O klukovi Bublifukovi

Transkript

1 O klukovi Bublifukovi kapitola 5 z knihy Hanička a skřítek Rozmarýnek Autorka textu i ilustrací: Irena Kovářová Kniha byla napsána před 20 lety autorkou, pro její milovanou dceru Haničku. V roce 2018 vydáno jako pracovní sešit pro malé i velké. Kniha Hanička a skřítek Rozmarýnek : Všechna práva vyhrazena. *Náš text můžete libovolně šířit mezi svými přáteli. Pouze vás prosíme, respektujte naše autorská práva v plném rozsahu, to znamená, že tuto knihu lze šířit dle vlastního uvážení kdekoliv a kdykoliv, ale nelze jí používat pro komerční účely. Děkujeme z celého srdce. Bližší informace o knize: Irena Kovářová Tel.:

2 Jak s knihou pracovat? Milí přátelé, dodržujeme svůj slib a posíláme již pátou kapitolu knihy Hanička a skřítek Rozmarýnek. V průběhu celého roku můžete procházet se svými dětmi, vnoučaty, synovci, neteřemi příběh malé Haničky a jejích kamarádů uprostřed přírodní zahrady. Děti se seznámí se skřítkem Rozmarýnkem, který zahradu již dlouho obývá a zná mnohá tajemství přírody a postupně je bude s dětmi sdílet. Budete-li knihu s dětmi číst, bude docházet k mnohým uzdravením duše. A to jak u dětí, tak u vás. SPOLEČNÉ TVOŘENÍ VLASTNÍ KNIHY Protože jsme přesvědčení, že kniha nastartuje výrazný osobní rozvoj u vašich dětí, a možná, že se mnohé dá do pohybu i u vás, připravili jsme tuto knihu zároveň jako pracovní listy. Nejlépe bude kniha působit, pokud ji vytisknete a budete jí postupně číst, zakládat a dotvářet podle svého. Naše pohádky můžete s dětmi dotvářet ilustracemi, básničkami, vlastními vloženými příběhy, písněmi, vkládat fotografie z výletů do přírody, nebo ze společného tvoření na vaší zahrádce, či si můžete tvořit herbář a mnoho dalšího. Vždy vám připravíme jeden volný list a jeden návod na tvoření, ale vašim nápadům se meze nekladou, naopak se moc těšíme, co vy s Rozmarýnkem sami prožijete. Kniha se tak stane i jedinečným příběhem vaší rodiny. Velice rádi se dozvíme o vašich dobrodružstvích, které jste s knihou zažili. SETKÁNÍ ČTENÁŘŮ ROZMARÝNKA A proto se od 17:00 uskuteční společné Setkání s malými i velkými čtenáři Rozmarýnka, a to v centru rozvoje Měsíčnice, adresa na *Náš text můžete libovolně šířit mezi svými přáteli. Pouze vás prosíme, respektujte naše autorská práva v plném rozsahu, to znamená, že tuto knihu lze šířit dle vlastního uvážení kdekoliv a kdykoliv, ale nelze jí používat pro komerční účely. Děkujeme z celého srdce. V případě, že se naše kniha bude líbit i vašim přátelům a budou chtít, abychom jí pravidelně zasílali i jim, stačí, když se přihlásí na u pozemskenbe.info@gmail.com. Přejeme vám mnoho krásných chvil strávených společně s knihou a těšíme se na společné tvoření. Pokud se k vám dostala pouze tato kapitola, sledujte nás pravidelně na nebo na našem facebooku, kde budeme jednotlivé kapitoly postupně v průběhu roku zveřejňovat.

