Jak sázeli stromy. kapitola 15 z knihy Hanička a skřítek Rozmarýnek

Transkript

1 Jak sázeli stromy kapitola 15 z knihy Hanička a skřítek Rozmarýnek Autorka textu i ilustrací: Irena Kovářová Kniha byla napsána před 20 lety autorkou, pro její milovanou dceru Haničku. V roce 2018 vydáno jako pracovní sešit pro malé i velké. Kniha Hanička a skřítek Rozmarýnek : Všechna práva vyhrazena. *Náš text můžete libovolně šířit mezi svými přáteli. Pouze vás prosíme, respektujte naše autorská práva v plném rozsahu, to znamená, že tuto knihu lze šířit dle vlastního uvážení kdekoliv a kdykoliv, ale nelze jí používat pro komerční účely. Děkujeme z celého srdce. Bližší informace o knize: Irena Kovářová Tel.:

2 Jak s knihou pracovat? Milí přátelé, dodržujeme svůj slib a posíláme již patnáctou kapitolu knihy Hanička a skřítek Rozmarýnek. V průběhu celého roku můžete procházet se svými dětmi, vnoučaty, synovci, neteřemi příběh malé Haničky a jejích kamarádů uprostřed přírodní zahrady. Děti se seznámí se skřítkem Rozmarýnkem, který zahradu již dlouho obývá a zná mnohá tajemství přírody a postupně je bude s dětmi sdílet. Budete-li knihu s dětmi číst, bude docházet k mnohým uzdravením duše. A to jak u dětí, tak u vás. SPOLEČNÉ TVOŘENÍ VLASTNÍ KNIHY Protože jsme přesvědčení, že kniha nastartuje výrazný osobní rozvoj u vašich dětí, a možná, že se mnohé dá do pohybu i u vás, připravili jsme tuto knihu zároveň jako pracovní listy. Nejlépe bude kniha působit, pokud ji vytisknete a budete jí postupně číst, zakládat a dotvářet podle svého. Naše pohádky můžete s dětmi dotvářet ilustracemi, básničkami, vlastními vloženými příběhy, písněmi, vkládat fotografie z výletů do přírody, nebo ze společného tvoření na vaší zahrádce, či si můžete tvořit herbář a mnoho dalšího. Vždy vám připravíme jeden volný list a jeden návod na tvoření, ale vašim nápadům se meze nekladou, naopak se moc těšíme, co vy s Rozmarýnkem sami prožijete. Kniha se tak stane i jedinečným příběhem vaší rodiny. Velice rádi se dozvíme o vašich dobrodružstvích, které jste s knihou zažili. SETKÁNÍ ČTENÁŘŮ ROZMARÝNKA A proto se od 17:00 uskuteční společné Setkání s malými i velkými čtenáři Rozmarýnka, a to v centru rozvoje Měsíčnice, adresa na *Náš text můžete libovolně šířit mezi svými přáteli. Pouze vás prosíme, respektujte naše autorská práva v plném rozsahu, to znamená, že tuto knihu lze šířit dle vlastního uvážení kdekoliv a kdykoliv, ale nelze jí používat pro komerční účely. Děkujeme z celého srdce. V případě, že se naše kniha bude líbit i vašim přátelům a budou chtít, abychom jí pravidelně zasílali i jim, stačí, když se přihlásí na u pozemskenbe.info@gmail.com. Přejeme vám mnoho krásných chvil strávených společně s knihou a těšíme se na společné tvoření. Pokud se k vám dostala pouze tato kapitola, sledujte nás pravidelně na nebo na našem facebooku, kde budeme jednotlivé kapitoly postupně v průběhu roku zveřejňovat.

3 Jak sázeli stromy Byla sobota. Ve vzduchu vonělo spadané listí. Jasně žluté hlavičky chryzantém svítily na záhonech jako malá sluníčka. Na obloze svítila jejich velká sestra. Sluníčko. Svítilo ze všech sil, ale ohřát vzduch už nedokázalo. Děti pomáhaly Rozmarýnkovi hrabat listí na veliké hromady. Maminka je odvážela na kolečku k záhonům, kde je tatínek zarýpával. To to jde! pochvaloval si tatínek. Když mám tolik pomocníků, za chvíli budeme hotovi. My chceme ještě něco dělat, volaly děti. Jen se nebojte, to nejlepší nás teprve čeká. Zasadíme nové stromky a keře, zasmál se tatínek a dovedl děti k jezírku, kam ponořil kořeny stromů a keřů, připravených k sázení. Jé, a jak poznáme, co je co, volaly děti, když už je všechno bez listí? Stromy a keře se odlišují kůrou, stavbou větví, tvarem koruny, nejen listím. A navíc tyhle jsou od zahradníka a všechny mají cedulku se jménem, vysvětloval tatínek. Děti četly názvy jako jabloň, hrušeň třešeň, švestka, ale také svída krvavá, dřín, černý bez, ptačí zob, hloh. kapitola 15, strana 1

