Tvorba testů v tabulkovém kalkulátoru

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Tvorba testů v tabulkovém kalkulátoru Závěrečná práce Vedoucí práce: Ing. Ludmila Brestičová Mgr. Pavlína Krajňáková Brno 2010

2 Děkuji touto cestou vedoucí mé závěrečné práce Ing. Ludmile Brestičové za odborné vedení, rady a cenné připomínky, které mi poskytla během studia Koordinace v oblasti ICT a při konzultacích během zpracování této závěrečné práce.

3 Prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou práci vypracovala samostatně s použitím literatury, která je v této práci uvedena. Ve Velkém Meziříčí dne 3. června 2010

4 Abstract Krajňáková, P. Creating tests with spreadsheet program. Diploma thesis. Brno: MUAF, In this thesis I described the methodology of creating didactic tests. Examples show practical processing of school didactic tests with a computer using office Excel application. Keywords Didactic test, test task, creating a test, Excel, form, example test. Abstrakt Krajňáková, P. Tvorba testů v tabulkovém kalkulátoru. Závěrečná práce. Brno: MZLU v Brně, V této práci je popsána metodika tvorby didaktických testů a na příkladech je uvedeno praktické zpracování školních didaktických testů na počítači s využitím kancelářské aplikace Excel. Klíčová slova Didaktický test, testová úloha, tvorba testu, Excel, formulář, příklad testu.

5 Obsah 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce Test jako nástroj Didaktický test Didaktický test versus ústní zkouška Didaktický test versus písemná práce Možnosti použití didaktických testů Výhody a nevýhody didaktických testů Vlastnosti didaktického testu Objektivita a srovnatelnost Validita Reliabilita Citlivost (diskriminace) Druhy didaktických testů Testy rozlišující a testy ověřující Tvorba didaktického testu Plánování didaktického testu Technika specifikační tabulky Technika seznamu výukových cílů Konstrukce didaktického testu Ověřování didaktického testu Doporučení pro tvorbu testu Počet úloh Testovací čas Bodování a hodnocení Úspornost... 32

6 6 Obsah 4 Typy testových úloh Otevřené úlohy Úlohy se širokou odpovědí Úlohy se stručnou odpovědí Uzavřené úlohy Úlohy dichotomické Úlohy s výběrem z více odpovědí Přiřazovací úlohy Uspořádací úlohy Tvorba testů na počítači Kancelářské aplikace Speciální testovací programy Volně šiřitelné programy a demo verze LMS Moodle Google Dokumenty Tvorba testů v aplikaci EXCEL Ovládací prvky Vložení ovládacího prvku do formuláře Typy ovládacích prvků Vlastnosti ovládacích prvků Tvorba online testových úloh krok za krokem Dichotomická testová úloha Testová úloha s výběrem z více odpovědí Doplňovací testová úloha Uspořádací testová úloha Přiřazovací testová úloha Příklad online didaktického testu v aplikaci EXCEL Závěr Literatura 83 Přílohy 84

7 Obsah 7 A Ukázka typů testových úloh 85 B Ukázka testu z matematiky 90 C Seznam testů 94

8 8 Obsah

9 Seznam obrázků 9 Seznam obrázků Obr. 1 Typy testových úloh 33 Obr. 2 Tlačítko Vložit na kartě Vývojář 53 Obr. 3 Zobrazení karty Vývojář krok 1, 2 54 Obr. 4 Zobrazení karty Vývojář krok 3, 4 54 Obr. 5 Ovládací prvky Formuláře na kartě Vývojář 55 Obr. 6 Ukázka testu dichotomické testové úlohy 60 Obr. 7 Vložení ovládacího prvku Přepínač 61 Obr. 8 Vložení ovládacího prvku Skupinový rámeček 62 Obr. 9 Správně umístěný přepínač 62 Obr. 10 Špatně umístěný přepínač 62 Obr. 11 Vytvoření alternativ ANO-NE pomocí Přepínače a Skupinového rámečku 62 Obr. 12 Hodnotící tabulka u dichotomických testových úloh 63 Obr. 13 Vlastnosti ovládacího prvku Přepínač 63 Obr. 14 Vzorce v hodnotící tabulce testu s dichotomickými úlohami 64 Obr. 15 Ukázka testu testové úlohy s výběrem z více odpovědí 66 Obr. 16 Vložení ovládacího prvku Pole se seznamem 67 Obr. 17 Tvorba otázky s výběrem z více odpovědí vytvořená pomocí prvku Pole se seznamem 67 Obr. 18 Vlastnosti ovládacího prvku Pole se seznamem 68 Obr. 19 Vložení ovládacího prvku Zaškrtávací políčko 68 Obr. 20 Vzorce v hodnotící tabulce testu s použitím prvku Zaškrtávací políčko 70

10 10 Seznam obrázků Obr. 21 Ukázka testu doplňovací testové úlohy 71 Obr. 22 Hodnotící tabulka u doplňovacích testových úloh 71 Obr. 23 Vzorce v hodnotící tabulce testu s doplňovacími testovými úlohami 72 Obr. 24 Ukázka testu s uspořádacími testovými úlohami 73 Obr. 25 Vložení ovládacího prvku Číselník 74 Obr. 26 Vlastnosti ovládacího prvku Číselník 74 Obr. 27 Vzorce v hodnotící tabulce u testové otázky s použitím prvku Číselník 75 Obr. 28 Příkaz Ověření dat na kartě Data 75 Obr. 29 Dialogové okno Ověření dat Nastavení 76 Obr. 30 Dialogové okno Ověření dat Zpráva při zadávání 76 Obr. 31 Dialogové okno Ověření dat Chybové hlášení 76 Obr. 32 Ukázka testu dichotomické testové úlohy 85 Obr. 33 Ukázka testu doplňovací testové úlohy 85 Obr. 34 Ukázka testu testové úlohy s výběrem z více odpovědí 86 Obr. 35 Ukázka testu přiřazovací testové úlohy (část 1) 87 Obr. 36 Ukázka testu přiřazovací testové úlohy (část 2) 88 Obr. 37 Ukázka testu uspořádací testové úlohy 89

11 Seznam tabulek 11 Seznam tabulek Tab. 1 Druhy didaktických testů podle různých kritérií 22 Tab. 2 Hodnotící stupnice 32 Tab. 3 Typy ovládacích prvků 56

12 12 Úvod a cíl práce 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod V souvislosti s velkým rozvojem informačních a komunikačních technologií se v posledních letech stále více rozšiřují i možnosti, jak lze tyto moderní nástroje efektivně využívat ve vzdělávacím procesu. V poslední době roste počet vzdělávacích institucí, které si potenciál informačních technologií uvědomují a nepřiklání se k jeho využití z důvodu módní záležitosti, ale z důvodů ryze pragmatických. Efektivní využití moderních technologií totiž umožňuje pedagogům nejen zautomatizovat některé časově náročné administrativní činnosti (např. tvorba a následné vyhodnocení testů), ale také využít během výuky prostředí, které je pro žáky přirozené a přitažlivé. Nezbytnou součástí vzdělávacího procesu jsou různé metody pedagogické diagnostiky, které mají pro práci učitele velký význam. Jednou ze základních metod pedagogického diagnostikování žáka je i didaktický test. Ve vyspělých zahraničních zemích má testování (nejen didaktické) velkou tradici. První pokusy o objektivní zjišťování stavu vzdělanosti se objevily již v roce 1864 v Anglii a od sestavení prvního standardizovaného testu vědomostí, který vznikl v USA v roce 1908, došlo k prudkému rozvoji didaktických testů v řadě zemí světa. Například ve Velké Británii se různé typy testů využívají na všech stupních škol již více než sto let a jsou podkladem pro srovnání výsledků jednotlivých škol v regionu nebo v celostátním měřítku. Písemné testy začali pro své vlastní potřeby vytvářet učitelé univerzit v Oxfordu a Cambridgi již na začátku 19. století. Jejich způsoby postupně převzaly nezávislé komise, které jsou v dnešní době pověřovány tvorbou testů, za které jsou pak zodpovědné britskému ministerstvu školství. V USA byla v roce 1947 dokonce založena instituce s názvem Educational Testing Service, která vydává pedagogické testy, poskytuje poradenství a pečuje o výchovu nových odborníků v této oblasti. Přestože u nás byla problematice didaktických testů věnována odborná pozornost již od začátku dvacátého století, používá je v současné době při své práci na českých školách jen malé procento učitelů. Na rozdíl od západoevropských zemí a USA, kde jsou didaktické testy běžným nástrojem pro měření výsledků vzdělání žáků a stavu výuky v daném předmětu, je v podmínkách naší školní výuky tvorba didaktických testů jednotlivými učiteli zatím výjimečná. Průkopník didaktického testování u nás, pan Václav Příhoda, zastával po první světové válce odborný názor, že mezi hlavní problémy školního zkoušení patří objektivita a srovnatelnost zkoušek a také výkonnost zkušebního systému. Řešení spatřoval právě v zavedení didaktického testování. U zastánců i odpůrců testování přetrvává z historie vývoje didaktických testů snaha o přeceňování jejich významu na jedné straně, ale také jejich podceňování na straně druhé. V období první republiky byly didaktické testy kritizovány, protože zkoušky, které mají pouze kvantitativně zhodnotit a bodovat výkony žáka, nebyly považová-

13 Úvod a cíl práce 13 ny za plnohodnotné a účelné. Kritizován byl především mechanismus metody, která nejen že nepostihuje schopnost tvořivého myšlení žáků, ale dokonce může žáky od tvořivého myšlení odvádět. Během druhé světové války se u nás testování v praxi příliš nepoužívalo a po válce, zejména po školské reformě z roku 1948, byly testovací a bodovací systémy dokonce zakázány úplně (viz zkušební řád pro školy z roku 1950). Teprve v šedesátých letech se u nás v pedagogických kruzích začíná o testování znovu mluvit jako o metodě, která zvyšuje objektivitu v hodnocení žáků. V současné době se propracovávají nejen teoretické, ale i praktické otázky pedagogického testování. 1.2 Cíl práce Cílem této práce je seznámit učitele a uživatele s možnostmi didaktického testování a ukázat výhody i nevýhody testování ve školní praxi. Práce je členěna na dvě základní části teoretickou a praktickou. Teoretická část práce obsahuje v několika kapitolách nejen obecný popis didaktických testů včetně jejich použití, ale i rozbor jednotlivých typů testových úloh včetně příkladů a také popis jednotlivých fází tvorby testu. Praktická část práce se zabývá tvorbou školních (nestandardizovaných) testů pro běžnou praxi. Nejprve jsou zde popsány různé způsoby tvorby vlastních didaktických testů s využitím ICT prostředků. Kromě přehledu specializovaných programů a prostředí pro tvorbu testů na počítači se zaměřením na kancelářské aplikace jsou zde popsány i výhody a nevýhody jednotlivých programů. Praktická část práce se pak zaměřuje především na tvorbu testových úloh v prostředí programu Microsoft Excel Tento program jsem se rozhodla využít nejen proto, že umožňuje vytvořené testy automaticky vyhodnotit, ale především proto, že pro běžného uživatele, který zná prostředí aplikace Excel a ovládá jeho základní funkce, by na základě postupu uvedeného v této práci neměl být problém didaktický test na počítači vytvořit. Postup při tvorbě jednotlivých typů testových úloh v aplikaci Excel je uveden na konkrétních příkladech včetně způsobu jejich vyhodnocení. Všechny tyto příklady jsou uloženy v elektronické podobě na přiloženém CD. Tato část práce by mohla sloužit jako návodná příručka pro budoucí tvůrce školních didaktických testů v programu Microsoft Excel Nedílnou součástí práce je také vzorový test z matematiky, jehož tvorba je popsána krok za krokem v poslední kapitole. Tento test je spolu s dalšími ukázkovými testy z různých předmětů také uložen na přiloženém CD.

14 14 Test jako nástroj 2 Test jako nástroj Test obecně představuje zkoušku, jejíž podmínky jsou pro všechny testované jedince shodné a jejíž výsledky lze vyjádřit číselně. Slovo test pochází z latinského slova testum, které označovalo kelímek, v němž alchymisté zkoušeli kovy. Do češtiny byl termín test převzat z angličtiny a značí postup zkoumání kvality (resp. kontrolu, zkoušku). V dnešním, informacemi zahlceném světě stále vzrůstá poptávka po otevřených, přesných, úplných a maximálně objektivních informacích. Ať si to uvědomujeme či nikoli, proniklo testování do našich životů jako nástroj pro získávání těch správných informací. Test ve významu specificky definované zkoušky se používá v mnoha odvětvích (v lékařství, chemii, statistice, pedagogice, psychologii, ). Na internetu si dnes můžeme otestovat téměř cokoli (naši osobnost, pračku nebo třeba lásku). Skutečnost, že se něco nazývá testem, však neznamená, že na konci testovacího procesu získáme kvalitní informace. Výsledky některých testů nám mohou poskytovat zcela zásadní, někdy životně důležité informace (např. jaterní test, těhotenský test apod.), jinými testy můžeme zjišťovat kvalitu výrobků, inteligenci člověka, určovat přítomnost chemických látek v prostředí, v pedagogice slouží ke zjišťování úrovně dosažených výsledků vzdělávání (nazývají se didaktickými testy Achievement Test), v psychologii se používají k měření určitých znaků osobnostních schopností, dovedností apod. 2.1 Didaktický test Nedílnou součástí vzdělávacího procesu jsou zkoušky, jejichž účelem je průběžné, vstupní nebo výstupní zjišťování osvojených znalostí a dovedností žáků v určité oblasti. Forma a obsah zkoušek se liší v závislosti na účelu, za kterým jsou požívány. Zkoušení může mít formu písemné práce, ústní zkoušky, desetiminutovky, kompozice, projektu nebo didaktického testu, přičemž každá z těchto forem má svoje výhody a nevýhody. Didaktický test je nástrojem používaným v oblasti ověřování výsledků vzdělávacího procesu slouží ke zjišťování úrovně zvládnutí učiva a užívá se k objektivnímu měření výsledků vzdělávání. Bývá tvořen souborem úloh a nejčastěji má písemnou formu, i když v posledních letech se začínají používat i testy v elektronické podobě, které jsou zpracované a někdy i vyhodnocované na počítači. Didaktický test se od běžné zkoušky liší hlavně tím, že je navrhován, ověřován, hodnocen a interpretován podle určitých, předem stanovených pravidel. Stručnou definici didaktického testu formuloval P. Byčkovský: Didaktický test je nástroj systematického zjišťování výsledků výuky.

