Word podrobný průvodce. Tomáš Šimek

Transkript

1 Word 2013 podrobný průvodce Tomáš Šimek Přehled funkcí a vlastností nejnovější verze textového editoru Word Jak psát na počítači správně, úpravy a formátování textu a stránky Zpracování dalších objektů v dokumentu tabulky, obrázky, grafy a další speciální objekty Obsah, rejstřík a jazykové nástroje a jejich využití při práci s dokumenty

2

3 Word 2013 podrobný průvodce Tomáš Šimek ALFA BIO s.r.o.» Kremnicka 71, Banska Bystrica,

4 Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Word 2013 podrobný průvodce Tomáš Šimek Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou publikaci Odpovědný redaktor Petr Somogyi Sazba Petr Somogyi Počet stran 192 První vydání, Praha 2013 Grada Publishing, a.s., 2013 V knize použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. Vytisklo TISK CENTRUM s.r.o., ISBN (tištěná verze) ISBN (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN (elektronická verze ve formátu EPUB) Název kapitoly 1

5 Obsah Úvod První kroky s Wordem Principy práce s textovým editorem Word Spuštění Wordu a ukončení práce Spuštění Wordu pomocí tlačítka Start Spuštění Wordu pomocí ikony Spuštění Wordu otevřením souboru Ukončení práce Wordu Okno Microsoft Word a ovládání Wordu Součásti okna Microsoft Word Funkce tlačítek v pásu karet Nastavení panelu nástrojů Rychlý přístup Spouštění funkcí Wordu Místní nabídka příkazů Nápověda Otevření nápovědy Přepnutí mezi nápovědou online a offline Kontextová nápověda...22 Vytváření dokumentu Postup práce s dokumentem Otevření dokumentu Otevření nového dokumentu Otevření dokumentu na základě vzoru Otevření existujícího souboru Otevření nedávno zpracovávaného dokumentu Otevření souborů v jiném formátu Psaní dokumentu Zásady pro psaní textu Zobrazení značek pro formátování Rozdělení textu do řádků Používejte správné znaky Tvrdé mezery Použití mezer...30 Obsah 5

6 Kurzor a pohyb po dokumentu Přesouvání kurzoru myší Přesouvání kurzoru klávesnicí Rolovací lišty Úpravy textu Jednoduché opravy textu Režim vkládání a přepisování Zadání po klepnutí Uložení souboru První uložení dokumentu Pravidelné ukládání dokumentu Tisk dokumentů Tisk pomocí dialogového okna Rychlý tisk Způsoby zobrazení dokumentu Zobrazení konceptu Rozložení stránek při tisku Rozložení webové stránky Zobrazení osnovy Režim čtení Velikost zobrazení (lupa) Zavření souboru...37 Úpravy dokumentu Kurzor a označování textu Označení textu myší Označení textu klávesnicí Režim rozšíření výběru Označení obdélníkového bloku Označení nesouvisejících oblastí textu Použití tlačítka Vybrat v pásu karet Přesouvání a kopírování textu Přesouvání a kopírování na krátkou vzdálenost Přesouvání a kopírování pomocí schránky Využití schránky jako zásobníku Kontrola pravopisu Průběžná kontrola pravopisu a gramatiky Manuální spuštění kontroly pravopisu Kontrola jazyka Vyjmutí textu z kontroly pravopisu Nastavení možností pro kontrolu pravopisu Vyhledání synonym Word 2013 podrobný průvodce

7 Vyhledávání a nahrazování Vyhledávání textu Nahrazování textu Vyhledávání a nahrazování formátu Dělení slov Automatické dělení slov Ruční dělení slov...54 Formátování textu a odstavců Jak se ve Wordu mění vzhled textu? Odstavec a jeho význam při formátování Tři základní techniky formátování Typický postup formátování dokumentu Změna vzhledu písma Možnosti změny vzhledu textu Typ písma Velikost písma Podtržené písmo Tučné písmo a kurzíva Barva písma Proložení textu Změna dalších vlastností písma Speciální textové efekty Změna vlastností textu pro nový a pro existující text Odstranění dodatečně nastavených vlastností textu Změna vzhledu odstavce Zarovnání odstavce Odsazení od předcházejícího nebo následujícího odstavce Odsazení odstavce od levého nebo pravého okraje Řádkování Kdy se mění formát odstavce? Odstranění dodatečně nastavených vlastností textu Styly odstavce a formátování dokumentu Co je definováno stylem odstavce Změna vzhledu textu pomocí stylu odstavce Využití stylu písma Číslované seznamy a seznamy s odrážkami Ruční vytvoření seznamu Úpravy seznamů Orámování a podbarvení textu Orámování textu Orámování a stínování odstavce Různé typy čar kolem odstavce nebo textu Zrušení orámování a stínování textu a odstavce...84 Obsah 7

8 5. 6. Formátování stránky Nastavení stránky Velikost stránky Orientace stránky Okraje stránky Zrcadlové stránky Sloupce Vytvoření a nastavení sloupců Tok textu ve sloupcích Záhlaví a zápatí Vytvoření záhlaví nebo zápatí Příklady vytvoření záhlaví a zápatí Úpravy a odstranění záhlaví a zápatí Číslování stránek Různé formátování stránky v jednom dokumentu Oddíl Nastavení formátu stránky ve vybrané části dokumentu...98 Práce s dokumenty Co je to soubor? Vztah dokumentu a souboru Soubor a jeho náležitosti Nastavení složek při otevírání nebo ukládání dokumentů Nastavení standardní složky Typy souborů ve Wordu Zpracování souborů vytvořených ve starších verzích Wordu Práce s dokumenty ve formátu PDF Informace o dokumentu Statistika dokumentu Práce s více dokumenty současně Otevření více dokumentů Přepínání mezi okny s dokumenty Vyhledávání souborů Vyhledávání ve Wordu Průzkumník Další akce se soubory Vytvoření kopie dokumentu Přejmenování souboru Vymazání souboru Zabezpečení dokumentu Word 2013 podrobný průvodce

9 7. 8. Tabulky Vytvoření tabulky Vytvoření pravidelné tabulky Rychlé vytvoření pravidelné tabulky Návrh nepravidelné tabulky Zobrazení okrajů tabulky Kurzor v tabulce a jeho přesouvání Vložení textu do tabulky Netisknutelné znaky v tabulce Záhlaví tabulky Úpravy textu v tabulce Formátování buňky Otočení textu v tabulce Svislé zarovnání textu v tabulce Třídění údajů v tabulce Úpravy tabulky Pole tabulky a jejich označení Poloha tabulky v textu Zarovnání tabulky Vnitřní okraje buněk tabulky Vkládání a rušení nových řádků a sloupců Odstranění řádků a sloupců Odstranění celé tabulky Změna velikosti polí v tabulce Změna šířky sloupce Úprava výšky řádků Ohraničení a vybarvení buněk Styly tabulky Rozdělování a spojování buněk Obrázky a další objekty Automatické tvary, obrazce Vložení obrazců do dokumentu Využití kreslicího plátna Úpravy obrazců Obrázky Obrázky a jejich umístění v textu Nastavení parametrů obrázku Oříznutí obrázku Komprese obrázků Online obrázky a kliparty WordArt Vytvoření WordArtu Úprava tvaru WordArtu Obsah 9

10 SmartArt diagramy a organizační schémata Vytvoření organizačního diagramu a jeho formát Změna struktury organizačního diagramu Formátování jednotlivých prvků organizačního diagramu Rovnice Vytvoření rovnice Příklady výrazů vytvořených pomocí editoru rovnic Graf Vytvoření grafu Typ grafu Nadpisy a texty Formátování jednotlivých částí grafu Dlouhé dokumenty Osnova Zobrazení osnovy Zobrazení nebo skrytí textu určité úrovně Sbalení a rozbalení textu Změna úrovně nadpisu Zobrazení prvního řádku odstavce Přesouvání odstavců v osnově Zavření zobrazení osnovy Navigační podokno Obsah Vytvoření obsahu z nadpisů dokumentu Aktualizace obsahu Využití obsahu pro listování dokumentem Vytvoření obsahu ze zvolených odstavců Vytvoření obsahu z ručně označených položek v dokumentu Odstranění obsahu Rejstřík Označení položek rejstříku Označení položek druhé úrovně Vytvoření rejstříku Aktualizace rejstříku Odstranění rejstříku Záložky a křížové odkazy Využití záložek Vytvoření záložky Přechod na určitou záložku Odstranění záložky Vytvoření křížového odkazu Aktualizace křížových odkazů Word 2013 podrobný průvodce

11 10. Nastavení Wordu Možnosti nastavení Dynamický náhled formátování a rychlé nástroje Možnosti zobrazení dokumentu Obecné možnosti zpracování dokumentu Možnosti ukládání a zabezpečení dokumentu Nastavení úprav dokumentu Automatické opravy Jak poznáte automatické opravy a vrátíte je zpět? Zapnutí a vypnutí automatických oprav Přidání a úprava výrazů definovaných pro automatické opravy Formátované výrazy v automatických opravách Další možnosti automatických oprav Rejstřík Obsah 11

12 12 Word 2013 podrobný průvodce

13 Úvod Pořídili jste si textový editor Word, který je jedním z nejpoužívanějších nástrojů na zpracování textu na počítači. Práce s textem nespočívá jen v psaní, ale i ve změnách vzhledu a ve využití řady jazykových nástrojů. Word se proto dá označit jako obsáhlá aplikace s mnoha funkcemi, které zpracování textů usnadní, urychlí a zkvalitní. Správně zformátovaný dokument, který respektuje jazyková pravidla, je vizitkou každého uživatele. Kvalita a široká nabídka funkcí Wordu není v rozporu s jednoduchým používáním tohoto programu. Na pracovní ploše můžete vidět dokument tak, jako kdybyste psali na papír. Rovněž veškeré změny a formátování textu jsou snadné a výsledek provedené úpravy vidíte hned na obrazovce, v řadě případů dokonce i ve formě náhledu ještě předtím, než změnu aplikujete. Jakmile zvládnete základní operace s Wordem, které jsou popsány v této knize, nebude vám činit problém vytvořit si kvalitní dokument prakticky libovolného typu. Budete možná překvapeni, že i složitější dokument, jehož příklad vidíte na obrázku, vytvoříte během několika minut. Ukázka dokumentu, který můžete vytvořit ve Wordu Důležitou vlastností této knihy je, že se zaměřuje především na takové funkce Wordu, s nimiž se uživatelé tohoto textového editoru setkávají nejčastěji. Je totiž známo, že asi 90 % uživatelů využije při své práci něco kolem 20 % všech funkcí a vlastností Wordu. Proto je tato kniha zaměřena na těchto dvacet procent, které však popisuje do větší hloubky a kromě popisu daných teoretických postupů předkládá i praktické příklady. Tím máte možnost nejen lépe pochopit jednotlivé akce a činnosti, ale získáte přehled o řadě dokumentů, které lze pomocí Wordu vytvořit. Četba knihy předpokládá pouze základní znalosti práce s operačním systémem Windows, musíte tedy znát hlavní principy práce s okny. Základy zpracování textu na počítači budou již popsány na následujících stránkách. Kniha je rozdělena do deseti kapitol. V první se seznámíte s úplnými základy: jak spustit program, jak ho ovládat a jak pracovat s nápovědou. Ve druhé kapitole se naučíte vytvářet dokumenty a pracovat s nimi. Úpravy dokumentů jsou tématem třetí kapitoly. Čtvrtá kapitola se věnuje formátování textu a odstavců. Další, pátá, popisuje formátování stránky. Šestá kapitola se zabývá prací s dokumenty. Sedmá a osmá kapitola jsou věnovány tabulkám a obrázkům. V deváté kapitole zvládnete práci s dlouhými dokumenty a v poslední kapitole se dozvíte něco o nastavení programu Microsoft Word. Hodně úspěchů při práci přeje Tomáš Šimek Úvod 13

14 14 Word 2013 podrobný průvodce

15 + 1. První kroky s Wordem V této kapitole se seznámíte s úplnými základy: k čemu všemu je možné textový editor Word využívat, jak ho spustit a vypnout, poznáte základní ovládací prvky programu a funkce sdružené na pásu karet. Nakonec se naučíte používat nápovědu, která může být online na internetu nebo offline ve vašem počítači. 1.1 Principy práce s textovým editorem Word S textovým editorem Word si můžete kdykoliv sednout k počítači, spustit tento program a dát se do práce, tedy do vytvoření vašeho prvního dokumentu. Tvorba dokumentů sestává z několika základních kroků, obvykle se jedná o následující: 1. Připravte si pracovní plochu s novým, prázdným dokumentem (jako prázdný list papíru). 2. Vytvořte (napište) dokument. 3. Uložte tento dokument. Ukládání byste měli provádět průběžně během psaní dokumentu i během úprav a změn, které v něm budete následně provádět. 4. Opravte případné chyby, pokud jste je neopravovali již během psaní. 5. Zformátujte dokument. Formátování můžete provádět již během psaní dokumentu, nicméně jej můžete dokončit i později. Pod pojmem formátování máme na mysli změnu vzhledu dokumentu (písma, nastavení mezery mezi odstavci, rozložení textu na jednotlivých stránkách apod.). 6. Dokument nakonec vytiskněte (nebo zveřejněte na internetu či odešlete elektronickou poštou podle toho, k jakému použití je určen). Ve Wordu můžete vytvořit celou řadu různých druhů dokumentů: z dopis, , z hlavičkový papír, z formulář, z webové stránky, z certifikát, diplom, z zprávu, z blahopřání, z zápis z jednání, záznam telefonátu, protokol, z životopis, z sportovní tabulky a výsledkové listiny, z adresáře, z fotoalba, z propagační nebo reklamní leták, ceník, z reklamní banner, z noviny, knihy, z bulletin, z fakturu, prodejní doklad, z brožuru, skládačku, z vizitky, identifikační karty, jmenovky, První kroky s Wordem 15

16 z štítky, nálepky, z kalendář, pracovní rozvrh, z seznam úkolů, z jídelní lístek, z katalog, z referát, vědeckou práce, z smlouvu, z pozvánku. Tento seznam není vyčerpávající během čtení následujících stránek vás jistě napadne celá řada dalších dokumentů, které mohou vzniknout právě ve Wordu. 1.2 Spuštění Wordu a ukončení práce Textový editor Word, stejně jako ostatní aplikace navržené pro práci v systému Windows, lze spouštět několika způsoby. Předvedeme vám nejčastější postupy a dozvíte se také, jak můžete práci s Wordem ukončit Spuštění Wordu pomocí tlačítka Start Základním postupem je vyhledat Word v nabídce Start, stejným způsobem, jak se dají spustit všechny programy instalované v systému Windows. 1. Stiskněte tlačítko Start. 2. Najděte položku Microsoft Word 2013 a klepněte na ni. Nenajdete-li Word ve zkrácené nabídce, klepněte na Všechny programy, pak vyhledejte Microsoft Office 2013 a tam již bude položka Word 2013 k dispozici. Do zkrácené nabídky umístíte položku Word 2013 tak, že v seznamu nabídky Start klepnete na položku Word 2013 pravým tlačítkem myši a vyberete příkaz Připnout k nabídce Start Spuštění Wordu pomocí ikony Kromě toho, že se Microsoft Word nachází v seznamu programů, který získáte po rozvinutí nabídky Start, si můžete na pracovní plochu umístit zástupce a spouštět Word jeho pomocí. Poklepejte tedy na ploše na ikonu Microsoft Word. Obrázek 1.1: Zástupce Wordu 2013 na pracovní ploše Ikonu Word 2013 umístíte na pracovní plochu tak, že najdete položku Word 2013 v nabídce Start, klepnete na ni pravým tlačítkem myši a z místní nabídky vyberete příkaz Odeslat a pak Plocha (vytvořit zástupce) Spuštění Wordu otevřením souboru Systém Windows nabízí maximální urychlení při otevírání souborů. Z tohoto důvodu je v nabídce Start seznam s naposledy upravovanými soubory (dokumenty, tabulkami, databázemi apod.). Najdete-li mezi nimi požadovaný dokument, můžete otevřít tento soubor a současně tak spustit i Word. 1. Stiskněte tlačítko Start a vyberte složku Dokumenty. 2. Poklepejte na soubor, který chcete otevřít. Tím se nejprve spustí textový editor Word a v něm se otevře zvolený dokument. 16 Word 2013 podrobný průvodce

17 Stejný postup platí i tehdy, vyhledáte-li dokument ve správci souborů, tedy například v programu Průzkumník Windows Ukončení práce Wordu Word můžete ukončit několika způsoby. Nikdy se však nezapomeňte přesvědčit, že máte všechny ještě otevřené dokumenty uložené! První možnost je následující: zadejte příkaz Soubor a vyberte Zavřít. V případě, že některý z otevřených dokumentů není uložen, vyzve vás Word k jeho uložení. Můžete vybrat Uložit (změny se uloží a ukončí se práce Wordu), Neukládat (změny se neuloží, ale ukončí se práce s Wordem), Storno (provede se návrat bez ukončení Wordu, aniž by byly provedeny nějaké změny). Obrázek 1.2: Pojistka proti ukončení Wordu bez uložení naposledy provedených změn K dispozici jsou ještě další způsoby: Word lze ukončit též tlačítkem Zavřít v pravém horním rohu okna, stisknutím klávesové zkratky Alt+F4 nebo klepnutím na tlačítko a volbou Zavřít. 1.3 Okno Microsoft Word a ovládání Wordu Po spuštění textového editoru Word se objeví okno aplikace Microsoft Word. Obsahuje jednak pracovní plochu ( prázdný list papíru ), na níž budete pracovat s dokumentem, jednak ovládací prvky tlačítka, příkazy, pomocí nichž budete spouštět jednotlivé funkce Wordu, a stavový řádek. Obrázek 1.3: Okno aplikace Microsoft Word 2013 První kroky s Wordem 17

18 1.3.1 Součásti okna Microsoft Word Vlevo nahoře najdete panel nástrojů Rychlý přístup, na kterém jsou umístěna nejčastěji používaná tlačítka tak, abyste je měli vždy po ruce. Standardně se zde nacházejí tlačítka pro otevření a uložení souboru, návrat zpět či krok dopředu, resp. opakování naposledy provedené akce a rychlý tisk dokumentu. Následuje pruh s názvem otevřeného souboru a tlačítka pro zobrazení nápovědy, práci s oknem (jeho minimalizaci, maximalizaci přes celou obrazovku, resp. obnovení velikosti okna), práci s pásem karet a ukončení programu Word. Pod horním pruhem se nachází pás karet. Na něm vidíte záložky pro základní karty. Každá karta obsahuje množství tlačítek. Klepnutím na záložku se změní tlačítka na pásu karet, protože se objeví jiná karta obsahující jinou sadu tlačítek. Některé karty se objeví až v určité situaci například karty pro úpravy obrázků odhalíte až v okamžiku, kdy do dokumentu vložíte obrázek a označíte ho. Pás karet můžete zmenšit pouze na záložky, poklepete-li na aktivní záložku. Tlačítka se opět objeví, klepnete-li na libovolnou záložku. Obrázek 1.4: Stažený pás karet Nastavení pásu karet provedete tlačítkem. Obrázek 1.5: Nastavení pásu karet Pro posun výřezu obrazovky slouží vodorovný a svislý posuvník. Vodorovný posuvník se zobrazí pouze v případě, kdy se stránka v dané velikosti zobrazení nevejde do okna. Úplně dole je stavový řádek obsahující informace o stavu programu (například číslo stránky a celkový počet stránek v dokumentu, číslo oddílu, počet slov, nastavený jazyk a další). Vpravo jsou pak tlačítka pro změnu typu a velikosti zobrazení dokumentu. Informace zobrazené ve stavovém řádku si můžete přizpůsobit, klepnete-li na něj pravým tlačítkem myši (viz obrázek 1.6) Funkce tlačítek v pásu karet V pásu karet je seskupena většina ovládacích prvků Wordu. Protože je nelze mít zobrazené všechny najednou, jsou umístěny na kartách. Karty mají viditelný název (záložku), klepnutím na záložku zob- 18 Word 2013 podrobný průvodce

19 razíte tlačítka a příkazy dané karty. Je-li v textu knihy uvedeno na kartě Domů, musíte nejprve zjistit, jaká karta je právě zobrazena. Není-li to karta Domů, pak klepněte na její záložku. Obrázek 1.6: Nastavení stavového řádku Obrázek 1.7: Aktivována je karta Návrh (v popředí) Zastánci zadávání příkazů pomocí klávesnice a klávesových zkratek tedy stisknutí kombinace klávesy Alt s podtrženým písmenem v daném příkazu nemusí být smutní, protože na vyžádání Word respektuje i pokyny zadávané touto formou. Když stisknete klávesu Alt, objeví se vedle tlačítek klávesy, po jejichž zadání je dané tlačítko aktivováno. Obrázek 1.8: Zadávání příkazů pomocí klávesnice Režim ukončíte klávesou Esc nebo opětovným stisknutím klávesy Alt Nastavení panelu nástrojů Rychlý přístup Několik nejčastěji používaných tlačítek najdete v panelu nástrojů Rychlý přístup. Do tohoto panelu si můžete sami umístit tlačítka pro provedení různých akcí. Jednejte však rozvážně a mějte zde První kroky s Wordem 19

20 skutečně jen ta tlačítka, která pravidelně používáte, ať vám zde zbytečně nezabírají místo. Několik tlačítek, která byste mohli do panelu zařadit, najdete i v přímé nabídce: 1. Klepněte na tlačítko Přizpůsobit panel nástrojů Rychlý přístup. 2. Označte příkaz, který chcete do panelu zařadit. Další příkazy a funkce můžete přidat do panelu takto: 1. Klepněte pravým tlačítkem myši v oblasti panelu nástrojů Rychlý přístup. 2. Zadejte příkaz Přizpůsobení panelu nástrojů Rychlý přístup. 3. V rozevíracím seznamu Zvolit příkazy z vyberte skupinu činností, v níž se nachází tlačítko funkce, kterou chcete do panelu přidat. 4. V seznamu dole označte požadovanou funkci. 5. Stiskněte tlačítko Přidat. 6. Po skončení nastavování tlačítek zavřete dialogové okno klepnutím na tlačítko OK. Obrázek 1.9: Nastavení panelu nástrojů Rychlý přístup Pomocí tlačítek se šipkami nahoru a dolů můžete změnit pořadí tlačítek, jak budou umístěna v panelu. Označíte-li v dialogovém okně Možnosti aplikace Word v pravém seznamu určitý příkaz a stisknete-li tlačítko Odebrat, odstraníte tím odpovídající tlačítko z panelu nástrojů Rychlý přístup. Tlačítko přidáte do panelu nástrojů Rychlý přístup také tak, že na něj klepnete pravým tlačítkem myši v pásu karet a vyberete příkaz Přidat na panel nástrojů Rychlý přístup. Tlačítko rychle odstraníte z panelu nástrojů Rychlý přístup, když na něj klepnete pravým tlačítkem myši a zadáte příkaz Odebrat z panelu nástrojů Rychlý přístup Spouštění funkcí Wordu Ovládání textového editoru Word není složité. Pro často používané akce můžete dokonce použít i několik postupů. Některé jsou sice delší, máte však na výběr více možností. Pomocí jiných postupů 20 Word 2013 podrobný průvodce

21 zase dosáhnete stejného výsledku daleko rychleji. Většinu činností, alespoň těch ze skupiny základních, běžně používaných akcí, můžete provést následujícími způsoby: z Pomocí tlačítek na kartách v pásu karet. Tlačítka na pásu karet spustí určitou funkci, ale většinou rozvinou nabídku příkazů, které vás dále dovedou do dialogových oken, kde se nastavuje větší množství parametrů. Například v dialogovém okně, jež vidíte na následujícím obrázku 1.10, můžete určit, do kolika sloupců má být text zarovnán a jakou mají mít jednotlivé sloupce šířku, zda má být mezi sloupci čára. Obrázek 1.10: Ukázka dialogového okna z Pomocí speciálních kláves nebo klávesových zkratek (kombinací). Jedná se o velmi rychlé postupy, jsou však definovány pouze pro častěji používané funkce a často nemáte možnost nastavovat některé dodatečné parametry. Například dokument můžete vytisknout příkazem Soubor/Tisk, ale tento příkaz můžete nahradit klávesovou zkratkou Ctrl+P. Klávesové zkratky uvidíte tehdy, přemístíte-li kurzor myši nad tlačítko v pásu karet. z Pomocí místní nabídky příkazů (viz dále). Obrázek 1.11: Využití místní nabídky První kroky s Wordem 21

22 1.3.5 Místní nabídka příkazů Užitečným nástrojem, který je dobré využít především při práci s různými objekty, které ve Wordu vytváříte, jsou místní nabídky příkazů. Ty totiž obsahují příkazy, o nichž Word předpokládá, že byste je mohli v daný okamžik potřebovat. Nemusíte tedy procházet základní nabídku příkazů a hledat zde příslušný příkaz. Místní nabídka je spojena s nějakým konkrétním místem a její obsah se mění podle toho, na jaké místo klepnete. Zobrazíte ji klepnutím pravým tlačítkem myši na příslušné místo. Pracujete-li třeba s tabulkou, můžete klepnout pravým tlačítkem myši na tabulku a k dispozici budete mít příkazy, které se vztahují k práci s tabulkou nebo k práci s textem v tabulce. 1.4 Nápověda Nápověda je systém pomocných informací k funkcím textového editoru Word. Témata, o nichž potřebujete nějaké informace, můžete získat různými způsoby vyhledáním témat z nabídky nebo podle rejstříku, zobrazením nápovědy kontextově, tedy podle situace, ve které se právě Word nachází, vyhledáním určitého slova. Nápověda je neustále aktualizována, takže máte-li počítač připojený k internetu, můžete pracovat online. Nicméně nápověda vychází vstříc i uživatelům, kteří počítač připojený nemají. Výhodou online nápovědy je, že máte okamžitý přístup k nejnovějším informacím a poznatkům, výhodou offline nápovědy pak zase to, že nemusíte být připojeni, ale nápovědu máte stále k dispozici Otevření nápovědy Téma nápovědy, které požadujete, můžete získat vyhledáním v samostatném okně s nápovědou. Obrázek 1.12: Okno s nápovědou 1. Stiskněte klávesu F1 nebo klepněte na tlačítko. 2. Vyhledejte požadované téma. Můžete listovat odkazy, nebo specifikujte téma v textovém okně a stiskněte tlačítko s lupou. Text nápovědy si můžete vytisknout, klepnete-li na tlačítko Přepnutí mezi nápovědou online a offline Stav nápovědy, tedy zda pracujete s nápovědou z webu Office.com, nebo s nápovědou offline, můžete změnit takto: 1. Klepněte na tlačítko se šipkou dolů vedle textu Nápověda pro Word. 2. Vyberte příkaz Nápověda pro Word z webu Office.com nebo Nápověda pro Word z počítače. Obrázek 1.13: Přepnutí mezi nápovědou online a offline Kontextová nápověda Potřebujete-li poradit s nějakým příkazem nebo volbou v dialogovém okně, můžete získat nápovědu přímo k danému prvku, tzv. kontextovou nápovědu. Stačí, když stisknete tlačítko. 22 Word 2013 podrobný průvodce

23 2. Vytváření dokumentu V této kapitole si společně projdeme postup, jakým způsobem vytvoříte nový dokument, napíšete příslušný text s nezbytnými drobnými opravami a dokument uložíte. Během práce můžete měnit způsob zobrazení, aby se vám s ním dobře pracovalo. Na závěr si dokument vytisknete. 2.1 Postup práce s dokumentem Nejprve se budeme ve stručnosti věnovat popisu základních operací s dokumentem. Budou pak detailněji rozvedeny v dalších kapitolách knihy, neboť tato část slouží zejména pro ucelený pohled na to, jak se s dokumenty ve Wordu pracuje. Mezi základní operace, které nezbytně musíte znát, patří: z Otevření nového prázdného dokumentu. z Otevření již existujícího dokumentu, který jste si dříve uložili (nebo jste ho od někoho získali). z Psaní dokumentu, včetně několika zásad, jak psát správně. z Základní drobné opravy textu. z První uložení a průběžné ukládání dokumentu. z Tisk dokumentu. z Způsoby zobrazení dokumentu. z Zavření dokumentu. 2.2 Otevření dokumentu Otevření dokumentu je akce, při které se soubor s dokumentem načte z místa, kde je uložen (tedy z disku počítače, externího disku, z internetu, flash disku a také z novinky webového disku Sky- Drive) do paměti počítače tak, abyste ho mohli zpracovávat, a současně se tento dokument objeví na obrazovce. Při otevírání souboru je třeba rozlišovat, zda se jedná o přípravu nového prázdného dokumentu nebo o otevření dokumentu, který již existuje. Rozlišujte tedy dvě akce: z Otevření nového prázdného dokumentu, který teprve začnete vytvářet (odpovídá tomu příkaz Soubor/Nový). z Otevření již v počítači uloženého rozpracovaného dokumentu (odpovídá tomu příkaz Soubor/ Otevřít) Otevření nového dokumentu Chcete-li začít vytvářet nový dokument, musíte ho nejprve otevřít. Word po svém spuštění vždy otevře nový dokument, což lze poznat podle toho, že se ihned po spuštění programu objeví prázdná pracovní plocha. V záhlaví okna (to je pruh na horním okraji okna) je předvolený název dokumentu Dokumentx, kde x je pořadové číslo. Vytváření dokumentu 23 ALFA BIO s.r.o.» Kremnicka 71, Banska Bystrica,

24 Obrázek 2.1: Nový prázdný a neuložený dokument má v záhlaví označení Dokumentx Jakmile již s nějakým souborem pracujete a chcete otevřít nový prázdný dokument, musíte použít tento postup: 1. Zadejte příkaz Soubor/Nový. 2. Klepněte na Prázdný dokument. V případě, že budete chtít vytvořit prázdný dokument rychlejším způsobem, použijte místo výše uvedeného postupu klávesovou zkratku Ctrl+N nebo tlačítko Nový v panelu nástrojů Rychlý přístup Otevření dokumentu na základě vzoru V předcházejícím případě jste otevřeli nový prázdný dokument. Nový dokument však také můžete vytvořit tím způsobem, že je již předpřipraven má určitý vzhled nebo je vytvořen z nějakého jiného dokumentu. 1. Zadejte příkaz Soubor/Nový. 2. Vyberte si šablonu. 3. Stiskněte tlačítko Vytvořit. Větší část okna je zabrána velkým množstvím šablon, z nichž si můžete vybrat. Až najdete tu pravou, klepněte na ni. V podokně si pak prohlédněte náhled a přečtěte základní informace o této šabloně. Vyhovuje-li vám, klepněte na tlačítko Vytvořit. Na webu jsou k dispozici stovky dalších šablon. Můžete tedy také napsat do textového okna, co charakterizuje hledanou šablonu (například chcete-li psát dopis, napíšete dopis ) a stisknete tlačítko s lupou. Vpravo můžete měnit kategorie šablon. Uvědomte si, že přestože je dokument již částečně vytvořen, jedná se stále o nový (a tedy neuložený) dokument Otevření existujícího souboru Na rozdíl od předcházejících postupů, pomocí nichž získáte zcela nový dokument, se nyní zaměříme na otevírání dokumentů, které již jsou vytvořeny, rozpracovány, pojmenovány a uloženy. 24 Word 2013 podrobný průvodce

25 Obrázek 2.2: Výběr šablony nového dokumentu Obrázek 2.3: Dialogové okno pro otevření souboru s dokumentem 1. Zadejte příkaz Soubor/Otevřít nebo stiskněte klávesovou zkratku Ctrl+O. 2. Zvolte, zda je dokument uložen v počítači nebo na webovém disku SkyDrive. 3. Označte složku, ve které se dokument nachází, nebo klepněte na tlačítko Procházet. Otevře se dialogové okno Otevřít. 4. Označte v seznamu dokumentů požadovaný dokument. 5. Klepněte na tlačítko Otevřít. Dialogové okno Otevřít zobrazíte přímo pomocí tlačítka Rychlý přístup. Otevřít v panelu nástrojů Vytváření dokumentu 25

26 2.2.4 Otevření nedávno zpracovávaného dokumentu Dokument, s nímž jste pracovali nedávno, můžete otevřít, aniž byste zobrazovali dialogové okno Otevřít a vyhledávali složku, kde je dokument uložen. 1. Zadejte příkaz Soubor/Otevřít. 2. Vyberte Poslední dokumenty. 3. Klepněte na dokument, který chcete otevřít Otevření souborů v jiném formátu Word umožňuje otevřít i některé dokumenty, které jsou vytvořeny v jiném textovém editoru. Tento dokument bude mít jinou příponu. Obdržíte-li tedy takový dokument, můžete se pokusit ho otevřít takto: 1. Stiskněte tlačítko Otevřít v panelu nástrojů Rychlý přístup. 2. Klepněte na tlačítko, ve kterém je nyní napsáno Všechny dokumenty Wordu. 3. Vyberte požadovaný typ souboru. 4. Nastavte složku, v níž se dokument nachází. 5. Označte požadovaný dokument v seznamu dokumentů. 6. Klepněte na tlačítko Otevřít. 2.3 Psaní dokumentu V předcházejících částech jste se seznámili se všemi činnostmi, jejichž znalost je nezbytná předtím, než začnete psát první dokument. Psaní však neznamená pouze to, že pomocí klávesnice vložíte text, je třeba respektovat určitá pravidla. Tato pravidla jednak vycházejí z obecných zásad, které se při psaní textu používají, jednak je třeba mít na paměti určité činnosti související s psaním textu na počítači Zásady pro psaní textu Při psaní textu se můžete dostat do situací, které nebudete umět vyřešit nebo při nichž můžete intuitivně zvolit špatný postup. Následující odstavce by měly většinu těchto situací eliminovat. Nebojte se napsat nejprve to, co vás napadne, zachytit myšlenku. Pokud to bude napsáno dobře, tím lépe. Pokud ne, nic se neděje, stále máte možnost text opravit. Nicméně nepodceňujte správnost psaní. V poslední době se zdá, že kultura komunikace klesá, a proto je třeba si uvědomit, že kvalitně napsaný dokument je vždy vaší vizitkou. Nyní bychom vás tedy chtěli upozornit na nejčastější problémy, s nimiž se setkávají uživatelé textových editorů Zobrazení značek pro formátování Při psaní textu se v dokumentu mohou zobrazovat symboly jako, případně i další značky v případě, kdy je stisknuté na kartě Domů tlačítko Zobrazit vše. Nepokoušejte se však tyto značky smazat, protože se jedná o tzv. značky pro formátování, jejichž účelem je znázornit v dokumentu důležitá místa: z konce odstavce, z mezery, z pevné mezery, z tabulátory, z pevné konce řádků, z a další. 26 Word 2013 podrobný průvodce

27 Obrázek 2.4: Netisknutelné značky v dokumentu Tyto značky se při tisku neobjeví, takže nemusíte mít obavy, že by nějak ovlivnily vzhled dokumentu, nicméně jsou velmi důležité pro orientaci v textu. Z obrázku mimo jiné poznáte, že: z Mezi slovy s a teplotou není běžná mezera, ale pevná mezera, jejíž význam je kupříkladu ten, že se mezi těmito slovy nikdy neukončí řádek. z Předposlední odstavec je prázdný odstavec (v řádku vidíte pouze symbol, označující konec odstavce). z Seznam s odrážkami je odsazený od levého okraje pomocí klávesy Tab. Chcete-li zobrazit nebo skrýt značky pro formátování, použijte na kartě Domů tlačítko Zobrazit vše. Můžete si ale také vybrat, které značky chcete vidět. 1. Zadejte příkaz Soubor/Možnosti. 2. Přejděte na kartu Zobrazení. 3. Nastavte volby v sekci Vždy zobrazit tyto značky formátování na obrazovce. 4. Stiskněte tlačítko OK. Obrázek 2.5: Zobrazení vybraných formátovacích značek Rozdělení textu do řádků Možná by ve vás stále ještě mohl přetrvat zvyk z psacích strojů a tendence ukončovat každý řádek přesunem vozíku na začátek dalšího řádku klávesou Enter. Word hlídá pravý okraj automaticky a slovo, které by přesáhlo nastavený pravý okraj, přesune na další řádek. Klávesu Enter používejte zásadně jen k ukončení odstavce Používejte správné znaky Každý typ písma, font, obsahuje daleko více znaků, než můžete napsat pomocí klávesnice. Existují sice postupy, jak zadat znaky pomocí kódů (kombinace klávesy Alt a číselného kódu daného znaku), praktičtější však bude využít dialogové okno Symbol. Vytváření dokumentu 27

28 1. Přesuňte kurzor na místo, na něž chcete vložit znak, který není na klávesnici. 2. Přejděte na kartu Vložení. 3. Stiskněte tlačítko Symbol. 4. Nenajdete-li symbol v nabídce, která se objeví po stisknutí tlačítka, klepněte na Další symboly. 5. Písmena a speciální akcenty jsou součástí daného fontu, proto nastavte v okně Písmo buď položku (normální text), nebo typ písma, jímž píšete. Obrázkové znaky pak můžete vložit tak, že zde nastavíte typ písma obsahující obrázkové znaky, tedy písmo Wingdings. 6. Klepněte na znak, který chcete vložit. 7. Stiskněte tlačítko Vložit. 8. Můžete pokračovat ve vkládání dalšího znaku nebo dialogové okno uzavřít klepnutím na tlačítko Zavřít. Obrázek 2.6: Vložení speciálních symbolů a znaků, které nelze jednoduše vložit pomocí klávesnice Znáte-li postup, jak vložit speciální znaky, bylo by nevhodné zjednodušovat si psaní dokumentu tím, že budete používat nerovnocenné náhrady. Vhodné použití obrázků může naopak dokument oživit. Upozorníme vás alespoň na nejčastější případy a prohřešky. z Nahrazování symbolů, které jsou k dispozici, jinými, podobnými symboly. Na obrázku 2.7 vidíte vpravo správně zadané znaky, vlevo pak v podobě, jak bývají často nesprávně uváděny. Obrázek 2.7: Používejte správné znaky a symboly, nikoliv náhražky z Při prohlížení dialogového okna Symboly vás napadne jistě řada dalších případů z oblasti financí, matematiky a dalších. 28 Word 2013 podrobný průvodce

29 z Objevují-li se v textu cizí slova, využijte nepřeberné množství akcentů, které jsou k dispozici jistě najdete ten správný. Obrázek 2.8: Můžete zvolit z řady akcentů ten správný z Tam, kde je to možné a vhodné, doplňte obrázky. Obrázek 2.9: Využití obrázkových symbolů v textu Tvrdé mezery Textový editor Word sice umí rozdělovat slova do řádků, hlídá si pravý okraj stránky, ale rozhodně nemůže rozumět všem pravidlům jazyka. Proto se může stát to, co vidíte na obrázku Ve čtyřech řádcích jsou hned dvě nepřístojnosti datum ani číslo rozhodně nelze rozdělit na dva řádky. Jak problém vyřešit? Rozhodně nedorovnávejte text dalšími mezerami, ani nevkládejte klávesou Enter odstavec, jak by vás to možná v prvním okamžiku lákalo. Použijte však tzv. tvrdou (pevnou) mezeru. Ta se neliší od běžné mezery, ale navíc nedovolí na dva řádky rozdělit slova, mezi kterými se nachází. Chcete-li na určité místo vložit tvrdou mezeru, umístěte tam kurzor a stiskněte klávesy Ctrl+Shift+- Mezerník. Jestliže jsou běžné mezery v textu označeny symbolem tečky, místo tvrdých mezer uvidíte kroužek (symbol pro stupně). Obrázek 2.10: Použití tvrdých mezer V následujícím seznamu najdete řadu dalších příkladů, kde musíte použít tvrdou mezeru, neboť rozdělení těchto výrazů na dva řádky je v podstatě nepřípustné. Vytváření dokumentu 29

30 z Šel jsem tam s jeho bratrem. z Hrad byl postaven z ledu. z Nemocného léčil dr. Janků. z K události došlo v r z Prohlédněte si obr. 26. z Cena tohoto výrobku je 30 korun. z Toto ustanovení najdete v 25. z Petr Novák st. z Dne 26. července z Global Service, s. r. o. z Tento televizor stojí korun. z Jeli jsme 17 km do nejbližší vesnice Použití mezer Při psaní textu se mezi slova vkládají mezery. Řada případů se ale může jevit sporně, takže si nemusíte být jisti, zda mezeru použít nebo ne. Proto si předvedeme základní zásady použití mezer v textu. (Mezera bude v následujícím textu označena symbolem _). V řadě dokumentů najdete mezi slovy místo jedné mezery dvě. Dávejte tedy pozor, aby mezi slovy byla skutečně jen jedna mezera. Chcete-li se přesvědčit o tom, že v textu nemáte dvě mezery, použijte funkci vyhledávání nebo kontrolu gramatiky. Následuje seznam základních zásad pro použití mezer v textu, který vám pomůže při řešení sporných situací: z Tečka a čárka ve funkci interpunkčních znamének je následována mezerou, předcházející slovo je však bez mezery. Příklady: a) znamená to,_že, b) dorazil včas._později však, c) firma má název Acapulco,_a._s. Ale: d) soubor s názvem DOPIS.DOC (bez mezery), e) přišli tam v (bez mezery). Stejná pravidla platí i pro další interpunkční znaménka: vykřičník, otazník, dvojtečka, středník (za středníkem je vždy malé písmeno). z Mezera se dále používá při uvádění hodnot. Příklady: a) dnes jsme ušli 17_km, b) na horách jsme zažili i 25_ C, c) γ_=_90_ C, d) pachatel se odsuzuje podle _7, e) 30_% lidí má jiný názor, f ) 27._kapitola. z Při uvádění data se nejčastěji využívá jeden z následujících způsobů: a) 12._12._2001, b) 12._prosince_2001, c) nebo i 12._XII._2001. z Oddělování tisíců a miliónů v číslech: a) počítač stojí 25_570 korun, b) ve městě žije 25_000_000 obyvatel, c) Ludolfovo číslo má hodnotu 3,141_592_6. z Speciální čísla: a) telefonní: (+420_2)_12_34_56 nebo +420_2/12_34_56, b) PSČ: 275_ Word 2013 podrobný průvodce