3 O klukovi Bublifukovi Jaro bylo v plném proudu. Třešně u babičky vypadaly jako naducaná oblaka. Vzduch byl plný ptačího cvrlikání a sluníčko už pěkně hřálo. Hanička seděla u stolu s rodiči u večeře a tatínek řekl: Haničko, zítra jedu do Brna na služební cestu a vrátím se až druhý den, co bys chtěla, abych ti přivezl? Hanička se zamyslela: Asi bublifuk tati, s tím by mohla být dobrá zábava. Když se tatínek vrátil ze služební cesty, přivezl skutečně bublifuk. V sobotu se s ním Hanička pochlubila Rozmarýnkovi. Není v něm náhodou schovaný nějaký kluk Bublifuk? zeptal se Rozmarýnek. Teď ti, Rozmarýnku, vůbec nerozumím, vrtěla hlavou Hanička a Rozmarýnek začal vyprávět: Znal jsem jednu holčičku a ta se jmenovala Alenka. Alenka se nachladila a musela zůstat doma. To znám, vykřikla Hanička, nedávno jsem také takhle ležela v postýlce. Alenčina maminka musela na nákup do města, nedal se vyrušit Rozmarýnek, a aby Alence nebylo samotné doma tak smutno, slíbila, že jí donese něco pro radost. A protože měla svou holčičku moc ráda, přemýšlela, čím ji skutečně potěší. Na náměstí uviděla stát muže, který byl oblečený jako čaroděj a prodával bublifuky. kapitola 5, strana 1

4 To bude ten správný dárek, pomyslela si maminka a hned jeden bublifuk vybrala. Alenka měla z bublifuku opravdu velikou radost a hned jak se uzdravila, běžela na zahradu bublifuk vyzkoušet. Z bublifuku vylétaly krásné duhové bubliny a najednou se Alence podařilo vyfouknout obzvlášť velikánskou bublinu. Bublina nebyla prázdná, ale seděl v ní nějaký kluk. Bublina praskla a kluk stál před Alenkou. Alenka nemohla údivem ani promluvit. Ahoj, já jsem kluk Bublifuk, usmál se kluk přátelsky na Alenku. Alenka dál stála jako zkamenělá a jenom na kluka třeštila oči. Nechceš si radši hrát? řekl Bublifuk, nemám už dost času, do západu slunce musím být zpátky v bublině. To víš, že chci, promluvila konečně Alenka. Já jsem Alenka, dodala. Tak víš co, Alenko? Už jsi někdy létala v bublině? Copak to jde? začala zase žasnout holčička. Jasně, podívej, a kluk nakreslil rukou do vzduchu kolem Alenky kruh a pak kolem sebe. A z kruhů se staly bubliny. Každý se ve své bublině vznesl vzhůru. To je krása, řekla Alenka, když pod sebou viděla koruny stromů, střechy domů, stuhy řek a lidé z té výšky vypadali jako mravenečci. Za chvíli nic z toho nebylo vidět a kamarádi pluli mezi oblaky, které vypadaly jako ohromné hory měkoučké kapitola 5, strana 2 barevné vaty.

5 kapitola 5, strana 3

6 Děti se vznesly až nad ně a Alenka spatřila docela blízko krásně barevnou řeku, která jako by se táhla do nekonečna a navíc na ní pluly plachetnice. Vidíš, Alenko, to je duha, už jsi po ní někdy plula? ptal se Bublifuk. Kam chodíš na takové otázky, smála se Alenka,,to víš, že neplula. Tak to zkusíme, ohlédl se na ní kluk Bublifuk a už bubliny přistávaly na plachetnici. Jakmile se bubliny dotkly paluby, praskly a děti se pohodlně usadily a začala plavba po duze. Kolem duhové řeky létaly obrovské barevné vážky a Alenka se nemohla vynadívat. Už musíme zpátky, co nevidět je tu západ slunce, řekl nesmlouvavě Bublifuk a namaloval kolem každého do vzduchu kruh. Bubliny se vznesly a za chvíli přistály na Alenčině zahradě. To byl krásný výlet vydechla Alenka. Jestli chceš, můžeme si zítra zase hrát, skromně odpověděl kluk Druhý den přiběhla Alenka a než se Alenka ze školy a honem pospíchala nadála, na zahradu. Sotva se jí podařilo vyfouknout zmizel velkou bublinu, objevil se kluk Bublifuk. bublifuku. Dneska zase poletíme k duze? ptala se Alenka. Raději zůstaneme na zemi, ale neboj, bude to taky prima zábava, zamrkal Bublifuk. Půjčil si od Alenky bublifuk a začal vyfukovat barevné bubliny, které se spojovaly do nejrůznějších obrazců, čísel, písmen nebo dokonce figurek. V zábavě čas utíká rychle, a tak i tentokrát, než se Alenka nadála, začalo kapitola 5, strana 4 sluníčko zapadat.

