Tkáně. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Save this PDF as:
Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Tkáně. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové"

Transkript

1 Tkáně Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

2 Tkáně 1) 2) 3) 4) jsou tvořeny biliony buněk stejného původu a tvaru a specializují se na výkon jedné hlavní funkce Stavba orgánů podíl různých typů tkání, jedna má ale rozhodující význam Tkáň výstelková Tkáň pojivová Tkáň svalová Tkáň nervová

3 1) Tkáň výstelková - EPITEL (1) Tkáň rozložená do plochy + malé množství mezibuněčné hmoty Struktura je dána funkcí epitelu mechanická, sekreční, resorpční Buňky nasedají na bazální membránu, která jej odděluje od ostatních tkání Většinou neobsahuje cévy výživa difúzí

4 1) Tkáň výstelková - EPITEL (2) A) Dle vrstev: Jednovrstevný jedna vrstva buněk epitelu Dle tvaru buněk se dělí na: a) Jednovrstevný plochý (dlaždicový) buňky ve tvaru dlaždic nejčastěji vystýlá dutinu břišní a hrudní c) Jednovrstevný válcový (cylindrický) tvar hranolů, jádro u všech ve stejné výšce vystýlá žaludek, tenké a tlusté střevo (vstřebávací funkce + mikroklky zvětšují jeho povrch). S řasinkami = výstelka vejcovodu a dělohy

5 1) Tkáň výstelková - EPITEL (3) Jednovrstevný cylindrický Jednovrstevný dlaždicový Jednovrstevný kubický

6 1) Tkáň výstelková - EPITEL (4) c) Jednovrstevný krychlový (kubický) např. na povrchu vaječníků = zárodečný epitel d) Jednovrstevný víceřadý jedna vrstva, ale buňky různě vysoké, jádra v různých rovinách dýchací cesty, mužská uretra Mnohovrstevný 2 a více vrstev Dle tvaru buněk se dělí na: a) Mnohovrstevný dlaždicový vrstvy různě vysoké, směrem k povrchu se zplošťuje vystýlá GIT od rtů po žaludek zrohovatělá forma = pokožka

7 1) Tkáň výstelková - EPITEL (5) b) Mnohovrstevný cylindrický na přechodu růz ných zón epitelu spojivka oka, velké vývody některých žláz c) Mnohovrstevný přechodný několik vrstev bu něk stejné velikosti. Reaguje na objemové změny orgánu natažením se silně oploští výstelka močových cest B) Dle funkce: Epitel krycí chrání tkáně proti mechanickým a tepelným vlivům zrohovatělý epitel pokožky

8 1) Tkáň výstelková - EPITEL mnohovrstevný (6)

9 1) Tkáň výstelková - EPITEL (7) Epitel žlázový podkladem pro žlázy produkující různé látky viz. dále Epitel resorpční vstřebávání látek do krve střevní epitel Epitel smyslový zprostředkuje přenos nervových vzruchů (chemické x fyzikální podněty) epitel čichový, chuťový, buňky sítnice (čípky, tyčinky) Epitel zárodečný složka varlete a vaječníku jeho proliferace produkce pohlavních buněk Žlázový epitel

10 Žlázový epitel (1) Vylučují Exkrety - žlázy exkretorické (exokrinní) odpadové látky moč, pot... Sekrety žlázy sekretorické (exokrinní) látky pro tělo potřebné žaludeční šťávy Inkrety žlázy inkretorické (endokrinní) hormony Schopnost epitelu vchlípit se pod jiný epitel a vytvořit žlázky různého tvaru a funkce Trubičkovité (tubulózní) potní žlázy, střevní Váčkovité (alveolární) mléčná žláza, prostata Smíšené (tubuloalveolární) žlázy DC, slinné Rozvětvené tubulózní nebo alveolární nebo tubuloalveolární

11 Žlázový epitel (2) Žlázy inkretorické = endokrinní = s vnitřní sekrecí Nemají vývod, inkrety přecházejí přímo do krve Žlázy sekretorické a exkretorické = exokrinní = s vnější sekrecí Mají vývod ven z těla, do dutého orgánu

12 2) Tkáň pojivová (1) Propojuje různé útvary v těle, dělá oporu měkkým částem těla a metabolická funkce Buňky nenaléhají těsně na sebe velké množství mimobuněčné hmoty, kde jsou uloženy vláknité struktury (FIBRILY) FIBRILY: 1) KOLAGENNÍ bílkovina kolagen Ohebná a pevná na tah Varem pod tlakem klihovatí

13 2) Tkáň pojivová (2) 2) RETIKULÁRNÍ síťové uspořádání a podobá se vlastnostmi kolagenním fibrilům Jen v určitých pojivech Okolí drobných cév, svalových a nervových vláken, tukové buňky 4) ELASTICKÉ dlouhé a tenké, často se větví, jsou silně protažitelné, nerozpustná bílkovina elastin Trhají se až natažením větším než je polovina jejich délky Není-li tah, vrátí se do původní polohy

14 2) Tkáň pojivová (3) Dle typu buněk a struktury mezibunečné hmoty 3 základní typy pojiva: A) Vazivová tkáň VAZIVO C) Chrupavčitá tkáň - CHRUPAVKA E) Kostní tkáň KOST