31 2.4 Kurzor a pohyb po dokumentu Pro přesouvání kurzoru je ve Wordu vyhrazeno několik alternativních postupů. K nejběžněji používaným patří přemístění kurzoru pomocí: z myši, z klávesnice Přesouvání kurzoru myší Kurzor je svislá blikající čárka na pracovní ploše Wordu. Označuje místo, kde se bude psát text, stisknete-li klávesy na klávesnici. Při vytváření nového dokumentu se kurzor posouvá tak, jak píšete znaky a slova a je stále na konci textu. Text ale nemusíte vkládat pouze na konec dokumentu, ale vlastně kamkoliv. Stačí přesunout kurzor na to místo, kde se má objevit, a napsat pomocí klávesnice to, co potřebujete. Pohybem myši přemístěte kurzor myši na příslušné místo a stiskněte levé tlačítko myši Přesouvání kurzoru klávesnicí Další způsob, jak lze přesouvat kurzor, je pomocí kláves. Základní pohyb (o jeden znak doleva či doprava a o jeden řádek dolů nebo nahoru) zajistíte kurzorovými klávesami (což jsou klávesy se šipkou). Přesouvání kurzoru pomocí klávesnice má tu výhodu, že: z můžete kurzorovou klávesu podržet, čímž se aktivuje funkce automatického opakování a kurzor z se rychle přesouvá uvedeným směrem, pokusíte-li se posunout kurzor mimo obrazovku, posune se výřez tak, aby byl kurzor stále na obrazovce vidět. Za zapamatování stojí i několik dalších klávesových zkratek. Jejich přehled najdete v následující tabulce. Tabulka 2.1: Klávesové zkratky pro pohyb kurzoru Kombinace Kombinace Kurzor se přemístí... kláves kláves Kurzor se přemístí... o jeden znak zpět Ctrl + o slovo zpět o jeden řádek nahoru Ctrl + o odstavec nahoru (je-li kurzor uvnitř odstavce, přesune se na začátek tohoto odstavce, je-li na začátku odstavce, přesune se na začátek předcházejícího odstavce) o jeden znak dopředu Ctrl + o slovo dopředu o jeden řádek dolů Ctrl + o odstavec dolů (na začátek předcházejícího odstavce) End na konec řádku Page Up o stránku nahoru Home na začátek řádku Page Down o stránku dolů Ctrl+Home na začátek dokumentu Ctrl+End na konec dokumentu Rolovací lišty Na tomto místě vás pouze chceme upozornit, že při listování dokumentem pomocí rolovacích lišt nedochází k přesouvání kurzoru, ale pouze k posunu obrazovky po dokumentu. Kurzor se přesune až poté, co klepnete myší v textu. Vytváření dokumentu 31

32 2.5 Úpravy textu Při psaní textu je třeba provádět drobné opravy textu, ať již se jedná o opravu překlepů nebo zkopírování či přesunutí určitého textu na jiné místo v dokumentu. Při psaní je možné použít režim vkládání či přepisování. Chcete-li napsat nějaký text na prázdnou stránku nebo na konec dokumentu, můžete pomocí myši určit přesně místo, kam se má text vložit, aniž byste museli nastavovat odsazení nebo vkládat prázdné odstavce Jednoduché opravy textu Uděláte-li při psaní textu chybu, překlep, použijte klávesu BacksPAce, která smaže naposledy napsaný znak, resp. znak, který se nachází vlevo od kurzoru. Klávesou Delete smažete znak, který se nachází vpravo od kurzoru. Vyzkoušejte si obě tyto klávesy, jak fungují, pokud je podržíte delší dobu Režim vkládání a přepisování Ve výchozím nastavení Wordu je aktivován režim vkládání. V tomto režimu je dodatečně vkládaný text vložen do stávajícího textu tak, že ten se odsune dále a zůstává v dokumentu zachován. Na rozdíl od režimu vkládání je v režimu přepisování nahrazen znak následující za kurzorem znakem, který napíšete pomocí klávesnice. Text je tedy přepisován. Nejprve musíte vůbec umožnit, abyste mohli režim vkládání a přepisování měnit. 1. Zadejte příkaz Soubor/Možnosti. 2. Přejděte na kartu Upřesnit. 3. Zaškrtněte volbu Ovládat režim přepisování klávesou INS. Pak již můžete během psaní mezi těmito režimy přepínat: režim vkládání a přepisování změníte stisknutím klávesy Insert Zadání po klepnutí Tvar kurzoru v textu odpovídá písmenu velké I. Přesunete-li kurzor za konec dokumentu nad stránku, změní se jeho podoba v závislosti na jeho poloze. Písmeno I je přitom doplněno symbolem pro zarovnání textu. Poklepete-li myší, přemístí se na toto místo kurzor, přičemž předcházející volná část dokumentu se doplní prázdnými odstavci a současně se v aktuálním odstavci nastaví takové zarovnání a odsazení textu, aby odpovídalo poloze kurzoru. 2.6 Uložení souboru Změny, které se mají v dokumentu skutečně zaznamenat a uchovat, je třeba uložit. Pokud byste je neuložili, pak je Word neuchová, takže byste všechny úpravy ztratili například v následujících případech: z Dokument zavřete, aniž byste ho uložili. z Ukončíte práci Wordu, aniž byste změny uložili. z Vypnete počítač. z Dojde k přerušení dodávky elektrického proudu. Z těchto důvodů je tedy třeba věnovat ukládání dokumentů náležitou pozornost První uložení dokumentu První uložení dokumentu je velmi důležité, protože při něm stanovujete, ve které složce bude uložen a jaký bude jeho název. Dokument můžete uložit na disk počítače, na webový disk SkyDrive, na 32 Word 2013 podrobný průvodce

33 přenosný disk, na internet i na další místa. Vytvoříte-li nový prázdný dokument, bude jeho dočasný název Dokumentx. Takový dokument ještě není uložen a není ani pojmenován. 1. Zadejte příkaz Soubor/Uložit nebo stiskněte klávesovou zkratku Ctrl+S. 2. Nastavte disk a složku, do níž má být dokument uložen. Pokud ji nenajdete, klepněte na tlačítko Procházet a zobrazí se dialogové okno Uložit jako. 3. Do okna Název souboru napište název dokumentu. 4. Klepněte na tlačítko Uložit. Obrázek 2.11: První uložení dokumentu Pravidelné ukládání dokumentu Pokud byste zadali příkaz Soubor/Uložit u dokumentu, který již byl uložen a pojmenován, možná by se vám mohlo zdát, že se vlastně žádná činnost neprovedla. Není to však úplně pravda. Každé další uložení dokumentu znamená, že se zachytí (tedy uloží) všechny změny provedené v dokumentu od okamžiku, kdy jste ho naposledy uložili. Protože však Word ví, kde je dokument uložen a jaký je jeho název, tyto údaje již nezjišťuje. Ukládejte dokument pravidelně po několika minutách. Může se totiž stát, že omylem nebo díky závadě o tyto změny přijdete. 2.7 Tisk dokumentů Podíl dokumentů, které jsou zpracovávány čistě elektronicky, se každým dnem zvyšuje. Dokumenty se posílají elektronickou poštou, čtou se na obrazovce počítače, zveřejňují se na internetu. Stále však zůstává velký podíl dokumentů, které jsou vytištěny na papír. Proto si nyní popíšeme, jak se dokumenty tisknou Tisk pomocí dialogového okna 1. Zadejte příkaz Soubor/Vytisknout nebo stiskněte klávesovou zkratku Ctrl+P. 2. Pomocí volby Tiskárna si zvolte tiskárnu, na které chcete dokument vytisknout. Pokud používáte jen jednu tiskárnu, měla by být nastavena ta správná. Ve firmách však bývá tiskáren více, proto je třeba nasměrovat tisk na požadované zařízení. Vytváření dokumentu 33

34 3. Pomocí volby Stránky určujete, jaké stránky se mají vytisknout. Běžně vytisknete celý dokument. Někdy však chcete vytisknout pouze tu stránku, na které se právě nacházíte (na níž je umístěn kurzor). Pak roztáhněte seznam, kde je uvedeno Vytisknout všechny stránky, a místo toho vyberte volbu Vytisknout aktuální stránku. Chcete-li si sami určit stránky, jež se mají tisknout, napište jejich čísla do okna Stránky. Například uvedete-li 1,3-4, vytiskne se stránka 1, 3 a Chcete-li dokument vytisknout vícekrát, nastavte počet kopií ve volbě Kopie. Volba Kompletovat přitom zajistí, že se nejprve vytiskne celý dokument v první kopii, pak druhá kopie atd. Není-li tato volba zaškrtnutá, vytiskne se nejdříve první strana ve stanoveném počtu kopií, pak druhá strana atd. 5. Užitečná je volba 1 stránka na list. Můžete ušetřit množství papíru, protože pomocí této volby lze vytisknout na jeden list papíru více stránek (samozřejmě menší velikosti, aby se na list vešly). 6. Klepnete-li na tlačítko Tisk, dokument se vytiskne podle nastavení, jaké jste nastavili v dialogovém okně pro tisk Rychlý tisk V panelu nástrojů Rychlý přístup se nachází tlačítko Rychlý tisk. Klepnete-li na něj, dokument se vytiskne bez dalších dotazů na předem vybrané tiskárně. 2.8 Způsoby zobrazení dokumentu V různých fázích práce s dokumentem budete požadovat trochu jiný pohled na dokument, což Word pomocí různých způsobů zobrazení dokumentu umožňuje. Spustíte-li Word poprvé, bude nastaveno zobrazení rozložení při tisku. Toto zobrazení můžete střídat s několika dalšími. Word tedy umožňuje dokument zobrazit v těchto zobrazeních: z zobrazení konceptu, z rozložení stránek při tisku, z rozložení webové stránky, z zobrazení osnovy, z zobrazení režimu čtení. Obrázek 2.12: V zobrazení konceptu vidíte zjednodušený pohled na dokument 34 Word 2013 podrobný průvodce

35 2.8.1 Zobrazení konceptu Zobrazení konceptu ukazuje dokument v jednoduché formě a je vhodné v okamžiku, kdy se budete zabývat vlastním textem dokumentu, nikoliv dalšími objekty. Zpracování při takto zjednodušeném zobrazení je rychlejší než třeba v rozložení při tisku. V zobrazení konceptu nejsou vidět všechny součásti dokumentu, jako například záhlaví a zápatí či objekty. Sloupce nejsou vidět vedle sebe, ale jsou uspořádány pod sebou. Vidět však jsou čarou znázorněné konce stránek a oddílů. Zobrazení konceptu získáte na kartě Zobrazení, kde klepnete na tlačítko Koncept Rozložení stránek při tisku Rozložení při tisku se velmi blíží skutečné podobě dokumentu, jak by byl vytištěn na tiskárně. Rozložení textu a objektů odpovídá skutečnosti. Vidíte záhlaví i zápatí, text je rozložen do sloupců. Toto zobrazení získáte stisknutím tlačítka Rozložení při tisku na kartě Zobrazení nebo klepnutím na tlačítko Rozložení při tisku ve stavovém řádku. Obrázek 2.13: V zobrazení Rozložení při tisku vidíte dokument shodně s tím, co vytisknete na tiskárně Obrázek 2.14: Zobrazení webové stránky využijete tehdy, je-li dokument určen k prezentaci na internetu Vytváření dokumentu 35

36 2.8.3 Rozložení webové stránky Vytváříte-li dokument za účelem jeho prezentace na internetu, bude vás nejspíše zajímat, jak ho uvidí uživatelé v internetovém prohlížeči. Tomu odpovídá zobrazení Rozložení webové stránky. Toto zobrazení získáte tlačítkem Rozložení webové stránky na kartě Zobrazení nebo klepnutím na tlačítko Rozložení webové stránky ve stavovém řádku Zobrazení osnovy Strukturu dokumentu uvidíte nejlépe v zobrazené osnově. Jestliže je dokument členěn do kapitol různých úrovní, můžete si například prohlížet pouze nadpisy, jednoduše přesouvat jednotlivé kapitoly nebo snadno měnit úroveň kapitol. Do zobrazení osnovy přejdete tlačítkem Osnova na kartě Zobrazení. Obrázek 2.15: Zobrazení osnovy odhalí strukturu dokumentu Režim čtení Chcete-li si zobrazit pouze samotný dokument bez ovládacích prvků, pravítek, tlačítek a příkazů, použijte režim čtení. Tak uvidíte co největší část dokumentu. Zobrazení je určeno spíše pro závěrečné prohlížení dokumentu než pro jeho úpravy. K dispozici jdou ovládací prvky pro listování dokumentem. Obrázek 2.16: Dialogové okno pro nastavení velikosti zobrazení 36 Word 2013 podrobný průvodce

37 Do zobrazení na celé obrazovce přejdete na kartě Zobrazení tlačítkem Režim čtení nebo klepnutím na tlačítko Režim čtení ve stavovém řádku Velikost zobrazení (lupa) Dokument si můžete přiblížit nebo oddálit tak, abyste viděli buď více textu a objektů na stránce, nebo naopak detaily na menším výřezu dokumentu. Velikost dokumentu změníte pomocí tlačítek v sekci Lupa na kartě Zobrazení. Můžete volit velikost v procentech vzhledem ke skutečné velikosti, nebo nastavíte takovou velikost, kdy je vidět celá stránka nebo celá šířka stránky. Stisknete-li tlačítko Lupa, budete moci nastavit velikost zobrazení v dialogovém okně, které vidíte na obrázku Zavření souboru Dokument, se kterým již nechcete dále pracovat, můžete zavřít. Předtím však uložte jeho poslední stav. Zadejte příkaz Soubor/Zavřít. Dokument se uzavře (nebude již zobrazen), ale textový editor Word zůstává i nadále spuštěn. Vytváření dokumentu 37

38 38 Word 2013 podrobný průvodce

39 3. Úpravy dokumentu Prakticky v každém dokumentu, který budete vytvářet, dojde k určitým menším či větším změnám. Právě toto je největší výhoda psaní textů na počítači zachytíte prostě nejdříve své myšlenky a nápady, a pak můžete text libovolně dlouho upravovat. Na psacím stroji to tak dobře nešlo. Kromě zásadnějších změn v obsahu dokumentu či rozsáhlejších formátovacích úprav je třeba vědět i to, jak se provádějí drobné změny, mezi něž řadíme: z přesuny určitých bloků textu na jiné místo či zkopírování části textu, z drobné úpravy při korekci pravopisu, z vyhledání specifikovaného textu a jeho náhrada jiným, z dělení slov na konci řádků. K tomu, abyste mohli tyto drobné úpravy ve Wordu provádět, se musíte seznámit s postupy označení těch částí textu, s nimiž chcete zmíněné akce provádět. Protože se jedná o poměrně častou činnost, je k dispozici řada alternativních postupů, které lze použít v různých situacích. 3.1 Kurzor a označování textu Pro označování textu ve Wordu můžete využít: z myš, z klávesové zkratky, z další postupy. Pro všechny postupy platí, že označený text je v okně znázorněn s barevným (šedým) podkladem. Obrázek 3.1: Označený text je znázorněn s barevným (šedým) podkladem Úpravy dokumentu 39

40 3.1.1 Označení textu myší Označení textu myší se využívá spíše pro menší úseky textu, které jsou zobrazeny na jedné obrazovce. Ale i myší můžete označit třeba i několik stránek, vyžaduje to ale trochu šikovnosti. Stiskněte levé tlačítko myši a táhněte jí přes text, který má být označen. Jakmile myš uvolníte, označování se dokončí. Pokud byste opět stiskli levé tlačítko myši, původní označení by zmizelo a začali byste označovat jinou část textu. Všimněte si, že označování probíhá v rámci jednoho slova po znacích, ale jakmile táhnete přes další slova, pak po celých slovech. Pokud se však trochu myší vrátíte od konce posledního slova zpět, můžete zakončit označení i uvnitř slova. Myší můžete táhnout jak do stran, tak směrem nahoru či dolů. Označení se vždy roztahuje od původního místa, kde jste stiskli levé tlačítko myši, příslušným směrem. Pokud byste chtěli označené rozšířit na text, který leží mimo obrazovku, držte levé tlačítko myši a táhněte směrem pod dolní nebo nad horní okraj stránky text se začne rolovat. Určité výhody nabízí i kombinovaný postup s využitím myši a klávesnice: 1. Přesuňte kurzor na místo, kde má začínat označení. 2. Není-li zobrazené místo, kde má označení končit, zobrazte ho (ale tak, abyste neposunuli kurzor, tedy například pomocí svislých rolovacích lišt). 3. Stiskněte a podržte klávesu Shift. 4. Klepněte myší tam, kde má končit označení. 5. Uvolněte klávesu Shift. K dalším rychlým postupům patří následující úkony: z Poklepejte na slovo označí se slovo. z Třikrát rychle klepněte na odstavec označí se odstavec. z Klepněte myší před řádkem textu označí se řádek. z Třikrát rychle klepněte před řádkem textu označí se celý dokument Označení textu klávesnicí Postupy pro označení textu klávesnicí jsou v podstatě stejné jako u přesouvání kurzoru. Použijte klávesy, které jak již víte slouží pro přemístění kurzoru, jen přitom držte klávesu Shift Režim rozšíření výběru Prvním z méně používaných, ale velmi efektivních postupů je ten, který využívá režim rozšíření výběru. Praktický význam této možnosti oceníte kupříkladu v okamžiku, kdy během označování ještě nevíte, jak přesně velký úsek chcete označit. Nejprve si vyzkoušejte, jak funguje klávesa F8, která režim rozšíření výběru zapíná: 1. Stiskněte klávesu F8. 2. Stiskněte ještě jednou klávesu F8. Označení se rozšíří na celé slovo. 3. Stiskněte opět klávesu F8. Označení se rozšíří na větu. 4. Po dalším stisknutí klávesy F8 se označení rozšíří na odstavec. 5. Stiskněte naposledy klávesu F8 a označen bude celý dokument. Pohodlné označení textu v režimu rozšíření výběru pak je možné popsat následujícím postupem: 1. Přejděte na místo, kde má označení začínat (nebo končit). V ukázce jsme přesunuli kurzor před první odstavec textu, před text Pravé francouzské. 2. Stiskněte klávesu F8. 3. Klepněte v místě, kde má být označení ukončeno (nebo naopak kde má začínat). V ukázce jsme klepli za text kroků.. Nyní se projeví výhoda režimu rozšíření výběru. Klepnete-li opět myší, označení se roztáhne nebo zúží k místu, kde jste klepli myší. Tak to funguje do té doby, než režim vypnete (například klávesou Esc). I v případě, že použijete kurzorové klávesy, označení nezmizí (jak by tomu bylo bez zapnutí režimu rozšíření výběru), ale roztáhne se nebo se zúží příslušným směrem. 40 Word 2013 podrobný průvodce

41 Obrázek 3.2: Indikace režimu rozšíření výběru ve stavovém řádku Režim rozšíření výběru zobrazte ve stavovém řádku. Klepněte na něj pravým tlačítkem myši a vyberte Režim výběru. V režimu rozšíření výběru bude tento režim indikován jako Rozšířit výběr viz obrázek 3.2. Praktické využití režimu rozšíření výběru je následující: máte za úkol označit text od pozice kurzoru k nejbližšímu vykřičníku. 1. Přemístěte kurzor na výchozí pozici. 2. Stiskněte klávesu F8, abyste aktivovali režim rozšíření výběru. 3. Klepněte na kartě Domů na šipku v tlačítku Najít a vyberte Rozšířené hledání. 4. Do okna Najít vložte vykřičník. 5. Stiskněte tlačítko Najít další. 6. Stiskněte tlačítko Storno Označení obdélníkového bloku Text na obrázku 3.3 je tabulka vytvořená pomocí tabulátorů, jak jistě poznáte podle pravítka. V klasické tabulce by nebyl problém takovýmto způsobem text označit, ale dokážete to také v případě, kdy se jedná o sloupce vytvořené pomocí tabulátorů? Běžně se označení roztahuje po řádcích, to znamená, že nejprve se dokončí označení jednoho řádku a pak se od začátku začne označovat řádek další. V tomto případě ale potřebujete označit obdélníkový blok textu. Libovolný obdélníkový blok textu můžete označit následujícím způsobem: 1. Stiskněte a podržte klávesu Alt. 2. Označte požadovaný úsek myší Označení nesouvisejících oblastí textu Významnou, nicméně zatím nepříliš známou funkcí Wordu je možnost označit nesouvisející bloky textu. Tato funkce se vhodně doplňuje s výběrem odstavců stejného formátování, které se provádí pomocí tlačítka Vybrat na kartě Domů (viz níže). Úpravy dokumentu 41

42 Obrázek 3.3: Označení obdélníkového bloku textu 1. Označte první oblast textu. 2. Stiskněte a podržte klávesu Ctrl. 3. Označte další oblast nebo oblasti textu. Obrázek 3.4: Označení nesouvisejících oblastí textu Použití tlačítka Vybrat v pásu karet Poslední alternativou, o které se zmíníme, je použití tlačítka Vybrat na kartě Domů. To jednak umožňuje označit celý dokument, ale také veškerý text v dokumentu se stejným formátováním. 1. Přejděte do textu s příslušným formátováním. Například pro případ na obrázku 3.5 přejděte do podnadpisu. 2. Na kartě Domů klepněte na tlačítko Vybrat. 3. Zadejte příkaz Vybrat text s podobným formátováním. Příkaz Vybrat/Vybrat vše označí veškerý text v dokumentu. 3.2 Přesouvání a kopírování textu Přesouvání a kopírování je činnost, která šetří čas. V textovém editoru máte tu výhodu, že můžete nejprve své myšlenky zapsat a pak je uspořádat přesunutím textu. Nebo pracujete postupně tak, 42 Word 2013 podrobný průvodce

43 že si vytvoříte osnovu, naplníte jednotlivé body osnovy a pak si vzpomenete, že by bylo lepší dvě témata prohodit. A v tuto chvíli přichází vhod opět přesouvání textu. Obrázek 3.5: Označení textu se stejným formátováním Může se také stát (a stává se), že vytváříte text, který je podobný něčemu, co jste již napsali. Příslušnou pasáž stačí zkopírovat a upravit je to pohodlnější a rychlejší. Přesouvání a kopírování, jak ho budeme popisovat v následujícím textu, je možné použít nejen na text, ale i na další objekty v dokumentu. Stejně se tedy posouvají obrázky (tam je třeba vědět, jak je obrázek do dokumentu umístěn), tabulky a další objekty Přesouvání a kopírování na krátkou vzdálenost Potřebujete-li přesunout text na místo, které není příliš daleko a je vidět na obrazovce, použijte myš. Klasickým příkladem může být prohození dvou slov. 1. Označte slovo opět. 2. Táhněte ho myší za slovo nechá. 3. Uvolněte tlačítko myši. Word je při přesouvání a kopírování poměrně inteligentní a upraví mezery mezi slovy tak, aby se na obou stranách slova nacházela právě jedna mezera. Jak ale funguje přesouvání a kopírování odstavců? Při této akci je třeba dávat pozor na ukončení odstavce. Chcete-li tedy prohodit odstavce, použijte tento postup: Obrázek 3.6: Přesun slova 1. Označte odstavec. Klepněte na něj třikrát myší, označí se včetně znaku pro konec odstavce (neviditelný symbol, který je na konci odstavce a označuje místo, kde jste stiskli klávesu Enter). 2. Přetáhněte odstavec před první znak odstavce, před nějž chcete umístit označený odstavec. Kopírování probíhá stejně jako přesouvání, pouze je třeba během přesouvání textu podržet klávesu Ctrl. U kurzoru myši se objeví malý křížek signalizující, že dojde ke kopírování a ne k přesunutí textu. Úpravy dokumentu 43 ALFA BIO s.r.o.» Kremnicka 71, Banska Bystrica,

44 3.2.2 Přesouvání a kopírování pomocí schránky Schránka je prostor, který používá systém Windows a půjčuje ho jednotlivým aplikacím, tedy i textovému editoru Word, aby si do něj mohly ukládat dočasně údaje. Pokud tedy do schránky přesunete nebo zkopírujete data z dokumentu, můžete je později ze schránky umístit na jiné místo v tomtéž dokumentu, v jiném dokumentu nebo dokonce v jiné aplikaci. Pokud byste vložili do schránky něco dalšího, již musíte specifikovat, který údaj se má ze schránky vložit zpět do dokumentu. Přesouvání a kopírování pomocí schránky tedy probíhá v těchto krocích: 1. Označíte text a přesunete nebo zkopírujete ho z dokumentu do schránky. 2. Přesunete kurzor na místo, kam požadujete text vložit. 3. Vložíte text nebo objekt ze schránky na určené místo v dokumentu. Schránku využijete pro přesouvání a kopírování v těchto konkrétních situacích: z na větší vzdálenost v rámci jednoho dokumentu, z mezi dvěma otevřenými dokumenty, z pro větší množství textu, z není-li možné z důvodu nastavení Wordu použít myš. Například vytváříte katalog zboží a u každého výrobku specifikujete prakticky stejné parametry, jen se liší hodnoty. Můžete si tedy určitou část zkopírovat a nahradit pouze ty údaje, které jsou odlišné. Výhodou je, že při kopírování se zachovává i formát, takže tučný text zůstane tučným apod. Výchozí stav, kdy máte specifikován pouze jeden typ zboží, je znázorněn na následujícím obrázku. Obrázek 3.7: Výchozí tvar dokumentu pro kopírování 1. Označte text tak, jak vidíte na obrázku. 2. Protože chcete text zkopírovat, klepněte na kartě Domů na tlačítko Kopírovat nebo stiskněte klávesy Ctrl+C. Pokud máte v úmyslu text přesunout, použijte tlačítko Vyjmout nebo klávesy Ctrl+X. 3. Přemístěte kurzor na začátek prázdného odstavce na konci dokumentu. 4. Klepněte na tlačítko (nikoliv na šipku) Vložit nebo stiskněte klávesy Ctrl+V. 5. Přepište údaje, které se liší, novými hodnotami Využití schránky jako zásobníku Třetí možností, jak přesunout nebo zkopírovat text, je použití schránky jako zásobníku. Můžete sem vložit více údajů z různých míst dokumentu a pak je vložit najednou v pořadí, v jakém jste údaje vkládali. Je také možné mít ve schránce různé části textu a ty pak vkládat do dokumentu nepravidelně. Tento postup se hodí v případě, kdy již máte napsaný text, který chcete zkopírovat, ale v jiném pořadí jednotlivých položek. Výchozí a cílový stav je vidět na obrázcích 3.8 a Word 2013 podrobný průvodce

45 Obrázek 3.8: Text po zkopírování textu a úpravě objemu láhve na 0,02 Obrázek 3.9: Kopírování a sestavení po položkách v jiném pořadí 1. Klepněte na tlačítko v sekci Schránka na kartě Domů, abyste viděli, jak se budou údaje ukládat do schránky jako do zásobníku. 2. Označte první odstavec ( Výrobce ). 3. Zkopírujte ho do schránky, například klávesami Ctrl+C. 4. Označte druhý odstavec a zkopírujte ho do schránky. Úpravy dokumentu 45

46 5. Stejně naložte i s ostatními odstavci. Vaše obrazovka by nyní měla vypadat podobně jako na obrázku Přejděte na konec dokumentu a začněte postupně vkládat položky ze schránky v požadovaném pořadí. 7. V panelu Schránka klepněte na první položku, kterou chcete vložit. 8. Stiskněte klávesu Enter. 9. V panelu Schránka klepněte na další položku. 10. Opakujte postup, až vložíte všechny odstavce. Obrázek 3.10: Shromáždění odstavců textu ve schránce Tlačítkem Vložit vše můžete vložit najednou všechny položky, které se ve schránce nacházejí. Tlačítkem Vymazat vše schránku vyčistíte (smažete z ní všechny položky). Chcete-li vymazat jen některou položku, klepněte na šipku vpravo od ní (objeví se, přesunete-li nad ní kurzor) a vyberte příkaz Odstranit. 3.3 Kontrola pravopisu Protože každý dokument je vizitkou svého autora, měl by být pokud možno bezchybný. Někdy se stane, že přestože dokument několikrát čtete a kontrolujete, stejně nějaký překlep vaší pozornosti unikne. Word obsahuje nástroje, jež dovedou do jisté míry zkontrolovat pravopis za vás. Není to sice stoprocentní (díky množství jazykových pravidel a mnoha výjimkám), ale přesto by práci s dokumentem měla vždy zakončit právě kontrola pravopisu. Kontrola pravopisu není nic jiného, než že Word prověřuje slova v dokumentu a porovnává je se slovy, která má předepsána jako správná. Samozřejmě to funguje u běžně používaných slov, ale může se stát, že jako chybné slovo označí Word i odborný nebo méně používaný výraz. Pak je na vás, abyste rozhodli, zda se skutečně jedná o chybu, nebo zda je výraz správný Průběžná kontrola pravopisu a gramatiky Kontrola pravopisu probíhá vlastně průběžně. Jakmile začnete psát nový text, je okamžitě překontrolován. Nejprve zapracuje funkce automatických oprav, která může slovo opravit: napište například dens a výraz se bez vašeho zásahu změní na dnes. Slova, se kterými si Word neví rady (nemá je mezi správnými slovy), označí červenou vlnovkou. Klepnete-li pravým tlačítkem myši na označené slovo, objeví se nabídka návrhů správných tvarů (podobných původnímu slovu) a příkazů pro zpracování tohoto slova. Podobně se kontroluje gramatika. Potenciální chyby jsou označeny modrou vlnovkou a opět si můžete po klepnutí pravým tlačítkem myši přečíst, o jaký problém by se mohlo jednat. 46 Word 2013 podrobný průvodce

47 Obrázek 3.11: Průběžná kontrola pravopisu a nabídnuté opravy Nabízené příkazy a možnosti jsou prakticky stejné jako u ruční kontroly pravopisu v dialogovém okně Pravopis Manuální spuštění kontroly pravopisu Máte-li kontrolu pravopisu vypnutou, můžete ji spustit ručně tlačítkem Pravopis a gramatika na kartě Revize nebo klávesou F7. Kontrola začne od místa, kde byl před spuštěním této akce umístěn kurzor. Nalezne-li Word slovo, které nepovažuje za správné, zobrazí podokno. Než bude pokračovat v kontrole pravopisu, čeká Word na vaše vyjádření. z Klepněte na jeden z návrhů, který nahradí původní slovo, a stiskněte tlačítko Zaměnit. z Chcete-li všechny další výskyty tohoto slova nahradit uvedeným výrazem, stiskněte tlačítko Zaměňovat. z Nenabídne-li Word vyhovující náhradu, přepište slovo přímo v okně s textem a stiskněte tlačítko Zaměnit. z Vyberte příkaz Přeskočit, který zajistí, že kontrola pravopisu bude pokračovat dále, aniž by se provedla záměna slova. z Vyberte příkaz Přeskakovat, pomocí něhož se toto slovo již bude považovat stále za správné (při tomto spuštění Wordu). z Kontrolu pravopisu lze přerušit zavřením podokna. Ve stavovém řádku zjistíte podle symbolu, zda dokument obsahuje pravopisné chyby (symbol ) či nikoliv (symbol ) Kontrola jazyka Kontrola pravopisu je úzce svázána s jazykem, jímž je dokument napsán. Word běžně jazyk rozpozná, avšak někdy je třeba jeho nastavení zkontrolovat, případně upravit. V jednom dokumentu můžete mít třeba část psanou česky a část anglicky. Neurčil-li Word správně jazyk, můžete ho nastavit ručně. 1. Označte část dokumentu, které chcete přidělit jazyk. 2. Na kartě Revize klepněte na tlačítko Jazyk a vyberte Nastavit jazyk kontroly pravopisu. Úpravy dokumentu 47

48 Obrázek 3.12: Kontrola pravopisu v dokumentu 3. Vyberte jazyk a označte ho klepnutím myši. 4. Stiskněte tlačítko OK. Obrázek 3.13: Nastavení jazyka dokumentu Vyjmutí textu z kontroly pravopisu Používáte-li v části dokumentu zkratky nebo odborné výrazy, můžete tuto část dokumentu označit tak, aby se v ní neprováděla kontrola pravopisu. 1. Označte část dokumentu, v níž nechcete kontrolovat pravopis. 2. Na kartě Revize klepněte na tlačítko Jazyk a vyberte Nastavit jazyk kontroly pravopisu. 3. Označte volbu Neprovádět kontrolu pravopisu ani gramatiky. 4. Stiskněte tlačítko OK Nastavení možností pro kontrolu pravopisu Kontrolu pravopisu je možné ovlivnit sadou parametrů. Ty se nacházejí v dialogovém okně Možnosti aplikace Word. 48 Word 2013 podrobný průvodce

49 1. Zadejte příkaz Soubor/Možnosti. 2. Přejděte na kartu Kontrola pravopisu a mluvnice. 3. Volba Kontrolovat pravopis při psaní zapne nebo vypne kontrolu pravopisu při psaní dokumentu. 4. Volbou S pravopisem kontrolovat i gramatiku a Označovat gramatické chyby při psaní se kromě pravopisných chyb budou modrou vlnovkou znázorňovat i gramatické chyby. Volby pro kontrolu gramatiky jsou přístupné pouze pro některé jazyky. 5. Vyberete-li volbu Navrhovat jenom z hlavního slovníku, nebudou se slova kontrolovat z uživatelských slovníků, ale pouze z hlavního slovníku. 6. V dokumentu se mohou vyskytovat zkratky, které jsou psané velkými písmeny. Protože zkratky neodpovídají žádným slovům, je vhodné je z kontroly pravopisu vyloučit, což zajistíte zaškrtnutím volby Přeskakovat slova VELKÝMI PÍSMENY. 7. Podobně jako v předcházejícím případě nebudou mezi slovy pravděpodobně ani slova obsahující číslice, nicméně budou napsány správně. Proto je také vhodné je z kontroly pravopisu vyloučit, zvláště používáte-li technicky zaměřený dokument. Použijte volbu Přeskakovat slova obsahující číslice. 8. Ani internetové adresy neodpovídají běžným slovům, a proto by byly při kontrole pravopisu označeny. Internetové adresy a odkazy na soubory vyloučíte z kontroly pravopisu zaškrtnutím volby Přeskakovat internetové adresy a adresy souborů. 9. Na závěr stiskněte tlačítko OK. Obrázek 3.14: Dialogové okno s parametry pro nastavení kontroly pravopisu Vyhledání synonym Časté opakování stejných slov v dokumentu není příliš vhodné, a proto Word nabízí funkci vyhledávání synonym, tedy slov stejného významu. Nejrychlejší způsob, jak s touto funkcí pracovat, představuje použití pravého tlačítka myši. 1. Klepněte pravým tlačítkem myši na slovo, ke kterému chcete vyhledat synonyma. 2. Klepněte na Synonyma. Objeví se seznam synonym. 3. Jestliže chcete některé z nich použít místo původního slova, klepněte na něj. Úpravy dokumentu 49

50 Obrázek 3.15: Vyhledání synonyma pro označené slovo 3.4 Vyhledávání a nahrazování Funkce vyhledávání a nahrazování najde v dokumentu určitý text, případně ho nahradí jiným textem. Můžete tak zaměnit v celém dokumentu určité slovo jiným nebo si vybrat, které záměny se provedou a které ne. Funkci vyhledávání a nahrazování ale můžete použít nejen pro text dokumentu, ale i pro jeho formát. Můžete tak vyřešit například situaci, kdy v celém dokumentu chcete vybrané nebo všechny odstavce formátované stylem Nadpis 3 formátovat stylem Nadpis 4. Kromě textu a formátu lze pomocí této funkce vyhledat také speciální znaky, například formátovací značky. Vyhledávání by sice mohlo být zařazeno spíše do kapitoly o přesouvání kurzoru, protože se vlastně kurzor přesouvá na určité slovo nebo na výraz, které chcete vyhledat. Je však vlastně i první fází nahrazování, kde se požadované slovo nejprve vyhledá a pak se nahradí jiným Vyhledávání textu Vyhledávání textu není nic jiného než nalezení skupiny znaků, kterou zadáte do dialogového okna. Hodí se spíše v dlouhých dokumentech, kde by nalistování stránky s hledaným výrazem trvalo dlouho. Ve Wordu existují dva základní postupy pro vyhledávání textu. 1. Označte v dokumentu slovo nebo text, jehož všechny výskyty chcete vyhledat. Obrázek 3.16: Označení všech výskytů zadaného textu v dokumentu 50 Word 2013 podrobný průvodce

51 2. Klepněte na tlačítko Najít na kartě Domů. Pokud jste žádné slovo neoznačili, můžete ho nyní zadat v podokně Navigace. 3. V dokumentu se označí všechny nalezené výskyty slova. V podokně Navigace je rovněž zobrazen seznam výskytů a klepnete-li zde na něj, přejdete i v dokumentu na vybraný výskyt. Druhou možností je využití dialogového okna. 1. Klepněte na šipku v tlačítku Najít na kartě Domů a pak vyberte příkaz Rozšířené hledání. 2. Napište výraz, který chcete vyhledat, do okna Najít. Pozor na tvary slov: chcete-li vyhledat nejen slovo řeka, ale i jeho tvary, napište jen řek. Pokud víte, jak jsou uvedena malá a velká písmena a záleží na nich, napište znaky správně i malými a velkými písmeny. Pokud na tom nezáleží, můžete klidně vše napsat písmeny malými. 3. Chcete-li vyhledat pouze ty výrazy, kde přesně odpovídají malá a velká písmena, stiskněte tlačítko Více a zaškrtněte volbu Rozlišovat malá a velká písmena. 4. Stiskněte tlačítko Najít další. 5. Word zahájí vyhledávání a najde-li nějaký výskyt zadané skupiny znaků, označí ho kurzorem a čeká na vaše vyjádření. Nyní jste buď již spokojeni a můžete dialogové okno zavřít tlačítkem Storno, nebo pokračovat ve vyhledávání dalšího výskytu tlačítkem Najít další. Obrázek 3.17: Vyhledávání v dialogovém okně Nahrazování textu Tato funkce je rozšířením vyhledávání textu o další krok, kdy se nalezený výraz nahradí jiným. Můžete přitom rozlišovat každý případ zvlášť a rozhodnout, zda se má záměna provést nebo ne, nebo můžete nahradit všechny výskyty daného textu najednou. Obrázek 3.18: Nahrazování pomocí dialogového okna 1. Klepněte na kartě Domů na tlačítko Nahradit. 2. Napište výraz, který chcete případně nahradit, do okna Najít. Respektujte stejná pravidla jako u vyhledávání. Úpravy dokumentu 51

52 3. Napište výraz, který chcete použít místo výrazu v okně Najít, do okna Nahradit čím. 4. Stiskněte tlačítko Najít další. Word zahájí vyhledávání a najde-li nějaký výskyt zadané skupiny znaků, označí ho a čeká na vaše vyjádření. 5. Chcete-li provést záměnu slov, stiskněte tlačítko Nahradit. Chcete-li najít další výskyt hledaného výrazu bez náhrady, stiskněte tlačítko Najít další. 6. Jste-li si jisti, že chcete bez dalšího dotazování nahradit všechny výskyty slova výrazem uvedeným v okně Nahradit čím, stiskněte tlačítko Nahradit vše Vyhledávání a nahrazování formátu Pomocí vyhledávání formátu můžete v dokumentu najít: z text s určitými vlastnostmi, například tučný text, červený text, text o velikosti 15 bodů apod., z text, který je odsazený, nebo text zarovnaný k pravému okraji, z text napsaný určitým jazykem, z text formátovaný určitým stylem. Postup je podobný jako při vyhledávání a nahrazování textu. 1. Klepněte na kartě Domů na tlačítko Nahradit. 2. Klepněte v okně Najít. 3. Stiskněte tlačítko Formát (není-li zobrazeno, klepněte na Více). 4. Z nabídky zvolte, jaký formát chcete vyhledávat. Objeví se dialogové okno, které znáte z nastavení tohoto formátu pro vybraný text, například v případě, že budete vyhledávat tučné písmo, objeví se dialogové okno Písmo. 5. Nastavte formát, jenž chcete vyhledat, a stiskněte tlačítko OK. 6. Postupujte stejně v okně Nahradit čím v případě, kdy chcete nalezený formát nahradit jiným formátem. 7. Dokončete vyhledávání nebo nahrazování stejně jako u textu. Obrázek 3.19: Vyhledávání a nahrazování formátu je označeno pod textovým oknem Najít, resp. Nahradit čím 52 Word 2013 podrobný průvodce

53 Vyhledávání a nahrazování textu je možné kombinovat s vyhledáváním a nahrazováním formátu. Lze tak například vyhledat text šampaňské, avšak pouze v případě, že je napsán kurzívou. 3.5 Dělení slov V této části se budeme zabývat problematikou dělení slov. Uvedeme si faktory, které mohou ovlivnit rozhodování, zda dělit nebo nedělit. Zpravidla se slova nemusí dělit, je-li text zarovnaný doleva, protože při tomto způsobu zarovnání se předpokládá, že text bude u pravého okraje zubatý. Jakmile změníte zarovnání na oboustranné (do bloku), bude text zarovnaný u obou okrajů, čehož Word docílí zvětšením mezer mezi slovy. Jak vidíte na následujícím obrázku, někdy se může stát, že prázdného prostoru v textu je příliš mnoho, což nepůsobí dobře. K tomuto stavu dochází především tehdy, je-li text úzký (buď je nastavena malá šířka stránky, nebo píšete text ve sloupcích). Obrázek 3.20: Nevzhledné řeky příliš velké mezery mezi slovy jsou vidět zvláště u prvního odstavce v prvním sloupci Slova můžete dělit automaticky nebo ručně. Automatické dělení znamená, že se budou slova dělit bez vašeho zásahu podle vámi nastavených parametrů. Ruční dělení slov můžete spustit pro celý dokument nebo jen pro jeho část. Každé slovo, které se má dělit, budete potvrzovat, zda se dělí ve správném místě Automatické dělení slov Automatické dělení slov rozdělí slova v dokumentu automaticky podle předem zadaných parametrů. Ve vybraných odstavcích můžete dělení slov zabránit. 1. Označte odstavce, ve kterých nechcete dělit slova. 2. Na kartě Domů klepněte na tlačítko v sekci Odstavec. 3. Přejděte na kartu Tok textu. 4. Zaškrtněte volbu Nedělit slova. 5. Stiskněte tlačítko OK. Předtím, než nastavíte automatické dělení slov, ještě zkontrolujte nastavené parametry. 1. Přejděte na kartu Rozložení stránky. 2. Stiskněte tlačítko Dělení slov. 3. Vyberte Možnosti dělení slov. 4. Často je vhodné vyjmout z dělení slov zkratky, které bývají obvykle napsány velkými písmeny. Zrušte v tomto případě zaškrtnutí volby Dělit slova psaná VELKÝMI PÍSMENY. Úpravy dokumentu 53

54 5. Volba Šířka oblasti pro dělení slov určuje velikost oblasti u pravého okraje stránky, kde se začne zjišťovat, zda se dané slovo bude dělit. Zmenšením této oblasti se pravděpodobně rozdělí více slov, větší oblast znamená méně rozdělených slov, avšak větší nebezpečí větších mezislovních mezer. 6. Volbou Max. dělených řádků za sebou určíte, v kolika po sobě jdoucích řádcích může být slovo rozděleno. Jako pravidlo bývá uváděno, že by se neměla dělit slova ve více než třech řádcích po sobě. 7. Vlastní nastavení automatického dělení nastavíte zaškrtnutím volby Automaticky dělit slova. 8. Potvrďte akci tlačítkem OK. Kdyby se některé slovo nerozdělilo správně, nebo pokud požadujete jeho rozdělení v jiném místě, přejděte Obrázek 3.21: Nastavení dělení slov na požadované místo a stiskněte klávesy Ctrl+. Automatické dělení slov zapnete nejrychleji tak, že na kartě Rozložení stránky stisknete tlačítko Dělení slov a vyberete Automaticky Ruční dělení slov Ruční dělení slov znamená, že v určeném dokumentu začne Word procházet text, a pokud by se mělo podle nastavených pravidel (viz Automatické dělení slov) slovo rozdělit, zobrazí dialogové okno s nabídkou pro rozdělení. V něm musíte reagovat, zda a jak se má slovo rozdělit. 1. Přejděte na začátek dokumentu, resp. na místo, odkud chcete spustit dělení slov. 2. Přejděte na kartu Rozložení stránky. 3. Klepněte na tlačítko Dělení slov. 4. Vyberte příkaz Ručně. Word začne prohledávat text a narazí-li na situaci, kde by mělo dojít k rozdělení slova, zobrazí dialogové okno. 5. Stisknete-li tlačítko Ano, slovo se rozdělí podle nabídky v dialogovém okně. Vyberete-li Ne, slovo se nerozdělí. Chcete-li slovo rozdělit na jiném místě, přesuňte pomocí kurzorových kláves dělicí znak na jiné místo a pak stiskněte Ano. 6. Word pokračuje v kontrole dokumentu. Obrázek 3.22: Ruční dělení slov v dokumentu 54 Word 2013 podrobný průvodce

