoj žádná šance. Prostorové, strategické a ekonomické plánování by se této skutečnosti mělo věnovat. 13

14 Kapitola 3 Obr. 3.4, 3.5, 3.6 Příklady regenerací Směřujme správně jakoukoliv technickou pomoc Problémy ekonomického využití půdy jsou podřízeny národní odpovědnosti a nebyly a dodnes nejsou součástí přístupových priorit EU. Toto je také důvod proč přístupové období nových členských států odsunulo priority ekonomie využití pozemků a prostorové plánování a zaměřilo se pouze na splnění přímých přístupových požadavků. Při neexistenci přístupových priorit bylo také těžké získat technickou pomoc EU (Technical Assistance (TA)) pro užití pozemků a revitalizaci brownfields nebo získat napojení TA na správné instituce. Například v České republice byla technická pomoc v oblasti brownfields napojena na pobídkovou investiční agenturu CzechInvest, která je řízena Ministerstvem průmyslu a obchodu. Se čtyřletou pomocí TA a jako výsledek projektu, který byl TA podporován byly získány poznatky, že: brownfields nejsou osamocený problém průmyslu nebo problém, který může řešit jedno ministerstvo efektivní řešení může být dosaženo jen širokou a efektivní spoluprací mezi institucemi, mezi profesemi a mezi odbory institucí, aplikací velmi korektních a pečlivě vybraných priorit musí být přímá vládní odpovědnost a útvary ministerstev musí komunikovat tak, aby mohlo být dosaženo řešení hlavními iniciátory problémů by měly být regiony a místní samosprávy, které řešení musí zahrnout do svých strategických dokumentů znovu užití brownfields se musí objevit v národních, regionálních a místních prioritách pro financování období regionální a místní samosprávy musí být vzdělávány tak, aby tyto problémy řešily korektně na národní úrovni musí být poskytnuta vhodná strategie pro řešení problémů brownfields (právní rámec a připravenost k financování) 14

15 Kapitola 3 odpovědnost za řešení těchto problémů by mělo být stanoveno na vládní úrovni Důležitost načasování Dokonce relativně nekomplikované projekty brownfields vyžadují přípravu 3 nebo 4 roky. Pro místní samosprávy je důležité, aby mohly těžit efektivně z dalšího kola strukturálních fondů. Protoje nutné nejprve v regionální spolupráci brownfields identifikovat, stanovit velikost a analyzovat problém skutečný typ problému. Na tomto základě musí region vytvořit vhodnou strategii a identifikovat problémy a připravovat projekty k dosažení těchto priorit Sociální a ekonomické síly působící v restrukturalizaci Brownfields jsou vytvořeny sociálními a ekonomickými silami restrukturalizace. Zchátralé pozemky, stagnující právní normy, viditelná zkáza a symptomy dlouhodobé nezaměstnanosti a dezintegrace společnosti mají velmi škodlivý ekonomický a fyzický vliv na okolí. Tyto vlivy směřují k výstavbě na zelené louce. Projevy brownfields jsou také úzce spjaty se změnami z industriální do postindustriální společnosti. Takové tlaky jako příčina, přinášejí podstatné změny. Není to jen ekonomika a ekonomické změny, ale také prostorové normy a celkově způsob života. Tyto nové formy aktivit by měly být, jako politika a priority zahrnuty do řešení brownfields. Jen tak bude zajištěna jejich nová hospodárnost a způsob znovu užití v postindustriální společnosti, kde je potřeba mnohem méně prostoru pro výrobu, ale mnohem více prostoru pro služby, spotřebu a odpočinek. Dekoncentrace sídel a změny v osídlení Brownfields střední Evropy musí být také uvedeny do kontextu s poklesem populace a s neomezeným rozvojem obchodu, průmyslu a bydlení na zelené louce. Mnoho měst ruinovaných ekonomickým poklesem ztrácí obyvatele, aktivity a kapitál, částečně kvůli snižování počtu populace a částečně vzhledem ke konkurenci vznikajících příměstských oblastí; obyvatelé těchto oblastí cítí příležitost ke svému možnému rozvoji daleko silněji. Například Budapešť má velké množství brownfields. Během poslední jedné a půl dekády ztratila obyvatel, což činí 10 % její populace. Rozvoj stavenišť na zelené louce je extenzivní a místní samosprávy v okolí města jsou schopny budovat takové projekty nezávisle bez uvažování strategických plánů a potřeb metropole. Strategie k omezení dekoncentrace urbárních aktivit je proto nutné také zaměřit na znovu využití brownfields Avšak v mnoha dalších městech kde zřejmě nastupuje nekontrolovaná a navzdory průkaznému poklesu populace a dekoncentračním trendům urbanisté dlouhodobě plánují scénář populačního růstu. Takové dekoncentrační procesy mohou být také uvažovány v potenciálu znovu využívání brownfields, která nejsou umístěna v oblasti růstu. Vhodné politika a nástroje jsou také potřebné k tomu, aby přivedly investice, obyvatele a aktivity zpět na území brownfields. 3.2 Kolik brownfields máme v naší společnosti? Určování velikosti a srovnávání brownfields Většina našich komunit si uvědomuje, že mají problémy s brownfields. Během předcházející socialistické společnosti takový problém nevznikal a pro současnou postsocialistickou společnost tyto problémy nejsou dostatečně adresné. Doposud existuje málo obecných přístupů pro inventarizaci a klasifikaci brown- 15