15 Test jako nástroj Didaktický test versus ústní zkouška Ústní zkoušky slouží nejen ke zjišťování úrovně vědomostí, ale také úrovně mluveného projevu. Jejich požívání ve školní praxi má dlouholetou tradici. Tyto zkoušky směřují k nácviku přesného vyjadřování a rozvíjejí komunikační schopnosti žáka. Výhodou ústních zkoušek je především osobní kontakt mezi učitelem a žákem, kdy i během zkoušení je možné některé nevědomosti žáka v komunikaci s učitelem překlenout a tak pokračovat ve zkoušce dál. Ve srovnání s didaktickým testem má ústní zkouška několik nedostatků. Hlavní nevýhodou ústního zkoušení je malá objektivita způsobená různými vlivy. Další nevýhodou je, že při hodnocení nejsou stanoveny žádné pevné normy a také časová náročnost. Navíc je ústní zkoušení málokdy zaměřeno na řešení problémů, ale spíš na memorování učiva. Další nevýhodou ústních zkoušek je, že pro některé žáky mohou být stresující, navíc případné vady řeči mohou vést k jejich celkové frustraci. Jejich kvalitní používání je z velké části ovlivněno pedagogickým taktem a mistrovstvím učitele Didaktický test versus písemná práce Písemné zkoušky posuzují nejen vědomosti, ale také schopnost žáka formulovat a písemně vyjádřit svoje vlastní myšlenky. Při opakovaném selhání může analýza chyb u analogických úloh odkrýt i specifické poruchy učení. Podobně jako u ústních zkoušek může být např. u dysgrafiků písemné zkoušení velkým problémem. Přestože někteří učitelé v praxi považují za didaktický test jen krátkou písemnou zkoušku, která nepochybně mnohé rysy testu má, liší se písemná práce od testu v několika aspektech. Písemná práce slouží většinou k jednomu použití pro malou skupinu žáků (většinou jedna nebo dvě třídy), dále bývá menšího rozsahu a pravidla jejího hodnocení bývají jednoduchá. Pokyny k řešení bývají žákům sdělovány ústně a možnost porovnání výsledků je omezena většinou jen na jednu danou třídu Možnosti použití didaktických testů Používání didaktických testů zjednodušuje práci nejen učitelům, ale i žákům. Učitelé mohou používat nejen standardizované testy, které slouží především pro srovnání výsledků např. mezi různými školami, ale také vlastní (nestandardizované) testy, které mohou využít v různých situacích, například pro: klasifikaci a hodnocení žáků, prověřování vědomostí a dovedností žáků, procvičování probrané látky, ovlivňování motivace žáků k učení, vnitřní diferenciaci,

16 16 Test jako nástroj zařazení žáka do systému výchovy a vzdělávání, hodnocení kurikula a školních standardů, diagnózu a nápravu. Didaktické testy mohou být zadávány k vypracování buď v tištěné podobě, nebo jako online testy přímo na počítači v elektronické podobě (jejich součástí může být v některých případech i automatické vyhodnocení). Didaktické testy mají ve školní praxi široké možnosti použití, bez ohledu na to, zda se jedná o testy tištěné na papíře, nebo zpracované na počítači. Učitel může použít test nejenom při zkoušení, ale také jako motivační prvek během výuky, nebo na začátku hodiny jako rychlou rozcvičku, dále na procvičování již probrané látky nebo jako domácí úkol. Počítačové zpracování má v těchto případech mnoho výhod nejen pro učitele, ale i pro žáka. Obecně mají didaktické testy ve srovnání s klasickými ústními a písemnými zkouškami různé výhody a nevýhody Výhody a nevýhody didaktických testů Výhody didaktických testů jsou: jednoduché a rychlé použití, současné hodnocení velkého počtu žáků, v krátkém čase zkoušejí široký rozsah učiva, všichni žáci (kromě dyslektiků a dysgrafiků) mají stejné podmínky (stejně formulované úkoly, čas, kritéria hodnocení), tzn. stejné možnosti úspěchu, menší nebo žádný subjektivní vliv učitele na průběh řešení úloh a na hodnocení žákovských řešení, na základě výsledků testů můžeme provádět porovnání žáků podle výkonu, opakováním stejného testu lze po určité době zaznamenávat zlepšení či zhoršení znalostí žáků, efektivita hodnocení, při použití uzavřených úloh je zajištěna vysoká objektivnost hodnocení, při použití uzavřených úloh je možné automatické zpracování výsledků, testy můžeme současně použít pro procvičení učiva, stejně jako ostatní typy zkoušek slouží testy jako zpětná vazba efektivity práce učitele, nezávislost výsledků testů na osobě, která je vyhodnocuje (tzn. spravedlivé a srovnatelné výsledky pro všechny žáky), pozitivně mohou ovlivňovat vyučování, jejich tvorba nutí učitele jasně formulovat cíle vzdělávání.

17 Test jako nástroj 17 Nevýhody didaktických (především nestandardizovaných) testů jsou: neumožňují individuální přístup k jednotlivým žákům, jsou časově omezené (výsledky mohou být ovlivněny nervozitou žáků), testem nelze ověřit některé žákovy kompetence v oblasti mluveného projevu, pokud žáci správně nepochopí úkol (např. při nejednoznačné formulaci položek), mohou se dopouštět chyb, nesoustředění žáci mohou dělat chyby z nepozornosti, v případě online testů mohou žáci omylem označit jinou odpověď, než chtěli, v případě testů, kde nejsou jednotlivé možnosti na otázku generovány náhodně, je větší možnost opisování, náročnost přípravy kvalitních didaktických testů pro učitele, neumožňují rozvíjení jazykových dovedností žáků, v případě použití nekvalitních testů mohou negativně ovlivňovat průběh vyučování. V pedagogické praxi jsou didaktické testy významnou diagnostickou metodou, ale neměly by být jedinou metodou používanou při klasifikování žáků, protože každá forma zkoušení se využívá pro jiné účely a má svoje výhody a nevýhody. Didaktický test je vhodný pouze v některých případech a nelze ho použít jako jediný prostředek pro ověřování znalostí žáků. 2.2 Vlastnosti didaktického testu Prostřednictvím didaktických testů chceme obvykle zjišťovat úroveň znalostí a dovedností žáků v určité oblasti. Údaje, které na základě testu získáme, jsou však hodnotné pouze za předpokladu použití kvalitního didaktického testu, tj. testu, který splňuje následující charakteristiky: objektivita a srovnatelnost validita spolehlivost (reliabilita) citlivost (diskriminace) Objektivita a srovnatelnost Objektivita je klíčová vlastnost, avšak komplikovaná a jen z části dosažitelná. Pouze správně konstruovaný didaktický test je schopný poskytnout objektivní a tedy srovnatelné výsledky, které závisí pouze na znalostech a dovednostech jednotlivých žáků. Výsledky některých druhů zkoušek jsou významně ovlivněny

18 18 Test jako nástroj působením faktorů, které jsou pro účely dané zkoušky nepodstatné. Příkladem může být subjektivní vliv vyučujících při kladení otázek a hodnocení žákovských odpovědí v rámci ústní zkoušky. Stejně tak by samotný průběh zkoušky neměl být ovlivněn prostředím konkrétní školy nebo třídy, v níž je prováděna. V souvislosti s testováním chápeme objektivitu zejména jako absenci výrazných subjektivních vlivů v průběhu testování, které mohou mít původ jak v samotné tvorbě testu, tak v situaci řešení či následného vyhodnocování testu. Subjektivní vlivy na straně zadavatelů a hodnotitelů je možné minimalizovat stanovením přesných pravidel, kterými se musí řídit. Současně je možné snížit subjektivitu na straně žáků tím, že jsou jednotlivé testové úlohy formulovány zcela jednoznačně tak, aby žáci neměli možnost rozumět úloze jiným, nepředpokládaným způsobem. Příklad neobjektivní úlohy Které zvíře žijící v ČR je největší? Komentář: Úloha je nejednoznačná, jelikož umožňuje zahrnout i zvířata chovaná v zajetí (např. v ZOO), protože i tato žijí v ČR. Další problém představuje slovo největší (žák si může pod tímto pojmem představit zvíře nejhmotnější, nejvyšší, nejvyšší ve stoje na zadních apod.). Pokud jsou žákům v didaktickém testu předloženy shodné úlohy s předem určeným správným řešením a se stejným časovým limitem, spojuje se objektivita se srovnatelností. Pokud všichni testovaní žáci řeší shodný test za shodných podmínek, zvyšuje se tak možnost porovnávat jejich výsledky. Objektivita a srovnatelnost nejsou samozřejmou vlastností každého písemného didaktického testu, ale pouze testu kvalitního a konstrukčně správného. K zajištění objektivity přispívá jednoznačná formulace jednotlivých úloh testu, shodné podmínky při jeho zadávání a především přesná a pro všechny stejná pravidla hodnocení žákovských odpovědí Validita Validita představuje shodu mezi funkčností testu a účelem, pro který byl test vytvářen. Test je validní v případě, že slouží k tomu účelu, za jakým byl konstruován, tedy pokud ověřuje ty znalosti a dovednosti, které mají být zkoušeny. Například, zjednodušeně řečeno, test z dějepisu není validní, jestliže do něj zahrneme úlohy z matematiky, protože takovýto test neměří to, co měřit má. Nízká validita testu znemožňuje interpretaci výsledků a tedy jejich další využití v pedagogické praxi. Validita testu je ovlivněna nesprávným postupem při konstrukci úloh, chybným výběrem učiva, které má být testem ověřováno, nebo způsobem zadávání testu (např. možnost opisování apod.). Nízkou validitu mohou způsobit také nejasné pokyny pro řešení testu, příliš složitá formulace úloh nebo struktura testu. Konstrukční chyby vedoucí ke snížení validity spočívají nejčastěji v tom, že k vyřešení úlohy je nutné provést několik myšlenkových operací, z nichž některé

19 Test jako nástroj 19 nemusí být žákům známé. Autoři úloh mohou předpokládat určitou operaci jako samozřejmou a nepovažují ji proto za cíl úlohy. Pro žáky však právě tato operace může být překážkou k úspěšnému vyřešení úlohy. Příkladem by mohl být test z dějepisu, jehož součástí jsou úlohy s výchozími texty. Pokud by texty byly příliš dlouhé a jazykově komplikované, mohou vést k neúspěchu žáka, jehož historické znalosti a dovednosti jsou sice na vysoké úrovni, ale v textu se nedokázal správně zorientovat. Příklad chybné formulace úlohy z matematiky Obec Kovač má 250 obyvatel. Každý rok se v obci narodí nebo se přistěhují 3 obyvatelé. Každý rok 2 obyvatelé zemřou nebo se odstěhují. Vypočítejte, za kolik let se obec Kovač stane městem. Komentář: Úloha má za cíl ověřit základní matematické operace. Při řešení úlohy žáci mají uvést postup výpočtu a závěr, který obsahuje počet let, za něž se daná obec stane městem. V zadání úlohy však není uvedena definice města. Předpokládá se, že žáci vědí, jaké podmínky musí být splněny, aby se obec změnila v město. Tato znalost však jistě nepatří do matematiky. Úspěšnost žáků při řešení úlohy tedy nezávisí pouze na matematických znalostech a dovednostech. Zdrojem nízké validity může být také formulace testové úlohy. V důsledku použité slovní zásoby či větné stavby mohou žáci pochopit úlohu jiným způsobem, než jak bylo původně autorem zamýšleno. V takovém případě má úloha pro žáky zcela jiný význam a jejich odpověď je reakcí na jiný podnět, než který v úloze spatřuje autor testu. Zdrojem zavádějících výsledků může být také test, který ověřuje chybně vybrané učivo. Výsledky nejsou validní, pokud test ověřuje znalosti a dovednosti, které si žáci neměli možnost ve škole osvojit (buď proto, že je ještě neprobírali, nebo proto, že se jedná znalosti a dovednosti získávané v mimoškolních aktivitách). Na základě takového testu bychom se například mohli dopustit nespravedlivého závěru, že určitý žák má slabé znalosti a dovednosti v moderní literatuře, ačkoliv se toto téma v dané škole dosud nevyučovalo Reliabilita Výsledek didaktického testu je u každého žáka tvořen dvěma složkami: pevnou složkou (skutečné vědomosti nebo dovednosti žáka) a náhodnou složkou (okamžitá kondice žáka, vnější podmínky,...). Reliabilita představuje míru přesnosti a spolehlivosti testu. Pouze test, který měří přesně a spolehlivě, poskytuje směrodatné informace o úrovni znalostí a dovedností žáků. Přesné měření znamená, že výsledek v testu vypovídá o skutečných znalostech a dovednostech žáků. Didaktický test je přesný tehdy, jestliže při jeho použití nedochází k velkým chybám měření. Představme si žáka s jeho znalostmi a dovednostmi. Tyto znalosti a dovednosti chceme změřit a vytvoříme za tím účelem didaktický test, který zadáme žákovi. Jeho výsledek v testu však nevypovídá přímo a pouze o jeho znalostech a dovednostech, nýbrž obsahuje také jisté

20 20 Test jako nástroj zkreslení. Toto zkreslení má původ v kvalitě testu, v porozumění úlohám, v podmínkách, za kterých je test zadáván, v momentální kondici žáka atd. Pokud je test dostatečně kvalitní, tj. reliabilní, je zkreslení velmi malé a výsledek v testu je téměř totožný se žákovými skutečnými znalostmi a dovednostmi. Spolehlivost didaktického testu spočívá v tom, že za týchž podmínek by měl test poskytovat stejné výsledky, neboli spolehlivé měření znamená, že test poskytuje stabilní, opakovatelné výsledky. V ideálním případě by měl stejný žák při opakovaném zadání testu dosáhnout shodného výsledku. Pokud test neměří spolehlivě, znamená to, že se do výsledků promítá řada vnějších, náhodných vlivů. Na základě takových výsledků není možné činit závěry o žácích. K posouzení míry reliability testu slouží koeficient reliability, který nabývá hodnost od 0 (v případě naprosté nespolehlivosti a nepřesnosti) až po hodnotu 1 (pro případ dokonalé spolehlivosti a přesnosti testu, se kterým se však v praxi nesetkáme). Pro individuální pedagogickou diagnostiku, kdy se podle výsledku v testu např. rozhoduje o přijetí nebo nepřijetí žáka na určitou školu, se požaduje koeficient reliability minimálně 0,80. Pro ostatní školskou praxi postačuje koeficient reliability v rozsahu cca 0,6 0,7. Koeficient reliability je možné vypočítat několika způsoby. Často se např. užívá Kuderova-Richardsonova vzorce nebo tzv. metody půlení. Stanovení koeficientu reliability je nezbytné při ověřování všech standardizovaných didaktických testů, běžnému pedagogovi pro praktické účely postačí, když dokáže údaje o reliabilitě testu správně interpretovat. Reliabilita závisí na počtu úloh. Platí, že čím více úloh test obsahuje a čím jsou si úlohy podobnější (tj. ověřují co nejužší skupinu znalostí a dovedností), tím větší má reliabilitu. U testů s malým počtem úloh (10 a méně) zpravidla koeficient reliability dosahuje hodnoty okolo 0,6. Aby didaktický test byl dostatečně validní, musí mít vysokou reliabilitu. Vysoká reliabilita testu však ještě není zárukou toho, že test bude validní. Test může spolehlivě a přesně měřit určité vědomosti nebo dovednosti i tehdy, jestliže měří něco úplně jiného, než měřit má Citlivost (diskriminace) Citlivost neboli diskriminace vypovídá o schopnosti testu rozlišovat mezi žáky s různou úrovní skutečných znalostí a dovedností. Je-li test citlivý, měly by být výsledky žáků přiměřeně rozprostřeny po celé bodové škále. Pokud například všichni žáci dosáhnou v testu výborného výsledku nebo všichni špatného, test není citlivý, protože nerozlišil žáky mezi sebou. Optimální míra citlivosti se liší v závislosti na účelu testu. Test, jehož cílem je rozhodnout, kteří žáci mají být přijati na vysokou školu, musí být velmi citlivý. Naopak pro test, jehož prostřednictvím chceme ověřit, zda si každý jednotlivý žák osvojil určité učivo, není vysoká míra citlivosti nutnou podmínkou jeho úspěšného použití.