7 Bublifuku, a co kdyby ses nevrátil zpátky do bubliny a zůstal tu se mnou? Mohl bys také chodit do školy, o prázdninách sedět večer u ohně, v zimě se mnou můžeš zdobit stromeček, na jaře chodit na pomlázku a na podzim třeba péct brambory v popelu. To by se mi moc líbilo, povzdechl kluk, jenže když se do západu slunce nevrátím do bublifuku, tak se rozplynu jako mýdlová bublina. Ledaže by se našel někdo, kdo by dokázal vyfouknout tři bubliny, do kterých mě po řadě schová. A to je tak těžký úkol, že se nikomu ještě nepodařil splnit. Mně se to povede, neboj, vyhrkla Alenka, popadla bublifuk a začala usilovně foukat. Sem tam se jí opravdu povedla veliká bublina, ale tři za sebou ani náhodou. Kdepak, to nezvládneš. Budu se muset vrátit do bublifuku, posteskl si kluk. To by bylo, abychom něco nevymysleli, dupla si Alenka a po očku sledovala, jak se sluníčko chystá ke spánku. Vtom se objevil tatínek. Tati, tati, prosím tě, pojď mi pomoct, žadonila Alenka. Vyfoukni mi tři velké bubliny. No, můžu to zkusit, ale takový fuk asi nemám, zasmál se tatínek a vyfoukl dvě veliké bubliny, ale třetí už byla zase malá. My to asi opravdu nedokážeme, špitla Alenka. Do západu slunce zbývalo jen pár chvil. Alenko, pojď mi prosím pomoct. Potřebuji vysát koberec, ozvalo se maminčino volání z domu. kapitola 5, strana 5

8 Jéee, to bude otrava, to mě nebaví. Zase vysávat! A nahlas Alenka zavolala: Když já teď nemůžu, mami. Ale vtom si vesele poskočila: No jasně, vysavač má dost velký fuk. Pak Alenka zasunula hadici od vysavače na opačnou stranu a s pomocí trubice vyfoukla tři krásné velké bubliny. Jednu zabalila do druhé a druhou do třetí a kluk Bublifuk se do bublin schoval. A při západu slunce se ozval zvuk, jako když lehounce cvrnkneš o strunu, bubliny praskly a místo kluka Bublifuka stál před Alenkou docela obyčejný kluk z masa a kostí. To jsem nevěděl, že vysavač je taková užitečná věc, řekl kluk a pak běželi s Alenkou vyluxovat mamince koberec. "Rozmarýnku, to byla hezká pohádka", zatleskala nadšeně Hanička. "Alenka získala nového kamaráda a Bublifukovi tak bylo určitě veseleji, když byl obyčejný kluk.", dodala ještě. "Máš pravdu Haničko", odpověděl Rozmarýnek, "mít kamarády a přátele, to je moc důležité pro lidi i pro skřítky." "Já vím", řekla Hanička a objala Rozmarýnka. kapitola 5, strana 6

9 Námět na tvoření Procvičme si tvořivé myšlení? Na co všechno se dá použít vysavač. Udělejte si soutěž, koho napadne víc způsobů využití vysavače. Chceš tvořit ještě víc? Zkuste udělat koláž krajiny, nad kterou létala Alenka s klukem Bublifukem. Zkuste si vystříhat z různých starých časopisů obrázky, které ladí s vaší představou o krajině z pohádky. Nejprve si namalujte základ (tzn.: jak si představuji krajinu louku, nebe, potoky atd) a do ní můžete nalepit jednotlivé prvky, které se vám líbí. Na závěr si namalujte na zvláštní papír Alenku a kluka Bublifuka, pak postavičky vystřihněte a nalepte do své koláže. A když budeš chtít, pochlub se nám a pošli fotografii svého výtvoru na pozemskenebe.info@gmail.com Budeme se těšit :-)

10