Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), požární ochrana (PO) pro zaměstnance. Kapitola 5.

Transkript

1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), požární ochrana (PO) pro zaměstnance Kapitola 5.

2 5. Požární ochrana Úvod Terminologie Legislativní základ Povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí 4 zákona o PO Činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím Povinnosti při činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí 5 zákona o PO Povinnosti při činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím 6 zákona o PO Odborná způsobilost 11 zákona o PO Dokumentace požární ochrany 15 zákona o PO Způsob vedení dokumentace požární ochrany 40 vyhlášky o PP Školení a odborná příprava zaměstnanců o požární ochraně Školení zaměstnanců o požární ochraně (dále jen "školení zaměstnanců") Odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek 24,25 vyhláška o PP Základní povinnosti fyzických osob 17 zákona o PO Fyzická osoba je povinna Fyzická osoba nesmí Osobní pomoc a věcná pomoc Vynětí z povinnosti poskytnout osobní a věcnou pomoc 20 zákona o PO Náhrada ušlého výdělku 20a) zákona o PO Náhrada výdajů 21 zákona o PO Stanovení podmínek požární bezpečnosti Druhy věcných prostředků a požárně bezpečnostních zařízení 2,3 a 4 vyhlášky o PP Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí Umístění hasicích přístrojů (HP) 3 vyhlášky o PP Druhy požárně bezpečnostních zařízení se rozumí Druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení Provoz, kontroly, údržba a opravy požárně bezpečnostních zařízení 7 vyhlášky o PP Doklad o kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení Hasicí přístroje 9 vyhlášky o PO Druhy hasicích přístrojů Doklad o provedené kontrole, údržbě nebo opravách hasicích přístrojů Vybrané vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení Podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce 11 vyhlášky o PP Způsob provádění pravidelných kontrol 12 vyhlášky o PP Lhůty preventivních požárních prohlídek 13 vyhlášky o PO Doklady prokazující dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností. 38 vyhlášky o PP Státní požární dozor Vstup na nemovitosti 22 zákona o PO Vyloučení věci z užívání, zákaz činnosti a zastavení provozu Pokuty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám 76 zákona o PO Přestupky 78 zákona o PO Odškodňování úrazů 80 zákona o PO Náhrada věcné škody 82, 83, 84 zákona o PO Oprávnění osob pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany 88 zákona o PO... 24

3 05.14 Živelní pohromy a jiné mimořádné události 92 zákona o PO Požární bezpečnost staveb Požární bezpečnost při používání topidel a vařičů Požární nebezpečí topných spotřebičů Vybrané bezpečné vzdálenosti: Čištění, kontrola a revize spalinové cesty Náležitosti zprávy o provedené kontrole anebo čištění spalinové cesty Lhůty kontrol a čištění spalinové cesty, vybírání pevných znečišťujících částí a kondenzátu a čištění spotřebiče paliv za období jednoho roku Požární nebezpečí elektrických zařízení Základní příčiny požárů elektrických zařízení a prevence Odborná způsobilost v elektrotechnice Dovolené činnosti podle kvalifikace zaměstnanců Poučení pro uživatele elektrického přenosného nářadí a zařízení Zakázané činnosti osoby seznámené: Skupiny a třídy elektrických zařízení Chemické látky a směsi Manipulace s hořlavými kapalinami na pracovišti Požární nebezpečí při svařování a pracích s otevřeným plamenem Proces hoření a hašení Hořlavé látky a kapaliny Posouzení hořlavých látek Třídy požárů dle ČSN EN2: Závěr... 37

4 5. Požární ochrana Úvod Text je určen k obecnému školení zaměstnanců v oblasti požární ochrany, nespecifikuje konkrétní pracoviště a provozované činnosti, nezahrnuje podmínky specifických pracovišť např. v prostředí s nebezpečím výbuchu. Cílem zpracovatele bylo vytvořit přehled základních podmínek pro účinnou ochranu života a zdraví zaměstnanců, fyzických osob a majetku před požáry a povinností plynoucích ze součinnosti při zdolávání mimořádných událostí. Za plnění povinnosti plnění odpovídají statutární zástupci organizace nebo podnikající fyzické osoby. Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; Každý je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán a u podnikajících fyzických osob tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany Terminologie hořlavé látky (hořlavé hmoty, materiály apod.) látky tuhého, kapalného nebo plynného skupenství, které jsou schopny (bez ohledu na způsob zapálení) uvolňovat při požáru teplo hořlavost, stavební hmoty se z hlediska hořlavosti rozdělují na A - nehořlavé, B - nesnadno hořlavé a C1-C3 hořlavé těžce, středně a lehce požární bezpečnost stavebních objektů schopnost stavebních objektů bránit v případě požáru ztrátám na životech a zdraví osob, popř. zvířat a ztrátám majetku; dosahuje se jí vhodným urbanistickým začleněním objektu, jeho dispozičním, konstrukčním a materiálovým řešením nebo požární bezpečnostními zařízeními a opatřeními požárně bezpečnostní zařízení a opatření technické nebo organizační opatření ke snížení teoretické intenzity případného požáru v posuzovaném stavebním objektu nebo jeho části (např. požární signalizace, samočinné stabilní hasicí zařízení, požární odvětrání, stálý dohled požárních jednotek) požárně nebezpečný prostor, prostor kolem hořícího objektu, ve kterém je nebezpečí přenesení požáru sáláním tepla nebo padajícími částmi konstrukcí hořícího objektu požárně otevřená plocha, plocha v obvodových nebo střešních pláštích, kterou při požáru sálá teplo vně stavebního objektu požární riziko, míra rozsahu případného požáru v posuzovaném stavebním objektu nebo jeho části, je určena výpočtovým požárním zatížením stálé požární zatížení pomyslné množství dřeva (kg) na jednotce plochy (m2), jehož normová výhřevnost je ekvivalentní normové výhřevnosti všech hořlavých látek ve stavebních konstrukcích posuzovaného požárního úseku, kromě hořlavých látek v nosných stavebních konstrukcích zajišťujících stabilitu objektu nebo jeho části a v požárně dělicích konstrukcích