21 Test jako nástroj 21 Příklad úlohy s nízkou citlivostí Úloha 1 Ve kterém ročním období opadává listí ze stromů? Úloha 2 Napište, jaké je národnostní složení obyvatel republiky Uganda. Komentář: Obě úlohy mají nízkou citlivost vůči maturitní populaci. Zatímco u první z nich můžeme předpokládat, že na ni téměř všichni maturanti odpoví správně, u druhé naopak jen málokdo bude znát správnou odpověď. Po zodpovězení těchto dvou úloh na tom bude většina žák stejně tj. budou mít jednu odpověď správně a jednu špatně. V nejlepším případě odhalíme jedince (možná recesistu), který nebude znát jméno českého prezidenta, nebo žáka (pravděpodobně afrikanistu) se zcela mimořádnými znalostmi o Ugandě. 2.3 Druhy didaktických testů V pedagogické praxi se můžeme setkat s didaktickými testy různého druhu a různé kvality. Didaktické testy se liší svým účelem, koncepcí, formou apod. Jinak bude zřejmě vypadat krátký test v průběhu středoškolského studia, jinak test u přijímacích zkoušek na vysokou školu a jinak test v autoškole. Neexistuje jeden univerzální, ani nejvhodnější druh testu, který by se hodil pro všechny příležitosti. Následující tabulka ukazuje možné třídění testů podle řady kritérií. Toto třídění však není jediné možné a není ani zcela vyčerpávající.

22 22 Test jako nástroj Tab. 1 Druhy didaktických testů podle různých kritérií Kritérium třídění Forma zadání Ověřovaný výsledek učení Interpretace výsledků Testy Zadané na papíře Zadané ústně Zadané elektronicky Speciální Kombinované Kognitivní Psychomotorické Rozlišující Ověřující Popis Test je žákům předložen v tištěné podobě. Úlohy mají textový, případně grafický charakter. Test zadává administrátor ústně nebo jej přehrává z audiozáznamu. Žák odpověď zapisuje nebo nahlas vyslovuje a zápis provádí administrátor. Test je zadáván prostřednictvím osobního počítače. Elektronické testování umožňuje tzv. computer-adaptive-testing, ve kterém není předem dáno přesné pořadí úloh v testu; počítač úlohy vybírá na základě předchozích odpovědí žáka. Pro žáky se zdravotním postižením může být test zadáván prostřednictvím znakové řeči či bodového písma. Test, z něhož žák získá jednotný výsledek, může být tvořen několika subtesty, z nichž každý je zadáván odlišnou formou. Příkladem je test z cizího jazyka, který obsahuje subtest na čtení s porozuměním (zadáván písemně) a subtest poslechový (zadáván ústně). Test měří úroveň (kvalitu) znalostí a intelektových dovedností. Mezi kognitivní testy patří například testy, ve kterých má žák řešit úlohy z matematiky, překládat text do cizího jazyka apod. Test zjišťuje výsledky psychomotorického učení. Příkladem psychomotorického testu je např. test psaní na stroji. Cílem testu je vzájemně porovnat výsledky jednotlivých žáků. Na základě řešení testu jsou žáci seřazeni podle dosažené úspěšnosti. Zda je konkrétní žák hodnocen jako úspěšný nebo neúspěšný, závisí mimo jiné na výkonech ostatních žáků. Cílem testu je ověřit, zda si žák osvojil

23 Test jako nástroj 23 Měřená charakteristika výkonu Rychlost Úroveň určité znalosti a dovednosti, které jsou předem stanoveny jako podstatné. Výsledek konkrétního žáka není porovnáván s výsledky jiných žáků, ale s předem stanovenými kritérii. Test zjišťuje, jakou rychlostí je žák schopen řešit určitý typ testových úloh. Úkoly jsou obvykle méně komplexní a jejich počet výrazně překračuje možnosti dané časovým limitem, který je pevně stanoven. Příkladem testu rychlosti je test rychlosti čtení, ve kterém měříme, kolik slov za minutu je žák schopen správně přečíst, nebo test přepisu textu na psacím stroji nebo na klávesnici, ve kterém měříme počet správných úhozů za minutu apod. Test ověřuje, zda žák dokáže řešit specifické úkoly, které jsou náročnější. Testy nepoužívají časové omezení, výkon v nich je dán pouze úrovní vědomostí nebo dovedností zkoušeného. Úlohy v testu jsou řazeny zpravidla se vzrůstající obtížností. Pokud testy úrovně používají časového limitu, pak je volen tak, aby znamenal přerušení práce jen pro ty nejpomalejší žáky. Výzkumy totiž ukazují, že tito nejpomalejší žáci mají ve většině případů také nejslabší vědomosti a ani při dalším prodloužení časového limitu nedosahují lepších výsledků. Rozsah použití Učitelské Tyto testy si připravují sami učitelé pro svoji vlastní potřebu. Ve většině případů jsou to testy nestandardizované neboli didaktické testy, u nichž nebyly realizovány všechny kroky obvyklé při přípravě a ověřování testů standardizovaných. Nejsou známy všechny jejich vlastnosti, protože neproběhlo ověřování na větším vzorku žáků. U těchto testů není k dispozici testová příručka ani objektivně stanovený testový standard. I přesto by učitelé při jejich sestavování měli dodržovat základní

24 24 Test jako nástroj Tematický rozsah Míra specifičnosti testu Časové zařazení do výuky Širokého použití Monotematické Polytematické Výsledků vzdělávání Studijních předpokladů Vstupní pravidla, která se doporučují u standardizovaných testů. Někdy se užívá termínu testy kvazistandardizované. Tím se rozumí testy připravované dokonaleji než testy učitelské, u nichž ale standardizace nebyla provedena beze zbytku. Příkladem je didaktický test, zjišťující úroveň vědomostí žáků v daném předmětu na určité škole nebo na několika školách. Jsou využívány masově. Bývají to testy standardizované, neboli didaktické testy, které jsou připravovány důkladněji a které mají také úplnější vybavení. Jsou připravovány profesionálně, jsou důkladně ověřovány, takže jsou známy jejich základní vlastnosti. Součástí příslušenství standardizovaného didaktického testu je testová příručka (manuál), ze které se uživatel dozví o vlastnostech testu a o jeho správném použití. Většinou je k dispozici standard (testová norma) pro hodnocení dosažených výkonů. Testují jedno téma učební látky. Testují učivo několika tematických celků. Test měří to, co se žáci v dané oblasti naučili. Test měří úroveň obecnějších charakteristik jedince předpokladů, které jsou potřebné k dalšímu studiu. Tyto testy by se měly používat především při přijímání žáků ke studiu na vyšší typy škol. Konstrukce testů studijních předpokladů je podstatně náročnější a od autora vyžaduje vedle pedagogické kvalifikace také dobrou psychologickou kvalifikaci. Zadávají se na začátku výuky určitého celku učební látky a jejich cílem je postihnout úroveň vědomostí a dovedností, které jsou pro úspěšné zvládnutí daného celku učiva důležité.

25 Test jako nástroj 25 Způsob hodnocení Průběžné Výstupní Objektivně skórovatelné Subjektivně skórovatelné Zadávají se v průběhu výuky a jejich úlohou je poskytovat učiteli i žákům zpětnou vazbu k optimalizaci výuky. Většinou zkouší jen malou část učiva. Jejich cílem je sledovat, jak žáci probírané učivo přijímají, chápou a jak si je osvojují. Zadávají se buď na konci výukového období nebo po ukončení výuky určitého celku a většinou poskytují informace potřebné pro hodnocení žáků. Bývají také označovány jako testy sumativní. Tyto testy obsahují úlohy, u nichž lze objektivně rozhodnout, zda byly řešeny správně či nikoli. Toto skórování může provádět jakákoli osoba, v některých případech může vyhodnocení probíhat automaticky. Obsahují úlohy, u nichž není možno stanovit jednoznačná pravidla pro skórování. Patří sem například tzv. otevřené široké úlohy, ve kterých žák volně odpovídá na položenou otázku uvedením rozsáhlejší odpovědi. Didaktické testy kombinují v praxi vždy několik výše zmíněných charakteristik. Z hlediska konstrukce didaktického testu je klíčovým třídícím kritériem způsob interpretace testových výsledků, který není podstatný pouze v závěrečných fázích používání didaktického testu, ale určuje také postup při konstrukci testu, včetně obsahu a typů testových úloh. Proto je následující kapitola podrobněji zaměřena právě na testy rozlišující a ověřující Testy rozlišující a testy ověřující Podle toho, jakým způsobem vysvětlujeme a hodnotíme výkon žáka v testu, můžeme rozlišit tzv. didaktické testy rozlišující (testy relativního výkonu) a didaktické testy ověřující (testy absolutního výkonu). Oba hlavní druhy didaktických testů se od sebe v mnoha aspektech liší a tvůrci testu musí od samého začátku vědět, který z testů budou vytvářet. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že u rozlišujících testů se výkon žáka určuje vzhledem k populaci testovaných, zatímco u testů ověřujících se výkon určuje vzhledem ke všem možným úlohám, které reprezentují určité učivo. V běžné školní praxi se často používají testy kombinované, tzn. testy, které nejsou ryze ověřující nebo rozšiřující, ale mají charakteristiky obou druhů.

26 26 Test jako nástroj Testy rozlišující (testy relativního výkonu, NR-testy) Rozlišující testy se také označují jako testy statisticko-normativní nebo jako NR testy. Výkon žáka v testu se srovnává s výkony ostatních žáků, v případě standardizovaných rozlišujících testů s výkony celé žákovské populace. Rozlišující testy jsou konstruovány tak, že umožňují rozhodnout, jaký výkon testu žák dosáhl vzhledem k celé populaci. Umožňují posoudit, zda určitý konkrétní žák je ve srovnání s ostatními žáky např. velice slabý, podprůměrný nebo průměrný. Základním cílem testu je vzájemné porovnání žáků. Výkon žáka je srovnáván s výkony ostatních žáků, resp. s průměrným výsledkem dané skupiny. Výsledky nám umožní stanovit pořadí žáků podle dosaženého skóre. Test musí být vysoce citlivý, aby dobře rozlišil jednotlivé žáky, proto se v rozlišujícím testu používají obtížnější úlohy s vysokou citlivostí. Úlohy zpravidla nepokrývají důsledně celou vymezenou oblast učiva. Test bývá obtížnější, na jednotlivou úlohu odpoví správně v průměru asi 50 % žáků. Výsledek testování může být uveden ve formě pořadí žáků od nejlepšího k nejhoršímu. Jinou formou je například vyjádření výsledků jednotlivých žáků v percentilech (v procentech vyjádřený podíl žáků, kteří dosáhli v testu stejného nebo horšího výsledku). Příkladem použití rozlišujícího testu jsou olympiády z různých předmětů, kdy se stanovuje pořadí účastníků podle úspěšnosti, nebo přijímací zkoušky, u nichž je předem stanoven počet přijímaných uchazečů. Testy ověřující (testy absolutního výkonu, CR-testy) Ověřující test poměřuje výkon žáka s předem danými kritérii. Výkon testovaného se nesrovnává s výkonem jiných žáků (výsledky neříkají nic o pořadí žáků), ale vyjadřuje se vůči všem úlohám, které reprezentují dané učivo. Kritériem úspěchu je předem stanovený stupeň zvládnutí učiva. Cílem je rozhodnout, zda žák zvládl učivo nebo nikoli. Při konstrukci těchto testů je základním problémem výběr učiva, které musí žák bezpečně zvládnout. Cílem testu je ověřit, zda výkony konkrétního žáka splňují předem daná kritéria. Výsledky žáka neporovnáváme s ostatními žáky ve skupině, ale pouze s dokonalým zvládnutím učiva (tzv. ideálním žákem ). Pravidla hodnocení a klasifikace jsou stanovena předem. Součástí těchto pravidel je tzv. minimální výkon v testu nebo hraniční skóre minimální počet bodů, které žák musí získat, aby v testu uspěl. Ověřující test musí být validní vůči ověřovanému učivu.

27 Test jako nástroj 27 V testu se dbá na zastoupení všech předem vymezených požadavků, tematických celků a učebních cílů. Optimální ověřující test bývá spíše snazší, na jednotlivou úlohu odpoví správně v průměru cca 80 % žáků. Příkladem použití ověřujícího testu je test v autoškole.

28 28 Tvorba didaktického testu 3 Tvorba didaktického testu Tvorba didaktického testu zahrnuje několik fází, v jejichž rámci dochází k plánování, sestavování a ověřování testu. Splnění každé z dílčích fází je pro sestavení kvalitního testu nezbytné. Pokud není některé fázi věnována dostatečná pozornost, může být ohrožena objektivita, validita či reliabilita testu, a tím se zvyšuje riziko, že vytvořený test nebude kvalitní. Na základě výsledků takového testu pak není možné vyslovit přesný závěr o úrovni znalostí a dovedností žáků. Fáze tvorby didaktického testu: 1. Plánování testu 2. Konstrukce testu 3. Ověřování testu 3.1 Plánování didaktického testu Různé didaktické testy se mezi sebou liší mírou náročnosti jejich přípravy. Jinak vypadá příprava na desetiminutový test zadávaný ve vlastní třídě, pomocí kterého chceme ověřit, zda žáci ovládají v praxi pravidla pro psaní velkých písmen, jinak se připravuje souhrnný (např. maturitní) test z českého jazyka, který se bude zadávat celostátně, a jinak se připravuje test určený pro přijímací zkoušky na vysokou školu. Čím více je vymezen obsah učiva testu a čím homogennější je cílová skupina (např. žáci jedné třídy, jednoho oboru), tím je plánování testu jednodušší. Autor testu nejprve musí vědět, co přesně chce testováním zjistit (tj. k jakému účelu má didaktický test sloužit), a teprve potom řeší problém, jak toho dosáhnout. Prvním krokem je tedy definování cíle testu. Účelem testu může být např. zjištění výsledků výuky na konci tematického celku nebo na konci pololetí či roku, zjištění, jak žáci probírané učivo přijímají a chápou. Účel testu často ovlivňuje zvolený způsob a formu testování. Dříve, než začneme vytvářet jednotlivé testové úlohy, potřebujeme znát nejen účel testování, ale také, jaké učivo má být prostřednictvím testu ověřováno a pro jakou cílovou skupinu žáků test budeme tvořit. Na základě těchto parametrů pak určíme, jak dlouho by měl test trvat, jakou bude mít formu, jaký typ úloh by se v něm měl (resp. neměl) objevit, jakým způsobem se bude celý test vyhodnocovat apod. Ve fázi plánování nesmíme zapomenout také na to, kolik nám příprava a realizace testu zabere času a jakým způsobem se budou zpracovávat výsledky žáků. Vymezený obsah testu je před samotnou tvorbou testových úloh třeba specifikovat tak, aby bylo zřejmé, jaký obsah mají jednotlivé úlohy zkoušet, na jakou úroveň osvojování vědomostí se při tom mají zaměřovat atd. Jsou známy dvě základní techniky, kterými se toto upřesnění může uskutečnit: technika specifikační tabulky a technika seznamu výukových cílů.

