Aktualizované. Vlajky, prapory a jejich používání. Základní pravidla pro vyvěšování vlajek na území České republiky

Transkript

1 Aktualizované vydání Vlajky, prapory a jejich používání Základní pravidla pro vyvěšování vlajek na území České republiky

2

3 Petr Exner Pavel Fojtík Zbyšek Svoboda VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO VYVĚŠOVÁNÍ VLAJEK NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY LIBEA, s. r. o. 2013

4 Autoři jsou experty podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Ing. Petr Exner, Mgr. Pavel Fojtík, PhDr. Zbyšek Svoboda, 2004, 2013 Libea, s. r. o., 2004, 2013 ISBN

5 Předmluva Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, v platném znění, stanovuje sice obecně způsob vyvěšování státní vlajky České republiky, ale zdaleka nevystihuje všechny možnosti, které při užívání vlajek mohou nastat. Vzhledem k nerespektování odborných připomínek má některé podstatné vexilologické*) nedostatky, některá ustanovení zákona byla před přijetím novely v rozporu s mezinárodní praxí a jejich důsledné dodržování je někdy obtížné a nejednoznačné. Velkým nedostatkem zákona je též skutečnost, že neobsahuje žádné ustanovení o používání jiných vlajek, například krajů, měst a obcí, jejichž množství v posledních letech rychle přibývá. Žádný právní předpis s celostátní působností neřeší společné vyvěšování těchto vlajek. Jen 8, odst. 2 naznačuje čestné postavení české státní vlajky i vůči jiným vlajkám než státním. Cílem této publikace je podat základní informace o správném vyvěšování vlajek a praporů v různých kombinacích a v různých prostředích. Ani tato příručka nemůže samozřejmě postihnout všechny možnosti, které v praxi mohou nastat. Jejím účelem je poskytnout uživatelům obecně platné zásady a principy stanovující užívání vlajek a praporů na základě mezinárodní historicky vžité praxe a odpovídající českým zákonným normám. V běžné praxi se denně setkáváme s mnoha chybami při používání vlajek, ať už jde o technický způsob vyvěšení nebo o použitý typ vlajky nebo praporu, z nichž některé hraničí až s projevy neúcty ke státním symbolům nejen vlastní země, ale také k symbolům států, jejichž zástupce v České republice chceme přivítat a prezentovat. Vlajky jsou projevem svrchovanosti a nezávislosti států a není možné jejich užívání podřizovat libovůli reklamních agentur, uživatelů či architektů, kteří často chybně navrhují jejich praktické použití. Běžně se setkáváme se zcela mylnými a nesprávnými představami o způsobech vyvěšování vlajek a se snahami státní vlajku úpravami, formátem a způsobem vyvěšení přizpůsobit vlajkám firemním a reklamním. Takový přístup je možné kvalifikovat jako urážku státního symbolu. To platí i o vlajkách jiných územních samosprávných celků v případě České republiky krajů, obcí a městských částí a obvodů statutárních měst. Proti předchozímu vydání byla tato příručka aktualizována podle zákona č. 213/2006 Sb., který napravil alespoň některé odborné nedostatky původního znění zákona o užívání státních symbolů, pokud jde o vyvěšování většího množství vlajek. Současně bylo doplněno několik dalších informací na základě různých dotazů uživatelů vlajek. *) Vexilologie pomocná věda historická, zabývající se studiem vlajek a praporů. VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 3

6 4 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

7 Vlajky, prapory, korouhve Při používání a výrobě textilních státních, regionálních, komunálních, institucionálních a firemních symbolů se nejčastěji setkáváme s pojmy vlajka a prapor, případně korouhev. Jaký je mezi nimi rozdíl? Vlajky Vlajka se vztyčuje na stožár (na pevnině), vlajkovou žerď (např. na budovách) nebo na vlajkový stěžeň či vlajkové ráhno (na plachetnicích) pomocí lanka vedeného přes kladky, ke kterému je připevněna úvazy nebo karabinkami. Je-li vlajka vyvěšena na šikmé žerdi, setkáváme se někdy s různými pomocnými vypínacími ráhny, buď volnými nebo pomocí speciálního úchytu připevněnými k lanku, které ji napínají na dolním okraji (avšak maximálně do poloviny délky, v závislosti na úhlu sklonu žerdi). Takové pomůcky je možné aplikovat jen v závětří. Při silnějším větru, dešti a sněhu pomocná ráhna textilní list vlajky poškozují. Poměr stran státní vlajky je vždy určen zákonem příslušné země a je nezbytné ho dodržovat. Pouze v případě společného vyvěšování velkého množství státních vlajek různých států se v praxi toleruje sjednocení poměru stran, zpravidla podle symbolu státu, kde se tyto vlajky vyvěšují, tj. v České republice 2 : 3. Poměru státní vlajky se podřizují i vlajky ostatních administrativních celků a organizací. Poměr stran státních vlajek bývá ve světě různý, nejčastěji 2 : 3, 1 : 2, 3 : 5, ale také 10 : 19 (USA), 5 : 8 (Švédsko) či dokonce 189 : 335 (Salvador) apod. Ojedinělou a poněkud kuriózní výjimku představuje státní vlajka Nepálu, která má tvar dvou pravoúhlých trojúhelníků nad sebou. V jejím případě se její tvar místním poměrům cizí země nepřizpůsobuje! Podobně je tomu u služebních státních vlajek některých skandinávských zemí, které mají na vlajícím okraji dva nebo tři cípy v podobě tzv. vlaštovčího ocasu. Také čtvercové státní vlajky Švýcarska a Vatikánu se v mezinárodní praxi běžně používají v obdélníkové podobě. Vlajka je již svým názvem předurčena, aby vlála, tedy byla užívána především v exteriéru. Při náležitém umístění stožáru na vyvýšeném a jinými objekty nezastíněném stanovišti je téměř zaručeno, že vlajka bude i v mírném větru dostatečně zřetelná, protože v našich podmínkách je úplné bezvětří jen výjimečné. I tak je vhodné, aby listy vlajek byly vyráběny z co nejtenčího a nejlehčího materiálu. Je však naprosto nevhodné, aby byly listy vlajek upravovány našíváním dalších karabinek a úvazů, vypínány různými rámy či dokonce vyztužovány kovovými nebo plastickými konstrukcemi. Všechny takové úpravy vlastně mění vlajku typologicky na jiný druh vexilologického materiálu. Uvedené netradiční a rádoby modernistické způsoby vyvěšování se naprosto nehodí pro státní a komunální vlajky a jsou vhodné a použitelné maximálně pro firemní či institucionální vývěsky, standarty nebo korouhve. Státní vlajky je nejvhodnější vyvěšovat na stožárech ve volném prostoru, tedy zakotvené ve střešním prostoru nad budovou (viz Pražský hrad, Poslanecká sněmovna, Ministerstvo zahraničí) nebo v dostatečném odstupu od budovy na otevřeném nádvoří či zahradě (viz různá velvyslanectví v Praze). Není-li možné nebo vhodné použít k vyvěšení vlajky stožáru, např. v husté zástavbě, je třeba umístit vlajku na hlavním průčelí budovy, viditelně a dostatečně vysoko a nikoliv v závětří. Vlajka se vztyčuje v tomto VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 5

8 případě pomocí lanka na žerďovou tyč upevněnou nejlépe v úhlu 45 ke zdi objektu. Často je vhodnější v této situaci nahradit vlajku praporem, jehož žerď se vsune do zasouvacího držáku (tuleje), který může být připevněn se zajištěním až v úhlu 90, tedy se žerdí ve vodorovné poloze v maximální čitelnosti. Ve výjimečných případech bývají na reprezentačních objektech státní vlajky za tmy trvale osvětleny a za bezvětří dokonce někdy ovívány ventilátory, aby bylo dosaženo jejich trvalého vlání. Prapory Prapor je k žerdi pevně přichycen, zpravidla je na ni navlečen rukávem, u honosných exemplářů bývá k žerdi připevněn ozdobnými hřeby. Prapory se obvykle nosí v průvodech, případně se žerdě zasouvají do držáků (tulejí) na budovách, sloupech veřejného osvětlení, nebo se v interiérech umísťují do zvlášť konstruovaných stojanů. Nedostatkem současných českých právních předpisů byla nedůslednost v základní odborné terminologii. Zatímco zákon o státních symbolech a zákon o užívání státních symbolů hovoří o vlajkách, zákon o krajích, zákon o obcích a zákon o hlavním městě Praze dlouho uváděly pojem prapor *). Při důsledné aplikaci zákona v původním znění by nastávala zcela nesmyslná situace, že by vedle sebe, například před budovou krajského úřadu, měly na stožárech vlát státní vlajka a prapor kraje, ačkoliv by to bylo v zásadě technicky nemožné. Vždy mohou být společně vyvěšeny buď pouze vlajky (tj. vlajka státu a vlajka kraje) nebo prapory (prapor státu a prapor kraje). Tento vážný nedostatek byl odstraněn až zákonem č. 216/2004 Sb., kterým bylo názvosloví všech tří zmíněných zákonů náležitě opraveno. Přesto bohužel původní chybné názvosloví se dodnes v některých oficiálních materiálech krajů nebo obcí vyskytuje. U typologických praporů, tedy listů pevně přichycených na žerdích, nemusí být sice poměr stran dodržen, to ale neznamená, že by se mohly libovolně měnit i vzájemné poměry a velikost jeho figur například pruhů, klínů, hvězd apod. Určuje-li tedy zákon, že modrý klín na české vlajce dosahuje do jejího středu, musí tak tomu být bezpodmínečně i u praporu! Každé vyobrazení české vlajky nebo praporu, kde klín sahá jinam, než do středu vlajky, je chybné! Pokud jsou vlajka nebo prapor sejmuty se stožáru či žerdi a manipuluje-li se s nimi, nabývají z odborného hlediska charakteru tzv. vývěsky. I když takový symbol vyvěsíme například volně z okna, případně ho držíme v rukou, neznamená to, že by přestala platit základní pravidla, určující, kde je formálně čestná strana vlajky apod. Zákon o užívání státních symbolů (č. 352/2001 Sb.) používá účelově neodborného termínu napodobenina státní vlajky. Ten nyní vlastně nahrazuje do roku 2001 běžně užívaný pojem prapor lišící se od vlajky tím, že jeho list je pevně přichycen k žerdi a nemusí dodržet zákonem stanovený poměr stran 2 : 3, což vede v praxi k četným dalším chybám a často i k deformacím cizích státních symbolů. Z dikce zákona plyne, že pro tuto napodobeninu platí stejné zásady a pravidla jako pro vlajku. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že za napodobeninu české státní vlajky (symbolu vyvěšovaného pomocí lanka) není možné považovat vlajku s jiným poměrem stran než 2 : 3 či s klínem nedosahujícím do poloviny délky listu vlajky, protože by to bylo v rozporu se zákonem č. 3/1993 Sb. o státních symbolech České republiky. *) Dne 9. března 2004, schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zákon, kterým se v dosavadních zákonech o krajích, o obcích a o hlavním městě Praze pojem prapor nahrazuje vhodnějším výrazem vlajka. Prezident nový zákon podepsal dne 14. dubna VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

9 Korouhve Za napodobeninu vlajky lze tedy považovat i způsob vyvěšování v podobě korouhve. Při tomto způsobu je látkový list kratší stranou přichycen k vodorovnému příčnému ráhnu, na kterém je list zavěšen svisle. Ráhno je na koncích opatřeno šňůrovým trojúhelníkovým závěsem přichyceným karabinkou ke kroužku na lanku stožáru. Jedinou výhodou tohoto způsobu je stálá viditelnost celého listu, ovšem pouze za bezvětří. Při silnějším nebo nárazovém větru se jak šňůry, tak vlastní textilní list omotávají kolem lanka a stožáru a komplikují či dokonce znemožňují manipulaci s korouhví nebo i její stažení. Základním systémovým nedostatkem je však především otočení listu o 90 oproti základní standardní poloze a tedy nemožnost vyvěšení státního symbolu dle zákona, tedy u české vlajky tak, že bílé pole je z hlediska pozorovatele vlevo. Korouhev se totiž, vzhledem ke svému volnému a pohyblivému zavěšení, může pod vlivem větru libovolně přetáčet a měnit svou polohu. U některých zahraničních státních vlajek vyvěšených v podobě korouhví tak může docházet i k nežádoucím záměnám. Tento korouhvový způsob vyvěšování státní vlajky, či přesněji praporu (protože listy korouhví nemívají poměr šířky k délce 2 : 3, ale jsou obvykle protáhlejší) nebyl doporučován již v předválečném Československu, stejně jako po válce, byl však zřejmě podle církevních vzorů praktikován na Slovensku a paradoxně se rozšířil v socialistickém období po celém Československu. Dodnes se občas objevuje, ač vždy byl a je neoficiální a nepraktický. Pro vyvěšování státních symbolů je naprosto nevhodný, tolerovat je ho možné u firemních a institucionálních symbolů a výjimečně u osově symetricky řešených komunálních praporů, kdy při různých příležitostech jsou korouhve dekorativní a působivé. Pro zamezení přetáčení se při dlouhých korouhvích někdy používá přichycení dolních cípů listu korouhve úvazy k zemi. V některých zemích se i vlajky vyvěšují svisle, tedy s vodorovným žerďovým okrajem, na šňůrách mezi budovami nebo mezi stožáry veřejného osvětlení a různými konstrukcemi, případně v oknech, na balkónech a na zábradlích. Striktně vzato, v těchto případech nejde vlastně typologicky o vlajky, ale o svisle umístěné vývěsky napodobeniny vlajky, které by měly mít u naší vlajky bílé pole z hlediska pozorovatele vždy vlevo a modrý klín směřující vrcholem dolů. Vlajky vývěsky jiných států se vyvěšují obdobně. Tento vývěskový způsob vyvěšování je však improvizovaný, nevhodný a nepříliš důstojný. Některé státy, např. Slovensko nebo Lichtenštejnsko, umožňují zákonné svislé vyvěšování svých vlajek a praporů v podobě korouhví, na kterých je příslušná figura (na Slovensku státní znak, u Lichtenštejnska knížecí koruna) otočena o 90, takže při svislém vyvěšení je figura v přirozené poloze.to ovšem u mnoha vlajek není reálně možné, protože by docházelo k naprosté deformaci a nesrozumitelnosti vlajkového listu. Stolní vexilologické symboly Zvláštním druhem poměrně často používaných vexilologických symbolů jsou interiérové stolní praporky, vlaječky a korouhvičky (běžné komerční označení je stolní vlajka, uvedené názvy však přesněji typologicky jednotlivé druhy diferencují). Stolní praporky mají list pevně přichycený k žerdi, stolní vlaječky vyrábějí jen přední světoví výrobci a mají v žerďové části všité lanko přichycené k žerdi, které umožňuje sejmutí a opětné vztyčení vlaječky či její výměnu a stolní korouhvičky mají svislý list na příčném ráhnu. Poslední typ je nejméně vhodný, protože u něj opět vznikají problémy VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 7