5 požární úsek prostor stavebního objektu, ohraničený od ostatních částí tohoto objektu, popř. od sousedních objektů, požárně dělicími konstrukcemi, popř. požárně bezpečnostním zařízením; je základní posuzovanou jednotkou z hlediska požární bezpečnosti stavebních objektů požárně dělicí konstrukce stavební konstrukce, bránící šíření požáru mimo požární úsek, schopná po stanovenou dobu odolávat účinkům vzniklého požáru; je to zejména požární strop nebo střešní konstrukce, požární stěna (vnitřní, obvodová, štítová apod.) a požární uzávěr otvoru v těchto konstrukcích požární uzávěr otvoru stavební konstrukce, bránící šíření požáru otvory v požárně dělicích konstrukcích (dveře, vrata, poklopy, popř. uzávěry technických nebo technologických zařízení, např. uzávěry šachet, požární klapky) požární odolnost (stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů) doba, po kterou jsou stavební konstrukce nebo požární uzávěry schopny odolávat teplotám vznikajícím při požáru, aniž by došlo k porušení jejich funkce spalinová cesta rozumí se dutina určená k odvodu spalin do volného ovzduší. Za spalinovou cestu se nepovažuje odvod spalin z lokálních podokenních topidel o jmenovitém výkonu do 7 kw s vývodem přes fasádu. úniková cesta komunikace v objektu nebo na objektu umožňující bezpečnou evakuaci osob z objektu ohroženého požárem nebo z jeho části na volné prostranství, popř. přístup požárních jednotek do prostoru napadených požárem; člení se na chráněnou a nechráněnou únikový pruh základní jednotka šířky únikových cest; měří se podle ČSN přístupová komunikace komunikace umožňující příjezd požárních vozidel k objektu nástupní plocha plocha sloužící k nástupu požárních jednotek a požární techniky k protipožárnímu zásahu zásahová cesta komunikace v objektu nebo na objektu umožňující vedení protipožárního zásahu; člení se na vnitřní a vnější evakuační výtah výtah sloužící k evakuaci osob; jeho provoz musí být po stanovenou dobu v průběhu požáru bezpečný Zkratky HZS Hasičský záchranný sbor OZO odborně způsobilá osoba PN požární nebezpečí PO požární ochrana PP požární prevence PPH preventivní požární hlídka PHP přenosný hasicí přístroj SPD státní požární dozor TIČR Technická inspekce České republiky TPO technik požární ochrany VZ vedoucí zaměstnanec

6 05.3. Legislativní základ Povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob Povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob vyplývají z míry požárního nebezpečí. Míra požárního nebezpečí se určí přiřazením charakteristik činností se zvýšeným nebo vysokým nebezpečím Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí 4 zákona o PO Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení do kategorií a) bez zvýšeného požárního nebezpečí, b) se zvýšeným požárním nebezpečím, c) s vysokým požárním nebezpečím Při stanovení podmínek požární bezpečnosti se k prostorám, objektům a pracovištím, kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozují činnosti, přiřadí charakteristiky, podle kterých jsou definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím Činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku látky a směsi klasifikované podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, nebo látky a směsi, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.3; 2.6 a 2.7; 2.8 typy A až F; 2.9 až 2.14 a 2.15 typy A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie pokud celkové množství těchto látek a směsí přesahuje kg v pevném stavu nebo 250 litrů v kapalném stavu, viz. kapitola Chemické látky při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v zásobnících, případně v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších), se součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku, a v případě nádob na zkapalněné uhlovodíkové plyny, s celkovým množstvím možných náplní převyšujícím 60 kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku, u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo páry hořlavých kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že nelze vyloučit vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje v souvislé vrstvě nejméně 1 mm,