29 Tvorba didaktického testu Technika specifikační tabulky Specifikační tabulka obsahuje závazný počet úloh určitého typu a obsahu zařazených následně do testu a upřesňuje, jaká úroveň osvojení znalostí má být jednotlivými úlohami testu zkoušena. Dobrý didaktický test by měl obsahovat jak pamětní osvojování učiva, tak i porozumění poznatkům, aplikaci poznatků, analýzu a syntézu poznatků apod. U každé testové úlohy by se autor měl zamyslet nad tím, co vlastně daná úloha zkouší. Při úvahách o tom, jakou úroveň osvojení poznatků úlohy zkouší, jsou velmi dobrou pomocí různé osvědčené taxonomie výukových cílů. Velmi jednoduchou a srozumitelnou taxonomii výukových cílů pro vzdělávací oblast navrhl polský autor B. Niemierko. Tato taxonomie obsahuje čtyři hierarchicky uspořádané kategorie, které jsou vedeny níže. Kategorie jsou uspořádány tak, že k dosažení určitého cíle je nezbytné dosažení všech předchozích nižších kategorií cílů. Když formulujeme výukový cíl, jehož dosažení má testová úloha zkoušet, používáme určitá slovesa, která se označují jako aktivní slovesa. Niemierkova taxonomie: 1. Zapamatování poznatků této kategorie je dosaženo, jestliže je žák schopen vybavit si určitá fakta, termíny, zákony, přičemž je nesmí mezi sebou zaměňovat. Typická aktivní slovesa jsou: definovat, napsat, opakovat, pojmenovat, reprodukovat, 2. Porozumění poznatkům v tomto případě je žák schopen zapamatované poznatky předložit v jiné formě než v té, ve které si je zapamatoval, dovede poznatky uspořádat nebo zestručnit. Typická aktivní slovesa jsou: jinak formulovat, ilustrovat, objasnit, odhadnout, přeložit, převést, říci vlastními slovy, 3. Používání vědomostí v typových situacích zde dovede žák použít vědomostí k řešení situací, které ve výuce byly řešeny. Typická aktivní slovesa jsou: aplikovat, použít, prokázat, diskutovat, vyzkoušet, demonstrovat, načrtnout, registrovat, 4. Používání vědomostí v problémových situacích žák dovede použít vědomostí k řešení problémových situací, které nebyly řešeny ve výuce. Typická aktivní slovesa jsou: rozhodnout, provést rozbor, kombinovat, prověřit, zhodnotit, posoudit, vyvrátit,... Při sestavování specifikační tabulky se nejdříve téma, které má být testováno, rozdělí na dílčí části. Každé této dílčí části se potom přiřadí určitá váha. Dalším krokem při sestavování tabulky je rozhodnutí, kolik úloh celkem má test obsahovat. O počtu úloh rozhoduje řada okolností. Je to požadavek dostatečně vysoké spolehlivosti a přesnosti, tj. reliability testu. Reliabilita testu vzrůstá se vzrůstajícím počtem úloh. Minimální hranice je 10 úloh. Testy bývají omezeny časově. Nejdelší testy mívají čistý testovací čas minut. Monotematické testy pak

30 30 Tvorba didaktického testu minut. Počet úloh závisí také na druhu používaných testových úloh a na jejich složitosti. U každé části učiva je třeba zvážit, jakou úroveň osvojení poznatků mají úlohy zkoušet. Specifikační tabulka představuje pro autora didaktického testu základní vodítko pro jeho konstrukci. Vytváří tak předpoklady k vytvoření vyváženého didaktického testu Technika seznamu výukových cílů Pracnější, zato však přesnější technikou upřesňování obsahu testu je technika seznamu výukových cílů. U této techniky se učební látka, která má být zkoušena, převádí na seznam výukových cílů, kterých chceme ve výuce dosáhnout. 3.2 Konstrukce didaktického testu Ve fázi konstrukce testu se jedná především o vytvoření jednotlivých testových úloh a o vytvoření prvního návrhu (prototypu) testu. Musíme se rozhodnout, jaký typ testových úloh v testu použijeme (viz kapitola 4). Každý druh má své výhody i nevýhody. O tom, který druh testových úloh použijeme, rozhoduje cíl, který má testování plnit, obsah učiva, který má být předmětem testování, ale i obliba určitého druhu úloh u autora testu. Didaktický test je tedy vytvořen z jednotlivých testových úloh. Testovou úlohou rozumíme otázku, úkol nebo problém obsažený v testu. Na kvalitě testových úloh závisí v podstatné míře kvalita celého testování. Vybírání testových úloh je dost náročná činnost, k níž je třeba vedle zkušeností i náležitého teoretického poučení. Autor didaktického testu by měl být odborníkem v předmětu, pro který test připravuje. Po výběru testových úloh a způsobu jejich řazení v testu, by měl být stanoven odhad časové náročnosti testu a také zvolen způsob hodnocení jednotlivých úloh a celého testu. 3.3 Ověřování didaktického testu Plánování i konstrukce didaktického testu zabírá hodně času, ale také pozornosti, a přesto si nemůžeme být nikdy jisti tím, jaké vlastnosti bude test nakonec mít. Relativně definitivní představu o vlastnostech testu můžeme získat až po důkladném vyzkoušení testu na vzorku žáků. Toto ověřování se však neprovádí jen za účelem získání informací o kvalitě vytvořeného testu, nýbrž hlavně proto, abychom mohli případné nevhodné vlastnosti testu odstranit, zmírnit nebo korigovat. Jestliže vytváříme didaktický test jen pro vlastní potřebu (nestandardizovaný test), potom zpravidla vystačíme s ověřením testu u těch žáků, které vyučujeme. Důkladnost ověřování testu závisí zejména na počtu žáků, kteří se ověřování zúčastní. Pokud je na škole více paralelních tříd, je výhodné testy použít ve všech třídách. Učitelé na menších školách mohou např. také využít spolupráce

31 Tvorba didaktického testu 31 s kolegy z jiných škol v regionu. U standardizovaných didaktických testů se při ověřování většinou pracuje se vzorky žáků. Při ověřování vlastností vytvořeného didaktického testu se hledá nejprve odpověď na otázku, jaké vlastnosti mají jeho jednotlivé úlohy. Na kvalitě úloh je pak závislá kvalita testu jako celku. 3.4 Doporučení pro tvorbu testu Počet úloh Počet úloh v didaktickém testu se liší podle typu a účelu, pro který byl test vytvořen. Standardizovaný didaktický test většinou neobsahuje méně než 40 úloh, ale u nestandardizovaných didaktických testů, které si učitelé sestavují pro svoje vlastní potřeby sami, postačí i 15 až 20 úloh. Učitelské testy, které mají ve školní praxi sloužit pouze na procvičování učiva nebo jako domácí úkoly mohou mít i méně než 15 úloh. O počtu úloh v didaktickém testu rozhoduje také věk zkoušených a jejich intelektuální a didaktická úroveň. Ve stejném časovém limitu pravděpodobně vyřeší více úloh maturant než žák základní školy Testovací čas Testovací čas je ovlivněn náročností a počtem úloh v testu. Časově náročnější didaktické testy (např. závěrečné nebo školní srovnávací testy v daném vyučovacím předmětu) mají časový limit cca minut, časově méně náročné tematické testy, které prověřují jednotlivá témata učiva, mají obvykle časový limit cca minut a orientační testy, které ověřují, zda žáci pochopili dílčí výklad (zadávají se obvykle na začátku nebo na konci vyučovací hodiny) zpravidla nepřesahují časový limit 10 minut. Při určování časového limitu pro vypracování testu vycházíme z času, který je nutný pro vypracování jednotlivých úloh didaktického testu. Čas potřebný pro vyřešení jedné úlohy se odhaduje pro úlohy bez výpočtu na 0,5 1 minuta, pro úlohu s výpočty na 1 3 minuty. Doporučení pro určení optimálního časového limitu na vypracování testu se u různých autorů a institucí liší, obvykle se za postačující považuje čas, během kterého na všechny testové úlohy odpovědělo 80 % žáků. Příliš benevolentní časový limit by totiž mohl být příčinou pokusů žáků o opisování Bodování a hodnocení Hodnocení odpovědí na jednotlivé testové úlohy (neboli skórování odpovědí) se nejčastěji řeší pomocí bodování odpovědí. Nejjednodušší situace nastane, když je v testu každá položka tak elementární, že ji můžeme bodovat pouze jedním bodem, je-li správně vyřešena a nula body, pokud na ni žák odpoví špatně nebo neodpoví vůbec. Tomuto způsobu bodování se říká nevážené bodování, neboli binární bodování (0 1). Součtem bodů za správné řešení jednotlivých úloh

32 32 Tvorba didaktického testu v testu pak získáme tzv. hrubé skóre žáka, které se někdy nazývá také prosté skóre. Uživatelsky nejjednodušší a přitom dostatečně objektivizující je převedení celkového hrubého skóre na klasifikaci podle předem stanovené hodnotící stupnice. Následující tabulka obsahuje příklady klasifikace, která je určena na základě procenta správných odpovědí u binárního bodování. Tab. 2 Hodnotící stupnice Klasifikační stupeň Procento správně vyřešených úloh v testu (v %) Běžná klasifikace Přísná klasifikace Velmi přísná klasifikace Úspornost Při vytváření a používání didaktických testů v praxi je vhodné myslet v souvislosti se způsobem technického zpracování odpovědí také na úspornost testu. Úspornost didaktického testu totiž neznamená pouze jeho časovou nenáročnost při řešení a vyhodnocování (např. pomocí šablon v případě tištěných testů nebo automaticky v případě počítačově zpracovaných testů), ale také úspornost ekonomickou. Z ekonomického hlediska není úsporný test, jehož odpovědi žáci značí přímo do didaktického testu, méně finančně náročné je používání testů, při kterých žáci zapisují svoje odpovědi na záznamové listy a zřejmě nejúspornější test (pokud jde o finanční náklady na jeho používání) je ten, který žáci řeší online přímo na počítači, zvlášť pokud takový test umožňuje i automatické vyhodnocení a počítačové zpracování výsledků.

33 Typy testových úloh 33 4 Typy testových úloh V didaktických testech se používají různé typy testových úloh. Jeden a tentýž specifický cíl je zpravidla možné ověřit více typy úloh. Každý typ úlohy má určité vlastnosti, má svoje výhody a nevýhody. V jednom testu se obvykle kombinuje více druhů testových úloh. O tom, jaký typ úlohy použijeme, rozhoduje cíl testování, obsah učiva, požadované rozumové operace a také materiální a technické podmínky testování. Testové úlohy je možné rozdělit podle následujícího schématu: Obr. 1 Typy testových úloh

34 34 Typy testových úloh Úlohy je možné třídit podle mnoha různých hledisek, avšak tím základním je dělení podle způsobu, jakým žák v testové úloze odpovídá. Z tohoto hlediska je dělíme na úlohy uzavřené (s nabízenou odpovědí, s nucenou volbou odpovědí) a otevřené (úlohy s tvořenou odpovědí nebo volnou odpovědí). 4.1 Otevřené úlohy Otevřené úlohy vyžadují, aby žák sám odpověď vytvořil. Odpověď může být slovo, číslo, výpočet, jedna věta nebo i delší text. Výhody otevřených úloh Úlohy se poměrně snadno navrhují. Učitelé i žáci jsou na tento typ úloh zvyklí, jelikož se podobá běžným otázkám v učebnicích a při zkoušení. Některé dovednosti (zejména produktivní, kreativní povahy) se dají testovat téměř výhradně pomocí otevřených úloh. Při formulaci odpovědí jsou žáci nuceni používat odbornou terminologii, čímž zároveň prokáží, že ji znají a umějí správně používat. Autor úlohy či testu může z žákovských odpovědí snadno poznat, nakolik žáci porozuměli zadání, zda byla úloha obsahově nebo konstrukčně chybná či nikoli. Nevýhody otevřených úloh Otevřená úloha vyžaduje naprosto jasné a jednoznačné zadání, aby se předešlo všem možným (očima žáků), avšak mylným (očima autora testu) interpretacím. Čím více je daná úloha otevřená, tím obtížněji je možné zajistit její objektivní hodnocení. Jeden hodnotitel se může od druhého v posouzení konkrétní odpovědi velmi lišit, byť se řídili stejnými instrukcemi. Žáci komunikačně slabší jsou v nevýhodě, jelikož formulace odpovědi zpravidla ovlivňuje její hodnocení. Velice pracné a náročné bývá stanovení jasných kritérií hodnocení a sestavení úplného kódového klíče pro všechna (možná i nemožná ) řešení. Hodnocení je časově i personálně náročnější. Vyžaduje od hodnotitele soustředěné čtení žákova rukopisu. Případná digitalizace a automatické vyhodnocení jsou prakticky vyloučeny (jistou výjimkou jsou texty psané přímo na počítači). Mezi otevřené úlohy řadíme úlohy se širokou odpovědí a úlohy se stručnou odpovědí.

35 Typy testových úloh Úlohy se širokou odpovědí U tohoto typu úloh se od žáka požaduje rozsáhlejší odpověď. Požadovaný rozsah odpovědi se žákovi naznačuje velikostí vynechaného místa v zadání. Někdy bývá u otevřených širokých úloh vhodné vymezit strukturu požadované odpovědi. Otevřené široké úlohy lze doporučit především při zkoušení komplexních vědomostí nebo dovedností, osvojovaných v delším časovém období. Testy vytvořené z otevřených širokých úloh se často označují jako esej testy. Tyto testy obsahují zpravidla jen několik úloh. Příklad úlohy se širokou otevřenou odpovědí Popište průběh druhé světové války Úlohy se stručnou odpovědí Úlohy se stručnou odpovědí požadují od žáka, aby vytvořil a uvedl vlastní krátké odpovědi. Může to být např. uvedení čísla, značky, symbolu, vzorce, určitého slova či krátké věty. Úlohy se stručnou odpovědí mohou být dvojího typu: produkční, kdy se od žáka čeká vyprodukování odpovědi a doplňovací. Příklady produkční testové úlohy Úloha 1 Napište jména dvou japonských měst, která byla na konci druhé světové války zničena atomovými bombami. Odpověď:... Úloha 2 x 3 Pro která x má výraz 2 9 x Odpověď:... smysl?

36 36 Typy testových úloh Příklady doplňovací testové úlohy Úloha 1 Na konci druhé světové války byla atomovými bombami zničena japonská města. a.. Úloha 2 Nejmenší stát světa je:. Úloha 3 Mnichovská dohoda byla podepsána v roce:.. Mezi výhody úloh se stručnou odpovědí patří to, že neumožňují žákům tak lehce uhodnout správnou odpověď bez příslušných vědomostí, jako je tomu u úloh s výběrem odpovědí. Většinou se předpokládá, že vytvoření odpovědi je pro žáka náročnější než pouhé rozpoznání správné odpovědi mezi nabídnutými alternativami. Doporučení pro tvorbu otevřených testových úloh Úlohy musí být formulovány jasně a jednoznačně. Z neúplné věty musí být patrné, co se má doplnit. Vynechávat jen důležité údaje. Je lepší dávat přednost produkčním úlohám před doplňovacími. 4.2 Uzavřené úlohy V uzavřených úlohách je žákovi nabízeno několik alternativ, z nichž žák vybírá jednu (v některých případech i více než jednu) správnou. Výhody uzavřených úloh Vyhodnocení je velmi objektivní, lze jednoznačně rozhodnout, zda je odpověď správná nebo nesprávná. Vyhodnocení odpovědí je poměrně rychlé a při záznamu odpovědí do předtištěného formuláře může být do značné míry automatizováno použitím šablony nebo pomocí počítače. Uzavřené úlohy jsou vhodné pro žáky, kteří mají potíže s vlastním formulováním odpovědí nebo pomalu píší. Odpověď není závislá na žákově vyjadřovací či formulační schopnosti a zcela minimálně na jeho grafomotorické zdatnosti (nejčastěji jde o zakřížkování, zakroužkování či jiným způsobem označení správné odpovědi).