15 2) Tkáň pojivová (4) A) VAZIVO = tela fibrosa Základem fibrocyty rozvětvené vzájemně spojené cytoplazmatickými výběžky buňky fixní + buňky volné = histiocyty, lymfocyty, plazmatické buňky... Mezibuněčná hmota = koloidní roztok vzniklý činností fibroblastů Fibrily a) Tuhé vazivo elastické nebo kolagenní fibrily Tuhé kolagenní = stříbřitě bílé Fibrily položené dle směru tlaku šlachy, vazy, kloubní pouzdra

16 2) Tkáň pojivová (5) A) VAZIVO Tuhé elastické = nažloutlá barva Dokonale pružné mezi oblouky obratlů b) Řídké vazivo (vmezeřené = intersticiální) nejrozšířenější typ. Velmi měkké a tažné Obklopuje některé orgány (jícen) Tvoří skluzné plochy tam, kde jednotlivé struktury po sobě kloužou v a kolem svalu c) Síťovité vazivo (retikulární) prostorová síť hvězdicových buněk kostní dřeň, slezina...

17 2) Tkáň pojivová (6) A) VAZIVO d) Tukové vazivo tukové buňky vyplněné kapkami tuku pod kůží, kolem ledvin, plosky nohy... f) Lymfoidní vazivo síť jemných retikulárních buněk. Oka sítí vyplněna lymfocyty Základ mízních uzlin Tuková tkáň

18 2) Tkáň pojivová (7) B) CHRUPAVKA = cartilago Bezcévná podpůrná pojivová tkáň výživa prolínáním z kosti a z perichondria Perichondrium (ochrustavice) cévnatá vazivová blanka, kryje chrupavku (mimo kloubní chrupavku) Špatná regenerační schopnost!!! Chondrocyty + mezibuněčná hmota (chondromukoid) + vazivové fibrily (kolagenní, elastické) Podle toho 3 typy chrupavky: a) Hyalinní (sklovitá) b) Elastická c) Fibrózní (vazivová)

19 Chondrocyt img_id= &img_type=1

20 2) Tkáň pojivová (8) B) CHRUPAVKA a) Hyalinní (sklovitá) chrupavka Sklovitý vzhled, bělavá barva, je tvrdá a křehká Mezibuněčná hmota = jemné kolagenní fibrily během vývoje = všechny kosti v dospělosti kloubní a žeberní chrupavky, dýchací cesty, skelet nosu c) Elastická chrupavka Nažloutlá barva, pružná Mezibuněčná hmota = elastické fibrily převažují nad kolagenními ušní boltec, epiglottis

21 2) Tkáň pojivová (9) B) CHRUPAVKA c) Fibrózní (vazivová) chrupavka Matně bílá, neprůhledná, odolná tlaku a tahu Mezibuněčná hmota = hustá síť kolagenních fibril meziobratlové destičky, nitrokloubní destičky, symfýza hyalinní chrupavka elastická chrupavka

22 2) Tkáň pojivová (10) C) KOST = os Nejtvrdší pojivo, kostra obratlovců Osteocyty bohatě rozvětvené a spojené do sítě, výběžky probíhají v kanálcích základní hmoty Osteoblasty mladá aktivní forma produkují prekurzory základní kostní hmoty, uvíznou v ní a změní se na osteocyt. Reaktivace je možná Základní hmota: Organická (osein) kolagenní fibrily. Zaručuje mladé kosti pružnost a ohebnost

23 2) Tkáň pojivová (11) C) KOST Anorganická soli vápníku, fosforu a flouoru. Zaručuje pevnost a tvrdost Poměr organické a anorganické složky = 25-40% : 60-75% Má pravidelnou stavbu ve vrstvách (lamely) = lamelózní kost Novorozenec větší podíl organické Stáří poměr ve prospěch anorganické kost je tvrdší, ale lomivější a křehčí Lamely kolem cévních kanálků V dutinách mezi lamelami osteocyty OSTEON (Haversův systém) = soubor lamel a osteocytů kolem jednoho cévního kanálku

24 2) Tkáň pojivová (12) C) KOST 2 druhy kostí: 1) Kompaktní (hutná) = substantia compacta Povrchová vrstva Růstová aktivita a výborná, zejména v mládí, regenerační schopnost diafýzy dlouhých kostí 2) Spongiózní (houbovitá) = substantia spongiosa Trámčitý charakter, je uvnitř kosti na epifýzách dlouhých kostí, u plochých mezi 2 vrstvami kompakty Architektonika kosti = speciální úprava vzhledem k zátěži

25 2) Tkáň pojivová (13) C) KOST Cavitas medullaris (dutina dřeňová) Uvnitř kosti a obsahuje medullu ossium (kostní dřeň) Osteogenní provází růst a vývoj kostí Hematogenní - červená - krvetvorná (ERY, LEUKO,TROM) Tuková - žlutá Stařecká - šedá želatinozní Periost Tenký vazivový obal na povrchu kosti Bohatě vaskularizovaný a inervovaný Fixace pomocí Sharpeyových vláken

26 2) Tkáň pojivová C) KOST (14)