7 ve výrobních provozech, ve kterých se na pracovištích s nejméně třemi zaměstnanci vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m 2 a vyšší, v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120 kg/m 2 a vyšší, při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu, kromě lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření a ohřevu vody, v budovách o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 22,5 m, kromě bytových domů, ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob, ve stavbách pro obchod, ve stavbách ubytovacích zařízení a ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m 2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat sedm a více osob, u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah Povinnosti při činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí 5 zákona o PO V případě, kdy lze přiřadit jednu nebo více z uvedených charakteristik k provozovaným činnostem považují se tyto činnosti za činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím. a) obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů, lze instalovat a používat pouze schválené druhy, b) vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení, c) dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, d) označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby technika požární ochrany nebo preventisty požární ochrany dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady, f) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu s tímto zákonem a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření, g) poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru, h) bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje každý požár vzniklý při činnostech, které provozují, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat Povinnosti při činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím 6 zákona o PO a) stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti, b) prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností (odpovídající stavu vědeckých technických poznatků známých v té době), případně technologických postupů a zařízení, nejsou-li podmínky provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním právním předpisem, c) zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení, d) stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud to není stanoveno zvláštními právními předpisy, a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami

8 s příslušnou kvalifikací, e) mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku Požární prevence Požární prevencí rozumíme všechna technická a jiná opatření, která mají za cíl, předcházet požáru nebo výbuchu popř. snižuje jeho následky. Odvíjí se především z požární bezpečnosti stavebních objektů a jejich vybavením požárně bezpečnostními zařízeními, věcnými prostředky požární ochrany a organizačními opatřeními. Prokázání, plnění ustanovení v souladu se Zákonem o požární ochraně, prováděcí Vyhlášky o požární prevenci a dalších právních a ostatních požadavků naplňuje zajištění požární prevence v organizaci (firmě, společnosti.) Odborná způsobilost 11 zákona o PO U činností se zvýšeným požárním nebezpečím mohou povinnosti právnických a fyzických osob zabezpečovat nebo technici požární ochrany (TPO) odborně způsobilé osoby (OZO) U činností s vysokým požárním nebezpečím mohou povinnosti právnických a fyzických osob zabezpečovat pouze odborně způsobilé osoby (OZO). Odborně způsobilými osobami se rozumí znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých ústavů vedených krajskými soudy, fyzické osoby, které jsou absolventy škol požární ochrany nebo absolventy vysokoškolského studia, jehož součástí je ověřovací program pro odbornou způsobilost na úseku požární ochrany schválený ministerstvem, nebo fyzické osoby, které složily zkoušku odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem. Na základě složené zkoušky vydá ministerstvo osvědčení o odborné způsobilosti. Prováděcí právní předpis stanoví způsob ověřování odborné způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení, obsah a rozsah odborné přípravy Dokumentace požární ochrany 15 zákona o PO Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou povinny zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem. Vyhláška č. 246/2001Sb., o požární prevenci, ve znění pozdějších předpisů stanoví druhy, obsah a vedení dokumentace požární ochrany. Dokumentací požární ochrany se stanovují podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností a prokazuje se plnění některých povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Dokumentaci požární ochrany tvoří: DOKUMENTACE O ZAČLENĚNÍ DO KATEGORIE činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím, náležitosti dokumentu uvedeny v 28 vyhlášky č. 246/2001Sb., o PP ve znění pozdějších předpisů POSOUZENÍ POŽÁRNÍHO NEBEZPEČÍ, náležitosti dokumentu uvedeny v 29 vyhlášky č. 246/2001Sb., o PP ve znění pozdějších předpisů STANOVENÍ ORGANIZACE ZABEZPEČENÍ POŽÁRNÍ OCHRANY, náležitosti dokumentu uvedeny v 30 vyhlášky č. 246/2001Sb., o PP ve Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany upravuje vytvoření vlastního organizačního systému, nezbytného pro plnění povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně. Přitom se vychází z kategorií a rozsahu provozovaných činností. POŽÁRNÍ ŘÁD, náležitosti dokumentu uvedeny v 31 vyhlášky č. 246/2001Sb., o PP ve znění pozdějších předpisů. Upravuje základní zásady zabezpečování požární ochrany na místech, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím. Přílohou jsou pokyny pro činnost preventivní požární hlídky a přehled o umístění výstražných a bezpečnostních značek, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.