55 4. Formátování textu a odstavců Začínáte psát na počítači nový dokument. Jakmile vložíte prvních pár písmen, můžete si všimnout, že Word sám od sebe zvolí k psaní určitý vzhled písma. Jedná se o písmo, které je k psaní běžného textu vhodné. Dokončete první odstavec, napište druhý a třetí a uvidíte, že i jednotlivé odstavce se samy zarovnají, řádkování je nastavené tak, aby řádky nebyly ani daleko od sebe, ani příliš blízko. Prostě vše je připraveno tak, abyste nemuseli do vzhledu textu zasahovat a mohli se zabývat jen vlastním obsahem. Nicméně psát vždy stejným písmem v podstatě ani nejde. Podívejte se na obrázek a hned uvidíte, že se vzhledem textu je potřeba něco udělat. Obrázek 4.1: Neformátovaný dokument, s nímž budeme v této kapitole pracovat V dokumentu, který vidíte na obrázku 4.1, (a v řadě dalších dokumentů) uvidíte, že obsahují nadpisy, číslované seznamy, poznámky a další typy odstavců. V této knize je struktura textu pevně daná najdete zde kupříkladu několik úrovní nadpisů a na první pohled je zřejmé, že jejich vzhled je jiný než třeba tento text. Zvýraznění textu se pak používá pro text, který je důležitý, který musí zaujmout na první pohled. Všimněte si, kolik textů různého vzhledu se vyskytuje třeba v novinách. Je tedy zřejmé, že bez znalostí, jak změnit vzhled textu, se neobejdete, pokud chcete, aby vaše dokumenty vypadaly profesionálně. Změně vzhledu textu, ať se již jedná o velikost písma nebo třeba vzdálenost řádků od sebe, ať měníte vzhled jediného písmena nebo třeba celého dokumentu najednou, budeme říkat formátování dokumentu. Formátování textu a odstavců 55

56 Úkolem této kapitoly je seznámit se s tím, jak můžete ve Wordu měnit vzhled textu, aby bylo na první pohled jasné, co je běžný text, co je nadpis, který text je důležitý. 4.1 Jak se ve Wordu mění vzhled textu? Příležitostí k formátování je ve Wordu celá řada. Existuje množství způsobů, jak měnit vzhled textu, formátovat můžete celý dokument (třeba jedním příkazem změníte velikost písma celého dokumentu), upravit lze ale také třeba formát jen jediného písmene. Změnit můžete typ písma, jeho velikost, odstavec textu můžete odsadit, změnit jeho řádkování, textu můžete přiřadit množství různých formátovacích efektů. z Některé formáty se vztahují k libovolné části textu, k jednomu písmenu, jednomu slovu či libovolnému vybranému bloku textu. z Některé formáty se dají aplikovat pouze na celý odstavec nebo několik odstavců. Například zarovnání odstavce nebo řádkování se vztahuje vždy k celému odstavci. Abyste se v této plejádě variant neztratili, pokusíme se předtím, než se seznámíte s konkrétními vlastnostmi a efekty, shrnout praktické obecné postupy formátování dokumentu ve Wordu Odstavec a jeho význam při formátování Text dokumentu je na základní úrovni rozdělen do odstavců. Prvním a základním úkolem formátování je tedy odlišit různé typy odstavců. Většinu dokumentu bude tvořit běžný, normální text, jako je například tento odstavec. V řadě dokumentů najdete skupinu odstavců, které člení dokument do menších celků, jimž se říká kapitoly. Každá kapitola pak začíná speciálním odstavcem textu nadpisem. V této knize je dokonce každá kapitola členěna ještě do menších částí, které opět začínají nadpisem. Nadpis nižší úrovně je napsán menším písmem než nadpis kapitoly. Je to tedy opět jiný vzhled textu. Nejen nadpisy představují odstavce s odlišným vzhledem textu. Další příklady vidíte na obrázku 4.2. Je zde odstavec, který je jednou položkou seznamu s odrážkami (černými značkami před odstavcem), představující výčet určitých možností, jsou zde číslované seznamy, jiný speciální vzhled má odstavec s poznámkou. Obrázek 4.2: Zformátovaný dokument Tři základní techniky formátování V této části si představíme tři základní techniky formátování dokumentu. Jedná se o formátování pomocí stylu odstavce, ruční formátování libovolné vybrané části textu a ruční formátování odstavce. 56 Word 2013 podrobný průvodce

57 Abyste nemuseli upravovat vzhled těchto speciálních odstavců ručně, máte ve Wordu k dispozici předem definované vzhledy pro nejčastěji používané typy odstavců. Tyto předem definované vzhledy se nazývají styly odstavce. z Formátování pomocí stylů odstavce. Styl odstavce je tedy předem definovaný vzhled odstavce, který můžete rychle nastavit u zvoleného odstavce textu. Přiřadíte-li například nějakému odstavci styl Nadpis, změní se jeho vzhled tak, jak se určeno ve stylu Nadpis (text tedy bude větší, silnější, více odsazený od následujícího odstavce apod.). Uvědomte si také, že i běžný text odstavce má svůj styl odstavce, právě proto, že je nejpoužívanějším vzhledem celého dokumentu. Tento styl odstavce se jmenuje Normální. z Ruční formátování textu. Kromě těchto typizovaných odstavců budete ale chtít také odlišit třeba jen jedno slovo v odstavci. Například z obrázku 4.3 je zřejmé, jak a proč jsou zvýrazněna určitá slova. Obrázek 4.3: Upravený formát jednotlivých slov (text zvýrazněný tučným písmem) Zvýraznění slov, které vidíte na obrázku, nedosáhnete pomocí stylu odstavce. Formát musíte přiřadit ručně. Označíte si příslušný text a pak změníte jeho vzhled. Je třeba připomenout, že takto ručně můžete formátovat jakýkoliv odstavec, tedy nejen odstavec s normálním stylem, ale třeba i nadpis nebo seznam s odrážkami, jak je vidět na následujícím obrázku 4.4. Zvýraznění textu zde není dosaženo tučným písmem, ale písmem skloněným. Obrázek 4.4: Upravený formát jednotlivých slov (text zvýrazněný skloněným písmem, kurzívou) z Ruční formátování odstavce. Právě jsme uvedli, že prakticky jakoukoliv část textu (jedno písmeno, část slova, jedno slovo či více slov) můžete upravovat samostatně, nezávisle na ostatním textu. Jsou však vlastnosti, které nelze aplikovat na jedno písmeno nebo jedno slovo. Například odsazení odstavce, tedy velikost mezery, která bude mezi tímto a předcházejícím odstavcem, je vlastnost, která nemá význam u jednoho slova, ale pouze a jen u odstavce textu. Další takovou vlastností je třeba řádkování. Možná vás napadne, že tyto vlastnosti lze přece přiřadit stylem odstavce. Ale co když takový styl není definován a zvětšit mezeru mezi dvěma odstavci potřebujete v dokumentu jen na jednom místě? Pak můžete změnit vlastnosti jednoho odstavce ručně Typický postup formátování dokumentu Právě jste si přečetli, jaké jsou možnosti pro změnu vzhledu dokumentu: z Odstavce, které mají jiný význam než normální text, se zformátují pomocí stylu odstavce. z Jednotlivá slova, písmena či slovní spojení zformátujete ručním nastavením vlastností písma. z Některé vlastnosti textu mají význam pouze a právě jen pro celý odstavec. Potřebujete-li odlišit vzhled odstavce a nejedná se o takový odstavec, pro který by byl definovaný styl odstavce, nastavíte vzhled odstavce ručně. Formátování textu a odstavců 57

58 Obdobný bývá i postup při formátování dokumentu, tedy při úpravách jeho vzhledu. Vzhled dokumentu se může měnit až po napsání veškerého textu, nebo již během psaní. Ukážeme si konkrétní postup. 1. Vytvořte dokument a zatím ho ponechte nezformátovaný. Pište tedy stylem odstavce Normální, tedy normálním písmem, dokud nenapíšete celý dokument. Obrázek 4.5: Výchozí dokument pro formátování vše je dosud psané stylem odstavce Normální 2. Upravte vzhled nadpisů, seznamů či dalších odstavců, pro které jsou definovány styly odstavce. Úprava se provádí přiřazením příslušného stylu odstavce. Obrázek 4.6: První odstavec má nyní styl Nadpis 1, v seznamu jsme použili styl Odstavec se seznamem 3. Potřebujete-li změnit ještě vzhled dalších částí textu, a to jak u normálního textu, tak u odstavců formátovaných nějakým jiným stylem odstavce, použijte ruční nastavení vzhledu textu (formátování textu). Tento postup se používá hlavně pro zvýraznění nějakého konkrétního slova nebo slovního spojení. Obrázek 4.7: Ve druhém odstavci jsou zvýrazněná slova pohybu molekul, v posledním je zformátován odkaz na internetovou adresu 4. Nacházejí-li se v dokumentu odstavce, které mají mít nějaký speciální vzhled oproti odstavcům, jimž jste přiřadili vzhled pomocí nějakého stylu odstavce, resp. oproti odstavci s normálním textem, nastavte vlastnosti odstavce ručně. Konkrétně se může jednat o způsob zarovnání odstavce (doleva, doprostřed apod.), změnu řádkování odstavce nebo nastavení mezery mezi tím- 58 Word 2013 podrobný průvodce

59 to a následujícím či předcházejícím odstavcem. Tuto vlastnost můžete s úspěchem využít pro orámování či podbarvení odstavce. Obrázek 4.8: Podbarvený odstavec je současně zarovnaný doprostřed Samozřejmě není třeba dodržovat přesně toto pořadí, nicméně protože odpovídá postupu od zásadních po detailní změny, můžeme ho jen doporučit. 4.2 Změna vzhledu písma V předcházející části jsme probrali celkový pohled na to, jak měnit vzhled dokumentu a jeho částí. Nyní začneme probírat jednotlivé vlastnosti podrobně. Ukážeme si, jak můžete ručně nastavit vlastnosti textu u libovolné části dokumentu. Popis uvedený v této části tedy rozvádí popis kroku 3 v předchozí podkapitole. Při nastavení vzhledu písma si vždy uvědomte, že se jedná o přidanou vlastnost nebo změnu vzhledem k tomu, co je textu dáno stylem odstavce. Je-li podle stylu odstavce písmo velké 10 bodů a chcete-li, aby jedno slovo bylo větší, musíte písmo zvětšit. Je-li písmo normální a chcete, aby bylo výraznější, nastavte u tohoto textu vlastnost tučný Možnosti změny vzhledu textu Word umožňuje měnit tyto vlastnosti písma: z typ písma (font), z velikost písma, z podtržení písma, z tučné písmo, kurzívu, z barvu písma, z proložení textu, z kapitálky a pouze velká písmena, z indexy zvýšené nebo snížené písmo, z text může být také neviditelný, skrytý. Dále je možné nastavit řadu textových efektů, jako je obrys nebo výplň textu, stín a zrcadlový odraz. Lze také vytvořit prostorové efekty, takže text vypadá jako trojrozměrný Typ písma Podívejte se, jak může na počítači vypadat jedno písmeno. Zvolili jsme jako příklad písmeno A a vidíte, že jeho vzhled může být zcela různý. Píšete-li text rukou, můžete zvolit písmo tiskací nebo psací. Každý člověk má současně jiné písmo, svůj vlastní rukopis. Počítačové písmo je jednotné, protože počítač umožňuje podle předlohy psát písmena přesně stejná, jaká obsahuje tato předloha. Avšak neexistuje jen jedna předloha písma, je jich téměř neomezená řada. Formátování textu a odstavců 59

60 Obrázek 4.9: Různé typy písma (fonty) Definice typu písma Typ písma je skupina znaků tvořících abecedu s jednotným vzhledem. Elektronická předloha jednoho typu písma se nazývá font. Font je tedy definice, jak má vypadat písmeno a, písmeno b, číslice 1, středník, uvozovky a další speciální znaky, celkem tedy všechny znaky abecedy a další speciální znaky. Skupiny písem Na počítači získáte při instalaci celou řadu typů písma a kdyby vám to nestačilo, můžete si pořídit další. Jsou firmy, které si nechaly vytvořit speciální písmo pouze pro sebe a je součástí jejich firemního image. Protože různých písem je takové množství, člení se do skupin. Jedno z dělení typů písma je na proporcionální a neproporcionální. U proporcionálních fontů mají písmena různou šířku. Představiteli tohoto písma jsou například Times New Roman, Calibri či Arial. Neproporcionální fonty mají naopak všechna písmena stejně široká. Používají se v případě, nezáleží-li vám tolik na vzhledu a potřebujete mít na stránce přesný počet znaků (normostrana). V textu se pak často uplatní pro zápis počítačového kódu. Představitelem tohoto písma je například font Courier. Jak vidíte na obrázku 4.10, dva řádky popsané neproporcionálním písmem mají stejný počet znaků. Naopak dva řádky popsané proporcionálním písmem mohou mít různý počet znaků. Obrázek 4.10: Neproporcionální písmo (dole) má všechny znaky se stejnou šířkou Další možné členění písma je na patkové a bezpatkové. Patkové písmo má konce písmen zakončeny krátkou kolmicí, patkou. Všimněte si nožičky u písmene I, n, d a dalších, zakončené patkami. Nožičky těchto písmen napsaných bezpatkovým písmem, které je na obrázku vpravo, takové patky nemají. Obrázek 4.11: Patkové (vlevo) a bezpatkové písmo Kromě běžných typů písma najdete i obrázkové typy písma. Vyznačují se tím, že stisknete-li například klávesu A, objeví se obrázek. Příkladem takového písma je Wingdings a Webdings. Kdy lze takové písmo použít? Prohlédněte si opět obrázek, kde je symbol telefonu, obálky a informací. 60 Word 2013 podrobný průvodce

61 Kombinování různých písem v dokumentu Rozhodně nedoporučujeme bezmyšlenkovitě míchat mnoho různých typů písma. Ze začátku byste měli používat spíše jen jeden. Pak se naučíte respektovat pravidla, která při kombinování různých typů písma platí: z z z Obrázek 4.12: Praktická ukázka využití speciálních symbolů V zásadě by se neměla míchat dvě písma ze stejné skupiny. Pokud se rozhodnete kombinovat různé typy písma, mohou být například nadpisy bezpatkovým písmem a běžný text patkovým; v tomto případě by měly být všechny úrovně nadpisů stejným písmem. Neproporcionální písmo se používá pouze ve speciálních případech. Nabízené typy písma Typy písma, tedy fonty, jsou instalovány v systému Windows. Nejsou určené speciálně jen pro Word, ale pro všechny aplikace, které v systému Windows používáte, například pro Excel, PowerPoint a další. Nenajdete-li tedy mezi nimi typ písma, který požadujete, musíte si ho pořídit a nainstalovat. Obrázek 4.13: Dialogové okno pro změnu vlastností písma Formátování textu a odstavců 61

62 Změna typu písma pomocí dialogového okna Nyní se již podívejme na vlastní postup pro změnu typu písma. Typ písma můžete změnit v dialogovém okně Písmo. 1. Označte text, jehož typ chcete změnit. Pokud chcete nový text jiným písmem teprve psát, přesuňte kurzor na místo, od něhož chcete typ písma změnit. 2. Na kartě Domů klepněte na tlačítko, objeví se dialogové okno Písmo. Můžete také stisknout klávesovou zkratku Ctrl+D. 3. Prověřte, zda je v popředí karta Písmo. Pokud ne, klepněte na ni. 4. V seznamu Písmo označte typ písma, který chcete použít. 5. Ukázka označeného písma se objeví v okně Náhled. Můžete tedy posoudit, zda jste si vybrali takový typ písma, který se vám hodí. 6. Jste-li s výběrem spokojeni, stiskněte tlačítko OK. Pokud jste před výběrem typu písma označili nějaký text, změní se typ písma u tohoto označeného textu. Jestliže nebyl žádný text označen, můžete nyní napsat text, který má být jiným písmem. Jak vrátíte zpět původní typ písma? Přejděte k části Odstranění dodatečně nastavených vlastností textu o pár stránek dále a přečtěte si, jak docílit toho, abyste opět psali takovým typem písma, které jste používali před provedenou změnou. Změna typu písma pomocí tlačítka Rychlejší postup než pomocí dialogového okna Písmo umožňuje tlačítko Písmo. Toto tlačítko je standardně k dispozici na pásu karet Domů. Tlačítko Písmo má podobu seznamu, kde je uveden právě nastavený typ písma. V seznamu jsou všechna písma, která můžete použít. Postup se příliš neliší od použití dialogového okna. 1. Označte text, jehož písmo chcete změnit, nebo přesuňte kurzor na místo, od kterého chcete psát jiným typem písma. 2. Klepněte na šipku v tlačítku Písmo (viz obrázek 4.14). 3. V seznamu tlačítka Písmo klepněte na typ písma, který chcete použít Velikost písma Další důležitou vlastností písma je jeho velikost. Velikost se v textových editorech neudává v milimetrech nebo centimetrech, ale v tzv. bodech. Rychle si však zvyknete i na tuto měrnou jednotku, kde základní velikosti písma budete volit v celých bodech (přestože Word umožňuje nastavit velikost písma s přesností na půl bodu). Pro vaši orientaci a možnost přepočtu na milimetry uvádíme, že jeden bod představuje 0,376 mm. Obrázek 4.14: Ukázka různých typů písma ve Wordu Normální text bude mít velikost 10 nebo 11 bodů. Menší text se používá spíše výjimečně, například pro poznámky, popisky obrázků nebo třeba v tabulkách. Větší velikost písma se používá u nadpisů, které mají podle své důležitosti písmo velikosti 12, 14, maximálně 18 bodů. Opět platí, že větší písmo se běžně nepoužívá, i když najde uplatnění třeba při vytváření plakátů. Podobně jako u výběru typu písma můžete i při nastavení velikosti písma použít dialogové okno nebo tlačítko. 1. Označte text, jehož velikost chcete změnit. Pokud chcete nastavit velikost písma pro text, který teprve budete psát, přesuňte kurzor na místo, od něhož se má změna uplatnit. 62 Word 2013 podrobný průvodce

63 Obrázek 4.15: Využití velkého písma pro návrh plakátu 2. Na kartě Domů klepněte na tlačítko, objeví se dialogové okno Písmo. Můžete také stisknout klávesovou zkratku Ctrl+D. 3. Prověřte, zda je v popředí karta Písmo. Pokud ne, klepněte na ni. 4. V seznamu Velikost označte velikost, kterou chcete použít. 5. Ukázka písma se zvolenou velikostí se objeví v okně Náhled. Můžete tedy posoudit, zda bude takto velké písmo vyhovovat. 6. Potvrďte volbu tlačítkem OK. Budete-li chtít použít rychlejší variantu pomocí tlačítka, postupujte takto: 1. Označte text nebo přesuňte kurzor na místo, od kterého chcete psát písmem jiné velikosti. 2. Klepněte na šipku v tlačítku Velikost písma. Nachází se na kartě Domů. 3. V seznamu tlačítka Velikost písma klepněte na tu velikost, kterou chcete pro daný text použít. Obrázek 4.16: Tlačítko pro změnu velikosti písma Potřebujete-li nastavit velikost, která není v seznamu, napište ji přímo do políčka Velikost písma a stiskněte Enter. Použít můžete i půlbody, například napiště 10, Podtržené písmo Dalším způsobem, jímž můžete upoutat pozornost na nějaký text, je podtržení. Word nabízí několik způsobů podtržení: z podtržení jednoduché (jednoduchou souvislou čárou), z podtržení dvojité, z podtržení pouze slov, tzv. účetní (jednoduchou čárou, ovšem bez mezer), z podtržení tlustou čárou, z podtržení čárkované, z podtržení tečka tečka čárka, z podtržení vlnovkou, jednoduchou nebo dvojitou. Kromě způsobu podtržení lze nastavit i jeho barvu. Opět platí, že základní způsob podtrhávání textu nabízí dialogové okno Písmo, kde máte k dispozici všechny možnosti podtržení. 1. Označte text, který požadujete podtrhnout. Pokud chcete teprve začít psát podtržený text, přesuňte kurzor na příslušné místo. 2. Na kartě Domů klepněte na tlačítko, objeví se dialogové okno Písmo. Můžete také stisknout klávesovou zkratku Ctrl+D. 3. Prověřte, zda je v popředí karta Písmo. Pokud ne, klepněte na ni. Formátování textu a odstavců 63 ALFA BIO s.r.o.» Kremnicka 71, Banska Bystrica,

64 4. Rozevřete seznam Styl podtržení. 5. Vyberte požadovaný typ podtržení. 6. V seznamu Barva podtržení si vyberte i barvu. 7. Ukázka podtrženého písma se objeví v okně Náhled. 8. Potvrďte volbu tlačítkem OK. Chcete-li podtržení odstranit, označte příslušný text a v dialogovém okně Písmo ve volbě Podtržení vyberte (žádné). Stejně jako u nastavení vlastností písma můžete i u podtržení použít rychlejší postup pomocí tlačítka, resp. pomocí klávesnice. 1. Označte text nebo přesuňte kurzor na místo, od kterého chcete psát podtrženým písmem. 2. Klepněte na tlačítko Podtržení nebo stiskněte klávesovou zkratku Ctrl+U. Tím nastavíte jednoduché podtržení, resp. podtržení, které jste aplikovali naposledy. Klepnete-li na šipku v tlačítku, rozvine se seznam způsobů podtržení, ze kterého si můžete zvolit to, jež potřebujete aplikovat Tučné písmo a kurzíva Pravděpodobně nejběžnějším způsobem, jak zdůraznit nějaký text, je použití tučného písma nebo kurzívy. Tyto vlastnosti se používají často u nadpisů, kde se občas vzájemně kombinují a vytvářejí tak tučnou kurzívu. Tučné písmo má vlastně stejný vzhled jako základní písmo, avšak tahy písma jsou silnější. Jako kurzíva se označuje skloněné písmo, tedy opět vypadá stejně jako základní varianta, ale písmo je nakloněné dopředu. Protože se jedná o často využívané vlastnosti písma, existují tři způsoby, jak změnit vzhled písma na tučné nebo na kurzívu: z pomocí dialogového okna, z pomocí tlačítek, z pomocí kláves. 1. Označte text, který máte v úmyslu psát tučně nebo kurzivou. Pokud chcete takový text teprve začít psát, přesuňte kurzor na příslušné místo. 2. Na kartě Domů klepněte v sekci Písmo na tlačítko. 3. Prověřte, zda je v popředí karta Písmo. Pokud ne, klepněte na ni. 4. Ve volbě Řez písma vyberte možnost tučné, kurzíva nebo tučná kurzíva a potvrďte volbu tlačítkem OK. Nebo klepněte na tlačítko Tučné nebo Kurzíva, případně postupně na obě tlačítka. Třetí možnost pak představuje stisknutí kláves Ctrl+B pro tučné písmo nebo Ctrl+I pro kurzívu. Opakováním nastavení tučného písma a kurzívy tyto vlastnosti odeberete a budete mít k dispozici opět normální písmo Barva písma Dostáváme se k možná trochu podceňovaným vlastnostem textu, kam patří i barva písma. Barevným písmem se někdy odlišují nadpisy, dokument bez barev si nedokážeme představit ani při jeho zveřejnění na internetu. Nicméně nejde jen o samotnou barvu písma, ale o kombinaci barvy písma s podkladem. Použijete-li tmavý podklad, je třeba upravit i barvu písma, třeba na bílou či žlutou. O nastavení barevného podkladu se můžete dočíst v kapitole o formátování odstavců. Barvu písma můžete opět nastavit v dialogovém okně nebo pomocí tlačítka. 1. Označte text, jehož barvu chcete změnit, nebo nastavte kurzor na místo, na kterém chcete psát text nově zvolené barvy. 2. Na kartě Domů klepněte v sekci Písmo na tlačítko. 64 Word 2013 podrobný průvodce

65 3. Prověřte, zda je v popředí karta Písmo. Pokud ne, klepněte na ni. Obrázek 4.17: Využití podbarvení textu 4. Vyberte barvu textu ve volbě Barva písma. 5. Potvrďte volbu tlačítkem OK. Barvu, která se aplikuje, vidíte v tlačítku Barva písma. Chcete-li tuto barvu použít pro nějaký text, stačí ho označit a klepnout přímo na tlačítko (mimo šipku v tomto tlačítku). K dispozici máte barvy dané zvoleným motivem, dále několik základních barev a po stisknutí Další barvy i kompletní paletu všech dostupných barev. Pokud však chcete pomocí tlačítka nastavit jinou barvu písma, klepněte na šipku v tomto tlačítku, čímž se rozevře seznam dostupných barev. Vyberte požadovanou barvu. Speciální barvou je Automatická barva. Její význam spočívá právě v psaní na barevný podklad. Na běžném bílém podkladě je text černý, avšak změníte-li podklad na černý, změní se barva písma automaticky na bílou. Obrázek 4.18: Tlačítko pro změnu barvy písma Proložení textu Proklad písma znamená vlastně zvětšení mezery mezi písmeny. Někdy se nesprávně mezi písmena vkládá mezera. Tento postup však rozhodně nedoporučujeme, protože pro takový text nemohou fungovat některé užitečné funkce Wordu. Obrázek 4.19: Zvýraznění textu pomocí prokladu Například při kontrole pravopisu by Word slovo, ve kterém je proklad nahrazen mezerami mezi písmeny, nerozpoznal jako slovo, ale jako nestandardní řetězec znaků. Nebo by takové slovo mohlo být nesmyslně rozděleno na konci řádku. Proložení textu nastavíte takto: 1. Označte slovo nebo slova, která chcete proložit, nebo přemístěte kurzor na místo, na kterém chcete začít psát proložený text. 2. Na kartě Domů v sekci Písmo klepněte na tlačítko. Formátování textu a odstavců 65

66 3. Klepněte na kartu Upřesnit. 4. Rozevřete seznam Mezery a klepněte na rozšířené. 5. V okně O kolik nastavte velikost mezery mezi písmeny. Dívejte se přitom na ukázku a kontrolujte, zda jsou mezery podle vašich požadavků. 6. Nakonec stiskněte tlačítko OK. Pomocí této volby můžete nastavit i zúžený text, kdy jsou vzdálenosti mezi písmeny menší než u normálního textu Změna dalších vlastností písma Word umožňuje nastavit i další vlastnosti textu: z přeškrtnuté písmo, z dvojitě přeškrtnuté písmo, z kapitálky, z horní a dolní index, z stínované písmo, z a další. Postup nastavení těchto vlastností se shoduje s nastavením ostatních vlastností pomocí dialogového okna Písmo, kde najdete volby pro příslušné vlastnosti ty pak stačí v dialogovém okně zaškrtnout. Ukážeme si praktické příklady použití těchto speciálních vlastností. Kapitálky jsou vlastně velká písmena. Ovšem skutečně velká písmena mají v kapitálkách normální velikost, malá písmena jsou napsána jako velká, mají ovšem menší velikost (asi 70 % velikosti velkých písmen). Kapitálky se často používají pro odlišení citací či jmen autorů nebo význačných osobností. Praktickou ukázku uplatnění kapitálek vidíte na obrázku Obrázek 4.20: Praktické využití kapitálek Indexy horní a dolní znáte hlavně z matematických výrazů, ale také třeba z chemických vzorců. Index je text, který je napsaný pod nebo nad úrovní běžného textu a je také menší než normální text. Budete-li chtít napsat třeba x na druhou, použijte horní index. Obrázek 4.21: Horní a dolní index Obrázek 4.22: Přeškrtnuté písmo 66 Word 2013 podrobný průvodce

67 U přeškrtnutého textu si můžeme ukázat jeden praktický příklad za všechny: může se v dokumentu objevit v případě, kdy chcete uvést mezi aktuálními věcmi i skutečnost, která již neexistuje Speciální textové efekty Vzhled textu můžete vylepšit i pomocí řady dalších efektů. Je to sice lákavé, ale doporučujeme tyto efekty nekombinovat a nepřehánět jejich užití. Na obrázku 4.23 vidíte, že kombinace přechodové barvy výplně písma, stínu a zrcadlového odrazu se dá použít opravdu jen jako ukázka. Nebudeme zde popisovat všechny speciální textové efekty, protože jich je celá řada a postup v dialogovém okně je poměrně intuitivní. Obrázek 4.23: Ukázka kombinace několika speciálních efektů (v praxi spíše využijte střídmější formátování a jen jeden speciální efekt) 1. Označte text, kterému chcete přiřadit speciální efekty. 2. Na kartě Domů klepněte v sekci Písmo na tlačítko. 3. Stiskněte tlačítko Textové efekty. 4. Pomocí dvou tlačítek s písmenem A určete, zda se chcete věnovat výplni a okrajům písmen (levé tlačítko) nebo textovým efektům (pravé tlačítko). Obrázek 4.24: Dialogové okno pro nastavení speciálních textových efektů 5. Pak nastavte parametry pro zvolený efekt. 6. Stiskněte tlačítko OK. 7. Prohlédněte si náhled jste-li spokojeni, stiskněte ještě jednou tlačítko OK, abyste zavřeli dialogové okno Písmo. Formátování textu a odstavců 67

68 Textové efekty lze nastavit jen u některých fontů. Není-li tlačítko Textové efekty v dialogovém okně Písmo viditelné, zkuste jiný typ písma Změna vlastností textu pro nový a pro existující text Zopakujme si, jaké jsou obecné postupy pro změnu vlastností písma. Vlastnosti písma můžete nastavit: z v již napsaném textu, kde změníte původní vlastnosti a nastavíte nové, z pro text, který budete nově psát. Dále je třeba prověřit, co se stane, přesunete-li kurzor do textu, kde jsou již některé vlastnosti nastaveny. A dá se vůbec nějak zjistit, jak bude vypadat písmeno, které se chystáte právě napsat? Jaká bude jeho velikost, jakým typem písma bude napsáno a jaké bude mít další vlastnosti? Představte si, že píšete nějaký text a jeden výraz v textu má být napsán tučným písmem; pokračovat pak chcete stejným písmem, jakým jste psali před změnou na tučné písmo. Jak nejlépe postupovat? (Jako ukázku použijeme obrázek 4.25.) Obrázek 4.25: Změny vlastností nově psaného textu 1. Napište text až po předložku na. 2. Nastavte tučné písmo (pro rychlejší postup použijte klávesovou zkratku Ctrl+B nebo tlačítko Tučné). 3. Napište text pohybu molekul, který má být tučný. 4. Zrušte psaní tučným písmem. Zrušení vlastnosti se provádí stejným postupem jako nastavení vlastnosti, opět tedy použijte klávesovou zkratku Ctrl+B nebo tlačítko Tučné. 5. Dokončete psaní textu, který již nebude tučný. Složitější situace nastane v případě, kdy daná vlastnost není přepínač, který má pouze dvě možnosti (písmo je tučné, nebo není tučné, je podtržené, nebo není podtržené apod.), ale vybíráte z více možností, například typ písma. Píšete tedy text nějakým patkovým písmem a potřebujete jedno slovo napsat písmem Script. Obrázek 4.26: Psaní nového textu s jinými vlastnostmi než předcházející text 1. Napište text až po slovo jako. 2. Nastavte písmo Brush Script, například pomocí tlačítka Písmo. 3. Napište text, který má být psacím písmem. 4. Nyní nemůžete zrušit písmo Brush Script jako v případě tučného písma, ale musíte přepnout zpět na původní písmo, nastavte ho tedy pomocí tlačítka Písmo. Chcete-li aplikovat nějakou vlastnost v již napsaném textu, stačí označit příslušnou pasáž a pomocí dialogového okna Písmo, tlačítek nebo klávesových zkratek požadovanou vlastnost nastavit. Jak je to ale v případě, kdy do již existujícího textu chcete vložit další text? Jakým písmem bude vložený text napsán? 68 Word 2013 podrobný průvodce

69 Ukážeme si příklad. Na obrázku 4.27 je text, do kterého potřebujete doplnit slovo atomových mezi slova součtem a hmotností. Obrázek 4.27: Jaký formát bude mít text doplněný do stávajícího textu? 1. Přemístěte kurzor mezi slova součtem a hmotností. Napište atomových. 2. Vidíte, že vložený text je také napsán kurzívou, přijal tedy vlastnosti okolního textu. 3. Přemístěte kurzor před slovo sůl, kde je normální text. 4. Napište slovo kuchyňská. Vidíte, že text je normální. Pokud byste tedy chtěli do tučného textu vložit normální text, museli byste po přesunutí kurzoru na příslušné místo například klávesovou zkratkou Ctrl+B tučné písmo vypnout a pak teprve vložit text. Z výše uvedených příkladů vyplývá, že vkládaný text bude mít stejné vlastnosti jako okolní text. Někdy však není zcela zřejmé, jaké vlastnosti má okolní text mít, resp. chcete vložit text na rozhraní dejme tomu tučného a normálního textu. Máte nějakou možnost, jak se orientovat, jak zjistit vlastnosti textu, který právě teď hodláte vložit? Nejlépe se můžete orientovat podle tlačítek v pásu karet. Pokusíme se nyní vložit slovo jeden mezi slova znamená a atom. Obrázek 4.28: Vlastnosti nového textu poznáte podle tlačítek v pásu karet 1. Přemístěte kurzor mezi slova znamená a atom. 2. Zjistěte, jaké písmo je nastavené. Chcete psát normálním textem, ale máte obavy, zda v tuto chvíli není nastavena kurzíva. Prohlédněte si tedy pás karet, kde vidíte, že tlačítko Kurzíva není aktivované. 3. Protože chcete psát normálním písmem, můžete rovnou napsat text jeden. Z pásu karet poznáte podle tlačítka Písmo, jaký typ písma je nastaven, z tlačítka Velikost i velikost textu. Další tři tlačítka Tučné, Kurzíva a Podtržení signalizují nastavení těchto vlastností v případě, že jsou stisknutá. Z panelu na obrázku 4.29 poznáte, že vložený text by byl Obrázek 4.29 Pokud byste nyní začali psát text, bude tučný a podtržený a že by se jednalo o písmo Times o velikosti 11 tučný a podtržený bodů. Formátování textu a odstavců 69

70 Odstranění dodatečně nastavených vlastností textu Vlastnosti textu, se kterými jste se seznámili v předcházející části, jste vždy doplňovali k určitému textu. Například normální text byl napsaný písmen Arial o velikosti 10 bodů. Pokud jste nastavili tučný text, změnilo se písmo na tučný Arial o velikosti 10 bodů. Normálním textem ale může být třeba nadpis, což je tučné písmo Arial o velikosti 16 bodů. Pokud jste tomuto textu přiřadili ještě kurzívu a 20bodovou velikost, jednalo se o tučné skloněné písmo Arial o velikosti 20 bodů. Výchozí stav textu (tedy v prvním případě Arial o velikosti 10 bodů a ve druhém případě tučný Arial o velikosti 16 bodů) je dán stylem odstavce. Vše, co jste doplnili (tučný text v prvním případě a kurzívu a 20bodovou velikost ve druhém případě), je k formátu danému stylem odstavce navíc. Všechny dodatečně nastavené vlastnosti můžete odstranit. Odstraníte-li je, zůstane text přesně takový, jaký je definován ve stylu odstavce. 1. Označte text. 2. Stiskněte klávesy Ctrl+Mezerník. Tím se odstraní všechny dodatečně nastavené vlastnosti textu. 4.3 Změna vzhledu odstavce Tak jako jste v celé předcházející části upravovali vlastnosti textu, najde se řada vlastností, jež se vztahují k odstavci. Připomeňme si tedy, co je to odstavec a jak ho ve Wordu poznáte. Odstavec je text, který se nachází mezi dvěma místy oddělenými klávesou Enter. Může to být jeden řádek nebo třeba i celá stránka nebo několik stránek textu, zpravidla se však jedná o několik řádků. Chcete-li vidět, jak je rozdělen váš dokument do odstavců, nastavte si zobrazení znaků pro konec odstavce. Klepněte na tlačítko Zobrazit vše, které najdete na kartě Domů v sekci Odstavec. Obrázek 4.30: Netisknutelné symboly Jaké vlastnosti se vztahují k textu a jaké je možné použít pouze na celý odstavec? Vyplývá to z jejich povahy: například je jasné, že tučně můžete napsat třeba jen jediné písmeno, není to tedy vlastnost odstavce, ale vlastnost textu. Naopak odsazení před následujícím odstavcem se týká vždy celého odstavce, protože odsazení jednoho slova od následujícího odstavce nedává smysl. Stejně tak to platí pro řádkování (těžko můžete změnit řádkování u jednoho písmene nebo slova). Na obrázku 4.30 je část dokumentu s podbarveným odstavcem, jehož vlastnosti se typicky v dokumentu nevyskytují, nemá tedy význam pro takový odstavec vytvářet samostatný styl odstavce. Protože se však vlastnosti v tomto odstavci liší od všech stylů odstavce, které máte k dispozici, musíte je nastavit ručně. Při ručním nastavení vlastností odstavce poznáte, jaké vlastnosti takový odstavec může mít: z zarovnání odstavce, z odsazení odstavce od předcházejícího nebo následujícího odstavce, z odsazení odstavce od levého nebo pravého okraje, z řádkování odstavce. 70 Word 2013 podrobný průvodce

71 Připomeneme-li si ještě obecný postup při vytváření dokumentu, který je popsán na úvodních stránkách této kapitoly, odpovídá tento výklad o ručním nastavení vlastností odstavce kroku 4 postupu uvedeného v části Typický postup formátování dokumentu. Nyní se tedy již dostáváme ke konkrétním vlastnostem odstavce a k postupům pro jejich nastavení Zarovnání odstavce V textových editorech rozeznáváme čtyři základní způsoby zarovnání odstavce: z doleva, z doprostřed, z doprava, z oboustranné (říká se mu též do bloku ). Nejčastěji používaným typem zarovnání odstavce je zarovnání doleva. Často se též můžete setkat s oboustranným zarovnáním. Text je tedy vyrovnán nejen u levého okraje, ale i u pravého. Má-li být text roztažen tak, aby byl zarovnán i u pravého okraje, je třeba upravit (zvětšit) mezery mezi slovy a roztáhnout text tak, aby vyšel právě přes celý řádek. To přináší jisté riziko. Roztažení textu může způsobit velké mezery mezi slovy. Pokud se tak náhodou stane u více řádků po sobě, může text působit nevzhledně. Řešení představuje dělení slov, protože tak se vejde na řádek ještě část slova, které by jinak bylo celé na dalším řádku, a mezery mezi slovy se tak zmenší. Riziko je největší, pracujete-li s textem rozděleným do sloupců nebo v tabulkách. Obrázek 4.31: V oboustranně zarovnaném textu mohou vzniknout nepřijatelné mezislovní mezery Na obrázku 4.31 vidíte ukázku, kdy v textu rozděleném do dvou sloupců vznikají v důsledku oboustranného zarovnání nevzhledné mezery. Je to vidět například v odstavci vpravo nahoře. Někdy se dokonce objevuje více takových mezer přímo pod sebou, čímž vznikají celé prázdné oblasti a tato situace vyžaduje řešení. To spočívá například v rozdělení některých slov. Zarovnání doprostřed se používá hlavně u nadpisů nebo u speciálního textu, třeba u plakátů či popisků obrázků. Zarovnání doprava se objevuje spíše zřídka. Jak změníte zarovnání odstavce? 1. Přemístěte kurzor do odstavce, jehož formát požadujete změnit. Označíte-li více odstavců, projeví se změna u všech označených odstavců. 2. Na kartě Domů klepněte v sekci Odstavec na tlačítko. 3. Prověřte, zda je v tomto dialogovém okně v popředí karta Odsazení a mezery. Pokud ne, klepněte na ni myší. 4. V seznamu Zarovnání vyberte příslušný způsob zarovnání. 5. Potvrďte vaši volbu tlačítkem OK. Protože zarovnání je běžně upravovaná vlastnost odstavce, existují pro její rychlejší nastavení tlačítka a klávesové zkratky. Formátování textu a odstavců 71

72 z Zarovnání vlevo nastavíte pomocí kláves Ctrl+L nebo pomocí tlačítka Zarovnat doleva. z Zarovnání vpravo nastavíte pomocí kláves Ctrl+R nebo pomocí tlačítka Zarovnat doprava. z Zarovnání doprostřed nastavíte pomocí kláves Ctrl+E nebo pomocí tlačítka Zarovnat na střed. z Zarovnání k levému i pravému okraji (oboustranné zarovnání) nastavíte pomocí kláves Ctrl+J nebo pomocí tlačítka Zarovnat do bloku Odsazení od předcházejícího nebo následujícího odstavce V dokumentech, kde jsou souvislejší pasáže textu, je velmi žádoucí oddělit jednotlivé odstavce, protože text jinak splývá a jeho dělení na odstavce tak ztrácí smysl. Oddělení odstavců se provádí v podstatě dvěma způsoby: z odsazením prvního řádku odstavce, z zvětšením mezery mezi odstavci. K první možnosti se vrátíme za chvíli, až se budeme podrobně zabývat odsazením odstavce od okrajů stránky. Nyní se zaměříme na nastavení mezery mezi odstavci. Obrázek 4.32: V textu, kde nejsou od sebe odděleny odstavce, se hůře orientuje Důvodem zvětšení mezery mezi odstavci není jen oddělení odstavců textu, velmi často se také uplatňuje u nadpisů. První odstavec textu za nadpisem není obvykle natlačen až k nadpisu, ale je od něj oddělen větší či menší mezerou. Stejně tak vlastní nadpis má před sebou mezeru, která odděluje jednotlivé kapitoly. Podíváte-li se na obrázek, nebudete schopni na první pohled prakticky rozlišit, kde začínají a končí jednotlivé odstavce. Proto si je nyní ručně oddělíme (standardně se to pak provádí ve stylu odstavce). 1. Přemístěte kurzor do odstavce, jehož formát požadujete změnit. Můžete také označit více odstavců, chcete-li, aby se nastavila mezera u více odstavců najednou. 2. Na kartě Domů klepněte v sekci Odstavec na tlačítko. 3. Zkontrolujte, zda je v popředí karta Odsazení a mezery. 4. Odsazení se nastavuje ve skupině voleb Mezery a slouží k němu volby Před a Za. Příslušnou velikost odsazení můžete nastavit pomocí šipek v těchto volbách. 5. Stiskněte tlačítko OK, až bude požadované odsazení připravené. Odsazení se nastavuje v bodech, což je měrná jednotka, kterou jste poznali u velikosti textu. Není však problém definovat odsazení i v jiných jednotkách, centimetrech nebo milimetrech. Následujícím postupem odsadíte odstavec od předcházejícího odstavce o 1 cm. 1. Přejděte do příslušného odstavce. 2. Na kartě Domů klepněte v sekci Odstavec na tlačítko. 3. Napište do okna Před hodnotu 1 cm. 4. Stiskněte klávesu Enter nebo klepněte na tlačítko OK. 72 Word 2013 podrobný průvodce

