Regionální politika EU - minulost, současnost a budoucnost. Pavel Branda Vedoucí Zastoupení Libereckého kraje v Bruselu

Transkript

1 Regionální politika EU - minulost, současnost a budoucnost Pavel Branda Vedoucí Zastoupení Libereckého kraje v Bruselu

2 Otázky k zamyšlen lení Má smysl realizovat regionální politiku na komunitární úrovni? Co je v politice soudržnosti nejdůležitější? Na co by se měla zaměřit do budoucna? Největší problém? Největší úspěch?

3 Historie??

4 Vznik a vývoj regionáln lní politiky úplné počátky: ve třicátých letech dvacátého století ve Velké Británii - reakce na velkou hospodářkou krizi ve Francii a Itálii po druhé světové válce postupně ve většině západoevropských zemí ( léta).

5 Přechod k evropské regionáln lní politice postupný každý posun směrem ke komunitární úrovni byl reakcí na konkrétní potřeby daného období (negativní regionální dopady): rozšiřování utváření jednotného vnitřního trhu hospodářské a měnové unie globalizace - nových výzvách

6 Vývojové etapy : individuální přístup členských států bez koordinace na nadnárodní úrovni : počátek regionální politiky EU : posílení regionální politiky ve vztahu k dokončování JVT, reforma strukturálních fondů (strukturální politika) : pokračování cílů, růst významu regionální politiky (navýšení prostředků) v souvislosti s přípravou a realizací Evropské měnové unie (EMU) : větší koncentrace prostředků a cílů, politika hospodářské a sociální soudržnosti, východní rozšíření : nejambicióznější období regionální politiky, odstraňování prohloubených disparit vzniklých rozšířením unie na 27 členů, další zjednodušení (integrace iniciativ do cílů) růst a zaměstnanost 2013+: budoucnost kohezní politiky (reforma rozpočtu)

7 : individuální přístup členských států bez koordinace na nadnárodní úrovni neexistence koordinované regionální politiky na nadnárodní úrovni Regionální politika nebyla zakotvena v v Římských smlouvách, v zakládající smlouvě EHS z roku 1957 se hovoří o potřebě podporovat harmonický vývoj uvnitř EHS a zmenšovat rozdíly mezi různými regiony hospodářský prostor původní šestice členských států poměrně homogenní (výjimky: Jižní Itálie či některé regiony Francie) pozornost soustředěna hlavně na vytvoření jednotného vnitřního trhu a makroekonomické otázky

8 : 1985: počátek regionáln lní politiky EU Rozšíření o Dánsko, Irsko a Velkou Británii - prohloubení rozdílů mezi regiony především Británie - strukturální změny v regionech - prosazovala vznik společné regionální politiky základní milník: byl rok vznik Evropského fondu regionálního rozvoje podporovány velké národní projekty první nadnárodní projekty zaměřené na podporu přeshraniční spolupráce 1986: první 2 programy určené pro celé Společenství. (STAR telekomunikace, VALOREN energetika) Počátky EFRR stavba akvaduktu na Sicílii na konci 70. let

9 : posílení regionální politiky ve vztahu kdokončování JVT, reforma strukturálních fondů (strukturální politika) od projektů k programům rozhodnutí dokončit jednotný vnitřní trh (JVT) do roku 1992 významný přesun kompetencí v této oblasti na nadnárodní úroveň prostřednictvím Jednotného evropského aktu (JEA ) posílení role regionální politiky tzv. jižní rozšíření o Řecko, Španělsko a Portugalsko (prohloubení vnitřních disparit) Rozšíření zaměření regionální politiky o oblast Středomoří reforma strukturálních fondů z roku 1988: integrace regionální politiky s částí zemědělské a sociální politiky do šířeji pojaté tzv. strukturální politiky resp. politiky hospodářské a sociální soudržnosti zavedení střednědobého plánování regionálních programů a zavedení principů regionální (strukturální) politiky víceleté koordinované rozvojové programy