16 Kapitola 3 fields². To je důvod, proč dostupné národní údaje o počtu a typu brownfields, pokud vůbec existují, nejsou plně srovnatelné a a porovnání jednoho regionu s ostatními je velmi obtížná. Většina z našich obcí neví, v jakém rozsahu a jakého typu brownfields má. Jen velmi málo obcí má široké porozumění nebo analýzy své vlastní situace v oblasti brownfi- elds. Ale zacházet s tímto problémem korektně, to potřebuje brownfields nejen znát, ale hlavně je potřeba rozumět správně prioritám jejich opětovného užití a tyto priority správně stanovit. Je a bude totiž daleko víc brownfields než prostředků které je mohou zrehabilitovat. Navíc je a to je to nejdůležitější, existuje jen omezené množství aktivit umístitelných na tato území. Obr Schématický plán analýzy brovnfieldu v Říčanech, Česká republika. Tato mapa je součástí inventarizace brownfields vytvořené v České republice. Viz také Pramen: Ing Arch Bařinka, DHV CR, spol s.r.o Kdo je skutečný nositel řešení problému? Lze přirozeně předpokládat, že skutečným nositelem problému jsou vlastníci brownfields. Vlastníci brownfields a jejich postoj k znovu užití jejich pozemků se mohou měnit, ale neřešené brownfields obtěžují celou společnost. Neřešené brownfields odrazují investory, snižují hodnotu okolního majetku a působí další ² Toto jsou první pokusy sjednotit přístup k brownfields prostřednictvím projektů fi-nancovaných EU, jako jsou RESCUE nebo síť CABERNET. Existuje také řada vhodných příkladů financovaných z různých projektů typu INTERREG. pokles bezprostředního okolí. To je důvod proč komunity, města a jejich samospráva mají hrát aktivní roli v: identifikaci brownfields zmírnění účinků brownfields v pomoci poradenství a podpoře vlastníků, kteří se chtějí zabývat svými brownfields aktivnější podpora znovu užití brownfields aktivnější činnost k plánování využití a užití pozemků veřejná propagace projektů brownfields ochrana před vznikem nových brownfields 16

17 Kapitola 3 Jak je uvedeno, problém brownfields zůstává na místních samosprávách a místní samosprávy jsou klíčovými zainteresovanými osobami v tomto problému. Ve střední Evropě je často nedostatek kompetence při řešení tohoto problému na lokální úrovni a dokonce velmi dobře informované a odhodlané místní samosprávy mají často zmařeny své snahy na několika frontách: vlády a legislativci musí formulovat a schválit nezbytné pozměňovací návrhy platných právních předpisů finanční prostředky jsou v rukou soukromých finančních institucí a programů státních agentur jsou to regiony, které stanoví priority pro strukturální fondy majetek je v rukou soukromých vlastníků Pokud je národní kapacita brownfields nasycena, jen ty místní autority s velkou iniciativou a schopností pro kreativní užití velmi omezených nástrojů a zdrojů budou moci efektivně regenerovat své brownfields Kdo jsou další hlavní aktéři v revitalizaci brownfields? Aktéři/zainteresované osoby a zájmové skupiny v novém rozvoji brownfields V předcházejícím odstavci jsme popsali místní samosprávu jako jednu z klíčových zainteresovaných subjektů v revitalizaci brownfields na lokální úrovni. Avšak zainteresovaných subjektů k znovu užití a revitalizaci brownfields je mnoho a mohou ovlivnit znovu užití brownfields z několika různých úrovní. Zde jsou ilustrovány některé z možností. Abychom dosáhli funkčního řešení, musí obvykle být ve vzájemné interakci různé zájmové skupiny. Bez osobní iniciativy (soukromé nebo institucionální), která podporuje vhodné strategie bývá problém jen nakousnut a ne odpovídajícím způsobem vyřešen. Obr. 3.8, 3.9, 3.10 Příklady aktivit zainteresovaných osob, které se udály v průběhu let v továrně Vaňkovka v Brně. Dnes je území přeměněno na obchodní centrum. Foto : Ing arch E Staňková, Vaňkovka NGO 17