73 Při nastavování mezery mezi odstavci je třeba si uvědomit, že výsledná mezera mezi odstavci bude odpovídat součtu mezery před druhým a za prvním odstavcem. Na obrázku 4.33 je situace, kdy je u prvního odstavce nastaveno odsazení za odstavcem o velikosti 6 bodů a u druhého odstavce je odsazení před odstavcem o velikosti 12 bodů. Celková mezera mezi odstavci je tak 18 bodů. Obrázek 4.33: Mezi odstavci je mezera 18 bodů, jako součet odsazení 6 bodů za prvním odstavcem a 12 bodů před druhým odstavcem Současně platí pravidlo, že dostane-li se odstavec, před nímž je mezera, na začátek stránky, mezera se potlačí. Text na všech stránkách by tak měl začínat stejně daleko od horního okraje stránky Odsazení odstavce od levého nebo pravého okraje K vlastnostem, které můžete nastavit pomocí odsazení od levého nebo pravého okraje, nepatří jen vlastní posun odstavce, ale také dvě speciální volby: z odsazení pouze prvního řádku odstavce, z předsazení textu. Odsazení celého odstavce od levého nebo pravého okraje možná není tak běžné u normálních odstavců jako spíše u seznamů či dalších speciálních typů odstavců. Ukážeme si tedy, jak můžete odsadit od levého okraje následující seznam. K seznamům s odrážkami nebo číslovaným seznamům se podrobně vrátíme v závěru této kapitoly. Obrázek 4.34: Výchozí text pro odsazení textu 1. Označte všechny odstavce (všechny položky) seznamu s odrážkami. 2. Na kartě Domů klepněte v sekci Odstavec na tlačítko. 3. Prověřte, zda jsou v popředí volby z karty Odsazení a mezery. Pokud ne, klepněte na tuto kartu, aby s ní bylo možné pracovat. Obrázek 4.35: Odsazený seznam s odrážkami Formátování textu a odstavců 73

74 4. Nastavte hodnotu odsazení ve volbě Vlevo na 2 cm. 5. Klepněte na tlačítko OK. Výsledek vidíte na obrázku Rozdílné odsazení se použije u víceúrovňových seznamů, jejich příklad si můžete prohlédnout na obrázku Obrázek 4.36: Různé odsazení odlišuje jednotlivé úrovně seznamu Nyní se tedy dostáváme k odsazení prvního odstavce a k předsazení textu. Odsazení prvního odstavce, jak již bylo zmíněno, se rovněž používá k lepšímu rozlišení odstavců textu. Vrátíte-li se k obrázku, kde jsme si ukazovali oddělení odstavců pomocí mezery mezi odstavci, můžete stejný text zformátovat takto: Obrázek 4.37: Odsazení prvních řádků odstavce Jak toho dosáhnete? 1. Označte příslušné odstavce. 2. Na kartě Domů klepněte v sekci Odstavec na tlačítko. 3. Ve volbě Speciální vyberte První řádek. 4. Nastavte velikost odsazení na 1 cm pomocí šipky v této volbě. 5. Stiskněte tlačítko OK. Předsazení textu se zase často používá při vysvětlení určitých pojmů. Příklad využití tohoto formátování si můžete prohlédnout na obrázku Předsazení textu nastavíte pomocí následujících kroků: 1. Označte příslušné odstavce nebo přemístěte kurzor na místo, od kterého chcete začít psát předsazený text. 2. Na kartě Domů klepněte v sekci Odstavec na tlačítko. 74 Word 2013 podrobný průvodce

75 Obrázek 4.38: Předsazení textu 3. Ve volbě Speciální vyberte Předsazení. 4. Nastavte vzdálenost předsazení, tedy místo, od kterého se bude psát vysvětlující text. Je důležité, aby tato vzdálenost byla větší než text nejširšího z pojmů. 5. Stiskněte tlačítko OK. Až budete psát text, který má být předsazen, napište tento předsazený text (vysvětlovaný pojem), pak stiskněte klávesu Tab a napište zbývající text (vysvětlující text). Předsazení se používá v seznamech s odrážkami a v číslovaných seznamech. Použijete-li seznam, Word nastaví předsazení automaticky. Nastavením vzdálenosti předsazení tak vlastně stanovíte vzdálenost odrážky ( tečky ) nebo čísla od textu. Obrázek 4.39: Využití předsazení pro určení vzdálenosti mezi odrážkou a textem Odsazení odstavců je možné nastavovat také pomocí pravítka. Nemáte-li pravítko zobrazené, zaškrtněte na kartě Zobrazení volbu Pravítko. Na pravítku jsou posuvníky, které můžete přesouvat pomocí myši. 1. Přemístěte ukazatel myši nad příslušný posuvník. Pokud malou chvíli počkáte, objeví se nápověda k danému typu posuvníku. Obrázek 4.40: Nastavení předsazení pomocí pravítka Formátování textu a odstavců 75

76 2. Stiskněte a podržte tlačítko myši. 3. Přetáhněte posuvník na požadovanou pozici. Význam jednotlivých posuvníků je následující: z slouží pro odsazení prvního řádku, z slouží pro odsazení od levého okraje, z slouží pro odsazení od pravého okraje. Jak zrušíte odsazení odstavců od levého či pravého okraje a předsazení? z Odsazení od levého nebo pravého okraje se zruší nastavením volby Zleva či Zprava v dialogovém okně Odstavec na hodnotu 0. z Předsazení nebo odsazení pouze prvního řádku můžete zrušit v dialogovém okně Odstavec nastavením volby Speciální na (žádné). Funguje však i uvedení hodnoty 0 v poli o kolik Řádkování Řádkování určuje vzdálenosti mezi řádky v odstavci. Řádkování je určeno automaticky tak, aby vzdálenost řádků byla vždy o něco větší než velikost největšího písma zvoleného v tomto řádku. Například píšete-li písmem o velikosti 10 bodů, budou stejná místa v obou řádcích od sebe vzdálena 12 bodů. Dva body tedy je prostor, o který jsou řádky od sebe odsazeny. Pravděpodobně budete znát označení řádkování jeden a půl a řádkování dvojité, které se používalo i v době psacích strojů. Ve Wordu můžete použít i trojnásobné, čtyřnásobné a vícenásobné řádkování. 1. Přemístěte kurzor do odstavce, jehož řádkování potřebujete změnit. Můžete označit i více odstavců, požadujete-li změnit řádkování u více odstavců najednou. 2. Na kartě Domů klepněte v sekci Odstavec na tlačítko. 3. Ve volbě Řádkování vyberte požadovaný typ řádkování: a) Jednoduché nastaví jednoduché řádkování, pro něž platí výše uvedená pravidla. b) 1,5 řádku je řádkování, kde jednoduchá vzdálenost mezi řádky je upravena tak, že bude o polovinu větší. c) Dvojité řádkování je dvojnásobkem jednoduchého řádkování. d) Pomocí volby Násobky můžete nastavit i vícenásobné řádkování, přičemž násobek nastavte ve volbě Výška. 4. Stiskněte tlačítko OK. Obrázek 4.41: Trojnásobné řádkování Tím však nejsou vyčerpány všechny možnosti. Řádkování můžete nastavit přesně na určitou velikost. Velikost řádkování můžete také určit tak, aby mělo hodnotu přesně jak nastavíte, avšak bude-li text vyšší, upraví se řádkování tak, aby text byl zobrazen celý. Zvolte tedy například řádkování přesně 12 bodů a porovnejte, jak bude vypadat volba nejméně 12 bodů. 76 Word 2013 podrobný průvodce

77 1. Vytvořte text podle obrázku. 2. Zkontrolujte, zda je kurzor ve správném odstavci. 3. Na kartě Domů klepněte v sekci Odstavec na tlačítko. 4. Ve volbě Řádkování vyberte volbu Přesně. 5. Pomocí šipek v okně Výška nastavte 12 bodů. 6. Stiskněte tlačítko OK. 7. Zvětšete písmo odstavce na 20 bodů. Obrázek 4.42: Přesné určení vzdálenosti řádků může vést ke skrytí části textu To, že se nezobrazí celý text, je způsobeno nastavením přesného řádkování, které Word nemůže přizpůsobit velikosti textu. Vzdálenost dvou po sobě jdoucích řádků je tak v každém případě přesně 12 bodů, což u dvacetibodového písma nemůže vyhovovat. Problém vyřešte změnou způsobu řádkování z Přesně na Nejméně. 1. Zobrazte dialogové okno Odstavec. 2. Ve volbě Řádkování změňte volbu na Nejméně. 3. Zkontrolujte, zda v okně Výška je uvedena hodnota 12 bodů. 4. Stiskněte tlačítko OK. Nyní, přestože je řádkování nastaveno na 12 bodů, ho může Word přizpůsobit velikosti textu a zvětší jeho hodnotu, aby byl text vidět celý Kdy se mění formát odstavce? Vlastnosti odstavce, podobně jako formát textu, můžete nastavit jak u již napsaných odstavců, tak pro odstavce, které teprve budete psát. Platí přitom tyto zásady: z Chcete-li změnit formát pouze u jednoho odstavce, přemístěte do něj před provedením změny kurzor. z Chcete-li změnit formát u více odstavců najednou, příslušné odstavce označte. Nemusíte je označovat celé, změna se projeví u všech odstavců, které jsou označeny alespoň částečně. U následujícího textu se změna vlastností odstavce uplatní u druhého a u třetího odstavce. Obrázek 4.43: Označení odstavců pro aplikaci formátu Formátování textu a odstavců 77

78 z Chcete-li změnit vlastnosti odstavce, který ještě není napsán, prověřte, zda jste si již připravili nový (zatím prázdný) odstavec tak, že jste klávesou Enter ukončili odstavec předcházející. Pozor je třeba dávat při spojování odstavců. Představte si, že zarovnání prvního odstavce je doleva a zarovnání druhého odstavce doprostřed. Co se stane, když oba odstavce spojíte dohromady? Obrázek 4.44: Výchozí stav před spojením odstavců 1. Přemístěte kurzor na konec prvního odstavce. 2. Stiskněte klávesu Delete. Obrázek 4.45: Text spojený do jednoho odstavce Z obrázku je patrné, že druhý odstavec převezme vlastnosti prvního odstavce, se kterým je spojený Odstranění dodatečně nastavených vlastností textu Vlastnosti odstavce, podobně jako vlastnosti textu, se doplňují nebo upravují vzhledem k formátu, který je dán stylem odstavce. Stejně jako u formátu textu můžete všechny vlastnosti odstavce, jež jsou nastaveny vůči stylu odstavce navíc, zrušit najednou. 1. Přemístěte kurzor do odstavce, u něhož je dodatečně nastavený formát odstavce a který chcete, aby vypadal podle toho, co je dáno přiřazeným stylem odstavce Normální. 2. Stiskněte klávesy Ctrl+Q. 4.4 Styly odstavce a formátování dokumentu Celá kapitola věnovaná formátování je rozdělena do tří celků. V prvním jste se seznámili s obecnými postupy pro formátování dokumentu. V předcházející části jsme pomocí ručního nastavení formátu písma a odstavce prezentovali na praktických příkladech jednotlivé vlastnosti, které lze ve Wordu nastavit. Na konkrétních praktických postupech si teď ukážeme, že prvotní formátování dokumentu byste měli zajistit pomocí stylů odstavce. Důsledným používáním stylů odstavce budete mít zajištěno, že: z Velmi rychle uvedete dokument do požadovaného vzhledu. z Dokument bude konzistentní, například nadpisy stejné úrovně budou formátovány stejně. Je-li odstavcem nadpis, přiřadíte mu styl odstavce Nadpis a tím tento odstavec převezme formát, který má nadpis mít. Podobně to platí u ostatních typů odstavců. Nyní si tedy ukážeme, jak můžete odstavec formátovat pomocí stylu odstavce Co je definováno stylem odstavce V podstatě platí, že vlastnosti textu a odstavce, které jsme popsali v předcházejících dvou částech, mohou být uloženy jako styl odstavce. Přiřadíte-li tedy nějakému odstavci styl, nastavíte u něj: z typ a velikost písma, z vlastnosti písma, z zarovnání, odsazení a řádkování odstavce, z číslování nebo odrážky, z a další vlastnosti. 78 Word 2013 podrobný průvodce

79 4.4.2 Změna vzhledu textu pomocí stylu odstavce Naším úkolem bude nyní zformátovat následující text pomocí stylů odstavce. Obrázek 4.46: Výchozí nezformátovaný dokument Prvnímu odstavci přiřaďte styl odstavce Nadpis Přemístěte kurzor do prvního odstavce. 2. Na kartě Domů se zaměřte na sekci Styly. 3. Klepněte na styl Nadpis 1. Obrázek 4.47: Styly odstavce v pásu karet Odstavce Nejnižší teplota až Teplota uvnitř Slunce zformátujte stylem Seznam s odrážkami. Tento styl však v nabídce nenajdete. V nabídce se totiž standardně zobrazují pouze vybrané doporučené styly. Abyste zobrazili všechny možné styly, které máte k dispozici, použijte následující postup. 1. Na kartě Domů klepněte v sekci Styly na tlačítko. 2. Stiskněte dole odkaz Možnosti. 3. V seznamu Vyberte styly, které chcete zobrazit nastavte položku Všechny styly. 4. Stiskněte tlačítko OK. 5. V okně nyní již můžete najít a vybrat styl Seznam s odrážkami. Dokončete nastavení stylů pro další odstavce tak, abyste dospěli ke stavu, který vidíte na následujícím obrázku Pro poznámku použijte například styl Předmět komentáře a pro číslovaný seznam styl Číslovaný seznam. Formátování textu a odstavců 79

80 Vždy platí tento postup: 1. Přemístěte kurzor do odstavce, který chcete zformátovat stylem, nebo označte více odstavců. 2. Na kartě Domů vyberte požadovaný styl v sekci Styly. Není-li tam, klepněte na tlačítko a styl vyberte v okně, které se následně zobrazí. Používejte v tomto případě styly, u kterých je symbol označující, že se jedná o styl odstavce Využití stylu písma Styl písma je obdobou stylu odstavce, obsahuje však předem definované formáty, které se vztahují k textu (typ a velikost písma, barva písma atd.) a nikoliv k odstavci (zarovnání, odsazení atd.). Prakticky si použití stylu písma můžeme ukázat na zformátování internetového odkazu, který se uvádí modrým podtrženým písmem. 1. Označte text 2. Na kartě Domů klepněte v sekci Styly na tlačítko. 3. Vyberte styl Hypertextový odkaz. Místo znaku je u něj uvedeno písmeno a, které právě naznačuje, že se v tomto případě jedná o styl písma. Některé styly lze použít jak na text, tak na odstavec. Jsou označeny oběma symboly: a. Obrázek 4.48: Všechny dostupné styly odstavce v podokně Styly Obrázek 4.49: Nastavené styly odstavce a použití stylu písma na hypertextový odkaz Změna stylu nemá žádný vliv na obsah odstavce, tedy na vlastní text. Můžete změnit styl odstavce i písma několikrát a vlastní text se nezmění, mění se pouze formát textu. 80 Word 2013 podrobný průvodce

81 4.5 Číslované seznamy a seznamy s odrážkami V předcházející části jsme si pomocí stylu odstavce vytvořili dva typy seznamů. Seznamy, které jsou výčtem určitých možností, začínají odrážkou. Záleží-li na pořadí položek, bývají odstavce očíslovány. V této části si ukážeme, jak seznamy s odrážkami a číslované seznamy ručně (nikoliv tedy pomocí stylů) vytvářet a jak je upravovat. Nevytvářejte číslované seznamy tak, že budete čísla psát ručně. Pokud byste například doplnili na začátek seznamu další položku, museli byste všechna čísla ručně změnit. Pomocí automatických seznamů se vám to nestane Ruční vytvoření seznamu Jednou z možností, jak můžete vytvářet seznamy, je doplnit k odstavcům čísla nebo odrážky. Jako výchozí stav můžete vzít třeba dokument, s nimž jsme pracovali v předcházející části. Z textu nejnižší teplota až teplota uvnitř Slunce vytvoříte seznam takto: 1. Označte všechny položky seznamu. 2. Chcete-li vytvořit seznam s odrážkami, klepněte na tlačítko Odrážky. Chcete-li vytvořit číslovaný seznam, klepněte na tlačítko Číslování. Číslovaný seznam je očíslován automaticky, můžete tedy na libovolné místo vložit další položku a všechny ostatní se automaticky přečíslují Úpravy seznamů Seznamy můžete upravovat především tak, že si vyberete typ číslování nebo odrážek. Můžete vytvářet seznamy číslované arabskými i římskými číslicemi a také seznamy s písmeny. 1. Označte položky seznamu, které chcete upravit. 2. Klepněte na šipku v tlačítku Odrážky. 3. Vyberte typ odrážky. Po stisknutí Definovat novou odrážku si dokonce můžete zvolit vlastní typ odrážky. Podobně můžete nastavit i způsob číslování arabské, římské číslice či písmena. Číslované seznamy nemusejí vždy začínat pouze číslem 1. Můžete sami rozhodnout, jaký bude počátek číslování. 1. Přemístěte kurzor do první položky seznamu. 2. Klepněte na šipku v tlačítku Číslování. 3. Vyberte Nastavit hodnotu číslování. 4. Nastavte počátek číslování pomocí volby Nastavit hodnotu na. 5. Stiskněte tlačítko OK. Na závěr této části si předvedeme, jak zvolit navazující či nenavazující číslování. Prakticky tuto možnost využijete v situaci, kdy do seznamu potřebujete vložit odstavce normálního textu Obrázek 4.50: Různé typy odrážek pro seznamy (jako na obrázku 4.51). Jedná-li se o dva seznamy, je třeba, aby ten druhý začínal opět jedničkou. To zajistíte takto: 1. Klepněte pravým tlačítkem myši v prvním odstavci druhého seznamu. 2. Vyberte příkaz Znovu začít od 1. Naopak je-li třeba zajistit návaznost číslování, postupujte takto: 1. Klepněte pravým tlačítkem myši v prvním odstavci druhého seznamu. 2. Vyberte příkaz Pokračovat v číslování. Formátování textu a odstavců 81

82 Obrázek 4.51: Navazující číslování 4.6 Orámování a podbarvení textu Následující obrázek 4.52 zachycuje ukázku, jak můžete využít orámování a podbarvení textu. Pomocí těchto nástrojů zvýrazníte text nebo vylepšíte vzhled dokumentu. Podbarvené bývají například nadpisy, orámované mohou být odstavce, které mají čtenáře na první pohled upoutat. Orámování a podbarvení lze vztáhnout k celému odstavci, nebo jen k vybranému textu. Pracujete-li s orámováním a podbarvením odstavce, bude zarovnáno od levého k pravému okraji, což je příklad, který vidíte na obrázku. Pokud byste stejné orámování a podbarvení aplikovali pouze na text, bude zobrazeno pouze těsně kolem tohoto textu. Obrázek 4.52: Orámování a podbarvení odstavců Orámování textu Orámovat lze nejen celý odstavec textu, ale i libovolný znak, třeba jen jedno písmeno. Mohou tak vzniknout třeba symboly kláves. 1. Označte text, na který chcete aplikovat orámování a podbarvení. 2. Klepněte na šipku v tlačítku Ohraničení. 3. Vyberte příkaz Ohraničení a stínování. K dispozici máte tři Obrázek 4.53: Praktická ukázka orámování textu karty dialogového okna. Na kartě Ohraničení můžete nastavit orámování odstavce nebo vybrané části textu. Karta Ohraničení stránky se týká vykreslení okrajů stránky a nesouvisí tedy s textem. Podbarvení textu a odstavce stanovíte na kartě Stínování. 4. Protože orámování chcete použít na text a ne na odstavec, vyberte v Použít na možnost Text. 5. Vyberte Styl čáry, tedy zda má být plná, čárkovaná, tečkovaná atd. 6. Zvolte i barvu čáry pomocí volby Barva. 7. Tloušťku čáry nastavíte v bodech (stejná jednotka jako pro velikost textu). 8. Klepněte na jeden z nabízených způsobů orámování v seznamu Nastavení. Pro případ orámování textu Shift jsme zvolili Stínování. Pokud by vám nevyhovovala žádná z nabízených možností, klepněte v okně Náhled na tu stranu obrázku, na které chcete nakreslit zvolenou čáru. 9. Ukončete kreslení orámování tlačítkem OK. 82 Word 2013 podrobný průvodce

83 Obrázek 4.54: Dialogové okno pro nastavení orámování textu Orámování a stínování odstavce Postup orámování a stínování odstavce si předvedeme na dalším příkladu. Vzhled textu, který vidíte na obrázku 4.55, získáte následujícím způsobem: 1. Přemístěte kurzor do odstavce. 2. Klepněte na šipku v tlačítku Ohraničení. 3. Vyberte příkaz Ohraničení a stínování. 4. Přejděte na kartu Ohraničení. Nyní je třeba nejprve nastavit vzhled čáry, kterou chcete nakreslit nad odstavcem, a pak určit, že tato čára má být nakreslena nad odstavcem. 5. Roztáhněte volbu Šířka a vyberte čáru tloušťky 4 a 1/2 bodu. 6. Typ čáry ve volbě Styl můžete ponechat, neboť je standardně nastavena plná čára. 7. Protože má být čára nakreslena pouze u horního okraje, použijte okno Náhled a klepněte v něm na horním okraji ukázky stránky. 8. Zkontrolujte, zda je ve volbě Použít na nastaveno Odstavec. Obrázek 4.55: Orámování odstavce lze použít třeba jen u horního okraje Formátování textu a odstavců 83 ALFA BIO s.r.o.» Kremnicka 71, Banska Bystrica,

84 9. Přejděte na kartu Stínování, abyste mohli nějakou barvou podbarvit odstavec. Barvu můžete nastavit jako kombinaci barvy popředí, barvy pozadí a vzorku. Vzorek může být šrafování, nebo pomocí něj docílíte zesvětlení barvy, použijete-li částečnou výplň daným odstínem, kterou nastavíte v procentech. 10. V našem případě nastavte pouze barvu ve volbě Výplň. 11. Je dobré si prohlédnout náhled, na kterém vidíte výsledek, než aplikujete výsledek do textu. 12. Až budete mít nastavenou podkladovou barvu tak, jak jste požadovali, stiskněte tlačítko OK Různé typy čar kolem odstavce nebo textu Orámování nemusí být provedeno pouze jedním typem čáry, ale každý okraj (horní, dolní, levý a pravý) může mít jinou podobu. 1. Přemístěte kurzor do odstavce, který chcete orámovat. 2. Klepněte na šipku v tlačítku Ohraničení. 3. Vyberte příkaz Ohraničení a stínování. 4. Přejděte na kartu Ohraničení. 5. Čára vlevo a vpravo bude červená plná a její tloušťka bude 2 body. Nastavte tyto vlastnosti pomocí voleb Šířka, Styl a Barva. 6. Klepněte v okně Náhled na levou a pravou stranu ukázkového obrázku. 7. Čára nahoře bude modrá tečkovaná, nastavte tyto nové vlastnosti. 8. Klepněte v okně Náhled na horní okraj obrázku. 9. Akci dokončete tlačítkem OK. Pokud byste omylem nastavili čáru tam, kde nemá být nakreslena, klepněte ještě jednou a čára zmizí Zrušení orámování a stínování textu a odstavce Okraje a barevný podklad zrušíte tak, že: 1. Označíte daný text nebo přemístíte kurzor do odstavce, jehož se má změna týkat. 2. Klepněte na šipku v tlačítku Ohraničení. 3. Vyberete příkaz Ohraničení a stínování. 4. Na kartě Ohraničení klepněte na Žádné. 5. Na kartě Stínování vyberte Bez barvy. 6. Klepněte na OK. 84 Word 2013 podrobný průvodce

85 5. Formátování stránky O tom, že se nejvíce pracuje s dokumenty formátu A4, není pochyb. A to bez ohledu na odvětví, bez ohledu na to, zda Word používáte v domácnosti nebo v práci. To však neznamená, že by Word měl nabízet pouze tuto možnost. Velmi často najdou v praxi uplatnění i dokumenty s jiným rozměrem stránky. Ve Wordu si můžete připravit nejen vlastní dokument, například dopis, ale i adresu na obálku. Pak ale již nepotřebujete rozměr stránky A4, ale nastavíte si skutečný rozměr obálky. Atypickou velikost stránky mívají například letáky. Obrázek 5.1: Využití jiných rozměrů stránky a orientace na šířku Když jsme se zmínili o letácích či propagačních materiálech, nemůžeme zapomenout na tok textu na stránce. Například propagační brožurka určitého výrobku může být dokument, který vytisknete ve třech sloupcích a celé dílo dokončíte přehnutím stránky. Proto nesmíme při popisu formátování stránky zapomenout i na rozdělení stránky do sloupců. Další ukázkou jsou dokumenty, které nemají být tištěny vůbec, ale jsou primárně určeny pro internet. Z tohoto důvodu obsahuje Word funkce, které se internetu bezprostředně týkají (například animace textu) a jejichž použití má následně dopad i na formát stránky. K diskuzi o formátu stránky nepatří jen její velikost. Budete-li například tisknout širokou tabulku, stačí si stránku otočit na šířku. Předpokládáte-li, že se dokument bude zakládat do šanonu, je vhodné použít větší levý okraj, aby byl dostatek místa pro perforaci. Podíváte-li se na dokumenty, které máte kolem sebe, velká část z nich má na horním nebo dolním okraji stránky opakující se text. Třeba v levém dolním rohu každé stránky bude jméno autora, v pravém dolním rohu název dokumentu. Informace však nemusí být na všech stránkách stejná. Velmi často se tímto způsobem vytváří číslování stránek. Formátování stránky 85

86 Výčtem těchto témat jsme si tedy zhruba stanovili obsah následující kapitoly, která se zabývá formátováním stránky. 5.1 Nastavení stránky Kapitolu o formátování stránky začneme nastavením vlastní velikosti stránky. Otevřete-li ve Wordu standardní dokument, bude jeho velikost nastavena na A4, což je 297 milimetrů na výšku a 210 milimetrů na šířku. Stránka bude orientována na výšku, tedy kratší okraj stránky je vodorovně a delší okraj stránky je svisle. Přednastaveny budou také okraje stránky levý, pravý, horní a dolní. Není-li k tomu nějaký mimořádný důvod, zachovejte minimálně takové nastavení okrajů, které nabízí Word, aby text nebyl příliš blízko u kraje stránky. Při nastavení příliš malých okrajů by dokument nepůsobil dobrým dojmem, ale také by mohly nastat problémy při tisku ne všechny tiskárny tisknou úplně ke kraji dokumentu. Do nastavení stránky patří především tyto parametry: z velikost stránky, z orientace stránky, z okraje stránky. Nyní si ukážeme, jak můžete tyto vlastnosti změnit. Zapamatujte si jeden užitečný tip pro nastavení stránky: nastavení stránky se provádí pomocí dialogového okna Vzhled stránky. Toto dialogové okno můžete rychle zobrazit tak, že poklepete myší na kraj svislého nebo vodorovného pravítka Velikost stránky Velikost stránky je základní vlastností stránky a vlastně určuje, jaké množství informací se na stránku vejde. Běžně se používá několik normalizovaných velikostí, takže kromě stránky formátu A4 budete pracovat i s dvojnásobně velikou stránkou A3 (na tento formát umí sice tisknout řada tiskáren, je však třeba ověřit, zda je mezi nimi zrovna ta vaše, protože zvláště malé domácí tiskárny jsou stavěny spíše na tisk formátu A4). Další často používanou velikostí je B5, což je velikost asi o 20 % menší než A4 (rozměry milimetrů). V seznamu nabízených velikostí najdete i různé rozměry obálek. S velikostí stránky Letter se můžete setkat u amerických dokumentů, tato velikost přibližně odpovídá velikosti A4. Kromě standardních velikostí, které nabízí Word, si můžete definovat prakticky libovolnou vlastní velikost stránky: 1. Tlačítko pro nastavení velikosti stránky najdete na kartě Rozložení stránky. Přejděte na ni. 2. Klepněte na tlačítko Velikost v sekci Vzhled stránky. 3. V seznamu najdete několik nejvíce používaných formátů. Pro ruční nastavení klepněte na Další velikosti papíru. 4. Přejděte na kartu Papír. 5. Nastavte rozměry pomocí voleb Šířka a Výška. 6. Stiskněte tlačítko OK, čímž se okamžitě změní velikost stránky. Se změnou velikosti stránky dojde k novému zarovnání textu v dokumentu, protože řádky textu budou širší nebo užší. Proto bude nutné zkontrolovat, jak dokument po změně formátu stránky vypadá Orientace stránky Orientace stránky znamená způsob jejího otočení. Běžně je stránka orientována na výšku, avšak můžete použít i orientaci na šířku (naležato), pokud potřebujete, aby text byl zarovnán do širších 86 Word 2013 podrobný průvodce

87 řádků. Často se tato orientace používá v případě, kdy máte v dokumentu tabulku o více sloupcích, které by se na stránku orientovanou na výšku nevešly. Dále se orientace na šířku používá tehdy, píšete-li text ve více (zpravidla třech a více) sloupcích. Obrázek 5.2: Orientaci na šířku využijete například pro tabulky s více sloupci Zkontrolujte, zda vaše tiskárna bude schopná tisknout tak široký dokument, jaký potřebujete, i když většina tiskáren by si měla se stránkou A4 na šířku poradit. 1. Přejděte na kartu Rozložení stránky. 2. Klepněte na tlačítko Orientace. 3. Vyberte orientaci Na výšku nebo Na šířku. Orientaci můžete také nastavit v dialogovém okně Vzhled stránky, které zobrazíte například klepnutím na tlačítko v sekci Vzhled stránky na kartě Rozložení stránky. Způsob orientace je v dialogovém okně znázorněn obrázkem stránky s písmenem A. Obrázek 5.3 Dialogové okno pro nastavení orientace a okrajů stránky Formátování stránky 87

88 5.1.3 Okraje stránky Pokud bychom chtěli vysvětlit, co to je okraj stránky, pak asi nejsrozumitelnější a nejkratší definice by byla, že se jedná o vzdálenost mezi krajem stránky (papíru) a místem, kde již může být napsán text. Pozor! Nezaměňujte okraj stránky s odsazením odstavce. Nastavujete-li odsazení odstavce textu, je to vzhledem k okraji stránky, nikoliv ke kraji papíru. Okraje stránky se mohou měnit v různých situacích. Například již uvedený příklad zakládání vytištěného dokumentu do šanonu a potřeba vytvořit větší prostor u levého okraje stránky pro děrování je typickou ukázkou, kdy je třeba okraj zvětšit. Budete-li využívat záhlaví nebo zápatí (viz dále), nastane možná potřeba zvětšit horní či dolní okraj stránky. 1. Zadejte příkaz Soubor/Vzhled stránky. 2. Přejděte na kartu Okraje. 3. Nastavte nové okraje ve volbách Nahoře, Dole, Vlevo, Vpravo. Pokud Obrázek 5.4: Typy okrajů byste chtěli vytvořit prostor pro děrování, nepoužívejte levý okraj stránky, ale nastavte příslušnou hodnotu ve volbě U hřbetu. Důvody si vysvětlíme při popisu zrcadlových stránek. 4. Stiskněte tlačítko OK, čímž se projeví nově nastavená orientace v dokumentu. Okraje můžete měnit rovněž pomocí vodorovného nebo svislého pravítka. Přemístíte-li kurzor na pravítko na rozhraní bílé a šedé části (kurzor myši se změní na dvoustrannou šipku), můžete táhnout okrajem na požadované místo, čímž okraj zmenšíte nebo zvětšíte (viz obrázek 5.5). Obrázek 5.5: Změna okraje stránky pomocí pravítka Zrcadlové stránky V rámci úspory papíru a díky dokonalejším tiskárnám se dnes často používá oboustranný tisk. Představíte-li si, že oboustranně vytištěný dokument budete děrovat a zakládat, pak si určitě uvědomíte, že nesmíte zvětšit u všech stránek levý okraj, ten je třeba zvětšit pouze u lichých stránek u sudých stránek je třeba upravit pravý okraj. Typickým příkladem oboustranných, u vnitřního okraje svázaných dokumentů, kde se musí nechat větší okraj na vazbu, jsou knihy a časopisy. Nastavení na stránkách, kde se vlastnosti levých a pravých stránek vlastně jakoby zrcadlí, se označuje jako zrcadlové nastavení. Nastavení okrajů vlevo, vpravo, nahoře a dole provedete takto: 1. Přejděte na kartu Rozložení stránky. 2. Klepněte na tlačítko Okraje. 3. Vyberte jedny z předem definovaných okrajů nebo klepněte na Vlastní okraje a nastavte hodnoty v dialogovém okně Vzhled stránky. Chcete-li nastavit větší okraj pro vazbu, například zvětšit standardně nastavený okraj o 2 centimetry, postupujte následovně. 1. Zobrazte dialogové okno Vzhled stránky klepnutím na tlačítko v sekci Vzhled stránky na kartě Rozložení stránky. 2. Klepněte na kartu Okraje. 3. Zvolte, kde bude umístěn hřbet dokumentu nahoře nebo vlevo. 4. Zvětšete hodnotu ve volbě U hřbetu na 2 cm. 88 Word 2013 podrobný průvodce

89 5. Prohlédněte si náhled, ze kterého je jasné, jak byla úprava provedena. Word již sám určí, u kterých stránek zvětší prostor u levého okraje (standardně je tomu tak u lichých) a u kterých u pravého (u sudých). 6. Nakonec stiskněte tlačítko OK. 5.2 Sloupce Sloupce jsou méně využívanou alternativou, v opodstatněných případech však může vzniknout atraktivní dokument. Podívejte se na obrázek 5.6, kde je jednoduchá brožurka. Pokud byste stejné informace vytiskli a zákazníkovi předávali na stránce A4, asi by to na něj nezapůsobilo tak, jako když dokument rozdělíte do sloupců a stránku dvakrát přeložíte. Dokument rozdělený do sloupců je určen pro text, který nejprve naplní první sloupec, pak druhý a případně další sloupce. Sloupce rozhodně nejsou určeny pro údaje, které mají být zobrazeny pravidelně vedle sebe, v takovém případě musíte použít tabulku. Je tedy nutné rozlišovat mezi tabulkou a sloupci. Obrázek 5.6: Trojsloupcová brožura Zajímavou možnost mohou poskytnout nestejně široké sloupce. Další varianty úpravy formátování sloupců představuje čára mezi sloupci nebo možnost určit si velikost mezery mezi sloupci. Při psaní v úzkých sloupcích používejte zarovnání textu k pravému okraji. Trváte-li na oboustranném zarovnání odstavců, povolte dělení slov. Není-li dělení slov povoleno, mohou v úzkých sloupcích vzniknout tzv. řeky (řeky jsou velké mezislovní prostory, které tvoří velké prázdné plochy v textu). Občas stačí rozdělit jedno dlouhé slovo a celý dokument se pěkně zarovná Vytvoření a nastavení sloupců Dokument pro brožuru, kterou vidíte na obrázku 5.6 v úvodu této části, byste vytvořili následujícím postupem: Formátování stránky 89

90 1. Přejděte na kartu Rozložení stránky. 2. Klepněte na tlačítko Sloupce. 3. Vyberte Další sloupce. 4. Nastavte volbu Počet sloupců na Abyste věděli, kde máte papír přehnout, nakreslete čáru mezi sloupci tak, že zaškrtnete volbu Čára mezi. 6. Protože budete papír přehýbat, zvětšete ještě mezeru mezi sloupci pomocí volby Mezery na 1,75 cm. 7. Stiskněte tlačítko OK. Čára mezi sloupci se začne kreslit, až když bude v okolních sloupcích nějaký text. Pět základních rozvržení dokumentu do sloupců můžete rychle nastavit pomocí obrázků v horní části dialogového okna Sloupce. Pak stačí klepnout na příslušnou variantu a stisknout tlačítko OK. Obrázek 5.7: Dialogové okno pro nastavení sloupců Pokud byste chtěli použít nestejně široké sloupce, byl by postup následující: 1. Zobrazte dialogové okno Sloupce. 2. Zvolte počet sloupců ve volbě Počet sloupců. 3. Zrušte zaškrtnutí volby Sloupce stejně široké. 4. Nastavte šířku jednotlivých sloupců a případně i mezeru mezi nimi v jednotlivých řádcích v okně Šířka sloupců a mezer. 5. Až budou definovány všechny sloupce, stiskněte tlačítko OK Tok textu ve sloupcích Píšete-li dokument rozdělený do sloupců, je třeba vědět, jak můžete ovlivnit tok textu mezi sloupci. Word postupuje tak, že textem zaplní nejdříve první, pak druhý a další sloupce. Skončí-li však stránka, může se stát, že naplněn bude pouze první sloupec a zbytek stránky zůstane prázdný, tak jak je to vidět na následujícím obrázku 5.8. Vhodnější však je, aby byl text do všech sloupců rozdělen stejně. Lze takový problém vyřešit? Zkuste vložit za poslední sloupec průběžný konec oddílu (o oddílech pojednává jedna z dalších částí této kapitoly). 90 Word 2013 podrobný průvodce

91 Obrázek 5.8: Sloupce se zaplňují textem zleva doprava 1. Přejděte na konec posledního sloupce (pro případ na obrázku za slovo telefonu ). 2. Zobrazte kartu Rozložení stránky. 3. Klepněte na tlačítko Konce. 4. V sekci Konce oddílů vyberte Nepřetržitě. Nyní je již text rozmístěn pravidelně po celé stránce. Obrázek 5.9: Úprava rozložení textu tak, aby naplnil všechny sloupce stejnoměrně 5.3 Záhlaví a zápatí Řada dokumentů obsahuje v horní nebo dolní části stránky text nebo obrázek, který se opakuje na všech stránkách dokumentu. Vyskytuje se zde logo firmy, čísla stránek, jméno autora nebo název dokumentu, datum a čas vytištění dokumentu a řada jiných informací. Jedná se o údaje, které jsou umístěny mimo hlavní text dokumentu. Nesmíte je tedy do tohoto běžného textu zamíchat. Pokud byste napsali název dokumentu do běžného textu, pak by se s tímto textem posouval, což je nežádoucí. Pro informace takového charakteru je vyhrazena speciální oblast stránky, které se u horního okraje stránky říká záhlaví (někdy také hlavička) a u dolního okraje stránky zápatí (někdy také patička). Formátování stránky 91

92 Uvedete-li do záhlaví nebo zápatí nějaký text nebo údaj, máte jistotu, že se tento text: z nikdy neposune jinam, z vytvoří se automaticky na každé stránce dokumentu. Tím vám tedy Word ušetří značný objem práce Vytvoření záhlaví nebo zápatí Ukážeme si nyní obecně, jak můžete záhlaví nebo zápatí vytvořit. Protože se jedná o speciální část dokumentu, není možné s ním pracovat v zobrazení konceptu. Záhlaví a zápatí můžete vytvořit nebo i upravovat na libovolné stránce dokumentu, přičemž změna se samozřejmě projeví na všech stránkách dokumentu. Výjimku tvoří případ, kdy pracujete s více oddíly nebo máte nastaveno různé záhlaví a zápatí na lichých a sudých stránkách (viz poslední část této kapitoly). 1. Přejděte na kartu Vložení. 2. Klepněte na tlačítko Záhlaví nebo Zápatí. 3. Můžete použít některé z předem definovaných záhlaví a zápatí, nebo vyberte příkaz Upravit záhlaví nebo Upravit zápatí. 4. Napište text a proveďte úpravy. Záhlaví a zápatí je rozděleno na tři části. V první části je text zarovnán doleva, stisknete-li klávesu Tab, bude text zarovnán doprostřed, a po dalším stisknutí klávesy Tab se dostanete do třetí části, v níž je text zarovnán k pravému okraji. Do záhlaví a zápatí můžete vložit obrázky, je také možné upravovat text stejně jako v dokumentu. Slouží k tomu karta Návrh. 5. Stiskněte v panelu Zavřít záhlaví a zápatí. Obrázek 5.10: Úpravy záhlaví a zápatí Záhlaví a zápatí vidíte při úpravách dokumentu šedě. Máte tak možnost i při úpravách normálního textu kontrolovat, zda a jaké záhlaví či zápatí v dokumentu používáte Příklady vytvoření záhlaví a zápatí Můžeme si na příkladech ukázat, jaké je praktické využití záhlaví a zápatí. Hodí se například pro vložení firemní značky, loga do obchodních dokumentů. 1. Přejděte na kartu Vložení. 2. Klepněte na tlačítko Záhlaví. 92 Word 2013 podrobný průvodce

93 3. Vyberte příkaz Upravit záhlaví. 4. První obrázek (logo první firmy) vložíte do záhlaví tak, aby bylo zarovnáno doleva. Kurzor se nachází v levé části záhlaví, takže můžete rovnou přistoupit ke vložení obrázku. 5. Na kartě Návrh klepněte na tlačítko Obrázek. 6. Vyhledejte soubor, ve kterém máte uloženo firemní logo první firmy. 7. Stiskněte tlačítko Vložit. 8. Stiskněte klávesu Tab. 9. Napište text podle obrázku. 10. Stiskněte ještě jednou klávesu Tab. 11. Vložte obrázek (logo druhé firmy), stejně jako v případě prvního obrázku. 12. Přejděte na kartu Domů. 13. Klepněte na šipku v tlačítku Ohraničení v sekci Odstavec. 14. Nastavte Dolní ohraničení. Tím jste vytvořili oddělovací čáru. 15. Přejděte na kartu Návrh a stiskněte tlačítko Zavřít záhlaví a zápatí. Obrázek 5.11: Vložení obrázku do záhlaví V obou předcházejících příkladech jste použili statické údaje text nebo obrázek. Záhlaví a zápatí se často využívá pro údaje proměnné, které se mohou lišit: z na každé stránce dokumentu je jiný údaj (například číslo stránky), z v každém časovém okamžiku může být údaj odlišný (například počet slov v dokumentu). Vytvořte si tedy ještě zápatí, které vidíte na následujícím obrázku: Obrázek 5.12: Speciální součásti zápatí 1. Na kartě Vložení klepněte na Zápatí. 2. Vyberte Upravit zápatí. 3. Napište text stránka:. 4. Stiskněte tlačítko Číslo stránky. Aby číslo stránky bylo vloženo na pozici, kde se nachází kurzor, zvolte Aktuální umístění. 5. Zvolte formát čísla, například Číslo ve formátu prostého textu. 6. Stiskněte klávesu Tab, abyste se dostali do centrované sekce zápatí. 7. Napište text Počet slov dokumentu:. 8. Stiskněte tlačítko Rychlé části a vyberte Pole. Pole jsou různé proměnné údaje. 9. Vyberte kategorii Informace o dokumentu, pole NumWords. 10. Stiskněte tlačítko OK. 11. Stiskněte ještě jednou Tab a přesunete se do sekce zápatí zarovnané doprava. 12. Klepněte na tlačítko Datum a čas. 13. Zvolte formát data a stiskněte OK. Formátování stránky 93