10 s polohou pruhů a figur. Stolní vexilologické symboly se instalují do speciálních stabilních stolních stojánků, obvykle pro jednotlivé exempláře, výjimečně se vyrábějí stojánky i pro více exemplářů. Z praktických důvodů jsou listy vesměs mírně vyztužené, ale mohou být i z volné látky. U stolních vlajek se poměr stran zpravidla sjednocuje. Části vlajky a stožáru C D E C D I J C J D I B A B J A A F F F E G H J G K L J M N G P O G B B A list vlajky; B žerď (vlajkový stožár, žerďová tyč); C makovice; D kladka; E úvazy (např. poutko a olivka, karabinka); F vyztužený okraj listu se všitým lankem nebo karabinkami; G vlajkové lano (lanko); H úvazník (rohatinka); I lankový kroužek; J karabinky; K dolní kladka; L žerďový prstenec; M napínací závaží, N napínací kryt. O kryt; P brzdový mechanizmus Uvedený třetí typ stožáru (s vnitřním vedením lanka) představuje jen jedno z několika technických řešení. U větších stožárů bývá pro zajištění pohybu lanka k dispozici vrátek, u některých typů se napínání lanka neprovádí pomocí napínacího krytu, ale speciální brzdou. Podobně se mohou vyskytnout odlišnosti i v technickém řešení horního konce stožáru, kde se někdy používají dvě kladky, jedna uvnitř a jedna vně stožáru. Také řešení napínacího závaží bývá různé. Někteří výrobci vlajkových stožárů například používají jako napínací závaží upravený těžší konopný žerďový prstenec. 8 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

11 Části praporu D C G H G G G G F A B E A list praporu; B žerď; C čnělka; D hrot; užívá se především u slavnostních exemplářů; E patka; F rukáv; G hřeby; užívají se u slavnostních exemplářů; H třepení (třásně), užívá se u slavnostních exemplářů Části listu vlajky (praporu) Při popisu vlajky (praporu) se používá jednotné odborné vexilologické názvosloví. Celou látkovou plochu vlajky označujeme pojmem list. K orientaci celé vlajky nebo figur, které jsou na ní umístěny, slouží okraje žerďový, horní, vlající a dolní. K určení VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 9

12 umístění figur na listu nám dále slouží rámcově vymezené plochy, které označujeme jako žerďovou, střední nebo vlající, případně horní nebo dolní část listu. Části listu jsou stejné u vlajky i praporu a jsou základní pro odborný popis symbolu. Vyžaduje-li to konkrétní případ, lze použít i další upřesňující pojmy například žerďová a vlající polovina listu. List je obdobou štítu heraldického znaku. Vztyčování vlajek Vlajky se mohou vyvěšovat na stožár různými způsoby, odvislými od způsobu vedení vlajkového lanka a připevnění listu k němu. Ve světě nejrozšířenější je vedení lanka, které nemá být ocelové, přes jednu kladku u vrcholu stožáru a jeho přivázání k rohatince úvazníku v dolní části stožáru (obrázek vlevo). Při vlastním vztyčování je tak umožněn dostatečný odstup od vlajkového stožáru a tedy pohodlná a bezpečná manipulace s lankem. Lanko všité do žerďového okraje vlajky může u menších exemplářů vlajek fakticky nahrazovat část vlajkového lanka, mezi jehož oba konce je vloženo, případně, především u velkých exemplářů vlajek, je po připevnění souběžné s vlajkovým lankem. V českých zemích se prosadilo především vedení lanka přes dvě kladky, tj. bez úvazníku (obrázek uprostřed). Vlajkový list se k lanku připevňuje obvykle pomocí karabinek, z nichž horní je zavěšena v lankovém kroužku, který současně spojuje oba konce vlajkového lanka. Obvykle se u nás používají u tohoto způsobu nepříliš praktická drátěná lanka, která často zrezaví (stejně jako zatuhnou neudržované kladky) a později ztěžují, ne-li zcela znemožňují vztyčení vlajky. Další nevýhodou tohoto způsobu je umístění lankového kroužku pro připevnění horní karabinky na části vlajkového lanka, která je dál od stožáru. Vztyčování vlajky pak probíhá pracným popotahováním za tu část lanka, která je těsně u stožáru. Může tak dojít k poranění hřbetu ruky nebo poškození rukavic apod. V posledních letech se více vyrábějí také vlajkové stožáry, u kterých je lanko na jedné straně kladky vedeno vnitřkem stožáru (obrázek vpravo). U dolního rohu listu 10 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

13 vlajky bývá na karabince zavěšeno závaží, které list napíná a současně je karabinka připevněna k žerďovému prstenci, který list přidržuje v patřičné poloze u stožáru, případně tento prstenec přímo plní funkci závaží. Vztyčování vlajky probíhá tak, že se lanko vytahuje ven otvorem v dolní části stožáru. Poloha vlajky v potřebné výšce se zajišťuje podle typu stožáru. U menších stožárů se lanko v potřebné délce upevňuje k napínacímu krytu otvoru a před upevněním krytu na stožár se musí nadbytečná část lanka, odpovídající minimálně délce jeho vnější části před vztyčením vlajky, vsunout nebo navinout dovnitř stožáru. Tento typ stožárů není vhodný pro slavnostní příležitosti, protože po vlastním vztyčení vlajky následuje nezbytná manipulace s lankem a otvor ve stožáru se musí uzavírat napínacím krytem, což narušuje důstojné dokončení slavnostního aktu. Existují však i takové stožáry, kde se lanko napíná a zajišťuje speciální brzdou, případně se ke vztyčování využívají různé typy navijáků, takže odpadá závěrečná manipulace s lankem. Ovládání navijáku klikou není ovšem příliš důstojné pro slavnostní příležitosti. U některých typů stožárů s vnitřním vedením lanka je možné otvor v dolní části stožáru uzamknout, takže k vyvěšené vlajce nemají přístup nepovolané osoby. Přesnější popis jednotlivých technických řešení se vymyká účelu této publikace. Ve všech případech je při slavnostním vztyčování vlajek nezbytné, aby pro důstojný průběh symbolického aktu vztyčovaly vlajku nejméně dvě osoby, z nichž jedna vlajku připevňuje a vztyčuje, zatímco druhá list vlajky během připevňování k vlajkovému lanku i na počátku vlastního vztyčování zabezpečuje, aby se nedotkla země. Ideální je přítomnost alespoň tří osob, kdy první osoba vlajku připevňuje k lanku, druhá vlajku vytahuje a třetí během vyvěšování přidržuje. Vyvěšují-li se velké exempláře vlajek, mohou okolnosti vyžadovat větší počet přítomných osob, především pak v případech, kdy se ke stožáru přináší slavnostním způsobem vodorovně rozprostřená velká vlajka. Hierarchie vlajek a praporů, pořadí vyvěšování V praxi se používá celá řada různých druhů vlajek. Kromě nejčastěji používaných státních vlajek to jsou vlajky územně správních celků (zemí, krajů, provincií, regionů atd.), služební a vojenské vlajky, vlajky mezinárodních i vnitrostátních organizací a ovšem i vlajky firemní a reklamní. Státní vlajky Nejváženější postavení a tedy nejčestnější umístění mají vždy vlajky státní, tedy vlajky svrchovaných a nezávislých států. Mnoho zemí však používá oficiálně několik druhů státních vlajek pro různé účely, mají ovšem vždy základní funkci symbolickou reprezentaci státu. I když Česká republika mezi takové země nepatří a při všech příležitostech užívá jedinou podobu státní vlajky, je třeba se zmínit o rozdílech mezi jednotlivými druhy oficiálních vlajek některých, většinou větších a hlavně přímořských států. Tyto země totiž rozlišují vlajky účelově užívané výlučně státními orgány od vlajek VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 11

14 používaných jednotlivými občany a jinými nestátními subjekty, které se nazývají vlajkami národními, občanskými či civilními. Vlajky užívané státními orgány a institucemi se označují za státní a často oproti vlajce národní nesou navíc státní znak či emblém. V Německu je naopak státní vlajka bez znaku a vlajka se znakem se nazývá služební (Dienstflagge), jejíž užívání je taxativně vymezeno pro určité státní orgány. Služební vlajka se obdobně užívá i v Rakousku. Odlišná státní vlajka se často používá na plavidlech a někdy se dokonce rozlišují i vlajky válečného loďstva, obchodního loďstva, civilních lodí, vojenských sil pozemních či leteckých. Na zakotvených válečných lodích se kromě hodnostních a služebních vlajek můžeme setkat i s tzv. čeleňovými vlajkami (angl. Jack, něm. Gösch, Bugflagge, Bugsprietflagge), umístěnými na přídi plavidla, často i obchodního. Při vyvěšování cizích státních vlajek je tedy třeba vždy pečlivě zvolit správný a vhodný druh vlajky; při vyvěšování na našem území vztyčujeme přirozeně jen oficiální vlajky určené pro pevninu. Za zmínku stojí jistě i skutečnost, že skandinávské země odlišují státní a válečnou vlajku od národní (občanské) i tvarem listu, který se odbornou terminologií nazývá vlaštovčí ocas, jež má vlající část listu upravenou do dvou či tří cípů. Při vyvěšování státních vlajek těchto států v zahraničí se obvykle používají vlajky obdélníkové. Některé země zavedly speciální služební vlajky pro určité státní orgány (diplomaty, ústavní činitele, celní službu, pohraniční a pobřežní stráž apod.). Pro jejich užívání platí zvláštní předpisy a vyvěšují se převážně na dopravních prostředcích nebo na příslušných objektech. Na území České republiky se s nimi, s výjimkou vozů a budov diplomatických misí, přirozeně nesetkáváme. Zvláštní postavení mají vlajky, standarty a autostandarty hlav států, které slouží k označení jejich přítomnosti v budovách, na plavidle či v jiném dopravním prostředku. V některých státech (patří mezi ně i Česká republika) je vlajka hlavy státu oficiálně zákonem zařazována mezi státní symboly. Tyto vlajky nesmí nikdy použít jiné státní orgány nebo občané. Zajímavým demokratickým prvkem je, že při společném vyvěšení státním vlajky s vlajkou hlavy státu je vždy na nejčestnějším místě prezentována vlajka státní vzhledem k tomu, že osobní funkce hlavy státu je jen dočasná, zatímco státní útvar je považován za stálý institut. V některých monarchiích může být vlajka hlavy státu státní vlajce v obecné hierarchii vyvěšování vlajek nadřazena. To ovšem neplatí na našem území. Vyvěšují-li se při státních návštěvách na jednom dopravním prostředku vlajky dvou hlav států, pak se na čestnějším místě (tj. na pravé straně vozidla ve směru jízdy) správně vyvěšuje vlajka domácí hlavy státu, tj. prezidenta České republiky. V některých zemích bez hlubší diplomatické a vexilologické tradice se někdy nevhodně jako projev přehnané úcty, ba servility k návštěvě, vyvěšuje na čestnějším místě vlajka šéfa cizího státu, což však nelze obecně akceptovat. Vlajka Evropské unie Mezi vlajkami zaujímá tato vlajka zvláštní postavení. Vzhledem k tomu, že jednotlivé státy unie jsou v principu nezávislé, nemůže jim být vlajka Evropské unie nadřazena. Při společném vyvěšování státní vlajky a vlajky EU je proto vždy státní vlajka na čestnějším místě. Ve výjimečných případech, jako je summit EU, kterého se zúčastní všechny členské státy, nebo když je třeba vyjádřit Evropskou unii jako celek, je možné umístit vlajku Evropské unie na oddělené čestné místo, například doprostřed kruhu 12 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