9 POŽÁRNÍ POPLACHOVÉ SMĚRNICE, náležitosti dokumentu uvedeny v 32 vyhlášky č. 246/2001Sb., o PP ve znění pozdějších předpisů. Vymezují činnosti zaměstnanců, popřípadě dalších osob při vzniku požáru. Zveřejňují se tak, aby byly dobře viditelné a trvale přístupné pro všechny osoby vyskytující se v místě provozované činnosti. POŽÁRNÍ EVAKUAČNÍ PLÁN, náležitosti dokumentu uvedeny v 33 vyhlášky č. 246/2001Sb., o PP ve znění pozdějších předpisů. Upravuje postup při evakuaci osob, zvířat a materiálu z objektů zasažených nebo ohrožených požárem umísťuje se Grafické znázornění směru únikových cest na dobře viditelném a trvale přístupném místě v jednotlivých podlažích objektů a zařízení DOKUMENTACE ZDOLÁVÁNÍ POŽÁRŮ, náležitosti dokumentu uvedeny v 34 vyhlášky č. 246/2001Sb., o PP ve znění pozdějších předpisů tvoří operativní plán zdolávání požárů (dále jen "operativní plán") a operativní karta zdolávání požáru (dále jen "operativní karta"), které upravují zásady rychlého a účinného zdolávání požárů a záchrany osob, zvířat a majetku v objektech právnických osob a podnikajících fyzických osob. ŘÁD OHLAŠOVNY POŽÁRŮ, náležitosti dokumentu uvedeny v 35 vyhlášky č. 246/2001Sb., o PP ve znění pozdějších předpisů. Upravuje způsob přijímání hlášení o vzniku požáru, vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance a další osoby zdržující se na pracovištích právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, oznámení požáru na operační středisko hasičského záchranného sboru kraje a se zřetelem k místním podmínkám. TEMATICKÝ PLÁN A ČASOVÝ ROZVRH školení zaměstnanců a odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany, náležitosti dokumentu uvedeny v 36 vyhlášky č. 246/2001Sb., o PP ve znění pozdějších předpisů DOKUMENTACE O PROVEDENÉM ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ a odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany, 36 vyhlášky č. 246/2001Sb., o PP ve znění pozdějších předpisů POŽÁRNÍ KNIHA slouží k záznamům o všech důležitých skutečnostech týkajících se požární ochrany, např. o provedených preventivních požárních prohlídkách, školení zaměstnanců a odborné přípravě preventivních požárních hlídek, preventistů požární ochrany, o vzniklých požárech, uskutečnění cvičného požárního poplachu a kontrole dokumentace požární ochrany. Slouží k záznamům o kontrole, údržbě nebo opravě požárně bezpečnostního zařízení Počet požárních knih a určení, pro který objekt nebo zařízení slouží, stanoví právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba dokumentace o činnosti a akceschopnosti jednotky požární ochrany, popřípadě požární hlídky. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jsou povinny posouzení požárního nebezpečí předložit ke schválení orgánu státního požárního dozoru do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Způsob vedení dokumentace požární ochrany 40 vyhlášky o PP Není-li zákonem nebo vyhláškou stanoveno jinak, zpracovává, popřípadě vede dokumentaci požární ochrany odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany. Součástí dokumentace požární ochrany je také uvedení místa a rozsahu její účinnosti, datum zpracování nebo provedení záznamu, jméno a odborná způsobilost zpracovatele, popřípadě osoby, která dokumentaci vede. Zpracovanou dokumentaci požární ochrany schvaluje statutární orgán právnické osoby nebo jím pověřený vedoucí zaměstnanec, podnikající fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce před zahájením činnosti, k níž se dokumentace vztahuje. Kontrola dokumentace včetně záznamu o jejím výsledku, se provádí v rámci preventivních požárních prohlídek, a to nejméně jednou za rok nebo po každém požáru anebo po každé provedené změně, která měla vliv na její obsah. Požadavky stanovené na obsah některých druhů dokumentace PO mohou být zapracovány do jiné organizační nebo provozní dokumentace vedené právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou (např. organizační řád, provozní řád, technologické postupy). Jsou-li v takovém případě splněny stanovené podmínky. Při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím, které právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby vykonávají mimořádně a jednorázově a podmínky požární bezpečnosti nejsou stanoveny zákonem č. 87/2000 Sb., určí se druhy a způsob zpracování a vedení nezbytné dokumentace požární ochrany nebo některých jejích částí, na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. pokyny pro činnost preventivní požární hlídky). Průvodní dokumentace a dokumentace požární ochrany se zpracovává, vede, popřípadě předkládá orgánu státního požárního dozoru ke schválení, kontrole nebo k posouzení v jazyce českém. Orgán státního požárního dozoru schvaluje, požárně bezpečnostní řešení, které je součástí posuzované dokumentace ke stavbě, předkládá se ve dvou vyhotoveních. Dokumentace zdolávání požáru se zasílá