94 5.3.3 Úpravy a odstranění záhlaví a zápatí Úpravy záhlaví a zápatí se provádějí stejně jako v normálním textu. Abyste mohli provádět úpravy, musíte přemístit kurzor do oblasti záhlaví a zápatí. 1. Na kartě Vložení vyberte Záhlaví nebo Zápatí. 2. Klepněte na příkaz Upravit záhlaví nebo Upravit zápatí. 3. Proveďte příslušné úpravy. 4. Stiskněte tlačítko Zavřít záhlaví a zápatí. Úpravy můžete provádět na libovolné stránce dokumentu, přičemž se samozřejmě projeví na všech stránkách, nikoliv jen na té stránce, kde byly provedeny. Výjimku tvoří případ, kdy pracujete s více oddíly nebo máte nastaveno různé záhlaví a zápatí na lichých a sudých stránkách (viz poslední část této kapitoly). Příkazem Odebrat záhlaví nebo Odebrat zápatí odstraníte obsah záhlaví a zápatí z dokumentu. V záhlaví a zápatí můžete provádět tyto úpravy: z psaní a opravy textu, z rozdělení textu do odstavců, z formátování textu, z formátování odstavců, z ohraničení a stínování textu a odstavců, z nastavení a používání tabulátorů, z vkládání a úpravy obrázků, z vytvoření a úpravy tabulky. Pokud byste chtěli umístit do záhlaví více textu, je třeba vyhradit pro záhlaví nebo zápatí větší horní nebo dolní okraj stránky. Postup je uveden v úvodu této části Číslování stránek Číslování stránek je funkce, u níž se jistě stojí za to zastavit a probrat ji trochu důkladněji, protože se vyskytuje u většiny dokumentů. Již v případě, kdy nechcete nic víc než očíslovat dokument od jedničky na všech stránkách, máte dvě možnosti, jak takové číslování vytvořit. Nicméně ve Wordu si můžete s číslováním pohrát: z číslovat od jiného čísla než od jedničky, z vybrat formát číslování, z nečíslovat na všech stránkách dokumentu (potlačit číslování na první stránce), z vytvářet nenavazující číslování. Vyjma potlačení číslování na první stránce dokumentu a stanovení počátečního čísla číslování se všechny ostatní způsoby nestandardního číslování zajišťují pomocí oddílů, ke kterým se dostaneme v části Různé formátování stránky v jednom dokumentu. Vytvoření číslování stránek pomocí příkazu Jednoduché číslování stránek můžete vytvořit během práce s normálním textem, aniž byste museli zobrazovat záhlaví a zápatí. Nezáleží přitom (stejně jako u záhlaví a zápatí) na tom, na které stránce je umístěn kurzor. 1. Přejděte na kartu Vložení. 2. Klepněte na tlačítko Číslo stránky v sekci Záhlaví a zápatí. 3. Vyberte Horní okraj stránky nebo Dolní okraj stránky. 4. Z nabízených ukázek si vyberte jednak formát číslování, jednak zda bude číslování zarovnáno doleva, doprava nebo doprostřed. Tímto způsobem se vytvoří číslování stejně, jako kdybyste použili postup, který byl popsán při výkladu o záhlaví a zápatí. Můžete tedy nyní zobrazit záhlaví nebo zápatí a číslování upravit tak, jak bylo popsáno v příslušné části. 94 Word 2013 podrobný průvodce

95 Nastavení počátku číslování Počáteční číslo (tedy číslo, kterým se začne číslovat na první stránce dokumentu) nemusí být vždy číslo 1. Začít můžete číslovat od nuly nebo vlastně od libovolného jiného čísla. 1. Přejděte na kartu Vložení. 2. Klepněte na tlačítko Číslo stránky v sekci Záhlaví a zápatí. 3. Vyberte příkaz Formát číslování stránek. 4. Nastavte počátek číslování ve volbě Začít od. 5. Stiskněte tlačítko OK. Obrázek 5.13: Dialogové okno pro nastavení číslování dokumentu Potlačení čísla na první stránce dokumentu V delších dokumentech bývá jako první stránka dokumentu zařazena úvodní stránka, kde se objeví název dokumentu, datum jeho vytvoření, jméno autora a další údaje. Tato stránka se obvykle nečísluje. Možná vás napadne, že si tuto stránku můžete vytvořit v samostatném souboru, ale pak byste museli hlídat, že oba soubory patří dohromady. Úvodní stránku si můžete klidně v dokumentu nechat, protože její číslování lze velmi snadno potlačit a začít číslovat až od druhé stránky. 1. Při úpravách záhlaví a zápatí přejděte na kartu Návrh. 2. Zaškrtněte volbu Jiné na první stránce. Nyní můžete upravovat první stránku dokumentu nezávisle na ostatních. 3. Dále záleží na tom, jaké číslo má být na druhé stránce dokumentu. Chcete-li zde začít číslem 2, neboť tato stránka je po úvodní stránce dokumentu druhou v pořadí, pak nemusíte provádět žádnou další akci. Chcete-li ale na této stránce začít číslem 1, je třeba ještě posunout začátek číslování na nulu. Volba formátu číslování Zatím jsme předpokládali, že všechny dokumenty budou číslovány arabskými číslicemi, tedy v podobě 1, 2, 3 Word ale nabízí více formátů číslování: z velká písmena (A, B, C ), z malá písmena (a, b, c ), z velké římské číslice (I, II, III ), z malé římské číslice (i, ii, iii ). Například často se v knihách čísluje malými římskými číslicemi úvod a teprve první kapitola knihy se začne číslovat arabskými číslicemi od čísla Přejděte na kartu Vložení. 2. Klepněte na tlačítko Číslo stránky v sekci Záhlaví a zápatí. 3. Vyberte příkaz Formát číslování stránek. 4. Vyberte formát číslování pomocí volby Formát číslování. 5. Stiskněte tlačítko OK. Formátování stránky 95

96 Obrázek 5.14: Různé formáty číslování dokumentu 5.4 Různé formátování stránky v jednom dokumentu Doposud jsme předpokládali, že dokument je celek a všechna nastavení stránky včetně vytvoření záhlaví a zápatí se mají projevit v celém dokumentu. Co když ale bude v celém dokumentu jen jedna stránka, která má být naležato? Co když budete chtít mít na několika stránkách jiné záhlaví než ve zbytku dokumentu? Vraťme se ještě jednou k jednotlivým formátům stránky tak, že nebudou nastaveny v celém dokumentu, ale pouze v jeho části. Na několika příkladech si ukažme, jak lze takové nastavení ve Wordu zajistit. Každá část, která má mít odlišné formátování, musí být v samostatném oddílu. Proto si nejprve definujeme pojem oddíl a ukážeme si, jak oddíly podporují možnost formátovat pouze část dokumentu, nezávisle na zbytku dokumentu Oddíl Dokument můžete rozdělit do oddílů. Oddíl se vyznačuje tím, že může, ale nemusí mít samostatný formát stránky. Oddíl může být stránkový, což znamená, že ho tvoří samostatné stránky. Tento typ oddílu je nejběžnější, protože většina formátů stránky má význam pouze pro celé stránky a ne pro jejich části (například změníte-li orientaci stránky, nemá to smysl pouze pro část stránky, tuto změnu můžete uplatnit vždy jen u celé stránky). Obrázek 5.15: Nadpis je text psaný v jednom sloupci, zbytek ve třech sloupcích, a to díky rozdělení do oddílů 96 Word 2013 podrobný průvodce

97 Druhý typ oddílu je oddíl průběžný. Ten lze vytvořit i v rámci stránky. Praktický význam má snad pouze u sloupců, protože v rámci jedné stránky můžete odlišit část, která bude mít více sloupců. Abyste věděli, jak je dokument členěn do oddílů, můžete si do stavového řádku umístit indikátor čísla oddílu. Z něj poznáte, ve kterém oddílu se nacházíte a při listování dokumentem uvidíte, kdy se číslo oddílu změní a kde se tedy nachází rozhraní mezi oddíly (tzv. oddílový zlom). Nemáte-li tedy číslo oddílu zobrazené, postupujte takto: 1. Klepněte pravým tlačítkem myši na stavový řádek. 2. Vyberte Oddíl. Obrázek 5.16: Indikátor čísla oddílu ve stavovém řádku Máte-li zapnuté zobrazení netisknutelných znaků, uvidíte konce oddílů znázorněné ve formě tečkované čáry s označením typu oddílu. Obrázek 5.17: Znázornění konce oddílu a typu oddílu při zobrazení netisknutelných znaků Ruční vytvoření stránkového oddílu Stránkový oddíl, tedy oddíl, který způsobí ukončení jedné stránky tak, že nově vytvořený oddíl bude začínat až na další stránce, vytvoříte následujícím postupem. 1. Přemístěte kurzor na místo, kde má začínat nový oddíl. Uvědomte si, že v tomto místě bude současně začínat i nová stránka, takže by mělo jít nejčastěji o místo za koncem odstavce. 2. Přejděte na kartu Rozložení stránky. 3. Klepněte na tlačítko Konce. 4. Vyberte Konce oddílů Další stránka. Ruční vytvoření průběžného oddílu Průběžný oddíl se vytváří téměř výhradně kvůli rozdělení textu do sloupců, jak vidíte na obrázku Vytvoříte ho takto: 1. Přemístěte kurzor na místo, kde má začínat nový oddíl. 2. Přejděte na kartu Rozložení stránky. 3. Klepněte na tlačítko Konce. 4. Vyberte Konce oddílů Nepřetržitě. Zrušení oddílu Samotné zrušení oddílu není až tak složitou záležitostí. Následky této akce jsou však daleko zásadnější. Uvědomte si, že vlastně spojujete dohromady dvě části dokumentu s rozdílným formátováním, což znamená, že jedno z těchto formátování bude odstraněno a zůstane pouze formát, který je nastaven ve druhém ze spojovaných oddílů. Při rušení oddílu je nejlepší, když si zobrazíte netisknutelné symboly pak uvidíte přesně místo, kde končí oddíl. 1. Označte symbol konce oddílu (tečkovanou čáru s označením typu oddílu viz předcházející obrázek 5.17). 2. Stiskněte klávesu Delete. Formátování stránky 97

98 Ještě jednou připomínáme, že je třeba vzít na vědomí skutečnost, že formát druhého oddílu bude aplikován i na první oddíl, což se vztahuje na velikost a orientaci stránek, okraje, záhlaví a zápatí a sloupce Nastavení formátu stránky ve vybrané části dokumentu Nyní již tedy víte, k čemu oddíly slouží a jak je můžete vytvořit. Nezbývá, než si ukázat příklady toho, jak oddíly pro nastavení formátu stránky pouze v části dokumentu využijete. Čekají nás tedy tyto příklady: z Změna orientace jedné z vnitřních stránek dokumentu. z Jiné záhlaví a zápatí v úvodu než ve zbývající části dokumentu. z Změna formátu od určitého místa. z Rozdělení textu na části jedné stránky do tří sloupců. Vytvoření oddílu při psaní dokumentu a změna formátování oddílu Představte si situaci, kdy máte napsat několik stránek zprávy o služební cestě. Dokument tvoří kromě jedné tabulky normální text, proto ho píšete na výšku na papír A4. Třetí stránka dokumentu ale obsahuje rozměrnou a širokou tabulku, kterou potřebujete orientovat na šířku. Zbytek dokumentu bude opět na výšku. 1. Napište text prvních dvou stránek dokumentu. 2. Vytvořte nový oddíl, abyste mohli na třetí stránce uplatnit jiné formátování, které by bylo odlišné od prvních dvou stran dokumentu. 3. Přejděte na kartu Rozložení stránky. 4. Klepněte na tlačítko Konce. 5. Vyberte Konce oddílů Další stránka. Nacházíte se ve druhém oddílu dokumentu, což si můžete prověřit ve stavovém řádku, kde je uvedeno ODDÍL: 2. Můžete tedy provést změnu formátu, avšak tak, aby se projevila pouze v tomto druhém oddílu. 6. Na kartě Rozložení stránky klepněte na tlačítko v sekci Vzhled stránky. 7. Na kartě Okraje změňte orientaci Na šířku. 8. Pečlivě zkontrolujte, zda ve volbě Použít na je nastaveno na tento oddíl. Tím je zajištěno, že se změna projeví pouze v oddílu, ve kterém se nachází kurzor. Pokud byste potřebovali změnit nastavení v celém dokumentu, tedy ve všech jeho oddílech, pak byste zde vybrali položku na celý dokument. 9. Stiskněte tlačítko OK. Nyní můžete vytvořit tabulku, stránka je již orientována na šířku. 10. Pak pokračujte opět vytvořením dalšího oddílu, protože zbytek dokumentu musí být opět na výšku. 11. Klepněte na tlačítko Konce. 12. Vyberte Konce oddílů Další stránka. Tím je vytvořen třetí oddíl, ve kterém změňte orientaci stránky na výšku a dokončete vytvoření dokumentu. 13. Na kartě Rozložení stránky klepněte na tlačítko v sekci Vzhled stránky. 14. Na kartě Okraje změňte orientaci Na výšku. 15. Prověřte, zda ve volbě Použít je nastaveno na tento oddíl. 16. Stiskněte tlačítko OK. Nyní již můžete dokument dokončit. Rozdílné záhlaví a zápatí v dokumentu Rozdílné záhlaví a zápatí v různých částech dokumentu je velmi častou záležitostí a v mnoha případech to má na svědomí právě požadavek na rozdílné číslování stránek v rámci jednoho dokumentu. Chceme nastavit číslování prvních dvou stránek dokumentu římskými číslicemi a ve zbytku dokumentu použit standardní číslování číslicemi arabskými. 98 Word 2013 podrobný průvodce

99 1. Ukončete na druhé stránce oddíl a tlačítkem Konce vytvořte nový oddíl. 2. Přejděte na začátek dokumentu a vytvořte záhlaví první části dokumentu. 3. Přejděte pomocí tlačítka Záhlaví a volby Upravit záhlaví na kartě Vložení do záhlaví. 4. Vytvořte záhlaví. 5. Klepněte na kartě Návrh na tlačítko Další, abyste přemístili kurzor do záhlaví oddílu 2. Jakmile je dokument rozdělen do více oddílů, máte i při úpravách záhlaví a zápatí přehled o tom, ve kterém oddílu se nacházíte. Obrázek 5.18: Informace o tom, ve kterém oddíle se upravované zápatí nachází 6. Text Stejné jako minulé svědčí o tom, že zatím je záhlaví a zápatí v celém dokumentu propojeno, takže je stejné na všech stránkách. Abyste mohli vytvořit rozdílné záhlaví a zápatí v různých oddílech dokumentu, klepněte na kartě Návrh na tlačítko Propojit s předchozím (tlačítko v pásu karet nesmí být stisknuté). Jakmile je tlačítko Propojit s předchozím stisknuté, jsou záhlaví a zápatí propojena přes jednotlivé oddíly, tudíž změny v jednom oddíle se projeví i v ostatních oddílech. Teprve rozpojením můžete v jednotlivých oddílech vytvářet rozdílná záhlaví a zápatí. 7. Vytvořte záhlaví druhého oddílu. 8. Stiskněte tlačítko Zavřít záhlaví a zápatí na kartě Návrh. Změna formátu od určitého místa dokumentu Potřebujete-li změnit formát od určitého místa, můžete vyzkoušet následující postup. Příklad, který si přitom popíšeme, spočívá v nastavení většího levého okraje, ale až od třetí stránky dokumentu. 1. Napište první dvě stránky dokumentu. 2. Přejděte na kartu Rozložení stránky. 3. Klepněte na tlačítko v sekci Vzhled stránky. 4. Přejděte na kartu Okraje. 5. Nastavte levý okraj. 6. Změňte nastavení volby Použít na na od tohoto místa dále. 7. Stiskněte tlačítko OK. Word vytvoří v tomto místě oddílový zlom, vytvoří novou stránku a od této nové stránky nastaví nový okraj. Vytvoření oddílu uplatněním formátování na vybranou část dokumentu Jestliže je část dokumentu tvořena třeba delším výčtem velmi krátkých možností, není hezké, když je prakticky celý papír volný. Takový seznam se hodí uspořádat do dvou sloupců. Dokument zůstává přehledný a využijete tak místo, které by bylo prázdné. Příklad si můžete prohlédnout na následujícím obrázku, kde vidíte, že podobná úprava nevypadá příliš dobře. Řešení spočívá v rozložení seznamu do sloupců. Část stránky, kde bude seznam možností, tedy bude samostatným oddílem, který bude formátován do dvou sloupců. 1. Označte seznam. 2. Přejděte na kartu Rozložení stránky. 3. Stiskněte tlačítko Sloupce a vyberte Další sloupce. 4. Nastavte počet sloupců na 2. Formátování stránky 99

100 Obrázek 5.19: Podobný seznam je vhodné zalomit do dvou sloupců 5. Zkontrolujte, zda ve volbě Použít na je nastavena položka na vybraný text. Tím se do dvou sloupců zformátuje pouze označený text, tedy seznam. Word si přitom uvědomí, že odlišné formátování může mít pouze ta část textu, která je samostatným oddílem, a proto současně s rozložením textu do sloupců oddíl vytvoří. 6. Stiskněte tlačítko OK. Obrázek 5.20: Úzký seznam zalomený do dvou sloupců, text před a za seznamem je v jednom sloupci 100 Word 2013 podrobný průvodce

101 6. Práce s dokumenty Většina této knihy popisuje množství funkcí textového editoru Word při zpracování textu. Důležitou informací je však i to, jak se dokumenty v počítači uchovávají, jak se organizují a jak je nejlépe můžete najít, chcete-li s nimi pracovat. Nejčastěji se při tom budete setkávat s pojmy soubor a složka. Fenoménem poslední doby je cloud. Jedná se vlastně o prostor, který máte přístupný kdekoliv, kde je připojení na internet. Představit si ho můžete jako disk, jenž je pro vás přístupný prakticky odkudkoliv, nezávisle na počítači. Nejčastěji se s ním budete setkávat ve formě Microsoft SkyDrive a Office 365 SharePoint. Jediným předpokladem pro jejich využití je vytvoření účtu k těmto službám. Více informací o SkyDrive a SharePoint a způsobu registrace k těmto službám najdete na stránkách V této kapitole si tedy shrneme postupy pro práci se soubory. 6.1 Co je to soubor? Každý dokument je v počítači uložen ve formě souboru. Postupně si vytvoříte v počítači poměrně velké množství souborů a bude třeba se v celém systému vyznat. Proto je dalším stěžejním tématem i organizace souborů v počítači, především vytvoření vhodného systému složek a správná organizace souborů, které jsou v těchto složkách uložené. Další témata se týkají správného pojmenování souborů s dokumenty Vztah dokumentu a souboru Vysvětlíme si, jaký je vlastně vztah dokument soubor. Dokument představuje úhel pohledu uživatele, tedy dokumentem ve Wordu je dopis, kniha, zpráva, fax, odborná práce, životopis, vlastně text jakéhokoliv typu, který budete v počítači zpracovávat. Proto i v této knize spíše používáme pojem dokument. Soubor je pojem spíše počítačový a představuje způsob uložení dokumentu v počítači. Při vytváření dokumentů byste měli respektovat jednu ze dvou možností: z jeden dokument bude uložen v jednom souboru, z jeden dokument (dlouhý či obsáhlý) bude uložen ve více souborech. První bod by měl pokrýt valnou většinu případů, protože se hodí téměř pro všechny typy dokumentů (hlavně dopisy, zprávy, faxy, letáky atd.), pokud nepřekročí rozumný rozsah či velikost. Prakticky bude takto uložena většina vašich dokumentů. Jestliže však rozsah dokumentu překračuje desítky stránek a je navíc ještě členěn do částí, kapitol, můžete si ho rozdělit do více souborů. To platí například pro obsáhlé zprávy, knihy, vědecké práce. Například píšete-li delší knihu, která má několik set stran, je lepší kaž dou kapitolu uložit do samostatného souboru, protože s menšími částmi se vám bude lépe pracovat. Práce s dokumenty 101

102 Obrázek 6.1: Jeden dokument je uložen v jednom souboru Obrázek 6.2: Dlouhý a obsáhlý dokument je lepší uložit do více souborů K podobné situaci dojde v případě, kdy dokument obsahuje větší množství fotografií nebo podobných, na velikost náročných objektů. Vezměte například v úvahu, že soubor s dokumentem budete posílat em, a od toho si odvoďte maximální rozumnou velikost jednoho souboru s dokumentem. Zjištěním velikosti souboru se zabývá jedna z následujících částí Soubor a jeho náležitosti Pro každý soubor, který chcete v počítači uchovat, budete muset definovat dvě hlavní náležitosti: z název (pro název souboru platí určitá pravidla), z umístění (zvolíte zařízení, disk a složku na tomto disku). Název souboru Název souboru by měl označovat, jaký dokument je v tomto souboru uložen. Název může mít až 255 znaků a může obsahovat mezery a pomlčky. Název nesmí obsahovat znaky \ / : *? < >. Do názvu dále raději nevkládejte znaky. (tečka) a, (čárka). Příliš krátký název nemusí vypovídat o tom, o jaký dokument se jedná mohli byste tedy mít problémy s tím, jak tento dokument najít, až s ním budete chtít pracovat. Naopak příliš dlouhý název může být nepřehledný a v řadě seznamů (seznamy souborů v dialogovém okně pro otevírání dokumentů či seznamy souborů v Průzkumníku) nemusí být vidět celý. Myslete také na to, že v seznamech jsou soubory seřazené hlavně podle názvu, je proto vhodné, aby: z z Související dokumenty měly stejný začátek názvu. Bude-li název souboru obsahovat datum, použijte nejdřív rok, pak měsíc, pak den, kvůli časovému třídění. 102 Word 2013 podrobný průvodce

103 z Při zpracování více než deseti souborů číslovaných pořadovým číslem použijte řadu 01, 02, 03, 10, 11 (pokud byste číslovali 1, 2, 3, pak by při textovém řazení 10 následovalo za 1). z Bude-li kapitol více, vytvořte pro všechny soubory jednoho dokumentu samostatnou složku a soubory pojmenujte například takto (bude tím zajištěno setřídění seznamu souborů tak, jak po sobě následují jednotlivé kapitoly dokumentu): a) 00-Úvod.docx, b) 01-Název první kapitoly.docx, c) 02-Název druhé kapitoly.docx Název souboru se skládá ze dvou částí z vlastního názvu a přípony. Obrázek 6.3: Název souboru příklad Přípona souborů s dokumenty Word je docx. Označení přípony souboru bývá potlačeno a spíše se pozornost zaměřuje na symbol textového editoru Word, který říká, že se jedná o dokumenty vytvořené v tomto textovém editoru a že s takovými soubory můžete ve Wordu pracovat. Pracujete-li se seznamy souborů přímo ve Wordu (to znamená především v dialogových oknech pro otevírání a ukládání souborů), vidíte pouze soubory správného typu, tedy dokumenty textového editoru Word. Můžete si sice nastavit, že chcete vidět i jiné typy (formáty) souborů než dokumenty Word, avšak musí se jednat o formát, se kterým umí Word pracovat, resp. který si Word umí konvertovat do svého formátu. Složky a jejich použití Složka je prostor, do kterého jsou na počítači nebo v jiném úložišti ukládány soubory. Představíte-li si úložiště jako místnost v domě, pak v této místnosti najdete skříně, do nichž ukládáte všechny vaše dokumenty. Tyto skříně se v počítačové řeči nazývají složky (dříve adresáře). Ale i tyto skříně si můžete (ale nemusíte) dále rozdělit do šanonů. Každý šanon je pak podsložkou. Jedna složka tedy může (ale nemusí) obsahovat podsložky. I v rámci šanonu můžete ještě dokumenty dělit třeba záložkami, a tak i podsložky mohou mít pod sebou další podsložky. Obrázek 6.4: Ukázka struktury složek Práce s dokumenty 103 ALFA BIO s.r.o.» Kremnicka 71, Banska Bystrica,

104 Vytváří se tak poměrně složitá stromová struktura složek. Ne všechny složky jsou však určeny pro ukládání dokumentů. Řada složek obsahuje programy. Při určování místa, kde je uložen soubor, postupujete shora dolů. 1. Nejprve si tedy zvolíte prostor (nejčastěji počítačový disk nebo sdílený disk SkyDrive či Share- Point). 2. Jedná-li se o počítač, určíte dále interní nebo externí disk. Disky se zpravidla označují písmeny C:, D: atd. Písmena A: a B: jsou vyhrazena pro diskety, síťové sdílené disky nebo přenosné disky (flash disky) jsou většinou označovány jako F:, G:, H: atd. 3. Nakonec určíte složku. Určení umístění souboru je důležité, protože platí, že na jednom počítači mohou být ve dvou různých složkách soubory stejného názvu Nastavení složek při otevírání nebo ukládání dokumentů Vyhledávat dokumenty v různých úložištích a složkách budete především při jejich otevírání a také při prvním ukládání. V této části si ukážeme, jak postupovat. Obrázek 6.5: Výběr úložiště při otevírání souboru První krok spočívá ve výběru úložiště. Podíváte-li se na obrázek, máte k dispozici dvě možnosti: z SkyDrive, z počítač, z a také jednu volbu navíc naposledy použité soubory. Chcete-li pracovat s některým z posledních dokumentů, je to jednoduché klepněte na něj a zvolený dokument se otevře. Pokud nenajdete mezi použitými dokumenty ten správný, po výběru úložiště se objeví seznam naposledy zvolených složek na vybraném úložišti. Vyhovuje-li některé z nich, klepněte na něj, pokud ne, stiskněte tlačítko Procházet. Objeví se dialogové okno, které vidíte na obrázku 6.6, kde již zvolíte konkrétní dokument. V dialogovém okně můžete v jeho levé části změnit úložiště či složku. V pravé části je seznam souborů, z něhož si již zvolíte konkrétní dokument Nastavení standardní složky Řada uživatelů si na počítači udržuje systém, kdy jsou všechny dokumenty ve stejné složce a jejích podsložkách. S touto složkou budete pracovat nejčastěji, a tak je vhodné si ji nastavit jako standardní. To znamená, že bude předvolená v důležitých dialogových oknech, jako je například Otevřít. 1. Zadejte příkaz Soubor/Možnosti. 2. Klepněte na kartu Uložit. 104 Word 2013 podrobný průvodce

105 Obrázek 6.6: Dialogové okno Otevřít 3. Napište do okna Výchozí místní umístění souborů příslušnou složku nebo ji vyberte po klepnutí na tlačítko Procházet. 4. Potvrďte akci tlačítkem OK. Obrázek 6.7 Výběr formátu souboru pomocí tlačítka v dialogovém okně Práce s dokumenty 105

106 6.2 Typy souborů ve Wordu Řadu dokumentů začnete vytvářet ve Wordu a budete je i pro úpravy ve Wordu udržovat. Někdy ale chcete zpracovávat text, který je již vytvořen, ale jiným prostředkem, než je Word. Zpravidla se jedná o: z dokumenty v obecných textových formátech (TXT, RTF), z soubory vytvořené v jiném textovém editoru než Word, z dokumenty vytvořené ve starších verzích Wordu, z webové dokumenty a soubory XML, z soubory PDF. Protože otevírání a ukládání dokumentů v jiných formátech se provádí stejným způsobem jako u dokumentů Wordu s jedinou výjimkou, kdy je třeba zvolit formát souboru (viz obrázek 6.7), zaměříme se na: z z zpracování dokumentů vytvořených ve starší verzi Wordu, publikaci dokumentu ve formátu PDF Zpracování souborů vytvořených ve starších verzích Wordu V zásadě platí, že by neměly nastat problémy při zpracování dokumentu vytvořeného v nižší verzi. Otevřete-li takový dokument a provedete-li úpravy, musíte změny uložit. Máte přitom tyto možnosti: z dokument uložíte v původní verzi Wordu, z dokument uložíte ve verzi, ve které ho zpracováváte. Uložíte-li dokument v nové verzi, uchovají se všechny změny, které jste v dokumentu provedli. Uvědomte si ale, že tento dokument již nebude možné v některých starších verzích Wordu otevřít. Uložíte-li dokument v původní verzi, můžete si ho bez problémů otevřít i ve starší verzi Wordu. V této starší verzi ale možná neexistovaly některé funkce, které jste při posledních úpravách použili. Word provede kontrolu kompatibility a tyto úpravy odhalí a upozorní vás, že nemohou být uloženy přijdete o ně. K upozornění slouží dialogové okno, které si můžete prohlédnout na obrázku 6.8. Obrázek 6.8 Kontrola kompatibility při ukládání do formátu starší verze Wordu Dokument, který jste vytvořili v nové verzi Wordu, můžete uložit v nižší verzi takto: 1. Zadejte příkaz Soubor/Uložit jako. 2. Klepněte na tlačítko Procházet. 3. Rozevřete seznam Uložit jako typ, kde vyberte požadovaný formát. 106 Word 2013 podrobný průvodce

107 4. Nastavte případně další možnosti v dialogovém okně. 5. Stiskněte tlačítko Uložit Práce s dokumenty ve formátu PDF Formát PDF (Portable Document Format) se používá pro předávání či publikování dokumentů, které jsou již finálně hotové. Výhodou je, že dokumenty typu PDF jsou dostupné každému, neboť prohlížeč pro tento typ dokumentů si může zdarma stáhnout a instalovat každý. Novou vlastností Wordu je, že obsahuje funkce pro úpravy PDF dokumentů a také umožňuje publikovat dokumenty DOCX ve formátu PDF. Při otevírání souboru ve formátu PDF dojde ke konverzi tak, aby ho bylo možné upravovat funkcemi Wordu. Proto se převedený dokument může mírně lišit od originálu, zvláště je-li v dokumentu více grafiky. Publikování dokumentu ve formátu PDF zajistíte takto: 1. Zadejte příkaz Soubor/Exportovat. 2. Klepněte na tlačítko Vytvořit soubor PDF/XPS. 3. Pomocí volby Optimalizovat pro vyberte, zda preferujete minimální velikost souboru (vhodné pro publikování online), nebo zda se má dokument uložit ve standardní velikosti. 4. Stiskněte tlačítko Publikovat. 6.3 Informace o dokumentu Word uchovává o dokumentu celou řadu informací o jeho úpravách, vytvoření, statistické informace o jeho velikosti a počtu znaků, slov Další informace si můžete doplnit sami a používat je jako tzv. klíčová slova, podle kterých můžete pak dokument vyhledat. Například pracujete-li na určitém projektu, doplníte jako klíčové slovo název projektu a pak můžete najednou vyhledat podle názvu projektu všechny dokumenty, které se k němu vztahují. Obrázek 6.9: Statistické údaje o dokumentu Práce s dokumenty 107

108 6.3.1 Statistika dokumentu Chcete-li zjistit, kdy byl dokument vytvořen, jak dlouho byl upravován, zda a kdy byl vytištěn a jak je velký, zobrazte si statistické údaje o dokumentu. 1. Zadejte příkaz Soubor/Informace. 2. V pravé části stiskněte tlačítko Vlastnosti. 3. Vyberte příkaz Upřesnit vlastnosti. 4. Přejděte na kartu Statistika dokumentu. 5. Prohlédněte si údaje (viz obrázek 6.9). 6. Stiskněte tlačítko OK, abyste zavřeli dialogové okno Vlastnosti. Na dalších kartách tohoto dialogového okna najdete celou řadu dalších informací o dokumentu. Počet slov v dokumentu si můžete prohlédnout i ve stavovém řádku. Klepnutím na tlačítko Počet slov ve stavovém řádku se v dialogovém okně objeví i další údaje o počtu stránek, znaků, odstavců Zjištění velikosti souboru V úvodu této kapitoly jsme se zabývali tím, že objemný dokument je vhodné rozdělit do několika menších. Důvodů může být více například zasílání takového dokumentu em. Jak ale zjistíte velikost souboru? Pracujete-li s dokumenty obsahujícími množství obrázků, prověřte raději velikost souboru, a pokud je příliš velký, raději ho rozdělte do několika menších nebo upravte velikost obrázků. Zjištění velikosti souboru je velmi snadné: 1. Zadejte příkaz Soubor/Informace. 2. V pravé části stiskněte tlačítko Vlastnosti. 3. Vyberte Upřesnit vlastnosti. 4. Přejděte na kartu Obecné. 5. Přečtěte si údaje o velikosti dokumentu. 6. Stiskněte tlačítko OK. 6.4 Práce s více dokumenty současně Textový editor Word umožňuje, abyste pracovali s více dokumenty současně, což vlastně znamená, že budete mít otevřeno v jednom okamžiku více dokumentů najednou. Každý dokument bude zobrazen v samostatném okně. Proto je třeba vědět, jak můžete přepínat mezi jednotlivými okny Otevření více dokumentů Dokumenty můžete otevřít buď postupně (pomocí příkazu Soubor/Otevřít otevřete nejprve jeden dokument, a po chvíli další), nebo lze otevřít i více dokumentů najednou. 1. Zadejte příkaz Soubor/Otevřít nebo stiskněte klávesovou zkratku Ctrl+O. 2. Nastavte složku, v níž se dokumenty nachází. 3. Označte první dokument v seznamu dokumentů. 4. Stiskněte a podržte klávesu Ctrl, klepněte na další dokumenty. 5. Stiskněte tlačítko Otevřít Přepínání mezi okny s dokumenty Pro přepínání mezi okny s otevřenými dokumenty existuje několik alternativních postupů. Odpovídají standardní práci s okny ve Windows, takže lze použít například klávesovou zkratku Alt+Tab. 108 Word 2013 podrobný průvodce

109 Nejsou-li okna maximalizována, stačí klepnout v okně s příslušným dokumentem. Okna si můžete uspořádat vedle sebe tak, že na kartě Zobrazení klepnete na tlačítko Uspořádat vše. Základní postup lze popsat takto: 1. Přejděte na kartu Zobrazení. 2. Klepněte na tlačítko Přepnout okna. 3. Vyberte požadovaný dokument. Využít můžete i hlavní panel Windows, kde klepnete na tlačítko textového editoru Word a příslušný dokument vyberete ze seznamu. Obrázek 6.10: Přepnutí do jiného dokumentu 6.5 Vyhledávání souborů Přiblížíme vám nyní situaci, do níž se můžete dostat prakticky kdykoliv. Vytvořili jste již celou řadu dokumentů. Přestože si je pečlivě třídíte do složek, nemůžete si vzpomenout, jak se jmenuje či kde se nachází dopis, který jste chtěli poslat příteli. Jaké máte možnosti, abyste nemuseli projít všemi složkami a prohledat zbytečně desítky dokumentů? Vyhledávání ve Wordu Soubor můžete najít přímo ve Wordu. Situace zpravidla nastane při otevírání, kdy máte zobrazené dialogové okno Otevřít a požadovaný soubor prostě nemůžete najít. 1. Klepněte v dialogovém okně Otevřít v textovém okně vpravo nahoře. 2. Můžete hledat podle modrých odkazů, například podle data uložení dokumentu. 3. Do okna napište text, který má být obsažen v názvu vyhledávaného souboru. 4. Stiskněte klávesu Enter. Pokud takové soubory existují, objeví se v seznamu, ze kterého můžete příslušný soubor otevřít. Obrázek 6.11: Vyhledání dokumentu podle klíčového slova či řetězce znaků Průzkumník Dokument můžete vyhledat také pomocí programu Průzkumník, tedy mimo textový editor Word. Postup je podobný jako ve Wordu. 6.6 Další akce se soubory K dalším akcím, které mohou být při práci s dokumenty užitečné, patří vytvoření kopie dokumentu, změna názvu dokumentu a také smazání již nepotřebných dokumentů. Práce s dokumenty 109

110 6.6.1 Vytvoření kopie dokumentu Pro vytvoření kopie dokumentu zpravidla použijete program Průzkumník. Ukážeme si však postup, jak lze vytvořit kopii přímo ve Wordu. 1. Otevřete dokument, jehož kopii si chcete vytvořit. Neprovádějte v něm žádné změny! 2. Zadejte příkaz Soubor/Uložit jako. 3. Nastavte složku, do níž chcete dokument uložit. 4. Uveďte nový název dokumentu v okně Název souboru. 5. Stiskněte tlačítko Uložit. Nyní již zůstane otevřená právě vytvořená kopie dokumentu Přejmenování souboru Přejmenování dokumentu můžete stejně jako vytvoření kopie provést přímo ve Wordu, nebo v programu pro správu souborů Průzkumník. Postup je v zásadě stejný. Ukážeme si, jak lze změnit název dokumentu ve Wordu. 1. Vyhledejte v dialogovém okně Otevřít požadovaný dokument a označte ho. 2. Stiskněte klávesu F2. 3. Napište nový název. 4. Stiskněte klávesu Enter. Nelze přejmenovat otevřený dokument! Vymazání souboru Také smazání dokumentu probíhá v programu Průzkumník, avšak i tuto akci můžete provést přímo ve Wordu. Dávejte pozor, abyste omylem nesmazali dokument, který ještě budete potřebovat. 1. Vyhledejte v dialogovém okně Otevřít požadovaný dokument a označte ho. 2. Stiskněte klávesu Delete. 3. Potvrďte smazání dokumentu klepnutím na tlačítko Ano. Nelze vymazat otevřený dokument! 6.7 Zabezpečení dokumentu Ve Wordu můžete pracovat s dvěma úrovněmi zabezpečení dokumentu: z Zašifrování dokumentu tak, aby ho mohli číst jen ti, kdo znají heslo. z Omezení úprav dokumentu určíte, které úpravy lze dělat s heslem a které bez hesla. Zašifrování dokumentu provedete takto: 1. Zadejte příkaz Soubor/Informace. 2. Klepněte na tlačítko Zamknout dokument. 3. Vyberte Zašifrovat pomocí hesla. 4. Zadejte heslo a stiskněte OK. 5. Zopakujte zadání hesla pro ověření a stiskněte OK. 110 Word 2013 podrobný průvodce

111 Určité úpravy dokumentu znemožníte takto: 1. Zadejte příkaz Soubor/Informace. 2. Klepněte na tlačítko Zamknout dokument. 3. Vyberte Omezit úpravy. 4. V bodě 1 můžete omezit formátování dokumentu pouze na nastavení stylů. 5. V bodě 2 nastavte typ změn, které bude možné v dokumentu provádět (například žádné změny dokument bude pouze pro čtení, změny bude možné provádět pouze formou sledovaných revizí apod.). 6. V bodě 3 nastavte heslo. Stiskněte tlačítko Použít zámek, zadejte heslo a pak ho ještě ověřte. Obrázek 6.12: Omezení úprav dokumentu Práce s dokumenty 111

112 112 Word 2013 podrobný průvodce

113 7. Tabulky Tabulky jsou velmi často využívaným nástrojem pro uspořádání dat. Tabulka je vlastně obdélník obsahující matici políček, která jsou umístěna pravidelně pod sebou (sloupce) a vedle sebe (řádky). Do těchto políček se pak zadávají údaje zpravidla krátký text nebo i obrázek či jiný objekt. Tabulky ve Wordu však nejsou vhodným nástrojem pro případ, kdy je třeba provádět v tabulce složitější výpočty. V takové situaci tabulku vytvořte v Excelu a pak ji do dokumentu zkopírujte (nebude-li se již v budoucnu měnit a přepočítávat), nebo vytvořte mezi Wordem a Excelem propojení (pokud s tabulkou v Excelu budete ještě dále pracovat). Nicméně pro základní výpočty můžete použít i Word, neboť obsahuje některé jednoduché vzorce. Základní vlastností tabulky jsou tedy její rozměry počet sloupců a počet řádků. Políčka tabulky, označovaná též jako buňky, můžete orámovat a podbarvit. Můžete do nich vložit nadpisy tabulky, zdůraznit vybrané hodnoty uložené v některých políčkách, nebo prostě jen vylepšit vzhled tabulky. Necháte-li políčka neorámovaná, nebudou jejich okraje vidět (tabulka bude vlastně neviditelná) a tabulka tak bude sloužit hlavně pro zarovnání údajů pod sebou a vedle sebe. Podívejte se na následující obrázky. Na prvním (obrázek 7.1) je ukázka tabulky tak, jak bude vytvořena, aniž byste měnili nějaké parametry tedy vypadá tak, jak je ve Wordu předvoleno. Buňky v tabulce jsou orámováné, takže je zřetelné, že se jedná o tabulku. Je zřejmé, že v takové tabulce je třeba ještě udělat pár úprav, zejména rozšířit některé sloupce na úkor jiných nebo změnit zarovnání dat, zejména u cenových údajů. Obrázek 7.1: Jednoduchá tabulka s orámovanými buňkami, na první pohled je jasné, že se jedná o tabulku Tabulky 113

114 Jako druhou (obrázek 7.2) vidíte tabulku se stejnými údaji. I když to není na první pohled zřejmé, jedná se také o tabulku, avšak pouze nejsou vidět okraje buněk. Jak již bylo uvedeno, takovou tabulku využijete pro uspořádání a zarovnání dat jsou pěkně v zákrytu a nemůžete se například splést v tom, o jakou cenu se jedná, protože je vždy přesně v určitém sloupci, jehož nadpis je v záhlaví sloupce uveden. Obrázek 7.2: Tabulka s neviditelnými okraji buněk, použití tabulky poznáte podle struktury údajů uspořádaných do sloupců a řádků Ve Wordu však nemusíte pracovat pouze s pravidelnými tabulkami, které mají všechny sloupce stejně široké a všechny řádky stejně vysoké. Příležitosti k vytvoření nepravidelných tabulek se jen nabízejí. Možná jste postřehli, že již na první ukázce tabulky je v prvním řádku nadpis, který byl vložen do buňky vytvořené sloučením všech buněk tohoto řádku. Přejděte k následujícímu obrázku 7.3, který zachycuje tabulku, v níž jsme pravidelnost sloupců a řádků příliš nerespektovali. Ale od toho jsou zde možnosti Wordu: nebudeme přece přemýšlet o tom, která data bychom vyloučili, jen aby zůstala tabulka pravidelná, ale tabulka se musí přizpůsobit údajům, které v ní budou uloženy. Obrázek 7.3: Nepravidelná tabulka, jež má nestejný počet řádků a sloupců 114 Word 2013 podrobný průvodce