4 To se sem všechno vejde? divily se děti. Vejde, a přinese to zahradě, tedy i nám, mnoho dobrého, protože stromy a keře jsou takoví naši andělé. Naši předci říkali: jsou dva druhy andělů na nebi jsou andělé s křídly a na zemi andělé s listy. Měli také krásný zvyk - každému narozenému dítěti vysadili strom. Člověk jak rostl, mohl ke svému stromu chodit a nejen sklízel plody, ale když pěkně poprosil, strom mu dal i svou energii. A to ani nemluvím o tom, vysvětloval tatínek, kolik strom odpaří vody a tím ochladí vzduch, když je veliké horko. Protože jsme v naší zemi vykáceli mnoho stromů a rozorali tisíce kilometrů mezí, kde rostly keře, ztratila země svou schopnost zadržet vodu. A lidé i celá příroda nyní zažívají veliké sucho. S tím, jak zmizely stromy, mnoho druhů motýlů, broučků i ptáčků ztratilo svůj domov. Tatínek se přestal tvářit tak ustaraně, vesele se podíval na děti a řekl: Ale my to můžeme změnit. Naše země potřebuje mnoho stromů a keřů a my je zasadíme a dáme všechno zase do pořádku! kapitola 15, strana 2

5 Maminka viděla, jak děti pozorně naslouchají a přemýšlejí o tom, co slyší, a popsala jim svůj obraz: Představte si, děti, krásnou zahradu, kde roste veliké množství stromů, keřů, květin a bylinek. Z úlu vylétají včelky a radují se z hojnosti pylu, který je tu pro ně přichystán. Hlubokým basem jim spokojeně přitakávají čmeláci. Trávníky střídají plochy louček plných kopretin, zvonků, smolniček a celého zástupu lučních květin a nad nimi poletují pestří motýli. V loučkách si spokojeně žije množství broučků a v korunách stromů má domov mnoho rozmanitých ptáčků. Celá zahrada vydechuje nádhernou vůni, vzduch je svěží díky průzračným jezírkům. A všichni její obyvatelé jsou šťastní a zdraví. Dětem zářily oči nadšením a tatínek navázal na obraz: Zahrada, kde se všem dobře žije. Nejen lidem, ale veškerému stvoření. Je to prostor lásky. Hanička radostí začala tleskat: Ano, taková zahrada je ta správná, je to náš domov. A Honzík vyhrknul: A až takových zahrad budou tisíce a tisíce v celé zemi, tak se promění i lidská srdce. A pak se do zahrad zase vrátí skřítkové a víly a lidé začnou opět rozumět dévám stromů, zasnil se Rozmarýnek. Stvořili jsme společně opravdu krásný obraz a teď je jen na nás, jestli ho zhmotníme, řekl tatínek. Dáme se do práce? Ano, ano, volaly děti. A všem dětem, dospělým i Rozmarýnkovi zářily oči a hořely tváře. A pak se pustili všichni do práce. Šlo jim to krásně, protože věděli, že tvoří obraz. kapitola 15, strana 3

6 Námět na tvoření Zasaďme strom a tvořme s listím Záměrně je tato pohádka bez obrázků. Zkuste si tuto pohádku znovu přečíst a posluchači si zavřou oči a přestaví si, nejprve: Jak to vypadá na světě bez stromů. A pak - co vidíte v obrazu maminky, který popsala. Který se vám víc líbí? 1)Pokud máte zahrádku, domluvte se všichni společně, jaký strom do ní na jaře zasadíte. 2) Na zahradě nebo v přírodě si nasbírejte krásné barevné listí, doma je můžete s maminkou založit do nějaké silné knihy, vždy mezi dva papíry, a necháte je v knize vyschnout a vylisovat. V papírnictví koupíte průhlednou samolepicí tapetu a pevnou průhlednou folii A3, z folie i tapety vystřihnete stejně velké kruhy (třeba průměr 25-30cm). Na folii naskládáte listy tak jak se vám to bude líbit, mohou se částečně i překrývat. Když jste spokojeni s rozložením listů na folii, vezmete druhý kruh, který jste vystřihli z průsvitné samolepicí tapety, sloupnete ochrannou vrstvu a tapetu nalepíte na folii. Děrovačkou uděláte u horního okraje vzniklého kruhu z listů otvor a pověsíte na satrunu kamkoliv do okna. A když budeš chtít, pochlub se nám na pozemskenebe.info@gmail.com Budeme se těšit :-)

7