10 Cíle regionální politiky Cíl 1: Podpora rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů Cíl 2: Konverze regionů nebo jejich částí, které jsou vážně ohroženy hospodářským úpadkem Cíl 3: Boj proti dlouhodobé nezaměstnanosti a pro začlenění mladých lidí a osob vyřazených z trhu práce do pracovního procesu, podpora stejných pracovních příležitostí pro muže a ženy Cíl 4: Adaptace pracovních sil na průmyslové změny a změny ve výrobním procesu Cíl 5: Podpora rozvoje venkovských oblastí: 5a) urychlením strukturálních změn v zemědělství v rámci reformy společné agrární politiky a podporou modernizace a strukturalizace v rybářství; 5b) umožněním rozvoje a strukturálních změn venkovských oblastí

11 Nástroje: Strukturální fondy koordinovaně, ale každý z nich vlastní tematickou náplň Evropský fond regionálního rozvoje EFRR (European Regional Development Fund - ERDF). Investice do infrastruktury, vytváření pracovních míst, projekty místního rozvoje a pomoc drobným firmám. Založený v roce Evropský sociální fond - ESF (European Social Fund - ESF). Pomoc nezaměstnaným a znevýhodněným skupinám obyvatelstva vrátit se do pracovního procesu (opatření v oblasti profesní přípravy a náborových systémů). Založený v roce Orientační část Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu - EZOZF (EAGGF European Agricultural Guidance and Guarantee Fund - Guidance Section). Opatření zaměřená na rozvoj venkova a na pomoc zemědělcům především v zaostávajících regionech. Založený v roce Finanční nástroj pro orientaci rybolovu FNOR (FIFG - Financial Instrument for Fisheries Guidance ). Úpravy a modernizace rybářského průmyslu. Vstoupil v platnost v roce 1962.

12 Nástroje a cílec Cíl 1 ERDF ESF EAGGF Cíl 2 ERDF ESF Cíl 3 ESF Cíl 4 ESF Cíl 5a) EAGGF FIFG Cíl 5b) ERDF ESF EAGGF

13 : pokračování cílů, růst významu regionální politiky (příprava EMU) zavedení dalšího cíle 6 (v důsledku vstupu skandinávských zemí Finska a Švédska v roce 1995) jinak zachování stávajících Cíl 6: Rozvoj a strukturální změny regionů s extrémně nízkou hustotou zalidnění (financován z ERDF, ESF a EAGGF) přijetí Maastrichtské smlouvy (Smlouvy o EU) (1992) - stanovení politického cíle vytvořit Evropskou hospodářskou a měnovou unii. Požadavek na konvergenci členských států (jisté omezení intervencí v regionální politice na národní úrovni) posílení významu politiky hospodářské a sociální soudržnosti vytvoření Fondu soudržnosti (tzv. Kohezního fondu) nový nástroj cílem pomoci členským státům připravit se na vstup do EMU odstranění disparit mezi členskými státy (plošně pro celé státy, jejichž HNP na obyvatele nedosahuje 90% průměru EU) založen Výbor regionů - poradní orgán dynamický nárůst podílu strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na rozpočtu EU (v roce 1999 dosáhl 35%).

14 : větší koncentrace prostředků a cílů, politika hospodářské a sociální soudržnosti, východní rozšíření východní rozšíření o dalších 10 nových členských států v roce 2004 kohezní politika EU v tzv. starých členských zemích (EU15) přechodné období v EU10

15 Cíle Cíl 1 (územní) Zaostávající regiony Pomoc regionům zaostávajícím ve vývoji (HDP/ob. pod hranicí 75% průměru EU) investice do základní infrastruktury (doprava, vodohospodářství, energetika, nakládání s odpady, zdravotnictví, školství, ), do podnikatelských a jiných hospodářských činností s cílem odstranit příčiny zaostávání těchto regionů. 22% obyvatel Unie, 70 % dostupných prostředků. řídce osídlené regiony ve Finsku s Švédsku + tzv. nejvzdálenější regiony, některé pobřežní oblasti Švédska se specifickými programy. další speciální program (ve prospěch míru a usmíření) až do roku Severní Irsko s příhraničními hrabstvími Irské republiky.