115 Představte si, že byste potřebovali do textu umístit třeba přehled o rozloze a počtu obyvatel v některých zemích a tabulku neměli k dispozici. Mohli byste třeba zarovnat údaje pomocí mezer, ale zkuste si pak třeba jen zvětšit písmo hned by bylo nutné zformátovat všechny údaje znovu. Pomoci mohou třeba tabulátory, ale s nimi lze zarovnat text k určitému místu ve vodorovném směru, ale špatně se v takovém případě pracuje s víceřádkovými údaji. Vidíte tedy, že bez tabulek se při zpracování textu obejdete jen s obtížemi. Příležitostí k uplatnění tabulek najdete jistě mnoho. Vezměte si do ruky třeba noviny, firemní zprávy s hospodářskými výsledky, ceníky, odborné knihy jistě najdete spoustu variant, jak tabulky využít. Abyste si co nejvíce usnadnili práci s tabulkou, využívejte místní nabídku, která obsahuje právě ty příkazy, jež v daném okamžiku nejčastěji potřebujete (tedy kde je právě umístěn kurzor, jaké buňky jsou označené apod.). Klepněte na příslušný prvek tabulky pravým tlačítkem myši, objeví se nabídka příkazů vztahujících se k tomuto prvku. Je-li například tímto prvkem buňka tabulky, uvidíte příkazy pro formátování textu v této buňce a také příkazy ke změně rozměru a vzhledu buňky. Příklad si prohlédněte na obrázku 7.4. Obrázek 7.4: Místní nabídka pro rychlou práci s údaji v tabulce a s její strukturou 7.1 Vytvoření tabulky Tabulku můžete vytvořit několika způsoby. Pravidelnou tabulku získáte pomocí dialogového okna nebo úplně nejrychleji pomocí tlačítka Tabulka na kartě Vložení. Nepravidelnou tabulku si pak nakreslete stejně jako tužkou přímo na obrazovce. Než začnete vytvářet tabulku, promyslete si její strukturu, tedy z kolika sloupců a z kolika řádků se bude skládat. Není nutné to vědět přesně, další sloupce i řádky můžete doplnit později, ale co nejpřesnější stanovení struktury vám usnadní další úpravy tabulky. Pak vložíte do buněk tabulky údaje text, čísla, obrázky apod. Zbytek práce pak tvoří úpravy tabulky a formátování Vytvoření pravidelné tabulky Tabulku můžete vytvořit několika způsoby. První tabulku si vytvoříme základním postupem, kdy si můžete v klidu nastavit její rozměry v dialogovém okně. Tabulky 115

116 1. Přemístěte kurzor v dokumentu tam, kde chcete vytvořit tabulku. Není-li toto místo začátkem odstavce (přesunuli jste kurzor dovnitř odstavce), vloží se zde konec odstavce automaticky. 2. Vyberte v pásu karet kartu Vložení. 3. Klepněte na ikonu Tabulka. 4. Vyberte Vložit tabulku. 5. Určete výchozí počet řádků a sloupců tabulky ve volbách Počet sloupců a Počet řádků. 6. Chcete-li nastavit šířku sloupců tak, aby celá tabulka byla roztažena přes celou šířku dokumentu, ponechte ve volbě Pevná šířka sloupce položku Auto. Klepnete-li na šipku nahoru v numerickém okénku této volby, můžete nastavit šířku sloupců v centimetrech. Sloupce budou stejně široké. 7. Stiskněte tlačítko OK. Obrázek 7.5: Dialogové okno, jehož pomocí vytvoříte v dokumentu tabulku Při určování šířky sloupce si místo pevné šířky sloupce můžete vybrat i takové nastavení, kdy se šířka přizpůsobuje podle situace. z Volbou Přizpůsobit obsahu zajistíte, že se šířka sloupce upraví podle textu, který je do tohoto sloupce vložen. z Volbou Přizpůsobit oknu zajistíte, že se šířka tabulky bude měnit tak, aby se přesně vešla do okna internetového prohlížeče, kterým si dokument budete prohlížet. Využijete ji tedy především při publikování dokumentu na internetu. Obrázek 7.6: Rychlé vytvoření pravidelné tabulky 116 Word 2013 podrobný průvodce

117 7.1.2 Rychlé vytvoření pravidelné tabulky Pospícháte-li s vytvořením tabulky a stačí vám určit jen počet řádků a sloupců, můžete využít rychlejší postup: 1. Umístěte kurzor tam, kde hodláte vytvořit tabulku. 2. Na kartě Vložení stiskněte ikonu Tabulka. 3. Táhněte myší dolů a doprava, až je znázorněn požadovaný počet buněk. Pro případ na obrázku 7.6 se vytvoří tabulka o osmi sloupcích a pěti řádcích. 4. Tabulka se vytvoří okamžitě po uvolnění tlačítka myši Návrh nepravidelné tabulky Úpravami pravidelné tabulky můžete dosáhnout i takového výsledku, který vidíte na obrázku 7.7. Jedná se o nepravidelnou tabulku, kde jste museli různě spojovat a rozdělovat buňky a měnit jejich velikost. Obrázek 7.7: Návrh nepravidelné tabulky Víte-li předem, že do tabulky chcete vložit údaje, jejichž struktura odpovídá nepravidelné tabulce, můžete tabulku vytvořit i tak, že si ji prostě nakreslíte přímo na obrazovce. 1. Na kartě Vložení klepněte na tlačítko Tabulka. 2. Vyberte příkaz Navrhnout tabulku. 3. Nejprve myší táhněte přes oblast, kde mát být vytvořena tabulka. Tím vytvoříte obrys celé tabulky. 4. Dále určete všechny řádky a sloupce tabulky, jako kdybyste je kreslili tužkou na papír. Až bude tabulka hotova, stiskněte klávesu Esc, abyste ukončili režim návrhu tabulky. Nepovede-li se vám nějaká čára tak, jak požadujete, použijte tlačítko Guma v sekci Kreslit v pásu karet. Při navrhování tabulky můžete v sekci Ohraničení na kartě Návrh zvolit barvu a typ čar. Tyto vlastnosti můžete také upravit dodatečně. Tento způsob práce můžete využít nejen pro vytvoření nové tabulky, ale také pro úpravy již stávající tabulky, třeba té, kterou jste si vytvořili pomocí dialogového okna. Tabulky 117

118 7.1.4 Zobrazení okrajů tabulky V úvodu kapitoly jsme si ukázali dvě tabulky jednu s orámovanými buňkami, kde bylo jasně patrné, kde jsou jednotlivé buňky umístěné, a pak tabulku, kde okraje buněk nebyly orámované a tudíž jste mohli tušit, že se jedná o tabulku, pouze podle pravidelného rozložení údajů. Abyste při práci s neorámovanými buňkami v tabulce měli přehled o jejich poloze, zobrazte si tzv. mřížku neboli rastr. Mřížka tvoří netisknutelný okraj buněk tabulky, takže přesně víte, kde jsou jednotlivá políčka umístěna, kde začínají a končí. Chcete-li mřížku zobrazit: 1. Přemístěte kurzor kamkoliv do tabulky, aby se v pásu karet zobrazila karta Rozložení. 2. Klepněte na příkaz Zobrazit mřížku. Opakováním tohoto postupu mřížku opět skryjete. Upozorňujeme na to, že mřížka slouží pouze pro orientaci a při tisku dokumentu není vytištěna. Chcete-li nakreslit a vytisknout skutečný okraj buněk, použijte ohraničení Kurzor v tabulce a jeho přesouvání V tabulce můžete přesouvat kurzor po buňkách, nebo jsou-li buňky vyplněny textem po znacích. Přesun po znacích probíhá stejně jako v běžném textu. Je-li kurzor na konci buňky a stisknete-li klávesu se šipkou vpravo, přemístí se do následující buňky. Podobně to platí o přesunu do předcházející buňky. Nejjednodušším způsobem, jak můžete přesouvat kurzor, je použít myš. Klepněte myší v buňce, do níž potřebujete přemístit kurzor (například za účelem vložení textu). Kromě přesouvání kurzoru pomocí myši a kláves se šipkami se v tabulkách používá pro přesun o buňku vpřed (tedy o buňku doprava a je-li poslední, na první buňku následujícího řádku) i klávesa Tab. Stisknete-li klávesy Shift+Tab, přesune se kurzor o jednu buňku vzad. Platí to i v případě, kdy v následující nebo předcházející buňce není text. Na závěr si můžete provést krátké cvičení. Výchozí umístění kurzoru vidíte na obrázku. z Stisknete-li klávesu se šipkou doprava, přesune se kurzor mezi písmena n a í. z Stisknete-li klávesu Tab, přemístí se kurzor do následující buňky tak, že bude označen vzorec ZnO. z Stisknete-li klávesy Shift+Tab, přemístí se kurzor do předcházející buňky tak, že bude označeno slovo Sloučeniny. z Stisknete-li klávesu Home, přemístí se kurzor před slovo kysličníky. z Stisknete-li klávesu End, přemístí se kurzor za slovo kysličníky. Obrázek 7.8: Ukázka přemístění kurzoru v textu tabulky a v jednotlivých buňkách 118 Word 2013 podrobný průvodce

119 7.1.6 Vložení textu do tabulky Do buněk, které vzniknou při vytvoření tabulky, můžete vložit text i další objekty obrázek, graf nebo třeba další tabulku. V této části se zaměříme na vkládání textu do tabulky. Obecně se text do tabulky vkládá tímto postupem: 1. Přesuňte kurzor do buňky, do níž chcete vložit text. 2. Napište text. Bude-li text delší a nevejde-li se do buňky, rozdělí ho Word do více řádků. Tím se ale také zvětší výška řádku tabulky, tedy nejen buňky s textem, ale všech buněk v daném řádku. Nikdy nevkládejte jednotlivé řádky textu do samostatných buněk. Pokud byste doplnili další text, rozházel by se vám celý zbytek. Obrázek 7.9: Rozložení textu do řádků: správně (vlevo) a špatně (vpravo) Uvnitř buněk tabulky můžete klávesou Enter vytvořit odstavce podobně jako v běžném textu dokumentu. V jedné buňce tedy může být teoreticky i delší text. Pozor, nepleťte si však tzv. novinové sloupce s tabulkou. Na obrázku 7.10 vidíte text napsaný ve dvou novinových sloupcích, na dalším obrázku 7.11 pak tentýž text napsaný v buňkách tabulky. Z obrázku vyplývá, že text v tabulce je stále součástí určité buňky, která případně pokračuje na další stránce, kdežto v případě novinových sloupců nejdříve přetéká z levého sloupce do pravého a postupně zaplňuje i pravý sloupec, teprve poté pokračuje v levém sloupci na další stránce. Novinové sloupce jsou probírány v kapitole 5, Formátování stránky. Jako příklad specifického využití tabulky si můžeme ukázat chronologický přehled událostí. Tabulka zde slouží pro zarovnání událostí, které se udály ve stejném roce tak, aby byly vedle sebe Netisknutelné znaky v tabulce Abyste poznali rozdělení textu do odstavců, můžete si stejně jako v běžném textu pomoci zobrazením znaků konce odstavce. Kromě těchto znaků se u tabulky využívají i další netisknutelné symboly označující určitá specifická místa. Můžete si je prohlédnout na obrázku Netisknutelné znaky v tabulce můžete zobrazit nebo skrýt: 1. Zadejte příkaz Soubor. 2. Vyberte Možnosti. 3. V levé části okna zvolte kartu Zobrazení. 4. Zaškrtněte políčko Zobrazovat všechny značky formátování. 5. Stiskněte tlačítko OK. Tabulky 119

120 Obrázek 7.10: Tok textu v novinových sloupcích, nejedná se o tabulku Obrázek 7.11: Tok textu v tabulce Obrázek 7.12: Využití tabulky pro chronologické uspořádání (stejná data jsou ve stejných řádcích) 120 Word 2013 podrobný průvodce

121 Obrázek 7.13: Netisknutelné značky v tabulce Záhlaví tabulky V řadě tabulek se nad každým sloupcem nadepisují údaje, které budou v tomto sloupci umístěné (nadpis sloupce), občas se také stejným způsobem vytvářejí v prvním sloupci nadpisy řádků. Bude-li tabulka umístěna na více stránkách, je nutné opakovat nadpisy nad sloupci na každé stránce, abyste se nemuseli vracet na začátek tabulky pokaždé, když potřebujete zjistit nadpis daného sloupce. Pokud byste vložili na začátek každé stránky, na které je tabulka umístěna, řádek s nadpisy, bylo by zde riziko, že se tento řádek při posunu daného řádku dolů nebo nahoru odsune a již nebude umístěn na začátku, ale někde uprostřed stránky. Proti tomu má Word obranu: umožňuje vytvořit pouze na začátku tabulky takové nadpisy, které se automaticky opakují na každé stránce, na níž se tabulka vyskytuje. Nadpisům sloupců se v terminologii Wordu říká záhlaví tabulky. 1. Přejděte do prvního řádku tabulky nebo označte tolik řádků na začátku tabulky, kolik jich tvoří záhlaví. 2. Přejděte na kartu Rozložení. 3. Klepněte na tlačítko Data. 4. Vyberte příkaz Opakovat řádky záhlaví. Záhlaví lze upravovat pouze na první stránce, kde se tabulka vyskytuje. Na dalších stránkách se vám nepodaří do záhlaví vložit kurzor. Až nebudete záhlaví používat, můžete ho zrušit. První řádek pak bude zobrazen pouze na začátku tabulky. 1. Přemístěte kurzor do řádku se záhlavím nebo označte řádky, používáte-li více řádků jako záhlaví. 2. Na kartě Rozložení klepněte na tlačítko Data a vyberte příkaz Opakovat řádky záhlaví. 7.2 Úpravy textu v tabulce Práce s textem v tabulce je z hlediska formátování prakticky stejná jako u běžného textu. Základní vzhled textu je přiřazen pomocí stylu odstavce, libovolnou část textu můžete upravit ručně. Formá- Tabulky 121

122 tovat můžete i odstavce, platí tedy postupy pro zarovnání textu (tento prvek se v tabulkách často využívá), pro odsazení svislé i vodorovné a třeba i pro nastavení řádkování. Zde se spíše zaměříme na postupy, které jsou pro tabulku specifické Formátování buňky Podobně jako při formátování běžného textu si můžete formát vkládaného textu připravit předem tak, že označíte prázdné buňky tabulky a přiřadíte jim formát (například tučné písmo). Později vložený text pak bude mít takto nastavený formát Otočení textu v tabulce Text v tabulce můžete otáčet o Označte buňky, jichž se má změna týkat. 2. Na kartě Rozložení použijte příkaz Směr textu. 3. Opakováním použití tohoto příkazu se text cyklicky otáčí. Obrázek 7.14: Změna orientace textu v buňce tabulky Obrázek 7.15: Svislé a vodorovné zarovnání textu v buňkách se provádí devíti tlačítky na kartě Rozložení 122 Word 2013 podrobný průvodce

123 7.2.3 Svislé zarovnání textu v tabulce Vezměme si nyní tabulku obsahující v buňkách více řádků textu nebo tabulku se sloučenými buňkami, takže některý text nezabere plný počet řádků jako text v ostatních sloupcích. Na ukázku si můžeme vzít například tabulku se značkami chemických látek. Slova Prvky a Sloučeniny mohou být umístěna v buňce nahoře, uprostřed nebo dole. Text v tabulce lze tedy zarovnat i ve svislém směru. Slouží k tomu devět tlačítek na kartě Rozložení, jejichž pomocí současně stanovíte vodorovné zarovnání. Na obrázku vidíte, že kurzor je v buňce s textem Prvky. V pásu karet je stisknuté (zvýrazněné) tlačítko, které určuje, že text je zarovnán doleva (ve vodorovném směru) a doprostřed (ve směru svislém). Příklad využití svislého zarovnání si ještě můžeme ukázat u otočeného textu. 1. Přemístěte kurzor do buňky s textem Chemicky čisté látky. Povšimněte si, že se změnila orientace tlačítek pro zarovnání. 2. Chcete-li nyní například mít text zarovnaný doprostřed, ale blíž k textu ve druhém sloupci, klepněte na tlačítko, které vidíte na obrázku. Obrázek 7.16: Zarovnání textu otočeného o 90 stupňů Třídění údajů v tabulce Budete-li při práci s dokumentem používat třídění textu, dojde k tomu zpravidla u textu v tabulkách. Tabulku s rozlohou a počtem obyvatel si můžete setřídit podle názvů správních útvarů. Jedná se tedy o abecední třídění, které může být vzestupné nebo sestupné. Ukážeme si také, jak Word umí třídit i podle čísel. Výchozí tabulku vidíte na obrázku Umístěte kurzor kamkoliv do tabulky ideálně do sloupce, podle kterého chcete třídit. 2. V pásu karet vyberte kartu Rozložení. 3. Klepněte na tlačítko Data. 4. Klepněte na tlačítko Seřadit. 5. Všimněte si, že Word rozpoznal, že v prvním řádku jsou názvy sloupců (signalizuje to také vybraná volba Seznam je Se záhlavím). Ve volbě Seřadit podle je uveden název sloupce Správní oblasti a provincie v případě, že před zadáním příkazu byl v tomto sloupci kurzor. Pokud ne, rozevřete seznam a vyberte příslušný název sloupce. 6. Protože v prvním sloupci jsou textové údaje, je nastavena volba Typ pro způsob třídění na Text. Tabulky 123 ALFA BIO s.r.o.» Kremnicka 71, Banska Bystrica,

124 Obrázek 7.17: Výchozí tabulka pro třídění podle názvu správní oblasti 7. Poslední parametr, jehož byste si měli všimnout, je směr třídění. Třídit můžete od A do Z (tedy vzestupně), nebo od Z do A (sestupně). 8. Po kontrole nastavení klepněte na tlačítko OK, tím se celá tabulka setřídí podle abecedy. Obrázek 7.18: Třídění tabulky podle abecedy pro první sloupec Můžete třídit i víceúrovňově. To znamená, že pokud jsou ve sloupci s primárním tříděním dva stejné údaje, setřídí se podle kritéria, které nastavíte v dialogovém okně ve volbách Potom podle. Na obrázku 7.19 jsou údaje setříděny podle dodavatele a v rámci dodavatele pak podle značky koňaku. Pozor dávejte v případech, kdy tabulka obsahuje v prvním řádku nadpisy. Co by se stalo, kdyby Word nevěděl, že se jedná o nadpisy? Vyzkoušejte si to. 1. Umístěte opět kurzor kamkoliv do tabulky. 2. Na kartě Rozložení klepněte na tlačítko Data. 3. Vyberte příkaz Seřadit. 4. Klepněte na volbu Seznam je Bez záhlaví. Tím sdělíte, že v prvním řádku nejsou nadpisy, ale běžné údaje. 5. Ve volbě Seřadit podle určete, že chcete třídit podle prvního sloupce. 124 Word 2013 podrobný průvodce

125 Obrázek 7.19: Vícenásobné třídění nejprve podle dodavatele, pak podle značky koňaku 6. Zkontrolujte další dvě volby typ a směr třídění. 7. Stiskněte tlačítko OK, aby se údaje v tabulce setřídily. Vidíte, že se řádek s nadpisy dostal doprostřed tabulky, protože i text Správní oblasti a provincie byl zahrnut do třídění. 8. Nakonec raději klepněte na tlačítko Zpět, abyste toto třídění anulovali a vrátili se zpět ke správně setříděné tabulce podle názvu oblasti. Obrázek 7.20: Chyba ve třídění tabulky do třídění byly zahrnuty i nadpisy Na tabulku s rozlohou a počtem obyvatel se můžeme podívat i z jiného úhlu. Zajímá nás, která oblast má nejvyšší počet obyvatel. Setřídíme tedy tabulku ještě jednou, tentokrát podle druhého sloupce, a použijeme číselné třídění. 1. Umístěte opět kurzor kamkoliv do tabulky. 2. Na kartě Rozložení klepněte na tlačítko Data a vyberte příkaz Seřadit. 3. Prověřte nastavení volby Seznam je, kde by měla být zvolena možnost Se záhlavím. 4. Počet obyvatel je sloupec, podle kterého chcete třídit. Nastavte tedy ve volbě Seřadit podle položku Počet obyvatel. 5. Zvolte typ třídění Číslo. Rozdíl mezi textovým a číselným tříděním vidíte na obrázku Vlevo je tabulka setříděná číselně, kde záleží na hodnotě čísel. Číselná řada tedy je 1, 2, 3,, 9, 10, 11, Tabulky 125

126 Textově se však třídí podle prvního znaku a ne podle hodnoty, velikosti čísla. Všechna čísla začínající jedničkou jsou tedy před čísly začínajícími dvojkou atd. 6. Stiskněte tlačítko OK, čímž se tabulka setřídí. Obrázek 7.21: Rozdíl mezi textovým a číselným tříděním 7.3 Úpravy tabulky Asi nikdy se vám nepovede vytvořit hned napoprvé takovou tabulku, která by bezezbytku splňovala svůj cíl. K nejčastějším úpravám, které budete provádět, patří změna šířky sloupců, přidávání nových řádků a sloupců nebo jejich rušení. Je to proto, že v okamžiku vytváření tabulky přesně nevíte, kolik řádků a sloupců bude tabulka mít. Probereme si tedy jednotlivé úpravy tabulek. Protože některé změny se týkají celé tabulky a jiné jen vybraných buněk, musíte se nejprve naučit ukázat, se kterou částí tabulky se má příslušná úprava provést. Tomu se říká označení buněk tabulky. Obrázek 7.22: Zvýraznění označených buněk 126 Word 2013 podrobný průvodce

127 7.3.1 Pole tabulky a jejich označení Označením polí tabulky Wordu sdělujete, že příslušnou úpravu tabulky má provést pouze s těmito vybranými buňkami. Například chcete-li nakreslit okraje kolem druhého sloupce tabulky, musíte nejprve označit druhý sloupec a pak zadat příkaz pro nakreslení čar kolem buněk tabulky. Označené buňky jsou zvýrazněné s šedým podkladem (podklad nemá vliv na barvu při tisku, jedná se pouze o zobrazení). Na obrázku 7.22 vlevo je označen druhý sloupec tabulky, vpravo je označena druhá a třetí buňka ve čtvrtém řádku tabulky. Při označování buněk si musíte uvědomit, zda je označen samotný text v buňce, nebo celá buňka. Na obrázku 7.23 je v horní části označen text v buňce, v dolní části celá buňka. Při některých akcích je totiž důležité toto rozlišovat. Jako příklad lze uvést kopírování: je-li označen pouze text, zkopírují se označené znaky (vlevo dole), je-li označena buňka, můžete si pomocí tlačítka Možnosti vložení vybrat, zda se zkopíruje pouze text, nebo buňka tabulky včetně textu (vpravo dole). Obrázek 7.23: Rozdíl mezi označením text v buňce a celé buňky v případě kopírování Nejjednodušším a nejrychlejším způsobem, jak označit buňky tabulky, je použít myš prostě táhněte myší přes požadované buňky. Jsou-li v označovaných buňkách nějaké údaje, začne se při tažení myší přes buňku zpočátku označovat pouze text. Neuvolňujte tlačítko myši a táhněte jí až do sousední buňky. Od této chvíle se již začnou označovat celé buňky. Pomocí myši však můžete rychle označit celé řádky a sloupce. Chcete-li označit jeden sloupec, přemístěte ukazatel myši nad sloupec tak, aby změnil tvar na šipku dolů. Pak stiskněte levé tlačítko myši. Chcete-li označit více sloupců, přemístěte ukazatel myši nad sloupec tak, aby změnil tvar na šipku dolů. Táhněte myší přes požadované sloupce. Chcete-li označit řádek, přemístěte ukazatel myši vlevo od požadovaného řádku. Pak stiskněte levé tlačítko myši. Chcete-li označit několik řádků, přemístěte ukazatel myši vlevo od řádku tak jako v předcházejícím případě. Táhněte nahoru nebo dolů přes požadované řádky. Tabulky 127

128 Chcete-li rychle označit jednu buňku, ve které je již nějaký údaj, není nic jednoduššího, než že klepnete těsně vedle jejího levého okraje uvnitř buňky. K označení tabulky nemusíte používat jen myš, ale v nabídce Tabulka najdete příkazy pro označení řádku, sloupce nebo celé tabulky. 1. Přesuňte kurzor do řádku nebo sloupce, který chcete označit. 2. Na kartě Rozložení zvolte příkaz Vybrat. 3. Zadejte Vybrat řádek nebo Vybrat sloupec. Požadujete-li označit celou tabulku: 1. Přemístěte kurzor kamkoliv do tabulky. 2. Na kartě Rozložení zvolte příkaz Vybrat. 3. Zadejte Vybrat tabulku Poloha tabulky v textu V úvodu kapitoly o tabulkách jsme uvedli, že vložením tabulky se vytvoří samostatný odstavec. Tabulka se však v textu nechová jako odstavec textu, ale jako vložený objekt. To má jednu velkou výhodu můžete řídit polohu tabulky v textu. Vložíte-li tabulku, je nejdříve ukončen text, pak je umístěna tabulka a teprve poté opět pokračuje text. Můžete ale určit, že text bude obtékat kolem tabulky, tabulka pak bude vnořená v textu. Jak tedy lze ovlivnit polohu tabulky v textu? 1. Na kartě Rozložení vyberte příkaz Vlastnosti. 2. Přejděte na kartu Tabulka. 3. Ve skupině voleb Obtékání textu klepněte na Okolo. 4. Chcete-li ještě navíc určit, kde bude umístěn text vedle tabulky, stiskněte tlačítko Umístění a ve volbě Pozice vyberte umístění tabulky Vpravo, Vlevo nebo Uprostřed. 5. Stiskněte dvakrát tlačítko OK, abyste zavřeli obě dialogová okna. Obrázek 7.24: Tabulka obtékaná okolním textem Zarovnání tabulky Jestliže tabulka nezabírá celou šířku stránky, bude užitečné vědět, jak je možné ji zarovnat vlevo, vpravo či doprostřed. Zarovnání se dá nastavit jak v případě, kdy je tabulka obtékána textem, tak když obtékána není. Na obrázku 7.25 je tabulka, které obtékána není, zarovnána doprostřed stránky. 128 Word 2013 podrobný průvodce

129 Obrázek 7.25: Tabulka zarovnaná doprostřed 1. Na kartě Rozložení vyberte příkaz Vlastnosti. 2. Přejděte na kartu Tabulka. 3. Ve skupině voleb Obtékání textu bude pro případ na obrázku nastaveno Žádné. 4. Zvolte Zarovnání Na střed. 5. Stiskněte tlačítko OK Vnitřní okraje buněk tabulky Word umožňuje nastavit vzdálenost textu od okrajů buněk tabulky. Porovnejte tabulku na obrázku 7.25, kde jsou vnitřní okraje buněk nastaveny nahoře a dole na nulu a vlevo a vpravo na 0,2 cm, s tím, jak se změní tabulka a umístění textu v buňkách, změníme-li všechny vnitřní okraje buněk na 0,5 cm. 1. Přejděte kamkoliv do tabulky. 2. Klepněte na kartě Rozložení na tlačítko Okraje buňky. 3. Nastavte volby Výchozí okraje buňky. 4. Stiskněte tlačítko OK. Obrázek 7.26: Zvětšení vnitřních okrajů buněk tabulky Tabulky 129

130 7.3.5 Vkládání a rušení nových řádků a sloupců Do tabulky můžete přidat nové řádky a sloupce. Nezáleží přitom na tom, zda jsou již v tabulce vloženy údaje nebo ne. Řádky a sloupce lze vložit mezi libovolné dva sloupce nebo řádky. Obrázek 7.27: Výchozí tabulka, do níž budeme přidávat další řádky Jestliže jste zapomněli do tabulky, kterou vidíte na obrázku, vložit řádek s údaji pro Rakousko, lze vše napravit velmi rychle. Není třeba vytvářet novou tabulku a do ní přesunout údaje tak, aby zůstaly setříděny, ani není třeba nový řádek přidávat na konec a pak znovu tabulku třídit můžete přímo vložit nový řádek před řádek s údaji pro Švédsko a jen doplnit příslušné údaje. Jak tedy bude konkrétně vypadat celý postup? 1. Přemístěte kurzor do řádku, před který chcete vložit nový řádek, tedy například do buňky s textem Řecko. 2. Klepněte na kartu Rozložení. 3. Klepněte na tlačítko Vložit nad. 4. Klepněte v první buňce nového řádku. 5. Napište Rakousko. 6. Stiskněte klávesu Tab. 7. Napište Stiskněte opět klávesu Tab. 9. Napište Stiskněte ještě jednou klávesu Tab. 11. Napište Wien. Tím by měla tabulka dostat vzhled jako na obrázku Obrázek 7.28: Tabulka s vloženým řádkem 130 Word 2013 podrobný průvodce

131 Obdobný postup platí i pro sloupce. Při vkládání sloupců je třeba dávat pozor na šířku celé tabulky, abyste nepřekročili pravý okraj stránky a tabulka se tak nedostala mimo tisknutelnou oblast. Problém se pak musí vyřešit úpravou šířky některých sloupců. Pro vkládání sloupců použijte tlačítka Vložit nalevo nebo Vložit napravo na kartě Rozložení. Naučili jste se tedy dva způsoby vkládání řádků a sloupců: z Přesunete-li kurzor do nějaké buňky tabulky, můžete tlačítkem Vložit nad či Vložit pod nebo z Vložit nalevo či Vložit napravo vložit jeden řádek nebo jeden sloupec. Označíte-li více řádků nebo sloupců, můžete výše uvedenými příkazy vložit více řádků nebo sloupců najednou. Chcete-li přidat na konec tabulky nový řádek, můžete použít rychlejší postup. Ten využijete třeba tehdy, vytváříte-li tabulku, která má větší množství řádků, ale předem přesně nevíte kolik. Vytvoříte si tedy tabulku s určitým (spíše menším) počtem řádků, a až ji celou vyplníte, přidáváte si nové řádky podle potřeby. 1. Přejděte do poslední buňky tabulky. 2. Stiskněte klávesu Tab Odstranění řádků a sloupců Při odstranění řádků a sloupců můžete postupovat podle následujících pravidel platí při tom, že současně budou odstraněny i všechny údaje, které jsou v rušených řádcích či sloupcích vloženy. 1. Přejděte do buňky v řádku nebo sloupci, který chcete vymazat, nebo označte několik buněk podle následujících zásad: a) označíte-li sloupec nebo několik sloupců, zruší se všechny sloupce, které jsou označeny, b) označíte-li několik řádků, odstraní se všechny označené řádky. 2. Na kartě Rozložení klepněte na tlačítko Odstranit. 3. Vyberte Odstranit sloupce nebo Odstranit řádky Odstranění celé tabulky Pochopitelně není problém se zbavit i celé tabulky. Postupujte takto: 1. Přemístěte kurzor kamkoliv do tabulky. 2. Přejděte na kartu Rozložení. 3. Stiskněte tlačítko Odstranit. 4. Vyberte příkaz Odstranit tabulku. Tabulka bude odstraněna včetně údajů, které v ní byly uloženy. 7.4 Změna velikosti polí v tabulce Změna velikosti polí tabulky je velmi častou operací, a tak je nutné znát zejména postupy pro: z změnu šířky sloupců, z úpravu výšky řádků. Začneme se zabývat nejčastější změnou, a tou je úprava šířky sloupce Změna šířky sloupce Změna šířky sloupce je při práci s tabulkou zapotřebí velmi často. Již víte, že základní šířka sloupce se nastaví hned při vytváření nové tabulky. Zvolíte-li automatickou šířku, nastaví Word takový rozměr sloupců, aby byla celá tabulka roztažena přes celou šířku stránky. Při vytváření nové tabulky můžete nastavit i jinou šířku, ale i ta bude platit pro všechny sloupce. Četnost této akce vyplývá z toho, že u většiny tabulek je nejlepší různá šířka jednotlivých sloupců, protože v každém sloupci je určitý typ údaje, kterému pak vyhovuje jiná šířka. Tabulky 131

132 V zásadě by mělo platit, že by každý sloupec měl být tak široký, aby se do něj jednotlivé údaje pohodlně vešly, ale současně aby nebyly namačkány na sebe. Obrázek 7.29: Tabulka se zbytečně širokými sloupci Obrázek 7.30: Tabulka se sloupci namačkanými na sebe Protože se šířka sloupců mění často, nabízí Word několik různých postupů. Zde jsou ty nejdůležitější z nich. Prohlédněte si ještě jednou tabulku na obrázku Vidíte, že sloupce jsou až zbytečně široké. Upravte tedy šířku sloupců použijeme přitom různé metody. 1. Přejděte do prvního sloupce, jehož šířku chcete upravit. 2. Přejděte na kartu Rozložení. 3. V tlačítku Šířka sloupce tabulky nastavte šířku sloupce na 3 centimetry. Nyní upravíme šířku druhého sloupce, tentokrát pomocí myši. 1. Přemístěte ukazatel myši na rozhraní sloupců (přímo v tabulce). Ukazatel změní tvar na. 2. Táhněte myší sloupec tak, aby měl požadovanou šířku. Pro třetí sloupec použijeme třetí možnost změnu šířky sloupce pomocí pravítka. Předtím však musíte zkontrolovat, zda je pravítko zobrazené. Pokud není, na kartě Zobrazení označte Pravítko. Ke změně šířky použijete na pravítku šedobílé rozhraní sloupců, které vypadá takto:. Obrázek 7.31: Rozumně upravená šířka sloupců 132 Word 2013 podrobný průvodce

133 1. Přemístěte ukazatel myši na rozhraní sloupců (na pravítku). Ukazatel změní tvar tak, že vypadá jako dvoustranná šipka. 2. Táhněte myší sloupec tak, aby měl šířku přibližně takovou, jakou vidíte na obrázku Pokud byste chtěli nastavit právě takovou šířku sloupce, která by odpovídala nejširšímu údaji v daném sloupci, použijte tento elegantní postup: dvakrát klepněte v tabulce na rozhraní sloupců vpravo od sloupce, jehož šířku požadujete přizpůsobit. Pro nastavení šířky všech sloupců tak, aby odpovídala nejširšímu údaji v daném sloupci, klepněte na kartě Rozložení na tlačítko Přizpůsobit a pak vyberte Přizpůsobit obsahu. Chcete-li jediným klepnutím upravit šířku sloupců tabulky tak, aby byly stejně široké, klepněte na kartě Rozložení na tlačítko Sloupce stejně široké Úprava výšky řádků Při vytvoření tabulky nastaví Word takovou výšku řádků, jež odpovídá velikosti textu, který budete do tabulky vkládat. Jakmile zvětšíte text, zvětší se i výška řádků, aby se text do tabulky vešel. Stejně tak se upraví výška řádku tabulky v případě, kdy se text rozdělí v buňce do více řádků. Chcete-li nastavit výšku řádku ručně, použijte tento postup: 1. Přejděte do příslušného řádku nebo označte všechny řádky, jejichž výšku máte v úmyslu změnit. 2. Přejděte na kartu Rozložení. 3. V tlačítku Výška řádku tabulky nastavte výšku řádku v centimetrech. Ke změně výšky řádku můžete použít i myš. 1. Přemístěte ukazatel myši na rozhraní řádků. Ukazatel změní tvar tak, že vypadá jako dvoustranná šipka. 2. Táhněte myší tak, abyste nastavili požadovanou výšku řádku. 7.5 Ohraničení a vybarvení buněk Čáry mezi buňkami tabulky a barevné pozadí buněk tabulky je možné nakreslit v dialogovém okně Ohraničení a stínování, podobně jako jsme to popisovali u textu. Nezaměňujte ohraničení buněk tabulky s rastrem, netisknutelnou mřížkou, která pouze znázorňuje, kde se nacházejí jednotlivé buňky, a na vlastní tisk tabulky nemá vliv. 1. Označte buňky, které chcete orámovat nebo vybarvit. 2. Přejděte na kartu Návrh. 3. Klepněte na tlačítko v sekci Ohraničení. 4. V dialogovém okně Ohraničení a stínování nastavíte čáry na kartě Ohraničení. Můžete vybrat jedno ze tří předvolených nastavení nebo vybrat tloušťku a barvu čáry a pak klepnout v okně Náhled na té straně, na které chcete vybranou čáru nakreslit. 5. Barvu a výplň pozadí buňky určíte na kartě Stínování. Nejprve zvolte v seznamu Styl vzorek výplně a pak i barvu pomocí volby Barva. 6. Nakonec stiskněte tlačítko OK. Tabulky 133

134 7.6 Styly tabulky Významným pomocníkem při formátování tabulky jsou i styly tabulky. Bylo by možné je přirovnat ke stylům odstavců: umožňuje aplikovat na tabulku sadu parametrů, zejména ohraničení a vybarvení buněk a vzhled písma. Tabulku můžete zformátovat pomocí stylů takto: 1. Přejděte na libovolné místo tabulky, kterou chcete zformátovat pomocí stylů. 2. Tlačítkem Více na kartě Návrh zobrazte seznam dostupných stylů. 3. Vyberte jeden z předvolených formátů tabulky. Přesunete-li kurzor myši nad styl, o kterém uvažujete, změní se vzhled tabulky jako náhled (zatím ještě stále není aplikován). 4. Klepnete-li myší na požadovaný styl, změní se vzhled tabulky. Dále je možné ještě určit, zda má tabulka záhlaví a součtové sloupce a řádky, které jsou většinou odlišeny jiným vzhledem. K tomu slouží volby v sekci Možnosti stylů tabulek. z Zaškrtnete-li Se záhlavím, odliší se první řádek tabulky, ve kterém bývají nadpisy sloupců. z Volba Řádek souhrnů odliší poslední řádek, kde bývají často součty údajů za daný sloupec. z Podobně fungují volby První sloupec a Poslední sloupec. z Volby Pruhované sloupce a Pruhované řádky se používají k určení, kterým směrem budou orientovány čáry (mezi sloupci nebo mezi řádky), resp. jak budou orientovány barvy (ve sloupcích či v řádcích). Obrázek 7.32: Formátování tabulky pomocí stylů 7.7 Rozdělování a spojování buněk V tabulce můžete sloučit dohromady sousední buňky, takže vytvoří buňku jednu. Vznikne tím nepravidelná tabulka, jež může být podobná té, kterou jsme se zabývali v úvodu kapitoly. Obdobně můžete rozdělit libovolnou buňku na buněk více. Spojováním polí lze například vytvořit jednosloupcový nadpis tabulky, která má jinak více sloupců (viz obrázek 7.33). 1. Označte buňky, které chcete sloučit. 2. Na kartě Rozložení klepněte na příkaz Sloučit buňky. Spojovat můžete nejen buňky vedle sebe, ale i pod sebou. Libovolné buňky tabulky můžete rozdělit na určitý počet sloupců nebo řádků. 134 Word 2013 podrobný průvodce

135 Obrázek 7.33: Sloučené buňky v prvním řádku tabulky 1. Označte buňky, které chcete rozdělit. 2. Na kartě Rozložení klepněte na příkaz Rozdělit buňky. 3. Určete počet sloupců a počet řádků, do kterých se mají označené buňky rozdělit. 4. Stiskněte tlačítko OK. Tabulky 135

136 136 Word 2013 podrobný průvodce

137 8. Obrázky a další objekty Dokument může obsahovat kromě textu i řadu dalších objektů. Často se totiž hodí interpretovat myšlenky nejen slovním popisem, ale i obrázkem či grafem. Kromě tabulek, se kterými jste se seznámili v sedmé kapitole, se budeme nyní zabývat vložením a úpravami dalších objektů. Jedná se o následující objekty: z obrazce (automatické tvary), z textová pole, z obrázky z knihovny Microsoft Office, z chytré obrázky a diagramy, z soubory s vlastními obrázky a fotografiemi, z rovnice a složitější matematické výrazy, z grafy. 8.1 Automatické tvary, obrazce Obrazce jsou grafické objekty, pomocí nichž můžete do dokumentu vložit jednoduché kresby, popisky, diagramy a také textová pole s vloženým, od ostatního textu odděleným textem. Word nabízí dvě možnosti, jak s obrazci pracovat: z Objekty můžete kreslit přímo do dokumentu, například chcete-li šipkou ukázat na určitý text. z Do dokumentu vložíte kreslicí plátno, na kterém si pak můžete sestavit z objektů obrázek či diagram. Při označení objektu nebo kreslicího plátna budeme mít v pásu karet k dispozici kartu Nástroje kreslení Formát, pomocí které můžete objekty upravovat a také vkládat další objekty. Obrazce vložíte tak, že na kartě Vložení klepnete na tlačítko Obrazce a pak ze seznamu vyberete požadovaný obrazec. Kreslení a úpravy konkrétních typů obrazců jsou vysvětleny v dalších částech této kapitoly Vložení obrazců do dokumentu Pro vložení obrazců do dokumentu platí v zásadě stejná pravidla, postupy se liší jen v detailech. Ukážeme si postup vložení na několika objektech. Začneme tím nejjednodušším, a sice čárou. Obrázek 8.1: Nabídka obrazců, které můžete ve Wordu nakreslit Obrázky a další objekty 137

138 Nakreslení čáry Čára je nejjednodušší objekt, který můžete umístit do dokumentu. Obrázek 8.2: Vložení čáry do dokumentu 1. V pásu karet vyberte kartu Vložení. 2. Klepněte na tlačítko Obrazce. 3. Vyberte tlačítko Čára. 4. Přemístěte ukazatel myši na místo, kde bude začátek čáry. 5. Klepněte myší a táhněte tak, aby symbolická čára tvořila budoucí požadovaný objekt. 6. Až budete s umístěním čáry spokojeni, uvolněte tlačítko myši. Kreslení plných objektů Dále si předvedeme, jakým způsobem můžete nakreslit obdélníky, hvězdičky a další podobné objekty. Využijte znalost postupu pro kreslení čar a vytvořte plnou šipku. Prohlédněte si obrázek a postupujte následovně: Obrázek 8.3: Kreslení plných objektů 1. V pásu karet vyberte kartu Vložení. 2. Klepněte na tlačítko Obrazce. 3. Vyberte tlačítko Šipka dolů. 4. Klepněte v místě, kde má být levý horní roh budoucího objektu. 5. Táhněte myší do protilehlého rohu objektu. 6. Uvolněte tlačítko myši. 138 Word 2013 podrobný průvodce

139 Kreslení pravidelných objektů Zatím pracoval Word tak, jak jste určili pomocí myši. Pokud byste chtěli nakreslit pravidelný objekt, mohlo by to znamenat problémy. Co vlastně rozumíme pravidelným objektem? z U čáry můžete požadovat, aby byla přesně vodorovná nebo svislá. z Místo obdélníka můžete požadovat nakreslení čtverce. z Místo elipsy můžete kreslit kruh nebo kružnici. z I ostatní objekty mohou být pravidelné. Postup při kreslení pravidelných objektů je následující: 1. V pásu karet vyberte kartu Vložení. 2. Klepněte na požadovaný objekt. 3. Stiskněte a podržte klávesu Shift. 4. Nakreslete objekt podle postupů, které jste se v této části naučili. Word vám dovolí nakreslit pouze pravidelný objekt. 5. Uvolněte tlačítko myši a pak i klávesu Shift. Využití textového pole Textové pole se vytváří stejně jako každý jiný obrazec, nicméně je zvláštní v tom, že vlastně vkládáte text do textu. Představte si ho tak, že v dokumentu vymezuje obdélníkový prostor pro text, který nemá být součástí běžného textu dokumentu. Text lze také vložit do většiny obrazců, takže se dozvíte i postup, jak toho docílíte. Na obrázku 8.4 vidíte příklad použití textových polí. Text nadpisů na začátku každého sloupce je umístěn do textového pole proto, aby bylo možné pro něj nastavit orámování a barevný podklad, text uprostřed je pomocí textového pole pak zarovnán mezi sloupce. Obrázek 8.4: Nadpisy sloupců i text uprostřed je umístěn v textovém poli Textové pole vytvoříte následujícím postupem: 1. V pásu karet vyberte kartu Vložení. 2. Klepněte na tlačítko Obrazce. 3. Vyberte tlačítko Textové pole. 4. Klepněte v dokumentu v místě, kde má být jeden z rohů textového pole. Držte levé tlačítko myši. 5. Táhněte myší tak, abyste vymezili požadovaný tvar a velikost textového pole. 6. Pokud jste textové pole nakreslili do stávajícího textu, dojde pravděpodobně k rozhození textu. Obrázky a další objekty 139