37 Typy testových úloh 37 Nevýhody uzavřených úloh Některé dovednosti produktivní povahy (např. zformulování stanoviska, nakreslení obrázku apod.) se nedají uzavřenými úlohami testovat vůbec nebo jen velmi omezeně. Znevýhodňují nepozorné a roztržité žáky (mohou přehlédnout mezi jednotlivými možnostmi správnou odpověď, nebo se spletou při jejím označení), ale také žáky přespříliš hloubavé, kteří mohou mezi jednotlivými možnostmi hledat chyták. Existuje jistá pravděpodobnost uhodnutí správné odpovědi. Tato pravděpodobnost vzrůstá u úloh s malým počtem alternativ (2, 3). Nelze vysledovat myšlenkový postup, kterým se žák dobral k řešení. Vytvoření dobré uzavřené úlohy není úplně snadná záležitost. Odhalení konstrukčních nedostatků nemusí být zjevné ze žákovských odpovědí a vyžaduje hlubší rozbor a analýzu. Snadněji se opisuje. Mezi uzavřené úlohy patří úlohy dichotomické, úlohy s výběrem z více odpovědí, přiřazovací úlohy a uspořádací úlohy Úlohy dichotomické U dichotomických testových úloh jsou žákovi předkládány dvě alternativy odpovědi s tím, že jedna je správná a tu má označit. Tyto úlohy bývají často označovány jako úlohy s dvoučlennou volbou nebo jako alternativní úlohy. Jejich vytvoření se na první pohled jeví jako rychlé a snadné, ale ve skutečnosti vymyšlení kvalitní dichotomické úlohy úplně snadné není. Řešení dichotomické úlohy spočívá ve volbě mezi dvěma alternativami (ANO-NE, PRAVDA- NEPRAVDA, SPRÁVNĚ-NESPRÁVNĚ). Slabinou těchto úloh je právě počet alternativ, při kterých má žák 50% šanci, že uhodne správné řešení. Doporučení pro tvorbu dichotomických úloh Odpověď na tvrzení uváděná v úloze musí být jednoznačná (ANO nebo NE) a nezávislá na dalších podmínkách. Tvrzení je vhodné formulovat stručně. V testu je vhodné navrhovat přibližně stejný počet pravdivých a nepravdivých tvrzení a tato tvrzení by měla být náhodně prostřídána, aby nevznikala schémata (např. ANO, ANO, ANO, NE, NE, NE). V jednotlivých tvrzeních není vhodné používat výrazy jako: vždy, často, téměř, nikdy, zřídka apod.

38 38 Typy testových úloh Pravdivá i nepravdivá tvrzení by měla mít přibližně stejnou délku tak, aby správná nebyla výrazně delší (např. proto, že jsou terminologicky přesnější). Není vhodné používat věty vytržené z kontextu učebnice, ani je obměňovat převedením do záporu. Se záporem je třeba nakládat uvážlivě. Odpověď NE na negativně formulovanou otázku je nevhodná z důvodu dvojí negace. Odpověď na záporné tvrzení by měla být raději volena z alternativ PRAVDA-NEPRAVDA (např. pro tvrzení Na Měsíci neplatí Newtonovy gravitační zákony není vhodné použít alternativy ANO-NE, vhodnější jsou PRAVDA-NEPRAVDA). V instrukcích pro řešení testu musí být zcela jednoznačně určeno, jakým způsobem se má označit odpověď (zda se má zaškrtnout to, co platí, nebo škrtnout to, co neplatí). Zvolený způsob musí být jednotný pro celý test a není třeba jej uvádět u každé úlohy znovu. Příklady dichotomické testové úlohy Úloha 1 Lednicko-valtický areál leží ve Zlínském kraji. ANO NE Úloha 2 Hlavní město Bangladéše je Ulambatar. PRAVDA NEPRAVDA Úloha 3 Himaláje jsou největším pohořím na světě. SPRÁVNĚ NESPRÁVNĚ Úlohy s výběrem z více odpovědí Úlohy s výběrem odpovědi z více než dvou alternativ se v testech používají velice často. Skládají se ze dvou částí: problému nebo otázky a nabídnutých odpovědí. Tyto úlohy mohou velmi účinně testovat cíle jednoduché i velmi složité (např. porozumění či aplikaci poznatků). Jejich předností je snadné vyhodnocování a oproti dichotomickým úlohám je u nich menší pravděpodobnost uhodnutí správné odpovědi. Doporučení pro tvorbu úloh s výběrem odpovědi Úlohami s výběrem odpovědí nezkoušíme pokud možno zapamatování konkrétních poznatků.

39 Typy testových úloh 39 Ve formulaci úlohy se vyhýbáme slovům nebo údajům, které by mohly sloužit jako nápověda. Alternativy k jedné úloze by měly být homogenní, tj. podobné svým obsahem i formou. V úlohách s výběrem odpovědí se vyhýbáme příliš dlouhým slovním formulacím. Při formulaci úloh s výběrem odpovědí dáváme přednost otázkám před neúplnými tvrzeními. Alternativy znějící žádná z výše uvedených možností nebo všechny výše zmíněné odpovědi je lépe používat zřídka. Žáci musí být předem seznámeni s charakterem úloh zda se v úlohách vyskytuje jedno (resp. právě jedno) správné řešení, nebo zda může být správných řešení více, případně žádné. Počet alternativ volíme mezi 3 a 5, přičemž optimální a nejčastěji používaný počet je 4 (1 správné řešení a 3 nesprávná). Nižší počet alternativ zvyšuje možnost hádání a vyšší počet nesprávných řešení má za následek nižší kvalitu (dají se vyloučit na první pohled a neplní tedy svoji funkci).

40 40 Typy testových úloh Úlohy s výběrem odpovědi z více než dvou alternativ se vyskytují v několika formách: I. Jedna odpověď je správná Příklady úlohy s výběrem odpovědí, kde správná je jen jedna odpověď Úloha 1 Který ze vztahů vyjadřuje Kosinovu větu pro trojúhelník ABC? a) a = b c 2bc cosα b) a = b c + 2bc cosα c) a = b + c + 2bc cosα d) a = b + c 2bc cosα Úloha 2 Urči chemickou značku fosforu: a) Ph b) F c) Fo d) P Úloha 3 Které značky všech prvků dané skupiny obsahují velké písmeno C? a) vápník, kyslík, hliník, uhlík b) měď, zlato, chlor, brom c) uhlík, chlor, měď, vápník d) chlor, fosfor, železo, draslík Úloha 4 Vyznačte na slepé mapě pohoří, ve kterém se nachází nejvyšší hora České republiky?

41 Typy testových úloh 41 II. Úlohy s jednou nejpřesnější odpovědí Příklad úlohy s jednou nejpřesnější odpovědí Co je chemický prvek? (Vyberte jednu nejpřesnější odpověď.) a) Prvek je látka, která se skládá z atomů stejného druhu. b) Prvek je látka, kterou již dále nelze dělit. c) Prvek je látka složená z atomů, které mají stejné protonové číslo. d) Žádné z předchozích tvrzení není správné. III. Jedna nesprávná odpověď Příklad úlohy s jednou nesprávnou odpovědí Který z uvedených dějů není formou oxidačního procesu? a) destilace b) dýchání c) hnití d) rezivění IV. Úlohy s vícenásobnou odpovědí Příklad úlohy s vícenásobnou odpovědí Kterými státy protéká (nebo kterých se alespoň dotýká) řeka Odra? a) Česká republika b) Německo c) Polsko d) Rusko e) Slovensko Přiřazovací úlohy Přiřazovací úlohy obsahují většinou instrukci a dva seznamy pojmů, výroků, čísel nebo symbolů. Úkolem žáka je najít v těchto seznamech vzájemně si odpovídající dvojice. Přiřazovací úlohy jsou velmi vhodné pro testování konkrétních informací a jejich vzájemných vazeb. Je vhodné, aby jeden ze seznamů obsahoval jednu i více položek, ke kterým neexistuje protějšek z druhého seznamu (nemohou utvořit dvojici).

42 42 Typy testových úloh Doporučení pro tvorbu přiřazovacích úloh Každý bod v prvním seznamu by měl být očíslován a každá položka v seznamu alternativ by měla být odlišena písmenem. Toto označení by mělo být zmíněno už v zadání úlohy. Ve druhém seznamu by mělo být uvedeno více alternativ, než je položek výchozího seznamu, aby se eliminovala možnost vylučovací metody a každý krok tak byl rozhodnutím. Seznamy by měly být poměrně krátké a stejnorodé oba by se měly vejít na stejnou stránku. Vždy musí být jasně definován způsob vyznačení dvojic, a pokud lze alternativy přiřadit více než jednou, musí na to být žáci výslovně upozorněni.

43 Typy testových úloh 43 Příklad přiřazovací úlohy Úloha 1 K následujícím pěti typům funkcí (1. 5.) přiřaďte obrázek s jejich grafickým znázorněním (A C). 1. lineární funkce A B C 2. kvadratická funkce A B C 3. exponenciální funkce A B C 4. logaritmická funkce A B C 5. goniometrická funkce A B C A B C Úloha 2 K názvům států (1. 5.) v levém sloupci správně přiřaďte názvy jejich hlavních měst (A G) z pravého sloupce. 1. Švýcarsko ( ) A Oslo 2. Norsko ( ) B Dublin 3. Island ( ) C Bern 4. Finsko ( ) D Bonn 5. Nizozemsko ( ) E Reykjavík F Helsinky G Amsterdam Úloha 3 K následujícím třem příponám souborů (1. 3.) přiřaďte jejich ikony zobrazené na obrázku A D. 1. XLS A B C D 2. JPG A B C D 3. CDR A B C D

44 44 Typy testových úloh Uspořádací úlohy V uspořádacích úlohách se od žáka požaduje, aby předložené pojmy (tvrzení, čísla, symboly, části textu) uspořádal podle určitého pravidla. Instrukce musí vyjadřovat kritérium a způsob řazení. Prvky je možné řadit např. podle velikosti, významu, chronologicky, podle stupně obecnosti apod. Určité problémy může působit bodové hodnocení uspořádacích úloh. Nesprávné řazení může být totiž provedeno mnoha způsoby, přičemž se jedná o různě závažné chyby. Nejjednodušším (avšak málo citlivým) způsobem hodnocení je 1 bod za zcela správné uspořádání a 0 bodů za všechna ostatní řešení. Jiný, složitější způsob bodování, porovnává odchylky žákových odpovědí od správného pořadí s maximálními odchylkami vzniklými zcela opačným řazením. Dalším postupem je hodnocení dvojic přiřazení. Například má-li správná odpověď znít Jaro Léto Podzim Zima, hodnotíme, zda žáci správně uspořádali léto za jaro, podzim za léto, zimu za podzim. V uvedeném příkladu by se tedy hodnotily 3 uspořádané dvojice. Doporučení pro tvorbu uspořádacích úloh U uspořádacích úloh je nutné velmi přesně definovat způsob, jakým mají žáci vyznačit pořadí. V instrukci je nutné zmínit, který údaj má být uveden jako první, tj. určit směr uspořádání (od nejmenšího po největší, od nejmladšího po nejstarší apod.).

45 Typy testových úloh 45 Příklady uspořádací úlohy Úloha 1 Seřaďte uvedená moravská města podle počtu obyvatel. Seřazení proveďte připsáním pořadových čísel 1 až 6 tak, aby město s největším počtem obyvatel mělo číslo 1. a) Olomouc b) Opava c) Prostějov d) Ostrava e) Šumperk f) Jeseník Úloha 2 Seřaďte jednotlivé státy podle počtu obyvatel. Seřazení proveďte přiřazením čísel 1 až 5 tak, aby stát s největším počtem obyvatel měl číslo 1. a) Německo b) Japonsko c) Čína d) USA e) Indie Úloha 3 Seřaďte významné české krále podle období ve kterém vládli a to zápisem pořadového čísla od nejstaršího období (1) směrem k nejmladšímu (6). a) Josef II. b) Přemysl I. Otakar c) Marie Terezie d) Václav III. e) Jan Lucemburský f) Rudolf II.

46 46 Tvorba testů na počítači 5 Tvorba testů na počítači Využití počítače je pro přípravu i pro vyhodnocení didaktických testů velice výhodné. Vytvořit dobrý didaktický test sice není jednoduché ani ve fázi přípravy testu z hlediska sestavování jednotlivých otázek, ani při samotném vytváření testu na počítači, které je časově náročnější, ale čas a úsilí, které učitel do takto vytvořených testů vloží, se mu nakonec mnohonásobně vrátí při jejich používání a vyhodnocování. Některé programy totiž umí jednotlivé testové otázky vyhodnotit automaticky, což výrazným způsobem zrychluje práci učitele. Při tvorbě testů na počítači můžeme využít různé programové vybavení od speciálních programů určených k tvorbě testů, přes systémy řízeného vzdělávání na internetu až po kancelářské aplikace, které má k dispozici a umí je ovládat převážná většina uživatelů. Vzhledem k tomu, že má každý program svoje výhody i nevýhody, mohou se jednotlivá programová prostředí hodit různým uživatelům v různých podmínkách. V této kapitole je uveden stručný přehled softwarového vybavení a specializovaného prostředí pro tvorbu didaktických testů na počítači. 5.1 Kancelářské aplikace Microsoft Word Aplikace Word umožňuje vytvářet formuláře, které můžeme ve školní praxi používat pro účely didaktických testů. Jednotlivé testové úlohy se vkládají pomocí tzv. ovládacích prvků formuláře a postup jejich vkládání se liší podle používané verze programu. Pokud žáci vyplňují test přímo na počítači, nemohou měnit znění otázek, ale pouze jednotlivé ovládací prvky tato funkce je zajištěna tzv. zámkem, který umožňuje po vytvoření testu formulář jednoduše uzamknout (na kartě Vývojář volba Zamknout dokument příkaz Omezit formátování a úpravy). Pro tvůrce testu je u používání tohoto programu výhodou nejen jeho dostupnost, ale především známé pracovní prostředí. Uživatel nemusí kupovat ani instalovat nový software, ani se učit nové prostředí programu, musí znát pouze metodiku tvorby testových úloh a naučit se jednoduchý postup při vytváření formulářů v aplikaci Word. Z hlediska používání testů je výhodné, že testy vytvořené v tomto programu lze používat buď přímo online, nebo je lze vytisknout a žákům distribuovat na papíře. Pokud tvoříme testy určené pro tisk, je nutné používat jen ty ovládací prvky formuláře, které nevyžadují výběr z rozbalovacího seznamu (ovládací prvek Pole se seznamem), který je naopak vhodné používat při vyplňování testu přímo na počítači. Nevýhodou testů, které jsou vytvořené v aplikaci Word, je jejich vyhodnocení, které není možné provádět zcela automaticky. Přesto, aby učitel nemusel

47 Tvorba testů na počítači 47 při počítačovém vyplnění testu jednotlivé testy tisknout a opravovat je ručně, může pro jeho vyhodnocení využít nástroje, které aplikace Word nabízí. Testy vytvořené v této aplikaci mohou být používány následujícím způsobem: Na pokyn učitele si každý žák otevře na svém vlastním počítači soubor, který obsahuje připravený formulář testu. Každý žák vyplňuje během daného časového limitu test přímo na počítači. Po skončení časového limitu může každý žák test buď vytisknout (což je nejen ekonomicky náročné, ale především to neusnadní práci učitele při opravování testu) nebo může vyplněný test uložit do předem připravené složky na disku (vhodné je, aby si žáci tento test uložili např. pod názvem prijmeni_jmeno.docx ještě před vyplněním testu a ve chvíli, kdy časový limit vyprší, už jen uložili změny v souboru pomocí klávesové zkratky Ctrl+S). Pro vyhodnocení jednotlivých testů si musí učitel otevřít soubor se správně vyplněným formulářem testu (např. reseni.docx), který bude vzorem pro porovnání uložených žákovských testů. Tento formulář je nutné odemknout (na kartě Vývojář volba Zamknout dokument příkaz Omezit formátování a úpravy), aby bylo možné ze záložky Revize použít volbu Porovnat, která umožňuje porovnat dvě verze dokumentu. V dialogovém okně, které se po této volbě zobrazí, vybereme Originální dokument (v našem případě reseni.docx) a Revidovaný dokument (vyplněný žákovský test prijmeni_jmeno.docx), případně kliknutím na tlačítko Více můžeme nastavit další volby zobrazení změn. Po kliknutí na tlačítko OK provede počítač porovnání jednotlivých znaků ve vybraných dokumentech automaticky. Pokud jsme označili volbu, že chceme zobrazit změny v novém dokumentu, pak se nám vytvořil nový soubor, který může učitel uložit (např. pod názvem jmeno_prijmeni-oprava.docx) pro další zpracování. V opraveném testu jsou nesprávné odpovědi škrtnuté, odpovědi, které jsou jen částečně správné, obsahují podtrženou část správné odpovědi a zcela správné odpovědi nejsou nijak zvýrazněny. Microsoft Excel V aplikaci Excel můžeme stejně jako v aplikaci Word vytvářet testy pomocí vkládání ovládacích prvků formuláře. Podrobný postup, jak lze tyto testy vytvářet, je obsahem závěrečných kapitol této práce. Výhodou testů vytvořených v aplikaci Excel je možnost řešit testy online na počítači a vyřešené uložit případně vytisknout. Pokud vytvoříme test pomocí vhodných formulářových prvků, můžeme takovýto test používat i pro vyplnění v tištěné podobě. Používání aplikace Excel má pro autory testu v podstatě stejné výhody jako aplikace Word. Další velkou výhodou testů vytvářených v aplikaci Excel je navíc (na rozdíl od testů vytvořených ve Wordu) možnost jejich automa-