15 tvořeného vlajkami všech členských států. Při řadovém vyvěšení je možné příslušnou řadu stožárů s vlajkami členských států řazených abecedně (podle abecedy země, ve které se setkání koná) stožárem s vlajkou EU zahájit a zároveň uzavřít. Při setkání jen některých představitelů států EU platí obvyklé místní předpisy a na nejčestnějším místě je vlajka hostitelské země, ostatní jsou pak v abecedním pořadí, zatímco vlajka EU je umístěna jako poslední, nebo je opticky a prostorově oddělena. Doporučujeme, aby se vlajka EU užívala vždy jen společně s českou státní vlajkou. Vlajky subjektů federací a vyšších územně správních celků Některé státy jsou federacemi a jednotlivé jejich subjekty (federální státy, spolkové země, kantony, provincie, oblasti apod.) používají své vlastní symboly. Obdobně se člení i některé unitární státy na vyšší územně správní celky s určitou autonomií jako je například Česká republika, která se dělí na kraje, včetně hlavního města Prahy. Pro vyvěšování vlajek tohoto typu mohou být stanoveny právní normy platné celostátně, případně si jednotlivé správní celky samy určí, kdy a jak lze jejich vlajku používat. Pokud mají některé státy vícestupňovou formu územního členění (například spolková země rozdělená na okresy), mohou mít i tyto správní jednotky své vlajky. Ty jsou potom v celkové hierarchii vlajek podřízeny vlajkám vyšších územně správních celků. V České republice je právo krajů používat vlastní vlajku v současné době přiznáno 5 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) v platném znění. Vlajky komunální (vlajky měst a obcí) Základními územně správními jednotkami většiny států jsou obce, které mohou používat vlastní symboly. V současném českém právním řádu je právo na vlajku přiznáno všem obcím bez ohledu na skutečnost, zda mají statut města či nikoliv. U nás proto není mezi vlajkami obcí a měst žádný rozdíl a vlajky městské tedy nejsou vlajkám obecním nadřazené. Naopak ustavené městské části či městské obvody českých statutárních měst, které mají též právo na vlastní symboly, vyvěšují své vlajky či prapory až za vlajkami obcí, i když mohou mít výrazně větší počet obyvatel než většina obcí. Pro tvorbu komunálních vlajek (praporů) jsou podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky stanovena základní odborná kritéria. V České republice je v současné době právo používat vlastní vlajku přiznáno obcím 34a zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) v platném znění. Právo městských částí (městských obvodů) statutárních měst na vlastní vlajku, vyjma městských částí hlavního města Prahy, je uznáno v 142 zákona č. 128/2000 Sb. Právo hlavního města Prahy a jeho městských částí na vlastní vlajky je zakotveno v 15 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Upozornění: K používání vlajky hl. m. Prahy a městských částí hl. m. Prahy je zapotřebí souhlasu rady hl. m. Prahy, resp. příslušné městské části (viz zákon č. 131/2000 Sb., 15, odst. (3) a vyhláška č. 21/2004 Sb. hl. m. Prahy ( 4)). K užívání státní vlajky, vlajek krajů a ostatních obcí není zapotřebí souhlasu orgánů příslušných územně správních celků. VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 13

16 Vlajky služební Jak již bylo zmíněno u státních vlajek, v určitých zemích existují služební vlajky pro některé státní instituce ministerstva, policii, poštu apod. Pro vyvěšování těchto vlajek obvykle platí zvláštní předpisy. Služební vlajky se zpravidla nevyvěšují s vlajkou státní, protože ji vlastně nahrazují. Kombinace služebních vlajek s vlajkami jinými, například komunálními, je omezena příslušnými předpisy, ale není většinou žádoucí vzhledem k různým kompetencím státních a komunálních orgánů. V České republice se ojediněle objevují vlajky některých úřadů (například Nejvyšší kontrolní úřad, Česká pošta). Protože nejsou stanoveny právními předpisy, ale jen manuály jednotného grafického stylu té které instituce, dostávají se fakticky na úroveň vlajek firemních. Zvláštním typem služebních vlajek jsou i vlajky, standarty a korouhve starostů, primátorů či církevních hodnostářů, které se v České republice vyskytují jen ojediněle. Předpokládá se, že tyto polooficiální symboly se užívají jen v interiérech příslušných úřadů, na služebních vozidlech nebo při slavnostních příležitostech. Jejich vyvěšení před budovou nebo na sídle zmíněných hodnostářů nepřipadá vůbec v úvahu. Vlajky organizací Vlastní vlajky mohou mít také různé společenské organizace a zájmová sdružení, národní sportovní svazy a sportovní kluby. Mezi ně řadíme i různá regionální sdružení obcí včetně tzv. mikroregionů. Všechny tyto vlajky nemohou být nadřazeny vlajkám obcí, tedy oficiálním zákonným symbolům územní samosprávy. Pro vytváření vlajek organizací sice neexistují specifická kritéria a pravidla, ale vždy musí být při jejich vzniku bráno v úvahu, zda budou vyvěšeny společně se státní vlajkou či s jinou ofi ciál ní vlajkou územně správního celku. Vlajka jakékoliv organizace se musí, při společném vyvěšením se státní vlajkou, vždy svým poměrem stran vlajce státní přizpůsobit a nesmí mít nikdy větší rozměry! Při společném vyvěšení vlajky státní a vlajky organizace tedy v České republice musí mít vlajka organizace poměr stran 2 : 3. Pokud vlajka organizace má z jakéhokoliv důvodu jiný poměr stran, musí být vyvěšena výrazně odděleně od státní vlajky. Vlajky firemní Specifické postavení zaujímají vlajky firemní, jejichž tvorba je zpravidla zcela volná. Protože řada podniků používá moderní loga, tvořená písmeny či nápisy, která uplatňují i na vlajkách, stávají se tyto při pohledu na rubovou stranu často nečitelnými, čímž neplní svoji základní funkci. Doloženy jsou i případy, kdy grafické studio při tvorbě své vlajky umístilo žerď vpravo od listu, čímž dochází k tomu, že text na líci vlajky je zrcadlově obrácený! Společné vyvěšení takové nesprávné vlajky společně s vlajkou státní může být vykládáno jako projev neúcty ke státním symbolům. Pokud se firemní vlajky vyvěšují společně se státními vlajkami, platí vždy základní pravidlo, že na čestnějších místech jsou vlajky státní a vlajky firemní nesmí být větší než státní a zároveň musí dodržet u nás stejný poměr šířky a délky, tedy 2 : 3. Pokud tyto zásady nemohou být z jakéhokoliv důvodu dodrženy, musí být vždy firemní vlajky vyvěšovány výrazně odděleně od vlajek státních. 14 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

17 Zásadně doporučujeme, aby se již při tvorbě firemních grafických manuálů vždy zapracovávala možnost správného a důstojného způsobu společného vyvěšení vlajek firemních s vlajkami státními či komunálními. Vojenské a hodnostní vlajky Pro tyto vlajky ozbrojených sil platí vždy příslušné předpisy, které jsou v souladu se zákonnou úpravou. Občané, ani jiné státní orgány či organizace je nesmějí používat. Vlajka Organizace spojených národů Unikátní postavení mezi vlajkami zaujímá vlajka OSN. Pro její vyvěšování platí zvláštní mezinárodní předpisy: Vlajkový kód Spojených národů (United Nations Flag Code) z 11. listopadu 1952 a pravidla pro vyvěšování vlajky OSN platná od 1. ledna Způsob vyvěšování vlajky OSN závisí na konkrétních okolnostech, protože je rozdíl, zda se vyvěšují současně všechny vlajky členských států OSN společně s vlajkou OSN nebo používá-li se vlajka OSN s jednou státní vlajkou či dokonce samostatně. Ve specifických případech, jako je například návštěva generálního tajemníka OSN, se vlajka OSN fakticky dostává na úroveň státní vlajky a prokazují se jí stejné pocty. Vlajky mezinárodních organizací Vlajky mezinárodních organizací, které jsou tvořeny národními organizacemi (například sportovní, kulturní a občanská a profesní sdružení), nemohou být přirozeně nadřazeny vlajkám státním ani komunálním, ale vyvěšují se na čestnějším místě než vlajky příslušných organizací národních. Vlajky mezinárodních organizací vytvořených suverénními státy kromě již uvedené Evropské unie a Organizace spojených národů jde například o Organizaci severoatlantické smlouvy (NATO), Ligu arabských států, Společenství nezávislých států aj. se vyvěšují v souladu se zásadami vyvěšování vlajek hostitelské země. I zde však platí mezinárodní zvyklost, že při společném vyvěšení státních vlajek všech členských zemí při zvláštních příležitostech může být na čestné místo umístěna vlajka mezinárodní organizace. Někdy může být způsob používání vlajky příslušné mezinárodní organizace a pořadí, v jakém budou vyvěšovány ostatní státní vlajky, zakotven v interních směrnicích organizace. Ostatní vlajky V praxi se můžeme setkat i s mnohými dalšími vlajkami, které mnohdy nejsou oficiálními symboly, ale přesto si zasluhují patřičné úcty. Jedná se o vlajky různých národnostních menšin (například romská vlajka) nebo historických územních celků. Typickým příkladem na území České republiky je vlajka Moravy, která se vyskytuje v různých podobách a variantách. Protože se nejedná o oficiální vlajku dnes existujícího jednotného územně správního celku s vlastními správními orgány, chápeme ji jako symbol historické země, který se v hierarchii vlajek řadí až za vlajky samosprávných celků. VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 15

18 Kromě uvedených mohou existovat i další vlajky. Jde například o jednoúčelové vlajky určitých akcí (například mezinárodní kongresy), jejichž trvání je časově omezené, případně může jít také o různé historické vlajky (historických územních jednotek apod.). Takové symboly řadíme v hierarchii vlajek nejníže. Obecné pořadí vlajek a praporů vyvěšovaných na území České republiky Vezmeme-li v úvahu výše popsané nejčastější druhy vlajek, pak můžeme hierarchii (tj. pořadí) vyvěšování jednotlivých vlajek na území České republiky vyjádřit následovně: Česká státní vlajka Vlajky cizích států Vlajka Evropské unie Vlajky krajů včetně vlajky hl. města Prahy (vystupuje-li Praha jako kraj) Vlajky měst a obcí (vč. Prahy, vystupuje-li Praha na městské úrovni) Vlajky městských částí a městských obvodů statutárních měst Vlajky mezinárodních organizací Vlajky celonárodních organizací (např. Junák, Sokol, Česká vexilologická společnost, politické strany a hnutí) Vlajky institucí (úřady, vysoké školy, vědecké společnosti, sportovní kluby, apod.) Ostatní vlajky (vlajky národnostních menšin, kongresy, historické symboly a jiné příležitostné vlajky) Firemní vlajky Při vyvěšování zaujímá čestné místo vždy vlajka uvedená v Obecném pořadí výše. Při použití dvou a více vlajek, které jsou na stejné úrovni (například u několika krajských či obecních vlajek), zaujímá čestné místo vlajka domácí a ostatní vlajky jsou v abecedním pořadí. Vnitřní pořadí vlajek v jednotlivých skupinách je na území České republiky dáno českou abecedou. V zahraničí se česká státní vlajka, vlajky krajské a komunální vyvěšují podle místních předpisů. V některých případech může být pořadí státních vlajek stanoveno protokolem (např. Evropská unie, Organizace Severoatlantické smlouvy NATO. Reklamní vlajky a vývěsky (nezaměňovat s vlajkami firemními) se s výše uvedenými vlajkami zásadně nevyvěšují! Výjimky v hierarchii vlajek Ve zcela výjimečných případech lze pravidlo o hierarchii vlajek porušit. Obvykle jde o některé mezinárodní akce, nejčastěji sportovní, kdy je rovnoprávným účastníkem či členem mezinárodní organizace jiný subjekt než suverénní stát například závislé území (Bermudy, Kajmanské ostrovy), subjekt federace nebo autonomní území (Faerské ostrovy, Portoriko) nebo jiný subjekt mezinárodní organizace (například Anglie, Wales, Skotsko a Severní Irsko, které jsou plnoprávnými členy Mezinárodní fotbalové federace FIFA, jejímž členem není mateřská země, tj. Velká Británie). V těchto 16 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