27 3) Tkáň svalová (1) Základní funkcí je umožnění pohybu celého organismu i jednotlivých částí samostatně Kontraktilita = stažlivost díky nitkovitým útvarům v protoplazmě buněk MYOFIBRILA Dle uložení myofibril: A) Hladká svalová tkáň C) Příčně pruhovaná svalová tkáň E) Srdeční svalová tkáň

28 3) Tkáň svalová (2) A) HLADKÁ = útrobní Z podlouhlých, vřetenovitých buněk, jednojaderné, navzájem spojené jemným vazivem Myofibrily Jemná rovnoběžná vlákénka Smrštění je pomalé a dlouhotrvající, rytmická, kontrakcí se zkracuje celá buňka Podnět ke kontrakci je nervový, hormonální, místní změny Nepodléhá vlastní vůli vegetativní NS stěna žaludku, střev, močového měchýře, cévy...

29 3) Tkáň svalová (3) B) PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ = kosterní Základní komponentou jsou mnohojaderná svalová vlákna Sarkolema tužší obal na povrchu vláken Vlákna obsahují příčně pruhované myofibrily Pravidelně se střídající tmavší (dvojlomné = anizotropní) a světlejší (jednolomné = izotropní) úseky Myofilamenta drobnější než myofibrila bílkovinné povahy Aktin v izotropním úseku Myosin v anizotropním úseku Tropomyosin spojuje aktinová vlákna

30 3) Tkáň svalová (4) B) PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ Fce myofibril = pohyb aktinových vláken podél myosinových vláken Délka izotropního úseku se zmenšuje Délka anizotropního úseku je beze změny Energie z ATP mění s během děje na ADP a volnou energii Chemická přeměna díky adenosintrifosfatáze Aktivátory ATP = vápenaté soli v sarkoplazmatickém retikulu Konec podráždění vápenaté ionty zpět do retikula, uvolnění svalového vlákna a vytvoření ATP

31 3) Tkáň svalová (5) B) PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ Posmrtná ztuhlost neobnovení ATP a kontraktilní bílkoviny ve stavu smrštění Kreatinfosfát = energeticky bohatá sloučenina ve svalovém vláknu Spotřebuje-li se glykolýza svalových buněk Aktinomyosináza = umožňuje jeho činnost Zásobní energie - dobíjí se v klidové fázi, při glykolýze a oxidativní foosforylaci 2 typy příčně pruhované svaloviny: a) Červená vlákna Tenčí, četné mitochondrie a více myoglobinu Kontrahují se pomaleji, vytrvalejší

32 3) Tkáň svalová (6) B) PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ b) Bílá (bledá) vlákna Objemnější, méně mitochondrií, méně myoblobinu, více myofibril Při kontrakci větší síla, rychleji se unaví Volní kontrola = mozkomíšní nervy kosterní svaly

33 3) Tkáň svalová (7) B) PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ

34 3) Tkáň svalová (7) C) SRDEČNÍ SVALOVINA Svalová stěna srdce myokard Síťově uspořádaná vlákna s interkalárními disky člení na jednobuněčné úseky s periferně uloženým jádrem umožňuje rychlý přenos vzruchu Buňky mají tvar Y Vlákna spojují plazmatické můstky Srdeční automacie schopnost tvořit vzruch bez nervového popudu Nervová vlákna zde končí, činnost myokardu jen usměrňují Inervace = vegetativně

35 3) Tkáň svalová (8) Hladká svalovina Příčně pruhovaná svalovina Srdeční svalovina

36 4) Tkáň nervová (1) Vysoce specializovaná a funkčně velmi složitá tkáň Nemá možnost regenerace, množí se jen prenatálně a velice krátce postnatálně NEURON (nervová buňka = gangliová buňka) = základní stavební a funkční jednotka NEUROGLIE (podpůrné buňky) = různý tvar, tvoří klima pro neurony Výživa neuronů Vyplňují prostor mezi neurony Odstranění odpadních látek z neuronů, mohou fagocytovat

37 4) Tkáň nervová (2) Neuroglie: a) Makroglie transport látek z neuronu b) Mikroglie schopnost transformace v makrofágy c) Oligodendroglie obklopuje výběžky buněk centrálních nervů a podílí se na vytváření myelinové pochvy těchto vláken, důležité pro metabolismus nervové tkáně d) Schwannova buňka obklopuje myelinovou pochvu axonu periferní NS

38 Neuroglie

39 4) Tkáň nervová (3) Základní vlastností NS : Dráždivost vznik vzruchů fyzikální, chemické a biolo- gické podněty (vnitřní a vnější) Vodivost rozvod vzruchů po celém organismu Integrační schopnost Neurony vzájemně propojené složité řetězce (sítě) napojuje se na výkonný orgán (sval) nebo spojuje receptor (smysly, čidla) s CN

40 4) Tkáň nervová (4) Neuron se skládá: Nervová buňka (neurocyt = perikaryon) Nisslova tigroidní substance typická součást buňky = nakupení vaků zrnitého endoplazmatického retikula. Při zatížení se vyčerpává, v klidu opět doplňuje Výběžky Dendrity krátké a bohatě větvené, vedou dostředivě Neurity mohou být dlouhé, bývá jeden, vede odstředivě. Odstupují větévky (kolaterály)