140 Proto použijte tlačítka Pozice a Zalamovat text a upravte obtékání (více o pozici textového pole v dokumentu a zalamování najdete v části Obrázky a jejich umístění v textu ). 7. Napište text a upravte ho stejně jako běžný text. 8. Upravte formát textového pole (na kartě Formát využijte Styly obrazců nebo nastavte barvy a čáry ručně pomocí tlačítek Výplň obrazce, Obrys obrazce a Efekty obrazce). Vložení textu do obrazce Stejně jako do textového pole můžete do většiny obrazců vložit text a pracovat s ním stejně jako v textovém poli. 1. Nakreslete obrazec. 2. Napište text. Můžete též využít příkaz Přidat text z místní nabídky. 1. Klepněte na obrazec pravým tlačítkem myši. 2. Vyberte příkaz Přidat text. 3. Napište text. Obrázek 8.5: Přidání textu do obrazce K některým obrazcům, jako je například čára nebo šipka, text přidat nelze. Popisky Speciálním typem obrazce, který je ovšem v dokumentech často využíván, jsou popisky. Popisky asi znáte z různých časopisů jako bubliny. Ve Wordu máte k dispozici několik tvarů popisků. Popisky slouží k doplnění popisného textu, poznámky k obrázku, textu, tabulce či jinému objektu. Nejprve nakreslíte popisek a pak do něj vložíte text, který můžete upravovat stejně jako běžný text dokumentu. Ukázku popisku si můžete prohlédnout na obrázku 8.6. Jak k takovému výsledku dospějete? 1. V pásu karet vyberte kartu Vložení. 2. Klepněte na tlačítko Obrazce. 3. Vyberte tlačítko s požadovaným typem popisku. 140 Word 2013 podrobný průvodce

141 Obrázek 8.6: Vložení popisku do dokumentu bublina 4. Nakreslete popisek stejně, jako kdybyste kreslili třeba obdélník. Po uvolnění tlačítka myši se nejen zobrazí nakreslený popisek, ale současně se kurzor přemístí do popisku a Word čeká na vložení textu. 5. Napište text. 6. Klepněte mimo popisek, čímž se dokončí jeho vytváření. S popisky můžete provádět stejné úpravy jako s ostatními obrazci. Chcete-li upravovat text, který se nachází uvnitř popisku, stačí klepnout uvnitř textu a dále již můžete provádět úpravy textu stejně, jako kdybyste upravovali běžný text dokumentu. Změna čáry popisku na šipku Změny popisku se týkají zpravidla spojovací čáry. Z ní můžete například vytvořit šipku, aby ukazovala na objekt, který je popisován. 1. Označte objekt klepnutím myši tak, jak vidíte na obrázku. 2. Na kartě Formát klepněte na tlačítko v sekci Styly obrazců. Word zobrazí vpravo podokno, ve kterém můžete nastavit řadu vlastností obrazce, včetně vlastností specifických pro určitý typ obrazce. Takovou specifickou vlastností je možnost nastavení šipek u jakýchkoliv čar. 3. Klepněte na odkaz Čára. 4. Pomocí voleb Typ šipky na konci a Velikost šipky na konci změňte zakončení čáry popisku na šipku a určete také velikost a tvar šipky. 5. Pak již můžete podokno zavřít, nechcete-li provádět změny formátu dalších obrazců. Obrázek 8.7: Označení popisku a změna připojovací čáry na šipku Obrázky a další objekty 141

142 Spojovací čáry Mezi obrazci najdete i speciální typ čar, které slouží k propojení dvou jiných objektů. Spojovací čáry zůstávají napojené na objekty, mezi kterými leží, a to především v případě, kdy objekty posouváte nebo měníte jejich velikost. Při zpracování objektů, které budete spojovat čárami, zapněte kreslení na kreslicí plátno viz následující část. Spojení objektů spojovací čárou 1. Nakreslete a upravte objekty, které chcete propojit spojovací čárou. 2. Zvolte jednu ze spojovacích šipek (musí mít v názvu slovo spojovací, například Pravoúhlá spojovací šipka nebo Zakřivená spojovací šipka). 3. Přemístěte kurzor myši nad první objekt. Na jeho stranách se objeví úchytky. Obrázek 8.8: Kreslení spojovací čáry 4. Klepněte na úchytku, ke které chcete spojovací čáru uzamknout. Držte levé tlačítko myši. 5. Táhněte myší k druhému objektu. I u tohoto objektu se objeví úchytky tak, jak je to vidět na obrázku. 6. Klepněte u druhého objektu na úchytku, ke které chcete spojovací čáru zakotvit. Uzamčení a uvolnění spojovací čáry Spojovací čára má tu vlastnost, že při přesunu nebo změně velikosti objektu, ke kterému je připojena, se automaticky změní její poloha tak, aby stále spojovala dané objekty. Obrázek 8.9: Spojovací čára je zakotvena pouze u horního objektu 142 Word 2013 podrobný průvodce

143 Spojovací čára může být ukotvena pouze k jednomu objektu. Klepnete-li na spojovací čáru, poznáte podle zelených úchytek, zda je tato strana spojovací čáry zamčená u objektu nebo volná. Tažením uzamčené strany spojovací čáry od objektu ji uvolníte. Tvar spojovací čáry Výchozí tvar spojovací čáry je možné změnit. Buď sami určíte, jakým způsobem, nebo necháte uspořádání spojovacích čar na Wordu. 1. Klepněte na spojovací čáru, kterou chcete upravit, pravým tlačítkem myši. 2. Vyberte příkaz Typy spojnic. 3. Pomocí voleb Přímá spojnice, Pravoúhlá spojnice nebo Zakřivená spojnice změníte základní typ spojovací čáry. Tvar zakřivené spojovací čáry si můžete přizpůsobit poměrně detailně pomocí žluté úchytky. Klepněte na spojovací čáru a táhněte žlutou úchytkou Využití kreslicího plátna Kreslicí plátno využijete v případě, že budete vytvářet obrázek z několika obrazců, používat spojnice ke spojování obrazců apod. Naopak ho vypnete, budete-li ukazovat jednou šipkou na část textu, na kterou chcete upozornit, nebo budete do textu vkládat textové pole. Zapnutí a vypnutí kreslicího plátna Zda se kreslicí plátno zobrazí při vložení prvního obrazce automaticky, lze nastavit takto: 1. Zadejte příkaz Soubor a vyberte Možnosti. 2. Klepněte na Upřesnit. 3. V sekci Možnosti úprav nastavte volbu Při vkládání automatických obrazců vytvářet automaticky kreslicí plátno. 4. Stiskněte tlačítko OK. Použití kreslicího plátna při kreslení obrázků z automatických tvarů Kreslicí plátno je možné formátovat stejně jako objekty. Ukážeme si, jak ho využijete například při návrhu vaší kanceláře ve spojení s tzv. kliparty. Nejprve si vytvořte pomyslné obrysy kanceláře, které bude znázorňovat zformátovaná čára. Obrázek 8.10: Příklad využití kreslicího plátna a obrazců Obrázky a další objekty 143 ALFA BIO s.r.o.» Kremnicka 71, Banska Bystrica,

144 1. Přemístěte kurzor v dokumentu tam, kam chcete vložit kreslicí plátno. 2. Přejděte na kartu Vložení a vyberte Obrazce. 3. Klepněte na Nové kreslicí plátno. 4. Vyberte si postupně jednotlivé kusy nábytku (viz část o klipartech), nakreslete je na kreslicím plátně, upravte jejich velikost a otočení. 5. Nakonec zformátujte kreslicí plátno, které v tomto případě znázorňuje podlahu kanceláře. Klepněte na něj pravým tlačítkem myši, zadejte Formátovat kreslicí plátno a pak klepněte na Výplň. Například chcete-li znázornit dřevěnou podlahu, zvolte texturu Světlé dřevo a její intenzitu ztlumte pomocí průhlednosti. Umístění obrázků na kreslicí plátno Máte-li nějaký obrázek v dokumentu, který není na kreslicím plátně, můžete ho tam umístit pouhým přetažením myší. Podobně lze obrazec, který chcete umístit přímo do textu mimo kreslicí plátno, odtáhnout mimo něj a pak ho již upravovat samostatně. Kreslicí plátno můžete zrušit tak, že ho označíte a stisknete klávesu Delete. Pozor na to, že se současně vymažou i všechny objekty, které na něm byly nakresleny Úpravy obrazců Nakreslením objektů zpravidla práce nekončí. Jednak nemusí být přesně podle vašich požadavků poloha či velikost objektu, jednak při kreslení se objekt vytvoří se základním typem čáry, případně s výplní, která nemusí vyhovovat. Místo plné šipky, kterou jste nakreslili ve druhém příkladu, můžete chtít šipku se silnější čárou a žlutou výplní. Speciální úpravy je pak možné provádět u šipek, kde můžete vybrat zakončení šipky. Označení obrazců Úpravy obrazců se vždy provádějí s tím objektem, který je označen. Abyste nemuseli provádět opakovaný postup u více objektů, které chcete upravit stejným způsobem, můžete označit najednou i více obrazců. V této části si shrneme nejčastější postupy, jak obrazce označit. z Klepněte myší na obrazec, tím ho označíte. z Klepněte myší postupně na více obrazců a držte přitom klávesu Shift. Označí se všechny objekty, na které klepnete. z Jsou-li označeny obrazce a klepnete-li na jiný obrazec, zruší se označení a vybrán zůstane pouze poslední obrazec, na který jste klepli. z Je-li označeno více objektů, klepněte na jeden z nich a držte Shift. U tohoto obrazce se označení zruší, ale u ostatních zůstane. Obrázek 8.11: Ohraničení objektů, které mají být označeny 144 Word 2013 podrobný průvodce

145 Rychlejší postup označení více obrazců je možné zvolit v případě umístění těchto objektů vedle sebe (v prostoru, který lze ohraničit obdélníkem) na kreslicím plátně. 1. Táhněte myší přes objekty, které chcete vybrat. 2. Po uvolnění tlačítka myši budou označeny všechny objekty, které byly celé uvnitř daného ohraničení. Speciální postup lze použít v případě, kdy potřebujete označit objekt, který je částečně nebo úplně překrytý jiným objektem. 1. Označte libovolný objekt. 2. Klávesou Tab se označení přesune na následující objekt. Obrázek 8.12: Označení objektu skrytého pod jiným objektem Nejsou-li objekty na kreslicím plátně, použijte ve složitějších případech tlačítko Vybrat na kartě Domů. 1. Klepněte na Vybrat a pak na Podokno výběru. 2. V podokně se nachází seznam objektů. Klepnutím na objekt v tomto okně ho označíte. S klávesou Ctrl můžete označit více objektů najednou. Kopírování obrazců Obrazce můžete jednoduše zkopírovat. 1. Označte objekt, který chcete zkopírovat. 2. Stiskněte klávesy Ctrl+C. 3. Chcete-li objekt vložit na jiné místo v dokumentu nebo na jiné kreslicí plátno, přesuňte na tuto pozici kurzor nebo označte jiné kreslicí plátno. 4. Stiskněte klávesy Ctrl+V. 5. Přesuňte obrazec do cílové pozice. Změna polohy obrazce Nakreslený objekt můžete kdykoliv přesunout na jiné místo a tím změnit jeho polohu. 1. Klepněte na objekt, který chcete přesunout na jiné místo. Obrázek 8.13: Kopírování objektu tažením Obrázky a další objekty 145

146 2. Přemístěte kurzor myši nad objekt, ovšem ne nad úchytky. Kurzor myši musí být ve tvaru čtyřstranné šipky. 3. Táhněte myší objekt na požadované místo. Ke změně polohy můžete také použít kurzorové klávesy se šipkami. Je-li označen obrazec a stisknete-li šipku, objekt se přemístí požadovaným směrem. Držíte-li přitom klávesu Ctrl, objekt se zkopíruje. Změna velikosti obrazce Změnu velikosti objektu zajistíte pomocí úchytek, které můžete táhnout odpovídajícím směrem, a tím se změní velikost objektu. 1. Klepněte na objekt, jehož velikost potřebujete upravit. 2. Táhněte myší za úchytku (kurzor myši přitom musí být ve tvaru dvoustranné šipky). Velikost objektu můžete také nastavit v centimetrech. 1. Označte objekt, jehož velikost potřebujete upravit. 2. Na kartě Formát klepněte na Velikost. 3. Nastavte výšku a šířku objektu. Tvar čáry Ve Wordu, stejně jako ve skutečnosti, si můžete vymyslet prakticky jakýkoliv typ čáry. Čára může být slabá nebo silná, plná nebo přerušovaná, jednoduchá nebo dvojitá, můžete také nastavit barvu čáry. Přitom se nemusí jednat pouze o formátování objektu čáry nebo šipky, ale také o ohraničení obdélníka, hvězdy nebo jiného obrazce. Obrázek 8.15: Typy šipek Obrázek 8.14: Přechodové barvy u čáry Tři nejčastější možnosti, jak můžete změnit tvar čáry, jsou následující: z Vyberte styl čáry v sekci Styly obrazců na kartě Formát. z Na kartě Formát klepněte na tlačítko Obrys obrazce a nastavte požadované parametry. z Na kartě Formát klepněte na tlačítko v sekci Styly obrazců a v podokně nastavte volby v sekci Čára. 146 Word 2013 podrobný průvodce

147 Zakončení šipek Speciální vlastnost šipek představuje jejich zakončení. Word umožňuje nastavit nejen velikost počáteční nebo koncové šipky, ale také tvar zakončení. Pomocí této funkce můžete také určit, zda bude šipka jednostranná nebo oboustranná a na kterém konci bude jaký tvar šipky. Nakreslete si například běžnou čáru a vytvořte si z ní šipku. 1. Označte čáru. 2. Na kartě Formát klepněte na Obrys obrazce. 3. Vyberte Šipky a pak Další šipky. 4. Roztáhněte volbu Typ šipky na začátku. 5. Vyberte tvar začátku šipky. 6. Klepněte na šipku ve volbě Velikost šipky na začátku. 7. Zvolte jednu z možností. 8. Roztáhněte volbu Typ šipky na konci a vyberte tvar konce šipky. 9. Nastavte velikost zakončení. 10. Ukončete dialogové okno tlačítkem OK. Zakončení šipek můžete nastavit přímo, klepnete-li v pásu karet na kartě Formát na tlačítko Obrys obrazce a vyberete-li Šipky (viz obrázek). Výplň obrazců Obrazce lze vybarvit prakticky libovolnou barvou, kromě toho nabízí Word i další barevné efekty: z Přechodové barvy jsou výplně, kdy u jedné strany objektu je jedna barva (resp. světlý odstín jedné barvy), a ta přechází na druhou stranu do jiné barvy (resp. tmavého odstínu barvy). z Textury jsou speciální výplně, které se podobají přírodním materiálům kamen, mramor, písek, dřevo, papír, džínovina atd. z Vzorková výplň je výplň typu šrafování, kde můžete určit barvu popředí a pozadí. z Obrázek (na pozadí objektu může být také obrázek). Objekt ale také můžete nechat bez výplně, čímž ho zachováte průhledný, a tak se může překrývat s textem. Word nabízí několik předvolených stylů. Vystačíte-li si s nimi, stačí v pásu karet na kartě Formát klepnout na požadovaný styl. Postup pro vybarvení obrázku jednou ze základních barev také není složitý. Na kartě Formát klepněte na tlačítko Výplň obrazce a pak zvolte barvu. V dalších případech využijte podokno Formát obrázku. 1. Označte objekt, který chcete vybarvit nebo změnit jeho barvu. 2. Klepněte na kartě Formát na tlačítko v sekci Styly obrazců. Obrázek 8.16: Barevná výplň obrázku například texturou tmavé dřevo můžete vybarvit stůl Obrázky a další objekty 147

148 3. V sekci Výplň vyberte typ výplně (Bez výplně, Souvislá výplň, Přechodová výplň, Obrázek nebo texturová výplň, Vzorková výplň). Volbou typu výplně se přizpůsobí zbývající volby v dialogovém okně. Jejich nastavení je vcelku intuitivní, takže se jimi nebudeme zabývat do detailu. 4. Nastavte volby pro vybraný typ výplně. 5. Stiskněte tlačítko OK. Změna tvaru obrazce Některé obrazce je možné ještě upravit tak, že dojde k určité deformaci objektu. Například u plných šipek lze zvolit velikost a šířku šipky, u krychle poměr stran apod. 1. Označte objekt, jehož tvar chcete upravit. 2. Jestliže je možné změnit tvar obrazce, objeví se u něj žlutá úchytka. Táhněte za tuto úchytku. Symbolicky je přitom zobrazen cílový tvar obrazce. 3. Uvolněte tlačítko myši, čímž se obrazec změní. Obrázek 8.17: Dvě ukázky změny tvaru objektu Otáčení obrazce Objekty můžete otáčet buď v pravidelných úhlech (po devadesáti stupních), nebo volně. Lze použít myš i dialogové okno. Myš zpravidla využijete, chcete-li vidět novou polohu objektu, kdežto v dialogovém okně si nastavíte přesný úhel otočení ve stupních. Pomocí dialogového okna zajistíte otočení automatického tvaru takto: 1. Označte objekt nebo objekty, které se budou otáčet. 2. Na kartě Formát klepněte na tlačítko. 3. Vyberte příkaz Další možnosti otáčení. Obrázek 8.18: Otočení objektů každý objekt se otáčí kolem své vlastní osy 148 Word 2013 podrobný průvodce

149 4. Nastavte úhel otočení (i záporný) pomocí volby Otočení. 5. Stiskněte tlačítko OK. Označené objekty lze otáčet i po devadesátistupňových krocích tak, že klepnete na tlačítko a pak vyberete příkaz Otočit doprava o 90 nebo Otočit doleva o 90. Otáčení objektů pomocí myši má tu výhodu, že vidíte objekt v nové pozici, a tak můžete otočení upravit, ještě než se akce dokončí. 1. Klepněte na objekt, abyste ho označili. 2. Uchopte úchytku pro otáčení a posunujte s ní. Obrazec se přitom začne otáčet, a tak můžete kontrolovat jeho novou polohu. 3. Uvolněte tlačítko myši a objekt se otočí. Takto lze otáčet i více objektů najednou. Je přitom jedno, jakou úchytku zvolíte. S otáčením objektu souvisí také jeho zrcadlové překlopení. 1. Označte objekt nebo objekty. 2. Na kartě Formát klepněte na tlačítko. 3. Zvolte Překlopit vodorovně nebo Překlopit svisle. Vzájemné zarovnání obrazců Při zpracování dokumentu je důležité nejen umístění obrázků a objektů v textu či na stránce, ale také jejich vzájemné zarovnání. Můžete se snažit zarovnat objekty posunováním myši, ale to je zbytečná práce. Na obrázku 8.19 jsou židle uspořádané po kopírování. Jednu z nich si přemístěte tak, aby byla vpravo. Zbylé židle si pak dvěma jednoduchými operacemi můžete přesně vyrovnat do řady. Obrázek 8.19: Rozházené židle před jejich zarovnáním Nejdříve si židle rozmístěte ve vodorovném směru. 1. Označte všechny obrazce židle. 2. Klepněte na tlačítko. 3. Aby byly všechny objekty vzájemně stejně vzdálené, použijte příkaz Rozmístit vodorovně. Obrázek 8.20: Pravidelné rozmístění objektů Obrázky a další objekty 149

150 Teď již stačí jen objekty vyrovnat. 1. Použijte opět tlačítko. 2. Vyberte jeden z příkazů Zarovnat nahoru, Zarovnat doprostřed nebo Zarovnat dolů. První volba zarovná objekty podle objektu nejvíce nahoře, druhá podle středu mezi nejhornějším a nejspodnějším objektem a poslední podle objektu nejvíce dole. Podobně funguje zarovnání ve vodorovném směru. Obrázek 8.21: Svislé zarovnání objektů na střed Pořadí překrývání obrazců Používáte-li částečně nebo úplně se překrývající objekty, bude vás jistě zajímat, jak umístíte vybraný automatický tvar nahoru nebo pod jiné objekty. 1. Klepněte na objekt, jenž chcete posunout nad nebo pod jiné objekty, se kterými se překrývá (například na obrázku chcete květinu umístit na stůl, místo aby byla pod stolem), pravým tlačítkem myši. 2. Vyberte příkaz Přenést do popředí. 3. Zvolte Přenést do popředí. Obrázek 8.22: Umístění květiny nad stůl Varianta Přenést do pozadí umístí objekt pod ostatní objekty. Příkazy Přenést blíž a Přenést dál mají význam při překrývání více než dvou objektů, kdy se vybraný objekt umístí o jednu vrstvu nahoru nebo dolů. Překrývá-li se obrazec s textem, je možné ho umístit před text nebo pod text pomocí příkazů Přenést před text nebo Přenést za text. Seskupování a rozdělování obrazců Kromě možnosti kreslit na kreslicí plátno lze ještě vytvářet z objektů obrázek tak, že objekty seskupíte. Objekty nejprve nakreslíte a zformátujete samostatně, pak z nich vytvoříte seskupením jeden objekt. Další úpravy již můžete provádět s celým obrázkem, jako by to byl jeden objekt. 1. Označte objekty, které mají tvořit skupinu. 2. Klepněte na kartě Formát na tlačítko Skupina. 3. Vyberte Seskupit. 150 Word 2013 podrobný průvodce

151 Příkazem Oddělit můžete skupinu zase rozdělit na jednotlivé objekty. Příkaz Seskupit je dostupný pouze tehdy, je-li označeno více obrazců. Příkaz Oddělit zase v případě, kdy je označena skupina obrazců. Nastavení stínu a trojrozměrných efektů K objektu lze přidat stín a také lze nastavit barvu, polohu a hloubku stínu. Některé obrazce již stín mají například objekty, ze kterých jsme naplánovali rozmístění nábytku v kanceláři. 1. Označte objekt nebo objekty, u kterých chcete nastavit stín. 2. Na kartě Formát klepněte na tlačítko Efekty obrazce Stín. 3. Vyberte jeden z předvolených stylů. 4. Jestliže jste si nevybrali z nabídky, můžete klepnout na Možnosti stínů. Tím se objeví podokno Formát obrazce, sekce Stín. 5. Volbami v tomto podokně proveďte detailní nastavení stínu. Obrázek 8.23: Nastavení stínu objektů Podobně jako stín můžete nastavit řadu dalších efektů, kterými jsou: z zrcadlový odraz, z záře, z rozostřené okraje, z zkosení, z prostorový efekt. Úprava textu v obrazci Klepnete-li v obrazci pravým tlačítkem myši a zvolíte-li příkaz Přidat text, můžete objekt použít jako schránku, ve které bude umístěn a zarovnán text. Na text v obrazci se vztahují speciální úpravy. 1. Označte objekt, ve kterém chcete upravit text. 2. Na kartě Formát klepněte na tlačítko v sekci Styly obrazců. 3. V podokně Formát obrazce vyberte Možnosti textu. 4. Klepněte na tlačítko Rozložení a vlastnosti. 5. Vnitřní okraj určuje vzdálenost textu od okrajů objektu. Chcete-li tedy, aby byl text umístěn blíže k okraji objektu, zmenšete volbu Levý okraj, Pravý okraj, Horní okraj nebo Dolní okraj. 6. Zaškrtnete-li volbu Zalamovat text uvnitř obrazce, bude zachována šířka objektu tak, jak jste ji nakreslili. Nebude-li volba vybrána, bude se objekt při psaní textu roztahovat, aby pokud Obrázky a další objekty 151

152 možno byl text v jednom řádku. Nestačí-li šířka stránky, začne se text zalamovat, až pokud by se objekt měl roztáhnout za pravý okraj stránky. 7. Vyberete-li volbu Přizpůsobit velikost obrazce textu, bude se výška objektu zvětšovat tak, aby automatický tvar pobral veškerý text. V opačném případě je možné, že část textu bude skrytá. 8. Stiskněte tlačítko OK, aby se projevilo nové nastavení objektu. Obrázek 8.24: Nastavení textu v objektu 8.2 Obrázky Obrázky jsou uloženy v grafických souborech mnoha formátů, například JPG, PNG, TIFF, BMP atd. Příkladem mohou být třeba fotografie z dovolené. Obrázek vložíte do dokumentu takto: 1. Přejděte v dokumentu na místo, kam chcete obrázek vložit. 2. Klepněte na kartu Vložení. 3. Stiskněte tlačítko Obrázky. 4. Najděte a označte příslušný soubor s obrázkem. 5. Stiskněte tlačítko Vložit. 6. Následně proveďte úpravy obrázku, které budou potřebné takřka vždy. Jedná se zejména o úpravu velikosti obrázku, nastavení polohy v textu a případně i nastavení dalších efektů. Pro obrázky můžete použít řadu úprav, které jsme popsali v jiných částech této kapitoly. K tomu nyní připojujeme informace o dalších možnostech, jak s obrázky pracovat Obrázky a jejich umístění v textu Pozici obrázku v textu definují dva parametry: z Zalomení textu kolem obrázku. z Určení pozice obrázku v dokumentu a jeho zakotvení vzhledem ke stránce nebo vzhledem k textu. Vysvětlíme nyní pojmy zalomení a zakotvení. Zalomení textu určuje, jak bude text obtékat obrázek. Obrázek se může vlastně chovat jako velký znak textu, tedy předcházející text končí před obrázkem a následující text začíná za obrázkem, obrázek tedy tvoří (ale nemusí) zpravidla jakoby jeden odstavec. Další variantou je, že text teče kolem obrázku. Zakotvení textu pak stanoví, zda poloha obrázku je určena vzhledem k textu (což znamená, že dopsáním dalšího textu se obrázek odsune dál), nebo vzhledem ke stránce, čímž je určeno, 152 Word 2013 podrobný průvodce

153 že obrázek je vždy na stránce na určité pevné pozici. Na následujících řádcích najdete praktické příklady zalomení a zakotvení. K určení polohy obrázku slouží dvě tlačítka na kartě Formát, a to tlačítko Pozice a tlačítko Zalamovat text. Obě tlačítka umožňují nastavit základní volby přímo, nebo vás dovedou do dialogového okna Rozložení, kde se nachází celá řada parametrů, které lze u obrázku nastavit. z z Na kartě Obtékání textu stanovíte přesně, jakým způsobem bude text obrázek obtékat. Na kartě Pozice určíte, zda má být obrázek zakotven na stránce na určitém místě, nebo zda se má pohybovat společně s textem (tedy má být ukotven k textu). Postupujte následovně: 1. Označte obrázek, kterého se bude změna týkat. 2. Přejděte na kartu Formát. 3. Stiskněte tlačítko Zalamovat text. 4. Všechny možnosti, které jsou k dispozici, najdete v dialogovém okně Rozložení. Klepněte tedy na příkaz Další možnosti rozložení. 5. Určete základní styl obtékání. Zvolíte-li Rovnoběžně s textem, bude se obrázek chovat jako znak textu. Volba Nahoře a dole zajistí, že text bude končit nad obrázkem a pokračovat pod ním. Volby Před textem a Za textem znamenají, že text půjde přes obrázek, a liší se tím, zda bude v popředí obrázek, nebo text. Ostatní volby udělají z obrázku plovoucí objekt. 6. Ve volbách Zalomit text stanovte, z jaké strany má text obtékat. Můžete tak například nastavit, že při obdélníkovém obtékání má text plynout pouze vpravo. 7. Vzdálenost obrázku od textu, nezávisle na zvoleném typu obtékání, nastavte pomocí voleb v okně Vzdálenost od textu. 8. Přejděte na kartu Pozice, kde určíte polohu obrázku. Obrázek 8.25: Určení obtékání obrázku textem 9. Ve volbě Vodorovně stanovte vodorovné zarovnání obrázku. 10. Ve volbě Svisle určete svislé zarovnání textu. 11. Volbou Přesunovat objekt s textem nastavíte, zda má být obrázek zakotven k textu, nebo zda ho chcete umístit na pevné místo na stránce tak, aby se mu okolní text vyhýbal. Obrázky a další objekty 153

154 Obrázek 8.26: Obrázek uzamčený (podle umístění kotvy) k odstavci Telefon můžete Zaškrtnete-li volbu Uzamknout ukotvení, bude obrázek svázán s jedním konkrétním odstavcem, ke kterému bude relativně stále ve stejné poloze. Určíte-li tedy například jeho polohu 2 centimetry pod odstavcem, bude v této poloze, i když se odstavec přemístí v dokumentu kamkoliv jinam. Je-li objekt označen a máte-li zapnuté zobrazování formátovacích značek, objeví se u odstavce, se kterým je objekt spojen, značka kotvy se zámkem. Obrázek 8.27: Určení pozice obrázku na stránce 12. Volba Povolit překrytí má vliv na objekty, které jsou zarovnané v takové poloze, že by se překrývaly. Zaškrtnutím volby se umožní překrytí objektů. 13. Stiskněte tlačítko OK. 154 Word 2013 podrobný průvodce

155 Ještě si uvedeme několik postřehů a příkladů nejčastějších způsobů zarovnání obrázku v textu: z Obrázek může být v textu umístěn jako jeden ze znaků. Pak by jeho velikost měla být přibližně stejná jako je velikost písma, aby řádky textu nebyly příliš daleko od sebe. Problém se dá částečně vyřešit po označení obrázku, kde v dialogovém okně Písmo zvolíte na kartě Upřesnit jeho Umístění na snížené. Umístění obrázku jako znak textu zajistíte nastavením obtékání Rovnoběžně s textem. V tomto případě nebudou ostatní volby přípustné, protože nemá smysl je nastavovat. Obrázek 8.28: Obrázek jako jeden ze znaků textu z Doplňuje-li obrázek nějaký odstavec a jeho šířka není taková, aby byl přes celý řádek, je vhodné ho zarovnat doprava tak, aby text plynul pouze vlevo. Text tak zůstává zleva zarovnán a obrázek je sice u odstavce, ale v podstatě stranou textu. V tomto případě nastavte obtékání textu Obdélník, určete vodorovné zarovnání obrázku vzhledem k odstavci doprava a svislé zarovnání nahoru vzhledem k řádku (případně můžete určit jeho absolutní pozici třeba jeden centimetr pod prvním řádkem odstavce). Obrázek 8.29: Obrázek doplňující odstavec textu může být umístěn k pravému okraji stránky (sloupce) a nahoře zarovnán s prvním odstavcem z Zajímavý efekt získáte umístěním obrázku jako podtisku. Pak určete jeho umístění Za textem. Zvolte vodorovné zarovnání doprostřed a stanovte svislé zarovnání podle vašich požadavků (například uprostřed stránky). Současně je vhodné upravit obrázek tak, aby byl světlý nebo průhledný a nebránil tak čitelnosti textu. Obrázky a další objekty 155

156 Obrázek 8.30: Obrázek jako podtisk textu z Další příkladem umístění obrázku v textu je nastavení strany, na které může obrázek obtékat. Například na obrázku 8.31 je obrázek umístěn jeden centimetr od pravého okraje, ale současně potřebujete zajistit, aby text nebyl umístěn zprava, ale obrázek obtékal pouze zleva. V tomto případě nastavte v dialogovém okně Rozložení na kartě Obtékání textu ve skupině Zalomit text volbu Pouze vlevo. Obrázek 8.31: Obrázek s určeným obtékáním textu pouze zprava Obrázek 8.32: Těsné obtékání obrázku se zmenšením standardní vzdálenosti textu od obrázku 156 Word 2013 podrobný průvodce

157 z V případě, kdy je obrázek malý a přesto má být v textu zvýrazněn, umístěte ho doprostřed a nechte obtékat z obou stran. Nastavte jeho zarovnání na střed a obtékání Oboustranné. Je-li navíc obrázek členitý, můžete zvolit jeho obtékání Těsné nebo dokonce Uvnitř. Vzdálenost textu od obrázku se pak nastavuje pomocí voleb Vzdálenost od textu na kartě Obtékání textu dialogového okna Rozložení Nastavení parametrů obrázku Kromě základních vlastností, které lze nastavit u každého objektu, jako je například velikost objektu, způsob obtékání textu a možností umístění obrázku v textu, se u obrázků nastavují i další parametry. Týkají se především vzhledu obrázku. Obrázek 8.33: Fotografie v textu dokumentu a panel Formát pro nastavení obrázku 1. Označte obrázek, který chcete upravovat. 2. Zkontrolujte, zda je v popředí karta Formát. 3. Nastavte parametry obrázku. Obrázek 8.34: Možnosti změny barvy obrázku U obrázku můžete změnit barvu. Výchozí barvu můžete převést na černobílou, na stupně šedé barvy nebo zesvětlit (zesvětlení se používá jako podklad). Použijte tlačítko Barva a vyberte sytost Obrázky a další objekty 157

158 ( teplotu ) barev od černobílé až po přesycenou, upravte barevný odstín, nebo můžete obrázek přebarvit, takže bude černobílý, sépiový, světlý či převedený na stupně určité barvy modré, hnědé, zelené atd. Je dokonce možné určitý bod obrázku zprůhlednit nebo si zvolit vlastní barvu, kterou chcete obrázek přebarvit. Vyberete-li po klepnutí na tlačítko Barva příkaz Možnosti barvy obrázku, budete moci všechny zmíněné parametry nastavit v dialogovém okně. Mezi další parametry obrázku, které můžete nastavit, patří jas, kontrast a ostrost. Zvýšený jas obrázku ho zesvětlí a snížený jas ztmaví. Podobně jako jas můžete upravit i kontrast a obrázek rozostřit. Použijte tlačítko Automatické opravy a zvolte jednu z předem definovaných možností, nebo vyberte příkaz Možnosti automatických oprav obrázku a nastavte volby v dialogovém okně. Obrázek 8.35: Nastavení jasu a kontrastu Kromě výše uvedených parametrů obsahuje Word ještě další možnosti grafických úprav obrázků. Najdete je pod tlačítkem Grafické efekty. Opět můžete zvolit některou z předem definovaných variant, nebo využít dialogové okno a změny provést ručně v tomto okně. Obrázek 8.36: Jeden z grafických efektů je rozostření obrázku Pokud jste to s nastavováním efektů trochu přehnali, můžete se pomocí tlačítka Obnovit v dialogovém okně Formát obrázku nebo tlačítkem Obnovit obrázek vrátit k původnímu vzhledu obrázku. 158 Word 2013 podrobný průvodce

159 8.2.3 Oříznutí obrázku Určitou část obrázku můžete oříznout, například tehdy, má-li zbytečně velké okraje, nebo když potřebujete třeba jen jeho polovinu. Je také možné obrázek oříznout podle tvaru automatického obrazce. 1. Označte obrázek, který chcete oříznout. 2. Klepněte na kartě Formát na tlačítko Oříznout. 3. Pomocí úchytek, které se objeví, nastavte požadované oříznutí obrázku. 4. Stiskněte klávesu Enter. Stisknete-li tlačítko Oříznout v jeho dolní části, zobrazí se nabídka, kde můžete například vybrat příkaz Oříznout na obrazec a pak určit obrazec, podle kterého má být obrázek oříznutý. Obrázek 8.37: Obrázek oříznutý podle šipky Komprese obrázků Komprese obrázků znamená zmenšení jeho velikosti: 1. Označte příslušné obrázky, chcete-li zmenšit velikost jenom u některých obrázků v dokumentu. 2. Na kartě Formát klepněte na tlačítko. 3. Volbou Použít pouze pro tento obrázek nastavte, zda chcete provést kompresi pouze u označených obrázků, nebo u všech obrázků v dokumentu. 4. Kompresi je možné provést změnou rozlišení, což je však doprovázeno snížením kvality obrázku. Proto změňte nastavení v okně Cílový výstup. Volba Obrazovka nastaví rozlišení obrázku vhodné pro web nebo pro obrazovku počítače, volba Tisk kvalitu dostatečnou pro tisk dokumentu a prohlížení na obrazovce, a volba kvalitu vyhovující posílání obrázku elektronickou poštou. Obrázek 8.38: Dialogové okno pro nastavení komprese obrázků Obrázky a další objekty 159

160 5. Volbou Odstranit oříznuté oblasti obrázků odstraníte z obrázku ty části, které jste ořízli. Nebude již však možné znovu tyto části zobrazit. 6. Stiskněte tlačítko OK a tím se provede komprese. 8.3 Online obrázky a kliparty Online obrázky a kliparty jsou systémy obsahující množství obrázků, kreseb a fotografií, které můžete vložit do svých dokumentů. 1. Přejděte na místo v dokumentu, na které chcete přidat klipart. 2. Přejděte na kartu Vložení. 3. Klepněte na tlačítko Online obrázky. 4. Napište do textového okna v řádku Klipart z Office.com text, který charakterizuje požadovaný obrázek. Například chcete-li vyhledat vlajky, napište vlajka. 5. Klepněte na obrázek, který chcete do dokumentu vložit. Obrázek 8.39: Obrázky klipart 8.4 WordArt WordArt je programový modul, který lze využít nejen ve Wordu (i když se zabývá zpracováním textu), ale i v dalších programech sady Microsoft Office. WordArt umožňuje speciální úpravy písma: uzavře text do jednoho z tvarů, nastaví výplň textu, určí vzdálenost mezi písmeny atd. Text WordArt je vložen do dokumentu jako objekt, což umožňuje jeho úpravy způsoby, které jsme popsali na začátku této kapitoly. Jedná se především o označení objektu, změnu jeho velikosti, nastavení polohy objektu v textu apod. Nebudeme se tedy již zabývat těmito vlastnostmi, ale zaměříme se na úpravy, které se vztahují k WordArtu Vytvoření WordArtu Během vytváření objektu WordArt určíte základní vlastnosti, které pak můžete dalšími úpravami změnit a doladit do detailů. 1. Přemístěte kurzor v dokumentu tam, kam chcete vložit objekt WordArt. Můžete také označit text, který má být pomocí WordArtu upraven. 160 Word 2013 podrobný průvodce

161 2. Přejděte na kartu Vložení. 3. Klepněte na tlačítko WordArt. 4. Vyberte z galerie jeden z výchozích stylů textu (všimněte si jak tvaru, tak barvy výplně textu), který se nejvíce podobá požadovanému výsledku. 5. Napište text, který bude zobrazen v dokumentu jako WordArt, nebo pokud jste označili text před zadáním příkazu, zkontrolujte, zda odpovídá označenému textu. Obrázek 8.40: Výběr typů písma z galerie WordArt Obrázek 8.41: Nadpis v katalogu vytvořený pomocí WordArt Text WordArt můžete upravovat: jednak můžete použít úpravy, které již znáte z jiných objektů (podokno Formát obrazce, které se zobrazí po klepnutí na tlačítko v sekci Styly WordArt na kartě Formát), jednak ve speciálních úpravách, které spočívají v deformaci textu Úprava tvaru WordArtu Tvar WordArtu můžete změnit a vybrat z galerie možných tvarů jiný. 1. Označte text WordArtu, který chcete upravit. 2. Klepněte na tlačítko Textové efekty na kartě Formát. 3. Vyberte příkaz Transformace. 4. Vyberte jeden z tvarů. Označíte-li takto tvarovaný objekt WordArt, můžete pomocí růžových úchytek měnit dále tvar textu. Obrázky a další objekty 161

162 Obrázek 8.42: Výběr tvarů písma WordArt 8.5 SmartArt diagramy a organizační schémata Diagramy, organizační a jiná schémata je sice možné vytvořit pomocí obrazců a spojovacích čar, nicméně pro programy Microsoft Office existuje modul, jemuž se říká SmartArt. Je to skutečně užitečný nástroj, který vytvoří praktické diagramy z obrazců, jež pak můžete upravovat postupy, které jste poznali na začátku této kapitoly. Diagramů je celá řada, v této části si ukážeme konkrétní příklad vytvoření jednoduchého organizačního schématu. Obrázek 8.43: Výběr typu organizačního diagramu 162 Word 2013 podrobný průvodce

163 8.5.1 Vytvoření organizačního diagramu a jeho formát Vytvoření organizačního diagramu se skládá z těchto kroků: z Zadání pokynu k spuštění akce. z Změna struktury do finální podoby (doplnění výchozí struktury o další rámečky). z Naplnění struktury údaji (textem). Obrázek 8.44: Organizační schéma 1. Přemístěte kurzor v dokumentu tam, kam chcete organizační diagram vložit. 2. Na kartě Vložení klepněte na tlačítko SmartArt. 3. Vyberte v levé části okna skupinu diagramů Hierarchie. 4. Klepněte na Organizační diagram. 5. Stiskněte tlačítko OK. 6. Změňte strukturu, aby odpovídala požadovanému organizačnímu schématu (viz následující část). 7. Klepněte v rámečku a napište text. Text i rámeček můžete upravovat běžnými postupy (změna velikosti, tučné písmo ). 8. Vyplňte všechny rámečky. 9. Klepněte mimo organizační diagram a pro kontrolu si jej prohlédněte Změna struktury organizačního diagramu Změna struktury spočívá v přidání dalších rámečků. Přitom je nutné zvolit: z na jaké úrovni bude nový rámeček nakreslen, z jak bude připojen k nadřízenému rámečku, z jaký bude formát připojení. 1. Označte rámeček, ke kterému chcete přidat nový podřízený rámeček nebo rámeček na stejné úrovni. 2. V pásu karet vyberte kartu Návrh. 3. Klepněte na šipku v tlačítku Přidat obrazec. 4. Vyberte způsob připojení (podřízený rámeček, spolupracovník či asistent). 5. Pomocí tlačítka Rozložení vyberte formát připojení rámečku. Obrázky a další objekty 163 ALFA BIO s.r.o.» Kremnicka 71, Banska Bystrica,

164 Obrázek 8.45: Přidání dalšího rámečku do stávající struktury organizačního diagramu Formátování jednotlivých prvků organizačního diagramu V této části si jen krátce shrneme několik praktických úprav, které se v organizačních diagramech provádějí. Možnosti, které přitom máte, se v podstatě shodují s tím, co bylo popsáno u obrazců. Připomínáme, že formátovací úpravy můžete použít pro celý diagram, nebo jen pro jeho jednotlivé části. Úpravy provedete pomocí tlačítek a příkazů na kartě Formát. z Text můžete upravovat stejně jako běžný text dokumentu, lze tedy měnit velikost a typ písma, zarovnání v rámečku atd. z Rámečky lze vybarvit, zvětšit či zmenšit podobně jako textové pole. Změnu můžete provést ručně nebo využít jeden ze stylů. z Označit můžete i spojovací čáry a například z nich vytvořit šipky. 8.6 Rovnice Dalším modulem, pomocí něhož můžete do dokumentu vložit složité matematické nebo vědecké výrazy, je editor rovnic. Určité jednodušší výrazy lze v dokumentu vytvořit pomocí formátování písma, vhodného použití matematických symbolů a indexů, nicméně v případě složitějších výrazů byste již úspěšní nebyli. Výhody editoru rovnic spočívají především v tom, že obsahuje používané matematické symboly a umožňuje vytvořit složené struktury zlomků, mocnin a odmocnin, integrálů, matic a dalších struktur Vytvoření rovnice Rovnice je v dokumentu vložena jako samostatný objekt, můžete tedy zvolit její zarovnání do textu, zejména obtékání. 1. Přejděte na místo, kam chcete vložit složitější matematický výraz. 2. Přejděte na kartu Vložení. 3. Klepněte na tlačítko Rovnice a vytvořte rovnici ručně, nebo klepněte na šipku v tlačítku Rovnice a využijte jako základ jeden z předem definovaných matematických výrazů. 4. Vytvořte a upravte matematický výraz. 5. Klepněte mimo objekt. 164 Word 2013 podrobný průvodce