19 a obdobných případech mají národní vlajky, i když z hlediska hierarchie vlajek by měly následovat až za státními vlajkami, se státními vlajkami rovnoprávný charakter a umísťují se jednotně podle abecedního pořadí (podle jazyka pořadatelské země). Obecné zásady užívání státní vlajky v České republice Je závazné: 1. Státní vlajka České republiky (dále jen vlajka) musí mít vždy šířku a délku v poměru 2 : 3 a modrý klín musí sahat do poloviny délky listu vlajky (viz zákon č. 3/1993 Sb., 4). 2. Vlajka se vyvěšuje tak, aby bílé pole bylo vždy nahoře. Při svislém vyvěšení je bílé pole vlevo z hlediska pozorovatele [viz zákon č. 352/2001 Sb., 9, písm. b)]. 3. Vlajka musí být vždy vztyčena nebo vyvěšena na nejčestnějším místě (viz zákon č. 352/2001 Sb., 8). 4. Na vozidlech je čestnější místo pro autostandartu vpravo ve směru jízdy. 5. Vlajka se vztyčuje pomocí lanka na stožár nebo na vlajkovou žerď co nejrychleji, spouští se naopak co nejpomaleji. Během vztyčování a spouštění vlajky je možné při slavnostních příležitostech hrát státní hymnu. 6. Vlajka se vztyčuje po východu slunce a spouští do západu slunce. V noci se vlajka nevyvěšuje, protože je to zbytečné a neekonomické. Má-li být v noci výjimečně vztyčena (státní návštěvy, slavnosti), musí být osvětlena a zabezpečena před odcizením. 7. Ve vojenských objektech a na plavidlech při vztyčování a spouštění vlajky nastupuje dle příslušného předpisu vždy čestná stráž a je-li to technicky možné, hraje se státní hymna. Po dobu obřadu všichni přítomní zdraví čelem k vlajce, civilní osoby se zastaví čelem k vlajce s obnaženou hlavou, ženy klobouk nesnímají. 8. Státní vlajkou nebo praporem se nesmí nikdy vzdávat pocta (například skloněním) žádné jiné vlajce, znaku či odznaku, symbolu ani žádné osobě. 9. Na znamení smutku se vlajka vztyčuje na půl žerdi [viz zákon č. 352/2001 Sb., 9, písm. h)]. Na krátkých žerdích je vlajka umístěna skutečně v polovině žerdi, na samostatných delších stožárech je umístěna ve vzdálenosti tří šíří vlajky od ukončení (makovice) stožáru. Černý prapor a vlajka se nikdy nevyvěšují na půl žerdi a samozřejmě ani na stejném stožáru či žerdi s jinými vlajkami nebo prapory. 10. Při společném vyvěšování vlajek různých států na našem území musí být vždy česká státní vlajka vztyčena jako první a spuštěna jako poslední. 11. Při mezinárodních akcích nesmí žádná vlajka cizího státu převyšovat počtem nebo velikostí českou vlajku, ani nesmí být zhotovena z honosnějšího a kvalitnějšího materiálu. 12. Při vyvěšování většího počtu vlajek musí být každá státní vlajka vyvěšena na samostatném stožáru, všechny musí mít přibližně stejnou velikost a být ve stejné výšce. VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 17

20 Mezinárodní právo nepřipouští, aby vlajka některého státu vlála výše než vlajka jiného státu. Jednotlivé stožáry mají být od sebe umístěny alespoň na vzdálenost dvou délek listu vlajky, aby jednotlivé vlajky byly dostatečně výrazné a zřetelné. 13. Za bouře, vichřice a silném větru nebo sněhové vánici se vlajka urychleně spouští bez ceremoniálu. Po zlepšení počasí se vlajka opět důstojně vztyčí. 14. Vlajka se udržuje v čistotě a dobrém stavu. Při větším opotřebení je třeba ji nahradit novou. Nepoužitelné vlajky se důstojně spálí, významné památkové exempláře se ukládají do muzeí. 15. Stožáry a vlajkové žerdě a tyče musí být vyrobeny z oblého materiálu s hladkým povrchem a kvalitním nátěrem, aby při větru nebyly listy vlajek nadměrně opotřebovávány. Naprosto nevhodné jsou stožáry a žerdě z profilované oceli. Vlajková lanka by též neměla být drátěná, ale pletená z přírodních nebo syntetických vláken. Lanko by mělo být umístěné na stožáru po směru převládajícího větru, u nás většinou na jihovýchodní straně stožáru.u šikmých žerdí a tyčí se lanko připevňuje na spodní straně. Kladka lanka by měla být zapuštěna do makovice tak, aby se lanko nemohlo vyvléknout a zároveň byla kladka chráněna před deštěm a sněhem. Je nevhodné: 16. Je nevhodné vyvěšovat napodobeninu státní vlajky v podobě korouhve, tedy na vodorovném ráhnu, svisle na vlajkových stožárech, svisle na stožárech s otočnými ráhny nebo ji svisle napínat do rámů, případně ji vyztužovat. 17. Je nevhodné usměrňovat vlání vlajky přivazováním cípů, vypínáním listu pomocí různých konstrukcí, pohyblivých ráhen a napínacími lanky. 18. Je nevhodné umísťovat listy vlajek na balkónech, pod okny, na zábradlích, ve výkladních skříních apod. místo správného vyvěšení na stožárech či žerdích. Je zakázáno: 19. Je zakázáno zahalovat vlajkou, její napodobeninou či praporem pomníky nebo pamětní desky před jejich slavnostním odhalením [viz zákon č. 352/2001 Sb., 9, písm. e)]. 20. Je zakázáno doplňovat stožár, vlajkovou žerď či žerďovou tyč nevhodnými a nevkusnými ozdobami [viz zákon č. 352/2001 Sb., 9, písm. f)]. 21. Je zakázáno vztyčovat spolu se státní vlajkou na týž stožár vlajku jinou [viz zákon č. 352/2001 Sb., 9, písm. f)]. 22. Je zakázáno dotknout se při manipulaci s vlajkou jejím listem země nebo vodní hladiny [viz zákon č. 352/2001 Sb., 9, písm. g)]. 23. Je zakázáno spustit vlajku, její napodobeninu či prapor spolu s rakví do hrobu nebo žároviště [viz zákon č. 352/2001 Sb., 9, písm. i)]. 24. Je zakázáno umísťovat na listy vlajek, napodobenin vlajky a praporu další státní symboly, znaky, texty, vyobrazení, stuhy, květiny, smuteční závoje apod. [viz zákon č. 352/2001 Sb., 9, písm. j)]. 25. Je zakázáno zahalovat vlajku, její napodobeninu či prapor smutečním závojem nebo svazovat černou stuhou [viz zákon č. 352/2001 Sb., 9, písm. j)]. 18 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

21 Čestné místo pro českou státní vlajku Základní pravidlo vyvěšování státní vlajky České republiky vyplývá ze zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky. V mezinárodní praxi se však setkáváme i s jiným způsobem. Čestné místo pro českou státní vlajku mezi jinými státními vlajkami lze znázornit následujícím schématem: A a) při vyvěšení dvou státních vlajek (podle zákona č. 352/2001 Sb. 8, písm. a); C A B D b) při lichém počtu vlajek (podle zákona č. 352/2001 Sb. 8, písm. b) ; jedná se o případy, kdy se vyvěšují 3 nebo 5 vlajek B A C c) při sudém počtu vlajek (podle zákona č. 352/2001 Sb. 8, písm. c); nyní se jedná fakticky jen o vyvěšení čtyř vlajek A B C Y Z d) při počtu vlajek větším než 5. Dalším exemplářem české státní vlajky je možné řadu uzavřít. Tento způsob se ve světě používá bez ohledu na skutečnost, zda se vyvěšuje sudý nebo lichý počet vlajek. Tento způsob vyvěšování byl oficiálně zaveden zákonem č. 213/2006 Sb. VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 19

22 Při vyvěšování vlajek se uplatňuje abecední pořadí států podle jejich běžných zeměpisných jmen v české abecedě. Vyvěšování vlajek podle hierarchie (pořadí) vychází ze stejného principu. Následující schéma lze uplatnit při vyvěšování všech vlajek, tj. i když nevyvěšujeme státní vlajku: a) při lichém počtu vlajek (3, 5); v případě, že vyvěšujeme jedinou státní vlajku (českou), může být prostřední stožár (tj. dle zákona na čestném místě) vyšší b) při sudém počtu vlajek (2, 4); c) při větším počtu než VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

23 Česká státní vlajka Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky vlajky k její délce je 2 : 3. 4 Zákona č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady ze dne 17. prosince 1992 o státních symbolech České republiky, který byl publikován pod číslem 3 ve Sbírce zákonů České republiky, ročník 1993, částka 2 (zákon č. 3/1993 Sb.). Další podrobnosti stanovuje zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a změně některých zákonů, schválený 18. září Konstrukce české státní vlajky a praporu Poměr stran státní vlajky je stanoven zákonem. Za šířku vlajky se ve vexilologii považuje v základní poloze ta strana listu, která je rovnoběžná s žerdí (tedy pohledově výška). Délka je stanovena kolmicí k šířce. U státní vlajky České republiky tedy šířka odpovídá dvěma jednotkám (dva stejně široké vodorovné pruhy) a délka odpovídá třem jednotkám. VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 21

24 1 1 1 V popisu poměru stran se u vlajek vždy uvádí nejdříve šířka, pak délka! 1 V případě praporů a korouhví se vždy tradičně doporučovalo, aby délka listu nepřesahovala trojnáso- 1 bek šířky, aby u české vlajky nedocházelo k optické deformaci modrého klínu. Klín u státní vlajky České republiky i u jejích napodobenin musí dosahovat svým vrcholem do středu listu. Jeho vrchol je tedy vždy určen průsečíkem úhlopříček, a to bez ohledu na poměr stran v případě napodobeniny státní vlajky. O líci vlajky hovoříme tehdy, je-li její žerďový okraj z pohledu pozorovatele vlevo. Je-li žerďový okraj vpravo, hledíme na rub vlajky. Pokud vyvěšujeme vlajku svisle, hledíme vlastně na její rub Barvy české vlajky Často se výrobci vlajek, případně reklamní agentury dotazují, jak jsou přesně kodifikovány odstíny barev české vlajky. Vycházejí při tom ze skutečnosti, že četné společnosti při tvorbě svých grafických manuálů pro firemní symboly a jejich užívání, tj. především loga, přesně určují použité barevné odstíny emblémů, například s odkazem na mezinárodně velmi rozšířený vzorník PANTONE. Někdy takto postupují i některé kraje a obce. Odstíny barev české vlajky nejsou žádným předpisem stanoveny a v zemi s několika setletou 22 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

25 heraldickou tradicí k tomu ani není důvod. Obecně se tradičně předpokládá, že jak modrá, tak červená budou jasné a syté. Přesné definování červené a modré barvy v grafických manuálech krajů může vést v běžné praxi k rozdílným odstínům barev vlajek státních a krajských, ačkoliv z vexilologického a heraldického hlediska by vlastně mělo jít o barvy stejné, protože mají týž historický původ. Pochopitelně je nevhodné, aby územně správní celky svými grafickými manuály, které nejsou obecně závazným právním předpisem, fakticky přesně, ale nejednotně, kodifikovaly barevné odstíny státního znaku, který je součástí krajských znaků a vlajek. Vyvěšování vlajek a praporů na budovách Vlajky je možné kromě svislého stožáru vyvěsit také na šikmé žerďové tyče připevněné na budovách. Státní vlajku můžeme vyvěsit i v podobě praporu na žerdi vysunuté vodorovně ze střechy nebo z balkónu (terasy) směrem do ulice. Protože je prapor v tomto případě spojen se žerdí, je vždy červený pruh blíž k budově a logicky neplatí ustanovení 9, písm. b) zákona č. 352/2001 Sb. V takovém případě, i když jde opticky vlastně o svislé vyvěšení, není prapor svojí plochou rovnoběžný s budovou a jeho orientace vychází z přirozené základní polohy modrého klínu u žerdi a bílého pruhu u jejího horního okraje! VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 23

26 Korouhev Při svislém vyvěšení státní vlajky je z hlediska osoby, která se dívá na zdobený objekt, bílý pruh vždy vlevo. Má-li státní vlajka podobu korouhve (jde tedy o napodobeninu vlajky ve smyslu zákona), je bílý pruh vlevo za předpokladu, že list korouhve zakrývá žerď. Svislé vyvěšení státní vlajky v podobě vývěsky by mělo být používáno jen ve výjimečných a nouzových případech, kdy není k dispozici žerď ani stožár (tj. například při vyvěšování z oken, balkonů, na příčných převěsech apod.). Je nutné mít na paměti, že vlajky je třeba vyvěšovat v základní přirozené vodorovné poloze, nejlépe na stožárech nebo vlajkových žerdích, aby mohly nerušeně vlát ve volném prostoru. Příklady chybného vzhledu státní vlajky Nejrozšířenější chybou při výrobě a vyobrazování státní vlajky je nesprávná délka klínu. Na vyobrazeních vlevo a uprostřed klín v rozporu se zákonem nedosahuje do středu vlajkového listu. Na obrázku vpravo má klín sice správnou délku, ale list vlajky nemá zákonem stanovený poměr stran (zde 1 : 2 místo správného 2 : 3). Uvedené příklady není možné označit jako napodobeninu státní vlajky ve smyslu zákona č. 352/2001 Sb. Příklady chybného vyvěšení státní vlajky nebo korouhve Také v těchto třech vyobrazených příkladech jde o nesprávné vyvěšení vlajky. Vlevo je vlajka chybně červeným pruhem nahoru. Uprostřed je napodobenina státní vlajky nesprávně červeným pruhem vlevo, podobně jako na napodobenině v podobě korouhve s příčným ráhnem. Při obdobném nesprávném navazujícím vyvěšování cizích státních 24 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