41 4) Tkáň nervová (5) Axon osové vlákno,obalené všemi obaly (myelinová a Schwannova pochva) větvení v koncové části SYNAPSE Obaly nervových buněk Myelinová vrstva (dřeňová pochva) vnitřní, tvořena myelinem (tuková látka) Čím silnější, tím rychleji vede vzruch ve vzdálenosti 0,1-1mm = Ranvierovy zářezy Schwannova pochva buňky obtáčejí spirálně myelinovou pochvu Pro životnost a funkci axonů

42 4) Tkáň nervová (6) Holý axon = jen v blízkosti nervové buňky a synapse

43 4) Tkáň nervová (7) ČINNOST NS Impuls (= vzruch) základní neustále se opakující děj s typickými energetickými změnami Nervové buňky na sebe navazují a tvoří řetězce nebo spojují se s jinými buňkami + smyslové buňky senzitivní (citlivé) zakončení + svalová buňka motorické zakončení + žlázová buňka sekreční zakončení

44 4) Tkáň nervová (8)

45 4) Tkáň nervová (9) SYNAPSE (= zápoj) Místo přenosu vzruchu z neuronu na neuron Kontakt Axon dendrit Axon neurocyt Axon axon Dendrit dendrit Neurocyt neurocyt Neurocyt dendrit Synaptický komplex Presynaptická část Postsynaptická část Synaptická štěrbina

46 4) Tkáň nervová (10) Synapse pouští vzruch jen jedním daným směrem, nervové vlákno vede obousměrně Presynaptická část nahromadění synaptických vesikul těsné přiložení presynaptické a postsynaptické membrány + úzká štěrbina mezi nimi akumulace elektrického materiálu z přilehlé cytoplazmě Řada chemických látek acetylcholin... usnadňují nebo blokují přenos vzruchu na synapsích Počet synapsí na dendritickém stromu = statisíce

47 Literatura Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie I. Praha: Avicenum, s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, s. ISBN Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, s.

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN Živočišná buňka lysozóm jádro cytoplazma plazmatická membrána centrozom Golgiho aparát ribozomy na drsném endoplazmatickém retikulu mitochondrie Živočišná tkáň soubor

Více

Živá soustava, hierarchie ž.s.

Živá soustava, hierarchie ž.s. Téma: Tkáně Živá soustava, hierarchie ž.s. Charakteristiky ž.s.: 1) Biochemické složení 2) Autoreprodukce 3) Dědičnost 4) Složitost, hierarchické uspořádání 5) Metabolismus 6) Dráždivost 7) Růst 8) Řízení

Více

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka ČLOVĚK Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka Fyzická antropologie - studuje lidské tělo, jeho vývoj a genetiku anatomie - zkoumá stavbu těla organismů fyziologie

Více

Buňka --- tkáň --- orgán --- org. soustava --- organismus

Buňka --- tkáň --- orgán --- org. soustava --- organismus Tkáně : literatura : Dylevský, I.: Anatomie a fyziologie člověka. Olomouc: Epava, 1998. Dylevský, I., Trojan,S.: Somatologie 1. Praha : Avicenum, 1990. Machová, J.: Biologie člověka pro učitele. Praha

Více

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Druhy tkání Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si rozšíří znalosti o tkáních, z kterých se pak vytváří větší celky

Více

- soubory buněk stejného původu, tvaru i funkce - mezi buňkami tkání je tkáňový mok a mezibuněčná hmota (pevná nebo rosolovitá)

- soubory buněk stejného původu, tvaru i funkce - mezi buňkami tkání je tkáňový mok a mezibuněčná hmota (pevná nebo rosolovitá) Otázka: Tkáně Předmět: Biologie Přidal(a): mrazkovalucka96 - soubory buněk stejného původu, tvaru i funkce - mezi buňkami tkání je tkáňový mok a mezibuněčná hmota (pevná nebo rosolovitá) a) epitely = tkáně

Více

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ Tkáně lidského těla Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_07_TKÁNĚ1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň EPITELOVÁ TKÁŇ Epitelová tkáň potní žlázy Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň Epitel tvoří vrstvy buněk, které kryjí vnější a vnitřní povrchy Epitel, kterým cítíme, je běžně nazýván kůže Sekrece

Více

:25 1/5 1. přednáška

:25 1/5 1. přednáška 2016-08-27 00:25 1/5 1. přednáška 1. přednáška Člověk je vyudován hierarchicky buňka tkáň orgán orgánový systém oranizmus Buňka základni morfologická a funkční jednotka organismu je základní stavební prvek

Více

Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ

Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ PL 15 /LP 4 Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ Teorie: Stavba a funkce tkání Tkáně představují soubory buněk stejného původu, metabolismu, funkce i tvaru. Z hlediska vývoje, stavby a funkce je dělíme na tkáně:

Více

Seminář pro maturanty

Seminář pro maturanty Úvod do biologie člověka Seminář pro maturanty 2006 Organismy mají hierarchickou strukturu Buňka - tkáň - orgán - orgánová soustava celkem asi 216 typů buněk v lidském těle tkáň = skupina buněk stejné

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Živočišné tkáně I. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce živočišných

Více

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Anatomie I přednáška 2 Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Téma: Tkáně. Epitely. Praktické cvičení č. 1. Příklady epitelů histologické preparáty. Teoretický úvod:

Téma: Tkáně. Epitely. Praktické cvičení č. 1. Příklady epitelů histologické preparáty. Teoretický úvod: Praktické cvičení č. 1 2. ročník Téma: Tkáně Teoretický úvod: Tkáně jsou soubory buněk charakteristického tvaru a funkce. Podle typu buněk a množství a charakteru mezibuněčné hmoty, kterou jsou buňky navzájem

Více

Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci).

Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci). Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci). Byla dosažena hranice, kdy jedna buňka už nestačila zajistit všechny nároky

Více

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30 Chrupavka a kost Osifikace BST-30 Pojiva Pojiva jsou tkáň, která je složena z buněk a mezibuněčné hmoty. Rozdělení: Vazivo Chrupavka Kost Tuková tkáň Chrupavka Chondroblasty Chondrocyty (Chondroklasty)

Více

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1 PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1 Název cvičení: ŽIVOČIŠNÉ TKÁNĚ Teoretický úvod: Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci. Buňky tvořící tkáň mohou být stejného typu, existují však

Více

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

Téma I: Tkáň svalová

Téma I: Tkáň svalová Téma I: Tkáň svalová Charakteristika: Morfologie: buňky nebo vlákna, spojená intersticiálním vazivem - hladký sval buňky bez příčného žíhání - kosterní sval vlákna (syncytium) příčně pruhovaná - srdeční

Více

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum

Více

Pojivové tkáně - vazivo

Pojivové tkáně - vazivo Pojivové tkáně - vazivo Původ mezenchym Funkce mechanická /vlákna/ vitální /buňky vaziva/ Stavba: buňky mezibuněčná hmota fibrilární složka interfibrilární /amorfní/ Buňky vaziva Fibroblasty a fibrocyty

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA POHYBOVÁ SOUSTAVA člověk cca 600 svalů svalovina tvoří 40 až 45% hmotnosti těla hladká 3% Svalová

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Pohybová soustava - svalová soustava

Pohybová soustava - svalová soustava Pohybová soustava - svalová soustava - Člověk má asi 600 svalů - Svaly zabezpečují aktivní pohyb z místa na místo - Chrání vnitřní orgány - Tvoří stěny některých orgánů - Udržuje vzpřímenou polohu těla

Více

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Dnešní přednáška: Koncept uspořádání tkání Embryonální vznik tkání Typy tkání a jejich klasifikace Orgánové soustavy

Více

Zdravotní nauka 1. díl

Zdravotní nauka 1. díl Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Více

(NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

(NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové NERVOVÁ SOUSTAVA (NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Nervový systém obecně (1) Nervová regulace = funkce NS Zajišťuje vzájemnou souhru mezi

Více

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =

Více

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí! SVALSTVO Typy svalové tkáně: 1. Hladké svalstvo Stavba je tvořeno jednojader. b. jádro je tyčinkovité, leží uprostřed buňky Nachází se: v trávicí trubici v děloze v močovodech v moč. měchýři ve vejcovodech

Více

Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace

Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace Živočišné tkáně Vznik - histogeneze diferenciace proliferace Soudržnost, adhezivita. Mezibuněčná hmota!! - vláknitá kolagen, elastin amorfní voda, anorg, ionty, glykosoaminoglykany a strukturální glykoproteiny

Více

ANATOMIE. ORGÁNOVÉ SOUSTAVY kosterní, svalová, dýchací, kožní, nervová... jsou složeny z orgánů orgány se skládají z dásní rozdělení tkání:

ANATOMIE. ORGÁNOVÉ SOUSTAVY kosterní, svalová, dýchací, kožní, nervová... jsou složeny z orgánů orgány se skládají z dásní rozdělení tkání: nauka o stavbě lidského těla ZS zápočet, aktivita při cvičení ANATOMIE 26. 9. 07/1 ORGÁNOVÉ SOUSTAVY kosterní, svalová, dýchací, kožní, nervová... jsou složeny z orgánů orgány se skládají z dásní rozdělení

Více

Pojivové tkáně se skládají z buněk a mezibuněčné hmoty, která je hojně zastoupena a určuje vlastnosti pojiv.

Pojivové tkáně se skládají z buněk a mezibuněčné hmoty, která je hojně zastoupena a určuje vlastnosti pojiv. Otázka: Pojivové tkáně Předmět: Biologie Přidal(a): Robert Willimetz Histologie = nauka o tkáních a orgánech mnohobuněčných organismů Pojivové tkáně (lat. textus conjuctivus) vyplňují prostory mezi orgány

Více

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE

Více

Zdravotní nauka 1. díl

Zdravotní nauka 1. díl Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Více

Pohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

Pohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1 Pohybový systém MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 Pohybový systém Svalová tkáň a Pojivové tkáně : vazivo, chrupavka, kost Složené

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ZDRK34060FIG Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Chrupavka a kost. Osifikace 605

Chrupavka a kost. Osifikace 605 Chrupavka a kost Osifikace 605 Pojiva Pojiva jsou tkáň, která je složena z buněk a mezibuněčné hmoty. Rozdělení: Vazivo Chrupavka Kost Tuková tkáň Chrupavka Buňky: Chondroblasty Chondrocyty (Chondroklasty)

Více

ANATOMIE. Trenérská škola OLYMPIA, akreditované zařízení MŠMT ČR

ANATOMIE. Trenérská škola OLYMPIA, akreditované zařízení MŠMT ČR Trenérská škola OLYMPIA, akreditované zařízení MŠMT ČR Školení trenérů kulturistiky, instruktorů fitness, osobních trenérů a instruktorů kondičního posilování ANATOMIE Základy anatomie lidského těla Definice:

Více

Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.

Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní. Otázka: Centrální nervový systém Předmět: Biologie Přidal(a): wewerka68 Dělení nervové soustavy, nervová tkáň, koncový mozek, kůra, korové analyzátory, mozkové laloky a dutiny, mozkomíšní mok, obaly mozku,

Více

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti patří mezi biologické vědy, které zkoumají živou přírodu hlavním předmětem zkoumání je člověk název je odvozen od řeckých slov: SOMA = TĚLO LOGOS = VĚDA, NAUKA Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha

Více

2. Histologie: pojivové tkáně

2. Histologie: pojivové tkáně 2. Histologie: pojivové tkáně Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Znaky: nepravidelně uspořádané nepolarizované buňky nevytvářejí souvislé vrstvy:

Více

Variace Soustava tělního pokryvu

Variace Soustava tělního pokryvu Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým

Více

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis Charakteristika epitelů Epitelová tkáň Textus epithelialis buňky podkladem je bazální lamina těsně nahloučené s minimem mezibuněčné hmoty množství pevných mezibuněčných spojů různé tvary určující pro klasifikaci

Více

Funkční klasifikace epitelů. Epitely v organismech plní více funkcí, ale většinou k výkonu pouze jedné jediné jsou specifickým způsobem upraveny.

Funkční klasifikace epitelů. Epitely v organismech plní více funkcí, ale většinou k výkonu pouze jedné jediné jsou specifickým způsobem upraveny. Funkční klasifikace epitelů Epitely v organismech plní více funkcí, ale většinou k výkonu pouze jedné jediné jsou specifickým způsobem upraveny. 1. Epitely výstelkové a krycí plní zejména ochrannou funkci.

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Živočišné tkáně II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis a charakteristika nervové

Více

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní základní stavební jednotkou svalové vlákno, představující mnohojaderný útvar (soubuní) syncytiálního charakteru; vykazuje příčné pruhování;

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Neuron je tvořen a) buněčným tělem (cyton = perikarion), uvnitř kterého leží většina buněčných organel;

Neuron je tvořen a) buněčným tělem (cyton = perikarion), uvnitř kterého leží většina buněčných organel; Neuron (neurocyt) základní stavební a funkční jednotka nervové tkáně; tvar těla neuronu je rozmanitý: oválný, kulovitý, hruškovitý, hvězdicovitý; velikost je různá: 4-6µm buňky mozečku, Purkyňovy buňky

Více

Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: ISBN

Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: ISBN Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: MUDr. Vlasta Axmanová Text připomínkoval MUDr. Daniel Brandejs. Grada Publishing, a.s., 2009

Více

Vazivo. Chrupavka. Kost

Vazivo. Chrupavka. Kost Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost Mezenchym Mezenchym Vazivo Chrupavka Kost Původ a funkce Původ mezenchym Funkce: - nutritivní (krevní cévy, difuze živin) - protektivní imunocompetentní buňky a produkce

Více

4.2.1 Molekulární podstata svalové kontrakce Klidové napětí svalu a jeho význam Typy svalové kontrakce

4.2.1 Molekulární podstata svalové kontrakce Klidové napětí svalu a jeho význam Typy svalové kontrakce Obsah Úvod... 11 1 Základní vlastnosti živé h m o ty... 12 1.1 Metabolismus... 12 1.2 Dráždivost... 12 1.3 Rozmnožování... 12 1.4 A utonom ie... 12 1.5 Třídění biologických věd... 12 2 Funkční morfologie

Více

Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF

Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF Svaly MUDr. Tomáš Boráň Ústav histologie a embryologie 3.LF tomas.boran@lf3.cuni.cz Svalová tkáň aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň příčně pruhovaná svalovina kosterní svalovina

Více

Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: ISBN

Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: ISBN Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: MUDr. Vlasta Axmanová Text připomínkoval MUDr. Daniel Brandejs. Grada Publishing, a.s., 2009

Více

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby. Anatomie I přednáška 3 Spojení kostí. Klouby. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení kostí. Klouby. Páteř, spojení

Více

7. Nervová soustava člověka

7. Nervová soustava člověka 7. Nervová soustava člověka anatomie nervové soustavy a stavba neuronu Nervová soustava člověka je rozlišena na: 1. CNS - centrální nervovou soustavu (hlava - řídící centrum, mícha zprostředkovává funkce)

Více

Zdravotní nauka 1. díl

Zdravotní nauka 1. díl Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Více

Velikost živočišných buněk

Velikost živočišných buněk Velikost živočišných buněk Živočišné buňky jsou co do velikosti značně rozmanité. Velikostí se mohou lišit i stejné buněčné typy u různých živočichů. Průměrná velikost živočišné buňky je 10-20 µm. Příklady