48 48 Tvorba testů na počítači tického vyhodnocení přímo při řešení testu na počítači. Postup vyhodnocení jednotlivých typů testových úloh si ukážeme v kapitole Speciální testovací programy DoTest 4 DoTest 4 je komerční program od výrobce Dosli. Tento program je určen na přípravu testů na počítači a práci s nimi, dále umožňuje přehledné ukládání různých testových otázek, které jsou uspořádány v databázi otázek. Z této databáze lze pak snadno sestavit libovolný test pro použití ve výuce ať už v tištěné nebo elektronické podobě, ve školní síti nebo díky internetu na domácím počítači. Nevýhodou tohoto programu je jeho pořizovací cena, nutnost instalace a z hlediska tvůrce testu také nutnost naučit se ovládat nové prostředí. EduBase 2 EduBase 2 je komerční program od výrobce Dosli, vytvořený pro pedagogy, kteří si do svých hodin připravují na počítači různé typy výukových materiálů. Tento program je úložištěm různých výukových objektů (textů, poznámek, testových otázek, otevřených otázek, příkladů a souborů), které jsou uspořádány v tematických celcích učiva, z nichž lze snadno sestavit libovolné výukové materiály písemky, testy, učebnice, pracovní listy atd. Tyto materiály je možné používat v tištěné nebo elektronické podobě, včetně využití webového přístupu (EduBase web). Testy vytvořené v tomto prostředí je možné exportovat i do formátu PDF. Nevýhodou tohoto programu je opět jeho pořizovací cena, nutnost instalace a také nutnost naučit se ovládat nové prostředí. 5.3 Volně šiřitelné programy a demo verze V současné době je možné na internetu najít velké množství různých volně šiřitelných programů na tvorbu didaktických testů. Výhodou těchto programů je bezesporu jejich snadná dostupnost a nulová pořizovací cena. Nevýhodou pro běžného uživatele je nutnost naučit se (převážně intuitivně) ovládat nové prostředí programu. Následující seznam obsahuje pouze stručný výčet několika programů, které jsou v současné době dostupné na internetu: Test freeware dostupný na Smart Automatic Test freeware dostupný na smart-automatic-test/

49 Tvorba testů na počítači 49 Custom Test 1.0 freeware dostupný na Engrafes 1.0 freeware pro nekomerční využití dostupný na Qedoc Quiz Maker freeware dostupný na Testy freeware dostupný na Fast Test Maker 1.2 RC1 freeware pro nekomerční účely dostupný na TXTester 6.0 shareware dostupný na Schoolhouse Test demo verze dostupná na Didaktik Testy 1.3 demo verze dostupná na LMS Moodle V prostředí různých LMS (Learning Management Systém), jejichž hlavním komunikačním médiem je internet, můžeme vytvářet didaktické testy, které jsou součástí těchto e-learningových systémů. Jedním z těchto online vzdělávacích prostředí je i Moodle. Moodle je softwarový balík určený pro tvorbu výukových systémů a elektronických kurzů na internetu. Je poskytován zdarma jako Open Source software. Pomocí standardně dodávaných modulů lze do online kurzu vkládat např. studijní materiály ve formě HTML stránek, souborů ke stažení, flash animací, strukturovaných přednášek, dále vytvářet diskusní fóra s možností odebírání příspěvků em, úkoly pro účastníky kurzu, slovníky a databáze, na jejichž plnění se mohou podílet účastníci kurzu a v neposlední řadě také automaticky vyhodnocované testy složené z různých typů testových úloh. Při vytváření testů, které jsou součástí e-learningového systému Moodle můžeme používat běžné typy testových úloh (doplňovací úloha, krátká tvořená odpověď, dlouhá tvořená odpověď, pravda-nepravda, přiřazování, přiřazování z krátkých odpovědí, úloha s výběrem odpovědí, popis, numerická úloha a vypočítávaná úloha). Systém Moodle využívá při vytváření testů jednoduchý HTML editor, který nejen formátuje text, ale lze pomocí něj také vkládat texty z jiných aplikací, obrázky, tabulky, odkazy a emotikony. Vlastní práce v prostředí Moodle není pro učitele příliš náročná, přesto však vyžaduje předchozí proškolení uživatelů. Vyhodnocení testů probíhá okamžitě, takže jak učitel, tak i student se ihned dovědí výsledek svého testu. Navíc si mohou oba test prohlédnout a učitel může

50 50 Tvorba testů na počítači dokonce ještě upravit známku. K dispozici je samozřejmě i kompletní výsledek celé skupiny. Výhodou tohoto systému je nejen to, že je zdarma, ale také dostupný z kteréhokoli počítače připojeného na internet. Jistou nevýhodu je, že testy vytvořené v prostředí Moodle není možné tisknout tzn. že takovéto testy je možné používat pouze v hodinách, kdy má každý žák svůj vlastní počítač připojený k internetu. 5.5 Google Dokumenty Google Docs neboli Google dokumenty ( je online služba na internetu, která je určená pro práci s kancelářskými dokumenty. Tato služba je bezplatná a ve své podstatě nabízí kancelářský balík obsahující textový a tabulkový editor, prezentaci atd. Nevýhodou používání této služby je nutnost být neustále připojen k internetu. Pro vytváření didaktických testů můžeme v prostředí Google Dokumenty rychle a efektivně vytvořit jednoduchý online formulář testu (resp. dotazník), jehož odpovědi žáci zapisují přímo na internetu. Tyto odpovědi se automaticky ukládají do tabulky v níž se dají snadno vyhodnotit a dále s nimi pracovat (např. je vytisknout, použít jako zdroj pro další výpočty včetně různých statistik, případně je sdílet na webových stránkách. Pro vstup do služby Google Docs musíme mít vytvořený účet, který můžeme využívat i pro další služby, které Google nabízí. Test (resp. dotazník) snadno vytvoříme po přihlášení pomocí svého účtu na stránce Google dokumenty ( Po přihlášení si nejprve vytvoříme tabulku kliknutím na tlačítko Vytvořit nový Tabulka. Tuto tabulku si můžeme pomocí tlačítka Uložit hned uložit. Dále kliknutím na volbu Formulář převedeme tabulku na dotazník a poté můžeme začít vytvářet pomocí tlačítka Přidat položku jednotlivé otázky testu. Při tvorbě samotného formuláře můžeme používat kompletní nabídku aktivních prvků (textové pole, víceřádkové textové pole, zaškrtávací políčko, výběr z více možností nebo seznam). Žáky pak můžeme pozvat k vyplnění hotového formuláře pomocí nabídky Sdílet. Hotový formulář pak publikujeme buď v Dokumentech, nebo jej můžeme přes vygenerovaný HTML kód vložit do své webové stránky. Žákům pak jen pošleme na danou stránku odkaz. Odpovědi žáků se ukládají přímo do tabulky uložené v Google Dokumenty. Tuto databázi výsledků lze dále zpracovávat pomocí standardních nástrojů tabulkového kalkulátoru (např. zobrazit výsledky graficky), prohlížet online, tisknout apod. Výhodou tohoto prostředí je nejen možnost automatického vyhodnocení testu, ale také to, že tato služba je poskytována zdarma. Z hlediska používání testů je výhodou možnost přístupu a úprav testů z kteréhokoli počítače s přístupem na internet. Na druhou stranu z hlediska školního využití takovýchto testů je nutnost online připojení k internetu jistou nevýhodou, stejně jako složitější identifikace

51 Tvorba testů na počítači 51 žáka při řešení testu. Z těchto důvodů není vhodné používat testy vytvořené v prostředí Google Dokumenty při klasifikaci a hodnocení vědomostí žáků, ale naopak je využívat pro procvičování učiva nebo domácí úkoly.

52 52 Tvorba testů v aplikaci EXCEL Tvorba testů v aplikaci EXCEL 2007 Při vytváření vlastních testů budeme v aplikaci Excel využívat tzv. formuláře, které je možné buď vytisknout, nebo velice snadno používat v režimu online. Součástí online testů jsou ovládací prvky (např. textové pole, zaškrtávací políčko, posuvník, tlačítka s možnostmi nebo rozevírací seznamy), které uživatelům umožňují ovládat daný formulář (v našem případě test). Pomocí ovládacích prvků lze zobrazit data nebo volby, provést určitou akci nebo zpřehlednit zobrazení uživatelského rozhraní. Test vytvořený v aplikaci Excel můžeme zamknout tak, aby bylo možné zadávat data pouze do určitých buněk, a dále prostřednictvím funkce Ověření dat můžeme zajistit, aby žáci zadávali do vybraných buněk pouze požadované typy dat. Přístup k online testům můžeme zajistit prostřednictvím aplikace Excel, webových stránek nebo aplikace VBA 1. Výhodou didaktických testů vytvořených v aplikaci Excel je nejen jejich snadná tvorba pomocí jednoduchých nástrojů ve známém prostředí programu a možnost automatického vyhodnocení testu, ale v neposlední řadě i jejich široká možnost použití. V programu MS Excel můžeme vytvářet didaktické testy určené k tisku nebo pro použití online, včetně testů určených k otevření přímo v aplikaci Excel nebo k umístění na webových stránkách. V následujících kapitolách se budeme zabývat především tvorbou online didaktických testů, které je možné po jejich vyřešení vytisknout, případně vyplněné testy uložit na disk nebo odeslat v elektronické podobě mailem. 6.1 Ovládací prvky Ovládací prvky jsou grafické objekty umisťované do formuláře testu za účelem zobrazení nebo zadání dat, provedení nějaké akce nebo lepší čitelnosti. Mezi tyto objekty patří textová pole, seznamy, přepínače, příkazová tlačítka a další. Aplikace Microsoft Excel obsahuje dva typy ovládacích prvků: 1. Ovládací prvky z panelu nástrojů Formulář 2. Ovládací prvky ActiveX Na první pohled se může zdát, že většina ovládacích prvků ActiveX je totožná s ovládacími prvky z panelu nástrojů Formulář (viz Obr. 5). V čem je tedy rozdíl? Ovládací prvky ActiveX nabízejí možnosti uživatelům nebo spustí makra či skripty, které automatizují úlohu. Tyto ovládací prvky lze použít ve většině případů a pracují jak s makry jazyka VBA (pro každý ovládací prvek je možné napsat makra v jazyce VBA), tak s webovými skripty (pro každý ovládací prvek je možné vytvořit skripty v programu Microsoft Script Editor). 1 Visual Basic for Applications - verze jazyka Microsoft Visual Basic podporující jazyk maker, která slouží k programování aplikací pro systém Windows a je součástí několika aplikací společnosti Microsoft.

53 Tvorba testů v aplikaci EXCEL Ovládací prvky formuláře jsou kompatibilní s dřívějšími verzemi aplikace Excel, počínaje verzí Excel 5.0, a lze je použít na listech s makry s příponou XLM. Pro vytváření školních didaktických testů nám postačí využívat tyto formulářové prvky, které pocházejí z doby, kdy technologie ActiveX ještě nebyla plně vyvinuta a zůstávají v Excelu z důvodu zpětné kompatibility. 6.2 Vložení ovládacího prvku do formuláře Ovládací prvky budeme vkládat pomocí tlačítka Vložit, které je ve skupině Ovládací prvky na kartě Vývojář (viz Obr. 2). Obr. 2 Tlačítko Vložit na kartě Vývojář Karta Vývojář není ve výchozím nastavení standardně zobrazena. Pokud nemáme kartu Vývojář na pásu karet k dispozici, nastavíme si její zobrazení následujícím postupem: 1. Klepneme na Office Možnosti aplikace Microsoft Excel (viz Obr. 3). 2. V dialogovém okně Možnosti aplikace Excel přejdeme na kartu Oblíbené, kde zaškrtneme volbu Zobrazit na pásu kartu Vývojář a volbu potvrdíme klepnutím na tlačítko OK (viz Obr. 4).

54 54 Tvorba testů v aplikaci EXCEL Obr. 3 Zobrazení karty Vývojář krok 1, Obr. 4 Zobrazení karty Vývojář krok 3, 4

55 Tvorba testů v aplikaci EXCEL Typy ovládacích prvků V aplikace Excel můžeme na kartě Vývojář kliknutím na tlačítko Vložit vkládat jednotlivé Ovládací prvky formuláře (viz Obr. 5). Obr. 5 Ovládací prvky Formuláře na kartě Vývojář Jednotlivé typy ovládacích prvků, které můžeme do formuláře testu vkládat při tvorbě online didaktických testů v programu Microsoft Excel, popisuje následující tabulka.

56 56 Tvorba testů v aplikaci EXCEL 2007 Tab. 3 Typy ovládacích prvků Ikona Název Popis Popisek Textové pole Skupinový rámeček Tlačítko Zaškrtávací políčko Přepínač Seznam Pole se seznamem Seznam se vstupním polem Rozevírací seznam se vstupním polem Posuvník Číselník 6.4 Vlastnosti ovládacích prvků Text, který poskytuje informace o ovládacím prvku nebo listu nebo formuláři. Tento prvek nelze použít v sešitech aplikace Excel a je k dispozici za účelem práce s listy dialogů aplikace Excel verze 5.0. Slouží k seskupení souvisejících ovládacích prvků, například přepínačů nebo zaškrtávacích políček. Po klepnutí na tento prvek je spuštěno makro. Zapne nebo vypne určitou možnost. Je možné současně zaškrtnou více políček v dialogovém okně nebo ve skupině. Slouží k výběru jedné ze skupiny možností obsažených ve skupinovém rámečku. Přepínače umožňují současný výběr pouze jedné z několika možností. Zobrazí seznam položek. Rozevírací seznam. Položka vybraná v seznamu se zobrazí v textovém poli. V sešitech aplikace Excel není k dispozici. Tento ovládací prvek umožňuje pracovat s listy dialogů aplikace Excel verze 5.0. V sešitech aplikace Excel není k dispozici. Tento ovládací prvek umožňuje pracovat s listy dialogů aplikace Excel verze 5.0. Klepnutím na šipku posuvníku nebo přetažením jezdce dojde k posunutí v oblasti hodnot. Klepnutím mezi jezdce a šipku posuvníku je možné posunout se o jednu stránku hodnot. Zvýší nebo sníží danou hodnotu. Klepnutím na šipku nahoru se hodnota zvýší, klepnutím na šipku dolů se hodnota sníží. U některých vložených ovládacích prvků lze nastavit různé vlastnosti, podle typu ovládacího prvku. Pokud chceme změnit vlastnosti ovládacího prvku, který jsme již vložili do formuláře testu, klikneme na tento ovládací prvek pravým tlačítkem myši a z kontextové nabídky vybereme příkaz Formát ovládacího prvku. Potom klepneme na kartu Ovládací prvek. U popisků a tlačítek nelze nastavovat žádné další vlastnosti, proto u nich tato karta není k dispozici.