27 vlajek může dojít dokonce k nežádoucím záměnám státních symbolů a následným nepříjemným nedorozuměním. Nevhodné napodobeniny státní vlajky Napodobeniny státní vlajky ve formě svislé korouhve s volným kolmým ráhnem, případně stožáry s otočným ráhnem pro svislé zavěšení napodobeniny vlajky jsou v poslední době reklamními agenturami a architekty značně oblíbené, ovšem platí zde zcela jednoznačně co je oblíbené, nemusí být vždy správné. Způsob vyvěšování státních symbolů nikdy nemůže být libovolný! Rozhodně není tento způsob vyvěšování vhodný u státních vlajek a vůbec ne při oficiálních příležitostech. Tyto typy stožárů neumožňují důstojné vztyčení a spuštění státní vlajky. U stožárů s otočným ráhnem se musí při vztyčení či spuštění symbolu často demontovat stožár, aby bylo možné sejmout rukáv z otočného ráhna, případně je nezbytné používat žebřík či dokonce výsuvné plošiny. Takové způsoby manipulace s napodobeninami státních vlajek jsou pro svoji nedůstojnost krajně nevhodné a v neposlední řadě technicky náročné! Takovéto vyvěšování vlajek a jejich napodobenin připadá v úvahu jen pro vlajky firemní a především reklamní, které jsou vyvěšovány odděleně od oficiálních symbolů. Musíme však mít na zřeteli, že pokud je třeba vyvěsit současně státní vlajky a vlajky firemní, nesmí se nikdy státní vlajky přizpůsobovat poměrem stran existující vlajce firmy! Vždy tomu musí být naopak firemní vlajka se musí přizpůsobit státní vlajce. Proto by se na takovou možnost mělo pamatovat i při tvorbě firemních grafických manuálů, ve kterých by se měla navrhovat i klasická firemní vlajka, v našem případě v poměru stran 2 : 3. Tzv. krátká vlajka, napodobující historické praporce, je naprosto nevhodnou napodobeninou státní vlajky. Protože jde typologicky o vlajku (vyvěšuje se pomocí lanka), musí být bezpodmínečně dodržen zákonem stanovený poměr šířky k délce 2 : 3. Tento typ a způsob vyvěšování se bohužel příležitostně objevuje; je chybný, protože při něm dochází k zásadní deformaci státního symbolu. VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 25

28 Vyvěšování státních vlajek Samostatné vyvěšení české státní vlajky Vyvěšuje-li se česká státní vlajka samostatně, je vhodné místo pro jediný stožár buď před hlavním vchodem, případně po levé straně přístupové komunikace k budově. Vlajka může být umístěna také na střeše, v případě ploché střechy musí být stožár na jejím předním okraji. Vyvěšovat vlajky na stožáry za zadní stranu budovy či do dvorů není dovoleno. Pokud jsou před budovou dva stožáry a vyvěšujeme jen jednu vlajku, použijeme levý stožár při pohledu na budovu, který je na čestném místě. Pokud jsou před budovou tři stožáry či větší lichý počet stožárů a vyvěšujeme jen jednu státní vlajku, použijeme prostřední stožár, který zaujímá vždy čestné místo. Pokud je před budovou větší sudý počet stožárů, vyvěsíme jednu českou státní vlajku na stožár, který je v prostřední dvojici vlevo. Máme-li k dispozici druhou státní vlajku, vyvěsíme ji současně na pravý stožár v prostřední dvojici. Máme-li k dispozici více českých vlajek stejného rozměru, můžeme je vyvěsit na všech stožárech. 26 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

29 Vyvěšování dvou různých státních vlajek Při vyvěšení dvou různých státních vlajek je čestné místo vlevo při čelním pohledu na budovu ( 8 zákona č. 352/2001 Sb.). Druhá státní vlajka, v tomto případě litevská, se vyvěšuje vpravo od české. Při vyvěšení dvou různých státních vlajek před budovou nebo na průčelí budovy je možné vyvěsit českou státní vlajku zároveň samostatně na střeše budovy, aniž by to bylo chápáno jako projev nadřazenosti jiné státní vlajce. Dvojici různých státních vlajek lze v případě, kdy je k dispozici větší počet stožárů, pravidelně střídat. Českých vlajek nesmí být méně než cizích. VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 27

30 Vyvěšování většího počtu různých státních vlajek Státní vlajky v řadě A B C D E F Zákonem č. 213/2006 Sb. bylo změněno ustanovení 8 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů, a pro více než 5 státních vlajek byl zaveden v mezinárodní praxi obvyklý způsob, který je založen na jednoduchém principu čestného místa vlevo na počátku řady, kdy ostatní vlajky následují v abecedním pořadí zleva doprava. Řadu je možné ukončit druhou českou státní vlajkou na konci vpravo. Tento způsob je stejný pro sudý i lichý počet vlajek a je proto nejpraktičtější. Pozor na některé výjimky při protokolárním pořadí (viz dále). A B A B C C Na tomto místě je nutné opět připomenout, že všechny státní vlajky musí být stejně velké. Stožáry musí být od sebe v takové vzdálenosti, aby se vlajky v silném větru nikdy nedotýkaly stožárů sousedních. Vzdálenost stožárů (C) musí být tedy větší, než je délka listu vlajky (A). Za vhodné považujeme, odpovídá-li vzdálenost vlajícího okraje listu od sousedního stožáru alespoň polovině délky listu vlajky (C = 1,5 A). A = délka listu vlajky B = minimální vzdálenost vlajícího okraje vlajky od sousedního stožáru daná místními podmínkami ( 1/2 A) C = vzdálenost stožárů 28 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

31 Vlajková alej (vlajky v řadě kolmé na průčelí budovy) H I G H F G E F D E C D B C A B A V jednostranných vlajkových alejích (tj. v řadách, které nejsou rovnoběžné s průčelím budovy či jiného objektu) uplatňujeme při vyvěšení většího počtu různých státních vlajek abecední pořadí bez ohledu na to, zda se jedná o lichý nebo sudý počet vlajek. Čestné místo ve vlajkové aleji pro českou státní vlajku je vždy nejdále od budovy, protože je vhodné, aby příchozí jako první spatřili českou vlajku nezastíněnou vlajkami ostatními. Je-li jednostranná vlajková alej po pravé straně přístupové komunikace, je vhodné vyvěsit dva exempláře české vlajky jeden na počátku řady u budovy a druhý na konci řady nejdále od budovy, aby byla splněna podmínka přednostní viditelnosti české vlajky přicházejícími osobami. D E D E C F C F B G B G A H A H I Jestliže je vlajková alej po obou stranách přístupové komunikace, je čestné místo na počátku levé řady při čelním pohledu na budovu (obrázek vlevo). Při vyvěšování vlajek v oboustranné vlajkové aleji se v levé řadě umístí vlajky abecedně od čestného VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 29

32 místa směrem k budově a v pravé řadě pokračujeme ve směru od budovy, přičemž na konec řady můžeme opět vyvěsit druhý exemplář české státní vlajky. Tento způsob je výhodný zejména při lichém počtu státních vlajek, ale je přitom k dispozici sudý počet stožárů. Potřebné dorovnání počtu vlajek provedeme druhým exemplářem české vlajky. Vlajkový kruh H A I A B G B H C F C G D E D F E Pokud vyvěšujeme státní vlajky do kruhu, je podle mezinárodních zvyklostí čestné místo a tedy počátek kruhu před hlavním vchodem do budovy. Ostatní státní vlajky jsou pak řazeny abecedně ve směru hodinových ručiček (obrázek vlevo). Dovolují-li to místní podmínky, může být čestné místo i uprostřed kruhu. Ve výjimečných případech na toto místo umísťujeme vlajku mezinárodní organizace, ale jen zastupují-li ostatní státní vlajky všechny její členy. První, čestné místo ve vlastním kruhu je opět před hlavním vchodem do budovy a ostatní vlajky následují v abecedním pořadí ve směru hodinových ručiček. Zákon č. 352/2001 Sb. tento případ neřeší, ačkoliv je v zahraničí častý. 30 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

33 Vlajkový půlkruh A B C D E F Vyvěšování vlajek na stožáry uspořádané do půlkruhu zákon o užívání státních symbolů neřeší. Mezinárodně vžitá vexilologická praxe stanovuje, že čestné místo je uprostřed půlkruhu. Je to místo, kde je vlajka nejlépe vidět. Přístup, jako by šlo o řadu (tj. s čestným místem na počátku půlkruhu) není možné uplatnit, protože u vypouklého půlkruhu by čestné místo bylo špatně vidět. Všeobecně platí, že půlkruhové uspořádání není při sudém počtu vlajek vhodné, a proto se nedoporučuje. Při instalaci stožárů je nutné tuto skutečnost vzít na vědomí. Vlajkový les P R S T Vyvěšení většího počtu státních vlajek v několika rovnoběžných řadách (tzv. vlajkový les) zákon č. 352/2001 Sb. neřeší. Při aplikaci novelizovaného znění 8 je čestné místo při pohledu na objekt v první řadě vlevo. Vyvěšují-li se se státními vlajkami i vlajky vyšších územně správních celků následují v celkovém pořadí až za státními vlajkami, přičemž se opět uplatňuje abecední pořadí. L M N O H I J K D E F G A B C VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 31

34 Konkrétní příklady vyvěšení různých státních vlajek Vyvěšení lichého počtu různých státních vlajek (3, 5) podle 9 zákona č. 352/2001 Sb. Čestné místo vyhrazené české státní vlajce je uprostřed. Ostatní vlajky následují v abecedním pořadí střídavě vlevo a vpravo od čestného místa, tj.: 1 Česko, 2. Maďarsko, 3. Rumunsko, 4. Slovensko, 5. Ukrajina. Vyvěšení sudého počtu různých státních vlajek podle 9 zákona č. 352/2001 Sb. po novele platí jen pro 4 vlajky. Čestné místo vyhrazené české státní vlajce je v prostřední dvojici vlevo při pohledu na zdobený objekt. Ostatní vlajky následují v abecedním pořadí střídavě vpravo a vlevo od čestného místa, tj.: 1. Česko, 2. Maďarsko, 3. Polsko, 4 Slovensko. 32 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

35 Státní vlajky v počtu větším než 5 vyvěšujeme podle 9, písm. d, v abecedním pořadí, kdy je čestné místo vyhrazené české státní vlajce na počátku řady, tj. vlevo při pohledu na zdobený objekt, přičemž ostatní vlajky následují v abecedním nebo protokolárním pořadí. Druhá česká státní vlajka může řadu uzavřít. Způsob platí pro lichý si sudý počet vlajek. (Zde Česko, Maďarsko, Rusko, Slovensko, Srbsko a Ukrajina.) Ukázka levostranné vlajkové aleje. Čestné místo pro státní vlajku je na počátku řady, nejdál od budovy. Ostatní vlajky následují v abecedním pořadí směrem k budově (Česko, Francie, Německo, Nizozemsko, Slovensko, Spojené státy americké). VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 33

36 Protokolární pořadí státních vlajek odlišné od domácí abecedy V některých případech bývá mezinárodní praxí stanoveno pořadí státních vlajek odlišné od pořadí daného domácí, v našem případě českou abecedou. Klasickým případem je společné vyvěšování vlajek všech členských států Evropské unie, které je stanoveno podle běžných zeměpisných jmen členských států v jejich úředním jazyce. Tento způsob zaručuje, že v celé Evropské unii budou státní vlajky členských zemí vyvěšovány jednotně. Česká státní vlajka bude tedy zaujímat vždy třetí místo v řadě. Protokolární pořadí vlajek 27 členských států Evropské unie (stav k 1. lednu 2013) je podle českých zeměpisných jmen následující: Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Finsko, Švédsko, Spojené království. Pro informaci uvádíme i stejné pořadí podle jazyků jednotlivých států: Belgique/België; Bulgaria; Česko; Danmark; Deutschland; Eesti; Éire/Ireland; Elláda; España; France; Italia; Kýpros; Latvija; Lietuva; Luxembourg; Magyarország; Malta; Nederland; Österreich; Polska; Portugal; România; Slovenija; Slovensko; Suomi/Finland; Sverige; United Kingdom. Jedná-li se o oficiální akci Evropské unie, je možné na počátku (případně i na konci) řady umístit její vlajku. Protokolární pořadí se u nás obvykle neaplikuje při různých akcích, kterých se účastní jen některé státy Evropské unie, avšak nebylo by to považováno za chybné. Nevhodné způsoby vyvěšování státních vlajek a jejich napodobenin 34 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

37 V Česku se často používá svislé vyvěšování napodobenin státních vlajek, kdy je list k žerdi (bez ohledu na techniku připevnění) přichycen delší stranou, tj. horním okrajem. Jde o velmi nevhodný způsob, který často vede k omylům a nepříjemným nedorozuměním. Záměna stran může vést i k diplomatickým roztržkám! Na vyobrazení jsou pro ukázku uvedeny od leva symboly Česka, Francie, Nizozemska, Ruska, Srbska (tzv. národní vlajka, státní vlajka obsahuje státní znak; stejnou vlajku užívá Republika Srbská autonomní stát v Bosně a Hercegovině), Monaka (pozor stejnou vlajku má Indonésie) a Polska, ve druhé řadě vidíme vlajky Německa a Spojených států amerických, bývalé Jugoslávie (Srbska a Černé Hory dnes neexistující stát), Slovenska a Srbska (státní vlajka). V mnohých zemích tento způsob vyvěšování státní vlajky není dovolen, a proto je nevhodné takto na našem území cizí státní vlajky vyvěšovat. Pro oficiální příležitosti vůbec nepřipadá v úvahu. Skutečnost, že se s tímto způsobem vyvěšování státních vlajek občas setkáváme i v zahraničí ještě neznamená, že je správný! Správný způsob vyvěšení státních vlajek je vždy v základní, vodorovné poloze. Při vyvěšování vlajek se nejčastěji chybuje právě u těch nejjednodušších, které tvoří jen dva nebo tři vodorovné pruhy. Nezbytné je dodržovat i barvené odstíny. V první řadě jsou od leva vlajky Francie, Nizozemska, Lucemburska, Ruska a Srbska (národní vlajka), Monako (Indonésie) a Polsko. VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 35