16 Cíle Cíl 2 (územní) Oblasti procházející ekonomickou a sociální restrukturalizací Podpora hospodářské a sociální konverze v průmyslových, venkovských či městských regionech nebo v oblastech závislých na rybolovu, kde vznikají strukturální problémy podpora rozvoje alternativních činností např. financování doplňkové infrastruktury zvyšující atraktivitu těchto oblastí 18 % obyvatel EU, 11,5% celkového objemu prostředků ze strukturálních fondů.

17 Cíle Cíl 3 (tematický) Lidé, kteří mají problémy na trhu práce Modernizace systémů školení a podpory zaměstnanosti cíl nebyl územně vymezený - celé Unie s výjimkou oblastí spadajících pod Cíl 1 (tam opatření v oblasti lidských zdrojů zahrnuta v programech zaměřených na dosažení úrovně ostatních regionů) 12,3 % celkových prostředků

18 Cíle Přechodná pomoc zamezení šokům z náhlého přerušení pomoci některým regionů, které vdůsledku svého růstu překročily kritéria definující zastávající regiony. metoda odvykací kůry - systém postupného odpojování Regiony, které se v období kvalifikovaly pod cíl 1, dostávaly pomoc do konce roku 2005, pokud však dílčí oblasti vtěchto regionech splňovaly kritéria pro stávající cíl 2, dostávaly pomoc z EFRR až do konce roku 2006; ostatní oblasti dostávaly pomoc z jiných fondů, především z ESF v rámci cíle 3, případně asistenční sekce EZOZF (rozvoj venkova) a od FNOR (rybolov). Oblasti, které v období spadaly pod cíl 2 a cíl 5b dostávaly až do roku 2005 pomoc z EFRR. Zároveň však v období dostávaly pomoc v rámci cíle 3 (případně pomoc na rozvoj venkova nebo rybolovu).

19

20 Kohezní fond založen v roce 1993 Fond soudržnosti v období pomoc Řecku, Portugalsku, Irsku (pouze do konce roku 2003) a Španělsku pro celou zemi velké projekty v oblasti dopravní infrastruktury (TEN-T sítě) a projekty z oblasti životního prostředí.

21 Iniciativy společenství Vedle tzv. hlavního proudu politiky soudržnosti řešení problémů většiny členských států a regionů INTERREG III podporující přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráci; URBAN II zabývající se městkou problematikou; LEADER+ podporující rozvoj venkova a EQUAL zaměřený na odstraňování diskriminace na trhu práce. Na tyto iniciativy se vynakládalo poměrně malé procento prostředků strukturálních fondů 5,35%.

22 Strukturální fondy a cíle regionální politiky Cíl 1 Cíl 2 Cíl 3 Interreg III Urban II Leader + Equal ERDF X X X X ESF X X X X EAGGF X X FIFG X

23 Finanční význam (alokace)

24 Exkurze na východ Nové členské státy, které přistoupily k Evropské unii až v roce 2004 do vstupu pomoc z tzv. předstupních fondů

25 Předvstupní pomoc (úvod) problémem relativní zaostalosti kandidátských zemí rozhodnutí podporovat transformační změny v posledních letech před vstupem (během vyjednávání) hlavní pozornost soustředěna na finanční pomoc při přejímaní závazků vyplývajících ze členství - celého acquis communauitaire Přístupová partnerství (hlavní oblasti a problémy, které je nutno zlepšit a sladit s požadavky EU před vstupem kandidátských zemí do EU) prioritní oblasti určené v těchto Přístupových partnerstvích hlavním předmětem předvstupní podpory ze strany EU.

26 Předvstupní programy - PHARE Program PHARE (Poland and Hungary Aid for Restructuring of the Economies - Polsko a Maďarsko: Pomoc k přestavbě hospodářství) nejstarším programem (zahájen již v roce 1989) původně byl určen především Maďarsku a Polsku, postupně se rozšířil na všechny kandidátské země SVE určen na zlepšování práce institucí, správních orgánů a veřejných úřadů, které mají zajistit náležité uplatňování legislativy Společenství pomoc investicím do sociální a hospodářské sféry Součástí PHARE CBC přeshraniční spolupráce (od roku 1994) V letech získávala ČR z programů PHARE ročně průměrně 70,2 mil. EUR.

