Hanička se stěhuje na venkov

Transkript

1 Hanička se stěhuje na venkov kapitola 6 z knihy Hanička a skřítek Rozmarýnek Autorka textu i ilustrací: Irena Kovářová Kniha byla napsána před 20 lety autorkou, pro její milovanou dceru Haničku. V roce 2018 vydáno jako pracovní sešit pro malé i velké. Kniha Hanička a skřítek Rozmarýnek : Všechna práva vyhrazena. *Náš text můžete libovolně šířit mezi svými přáteli. Pouze vás prosíme, respektujte naše autorská práva v plném rozsahu, to znamená, že tuto knihu lze šířit dle vlastního uvážení kdekoliv a kdykoliv, ale nelze jí používat pro komerční účely. Děkujeme z celého srdce. Bližší informace o knize: Irena Kovářová Tel.:

2 Jak s knihou pracovat? Milí přátelé, dodržujeme svůj slib a posíláme již šestou kapitolu knihy Hanička a skřítek Rozmarýnek. V průběhu celého roku můžete procházet se svými dětmi, vnoučaty, synovci, neteřemi příběh malé Haničky a jejích kamarádů uprostřed přírodní zahrady. Děti se seznámí se skřítkem Rozmarýnkem, který zahradu již dlouho obývá a zná mnohá tajemství přírody a postupně je bude s dětmi sdílet. Budete-li knihu s dětmi číst, bude docházet k mnohým uzdravením duše. A to jak u dětí, tak u vás. SPOLEČNÉ TVOŘENÍ VLASTNÍ KNIHY Protože jsme přesvědčení, že kniha nastartuje výrazný osobní rozvoj u vašich dětí, a možná, že se mnohé dá do pohybu i u vás, připravili jsme tuto knihu zároveň jako pracovní listy. Nejlépe bude kniha působit, pokud ji vytisknete a budete jí postupně číst, zakládat a dotvářet podle svého. Naše pohádky můžete s dětmi dotvářet ilustracemi, básničkami, vlastními vloženými příběhy, písněmi, vkládat fotografie z výletů do přírody, nebo ze společného tvoření na vaší zahrádce, či si můžete tvořit herbář a mnoho dalšího. Vždy vám připravíme jeden volný list a jeden návod na tvoření, ale vašim nápadům se meze nekladou, naopak se moc těšíme, co vy s Rozmarýnkem sami prožijete. Kniha se tak stane i jedinečným příběhem vaší rodiny. Velice rádi se dozvíme o vašich dobrodružstvích, které jste s knihou zažili. SETKÁNÍ ČTENÁŘŮ ROZMARÝNKA A proto se od 17:00 uskuteční společné Setkání s malými i velkými čtenáři Rozmarýnka, a to v centru rozvoje Měsíčnice, adresa na *Náš text můžete libovolně šířit mezi svými přáteli. Pouze vás prosíme, respektujte naše autorská práva v plném rozsahu, to znamená, že tuto knihu lze šířit dle vlastního uvážení kdekoliv a kdykoliv, ale nelze jí používat pro komerční účely. Děkujeme z celého srdce. V případě, že se naše kniha bude líbit i vašim přátelům a budou chtít, abychom jí pravidelně zasílali i jim, stačí, když se přihlásí na u pozemskenbe.info@gmail.com. Přejeme vám mnoho krásných chvil strávených společně s knihou a těšíme se na společné tvoření. Pokud se k vám dostala pouze tato kapitola, sledujte nás pravidelně na nebo na našem facebooku, kde budeme jednotlivé kapitoly postupně v průběhu roku zveřejňovat.