38 Vlajka Evropské unie 1/18 1/3 1 Vlajku Evropské unie tvoří modrý list s kruhem dvanácti žlutých hvězd. Poloměr kruhu odpovídá jedné třetině šířky listu, hvězdy jsou vepsány do pomyslných kružnic o poloměru jedné osmnáctiny šířky listu a jsou pravidleně uspořádány tak, že vždy dvě hvězdy kruhu jsou na svislé a dvě na vodorovné ose listu. Horní cíp každé hvězdy vždy směřuje k hornímu okraji listu. Každé jiné rozmístění či orientace hvězd (například jedním cípem ke středu, či naopak od středu listu) je chybné. Na rozdíl od české vlajky má vlajka Evropské unie přesně kodifikované barevné odstíny. Modrá barva je definována jako PANTONE REFLEX BLUE, což ve čtyřbarevném procesu míchání barev (CMYK) přibližně odpovídá hodnotám C 100 %, M 80 %, Y 0 %, K 0 %. Žlutá je definována jako PANTONE YELLOW (C 0 %, M 0 %, Y 100 %, K 0 %). V mezinárodní praxi se často modrá barva státních vlajek některých členských zemí Evropské unie přizpůsobuje z výrobních důvodů modré barvě vlajky EU. Je-li tedy při výrobě české státní vlajky použit stejný odstín modré jako má vlajka Evropské unie, není to v rozporu s českými právními předpisy, které barevné odstíny neurčují. 36 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 1,5

39 Vyvěšování vlajky Evropské unie se státními vlajkami Při společném vyvěšení jedné státní vlajky České republiky a jedné vlajky Evropské unie je česká vlajka na čestném místě, tj. vlevo při pohledu na budovu, před kterou jsou vlajky vyvěšeny. Vlajka Evropské unie zaujímá místo vpravo od české státní vlajky, protože jí není nadřazena. Při vyvěšení dvou státních vlajek a vlajky Evropské unie je česká vlajka umístěna uprostřed na nejčestnějším místě podle zákona č. 352/2001 Sb.; na druhém je jiná státní vlajka a na třetím místě je vlajka EU, jíž jsou státní vlajky nadřazené. Při vyvěšení sudého počtu vlajek tří státních a vlajky Evropské unie je česká vlajka umístěna na nejčestnějším místě, na druhém a třetím místě jsou ostatní státní vlajky v abecedním pořadí (podle české abecedy). Na posledním, čtvrtém místě je vlajka EU, jíž jsou státní vlajky nadřazené. Také tento způsob vyplývá ze zákona č. 352/2001 Sb. Vlajka Evropské unie se nevyvěšuje společně s vlajkami států, z nichž některé nepatří k členským státům Evropské unie. VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 37

40 Vyvěšování krajských vlajek Krajské vlajky a prapory vyvěšujeme zásadně v základní vodorovné poloze. Svislé vyvěšování krajských praporů není možné, protože by došlo k nevhodné orientaci figur. Nevhodnost svislého vyvěšování vlajek či jejich napodobenin je zřetelné na praporu Plzeňského kraje. Také v interiéru, pokud takovou vlajku nemůžeme z jakéhokoliv důvodu vyvěsit na žerdi, je žádoucí, aby byla připevněna v základní, tj. vodorovné poloze. Používat místo krajské vlajky různé náhražky (například bílý list se znakem kraje) jen proto, aby bylo možné vlajky vyvěsit svisle, je nepřípustné! Ukázka vyvěšení dvou vlajek, české státní a královéhradecké krajské. Česká je na čestném místě, tj. vlevo při čelním pohledu na objekt. 38 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

41 Vlajky krajů České republiky VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 39

42 Vyvěšuje-li se jedna krajská vlajka samostatně bez státní vlajky, zaujímá čestné místo. Ukázka vyvěšení tří vlajek používaných v České republice, státní a dvou krajských. Česká státní vlajka je na nejčestnějším místě uprostřed, na druhém místě je vlajka Jihočeského kraje a na třetím Olomouckého kraje. V takovém uspořádání by vlajky vlály například v Českých Budějovicích. Pokud by se setkání zástupců obou krajů konalo v Olomouci, byla by domácí vlajka Olomouckého kraje na čestnějším místě, tj. vlevo od státní vlajky. 40 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ Ukázka vyvěšení a hierarchie vlajek sudého počtu různých vlajek. Na nejčestnějším místě je podle zákona státní vlajka ČR. Na druhém místě je státní vlajka Rakouska. Třetí místo přísluší domácí regionální vlajce (Jihočeský kraj) a čtvrté cizí regionální (zemské vlajce Dolního Rakouska).

43 Vyvěšuje-li se krajská vlajka společně s českou státní vlajkou a s vlajkou Evropské unie, je na nejčestnějším místě uprostřed státní vlajka, vlevo od ní při pohledu na objekt vlajka EU a vpravo od státní vlajky umístíme vlajku kraje. Praxe ukazuje, že ve výjimečných případech je nutné z praktických důvodů (nedostatečný počet stožárů) použít vlajku Evropské unie v kombinaci s vlajkou krajskou nebo s vlajkou obce, aniž by současně byla vyvěšována státní vlajka České republiky. V takovém případě se na čestné místo, tj. vlevo při pohledu na zdobený objekt, přesune domácí vlajka kraje nebo obce a vlajka Evropské unie se vyvěsí až na druhém místě. Považujeme to za výjimku z hierarchie vlajek. Je-li zapotřebí vyvěsit vlajky vyšších územně správních celků českých i zahraničních bez doprovodu státních vlajek, zaujímá čestné místo vlajka kraje, ve kterém se setkání zástupců regionů koná (zde uprostřed Jihočeský kraj). Ostatní následují v abecedním pořádku, bez ohledu na to, zda se jedná o regiony české či zahraniční (na ukázce za Jihočeským krajem následují Bavorsko, Dolní Rakousko, Plzeňský kraj a Sasko). VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 41

44 Vyvěšování vlajek obcí Při vyvěšení státní a obecní (např. městské) vlajky je čestné místo pro státní vlajku vlevo při pohledu na objekt, například obecního či městského úřadu. Vlajka obce (v tomto případě Říčan) se vyvěšuje vpravo od české vlajky. Pokud vyvěsíme jednu vlajku obce samostatně bez státní vlajky, ale k dispozici jsou dva stožáry, má vlajka obce vlát na stožáru vlevo při pohledu na objekt. V této věci se velmi často chybuje, částečně pod vlivem mylné domněnky, že je levý stožár vyhrazen výlučně státní vlajce. Důvodem k nesprávnému vyvěšení obecní vlajky bývá někdy i pohodlnost, aby v případě nutnosti vyvěšení státní vlajky (např. při státním svátku), nebylo třeba vlajku obce převěšovat na pravý stožár. Ukázka vyvěšení a hierarchie vlajek tří různých vlajek užívaných v České republice. Na čestném místě uprostřed je státní vlajka. Na druhém místě je vlajka kraje (Jihočeský kraj) a na třetím místě je vlajka města (Český Krumlov). V tomto případě, kdy vyvěšujeme pouze tuzemské vlajky, je možné, aby prostřední stožár pro státní vlajku byl vyšší. Tuto možnost lze uplatnit ovšem jen za předpokladu, že nebudeme vyvěšovat jiné státní vlajky. Ukázka vyvěšení a hierarchie čtyř různých vlajek užívaných v České republice. Čestné místo pro českou státní vlajku je v prostřední dvojici vlevo (zákon č. 252/2001; 8, písm. c). Na druhém místě, tj. v prostřední dvojici vpravo, je vlajka Evropské unie. 42 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

45 Zcela vlevo je na třetím místě vlajka Pardubického kraje a zcela vpravo je vlajka města České Třebové. Pokud vyvěšujeme městskou vlajku společně s českou státní vlajkou a s vlajkou Evropské unie, je státní vlajka na nejčestnějším místě uprostřed, vlevo od ní při pohledu na objekt je vlajka Evropské unie a vpravo od státní vlajky je vlajka města. Tvoří-li sudý počet stožárů (4) jednu řadu, uplatňuje se základní pravidlo čestného místa a hierarchie vlajek, tj. v prostřední dvojici vlevo. Jestliže je však sudý počet stožárů rozdělen do dvou skupin, například pomníkem, přístupovou komunikací apod., pohlížíme na ně jako na dvě dvojice (trojice, atd.), z nichž v každé uplatňujeme samostatně pravidlo čestného místa a hierarchie. Vyvěšujeme- -li tedy čtyři různé vlajky, považujeme za čestnou levou dvojici stožárů při pohledu na objekt a v ní je levé místo vyhrazeno pro státní vlajku a druhé místo například pro vlajku Evropské unie. V pravé dvojici pak vyvěsíme na čestnějším levém místě vlajku kraje a vpravo vlajku města. VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 43

46 Pokud z jakéhokoliv důvodu musíme použít menší počet vlajek, ale k dispozici je víc stožárů, uplatňuje se obvyklé pravidlo čestného místa a pravidlo hierarchie vlajek platné pro ten počet vlajek, které vyvěšujeme, zbývající stožáry (zde čtvrtý) zůstanou prázdné. Tento způsob není příliš vhodný a doporučujeme, aby byly využity všechny stožáry (zde například vyvěšením dvou státních vlajek uprostřed). Ukázka vyvěšení a hierarchie více různých vlajek v oboustranné vlajkové aleji. V tomto případě je každá řada vyhrazena různým vlajkám jednoho státu. V první dvojici jsou státní vlajky (vlevo na čestném místě česká, vpravo slovenská), za nimi krajské vlajky (vlevo vlajka Královéhradeckého kraje a vpravo vlajka Trenčínského samosprávného kraje) a na konci obou řad jsou vlajky městské (vlevo vlajka Hradce Králové, vpravo vlajka Trenčína). Poznámka: Slovenské městské vlajky jsou charakteristické svým tvarem dvoucípého vlaštovčího ocasu. 44 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

47 Vyvěšování vlajek městských částí (obvodů) Vyvěšuje-li se vlajka městské části (či městského obvodu) statutárního města či hlavního města Prahy ve společnosti městské vlajky, k němuž městská část či obvod přísluší, náleží městské vlajce vždy čestné místo. (Zde Hlavní město Praha a městská část Praha 13.) V rámci případných bilaterálních vztahů mezi městskou částí a jiným městem můžeme při návštěvě z takového města výjimečně na čestnějším místě vyvěsit domácí vlajku městské části a teprve na druhém místě vlajku jiného města, ačkoliv je formálně v hierarchii vlajek výše. Město totiž není ze správního hlediska domácí městské části svými orgány nadřazeno. Vyvěšují-li se současně vlajky dvou různých městských částí či městských obvodů bez doprovodu městské či státní vlajky, náleží domácí vlajce čestné místo. Nezáleží na tom, zda je vlajka hosta symbolem městské části z téhož či jiného statutárního města. (V našem případě je domácí vlajka městské části Praha 13 a na druhém vlajka městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora.) Při používání vlajek městských částí společně s dalšími vlajkami platí obecná pravidla vyvěšování a hierarchie. Při sudém počtu vlajek zaujímá nejčestnější místo (v prostřední dvojici vlevo) státní vlajka České republiky, druhé místo vpravo od ní přísluší vlajce Evropské unie, třetí místo vlevo od státní zaujímá městská vlajka (hlavního města Prahy) a čtvrté místo zcela vpravo patří vlajce městské části (zde Praha 4). VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 45

48 Vyvěšování vlajek společenských organizací Ukázka uplatnění čestného místa a hierarchie různých vlajek, dvou státních, pořadatelského města (Prahy) a vlajek dvou organizací, mezinárodní a národní (Mezinárodní federace vexilologických společností a Vexilologického klubu. Česká státní vlajka je na nejčestnějším místě uprostřed, následuje na druhém místě (vlevo od ní při pohledu na zdobený objekt při lichém počtu vlajek) další státní vlajka (Slovensko), na třetím místě vlajka města, na čtvrtém vlajka FIAV (vlajka mezinárodní organizace je nadřazena vlajce národní organizace) a na posledním místě je vlajka České vexilologické společnosti. Při vyvěšení většího počtu vlajek než 5 se uplatňuje jednoduchá zásada, že nejčestnější místo pro státní vlajku je vlevo, vpravo od ní postupně následují další vlajky dle hierarchie: vlajka kraje (Liberecký), resp. města, ve kterém se akce koná (Liberec), vlajka mezinárodní organizace (FIAV), vlajka národní organizace (Česká vexilologická společnost). Za vlajkami organizací následuje vlajka kongresu. I v tomto případě by bylo možné řadu uzavřít dalším exemplářem české státní vlajky. 46 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

49 Vyvěšování vlajek národnostních menšin a dalších vlajek Vzhledem k tomu, že jde o používání tradičních symbolů, které v současnosti nemají vlastní správní orgány a často ani jednotně stanovenou podobu, řadíme je v obecném pořadí vlajek a praporů vyvěšovaných v České republice mezi ostatní vlajky (viz str. 10). Při jejich používání je nutné velmi obezřetně posuzovat příležitosti pro jejich použití a zvažovat vhodné kombinace. Například romská vlajka se někdy používá pro připomenutí národnosti při různých festivalech, jindy se dostává na úroveň vlajek organizací, pokud tak pod ní některé romské organizace používají. Zvláštní charakter má moravská vlajka, která je v posledních letech velmi oblíbená na území Moravy, která bývala svébytnou historickou zemí, aby připomínala tamní historické tradice. Ačkoliv podoba moravské vlajky není jednotná a existuje více, často i zásadně odlišných variant a v některých případech není zcela jasné, zda má být moravská vlajka chápána jako územní symbol, či symbol občanských hnutí, pro všechny platí stejná pravidla jejich vyvěšování. Proti vyvěšování moravské vlajky nelze nic namítat. Pokud se vlajka Moravy vyvěšuje jen společně s vlajkou obce, tj. bez státní nebo krajské vlajky, náleží čestné místo vlajce obce (např. Zlín), která reprezentuje samosprávu, a proto se umístí při pohledu na zdobený objekt vlevo. Vpravo se vyvěsí vlajka Moravy. Vlajka použitá v tomto vyobrazení je nejstarším doloženým vexilologickým symbolem Moravy, doloženým v kodexu Jana z Gelnhausenu z let a je heraldickým přepisem moravského znaku na prapor. VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 47