27 Předvstupní programy - ISPA ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession - Nástroj strukturální politiky pro země vstupující do EU) pomoc kandidátským zemím v přípravě na využívání budoucí pomoci z Fondu soudržnosti po vstupu do EU podpora velkých investičních projektů v oblasti životního prostředí a rozvoje infrastruktury (budování transevropských sítí - TEN). Pro Českou republiku v rámci ISPA od roku 2000 do vstupu do EU ročně k dispozici 57,2 83,2 mil. EUR.

28 Předvstupní programy - SAPARD SAPARD (Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development - překladu speciální akční program pro předvstupní pomoc v zemědělství a rozvoji venkova) opatření v oblasti zemědělství a rozvoje venkova Cílem seznámit kandidátské země s fungování společné zemědělské politiky a připravit je na začlenění se do této politiky, která disponovala největší části rozpočtu EU ČR čerpala ročně z programu SAPARD cca 33 mil. EUR (včetně národních zdrojů)

29 Východní rozšíření a přechod 10 nových členských zemí na klasickou regionální politiku EU pro soudržnost unie velký krok zpět - prohloubení disparit rozdíly v rozšířené EU25 se v porovnání s původní EU15 zhruba zdvojnásobily nerovnosti v příjmech a míře nezaměstnanosti se v evropských regionech, i díky fungování politiky soudržnosti, v devadesátých letech zmenšily (v tzv. kohezních zemích přesáhl růst HDP na obyvatele o 1% průměrný růst unie, rychleji rostl v těchto zemích také podíl zaměstnaného aktivního obyvatelstva) Přistoupení nových členských států tyto disparity ale naopak výrazně prohloubilo: celkový HDP EU25 vzrostl v porovnání s původní EU15 jen o 5% průměrný HDP na obyvatele v nových členských zemích byl nižší než polovina stávajícího průměru EU25 zhoršení ukazatelů v oblasti zaměstnanosti (pouze 56% zaměstnaného aktivního obyvatelstva v EU25 oproti původním 64% v EU15)

30 Prohloubení disparit

31 Definice cílů a vymezení podporovaných regionů Cíl 1 Zaostávající regiony Výčet regionů, které nedosahují 75% průměru EU v HDP na obyvatele, se rozšířil téměř o celé území nových členských států s výjimkou Prahy, Bratislavy a Kypru, které spadaly pro cíl 2 a 3). Regiony, které v důsledku statistického efektu rozšíření přesáhly 75% průměr HDP na obyvatele EU, dostávaly pomoc v rámci cíle 1 až do konce období (tzv. regiony postižené "statistickým efektem ) Počet obyvatel unie žijících v regionech cíle 1 a 2 se po rozšíření zvýšil způvodních přibližně 40% v období na téměř 50% (225 miliónů obyvatel). Cíl 2 Oblasti procházející ekonomickou a sociální restrukturalizací Pod cíl 2 se z nových členských zemí začlenila jen Praha, Bratislava a Kypr.

32 Definice cílů a vymezení podporovaných regionů

33 Definice cílů a vymezení podporovaných regionů Cíl 3 Lidé, kteří mají problémy na trhu práce není územně vymezený opatření financovaná v rámci Cíle 3 se uplatňovala v celé Unii s výjimkou oblastí spadajících pod Cíl 1 Praha, Bratislava a Kypr, jež se jako jediné nedostaly pod cíl 1

34 Fond soudržnosti Působnost Fondu soudržnosti byla v roce 2004 rozšířena o deset nových států navázal na činnost předvstupního nástroje ISPA Ze starých členských zemí spadaly v tomto období pod Fond soudržnosti ještě Řecko, Portugalsko a Španělsko

35 Iniciativy společenství Ze čtyř iniciativ Společenství byly v období zpřístupněny pouze 2 z nich a to INTERREG III a EQUAL.