10 k posouzení a k založení HZS, dokumentaci zdolávání požáru HZS neschvaluje, pouze vrací v případech neúplného nebo nesprávného zpracování k doplnění popř. přepracování. Dokumentace požární ochrany se ukládá takovým způsobem, aby byla dostupná osobám, zaměstnancům, jichž se týká, jakož i orgánům státního požárního dozoru. Dokumentace požární ochrany musí být vedena, popřípadě její stejnopisy nebo kopie. Dokumentace nebo její stejnopisy popř. kopie musí být uloženy takovým způsobem, aby v případě požáru bylo možno prokázat plnění povinností stanovených zákonem. Vznikne-li pochybnost zda, popřípadě v jakém rozsahu má být zpracována nebo vedena dokumentace požární ochrany, rozhodne o tom na základě místních podmínek a po posouzení potřebných podkladů orgán státního požárního dozoru Školení a odborná příprava zaměstnanců o požární ochraně Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou povinny zabezpečit pravidelné školení zaměstnanců a vedoucích o požární ochraně odbornou přípravu před zahájením činností u zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek preventistů požární ochrany. Povinnost školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje na všechny fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě. Školení se provádí zvlášť pro vedoucí zaměstnance a zvlášť pro ostatní zaměstnance. Pro fyzické osoby, které se příležitostně zdržují na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, se školení o požární ochraně zabezpečuje, jestliže tyto osoby vykonávají činnosti uvedené se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím nebo přicházejí do styku s těmito činnostmi. Školení a odbornou přípravu u právnických osob a podnikajících fyzických osob s ohledem na provozovanou činnost provádí: Školení a odborná příprava Zaměstnanců Bez PN Se zvýšeným PN S vysokým PN proškolený vedoucí zaměstnanec TPO nebo proškolený vedoucí zaměstnanec TPO nebo proškolený vedoucí zaměstnanec Vedoucích zaměstnanců OZO nebo TPO OZO nebo TPO OZO nebo TPO Preventivní požární hlídky xxxxxxxxxxxx OZO nebo TPO OZO Preventista xxxxxxxxxxxx OZO nebo TPO OZO Školení zaměstnanců o požární ochraně (dále jen "školení zaměstnanců") Školení zaměstnanců se provádí při nástupu do zaměstnání a při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení zaměstnance opakuje se nejméně jednou za 2 roky Školení vedoucích zaměstnanců při nástupu do funkce opakuje se nejméně 1x za 3 roky Školení o požární ochraně se v případě osob pověřených zabezpečováním požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době (např. obsluha ohlašovny požáru) zabezpečuje před zahájením jejich činnosti opakuje se nejméně 1x za rok Školení obsahuje seznámení a) s organizací a zajištěním požární ochrany a se základními povinnostmi vyplývajícími z předpisů o požární ochraně,

11 b) s požárním nebezpečím vznikajícím při činnostech provozovaných právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou v místě výkonu práce zaměstnance, c) s požárním řádem, s požárními poplachovými směrnicemi, popř. s požárním evakuačním plánem a další dokumentací obsahující stanovení podmínek požární bezpečnosti při činnostech vykonávaných na pracovišti, d) se zvláštními požadavky na provoz a obsluhu instalovaných technických zařízení v případě požáru, e) se zajištěním požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době, f) s rozmístěním a se způsobem použití věcných prostředků požární ochrany na pracovišti, g) s funkcí, popřípadě způsobem obsluhy požárně bezpečnostních zařízení na pracovišti Odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek 24,25 vyhláška o PP Odborná příprava preventistů a preventivní požární hlídky se provádí před zahájením jejich činnosti nejméně 1x za rok Odborná příprava preventivní požární hlídky obsahuje Teoretickou část seznámení s požárním nebezpečím provozované činnosti, se způsobem vyhlášení požárního poplachu, přivolání jednotky požární ochrany a s poskytnutím pomoci v souvislosti se zdoláváním požáru. Praktickou část seznámení s rozmístěním a použitím věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, se způsobem, podmínkami a možnostmi hašení požárů, evakuace osob, zvířat nebo materiálu. Na odbornou přípravu osob, které jsou zařazeny do preventivních požárních hlídek a nejsou zaměstnanci právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, se vztahují stejné požadavky jako na odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek. Odborná příprava preventistů požární ochrany Odborná příprava preventistů požární ochrany obsahuje: seznámení se skutečnostmi uvedenými v obsahu školení zaměstnanců, na všech místech a pracovištích, kde vykonávají preventivní požární prohlídky, rozšířené o seznámení se způsobem a lhůtami jejich provádění a způsobem vedení požární knihy nebo jiného prokazatelného vedení záznamů o provedených preventivních požárních prohlídkách. Rozsah a obsah školení zaměstnanců, odborné přípravy preventivních požárních hlídek a odborné přípravy preventistů požární ochrany určuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba tematickým plánem a časovým rozvrhem. Rozsah a obsah školení a odborné přípravy musí odpovídat vykonávaným činnostem a pracovnímu zařazení zaměstnanců. Znalosti získané při školení zaměstnanců, odborné přípravě preventivních požárních hlídek a odborné přípravě preventistů požární ochrany se ověřují v rozsahu a způsobem určeným v dokumentaci požární ochrany. Doklad o školení nebo odborné přípravě v oblasti PO tvoří tematický a časový rozvrh, který obsahuje: název právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, datum, náplň školení nebo odborné přípravy, způsob ověření získaných znalostí, dobu trvání školení nebo odborné přípravy, seznam zaměstnanců, kteří se školení nebo odborné přípravy zúčastnili včetně jmen a podpisů prohlášení o oprávněnosti k provedení školení nebo odborné přípravě podle 16a zákona PO Základní povinnosti fyzických osob 17 zákona o PO Fyzická osoba je povinna počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení, zajistit přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům plynu, vody a topení, plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech,