3 Hanička se stěhuje na venkov Jaro se překulilo, jako když uděláš kotrmelec. Dny byly stále delší a teplejší, začaly se červenat první jahody a třešně a po večerech se ozývalo koncertování cvrčků. A právě v tomto čase se Hanička s rodiči odstěhovala na venkov. My už svůj domek máme a ještě musíme nachystat domeček pro čmeláky a také pro včelky samotářky, rozhodl jednoho dne tatínek. Od souseda, který na podzim porážel staré stromy, dostali několik kmenů a teď se jim báječně hodily. Největší z nich postavili do louky, z části odstranili kůru a v tomto místě tatínek do kmene vyvrtal otvory. Maminka pomalovala s dětmi kmen a pak s nimi ještě vyráběla střechu z trávy. Tatínek přinesl na zahradu krabici, kterou pečlivě opatroval. Tak, teď ještě zasuneme do některých otvorů skleněné zkumavky, abyste si mohli prohlédnout hnízdo i zevnitř. kapitola 6, strana 1

4 A to jako hned si ta vosička postaví ve zkumavce hnízdo? ptal se Honzík. Kdepak, hned se neudělá nic, smál se tatínek, pár dní, a možná týdnů, budete muset počkat, než vosičky svůj nový domov vůbec objeví, ale uvidíte, že vaše trpělivost bude stát za to. A protože jste nám tak pilně pomáhaly, děti, tak vás zítra vezmeme do města. Zajdeme do muzea na výstavu a možná taky na zmrzlinu, dodala maminka. Jejda, to mi připomnělo, že jsem pro vás také něco nachystal, Rozmarýnek pohlédl na děti. Musíme se podívat, jak se staráte o své záhonky. Děti se po sobě podívaly. Tak pojď Rozmarýnku, zavolaly a rozběhly se k záhonkům. Vidím, že se staráte opravdu dobře. Za týden už můžete sklízet. Zasloužíte si odměnu, ale ještě předtím mám pro vás malou práci. Dojděte k mamince a poproste ji o poháry na zmrzlinu, Rozmarýnek se zatvářil tajemně. Pak projděte zahradu a všechno, co se vám bude líbit, uložte do svého poháru. Až budete hotovy, přijdete ke mně. Děti měly na jazyku sto otázek, ale poznaly, že Rozmarýnek by jim stejně nic neprozradil, a proto šly maminku poprosit, jestli jim nějaké kalíšky půjčí. Za chvíli už děti radostně běhaly po zahradě a objevily plno krásných a zajímavých věcí. Oblé kamínky, šnečí ulity, okvětní plátky květin, pokroucené větvičky. Všechno krásně skládaly do těch pohárů a když je měly plné, vrátily se k Rozmarýnkovi. Tak, a teď půjdeme na výlet. Ukážu vám, kde hnízdí čápi, a také cestou uděláme domeček pro ještěrky. kapitola 6, strana 2

5 A co poháry, ty si vezmeme s sebou? ptala se Monička. Ne, ne, kroutil hlavou Rozmarýnek, ty si necháme na terase. Za vsí u staré cihelny, která už dávno dosloužila, se Rozmarýnek zastavil a ukázal dětem nahoru na komín. "Jé tam jsou čápi," volaly nadšeně děti, "A jaké mají velikánské hnízdo."čápi jsou stěhovaví ptáci", vysvětloval Rozmarýnek, "na zimu od nás odlétají a na jaře se k nám zase vrací a lidé jim pomáhají tím, že na vysoké sloupy nebo komíny připevní konstrukci, která vypadá jako kolo a čápi si tak mohou postavit hnízdo. "Rozmarýnku," vyhrkla Monička, "ty jsi nám slíbil, že nás naučíš postavit domeček pro ještěrky!" "Neboj, nezapomněl jsem, půjde nám to rychle," zasmál se rozmarýnek a dodal: "děti teď nasbíráme kameny a doneseme je na hromadu a domeček pro ještěrky bude hotový." "Tak to je opravdu jednoduché," řekl Honzík a první se pustil do práce. Když byl domeček pro ještěrky hotov, pokračovali v cestě. Na výletě děti viděly spoustu zvířátek a ptáčků a také kvítí. Rozmarýnek jim vysvětloval, jak se která rostlinka jmenuje, která je navíc léčivá nebo jak jinak ji můžeme využívat. Rozmarýnku, to je názvů, kdo si to má pamatovat! povzdechla si Hanička. Když byly vaše prababičky ještě malé děti a rozstonaly se, tak jim jejich maminky, vaše praprababičky, vařily bylinkové čaje, a proto nejen že znaly pro každou květinku jméno, ale věděly přesně, která pomůže na určitou nemoc nebo poranění, usmál se Rozmarýnek. kapitola 6, strana 3