36 Finanční význam (alokace) Pro období pro nově přistoupivší země vyčleněno zhruba 21, 69 miliard eur z hlediska intenzity daleko menší stupeň podpory, než přijímaly regiony staré patnáctky přechodné období - nové členské státy nedostávaly podporu podle stejných pravidel jako staré členské státy a jejich regiony i tak se jednalo pro tyto země o velmi významné finanční prostředky.

37 Finanční význam (alokace)

38 Finanční význam (alokace) Pro období pro nově přistoupivší země vyčleněno zhruba 21, 69 miliard eur z hlediska intenzity daleko menší stupeň podpory, než přijímaly regiony staré patnáctky přechodné období - nové členské státy nedostávaly podporu podle stejných pravidel jako staré členské státy a jejich regiony i tak se jednalo pro tyto země o velmi významné finanční prostředky.

39 Regionální politika EU v současném období hlavnízměny další koncentrace zpřehlednění pomoci redukce cílů i nástrojů tedy tzv. strukturálních fondů

40 finanční nástroje finanční nástroje Fond soudržnosti Cíl 1 Fond soudržnosti ERDF ESF EAGGF - orientační sekce FIFG Konvergence Fond soudržnosti ERDF ESF Cíl 2 EQUAL Cíl 3 ERDF ESF ESF Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - regionální úroveň ERDF - národní úroveň ESF INTERREG ERDF Evropská územní spolupráce ERDF EQUAL ESF URBAN ERDF LEADER+ EAGGF - orientační sekce Rozvoj venkova a restrukturalizace rybářství mimo rámec cíle 1 EAGGF - záruční sekce FIFG Problematika zemědělství a rybářství nebude nadále součástí politiky soudržnosti, ale zařadí se čistě pod Společnou zemědělskou politiku. 9 CÍLŮ 6 FIN. NÁSTROJŮ 3 CÍLE 3 FIN. NÁSTROJE

41 Regionální politika EU v současném období hlavnízměny Redukce finančních nástrojů způvodních šesti na současné 3: Fond soudržnosti, EFRR a ESF Přechod fondu soudržnosti do hlavního proudu kohezní politiky (main stream). - Na FS se tedy vztahuje standardní proces programování se všemi pozitivními i negativními dopady na členské státy Přechod problematiky rozvoje venkova a restrukturalizace rybářství pod společnou zemědělskou politiku. Přeměna iniciativy společenství INTERREG do samostatného cíle hlavního proudu kohezní politiky Evropská územní spolupráce. Integrace zaměření iniciativ URBAN a EQUAL do klasických cílů politiky soudržnosti (zdůraznění urbánní dimenze a rovných příležitostí při přípravě operačních programů).

42 Cíl Konvergence Podpora regionů s HDP nižším než 75% průměru EU Podpora Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) zaměřena na: modernizace a diverzifikace ekonomické struktury členských států a regionů rozšíření a zlepšení základní infrastruktury;ochrana životního prostředí Podpora Evropského sociálního fondu (ESF): zlepšení kvality a schopnosti institucí trhu práce, vzdělávacích systémů a sociálních a ošetřovatelských služeb; zvýšení investic do lidského kapitálu adaptace veřejné správy, posílení administrativní kapacity národních a regionálních správ

43 Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Podpora regionů nespadající pod Cíl "Konvergence" tj. HDP nad 75% průměru EU Oblasti intervence: inovace a ekonomika založená na znalostech životní prostředí a předcházení rizikům dostupnost a služby základního ekonomického významu (komunikační sítě) tj. posilování prvků Lisabonské a Göteborgské strategie

44 Cíl Evropská územní spolupráce Financování: ERDF Vychází ze současné Iniciativy Interreg, tj. podpora další integrace EU spoluprací na přeshraniční, mezinárodní a meziregionální úrovni

45

46 Další programy INTERACT II ESPON 2013 Finanční nástroje: JASPERS - Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech. JEREMIE - Společné evropské zdroje pro malé a střední podniky. Cílem je usnadnit těmto podnikům přístup k financím. JESSICA -Společná evropská podpora udržitelnému investování vměstských oblastech.