12 obstarat požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární ochrany v rozsahu stanoveném předpisy o požární ochraně, zajistit přístup k těmto zařízením a věcným prostředkům za účelem jejich včasného použití, a dále udržovat tato zařízení a věcné prostředky v provozuschopném stavu; uvedené povinnosti se vztahují na osoby, které mají požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky ve vlastnictví či užívání, vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce, umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů při zjišťování příčiny vzniku požáru a v odůvodněných případech mu bezúplatně poskytnout výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru, oznamovat bez odkladu územně příslušnému záchrannému sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonávají, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají, dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků. ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, je povinen podle zvláštních zákonů dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár Fyzická osoba nesmí vědomě bezdůvodně přivolat jednotku požární ochrany nebo zneužít linku tísňového volání, provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními předpisy, poškozovat, zneužívat nebo jiným způsobem znemožňovat použití hasicích přístrojů nebo jiných věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, omezit nebo znemožnit použití označených nástupních ploch pro požární techniku, používat barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany, provádět vypalování porostů Fyzická osoba je povinna umožnit výkon státního požárního dozoru a ve stanovené lhůtě splnit opatření uložená orgánem státního požárního dozoru Osobní pomoc a věcná pomoc Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob, uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k zamezení jeho šíření, ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit jeho ohlášení, poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce, poskytnout věcnou pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce (dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné věci potřebné ke zdolání požáru) Vynětí z povinnosti poskytnout osobní a věcnou pomoc 20 zákona o PO Povinnost poskytovat osobní a věcnou pomoc se nevztahuje na útvary a vojáky Armády České republiky, útvary a příslušníky Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby, jestliže by poskytnutím pomoci byl vážně ohrožen důležitý zájem

13 služby, právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti veřejné hromadné dopravy, energetiky a spojů a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutí pomoci mohlo mít za následek závažnou poruchu provozu u těchto právnických osob a podnikajících fyzických osob, nebo jiný závažný následek, právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti zdravotnictví a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně ohroženo plnění úkolů podle zvláštních předpisů. Fyzická osoba není povinna poskytnout osobní a věcnou pomoc, jestliže jí v tom brání důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké Náhrada ušlého výdělku 20a) zákona o PO Poskytne-li fyzická osoba, která podniká nebo je samostatně výdělečně činná, osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce, náleží jí náhrada ušlého výdělku v prokázané výši. O náhradě rozhoduje a tuto poskytuje hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl. Náhradu je nutno uplatnit do tří měsíců, nejpozději však do dvou let ode dne vzniku nároku, jinak tento nárok zanikne Náhrada výdajů 21 zákona o PO Jestliže jsou s poskytnutím věcné pomoci spojeny výdaje, patří tomu, kdo je poskytl, náhrada výdajů. Právo na náhradu výdajů může oprávněný uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy je zjistil, nejpozději do dvou let od jejich vzniku; jinak toto právo zanikne. Právo na náhradu výdajů se uplatňuje u hasičského záchranného sboru kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl. HZS kraje o náhradě výdajů rozhoduje a tuto náhradu poskytuje. Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba poskytly věcnou pomoc při zdolávání požárů jiné právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mají právo na náhradu výdajů s touto pomocí spojených. Náhradu výdajů poskytuje ten, komu byla věcná pomoc poskytnuta Stanovení podmínek požární bezpečnosti Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob, podnikajících osob a fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními vyplývá z Požárně bezpečnostního řešení stavby, nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zákona č.183/2006sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů nebo je stanoveno ve vyhlášce č. 23/2008Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 341/2014 Sb. o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními může být rozšířeno (např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti) Druhy věcných prostředků a požárně bezpečnostních zařízení 2,3 a 4 vyhlášky o PP Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné), osobní ochranné prostředky, prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky), prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na vodě, ve vodě a pod hladinou, prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci, analyzátory plynů, kapalin a nebezpečných látek, požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky,

14 spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních středisek, hasiva a příměsi do hasiv, požární příslušenství, přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky, generátory, ventilátory). V prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními nevyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem popřípadě nelze-li toto prokázat, se zabezpečují a instalují alespoň na každých započatých 200 m 2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí schopností dle ČSN EN 3-4 Přenosné hasicí přístroje. Část 4, nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím), nebo na každých započatých 200 m 2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek přecházejících do kapalného stavu), nebo pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých započatých 200 m 2 půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu uhličitého (CO 2 ). V případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá požadavkům výše uvedeným, ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více dispozičně nepropojených místností) nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s potřebným druhem hasiva. Výpočet pro určení počtu přenosných hasicích přístrojů stanoví příloha č. 4 Vyhlášky č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů Umístění hasicích přístrojů (HP) 3 vyhlášky o PP. Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití, umísťují se do max. výšky 1,5m na svislou konstrukci. Umísťují se tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka podle ČSN ISO 3864 Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky nebo ČSN Požární tabulky. Umísťují se na viditelném místě Druhy požárně bezpečnostních zařízení se rozumí zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení), zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy), zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře), zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),