57 Tvorba testů v aplikaci EXCEL Vlastnosti skupinového rámečku Prostorové stínování: Zobrazí skupinový rámeček s prostorovým efektem stínování. Vlastnosti zaškrtávacího políčka Hodnota: Určuje stav zaškrtávacího políčka zda je políčko vybráno (Zaškrtnuto), není vybráno (Nezaškrtnuto) nebo zda neplatí žádný z těchto stavů (Kombinace). Propojení s buňkou: Buňka, která vrací stav zaškrtávacího políčka. Jestliže je zaškrtávací políčko zaškrtnuto, obsahuje pole Propojení s buňkou hodnotu PRAVDA. Jestliže je políčko nezaškrtnuto, obsahuje buňka hodnotu NEPRAVDA. Jestliže je stav zaškrtávacího políčka kombinovaný, obsahuje buňka hodnotu #N/A. Jestliže je propojená buňka prázdná, vyhodnotí aplikace Excel zaškrtávací políčko jako NEPRAVDA. Prostorové stínování: Zobrazí zaškrtávací políčko s prostorovým efektem stínování. Vlastnosti přepínače Hodnota: Určuje počáteční stav přepínače, to znamená, zda je zapnut (Zaškrtnuto) nebo vypnut (Nezaškrtnuto). Propojení s buňkou: Vrací číslo vybraného přepínače ve skupině možností (první přepínač má číslo 1). U všech možností ve skupině se zadá do textového pole Propojení s buňkou stejná buňka. Vrácené číslo lze potom použít ve vzorci nebo v makru, jehož reakce bude záviset na vybrané možnosti. Pokud je například vytvořen osobní formulář, který obsahuje přepínač s popiskem Muž a další přepínač s popiskem Žena, je možné oba přepínače propojit s buňkou C1. Pomocí následujícího vzorce bude v případě klepnutí na první přepínač zobrazena položka Muž a v případě klepnutí na druhý přepínač položka Žena: =IF(C1=1,"Muž","Žena") Prostorové stínování: Zobrazí přepínač s prostorovým efektem stínování. Vlastnosti seznamu Vstupní oblast: Odkaz na oblast obsahující hodnoty, které mají být v seznamu zobrazeny. Propojení s buňkou: Vrací číslo položky vybrané ze seznamu (první položka v seznamu má číslo 1). Toto číslo lze použít ve vzorci nebo v makru a vrátit pomocí něho skutečnou položku ze vstupní oblasti. Pokud je například seznam propojen s buňkou C1 a vstupní oblast pro tento seznam je

58 58 Tvorba testů v aplikaci EXCEL 2007 D10:D15, bude výsledkem následujícího vzorce podle výběru v seznamu hodnota z oblasti D10:D15. =INDEX(D10:D15,C1) Typ výběru: Určuje možný způsob výběru položek v seznamu. Pokud nastavíme typ výběru na Vícenásobný nebo Rozšířený, bude buňka zadaná do textového pole Propojení s buňkou ignorována. Prostorové stínování: Zobrazí seznam s prostorovým efektem stínování. Vlastnosti pole se seznamem Vstupní oblast: Odkaz na oblast obsahující hodnoty, které mají být v rozevíracím seznamu zobrazeny. Propojení s buňkou: Vrací číslo položky vybrané v poli se seznamem (první položka v seznamu má číslo 1). Toto číslo lze použít ve vzorci nebo v makru a vrátit pomocí něj skutečnou položku ze vstupní oblasti. Pokud je například pole se seznamem propojeno s buňkou C1 a vstupní oblast pro tento seznam je D10:D15, vrátí následující vzorec v závislosti na výběru v seznamu hodnotu z oblasti D10:D15. =INDEX(D10:D15,C1) Počet řádků rozevíracího seznamu: Určuje počet řádků, které se mají v rozevíracím seznamu zobrazit. Prostorové stínování: Zobrazí pole se seznamem s prostorovým efektem stínování. Vlastnosti posuvníku Aktuální hodnota: Relativní pozice jezdce v posuvníku. Nejnižší hodnota: Pozice jezdce zcela nahoře (u svislého posuvníku) nebo zcela vlevo (u vodorovného posuvníku). Nejvyšší hodnota: Pozice jezdce zcela dole (u svislého posuvníku) nebo zcela vpravo (u vodorovného posuvníku). Přírůstková změna: Vzdálenost, o kterou se jezdec posune po klepnutí na jednu ze šipek na koncích posuvníku. Změna o stránku: Vzdálenost, o kterou se jezdec posune po klepnutí mezi jezdce a jednu ze šipek posuvníku. Propojení s buňkou: Vrací aktuální pozici jezdce. Toto číslo lze použít ve vzorci nebo v makru, jehož reakce bude záviset na pozici jezdce posuvníku. Prostorové stínování: Zobrazí posuvník s prostorovým efektem stínování.

59 Tvorba testů v aplikaci EXCEL Vlastnosti číselníku Aktuální hodnota: Relativní pozice číselníku v oblasti povolených hodnot. Nejnižší hodnota: Nejnižší povolená hodnota číselníku. Nejvyšší hodnota: Nejvyšší povolená hodnota číselníku. Přírůstková změna: Hodnota, o kterou se hodnota číselníku zvýší nebo sníží po klepnutí na šipku. Propojení s buňkou: Vrací aktuální hodnotu číselníku. Toto číslo lze použít ve vzorci nebo v makru, jehož reakce bude záviset na skutečné hodnotě vybrané pomocí číselníku. Prostorové stínování: Zobrazí číselník s prostorovým efektem stínování.

60 60 Tvorba online testových úloh krok za krokem 7 Tvorba online testových úloh krok za krokem V této kapitole si na konkrétních příkladech ukážeme, jak lze pomocí programu MS Excel 2007 vytvářet jednotlivé typy testových úloh, které byly popsány v kapitole 4. Postup při vytváření popíšeme pouze u těch testových úloh, které je možné vyhodnotit automaticky (jedná se o úlohy dichotomické, úlohy s výběrem z více odpovědí, přiřazovací úlohy, uspořádací úlohy a v omezené míře i o úlohy doplňovací). Princip vyhodnocení si ukážeme u každé úlohy zvlášť, protože v některých případech se postup vyhodnocení může lišit. 7.1 Dichotomická testová úloha Dichotomická testová úloha je úloha s dvoučlennou volbou. Tento typ úloh budeme v aplikaci EXCEL řešit pomocí Přepínače (ovládací prvek formuláře) a Skupinového rámečku (ovládací prvek formuláře). Přepínače, které jsou vloženy uvnitř jednoho skupinového rámečku, umožňují současný výběr pouze jedné z daných možností. Příklad Naším úkolem je vytvořit krátký test složený z dichotomických testových úloh a na tomto příkladu si v jednotlivých krocích popsat postup, pomocí kterého vytvoříme jednoduché dichotomické testové úlohy do zeměpisu (viz Obr. 6) včetně jejich vyhodnocení. Řešený příklad je uložen na přiloženém CD (viz Testové úlohy\dichotomická testová úloha.xlsx). Obr. 6 Ukázka testu dichotomické testové úlohy

61 Tvorba online testových úloh krok za krokem 61 Postup při vytváření testových otázek 1. Do prázdného listu napíšeme nadpis (buňka A1), instrukce (buňka B3) a text otázky (buňka B4). Dodržujeme přitom doporučení pro návrh úloh se stručnou odpovědí (viz kapitola 4). 2. Pod text otázky použijeme pro vytvoření alternativ ANO NE Přepínač, který vložíme na kartě Vývojář kliknutím na volbu Vložit. Z ovládacích prvků formuláře vybereme Přepínač (viz Obr. 7). Obr. 7 Vložení ovládacího prvku Přepínač 3. Na obrázcích 13 a 14 je znázorněno provázání ovládacího prvku formuláře s buňkou listu a volbu stavu přepínače. Provázaná buňka přitom nejeví žádné známky vazby (neobjevuje se vzorec nebo něco podobného). Komunikace prvek buňka je oboustranná, což znamená, že změna v jednom elementu se projeví ve druhém. Manuální změna hodnoty na 1 nebo 2 v buňce J4 aktivuje jeden ze dvou prvků ve skupině přepínačů. Nula deaktivuje všechny přepínače skupiny, ostatní hodnoty jsou ignorovány. Tím, že prvky patří do téže skupiny, nastavení vazby na buňku u jednoho přepínače se promítne i do ostatních prvků skupiny a není tedy nutné připojovat každý prvek skupiny zvlášť. 4. Pokud budeme ve stejném testu vytvářet více úloh s využitím přepínače, musí být každá skupina přepínačů ohraničena prvkem Skupinový rámeček, tak aby se přepínače z různých otázek neovlivňovaly. Pokud bychom totiž umístili všechny přepínače v listu volně, mohl by být vybrán pouze jeden z nich Skupinový rámeček vložíme na kartě Vývojář pomocí volby Vložit, kde vybereme prvek Skupinový rámeček (viz Obr. 8).

62 62 Tvorba online testových úloh krok za krokem Obr. 8 Vložení ovládacího prvku Skupinový rámeček 4.2. Při současném použití ovládacího prvku Přepínač a Skupinový rámeček, musí být celý objekt přepínače vložen uvnitř rámečku (viz Obr. 9). Pokud by přepínač, třeba jen částečně, přesahoval okraj skupinového rámečku, ovlivňoval by ostatní přepínače v listu (viz Obr. 10). Obr. 9 Správně umístěný přepínač Obr. 10 Špatně umístěný přepínač 4.3. Popisek rámečku u ovládacího prvku Skupinový rámeček můžeme využít k zadání otázky. V našem příkladu jsme text skupinového rámečku nezadávali a text otázky zapsali přímo do buňky listu (viz Obr. 11), protože text v buňce můžeme (na rozdíl od textu v popisku rámečku) libovolně formátovat (např. měnit velikost, barvu apod.). Při vytváření dalších testových otázek s využitím přepínače pokračujeme stejným způsobem. Obr. 11 Vytvoření alternativ ANO-NE pomocí Přepínače a Skupinového rámečku Postup při hodnocení testových otázek 1. Na automatické vyhodnocení testu použijeme hodnotící tabulku, kterou vytvoříme na stejném listu jako zadání. Hodnotící tabulka bude obsahovat

63 Tvorba online testových úloh krok za krokem 63 čtyři sloupce Otázka, Vložená odpověď, Správná odpověď a sloupec Body (viz Obr. 12). Obr. 12 Hodnotící tabulka u dichotomických testových úloh 2. Sloupec Otázka obsahuje pořadové číslo otázky. Toto číslo je vloženo pomocí odkazu na buňku s číslem otázky (které je v listu napsáno ve sloupci A), ale lze jej zapsat také ručně. 3. Sloupec Vložená odpověď obsahuje pořadí přepínače, které žák označil. Pořadí přepínačů není dáno tím, jak jsou zobrazena v listu (např. za nebo pod sebou), ale rozhodující je, v jakém pořadí byly přepínače do listu vloženy nebo nakopírovány. Toto číslo se pak do buňky hodnotící tabulky vkládá pomocí vlastností formulářového prvku přepínače následujícím způsobem: 3.1. V rámci jednoho skupinového rámečku klikneme pravým tlačítkem myši na libovolný přepínač a z kontextové nabídky vybereme příkaz Formát ovládacího prvku V dialogovém okně Formát ovládacího prvku umístíme kurzor do pole Propojení s buňkou: a v listu označíme buňku, do které chceme, aby se toto pořadí vkládalo v našem případě je to u první otázky buňka J4. Tento odkaz se vkládá jako absolutní, takže má tvar $J$4 (viz Obr. 13). Obr. 13 Vlastnosti ovládacího prvku Přepínač

64 64 Tvorba online testových úloh krok za krokem 4. Sloupec Správná odpověď obsahuje ručně zadané pořadí přepínače se správnou odpovědí. Toto pořadí je opět dáno pořadím, ve kterém byl tento přepínač vložen. Klíč samozřejmě nemusí být obsažen ve stejném listu jako samotný test nebo může být vhodně skryt. 5. Sloupec Body obsahuje počet bodů, které žák získal za odpověď na danou otázku. Mechanismus bodového hodnocení je postaven na funkci STEJNÉ, která vrací PRAVDA (hodnota 1) nebo NEPRAVDA (hodnota 0). 6. Výpočet bodů v posledním sloupci hodnotící tabulky: 6.1. Správnost vložené odpovědi vyhodnocujeme pomocí funkce STEJNÉ, která ověří, zda jsou řetězce ve sloupci Vložená odpověď a Správná odpověď shodné. Pokud ano, vrátí funkce STEJNÉ logickou hodnotu PRAVDA, pokud ne, vrátí hodnotu NEPRAVDA. Na základě výsledku této funkce budeme přidělovat body za správou odpověď získá žák jeden bod, za nevyplněnou nebo špatnou odpověď nezíská žádný bod Abychom v posledním sloupci získali numerické vyjádření počtu bodů, vynásobíme výsledek funkce STEJNÉ číslem 1. Výpočet bodů v buňce L4 má tedy tvar =STEJNÉ(J4;K4)*1 (viz Obr. 14). Obr. 14 Vzorce v hodnotící tabulce testu s dichotomickými úlohami

65 Tvorba online testových úloh krok za krokem 65 Funkce STEJNÉ Porovná dva textové řetězce a vrátí logickou hodnotu PRAVDA, pokud se přesně shodují, v opačném případě vrátí hodnotu NEPRAVDA. Funkce STEJNÉ rozlišuje velká a malá písmena, ale ignoruje rozdíly ve formátování. Tuto funkci lze použít pro testování textu, který vkládáme do buněk v listu. Syntaxe: STEJNÉ(text1;text2) text1 je první textový řetězec text2 je druhý textový řetězec Poznámka: Místo funkce STEJNÉ lze pro přesné porovnání použít také porovnávací operátor dvojité rovnítko (==). Výsledek vzorce =A1==B1 je stejný jako výsledek funkce =STEJNÉ(A1,B1). 7.2 Testová úloha s výběrem z více odpovědí Testové úlohy s výběrem z více než dvou alternativ se v didaktických testech vyskytují v několika formách (všechny jsou obsaženy v následujícím příkladu). Jedná se o úlohy s výběrem odpovědi, kdy správná je jen jedna odpověď (otázky 1. 4.), dále úlohy s jednou nejpřesnější odpovědí (otázka 5.), úlohy s jednou nesprávnou odpovědí (otázka 6.) a úlohy s vícenásobnou odpovědí (otázka 7.). Při vytváření jednotlivých testových úloh budeme využívat následující ovládací prvky formuláře: Přepínač společně se Skupinovým rámečkem, dále Pole se seznamem a Zaškrtávací políčko. Příklad Naším úkolem je vytvořit test, který bude obsahovat různé formy testových úloh s výběrem z více odpovědí. V jednotlivých bodech si popíšeme postup tvorby testových otázek (včetně jejich hodnocení), ve kterých jsou použity ovládací prvky Pole se seznamem a Zaškrtávací políčko. Postup při vytváření otázek s využitím ovládacích prvků Přepínač a Skupinový rámeček již byl popsán v předcházející kapitole u dichotomických testových úloh, a proto zde již není znovu uveden. Tento vzorový příklad obsahuje otázky z matematiky, chemie a zeměpisu (viz Obr. 15). Řešený příklad je uložen na přiloženém CD (viz Testové úlohy\testová úloha s výběrem z více odpovědí.xlsx).