47 Fond soudržnosti Fond soudržnosti zůstal zachován v tomto období pro země nedosahujícím 90% průměru unie v HNP na obyvatele. Týká se to všech 12 nových členských zemí, Portugalska a Řecka. Přechodný systém se týká Španělska. působnost fondu rozšířena o udržitelný rozvoj, tj. může být financována ekologická doprava (především kolejová, intermodální, veřejná doprava), energetická účinnost, využívání obnovitelných zdrojů energie atd.

48 Finanční význam cílů

49 Proces programování (peníze z Bruselu k žadatelům a lidem) Finanční perspektiva ( sedmiletky, zpoždění, členské státy, Parlament, Komise, ) Obecné strategické zásady Společenství Nařízení všeobecné + k fondům + implementační Národní strategický referenční rámec Operační programy Projekty

50 Finanční perspektiva kompromis EK, EP a Rady EU = 864 mld. politika soudržnosti 308 mld. ; pro CZ je vyhrazeno 23,6 mld. (v cenách roku 2004) příjemci politiky soudržnosti: objem 4. místo (PL, ES, IT, CZ, DE), na obyvatele 1. místo

51 Legislativa politiky soudržnosti obecné Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 z 11. července 2006: definuje cíle, principy, základní pravidla programování, řízení, financování, monitorování, kontroly pomoci ze SF a FS Nařízení Rady (ES) o FS č. 1084/2006 z 11. července 2006: definuje poslání, oblasti intervence a podmínky podpory FS Nařízení EP a Rady o ERDF č. 1080/2006 z 5. července 2006: definuje zaměření aktivit podporovaných ERDF podle jednotlivých cílů, detaily programování a implementace EÚS; způsobilost bydlení Nařízení EP a Rady o ESF č. 1081/2006 z 5. července 2006: definuje poslání, zaměření aktivit podporovaných ESF (měkké investice) Nařízení EP a Rady o evropském seskupení pro územní spolupráci č. 1082/2006 z 5. července 2006: napomáhá realizaci cíle EÚS + nařízení EK implementační nařízení (detaily k publicitě, implementaci, způsobilost aktivit pro cíl EÚS, bydlení)

52 Srovnání programových dokumentů pro období a

53 Strategické obecné zásady Společenství SOZS tvoří orientační rámec pro ČS při přípravě NSRR a OP nutné číst SOZS paralelně s návrhy právních předpisů (definují účel a rozsah pomoci Fondů) cíl: posílení strategická dimenze politiky soudržnosti (lepší integrace priorit Společenství do vnitrostátních a regionálních rozvojových programů) a zajištění větší identifikace s politikou soudržnosti v praxi zaměření zdrojů: zvýšení přitažlivosti členských států, regionů a měst, podporu inovace, podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech, tvorbu většího počtu a lepších pracovních míst

54 Národní strategický referenční rámec připravuje ČS po konzultaci s partnery a v dialogu s EK zajišťuje, že podpora z Fondů je v souladu s SOZS a obsahuje propojení priorit EU a Národního programu reforem souhrnný popis strategie daného členského státu a představuje referenční nástroj pro přípravu programování Fondů obsah: analýza, strategie, seznam OP, alokace na OP, pouze pro cíl K: opatření k posílení administrativní efektivity, prostředky převáděné do EAFRD a EFF, tabulky adicionality a dobrovolně: popis koordinačních mechanismů Fondů a národními politikami, mechanismů mezi OP a EAFRD a EFF zahrnuje cíl K, RKaZ, dobrovolně i EÚS

55 Operační programy požadavky na obsah, strukturu a schvalování OP jsou předmětem obecného nařízení (s výjimkou OP pro cíl EÚS, kde jsou detaily v nařízení o ERDF) pomoc z Fondů má podobu OP OP je vypracován ČS (nebo jím pověřeným orgánem) ve spolupráci s partnery jeden OP se vztahuje pouze na jeden ze 3 cílů, není-li mezi EK a ČS dohodnuto jinak