165 8.6.2 Příklady výrazů vytvořených pomocí editoru rovnic Výrazy vytváříte tak, že si vždy připravíte určitou strukturu, například zlomek, a pak do něj vložíte příslušné hodnoty. Ve struktuře se můžete pohybovat pomocí kurzorových kláves (například potřebujete-li přemístit kurzor z čitatele do jmenovatele) nebo klepnutím myší. Struktury vytváříte pomocí tlačítek a příkazů na kartě Návrh, která kromě struktur obsahuje i nejčastější matematické symboly. Obrázek 8.46: Matematický výraz vložený do dokumentu pomocí editoru rovnic Obrázek 8.47: Příklad matice 8.7 Graf Word je textový editor, proto neobsahuje funkce pro tvorbu grafů. Nicméně můžete využít funkce tabulkového kalkulátoru Excel, kde lze graf snadno vytvořit a přenést ho do Wordu. Před vytvářením grafu je třeba mít k dispozici údaje, které bude graf znázorňovat. Pokud je nebudete importovat z jiného programu, bude se zpravidla jednat o číselné sady vložené v tabulce. Obrázek 8.48: Tabulka se zdrojovými daty pro graf Obrázky a další objekty 165

166 8.7.1 Vytvoření grafu Graf vytvoříte následujícím způsobem: 1. Přejděte na místo, kde chcete graf vytvořit. 2. Vyberte kartu Vložení. 3. Klepněte na Graf. 4. Vyberte typ grafu (viz dále). Nejprve zvolte v levé části jeden ze základních typů, pak klepněte ve velkém okně na konkrétní graf a stiskněte tlačítko OK. 5. Pro vytvoření souboru dat pro graf se přepnete do prostředí, které znáte z tabulkového kalkulátoru Microsoft Excel. Pracovní plocha se změní tak, abyste mohli vložit údaje, z nichž bude graf vytvořen. 6. Zkopírujte údaje pomocí schránky (preferovaná varianta) nebo ručně vyplňte datový list (pouze v případě, kdy nemáte údaje v požadované struktuře). 7. Až budete spokojeni s nastavením údajů, vraťte se do Wordu a můžete pokračovat v úpravách grafu. Obrázek 8.49: Spojnicový graf Obrázek 8.50: Data pro graf 166 Word 2013 podrobný průvodce

167 8.7.2 Typ grafu Typ grafu je jeho základním parametrem. Nejčastěji se používají: z sloupcové grafy (znázornění trendu, vývoje), z čárové (spojnicové) grafy (podobně jako sloupcové v případě, že máte větší množství údajů), z kruhové (výsečové) grafy (znázornění poměru určitých veličin v celku). Typ grafu změníte následujícím způsobem: 1. Klepněte v grafu, tím se doplní do pásu karet karty Návrh a Formát. 2. Klepněte na kartu Návrh. 3. Vyberte tlačítko Změnit typ grafu. 4. Zvolte nový typ grafu. Obrázek 8.51: Typy grafů Nadpisy a texty Součástí grafu jsou i nadpisy a další textové informace. Ke grafu můžete připojit nadpis, nadpisy mohou mít i osy grafu. Kromě toho obsahuje graf i hodnoty na osách. 1. Přejděte do grafu. 2. Klepněte na tlačítko. 3. Vyberte popisky, které chcete v grafu zobrazit. Text lze upravovat tak, jak je popsáno v následující části Formátování jednotlivých částí grafu Při úpravách grafu platí zásada, že je třeba vždy označit tu část grafu, které se má změna týkat. Podle toho se také přizpůsobí nabídky ovládacích prvků. Nejobvyklejší součásti grafu, ve kterých se provádějí úpravy, jsou: Obrázky a další objekty 167

168 z z z z oblast grafu (celá plocha pod grafem), zobrazovaná oblast (oblast, na které je vlastní graf, standardně šedá), osy (pracujete-li se dvěma osami, pak se jedná o osu hodnot a osu kategorií, podle typu grafu mohou být osy jiné nebo nemusí být vůbec součástí grafu), řady údajů (tedy čáry, sloupce, kruhové výseče a další části tvořící vlastní graf ). Můžete pak provádět následující úpravy (podle součásti grafu, kterou jste vybrali pro úpravy, nemusejí být některé volby přístupné, protože daná úprava nemá s danou součástí grafu smysl). Úpravy se provádějí zpravidla na kartě Formát. z z z z z z Úprava tvaru čar a vzhledu výplně. Například můžete určit barvu sloupců ve sloupcovém grafu. Změna vlastností písma. Formát čísel na osách. Zarovnáním textu můžete například otočit text. U os můžete změnit počátek a konec měřítka a také jednotky (tedy po kolika bude na ose zobrazena hodnota na Obrázek 8.52: Nastavení měřítka osy měřítku). Lze stanovit i další parametry, například kde se bude protínat osa s hodnotami v případě, kdy pracujete se zápornými čísly, nebo lze měřítko otočit a orientovat ho od největší k nejmenší hodnotě. V případě, že je označena datová řada, určíte speciální parametry každého typu grafu. Například u sloupcového grafu můžete stanovit vzdálenost sloupců, případně jejich překrytí, u kruhového grafu úhel první výseče apod. Obrázek 8.53: Popisky (procenta) v kruhovém grafu 168 Word 2013 podrobný průvodce

169 9. Dlouhé dokumenty Ve Wordu můžete zpracovávat jednostránkové dokumenty (krátké dopisy, letáky ), ale také v něm můžete psát knihy, analýzy či zprávy. Tyto dokumenty jsou nejen velké rozsahem (zpravidla několik desítek stránek), ale také strukturou (několik úrovní kapitol). Proto existují funkce, které práci s dlouhými dokumenty usnadní. Osnova je speciální typ zobrazení dokumentu, určený právě pro dlouhé a strukturované dokumenty. Můžete v ní pracovat na úrovni běžného textu, ale také celých kapitol. Se zobrazením souvisí i navigační podokno. Jedná se o seznam nadpisů, s jehož pomocí se můžete rychle přesouvat dokumentem. Speciální součásti, které se v dlouhých dokumentech používají, jsou obsah a rejstřík. Záložky mohou nejen označit text (tak jako papírové záložky, které si zakládáte do knihy), ale lze pomocí nich zajistit i aktuálnost odkazů. 9.1 Osnova Osnova umožňuje snadnější práci s dlouhými a strukturovanými dokumenty. Jedná se o zobrazení, ve kterém si můžete zobrazit pouze text určité úrovně. Základním (běžným) textem rozumíme text, který nemá přiřazenou žádnou úroveň. Nadpisy pak jsou textem určité úrovně s tím, že ke každému nadpisu patří veškerý podřízený text (tedy text bez úrovně a text nadpisů nižších úrovní), dokud se neobjeví nadpis stejné úrovně. V osnově si můžete zobrazit pouze nadpisy určité úrovně, ale operace, které provedete s nadpisem, se budou týkat i podřízeného textu. Výhodou je, že tak můžete jednotlivé akce provádět na jedné nebo několika málo stránkách, zatímco při zobrazení veškerého textu by například bylo nutné označovat text na několika stránkách. V osnově lze také jednoduše měnit úrovně textu, takže si například zobrazíte jen kostru dokumentu a můžete s ní podle potřeby pracovat, až ji doladíte do finální podoby Zobrazení osnovy Osnovu můžete zobrazit klepnutím na tlačítko Osnova na kartě Zobrazení. V dokumentu, který je zobrazen jako osnova, vidíte symboly (nemají vliv na vlastní dokument a nejsou vytištěny, stejně jako formátovací značky), které ukazují úrovně textu. Tabulka 9.1: Symboly v zobrazení osnovy Symbol Význam symbolu Symbol u odstavce s určitou úrovní. Znaménko + signalizuje, že tento nadpis má podřízený text. Symbol u odstavce s určitou úrovní. Znaménko signalizuje, že pod tímto nadpisem není žádný podřízený text. Odstavec běžného textu (bez úrovně). Dlouhé dokumenty 169

170 Obrázek 9.1: Dokument v zobrazení osnovy Zobrazení nebo skrytí textu určité úrovně Při práci s osnovou je zobrazena karta Osnova, na níž najdete tlačítka pro spouštění funkcí specifických právě pro práci s osnovou dokumentu. Abyste mohli v osnově efektivně pracovat s textem a využívat všechny možnosti, musíte znát postupy pro zobrazení textu pouze určité úrovně. 1. Klepněte na seznam Zobrazit úroveň. 2. Vyberte úroveň, kterou ještě chcete zobrazit. Budou zobrazeny pouze nadpisy dané a vyšší úrovně, veškerý ostatní text bude skrytý. 3. Kdykoliv v průběhu práce můžete změnit úroveň nadpisů, které chcete zobrazit. Vyberete-li Všechny úrovně, zobrazí se opět veškerý text. Obrázek 9.2: Zobrazení textu druhé a vyšší úrovně 170 Word 2013 podrobný průvodce

171 9.1.3 Sbalení a rozbalení textu Pomocí nastavení úrovně můžete zobrazit nadpisy určité úrovně a tím sbalit veškerý podřízený text. Sbalení nebo rozbalení textu můžete také provádět pomocí tlačítek na kartě Osnova. Kromě toho lze také sbalit nebo rozbalit text pouze u jednoho nadpisu. 1. Vezměme dokument, kde jsou vidět pouze nadpisy úrovně 1 a Přejděte do nadpisu, pod nímž chcete rozbalit postupně (po úrovních) text podřízený tomuto nadpisu. 3. Klepněte na tlačítko Rozbalit. Tím se rozbalí další úroveň nadpisů. Například přemístíte-li kurzor do nadpisu Obrázky a klepnete-li na tlačítko Rozbalit, rozbalí se další úroveň, avšak pouze v rámci podřízeného textu nadpisu Obrázek. Obrázek 9.3: Rozbalení pouze v rámci jednoho nadpisu Text můžete také sbalit nebo rozbalit poklepáním na symbol, který je umístěn vlevo od odstavce. Poklepete-li na symbol, rozbalí se nejprve podřízený text až k úrovni běžného textu, poklepete-li ještě jednou, sbalí se veškerý text až k úrovni odstavce, na jehož symbol jste poklepali Změna úrovně nadpisu V osnově můžete jednoduše měnit úroveň jednotlivých nadpisů, a to nezávisle na tom, jaká část textu je viditelná (rozbalená) a jaká sbalená. 1. Přejděte do odstavce, jehož úroveň chcete zvýšit nebo snížit. Můžete také označit více odstavců. 2. Klepněte na tlačítko Zvýšit úroveň nebo Snížit úroveň. Tím zvýšíte nebo snížíte úroveň daného textu. Je-li sbalený nějaký podřízený text, zvýší se nebo se sníží i úroveň podřízeného textu. Je-li podřízený text rozbalený, nebude se ho změna úrovně týkat Zobrazení prvního řádku odstavce Zobrazení v osnově si můžete upravit tak, že je vidět pouze první řádek odstavce běžného textu. Tím se dokument zkrátí a lze tak lépe provádět globální úpravy dokumentu. Jedná se pouze o zobrazení, jinak se samozřejmě žádný text nemaže. Postupujte následovně: zaškrtněte volbu Zobrazit jen první řádek na kartě Osnova. Dlouhé dokumenty 171

172 Obrázek 9.4: Zobrazení prvního řádku v odstavci Přesouvání odstavců v osnově Osnova se využívá pro globální úpravy dokumentu. Například máte již hotový celý dokument, ale nelíbí se vám jeho struktura. Zobrazíte si tedy určitou úroveň dokumentu, ale zjistíte, že by bylo vhodné proházet kapitoly. Pak stačí přesunout pouze nadpis dané kapitoly a veškerý podřízený sbalený text se přesune současně s nadpisem. Je to jednodušší, než kdybyste museli označovat text a hledat, až ke kterému místu se s ním má pracovat Zavření zobrazení osnovy Zobrazení osnovy můžete uzavřít tak, že na kartě Osnova klepnete na tlačítko Zavřít osnovu. Zavřením osnovy se rozumí, že přejdete do zobrazení Rozložení při tisku. Obrázek 9.5: Zobrazení navigačního podokna umožňuje rychlý přesun na určitou kapitolu pomocí odkazů vytvořených z nadpisů 172 Word 2013 podrobný průvodce

173 9.2 Navigační podokno V libovolném zobrazení, tedy nejen v osnově, si můžete zobrazit navigační podokno. Tím se rozumí podokno vlevo od dokumentu, ve kterém jsou nadpisy dokumentu. Navigační podokno zobrazíte zaškrtnutím volby Navigační podokno na kartě Zobrazení. z Klepnutím na nadpis přejdete rychle k danému nadpisu, nezávisle na tom, na které stránce se nachází. z Odkazy v podokně můžete rozbalit k nižší úrovni, klepnete-li na malou šipku před textem nadpisu. z Sbalení odkazů zajistíte podobnou malou šipkou před nadpisem. 9.3 Obsah Součástí dlouhých dokumentů bývá obsah. Ve Wordu můžete obsah vytvořit z nadpisů a určit přitom, z jaké úrovně nadpisů se bude generovat. Kromě toho si můžete vybrat styly odstavce, z nichž obsah získáte, nebo určit text pro obsah ručně. Při definici obsahu lze nastavit i jeho formát a řadu dalších parametrů. Obsah je do dokumentu vložen na libovolné místo jako pole. Proto doplníte-li další kapitoly nebo některé kapitoly smažete, bude se obsah aktualizovat tak, aby odpovídal novému stavu dokumentu Vytvoření obsahu z nadpisů dokumentu Nejjednodušším postupem při vytváření obsahu je situace, kdy používáte pro nadpisy kapitoly styly odstavce Nadpis 1, Nadpis 2 Pak stačí určit, pro jaké úrovně se má obsah vytvořit, stanovit formát obsahu a ostatní již vykoná Word. 1. Přemístěte v dokumentu kurzor na místo, kam chcete vložit obsah. 2. Přejděte na kartu Reference. 3. Klepněte na tlačítko Obsah. Obsah můžete vytvořit okamžitě výběrem některé z předdefinovaných možností po stisknutí tlačítka Obsah. 4. Vyberte Vlastní obsah. 5. Zkontrolujte, zda je v dialogovém okně aktivní karta Obsah. 6. V seznamu Formáty zvolte formát obsahu. Předvolená je varianta Podle šablony, která zformátuje jednotlivé úrovně styly Obsah 1, Obsah 2 V tomto případě máte k dispozici i tlačítko Změnit, pomocí něhož lze jednotlivé styly pro obsah upravit. Můžete ale také vybrat některý z předdefinovaných formátů obsahu. 7. Důležitá je také volba Zobrazit úrovně, pomocí níž stanovíte rozsah obsahu, tedy počet úrovní, které budou do obsahu zahrnuty. 8. Součástí obsahu jsou zpravidla vždy čísla stránek, na kterých začínají dané kapitoly. To je určeno volbou Zobrazit čísla stránek. 9. Čísla stránek mohou být zarovnána doprava, jak tomu většinou bývá, nebo jsou umístěna hned za nadpisem. Rozhodující je nastavení volby Čísla stránek zarovnat doprava. 10. Spojení textu nadpisu a čísla stránky je zajištěno pomocí vodicího znaku, který vyberete v seznamu Vodicí znak. 11. Prohlédněte si náhled, jak bude obsah vypadat. Vlevo vidíte náhled dokumentu, vpravo náhled obsahu, bude-li dokument umístěn jako webová stránka na internetu. 12. Stiskněte tlačítko OK, obsah se vytvoří na určeném místě. Dlouhé dokumenty 173

174 Obrázek 9.6: Nastavení vlastností obsahu při jeho vytváření Aktualizace obsahu Obsah je do dokumentu vložen jako pole. Proto nemá smysl ho upravovat znak po znaku, ale změníte-li strukturu dokumentu, jen provedete jeho aktualizaci. Aktualizace pole se provádí tlačítkem Aktualizovat tabulku na kartě Reference. Můžete také využít alternativní postup. 1. Přemístěte kurzor kamkoliv do obsahu. 2. Klepněte v obsahu pravým tlačítkem myši. 3. Vyberte příkaz Aktualizovat pole. 4. Vyberte, zda chcete aktualizovat pouze čísla stránek (v tomto případě se nedoplní a nesmažou změněné kapitoly), nebo celou tabulku s obsahem. 5. Stiskněte tlačítko OK. Nyní by již měl být obsah aktuální. Obrázek 9.7: Určení rozsahu aktualizace obsahu 174 Word 2013 podrobný průvodce

175 9.3.3 Využití obsahu pro listování dokumentem Jednotlivé řádky obsahu jsou vlastně odkazy, s jejichž pomocí můžete rychle přejít na zvolenou kapitolu. 1. Přemístěte kurzor myši nad položku obsahu, která označuje kapitolu, na níž chcete přejít. 2. Stiskněte a podržte klávesu Ctrl. 3. Klepněte na řádek s nadpisem, na který chcete přejít. Obrázek 9.8: Přechod na určitou kapitolu pomocí položky obsahu Vytvoření obsahu ze zvolených odstavců Nepoužíváte-li pro nadpisy styly Nadpis 1, Nadpis 2, ale jiné styly, nebo chcete-li do obsahu zahrnout i odstavce s jiným stylem, je třeba během postupu vytváření obsahu určit, které úrovni obsahu odpovídají které styly odstavce. Během vytváření obsahu stiskněte v dialogovém okně Obsah tlačítko Možnosti. Zobrazí se dialogové okno Možnosti obsahu, ve kterém propojíte styly odstavce s jednotlivými úrovněmi nadpisu. Obrázek 9.9: Definice stylů odstavce pro jednotlivé úrovně obsahu Vytvoření obsahu z ručně označených položek v dokumentu Obsah nemusí odpovídat odstavcům s určeným stylem, ale před generováním obsahu lze ručně označit části dokumentu, z nichž se má obsah vytvořit. Postup generování obsahu je prakticky stejný jako v případech vytváření obsahu z odstavců určitého stylu, pouze v dialogovém okně Možnosti obsahu je třeba zrušit zaškrtnutí voleb Styly a Úrovně osnovy a zaškrtnout volbu Položky z polí. Části textu, ze kterých se má vytvořit obsah, označíte takto: 1. Označte požadovanou pasáž textu. 2. Stiskněte klávesy Alt+Shift+O. Dlouhé dokumenty 175

176 3. Zkontrolujte text položky obsahu. 4. Nastavte ve volbě Úroveň, na jaké úrovni obsahu se má tato položka objevit. 5. Volbu Identifikátor tabulky ponechte beze změny. 6. Stiskněte tlačítko Označit. 7. Opakujte výše uvedené kroky, až označíte všechny položky, které chcete do obsahu zahrnout. 8. Vygenerujte obsah standardním postupem. Obrázek 9.10: Označení položek obsahu Odstranění obsahu Nechcete-li již mít obsah v dokumentu, můžete ho snadno odstranit. 1. Klepněte kdekoliv v obsahu. 2. Na kartě Reference klepněte na tlačítko Obsah. 3. Vyberte Odebrat obsah. 9.4 Rejstřík Rejstřík je část dokumentu obsahující důležité pojmy, které se v něm vyskytují, a odkaz na stránku či stránky, na nichž je pojem umístěn. Na rozdíl od obsahu se tedy nejedná o nadpisy určité úrovně, ale o výrazy vyskytující se kdekoliv v textu. Rejstřík může mít i položky druhé úrovně, ale význam úrovně je zde jiný než u nadpisu. Například použijete-li v rejstříku položku televizor, pak položka druhé úrovně je plazmový, barevný, širokoúhlý atd. Rejstřík není možné generovat automaticky z určitých stylů formátu, ale pouze pro položky, které předtím označíte jako položky rejstříku. Proto si nejprve ukážeme, jak označit určitý text v dokumentu jako položku rejstříku, a pak se zaměříme na vlastní vytvoření rejstříku Označení položek rejstříku Libovolnou část textu (slovo či více slov) můžete označit jako položku rejstříku. V zásadě budete pracovat se třemi typy položek: z Odkaz na slovo nebo výraz (vedle této položky bude uvedeno číslo stránky, na níž se položka vyskytuje). z Křížový odkaz (u položky bude odkaz typu viz počítač ). z Odkaz na rozsah stránek. Všechny tyto položky označíte následujícím postupem: 1. Označte požadovaný výraz, slovo, které má být položkou rejstříku. Může se také jednat o záložku (viz následující část). 2. Na kartě Reference klepněte na tlačítko Označit položku v sekci Rejstřík nebo prostě stiskněte klávesy Alt+Shift+X. 3. Zkontrolujte, zda se položka objevila ve správném tvaru v okně Hlavní položka. Můžete ji zde také upravit. 4. V okně Možnosti vyberte druh položky rejstříku. 5. Budou-li v rejstříku uvedena čísla stránek, určete jejich formát pomocí voleb Tučné a Kurzíva. 176 Word 2013 podrobný průvodce

177 6. Stiskněte tlačítko Označit. 7. Opakujte výše uvedené kroky, abyste označili všechny položky rejstříku. 8. Nakonec zavřete dialogové okno tlačítkem Zavřít. Obrázek 9.11: Označení položky rejstříku (hlavní úroveň) Tlačítko Označit vše vyhledá všechny výskyty dané položky v celém dokumentu a při generování rejstříku zobrazí čísla všech stránek, na nichž se daná položka vyskytuje. Položky rejstříku můžete označovat postupně během vytváření dokumentu, nebo si je můžete označit najednou. Před spuštěním tvorby rejstříku by ale měly být označeny všechny položky, které do něj chcete zahrnout. Klávesovou zkratku si spíše zapamatujete, když si připomenete anglické označení pro rejstřík index (Alt+Shift+X) Označení položek druhé úrovně Při označování položek druhé úrovně budete pravděpodobně položku v okně přepisovat. Například chcete jako položku označit oddělovací čára. Protože ale pojem čára budete v dokumentu používat i samostatně, stejně jako ve spojení s formátováním čáry, bude hlavní položkou rejstříku pojem čára a oddělovací bude položka druhé úrovně. 1. Označte výraz oddělovací čára. 2. Stiskněte klávesy Alt+Shift+X. 3. V okně Hlavní položka ponechte tu část, která je hlavní položkou rejstříku. 4. Do okna Vnořená položka umístěte položku druhé úrovně (vnořenou položku). 5. Dokončete označování položky. 6. Stiskněte tlačítko Označit a chcete-li zavřít dialogové okno, pak i tlačítko Zavřít. Opět můžete použít tlačítko Označit vše, chcete-li v dokumentu vyhledat všechny výskyty položky druhé úrovně Vytvoření rejstříku Až budete mít připraveny všechny položky rejstříku, můžete rejstřík vygenerovat. Dlouhé dokumenty 177

178 1. Přejděte na místo, kde má být rejstřík vytvořen. 2. Klepněte na kartě Rejstřík na tlačítko Vložit rejstřík v sekci Rejstřík. 3. Zvolte Typ rejstříku odsazený (každá položka je na samostatném řádku) nebo zarovnaný, kde položky vnořené úrovně jsou na stejném řádku jako položky nadřízené úrovně. 4. Rejstřík obsahuje zpravidla krátký text (položky rejstříku), takže se uvádí ve dvou nebo i více sloupcích. Jejich počet určete ve volbě Sloupce. 5. V seznamu Formáty zvolte formát rejstříku. Předvolená je varianta Podle šablony, která zformátuje jednotlivé úrovně styly Rejstřík 1, Rejstřík 2 V tomto případě máte k dispozici i tlačítko Změnit, pomocí něhož lze jednotlivé styly pro rejstřík upravit. Můžete ale také vybrat některý z předdefinovaných formátů rejstříku. 6. Čísla stránek mohou být umístěna hned za textem položky rejstříku nebo jsou zarovnána doprava. Rozhodující je nastavení volby Čísla stránek zarovnat doprava. 7. Spojení textu položky a čísla stránky je zajištěno pomocí vodicího znaku, který vyberete v seznamu Vodicí znak. 8. Prohlédněte si náhled, jak bude rejstřík vypadat. 9. Stiskněte tlačítko OK a rejstřík se vytvoří na určeném místě. Obrázek 9.12: Vytváření rejstříku Aktualizace rejstříku Aktualizace rejstříku probíhá podobně jako aktualizace obsahu. Označíte-li před aktualizací další položky, které chcete do rejstříku zahrnout, pak přejdete do rejstříku a klepněte na tlačítko Aktualizovat rejstřík, doplní se do rejstříku nově označené položky. Stejně tak se budou aktualizovat čísla stránek v případě, že jste dokument upravili a položky rejstříku se posunuly na jinou stránku Odstranění rejstříku Při odstranění rejstříku je třeba označit celý rejstřík a pak stisknout klávesu Del. 178 Word 2013 podrobný průvodce

179 9.5 Záložky a křížové odkazy Záložka označuje určitou část dokumentu. Záložku ve Wordu si sice můžete představit jako záložku v knize, ale není to jediná funkce elektronické záložky. Záložka v dokumentu může nejen ukazovat na určitou stránku, ale dokáže označit prakticky libovolnou část dokumentu prostor mezi dvěma znaky nebo také několik stránek textu. Křížové odkazy se používají jako odkazy na záložku. Například chcete-li odkázat na určitou stránku, nevíte ale, kam se v průběhu tvorby dokumentu posune, odkážete se na záložku a Word bude automaticky aktualizovat číslo stránky, na níž se záložka nachází Využití záložek Záložky se v praxi nejčastěji využívají takto: z Na záložku je možné rychle přemístit kurzor. z Na záložku mohou směřovat hypertextové odkazy. z Záložka označuje text, na který může odkazovat křížový odkaz. z Záložka může být položkou rejstříku, například chcete-li odkazovat na položku, která je popisována na více stranách Vytvoření záložky Záložku vytvoříte z označené části textu nebo z místa, na které ukazuje kurzor. 1. Označte část textu, kterou chcete označit jako záložku, nebo přemístěte kurzor na příslušné místo v dokumentu. 2. Na kartě Vložení klepněte na tlačítko Odkazy. 3. Vyberte Záložka. 4. Do okna Název záložky napište název záložky. 5. Stiskněte tlačítko Přidat. Obrázek 9.13: Vytváření záložky Přechod na určitou záložku Jednou z hlavních funkcí záložky je možnost se rychle přesunout na místo, které je záložkou označeno. 1. Na kartě Vložení klepněte na tlačítko Odkazy. 2. Vyberte Záložka. Dlouhé dokumenty 179

180 3. Označte záložku, na kterou chcete přesunout kurzor. 4. Stiskněte tlačítko Přejít na Odstranění záložky Nechcete-li již záložku používat, můžete ji odstranit. 1. Na kartě Vložení klepněte na tlačítko Záložka. 2. Označte záložku, kterou chcete smazat. 3. Stiskněte tlačítko Odstranit Vytvoření křížového odkazu Křížový odkaz souvisí se záložkami pouze volně. Lze ho totiž nasměrovat nejen na záložku, ale i na další místa v dokumentu: z číslovanou položku (číslovaný seznam), z nadpis (odstavec formátovaný stylem Nadpis 1, Nadpis 2 ), z záložku, z poznámku pod čarou nebo vysvětlivku, z obrázek, rovnici, tabulku nebo další objekt. Křížový odkaz například umožňuje, aby v dokumentu byl stále aktuální text Bližší informace jsou uvedeny v kapitole Úprava oddělovací čáry, kterou najdete na straně 25. Uvědomíte-li si, že během vytváření a formátování dokumentu se může text nadpisu i jeho umístění několikrát změnit, je přínos křížových odkazů neocenitelný. 1. Přemístěte kurzor na místo, kde chcete křížový odkaz vytvořit. 2. Přejděte na kartu Reference. 3. Klepněte na tlačítko Křížový odkaz. 4. Zvolte Typ odkazu, tedy na jakou položku chcete odkazovat. V případě odkazu na záložku vyberte Záložka. 5. V dolní části označte konkrétní položku (záložku), na kterou chcete odkazovat. 6. V seznamu Vložit odkaz na určete, zda chcete do dokumentu vložit text položky, na kterou odkazujete, nebo číslo stránky, na níž se položka nachází, či pořadové číslo položky. 7. Stiskněte tlačítko Vložit. 8. Stiskněte tlačítko Zavřít. Obrázek 9.14: Dialogové okno pro vytvoření křížového odkazu 180 Word 2013 podrobný průvodce

181 Obrázek 9.15: Křížový odkaz je vložen jako pole Aktualizace křížových odkazů Křížový odkaz je vložen jako pole. Proto aktualizace křížového odkazu probíhá tak, že klepnete pravým tlačítkem myši na odkaz a vyberete příkaz Aktualizovat pole. Stejný výsledek zajistíte i stisknutím klávesy F9. Dlouhé dokumenty 181

182 182 Word 2013 podrobný průvodce

183 10. Nastavení Wordu V závěrečné kapitole knihy se soustředíme na možnosti nastavení vybraných činností ve Wordu a na to, jakým způsobem lze některé rutinní činnosti automatizovat tak, abyste si co nejvíce ulehčili práci při psaní, úpravách a formátování dokumentu. Nastavení možností ve Wordu vlastně znamená, že určíte, jak se má Word v dané situaci chovat. Nastavení jsou uspořádána podle tématu zpravidla podle funkce Wordu, kterou ovlivňují. Můžete tedy měnit parametry pro úpravy textu, obecné parametry, další parametry pak ovlivňují zobrazení dokumentu atd. Pomocí automatizace můžete dosáhnout toho, že se budou samy opravovat nejčastěji prováděné překlepy. K tomu slouží ve Wordu funkce Automatické opravy. Můžete ji využít také tak, že nebudete muset vypisovat nějaký často používaný výraz a vložíte ho do dokumentu rychleji pomocí zkratky Možnosti nastavení Word obsahuje desítky možností, jak ovlivnit zpracování dokumentu. Volby se nastavují na jednotlivých kartách dialogového okna Možnosti aplikace Word, které zobrazíte příkazem Soubor/ Možnosti. Najdete zde nepřeberné množství různých voleb a možností nastavení, tato část přináší přehled několika nejpoužívanějších Dynamický náhled formátování a rychlé nástroje Při práci s dokumentem nabízí Word dvě užitečné funkce, a sice dynamický náhled formátování a nabídku panelu s nástroji, která se zobrazí vždy, když označíte nějaký text. První z nástrojů ukáže náhled dokumentu, pokud byste použili formátování, nad které jste právě posunuli kurzor myši. Druhý nástroj zobrazí nabídku nejužitečnějších formátovacích funkcí pro označený text. Některé uživatele mohou tyto nástroje při práci rušit. Patříte-li mezi ně, můžete si je prostě vypnout. 1. Zadejte příkaz Soubor/Možnosti. 2. Přejděte na kartu Obecné. 3. Zrušte zaškrtnutí volby Při výběru zobrazit minipanel nástrojů a Povolit dynamický náhled. 4. Stiskněte tlačítko OK Možnosti zobrazení dokumentu Možnosti zobrazení dokumentu jsou umístěny v dialogovém okně na různých místech. První sada parametrů je na kartě Zobrazení. Název kapitoly 183 ALFA BIO s.r.o.» Kremnicka 71, Banska Bystrica,

184 Tabulka 10.1: Karta Zobrazení Volby pro zobrazení dokumentu V zobrazení Rozložení při tisku zobrazovat prázdné místo mezi stránkami Vždy zobrazit tyto značky formátování na obrazovce Význam volby Tato volba šetří místo na obrazovce, protože při jejím vypnutí se zmenší v zobrazení Rozložení při tisku prostor mezi stránkami (viz obrázek). Není tak vlastně znázorněn dolní a horní okraj stránky a záhlaví a zápatí. V knize jsme několikrát zmínili situace, kdy se hodí zobrazení netisknutelných značek (konce odstavců, práce s oddíly atd.). Zmínili jsme, že netisknutelné značky se zobrazí po klepnutí na tlačítko. Tím se zobrazí všechny značky. Chcete-li si vybrat jen některé, můžete tak učinit právě na kartě Zobrazení. Další možnosti zobrazení najdete na kartě Upřesnit. V následující tabulce najdete dvě volby, pomocí nichž urychlíte skrytím grafických prvků listování dokumentem. Tabulka 10.2: Karta Upřesnit Volby pro zobrazení Význam volby dokumentu Zobrazit kresby a textová pole na obrazovce Zobrazit symboly obrázků Zobrazit hranice textu Kresby (automatické tvary) včetně textových polí nebudou vidět, takže se zrychlí zpracování dokumentu. Volba pro urychlení práce s dokumentem, neboť uspoří paměť počítače nezobrazováním grafiky, kde místo ní znázorní pouze prostor, kde bude grafika v dokumentu umístěna. Slabou tečkovanou čárou se zobrazí okraje, v rámci kterých může být uveden text (viz obrázek). Společné jsou především volby pro zobrazení ovládacích prvků na obrazovce, zejména posuvníků a pravítka. Tabulka 10.3: Zobrazení ovládacích prvků Volby pro zobrazení Význam volby dokumentu Zobrazit svislé pravítko v zobrazení Rozložení při tisku Zobrazit vodorovný posuvník a Zobrazit svislý posuvník Obrázek 10.1: Odstranění zobrazení mezery mezi stránkami v Rozložení při tisku Zobrazí nebo skryje svislé pravítko (vodorovné pravítko zobrazíte nebo skryjete příkazem Zobrazit/Pravítko). Zobrazí nebo skryje vodorovný či svislý posuvník. 184 Word 2013 podrobný průvodce

185 Obrázek 10.2: Zobrazení hranic textu Obecné možnosti zpracování dokumentu V této kategorii se zaměříme na dvě volby. Do seznamu příkazu Soubor můžete zahrnout několik naposledy otevřených dokumentů, ke kterým tak máte přímý přístup, aniž byste museli procházet složkami a vybírat v dialogovém okně. Počet souborů, které se v nabídce objeví, můžete ovlivnit. 1. Zadejte příkaz Soubor/Možnosti. 2. Přejděte na kartu Upřesnit. 3. Volbou Zobrazovat tento počet posledních dokumentů určíte, kolik naposledy otevřených dokumentů se má zobrazit v nabídce seznamu Poslední dokumenty. 4. Počet naposledy zpracovávaných dokumentů, ke kterým máte mít přímý přístup v nabídce Soubor, určíte volbou Rychle přistoupit k tomuto počtu posledních dokumentů. 5. Stiskněte OK, abyste potvrdili nové nastavení voleb Možnosti ukládání a zabezpečení dokumentu Další skupina možností ovlivňuje ukládání dokumentu. Volby najdete na kartě Uložit a Upřesnit v sekci Ukládání. Například si můžete nastavit, že Word bude ukládat dokument v určitých intervalech automaticky. Jsou zde i volby pro nastavení hesla, neboť pak bude dokument číst pouze ten, komu přidělíte přístup. Tabulka 10.4: Možnosti pro ukládání a zabezpečení Volby pro ukládání Vždy vytvořit záložní kopii Povolit ukládání na pozadí Obrázek 10.3: Možnost přímého otevření několika naposledy zpracovávaných dokumentů Význam volby Pomocí volby se vždy vytvoří z předposlední verze dokumentu záložní kopie. Je-li tato volba vybrána, nelze povolit rychlé ukládání, protože se vždy ukládá předposlední verze dokumentu jako celek, ne jenom změny. Je-li vybrána tato volba, je možné v průběhu ukládání pokračovat v práci na dokumentu. Práce však bude pomalejší. Název kapitoly 185

186 Volby pro ukládání Ukládat informace pro automatické obnovení každých Význam volby Chcete-li, aby Word ukládal automaticky dokument v pravidelném intervalu, nastavte interval a zaškrtněte tuto volbu Nastavení úprav dokumentu V kapitole o úpravách dokumentu jsme si objasnili problematiku kopírování a přesouvání textu. Na kartě Upřesnit v sekci Možnosti úprav dialogového okna Možnosti aplikace Word jsou některé volby, které mohou kopírování a přesouvání textu zásadně změnit. Tabulka 10.5: Možnosti kopírování a přesouvání textu Volby pro úpravy dokumentu Vybraný text nahrazovat přepsáním Automaticky vybírat celá slova Povolit přetahování textu Inteligentní vyjímání a vkládání Přecházet na odkazy podržením klávesy Ctrl a klepnutím Používat inteligentní výběr odstavců Význam volby Je-li označený nějaký text a začnete psát nový text, bude označený text smazán a nahrazen textem, který napíšete. Chcete-li při roztahování označení textu myší skákat po celých slovech a ne jednotlivých znacích, aktivujte tuto volbu. Tato volba umožňuje přesouvat a kopírovat text myší. Při přesouvání a kopírování textu se na původním i cílovém místě upraví mezery kolem přenášených slov tak, aby byla z každé strany jen jedna mezera (nezávisle na tom, jak byly přesně označeny mezery kolem vyjímaných slov). Přesné nastavení této volby můžete ještě upřesnit po stisknutí tlačítka Nastavení. Volba umožní přejít na hypertextový odkaz tak, že podržíte klávesu Ctrl a klepnete na text, který má tvar odkazu (internetové adresy). Používá se proto, abychom při běžném klepnutí na hypertextový odkaz mohli tento odkaz upravovat a aby se rovnou nepřešlo na cíl odkazu. Tato volba v podstatě znamená, že při označení odstavce se označí i znak konce odstavce (netisknutelný znak, který je za odstavcem). To je nesmírně důležité proto, že tento znak je nositelem formátu odstavce, takže když tento odstavec vkládáte při kopírování nebo přesouvání na cílové místo, bude mít stejný formát jako na místě, kde se předtím nacházel Automatické opravy Jestliže se vám někdy zdálo, že se v dokumentu neobjevilo přesně to slovo, které jste napsali, a podezírali Word, že provedl nějakou změnu, pak bylo podezření správné. Word má v sobě zabudovanou funkci Automatické opravy, která (trochu nadneseně řečeno) za vás opraví překlepy, aniž byste ho museli k této akci vyzvat. Ve skutečnosti je jako vše v počítačovém světě daleko jednodušší. Princip práce automatických oprav spočívá v tom, že ve Wordu je udržována tabulka dvojic výrazů jeden výraz je ten, který se má nahradit, druhý je ten, kterým se má záměna provést. Prakticky to znamená, že jakmile napíšete do dokumentu některý z výrazů uvedených v tabulce, nahradí se automaticky druhým výrazem. Definována je například dvojice dens dnes. Napíšete-li dens, nahradí se tento výraz slovem dnes. Řada výrazů je již definována a i vy si můžete přidat další. Praktické použití této funkce spočívá zejména v tom, že: 186 Word 2013 podrobný průvodce

187 z z Word bude automaticky opravovat definované překlepy (tedy ty, které se při psaní objevují nejčastěji, například místo nástroje píšete nástrohe). Některé často používané delší výrazy můžete vkládat pomocí zkratky (například píšete často výraz textový editor Word, místo toho můžete napsat jen tw a tuto zkratku nahradí Word úplným výrazem) Jak poznáte automatické opravy a vrátíte je zpět? Byla-li provedena automatická oprava, poznáte to samozřejmě podle samotné změny. Kromě toho se u slova objeví malý modrý obdélník, jehož pomocí získáte nabídku příkazů souvisejících s automatickými opravami. Obrázek 10.4: Automatická oprava a možnost jejího vrácení zpět Většinou opraví Word text v souladu s vašimi požadavky, avšak mohou nastat i situace, kdy byste potřebovali opravu vrátit zpět. Proto ihned po provedené opravě klepněte na tlačítko Zpět nebo vyberte příkaz Změnit zpět na z nabídky, které se zobrazí klepnutím na symbol modrého obdélníčku. Tím se oprava zruší a můžete pokračovat dále v psaní Zapnutí a vypnutí automatických oprav Na počátku používání Wordu jsou automatické opravy zapnuté. Jejich činnost jste asi poznali v okamžiku, kdy jste se při psaní překlepli a Word za vás slovo opravil. Někteří uživatelé ale nechtějí, aby Word prováděl opravy automaticky. Pak je třeba tuto funkci vypnout. 1. Zadejte příkaz Soubor/Možnosti. 2. Vyberte kartu Kontrola pravopisu a mluvnice. 3. Stiskněte tlačítko Možnosti automatických oprav. 4. Klepněte na volbu Nahrazovat text během psaní, abyste ji deaktivovali. 5. Stiskněte tlačítko OK Přidání a úprava výrazů definovaných pro automatické opravy Určitě si budete chtít prohlédnout, jaké vlastně překlepy bude Word opravovat. Dále vás naučíme, jak doplnit další výrazy do automatických oprav. 1. Zadejte příkaz Soubor/Možnosti. 2. Vyberte kartu Kontrola pravopisu a mluvnice. 3. Stiskněte tlačítko Možnosti automatických oprav. 4. Prohlédněte a zalistujte tabulkou vidíte, že předdefinovaných výrazů je zde skutečně velké množství. 5. Chcete-li přidat vlastní dvojici výrazů, napište chybný výraz, resp. zkratku, která se má nahradit, do okna Nahrazovat, a výraz, který se má místo něj objevit v textu, do okna Za. 6. Stiskněte tlačítko Přidat. Chcete-li nějaký již definovaný výraz opravit: 1. Označte ho klepnutím myši v seznamu. 2. Upravte výrazy přímo v oknech Nahrazovat a Za. 3. Stiskněte tlačítko Nahradit. Název kapitoly 187

188 Obrázek 10.5: Nastavení automatických oprav textu Dvojici výrazů ze seznamu odstraníte tak, že ji označíte myší a stisknete tlačítko Odstranit Formátované výrazy v automatických opravách Doposud jsme předpokládali, že se vložený text zformátuje stejně jako text okolní. Pokud jste tedy napsali dens v tučném textu o velikosti 16 bodů, měl i opravený výraz tyto vlastnosti. Někdy ale chcete, aby se při nahrazování zachoval určitý formát a nepřizpůsobil se textu, který je v okolí. Například píšete název produktu (jako například Microsoft Word) tučným stínovaným písmem. Vložení textu v tomto případě znamená jeho zápis, označení a nastavení tučného písma a stínování, což zabere několik vteřin času. Chcete-li si vložení automatizovat tak, že napíšete prostě msw a místo toho se objeví text Microsoft Word, můžete postupovat i takto: 1. Napište text Microsoft Word a zformátujte ho jako tučný stínovaný text. 2. Označte text. 3. Zadejte příkaz Soubor/Možnosti a stiskněte na kartě Kontrola pravopisu a mluvnice tlačítko Možnosti automatických oprav. Označený text se objeví v okně Za. 4. Napište do okna Nahrazovat například msw. 5. Klepněte na volbu Formátovaný text. 6. Stiskněte tlačítko Přidat. Můžete si vyzkoušet, že po napsání msw a stisknutí mezerníku se zamění tato zkratka za zformátovaný text Microsoft Word Další možnosti automatických oprav Automatické opravy přinášejí i další možnosti oprav, které souvisejí s obecně platnými zásadami psaní textu. Word umí automaticky zajišťovat, že: 188 Word 2013 podrobný průvodce

189 Obrázek 10.6: Automatické opravy včetně formátu Obrázek 10.7: Nastavení voleb pro automatické opravy Název kapitoly 189