6 Třeba taková divizna je dobrá na kašel, pelyněk na pokažený žaludek, jitrocel se přikládal na poranění. A tak se děti dozvěděly spoustu zajímavých věcí o bylinkách a spokojeně se vrátily domů. Co vaše poháry, jestlipak je někdo neodnesl, zamrkal rozpustile Rozmarýnek. Děti se rozběhly na terasu. Rozmarýnku, že v tom máš prsty? volal Honzík. A v čem? na oko se divil Rozmarýnek. Však ty dobře víš, smála se Hanička a ukázala Rozmarýnkovi svůj pohár. Namísto kamínků, šnečích ulit a plátků růží byla v poháru zmrzlina, ovoce a šlehačka. Rozmarýnku, přiznej se. No dobře. Trošičku jsem poprosil naší královnu, aby malinko čarovala nad vašimi poháry, když jste byly na výletě. Myslím, že jste si to za vaši starost o záhonky opravdu zasloužily, děti, usmíval se Rozmarýnek. "Ňam, to byla dobrota," pochvalovaly si děti, když spořádaly poháry a hladily si bříška. Seděli pak i s rodiči na terase až do večera. Děti vyprávěly rodičům, co všechno viděly na výletě a o čem se dozvěděly od Rozmarýnka. Já už se tak těším do města, řekla Monička. Tak to musíte rychle do postýlek, abyste byli zítra čilí, rozhodl tatínek a všichni šli spát. kapitola 6, strana 4

7 Námět na tvoření Naplánujte si s rodiči výlet do přírody? Během výletu foťte, co se vám bude líbit, co vás zaujme. Doma pak vyberete 12 fotografií, které vytisknete, vždy jednu fotografii nalepíte na čtvrtku, kterou vystřihnete do tvaru čtverce třeba 20x20 cm, jednotlivé čtverce slepíte k sobě lepenkou, tak že vznikne dlouhý had, který si můžete naskládat jako leporelo. Chceš tvořit ještě víc? 1) Udělejte si svůj pohár pro víly. 2) Natrhejte v přírodě kytičku pro maminku. A když budeš chtít, pochlub se nám a pošli fotografii svého výtvoru na pozemskenebe.info@gmail.com Budeme se těšit :-)

8 Námět na tvoření Chceš tvořit ještě víc? 3) Udělejte si doma společný rituál a dejte vašemu domu či bytu jméno. Nejprve si společně sedněte a povídejte si o tom, jak by se vám dům či byt měl jmenovat a až se všichni na nějakém jménu shodnete, vyrobte si podle vaší libosti domovní znamení, které pak umístíte nad vchodové dveře do vašeho bytu nebo například do štítu domu a podobně. Až budete domovní znamení umisťovat na vámi vybrané místo, slavnostně váš byt či dům pojmenujte a když budete mít chuť, můžete si k tomu udělat i nějaký slavností oběd, či večeři nebo dokonce piknik na dece v obýváku. Uvidíte, že po takové slavnosti, se vám ve vašem domově bude žít ještě mnohem lépe. Těšíme na sdílení jmen vašich domovů. A když budeš chtít, pochlub se nám a pošli fotografii svého výtvoru na pozemskenebe.info@gmail.com Budeme se těšit :-)

9