50 Vyvěšuje-li se současně státní vlajka České republiky, náleží jí nejčestnější místo, v případě tří vlajek uprostřed. Vlevo od státní vlajky se umístí vlajka obce, vpravo od státní vlajky se vztyčí vlajka Moravy. Moravská vlajka použitá v tomto vyobrazení patří mezi mladší propagované moravské vlajky. Vychází z moravských barev propagovaných v některých publikacích z druhé poloviny 19. století. Při vyvěšování moravské vlajky s větším počtem vlajek, platí obvyklé zásady vexilologické hierarchie. Příkladem může být vyvěšení pěti vlajek, kdy je čestné místo uprostřed. Vlajky se vyvěsí v pořadí Česká republika, Evropská unie (vlevo od státní vlajky), Jihomoravský kraj (vpravo od státní vlajky), Brno (zcela vlevo) a Morava (zcela vpravo). Moravská vlajka, která je použita v tomto vyobrazení, patří na Moravě mezi nejrozšířenější. Vychází ze zemských barev potvrzených zemským sněmem v roce VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

51 Vyvěšování firemních vlajek Příklady správného vyvěšení firemní vlajky v různých kombinacích: Při vyvěšení české a firemní vlajky je česká vlajka na čestném místě, v tomto případě vlevo při pohledu na zdobený objekt. (Vyobrazená vlajka firmy je imaginární.) Při vyvěšení vlajky Evropské unie, je česká opět uprostřed na nejčestnějším místě, vlajka EU je druhá (vlevo při pohledu na zdobený objekt) a třetí je teprve vlajka firemní. Je-li zapotřebí vyvěsit společně s vlajkou firmy dvě státní vlajky, například při společné majetkové účasti nebo při zahraniční návštěvě, je česká vlajka vždy na nejčestnějším místě, vyvěšujeme-li ji na českém území. Jsou-li k dispozici čtyři stožáry, můžeme vyvěsit i dvě firemní vlajky (na 3. a 4. místě). Skutečnost, že počtem převyšují státní vlajky, není na závadu. Je-li zapotřebí vyvěsit firemní vlajku se dvěma státními vlajkami a současně s vlajkou Evropské unie, platí obvyklá hierarchie vlajek: státní vlajky vlajka Evropské unie firemní vlajka. Pokud z jakéhokoliv důvodu není možné přizpůsobit firemní vlajku poměrem stran státní vlajce, je nezbytné vlajku firmy vyvěsit odděleně od státních symbolů. Vyšší počet firemních vlajek v takovém případě není na závadu. VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 49

52 Při vyvěšování firemních vlajek, které jsou z hlediska vexilologické hierarchie na nižším místě, se velmi často chybuje především v jejich kombinaci se státními vlajkami. Výše uvedené příklady ukazují nejčastější chyby. Na prvním obrázku je firemní vlajka nejmenované česko-nizozemské firmy nesprávně na nejčestnějším místě uprostřed. Druhý obrázek dává na nejčestnější místo vlajku nizozemskou, zatímco česká je až na druhém místě. Je-li firma na českém území, musí mít česká vlajka čestné místo bez ohledu na majetkovou účast. Na třetím až šestém obrázku je sice česká vlajka na správném místě, ale firemní vlajka má nevhodný poměr stran, který musí být stejný jako má státní vlajka. Zcela nevhodné a chybné je přizpůsobování formátu státní vlajky vlajce firemní. Vždy se musí firemní vlajka přizpůsobit státní. 50 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

53 Vyvěšování vlajek a praporů v interiéru Při vyvěšování vlajek nebo praporů v interiérech zasedacích sálů je správné místo vlevo od řečnické tribuny při pohledu na pódium (zákon č. 352/2001 Sb., 9, písm. d). Při vyvěšení dvou různých státních vlajek je čestné místo pro českou státní vlajku vlevo. Ukázka vyvěšení a hierarchie vlajek (praporů) v interiéru zasedacího sálu. Čestné místo pro českou státní vlajku je uprostřed, vlevo od ní je cizí státní vlajka (Slovensko), vpravo od ní vlajka organizace, která akci pořádá (Česká vexilologická společnost.). Protože je vyvěšeno více státních vlajek (praporů), musí být žerďové tyče (žerdě) stejně vysoké. Pokud jsou v interiéru vyvěšeny tři vlajky (prapory) různé hierarchie, z nichž jen jedna je státní, může být její žerďová tyč (u praporu žerď) vyšší než ostatní. Tento způsob je vhodný především u lichého počtu vlajek (praporů). VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 51

54

55 Pokud se v čele místnosti, například při tiskových konferencích bez stolu, s řečnickým pultem, instalují dvě dvojice vlajek, platí pro obě (tj. pro každou zvlášť) obvyklé pravidlo čestného místa pro státní vlajku České republiky vlevo při pohledu na řečniště. Chyby při vyvěšování vlajek a praporů v interiéru Státní vlajka nebo její napodobenina nesmí být svazována do růžice (viz zákon č. 352/2001 Sb., 9, písm. j). Na státní vlajce či její napodobenině nesmí být umístěn žádný obraz, znak (ani státní) nebo odznak (viz zákon č. 352/2001 Sb., 9 písm. j). VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 53

56 Není dovoleno překrývat českou státní vlajku jinou vlajkou, například městskou. Státní vlajka tím, že je částečně zakryta vlajkou, která je v hierarchii symbolů na nižším stupni, je znevážena a nezaujímá čestné místo. Je nevhodné umísťovat svisle státní vlajku ve formě vývěsky na řečnické pulty. Hovořící osoba by se tak totiž vyvyšovala nad státní symbol svrchovaného státu! Zcela nevhodné a nedůstojné je použití státních vlajek jako slavnostní ubrus či přikrývku stolu například při podpisu významné mezinárodní smlouvy! Zdánlivý dojem vážnosti aktu vázaného na státní vlajky je ve skutečnosti hrubým projevem neúcty ke státním symbolům. Dekorativní zrcadlení dvojic vlajek nebo praporů je nepřípustné! Pro obě dvojice vlajek platí stejné pravidlo čestného místa pro státní vlajku! 54 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

57

58 Pokud používáme stolní korouhvičky, tedy se svislými listy, musí být vždy stejně orientované. Horní okraje listů všech vyvěšených symbolů musí být vlevo z hlediska pozorovatele a žerď musí být za nimi. Orientování symbolů dolním okrajem listu k sobě je nesprávné! Pro svislé vyvěšování stolních korouhviček platí stejné upozornění, které jsme uvedli v podkapitolách Nevhodné napodobeniny státní vlajky a Nevhodné způsoby vyvěšování státních vlajek a jejich napodobenin. Při umístění tří stolních látkových vlaječek (praporků) na společném stojánku platí obvyklá pravidla čestného místa, abecedního pořadí a hierarchie vlajek, tj. česká vlajka na čestném místě uprostřed, německá na druhém místě vlevo a polská na třetím místě vpravo. Pro rozmístění většího počtu stolních vlaječek, praporků a korouhviček na samostatných stojáncích platí obecné zásady vyvěšování vlajek. Listy vyztužených praporků směřují vpravo od žerdi, stolní korouhvičky mají horní okraj listu vždy vlevo a list zakrývá žerď. Při některých příležitostech, například při podepisování dvoustranných dohod, není vhodné umísťovat vlaječky, praporky či korouhvičky na stůl, na kterém bude akt probíhat. Host obvykle sedí obvykle po pravé ruce českého hostitele a umístěním symbolů před podepisující osoby by došlo k poručení 8, písm. a) zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů. Doporučujeme místo stolních symbolů použít dvojici vlajek v pozadí za stolem, případně skupinu střídajících se vlajek, ve které česká zaujímá čestné místo. Toto doporučení se nevztahuje jen na státní vlajky, ale také na symboly regionální či komunální. 56 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

59 Vyvěšování vlajek a praporů u vchodů do slavnostních sálů Při použití vlajek (praporů) v interiéru pro slavnostní dekoraci vstupu do společenského sálu platí stejná pravidla jako u vstupu do budov. Při pohledu na vstup je čestné místo pro státní vlajku České republiky vlevo, státní vlajka hosta je umístěna vpravo. Uvedené pravidlo platí bez ohledu na skutečnost, zda osoby do sálu vcházejí, či z něj vycházejí. Instalují-li se vlajky i na druhé straně vstupu, tedy ve slavnostním sálu, platí při pohledu na přicházející či odcházející osoby stejné pravidlo, tj. česká státní vlajka se umístí při pohledu na vstup vlevo. Vůči předsálí je tedy na opačné straně. VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 57

60 Vyvěšování praporů na sloupech veřejného osvětlení Vyvěšují-li se různé vlajky (prapory) například na veřejných komunikacích na sloupech veřejného osvětlení, mají být tuleje (držáky) umístěny směrem ke středu komunikace tak, aby budovy byly za nimi. Pro vyvěšování vlajek (praporů) na sloupech veřejného osvětlení platí obvyklá pravidla čestného místa a hierarchie. Vyvěšujeme-li dva prapory, je čestné místo v této dvojici vždy vlevo, které přísluší zpravidla českému praporu, vpravo doprovázeného jinou vlajkou, například městskou. Nevyvěšujeme-li státní symbol, je čestné místo vyhrazeno jiné domácí vlajce, případně vlajce která je v hierarchii výš. Vyvěšujeme-li na sloupech veřejného osvětlení více vlajek (praporů), platí obvyklá pravidla čestného místa a hierarchie. Příkladem může být trojice různých vlajek, kdy čestné místo uprostřed je vyhrazeno symbolu České republiky, místo vlevo od ní Evropské unii a místo vpravo od českého praporu přísluší symbolu kraje. 58 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

61 Vyvěšování vlajek (praporů) u vchodů do budov Je-li u vchodu do budovy pouze jeden držák žerďové tyče (žerdi) vlajky (praporu), je nejvhodnější místo pro státní vlajku vlevo od dveří při pohledu na budovu, případně nad vchodem uprostřed. Pokud nevyvěšujeme státní vlajku (prapor), je možné do držáku (tuleje) vlevo od vchodu umístit jinou vlajku (prapor), například, kraje, obce, městské části. Jsou-li umístěny držáky (tuleje) pro vlajky (prapory) po obou stranách vchodu, je čestné místo pro státní vlajku (prapor) vlevo od vchodu při pohledu na budovu. Krajský nebo komunální symbol se umístí po pravé straně vchodu. Pokud jsou dva držáky (tuleje) pro vlajky (prapory) jen na jedné straně vchodu, je čestné místo pro státní symbol vlevo při pohledu na budovu a vpravo od něj se umístí symbol kraje, obce či městské části. Vyvěšují-li se na budově tři různé vlajky (prapory), například nad vchodem, platí pro vyvěšování a hierarchii obvyklá pravidla. Čestné místo pro státní vlajku je uprostřed, na druhém místě vlevo se může vyvěsit vlajka města a na třetí místo, vpravo od státního symbolu, například vlajka městské části. Držáky žerdí (tuleje) musí být od sebe tak daleko, aby se listy praporů při vlání nepřekrývaly. VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 59

62 Také pro vyvěšování čtyř a více vlajek (praporů) nad vchodem do budovy platí obvyklá pravidla. Příkladem je vyvěšení a hierarchie čtyř různých vlajek. Na čestném místě v prostřední dvojici vlevo je státní vlajka, vpravo do ní vlajka Evropské unie, na třetím místě vlevo od české vlajky je vlajka hlavního města Prahy a na čtvrtém místě, zcela vpravo, je vlajka městské části Praha 3. I zde by měly být mezery mezi žerděmi v zájmu zřetelného vlání listů podstatně větší. (Obrázek je v tomto případě schematický.) Pokud je zapotřebí vyvěsit do dvou dvojic držáků (tulejí) umístěných po obou stranách vchodu dvě dvojice vlajek různé hierarchie a současně různých států, můžeme uplatnit dva způsoby: Stranu nalevo od vchodu při pohledu na budovu považujeme za čestnou a vyhradíme ji domácím vlajkám, tj. státní vlajce, kterou ve dvojici umístíme na čestnější místo vlevo a vpravo od ní vlajku kraje. Na pravé straně od vchodu při pohledu na budovu vyvěsíme vlajky hostů na čestnější místo ve dvojici cizí státní vlajku a vpravo do ní vlajku spolkové země či jiného územně správního celku. Druhý, rovnocenný způsob vyhrazuje čestné místo pro obě státní vlajky po levé straně vchodu při pohledu na budovu, přičemž čestnější místo ve dvojici, vyhrazené pro českou státní vlajku, je vlevo. Na pravé straně vchodu vyvěsíme společně vlajky, které jsou v hierarchii níž, přičemž levé místo ve dvojici je opět čestnější a je vyhrazeno domácí krajské vlajce a pravá strana ve dvojici je vyhrazena cizí regionální vlajce (vlajce spolkové země). 60 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