15 zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí), zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky), náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů, zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu. Při projektování požárně bezpečnostních zařízení se postupuje podle normativních požadavků. Návrhy požárně bezpečnostních zařízení jsou nedílnou součástí požárně bezpečnostního řešení stavby. V případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení musí být projektem řešeny jejich základní funkce a stanoveny priority (např. pořadí a způsob uvádění jednotlivých prvků systému do činnosti). Koordinaci přitom zabezpečuje zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby. U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jejichž projektování není vymezeno normativními požadavky, se postupuje podle projekčních předpisů výrobců nebo dovozců (dále jen "výrobce") těchto zařízení. Je-li vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení tvořeno hlavními funkčními komponenty ( 7 odst. 7 Vyhl.246/2001Sb.) a více různých výrobců, považuje se za výrobce osoba, která navrhla toto zařízení jako celek k zajištění požadované požárně bezpečnostní funkce. Projektování vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení se zabezpečuje prostřednictvím osoby způsobilé pro tuto činnost Druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení Za vyhrazené druhy požární techniky se považují zásahové požární automobily s výjimkou velitelských automobilů a vyšetřovacích automobilů s celkovou hmotností do 2000 kg a s výjimkou automobilových jeřábů a vyprošťovacích automobilů a kontejnerů. Za vyhrazené druhy věcných prostředků požární ochrany se považují hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné), dýchací přístroje, prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky), prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami, ochranné oděvy pro práci ve vodě, hasiva (kromě vody) a příměsi do hasiv, požární hadice, proudnice a armatury, motorové stříkačky. Za vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení (dále jen "vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení") se považují elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, stabilní a polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, zařízení pro odvod kouře a tepla,

16 požární klapky požární a evakuační výtahy Provoz, kontroly, údržba a opravy požárně bezpečnostních zařízení 7 vyhlášky o PP Před uvedením požárně bezpečnostního zařízení do provozu, kromě ručně ovládaných požárních dveří a požárních uzávěrů otvorů, systémů a prvků zajišťujících zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požárních přepážek a ucpávek, provádí osoba, která písemně stvrzuje dodržení všech stanovených právních s ostatních předpisů k provedení funkčních zkoušek, a v případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení také koordinačních funkčních zkoušek. Při funkčních zkouškách se ověřuje, zda provedení požárně bezpečnostního zařízení odpovídá projekčním a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci. Při koordinačních funkčních zkouškách se ověřuje, zda požárně bezpečnostní funkce systému jako celku odpovídá projekčním a technickým požadavkům. Při provozu požárně bezpečnostního zařízení se postupuje podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce, popřípadě podle ověřené projektové dokumentace nebo provádějící dokumentace. Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených vyhláškou o požární prevenci. U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha). Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky např. ČSN Požární bezpečnost staveb-zásobování požární vodou a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo podrobnější dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší. Při provozu, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách požárně bezpečnostního zařízení, u něhož není k dispozici průvodní dokumentace nebo neexistuje výrobce, se postupuje podle průvodní dokumentace a podmínek stanovených výrobcem technicky nebo funkčně srovnatelného druhu nebo typu požárně bezpečnostního zařízení. Je-li požárně bezpečnostní zařízení shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci, musí se tato skutečnost na zařízení a v prostoru, kde je zařízení instalováno, zřetelně vyznačit. Provozovatel v takovém případě provede opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany zabezpečí v potřebném rozsahu náhradní organizační, popřípadě technická opatření. Náhradní opatření se zajišťují do doby opětovného uvedení zařízení do provozu. Při opravách požárně bezpečnostního zařízení lze používat pouze náhradní díly odpovídající technickým podmínkám výrobce. Změny součástí systému požárně bezpečnostního zařízení (hlavních funkčních komponentů), které jsou výrobky stanovenými podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a takové jeho změny, které mají vliv na funkci požárně bezpečnostního zařízení, se považují za udržovací práce na stavbě, které by mohly ovlivnit požární bezpečnost stavby a vyžadují stavební povolení nebo podléhají ohlášení na stavebním úřadě Doklad o kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení vždy obsahuje následující údaje: údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání provozovatele požárně bezpečnostního zařízení a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby, adresu objektu, ve kterém byla kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení provedena, není-li shodná s adresou sídla provozovatele umístění, druh, označení výrobce, typové označení, a je-li to nutné k přesné identifikaci, tak i výrobní číslo kontrolovaného zařízení, výsledek kontroly provozuschopnosti, zjištěné závady včetně způsobu a termínu jejich odstranění a vyjádření o provozuschopnosti zařízení,