56 analýza sektoru nebo regionu zdůvodnění priorit s ohledem na SOZS a NSRR a výsledky ex- ante hodnocení informace o prioritách a jejich specifických cílech s kvantifikovanými indikátory pro informační účely indikativní rozdělení příspěvku Fondů podle kategorií finanční plán Operační programy informace o doplňkovosti aktivit financovaných EAFRD a EFF prováděcí opatření: jmenování MA, popis monitorovacích a hodnotících systémů, informace o orgánu pro příjem plateb z EK a orgánu poskytujícím platby příjemcům, popis systému finančních toků, opatření k publicitě, popis procedur pro výměnu dat v elektronické podobě indikativní seznam velkých projektů, jejichž předložení je očekáváno během programového období

57 Závazky vs. platby Finanční alokace Pravidlo n+2 (resp. n+3) Spolufinancování

58 Alokace podle cílů a programů

59 Debata o budoucnosti kohezní politiky

60 Budoucnost kohezní politiky Debata o budoucí podobě kohezní politiky (po roce 2013) byla na evropské úrovni zahájena v polovině roku 2007, kdy Evropská komise přijala 4. zprávu o hospodářské a sociální soudržnosti. V závěru pasáže Shrnutí a závěry Komise konstatuje, že během let 2007 a 2008 bude Komise pracovat na svém stanovisku k revizi rozpočtu 2008/2009, stanoví kritéria hodnocení politik, bude připravovat budoucí politiky a testovat životaschopnost různých variant. konzultační proces k budoucnosti kohezní politiky (odstartovaný na 4. Kohezním fóru, září 2007 v Bruselu) Výsledky konzultačního procesu jsou obsaženy v 5. průběžné kohezní zprávě. Komise COTER Výboru regionů v minulých měsících iniciovala a plénum Výboru regionů schválilo pracovní skupinu pro budoucnost kohezní politiky. Za jednoho z jedenácti členů této pracovní skupiny byl zvolen i hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník.

61 Budoucnost kohezní politiky Poměr mezi cíli soudržnost, konkurenceschopnost (tzv. lisabonizace ) Nastavení Otázka renacionalizace Územní soudržnost bílá Kniha, veřejná debata Indikátory kritéria (HDP + další) Česká debata? Kraje a národní pozice soudržnost, CBC, územní soudržnost Možné scénáře varianty (METIS COTER září)

62 Politika soudržnosti jako nástroj solidarity, posílení slabých nástroj pro zaostávající regiony Důraz politiky na klasickou soudržnost (snižování přetrvávajících rozdílů v příjmech, kvalitě života, rozvoji infrastruktury, přístupu ke službám atd..) především v nových členských státech diskuse o ukazatelích zachování příp. posílení současného cíle Konvergence Hlavní překážkou - pokračující značné přerozdělování financí, ke kterému nebude zejména ze strany některých čistých plátců do rozpočtu EU vůle.

63 Politika soudržnosti jako podpora Lisabonské strategie/konkurenceschopnosti, s proaktivní politikou změny posílení současného cíle Konkurenceschopnost a zaměstnanost podporovat hospodářské tahouny evropským regionům, které k tomu mají dostatečné základní předpoklady, proaktivně reagovat na výzvy vyplývající z průmyslové, hospodářské a finanční globalizace. odvětví s nejvyšší mírou růstu, stimulovala by investice do centrálních a prosperujících regionů a nejrychleji rostoucích měst v méně rozvinutých regionech, a podporovala by inovace. automaticky prohloubení disparit a to jak mezi vyspělými regiony s rozvinutou infrastrukturou a zaostávajícími regiony tak mezi tzv. póly růstu (velká města) a periferními oblastmi (venkovem). více programové nástroje a síťování doplněným finančními nástroji např. ve formě fondů rizikového kapitálu a pod.