63 Vyvěšování vlajek v halách a na stadionech Při různých sportovních soutěžích, shromážděních, oslavách a mimořádných akcích se velmi často vyvěšují státní, komunální a sportovní vlajky v uzavřených interiérových prostorách, kde je třeba náležitě interpretovat zákonná ustanovení o používání státních symbolů. V této souvislosti je vždy nutné řešit dvě základní situace: 1) správné prostorové rozmístění všech vlajek, jejich napodobenin či praporů zúčastněných zemí a organizací; 2) optimální umístění zařízení ke vztyčování vlajek vítězů a zvolení správného postupu při jejich vztyčování. Obvykle je zapotřebí prezentovat větší počet státních vlajek, které zastupují jednotlivé země na akci zúčastněné, například při mistrovství světa nebo Evropy. Pro jejich vyvěšování platí obvyklá pravidla pro pořadí a hierarchii vyvěšovaných vlajek jako v exteriéru, ovšem s tím rozdílem, že vlajky jsou umístěny nejčastěji na stěnách v podobě tzv. vývěsek, protože nemohou v interiérech přirozeně vlát. Stranové orientace vlajky vývěsky je tu posuzována z pohledu diváka vůči stěně, která tvoří pozadí, což platí jak pro vhodnější vodorovné, tak i pro svislé vyvěšení. Je-li vlajek větší počet, zpravidla více než deset, vyvěšují se podle mezinárodních zvyklostí, tj. z hlediska pozorovatele zleva doprava v českém abecedním pořadí s tím, že vlajka České republiky je na prvním místě, případně může navíc celou řadu také uzavírat. Vlajka pořádající instituce, například mezinárodní federace příslušného sportu, nesmí být nadřazena vlajkám státním a národním, ale je vhodnější ji vyvěsit zřetelným způsobem samostatně a odděleně mimo sestavu vlajek státních. Někdy příslušné pořádající instituce mají svá interní pravidla pro způsob vyvěšování vlajky a je vhodné se s nimi předem seznámit. Kromě vyvěšování účastnických vlajek je třeba též vyvěšovat vlajky při vyhlašování vítězů, zpravidla za hudebního doprovodu státní hymny země vítěze. Vždy se vztyčují jen tři vlajky nejlepších účastníků na prvním až třetím místě, a to současně. Vlajka vítězného závodníka či družstva je na čestném místě uprostřed, vlajka druhého v pořadí je z hlediska pozorovatele vlevo od ní a vlajka třetího závodníka či družstva je vpravo. Při vlastním vztyčování vlajky (vývěsek, napodobenin) se doporučuje umístění symbolu vítězné země o něco málo výše než země na druhém místě, zatímco vlajka třetí země VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 61

64 se umístí o něco níže než země na místě druhém, čímž se opticky naznačí stupně vítězů. Nesprávné není ani vyvěšení všech tří vlajek v jedné rovině, ale tento způsob je pro laické diváky poněkud zavádějící a matoucí. Zcela nevhodné a nezákonné, a tedy nepřípustné, je zavěšení tří státních vlajek pod sebou, ať již na ráhnech či dokonce jejich vztyčení pod sebou na jediném stožáru! Z technických důvodů lze výjimečně tolerovat v interiérech svislé vyvěšování vlajek či jejich napodobenin, protože lanka, na kterých jsou zavěšeny, jsou přirozeně svislá. Při tomto způsobu je však nezbytné, aby takto vyvěšené symboly byly jednoznačně orientovány podle pohledu z hlavní či čestné tribuny a byly zároveň zavěšeny co nejtěsněji u stěn, aby je část diváků nesledovala ze zadního pohledu. I z tohoto důvodu je nevhodné umísťovat zařízení ke vztyčování vlajek vítězů uprostřed hal, protože pak téměř polovina diváků u vlajek tvořených vodorovnými pruhy vidí v některých případech vlastně vlajku jiného státu. Proto je v interiérech obecně vhodnější vztyčovat státní vlajky přichycené za horní okraj listu na vodorovném ráhnu. Přirozená vodorovná orientace listu tak minimalizuje možnost záměny základních symbolů různých zemí. Na nezastřešených stadionech je nejvhodnější vztyčování vlajek prvních tří vítězných závodníků nebo družstev na tři různě vysoké stožáry, kde vlajky mohou vlát zcela přirozeně. Tento způsob je optimální, protože jednoznačně vyjadřuje pořadí závodníků pro všechny diváky bez ohledu na to, odkud ceremoniál sledují. V tomto případě vyšší umístění jedné státní vlajky nad jinou samozřejmě neznamená nadřazenost nějakého státu, ale pouze optické vyjádření výsledku utkání závodu či soutěže. Zkřížení vlajek a praporů Při výzdobě interiérů je někdy možné zkřížit vlajky nebo prapory (fakticky se jedná jen o zkřížení jejich žerdí). V těchto případech se postupuje stejně jakoby se jednalo o vlajky na dvou svislých nebo odkloněných žerdích. Čestné místo je vlevo při pohledu na zdobené průčelí místnosti, stěnu apod. Žerď vlajky (praporu), která zaujímá čestné postavení, je před žerdí druhé vlajky (praporu). To platí i v případě, že jde o dvě zkřížené české státní vlajky. Tímto způsobem je možné použít také dvě různé státní vlajky (prapory) nebo českou státní vlajku (prapor) a symbol obce. Podobně lze kombinovat i ostatní vlajky (prapory), přičemž platí obvyklé zásady vyvěšování. 62 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

65 Vyjádření smutku vlajkou a praporem Státní smutek se vlajkou vyjadřuje jejím spuštěním na půl žerdi. Je-li kromě státní vlajky na jiném stožáru vztyčena další vlajka, například krajská, spouští se také na půl žerdi. Při vyjádření smutku musí obě vlajky vlát ve stejné výšce. Je-li zapotřebí vyjádřit smutek regionálního nebo lokálního významu v místech, kde je vyvěšena pouze krajská nebo městská vlajka, případně obě vlajky, spouštějí se také na půl žerdi. Pokud není vyhlášen státní smutek, státní vlajka se při smutečních obřadech místního významu nevyvěšuje! Pokud v době vyhlášení státního smutku není státní vlajka vyvěšena, nejdříve se důstojně vztyčí až na vrchol stožáru, asi pět vteřin se nechá vlát a teprve potom se pomalu spustí na příslušnou vzdálenost. Totéž se opakuje při spouštění vlajky. Doba vztyčení i spuštění vlajky při smutečním ceremoniálu by měla odpovídat době hraní státní hymny. Při ukončení státního smutku se vlajka pomalu vztyčí až na vrchol stožáru, kde zůstane vlát nebo se případně pomalu spustí a důstojně sejme. VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 63

66 Pokud není možné vyvěsit státní vlajku, ale pouze prapor (například na sloupech veřejného osvětlení apod.), který pochopitelně není možné technicky spustit na půl žerdi, vyjadřuje se smutek současným vyvěšením černého praporu. Státní symbol zaujímá v této dvojici čestné místo vlevo. Vyjadřuje-li se státní smutek pomocí více různých praporů umístěných v držácích (tulejích) na budovách, platí obecná pravidla vyvěšování a hierarchie vlajek. V uvedeném případě je na čestném místě v prostřední dvojici vlevo při pohledu na budovu český prapor, vpravo od něj na druhém místě krajský prapor, vlevo od něj na třetím místě městský prapor a zcela vpravo na čtvrtém místě černý smuteční prapor. Smutek se nikdy nevyjadřuje společným vztyčením státní a černé vlajky na jednom vlajkovém stožáru, ani současným vyvěšením české státní vlajky (na půl žerdi) a černé vlajky na vrchol stožáru. Spuštění státní (krajské, aj.) vlajky na půl žerdi je dostatečným vyjádřením smutku. Není-li možné z technických důvodů při státním smutku současně vyvěsit český a černý prapor, vyvěšuje se jen černý prapor. Je nepřípustné vyjadřovat státní smutek pomocí praporů tak, že žerď bude prostrčena černým rukávem, jehož konec se prostřihne tak, aby podstatná část žerdi vyčnívala ven. Jak již bylo uvedeno, při použití praporů se smutek vyjadřuje připojením černého praporu. Při vyjádření státního smutku v zasedacím sále se vlajky (prapory) umístí vlevo od řečnického pultu při pohledu z auditoria. Český prapor zaujímá čestnou pozici vlevo a je po pravé straně doplněn černým smutečním praporem. 64 VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

67 Státní vlajka nebo její napodobenina nesmí být nikdy na znamení smutku zahalena smutečním závojem nebo opatřena černou stuhou [zákon č. 352/2001 Sb., 9, písm. j)]. Rakev smíme zahalit státní vlajkou jen ve zcela výjimečných případech. Činí se tak jen při státních a vojenských pohřbech, ojediněle při úmrtí osob s mimořádnými celospolečenskými zásluhami. Způsob, jak se klade státní vlajka na rakev při státním pohřbu, v České republice není a nikdy nebyl stanoven zákonem. Od vzniku Československa se v naprosté většině případů tradičně užívá tzv. heraldický způsob, při kterém se modrý klín umísťuje u hlavy a horní bílý pruh vlajky je nad pravou rukou zesnulého. Jedinou výjimkou byl pohřeb prezidenta T. G. Masaryka v roce 1937, kdy byl použit ve světě rozšířenější tzv. anglosaský způsob, tedy prosté položení vlajky horním bílým pruhem k levé ruce zemřelého s modrým klínem u hlavy. Oba způsoby kladení státní vlajky na rakev, je možné považovat za vhodné a přijatelné. Státní vlajka nesmí být při obřadu spouštěna s rakví do hrobu nebo do žároviště [zákon č. 352/2001 Sb., 9, písm. i)]! VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 65

68 Výběr právních předpisů o vlajkách a praporech v České republice Všechny uvedené právní předpisy jsou míněny v platném znění, tj. ve znění pozdějších předpisů. Právní předpisy o vzhledu a užívání státní vlajky České republiky: Zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky Účinnost: Od Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů Účinnost: Od ; novela (zákon č. 213/2006 Sb. nabyla účinnosti 14. června Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě Účinnost: Od Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě Účinnost: Od Vyhláška ministerstva dopravy a spojů č. 277/2000 Sb., o způsobu a důvodu vyvěšování, umístění a velikosti státní vlajky České republiky a jiných vlajek použitých na námořním plavidle nebo rekreační jachtě (o užívání vlajek) Účinnost: Od Nařízení vlády č. 412/2000 Sb., o poplatku za právo plout pod státní vlajkou České republiky Účinnost: Od Zákony týkající se vlajek krajů, obcí a městských částí (městských obvodů): Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) Účinnost: Od Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) Účinnost: Od Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze Účinnost: Od VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

69 Obsah Předmluva Vlajky, prapory, korouhve Vlajky Prapory Korouhve Stolní vexilologické symboly Vztyčování vlajek Hierarchie vlajek a praporů, pořadí vyvěšování Státní vlajky Vlajka Evropské unie Vlajky subjektů federací a vyšších územně správních celků Vlajky komunální (vlajky měst a obcí) Vlajky služební Vlajky organizací Vlajky firemní Vojenské a hodnostní vlajky Vlajka Organizace spojených národů Vlajky mezinárodních organizací Ostatní vlajky Obecné pořadí vlajek a praporů vyvěšovaných na území České republiky Výjimky v hierarchii vlajek Obecné zásady užívání státní vlajky v České republice Je nevhodné: Je zakázáno: Čestné místo pro českou státní vlajku Česká státní vlajka Konstrukce české státní vlajky a praporu Barvy české vlajky Vyvěšování vlajek a praporů na budovách Korouhev Nevhodné napodobeniny státní vlajky Vyvěšování státních vlajek Samostatné vyvěšení české státní vlajky Vyvěšování dvou různých státních vlajek Vyvěšování většího počtu různých státních vlajek Vlajková alej (vlajky v řadě kolmé na průčelí budovy) Vlajkový kruh Vlajkový půlkruh Vlajkový les Konkrétní příklady vyvěšení různých státních vlajek Protokolární pořadí státních vlajek odlišné od domácí abecedy Nevhodné způsoby vyvěšování státních vlajek a jejich napodobenin Vlajka Evropské unie Vyvěšování vlajky Evropské unie se státními vlajkami VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ 67

70 Vyvěšování krajských vlajek Vyvěšování vlajek obcí Vyvěšování vlajek městských částí (obvodů) Vyvěšování vlajek společenských organizací Vyvěšování vlajek národnostních menšin a dalších vlajek Vyvěšování firemních vlajek Vyvěšování vlajek a praporů v interiéru Chyby při vyvěšování vlajek a praporů v interiéru Stolní vlaječky, praporky a korouhvičky Vyvěšování vlajek a praporů u vchodů do slavnostních sálů Vyvěšování praporů na sloupech veřejného osvětlení Vyvěšování vlajek (praporů) u vchodů do budov Vyvěšování vlajek v halách a na stadionech Zkřížení vlajek a praporů Vyjádření smutku vlajkou a praporem Výběr právních předpisů o vlajkách a praporech v České republice Petr Exner Pavel Fojtík Zbyšek Svoboda VLAJKY, PRAPORY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ Základní pravidla pro vyvěšování vlajek na území České republiky Vydala LIBEA, s. r. o., Za cukrárnou 534, Liberec 30 ve spolupráci s Českou vexilologickou společností Počet stran: 68 Ilustrace: Pavel Fojtík Grafická úprava: Hynek Pech Výroba: SOFIPRIN Praha Druhé, aktualizované vydání, Liberec 2013

71