66 66 Tvorba online testových úloh krok za krokem Obr. 15 Ukázka testu testové úlohy s výběrem z více odpovědí

67 Tvorba online testových úloh krok za krokem 67 Postup při vytváření testových otázek 1. Do prázdného listu napíšeme nadpis (buňka A1) a pomocí ovládacích prvků Přepínač a Skupinový rámeček vytvoříme první testovou otázku z matematiky. Při vytváření přepínačů je vhodné vytvořit první z nich a další přepínače nakopírovat v příslušném pořadí. Přepínače ani skupinový rámeček nemají v našem příkladu žádný testový popis text jednotlivých alternativ vkládáme buď přímo do buněk listu, nebo použijeme vložený objekt (v tomto případě Editor rovnic 3.0). Stejným způsobem je vytvořena i úloha 4, kde jsou přepínače vloženy do slepé mapy ČR a celá tato mapa včetně přepínačů je opět ohraničena skupinovým rámečkem. 2. Napíšeme text otázky u druhé testové úlohy a pro vytvoření alternativ použijeme ovládací prvek Pole se seznamem. Tento prvek vložíme na kartě Vývojář kliknutím na volbu Vložit, odkud z ovládacích prvků formuláře vybereme možnost Pole se seznamem (viz Obr. 16). Obr. 16 Vložení ovládacího prvku Pole se seznamem 2.1. Po vytvoření Pole se seznamem je tento rozbalovací seznam prázdný. Pro vložení různých alternativ odpovědí do rozbalovacího pole seznamu musíme nejprve tyto alternativy napsat do jednotlivých buněk v našem příkladu jsou jednotlivé možnosti vloženy v buňkách sloupce J, který později nastavíme jako skrytý (viz Obr. 17). Obr. 17 Tvorba otázky s výběrem z více odpovědí vytvořená pomocí prvku Pole se seznamem 2.2. Alternativy vložíme do rozbalovacího seznamu nastavením vlastností formulářového prvku následujícím způsobem:

68 68 Tvorba online testových úloh krok za krokem Pravým tlačítkem myši klikneme na prvek Pole se seznamem a z kontextové nabídky vybereme příkaz Formát ovládacího prvku V dialogovém okně Formát objektu umístíme kurzor do pole Vstupní oblast a v listu označíme buňky, které obsahují dané alternativy (v našem případě je to oblast buněk J9:J13). Tento odkaz se opět vkládá jako absolutní, takže má tvar $J$9:$J$13 (viz Obr. 18). Obr. 18 Vlastnosti ovládacího prvku Pole se seznamem 2.3. Sloupec J skryjeme kliknutím pravého tlačítka myši v záhlaví sloupce J a výběrem příkazu Skrýt z kontextové nabídky. 3. Stejným způsobem vtvoříme i testové úlohy 3, 5 a V poslední testové otázce ze zeměpisu může být z nabízených možností více správných odpovědí. Takovýto typ otázek, kdy žák může označit více správných možností, budeme řešit pomocí ovládacího prvku Zaškrtávací políčko. Tento prvek vložíme na kartě Vývojář kliknutím na volbu Vložit, odkud vybereme možnost Zaškrtávací políčko (viz Obr. 19). Podobně jako u Přepínače můžeme i v tomto případě vložit pouze první políčko a další nakopírovat (v tomto případě bez ohledu na pořadí jednotlivých políček). Text alternativy můžeme vložit buď přímo do textu políčka, nebo text políčka nevyplňovat a text alternativy vložit přímo do buňky listu (jako je to v našem případě). Tento způsob je výhodnější především proto, že text, který je vložený přímo v buňce, můžeme formátovat různým způsobem (např. měnit jeho velikost apod.), což u textu formulářových prvků nelze. Obr. 19 Vložení ovládacího prvku Zaškrtávací políčko

69 Tvorba online testových úloh krok za krokem 69 Postup při hodnocení testových otázek 1. Po vytvoření všech testových otázek a ovládacích prvků si pro automatické vyhodnocení testu opět vytvoříme hodnotící tabulku Do sloupce Otázka vložíme odkaz do buňky s číslem otázky Ve sloupci Vložená odpověď nastavíme pomocí pravého tlačítka myši vlastnost ovládacího prvku Propojení s buňkou. Tuto vlastnost musíme u Zaškrtávacího políčka nastavit (na rozdíl od Přepínače a Pole se seznamem) pro každé zaškrtávací tlačítko zvlášť. Tato vlastnost vrací u prvku Přepínač pořadové číslo vybraného přepínače ve skupině možností, u prvku Pole se seznamem vrací pořadové číslo položky (alternativy) vybrané v poli se seznamem a u Zaškrtávacího políčka vrací tato vlastnost stav políčka (PRAVDA pro zaškrtnuté políčko a NE- PRAVDA pro políčko, které není zaškrtnuto) Do sloupce Správná odpověď zadáme pro úlohu s ovládacími prvky Přepínač pořadí přepínače se správnou odpovědí a pro úlohu s ovládacím prvkem Pole se seznamem pořadí položky v seznamu, která je správnou odpovědí. Pro úlohy, ve kterých jsme použili ovládací prvek Zaškrtávací políčko, není pro vyhodnocení nutné zadávat do tohoto sloupce žádný údaj. V našem příkladu jsme sice tento sloupec hodnotící tabulky pro každé zaškrtávací políčko vyplnili, ale vložený text má pouze informační charakter a udává, zda je daná možnost správná či nikoli. 2. Bodové hodnocení v posledním sloupci hodnotící tabulky se určuje u Pole se seznamem stejně jako u Přepínače automaticky pomocí vzorce STEJNÉ. Tento princip hodnocení již byl popsán u dichotomických testových úloh, a proto se zaměříme pouze na způsob hodnocení úlohy, která je tvořena Zaškrtávacím políčkem Správnost vložené odpovědi u otázek se zaškrtávacím tlačítkem budeme vyhodnocovat pomocí funkce KDYŽ, kterou vložíme ve dvou variantách (jednu pro správné alternativy a druhou pro nesprávné alternativy) Pro správnou odpověď vložíme do posledního sloupce hodnotící tabulky funkci KDYŽ, která ověří, zda je tato alternativa zaškrtnuta (ve sloupci Vložená odpověď) a pokud ano, vrátí hodnotu 1 (přičte bod), v opačném případě vrátí hodnotu 0. Funkce, která automaticky přiřadí body pro správnou odpověď (např. v buňce P30) má tvar =KDYŽ(N30=PRAVDA;1;0) (viz Obr. 20) Pro nesprávnou odpověď vložíme do posledního sloupce hodnotící tabulky funkci KDYŽ, která ověří, zda je tato alternativa zaškrtnuta (ve sloupci Vložená odpověď) a pokud ano, vrátí hodnotu -1 (tedy za špatně označenou odpověď žákovi jeden bod odečte), v opačném případě vrátí hodnotu 0. Funkce, která automaticky přiřadí body pro ne-

70 70 Tvorba online testových úloh krok za krokem správnou odpověď (např. v buňce P31) má tvar =KDYŽ(N31=PRAVDA;-1;0) (viz Obr. 20). Obr. 20 Vzorce v hodnotící tabulce testu s použitím prvku Zaškrtávací políčko Funkce KDYŽ Vrátí určitou hodnotu, pokud je zadaná podmínka vyhodnocena jako PRAVDA, a jinou hodnotu, pokud je zadaná podmínka vyhodnocena jako NEPRAVDA. Funkce KDYŽ se používá při testování hodnot a vzorců. Syntaxe: KDYŽ(podmínka;ano;ne) podmínka je libovolná podmínka nebo výraz, který může být vyhodnocen jako PRAVDA nebo NEPRAVDA. Například A3=10 je logický výraz. Pokud má tedy buňka A3 hodnotu 10, je tento výraz vyhodnocen jako PRAVDA a v opačném případě je vyhodnocen jako NE- PRAVDA ano je hodnota, která je vrácena, jestliže hodnota argumentu podmínka je PRAVDA. Argument ano může být další vzorec. ne je hodnota, která je vrácena, jestliže hodnota argumentu podmínka je NEPRAVDA. Argument ne může být další vzorec. 7.3 Doplňovací testová úloha Doplňovací testová úloha požaduje od žáka, aby vytvořil a uvedl vlastní stručnou odpověď může to být např. uvedení čísla, určitého slova apod. V aplikaci Excel budeme řešit tento typ úloh vložením odpovědi do připravené buňky. Tato buňka může mít definován požadovaný typ dat, které může žák vložit (např. číslo, libovolný text, datum apod.). Nevýhodou tohoto typu otázek je způsob jejich automatického vyhodnocení, které není v aplikaci Excel jednoduché a přináší mnoho omezení.

71 Tvorba online testových úloh krok za krokem 71 Příklad Naším úkolem je vytvořit krátký test složený z několika jednoduchých doplňovacích testových úloh ze zeměpisu a dějepisu (viz Obr. 21) a v jednotlivých krocích popsat postup tvorby úloh včetně jejich vyhodnocení. Řešený příklad je uložen na přiloženém CD (viz Testové úlohy\doplňovací testová úloha.xlsx) Obr. 21 Ukázka testu doplňovací testové úlohy Postup při vytváření a hodnocení testových otázek 1. Do prázdného listu napíšeme nadpis a text otázek, které budou doplňovány. Dodržujeme přitom doporučení pro návrh úloh se stručnou odpovědí (viz kapitola 4). Buňky, do kterých budou žáci doplňovat svoje odpovědi, můžeme zvýraznit například stínováním. V našem případě jsou to buňky D3, F5 a E7. 2. Do stejného listu připravíme hodnotící tabulku, která bude přiřazovat ke správně doplněným otázkám vždy 1 bod. Hodnotící tabulka obsahuje čtyři sloupce (viz Obr. 22) V prvním sloupci je pořadové číslo otázky, které je vloženo odkazem do buňky s číslem otázky. Toto číslo můžeme zapsat také ručně Druhý sloupec bude obsahovat odpověď, kterou testovaní žáci vloží do předem určených buněk. Odpověď je do hodnotící tabulky vložena pomocí odkazu do buněk D3, F5 a E7 (viz Obr. 23) Do třetího sloupce napíšeme správnou odpověď na danou otázku. Obr. 22 Hodnotící tabulka u doplňovacích testových úloh

72 72 Tvorba online testových úloh krok za krokem 3. V posledním sloupci hodnotící tabulky je pomocí funkce STEJNÉ automaticky vyhodnocena správnost vložené odpovědi a na základě tohoto vyhodnocení jsou přiděleny body. Za správou odpověď získá žák jeden bod, za nevyplněnou nebo špatnou odpověď nezíská žádný bod Funkce STEJNÉ ověří, zda jsou řetězce ve sloupci Vložená odpověď a Správná odpověď shodné. Pokud ano, vrátí logickou hodnotu PRAVDA, pokud ne, vrátí hodnotu NEPRAVDA 3.2. Abychom v posledním sloupci získali numerické vyjádření počtu bodů, vynásobíme výsledek funkce SUMA číslem 1. Výpočet bodů v buňce K3 má tedy tvar =STEJNÉ(I3;J3)*1 (viz Obr. 23). Obr. 23 Vzorce v hodnotící tabulce testu s doplňovacími testovými úlohami 7.4 Uspořádací testová úloha V uspořádacích úlohách se od žáka požaduje, aby předložené pojmy (tvrzení, čísla, symboly, části textu apod,) uspořádal podle určitého pravidla, přičemž prvky je možné řadit např. podle velikosti, významu, chronologicky, podle stupně obecnosti apod. V aplikaci Excel můžeme tento typ úloh řešit trojím způsobem. Pro volbu správné odpovědi můžeme využít buď ovládací prvek formuláře Pole se seznamem, nebo použijeme Číselník, a nebo pro zápis správné odpovědi můžeme použít předem připravenou buňku, do které by se pořadové číslo zapisovalo přímo z klávesnice. Tato buňka by měla mít definovaný požadovaný typ dat (číslo), které je možné do buňky vložit. Vzhledem k tomu, že nesprávné řazení může být provedeno několika různými způsoby, je bodové hodnocení u tohoto typu úloh složitější. V našem případě budeme bodové hodnocení řešit tím nejjednodušším (avšak málo citlivým) způsobem hodnocení, což je přidělení jednoho bodu za každé správné uspořádání a 0 bodů za všechna ostatní řešení. Příklad Naším úkolem je vytvořit vzorový test, který bude obsahovat uspořádací testové úlohy ze zeměpisu a dějepisu (viz Obr. 24) a popsat postup tvorby úloh včetně jejich vyhodnocení.

73 Tvorba online testových úloh krok za krokem 73 Řešený příklad je uložen na přiloženém CD (viz Testové úlohy\uspořádací testová úloha.xlsx) Obr. 24 Ukázka testu s uspořádacími testovými úlohami Postup při vytváření a hodnocení testových otázek 1. Do prázdného listu napíšeme nadpis a text první otázky. V našem příkladu jsme u první otázky pro volbu správné odpovědi využili ovládací prvek formuláře Pole se seznamem. Postup při vytváření ovládacího prvku Pole se seznamem byl (včetně způsobu vyhodnocení) popsán u testové úlohy

74 74 Tvorba online testových úloh krok za krokem s výběrem z více odpovědí (viz kapitola 7.2), a proto zde již není znovu uveden. 2. Napíšeme text druhé testové otázky a pro vytvoření jednotlivých alternativ použijeme ovládací prvek Číselník. Tento prvek vložíme na kartě Vývojář kliknutím na volbu Vložit, odkud z ovládacích prvků formuláře vybereme možnost Číselník (viz Obr. 25). Číselník stačí vložit jen jednou a další číselníky už jen nakopírovat. Obr. 25 Vložení ovládacího prvku Číselník 2.1. Na každý číselník klikneme pravým tlačítkem myši a v dialogovém okně nastavíme jeho vlastnosti. Následující obrázek znázorňuje nastavené vlastnosti prvního z číselníků v našem testu: Obr. 26 Vlastnosti ovládacího prvku Číselník

75 Tvorba online testových úloh krok za krokem Na stejném listu vytvoříme hodnotící tabulku, která bude obsahovat opět čtyři sloupce v následujícím pořadí: Otázka (na obrázku 27 sloupec M) Vložená odpověď (sloupec N), Správná odpověď (sloupec O) a Body (sloupec P). V posledním sloupci tabulky budeme pomocí funkce STEJNÉ přiřazovat ke správně doplněným otázkám vždy 1 bod. Princip vyhodnocení jednotlivých odpovědí zadaných pomocí číselníku zobrazuje následující obrázek: Obr. 27 Vzorce v hodnotící tabulce u testové otázky s použitím prvku Číselník 3. U třetí otázky tohoto testu jsme si pro vložení správné odpovědi připravili buňku, do které bude žák zapisovat pořadové číslo přímo z klávesnice. Tato buňka má definovaný typ dat, který je možné do buňky zapsat (celé číslo). Toto ověření nastavíme na kartě Data kliknutím na volbu Ověření dat (viz Obr. 28). Obr. 28 Příkaz Ověření dat na kartě Data 3.1. V dialogovém okně Ověření dat pak nastavíme požadované údaje (nastavení položek v jednotlivých záložkách dialogového okna je zobrazeno na následujících obrázcích).

76 76 Tvorba online testových úloh krok za krokem Obr. 29 Dialogové okno Ověření dat Nastavení Obr. 30 Dialogové okno Ověření dat Zpráva při zadávání Obr. 31 Dialogové okno Ověření dat Chybové hlášení