18 Kapitola 3 Tabulka 3: Zainteresované osoby Zainteresovaní na personální úrovni vlastníci brownfields problém řešící konzultanti nevládní organizace jednotliví občané jednotliví úředníci Zainteresovaní na místní úrovni vlastníci brownfields místní investoři místní samospráva místní statutární orgány finanční instituce techničtí, realitní a právní konzultanti Zainteresovaní na regionální úrovni orgány regionální samosprávy regionální finanční instituce regionální rozvojové agentury regionální statutární úřady regionální investoři veřejnost regionu Zainteresovaní na národní úrovni vláda parlament dotčené orgány a instituce národní regulační úřady národní finanční instituce státní investoři Zainteresovaní na globální úrovni a úrovni EU Evropská komise a Evropský parlament Departmenty EU globální investoři globální finance globální vlastníci brownfields Jak to dělat či nedělat? Znovu užití a revitalizace brownfields je jak jsme již ukázali komplexní a nesnadný problém. V mnoha zemí pro to existuje řada příkladů. V některých zemích je problém řešen masivními národními programy a celostátní nebo regionální podporou investic a vznikem nových institucí. V jiných zemích je však problém řešen vytvořením vhodného právního rámce a regulačního systému, který umožňuje soukromou iniciativu, vyžaduje soukromou odpovědnost a regulační systém a nápravné akce. Příklady, co dělat a jak to dělat, jsou tudíž nesnadno transplantovatelné a existuje mnoho rozdílů nejen mezi národními právními systémy, ale také mezi možnostmi jednotlivých národních institucí, národních cest ke koordinaci těchto problémů a důrazu na roli státu. Zvolit správný model není vždy snadné, zvláště, když je problém tak široký jako je znovu užití brownfields a jejich revitalizace. Je také velmi důležité si uvědomit, že revitalizace brownfields se učí zejména prováděním. Ti, kteří při tom nezbytně čas od času dělají chyby, se budou z nich také učit. Nyní jsou však k dispozici experimenty zemí, které přistoupi- 18

19 Kapitola 3 ly k revitalizaci brownfields před více než 30 lety. Proto je tedy více než 30 let zkušeností, jak dělat jednu chybu za druhou, a to by mohlo být jistou prevencí proti tomu, abychom nepadali z jedné jámy do druhé. Místo toho abychom měli poučeně hledat ideální řešení využití a revitalizace brownfields. Obr. 3.11, 3.12, 3.13, 3.14, 3.15, 3.16 Fotky a ilustrace : pokud není uvedeno jinak Ing. arch E Staňková, Vaňkovka NGO 19

20 Kapitola Vývojový diagram Přehled procesu regenerace brownfields nutnost integrovaného a iterativního přístupu Tabulka 4: Proces regenerace brownfields Zdroj: Parsons Brinckerhoff (2004), Česká strategie regenerace brownfields, CSF, PHARE projekt Europe Aid/113183/D/SV/CZ, (Srpen 2004) Strategie BOX 3.1 Rekultivace Stav Co to znamená v praxi Dopady na veřejný sektor Definování cílů projektu a příprava Obnovení podmínek na staveništi tak, že odpovídají greenfield Riziková analýza a ohodnocení staveniště Příprava programu prací (Náklady a harmonogram) Zajištění financování a potřebných povolení Výběr a schválení dodavatelů Náklady mohou být vysoké, a jestliže nebyly uhrazeny developerem, pak je úhrada z veřejných zdrojů je rozhodující. Bez působení veřejného sektoru (a financování) v tomto stadiu je nepravděpodobné, že se podaří rekultivace. Tyto úkoly musí být provedeny a odsouhlaseny příslušnými orgány předtím než budou zahájeny jakékoliv práce na staveništi. Budou vyhlášena výběrová řízení pro určení dodavatelů, zvláště když budou užity fondy EU. Je potřebné příslušná opatření, aby se zabránilo problémům. Je také třeba v tomto stadiu seřídit předpisy z oblasti životního prostředí. Demolice a asanace Dekontaminace Demolice a odstranění budov a jiných konstrukcí Odstranění (pokud je to vhodné) podzemních staveb Likvidace nebezpečných odpadů (azbest atd.) Vyčištění (nebo odstranění a uložení) kontaminované zeminy Vyčištění kontaminovaných podzemních vod Odstranění nebo vyčištění odpadů z předcházejícího užívání Toto může být nákladná položka, zvláště když je nutno odstraňovat podzemní stavby. Je potřeba komplexně splnit požadavky z oblasti ochrany životního prostředí (azbest, ropné látky). Pro významně kontaminovaná staveniště bude tato operace tvořit hlavní položku nákladů. Toto období může být poměrně dlouhé (několik let) a může být použito rozfázování. Je nutné užít nejlepší dostupné technologie a postupy (best practice). Obnova a terénní úpravy Stabilizace terénu (je-li to nutné) Terénní úpravy staveniště (zatravnění, výsadba stromů atd. Závisí jak na stavu staveniště, tak na plánovaném novém užití. Jsou to klíčové aktivity pro atraktivnost a prodejnost 20