Více

Chrupavka vs. kost. Chrupavka a kost. Histogeneza chrupavky. Chrupavka - cartilago. Chondrocyty. Mezibuněčná hmota

Chrupavka vs. kost. Chrupavka a kost. Histogeneza chrupavky. Chrupavka - cartilago. Chondrocyty. Mezibuněčná hmota Chrupavka vs. kost Chrupavka a kost bezcévná tkáň pevná, drží tvar chondroblasty, -cyty kolagen II. typu ECM nemineralizovaná velmi prokrvená tkáň pevná, ohebná osteoblasty, -cyty osteoklasty kolagen I.

Více

Anatomické členění. Horní cesty dýchací. Dolní cesty dýchací. Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx

Anatomické členění. Horní cesty dýchací. Dolní cesty dýchací. Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx DÝCHACÍ SYSTÉM 2011 Anatomické členění Horní cesty dýchací Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx Dolní cesty dýchací Larynx Trachea Bronchiální strom Respirační oddíl Vývoj dýchacího systému Plicní

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Typy svalů, složení

Více

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů

Více

HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 18. 9. 2009 Mgr. Radka Benešová Nervový systém dělíme na centrální = mozek a mícha periferní

Více

2. Pohybová soustava člověka

2. Pohybová soustava člověka Tvar kostí 2. Pohybová soustava člověka je rozmanitý a odpovídá vcelku funkci, které kost slouží. Podle převládajících rozměrů rozeznáváme kosti dlouhé, ploché a krátké. - Dlouhé kosti tvoří kostru nejpohyblivějších

Více

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard) Fyziologie svalstva Svalstvo patří ke vzrušivým tkáním schopnost kontrakce a relaxace veškerá aktivní tenze a aktivní pohyb (cirkulace krve, transport tráveniny, řeč, mimika, lidská práce) 40% tělesné

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly. Fyziologie svalů Svalová tkáň - je složena z buněk, které jsou schopny reagovat na podráždění změnou své délky nebo napětí, - slouží k pohybu a udržování polohy organizmu v prostoru, - tvoří stěny dutých

Více

Histologická praktika. Nervový systém

Histologická praktika. Nervový systém Histologická praktika Nervový systém NERVOVÝ SYSTÉM nejkomplexnější systém v lidském těle tvořen sítí více než 100 milionů neuronů každý neuron má tisíce mezispojů, což vytváří velmi efektivní komunikační

Více

pracovní list studenta

pracovní list studenta Výstup RVP: Klíčová slova: Pohybová soustava Renáta Řezníčková žák využívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími ve vlastním těle; usiluje o pozitivní změny ve

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.)

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1 Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1. Povrch kosti kryje vazivová blána, která se nazývá a) okostice b) chrupavka c) kostní obal 2. Na průřezu kosti rozeznáváme

Více

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní Pohybový aparát Kostra 206 kostí v těle závislé na věku, novorozence 270 Cca 14%hmotnosti Opora těla Ochrana orgány, mozek Pohyb Krvetvorba Zásobárna minerálů Ca (až 1,5 kg), P Kostra Osová kostra Páteř

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_20_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA2_P1-2 Číslo projektu: CZ

Více

Anatomie I pro studenty TV. Školní rok: 2008/2009 Semestr: zimní Počet kreditů: 2 Týdenní dotace: P 1, C 1 Zakončení: Z

Anatomie I pro studenty TV. Školní rok: 2008/2009 Semestr: zimní Počet kreditů: 2 Týdenní dotace: P 1, C 1 Zakončení: Z Anatomie I pro studenty TV Školní rok: 2008/2009 Semestr: zimní Počet kreditů: 2 Týdenní dotace: P 1, C 1 Zakončení: Z Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba

Více

Variace Smyslová soustava

Variace Smyslová soustava Variace 1 Smyslová soustava 21.7.2014 16:06:02 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ SLUCH, ČICH, CHUŤ A HMAT Receptory Umožňují přijímání podnětů (informací). Podněty jsou mechanické, tepelné,

Více

Pojivo, mezibuněčná hmota a nárazníková funkce biologických struktur

Pojivo, mezibuněčná hmota a nárazníková funkce biologických struktur Pojivo, mezibuněčná hmota a nárazníková funkce biologických struktur Kirsti Witter Histologie a embryologie Department patobiologie Univerzita veterinární medicíny Vídeň, Rakousko Pojivo pojivo bohaté

Více

Obecná anatomie kostí a kloubů. Karel Smetana Anatomický ústav 1. LF UK

Obecná anatomie kostí a kloubů. Karel Smetana Anatomický ústav 1. LF UK Obecná anatomie kostí a kloubů Karel Smetana Anatomický ústav 1. LF UK Endoskelet vs exoskelet Typy kostí Plochá Krátká Dlouhá David B. Fankhauser, Ph.D., Professor of Biology and Chemistry University

Více

Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE

Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE MUDr. Josef Jonáš Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE 1 V embryonálním vývoji jedince (do ca. 56 dne vývoje) dochází k vytvoření tří zárodečných listů: EKTODERM (vnější zárodečný list) MEZODERM

Více

Stručný přehled tkání pohybového systému

Stručný přehled tkání pohybového systému Stručný přehled tkání pohybového systému Na stavbě kostry se podílí tři typy pojivových tkání vazivo, chrupavka, kost; skládají se z buněk, složky mezibuněčné = složka vláknitá (fibrilární) a amorfní.