64 Politika soudržnosti podporující veřejné politiky zaměřené na řešení budoucích výzev spojených se změnou klimatu, životním prostředím, energetikou a demografickými změnami nová definice politiky soudržnosti nové výzvy jedno z možných zaměřeních politiky soudržnosti by bylo poskytování veřejných statků včetně různých forem infrastruktury Sada nástrojů mnohem širší než dosud Značná flexibilita

65 Renacionalizace politiky soudržnosti od členských států, které jsou čistými plátci do rozpočtu EU může dojít v původní EU15 k oslabení podpory politiky soudržnosti. Disponibilních prostředků může být tak málo, členské státy mohou dojít k rozhodnutí, administrativní náklady politiky soudržnosti převažují nad reálnými přínosy.

66 Transformace politiky soudržnosti na skutečně evropskou a integrovanou politiku maximalizace evropské přidané hodnoty nedostatečná koordinace s dalšími politikami hlubší integrace sektorových politik (politiky životního prostředí, dopravní politiky, zemědělské a energetické politiky atd.) s celkovým přístupem politiky soudržnosti lepší zacílení konkrétních výzev, kterým čelí městské, venkovské a příhraniční oblasti. širší skupina nástrojů (finanční nástroje) systematické posuzovaní územních dopadů všech politik umožňující jejich správné zaměření politika pro celou unii

67 Klíčoví hráči v regionální politice vč. působení regionů v Bruselu

68 Rada EU (PS B6 (B5)) Evropská komise (DG REGIO) Evropský parlament (výbor REGI)

69 založen v roce 1994 Smlouvou o Evropské unii poradní orgán složený ze zástupců evropských regionálních a místních úřadů ČR 12 členů Výbor regionů

70 Proč Zastoupení v Bruselu? - Plně využívat - ovlivňovat Evropské politiky a programy - Spolupráce s jinými regiony

71 Personální obsazení 2 lidi pracující výhradně pro kraj: Vedoucí zastoupení Zajišťuje potřebné spojení mezi zastoupením a krajem Referent v Bruselu Trvale v Bruselu zajišťuje fungování kanceláře, monitoruje dění EU, (Stážista)

72 Prostory Sdílené se Středočeským a Jihočeským krajem na Avenue d Auderghem

73

74 Ideální umístnění V blízkosti institucí EU Blízko partnerským regionům (Sasko, Dolní Slezsko)

75 Cílové skupiny Politická reprezentace Libereckého kraje Odborníci z krajského úřadu Obce Vzdělávací instituce Neziskové organizace Široká veřejnost

76 Priority Regionální politika EU Příprava regulačního rámce pro příští programovací období Podpora velkých projektů (Kohezní fond) Monitorování Výzev k předkládání návrhů vyhlašovaných jednotlivými GŘ Spolupráce s ostatními evropskými regiony (sítě IRE, demografie, EPRO, Skotsko- školství, Open Days biomasa, East of England, Sasko) Podpora výzkumu, vývoje a inovací (Spolupráce s CZELO, TUL, VUTS, FP7, regionální inovační strategie,, )

77 Zastoupení a regionální politika EU Samostatnost ROPů Nebyla z počátku samozřejmost (i snahy Komise o SROP) Konference speciálně k ROP ukázat schopnost krajů Navýšení alokací na ROPv rámci cíle Konvergence Původní návrh 10-12% (pro kraj 667 mil nyní 850 mil. CZK ročně) 18% Ovlivňování Komise Příprava a vyjednávání ROP Aktuální informace o podobě nařízení, role zastoupení ve vyjednávání? Vodohospodářské projekty Programy přeshraniční spolupráce

78 Bruselské výzvy Monitoring web Měsíční aktuality z Bruselu Vyhledávání partnerů pro projekty web Ad hoc pro krajské projekty Publicita Představení komunitárních programů ve zvláštní sekci na webu Veletrh komunitárních programů v Liberci

79 Komunikace Osobní kontakt Telefon Webové stránky:

80 Aktivity Zastoupení Informování Prezentace Vzdělávání Spolupráce Logistická podpora

81 Děkuji za pozornost Ing. Pavel Branda Vedoucí zastoupení Libereckého kraje v Bruselu Representation of the Liberec Region in Brussels Av. d Auderghem 84 B-1040 Brussels Pavel.Branda@liberec-region.cz