Více

velmi těsně na sebe naléhajících buněk bezcévná mechanická sekreční

velmi těsně na sebe naléhajících buněk bezcévná mechanická sekreční Epitelová tkáň jedna ze čtyř základních tkání je derivátem všech tří zárodečných listů je složena z velmi těsně na sebe naléhajících buněk je bezcévná, výživu získává difúzí z krevních cév uložených v

Více

Variace Dýchací soustava

Variace Dýchací soustava Variace 1 Dýchací soustava 21.7.2014 13:15:44 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA Dýchací systém Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje

Více

BIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA

BIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA BIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA FUNKCE ŠLACH A VAZŮ Šlachy: spojují sval a kost přenos svalové síly na kost nebo chrupavku uložení elastické energie Vazy: spojují kosti stabilizace kloubu vymezení

Více

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly. Fyziologie svalů Svalová tkáň - je složena z buněk, které jsou schopny reagovat na podráždění změnou své délky nebo napětí, - slouží k pohybu a udržování polohy organizmu v prostoru, - tvoří stěny dutých

Více

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 22.10.2013 Svalová tkáň má

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16. Člověk III.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16. Člověk III. Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16 Člověk III. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci

Více

Biologie člověka souhrnné opakování 1. část kostra, vylučovací soustava a kůže, regulace, receptory

Biologie člověka souhrnné opakování 1. část kostra, vylučovací soustava a kůže, regulace, receptory Biologie člověka souhrnné opakování 1. část kostra, vylučovací soustava a kůže, regulace, receptory 1. Vazivová blána, která kost obaluje, se nazývá. 2. Podtrhněte, co tvoří osu kostry: lebka, lopatky,

Více

Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava.

Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava. Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Sval - MUSCULUS Složitá struktura,

Více

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 1. Genotyp je 1) soubor genů, které jsou uloženy v rámci 1 buněčného jádra 2) soubor pozorovatelných vnějších znaků 3) soubor všech genů organismu 4) soubor

Více

Nervová tkáň. neurony. neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky

Nervová tkáň. neurony. neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky Nervový systém Nervová tkáň neurony neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky Nervový systém - CNS a PNS CNS mozek, mozkový kmen, mozeček,

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Pracovní sešit pro SZŠ Hlavní autorka: Mgr. Markéta Křivánková Spoluautorka: Mgr. Milena

Více

Modelování a aproximace v biomechanice

Modelování a aproximace v biomechanice Modelování a aproximace v biomechanice Během většiny lidské aktivity působí v jednom okamžiku víc než jedna skupina svalů. Je-li úkolem analyzovat síly působící v kloubech a svalech během určité lidské

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie. Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:11 Obecná stavba cév tunica intima tunica

Více

Pojivo VAZIVO, CHRUPAVKA, KOST, ZUBNÍ TKÁŇ, rná a pohybová soustava. a) vazivo b) chrupavka c) kost. e) trofická pojiva

Pojivo VAZIVO, CHRUPAVKA, KOST, ZUBNÍ TKÁŇ, rná a pohybová soustava. a) vazivo b) chrupavka c) kost. e) trofická pojiva BIOLOGIE ČLOVĚKA Opěrn rná a pohybová soustava TKÁNĚ 1. Epitelová tkáň 2. Pojivová tkáň a) vazivo b) chrupavka c) kost d) zubní tkáň e) trofická pojiva 3. Svalová tkáň 4. Nervová tkáň Pojivo VAZIVO, CHRUPAVKA,

Více

Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1 Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 žádná buňka nemůže vzniknout jinak než zase z buňky mateřská buňka předává dceřinné buňce potřebnou děděnou informaci k

Více

Praktické cvičení č. 7. Reprodukční soustava muže a ženy

Praktické cvičení č. 7. Reprodukční soustava muže a ženy Praktické cvičení č. 7 Reprodukční soustava muže a ženy Literatura: DYLEVSKÝ, I.: Anatomie a fyziologie člověka: učebnice pro zdravotnické školy. Olomouc: Epava, 1998. ISBN: 80-901667-0-9. KOPECKÝ, M.:

Více

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 15.10.2013 K

Více

ZÁKLADY HISTOLOGIE. MVDr. Mgr. Monika Dušková, Ph.D. RNDr. Helena Nejezchlebová, Ph.D.

ZÁKLADY HISTOLOGIE. MVDr. Mgr. Monika Dušková, Ph.D. RNDr. Helena Nejezchlebová, Ph.D. ZÁKLADY HISTOLOGIE MVDr. Mgr. Monika Dušková, Ph.D. RNDr. Helena Nejezchlebová, Ph.D. Histologie nauka o tkáních Podle množství buněk a mezibuněčné hmoty se rozlišují: 4 základní typy tkání : epitelová

Více