17 datum provedení a termín příští kontroly provozuschopnosti, potvrzení podle 10 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001Sb., že osoba, která příslušnou činnost provedla, odpovídá za kvalitu provedené činnosti a splnění podmínek právních předpisů, normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení nebo hasicího přístroje Hasicí přístroje 9 vyhlášky o PO Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených vyhláškou č. 246/2001 Sb., o PP, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury. Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce po každém jeho použití nebo tehdy, vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti (např. při mechanickém poškození) a nejméně jednou za rok, pokud průvodní dokumentace výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí pro některé případy instalací (např. v chemicky agresivním prostředí) nestanoví lhůtu kratší. První kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena nejdéle jeden rok před jeho instalací. Součástí údržby hasicích přístrojů je jejich periodická zkouška a plnění. Při kontrole, údržbě a opravách hasicího přístroje je možno nahradit jednotlivé díly, součásti, náplně a příslušenství (např. typový štítek, hasební látku, výtlačný plyn) jen komponenty odpovídajícími technickým podmínkám výrobce. Periodická zkouška, při které se provádí povrchová prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu, se vykonává u hasicích přístrojů vodních a pěnových jednou za 3roky, u ostatních jednou za 5let. Osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu, opatří hasicí přístroj plombou spouštěcí armatury a trvale čitelným kontrolním štítkem tak, aby byl viditelný při pohledu na instalovaný hasicí přístroj, nevylučuje-li to konstrukční provedení hasicího přístroje. Kontrolní štítek nesmí zasahovat do typového štítku a překrývat výrobní číslo hasicího přístroje. Na kontrolním štítku se vyznačuje měsíc a rok provedení úkonu, termín příští kontroly nebo příští periodické zkoušky a údaje, podle nichž lze identifikovat osobu, která úkon provedla, a to jméno a příjmení této osoby, popřípadě u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele Druhy hasicích přístrojů Podle použitého hasiva rozeznáváme několik druhů hasicích přístrojů: VODNÍ, náplní je voda s chemickou přísadou pro zajištění mrazuvzdornosti na třídy požáru A. Hlavní hasební účinek: chladící a druhotný efekt dusivý - odpařenou vodní parou. Použití : především k hašení tříd požáru A, nevhodný je k hašení hořlavých kapalin a plynů. Přístroje nesmí být použito k hašení zařízení pod napětím elektrického proudu! PHP se nesmí používat při požáru lehkých kovů, karbidu vápníku, hořících sazí, roztavených kovů a žhnoucího uhlí. PĚNOVÉ, náplní je směs vody a pěnidla (AFFF). na třídy požáru AB Hlavní hasební účinek: dusivý a druhotný je i chladící efekt, většinovou složkou je voda. Použití: na hašení tříd požáru A a B s výjimkou polárních kapalin (aceton, alkoholy, étery, ketony), které pěnu rozkládají. Přístroj nesmí být použit na hašení zařízení pod napětím elektrického proudu. Přístroj se nesmí používat k hašení požárů lehkých kovů, karbidu vápníku, hořících sazí, roztaveného železa a žhnoucího uhlí a při hašení požárů polárních hořlavých kapalin (alkohol, aceton apod.).

18 PRÁŠKOVÉ, hasící látkou je univerzální prášek ABC, Hlavní hasební účinek: snižování koncentrace vzduchu v okolí požáru, tj. dusivý účinek Použití: na všechny třídy požáru, včetně zařízení pod napětím elektrického proudu s výjimkou třídy D (hořlavé kovy). Při hašení je hasivo vytlačováno pod značným tlakem. Není vhodný k hašení sypkých materiálů (piliny, hořlavé prachy atp.), aby nedošlo k rozvíření nebo výbuchu. SNĚHOVÉ, náplní PHP je zkapalněný oxid uhličitý (CO 2 ). Hlavní hasební účinek: dusivý efekt, tj. vytěsnění vzdušného kyslíku z okolí požáru Použití: Hasivo CO 2 je určeno především pro třídy požárů B, C a zařízení pod napětím elektrického proudu do 1000V. Hasivo je vytlačováno pod vysokým tlakem. PHP není vhodný na hašení volně ložených sypkých materiálů a prachu. Plynové (Halonové), použití halonů 1211, 1301, 2402 není dovoleno, halonová alternativa používaná k hašení nese název Halotron I nebo FE 36, popř. FM 100. Hlavní hasební účinek: zpomalování chemické reakce a částečně vytěsněním volného kyslíku z pásma hoření. Použití: k hašení tříd požáru B, C a zařízení pod napětím elektrického proudu do 1000V ze vzdálenosti nejméně 1m. Při použití v uzavřených prostorách je nutné dokonale odvětrat. Pyrocool (Blizard) hasicí látkou je roztok vody a látky Pyrocool - pěna. Hasící účinek: v silném ochlazování (po uhašení plamene se lze dotknout např. před tím rozžhaveného železa). Použití: široké spektrum použití. Pyrocoolem lze hasit všechny třídy požárů mimo třídu D a zařízení pod napětím el. proudu. Některé typy PHP a ruční spreje lze využít k hašení el. zařízení do 1000V Doklad o provedené kontrole, údržbě nebo opravách hasicích přístrojů vždy obsahuje následující údaje: údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání vlastníka (uživatele) hasicího přístroje a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li vlastníkem (uživatelem) hasicího přístroje fyzická osoby, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby, adresu objektu, ve kterém byl hasicí přístroj instalován, není-li shodná s adresou vlastníka (uživatele), umístění, druh, označení výrobce, typové označení, výrobní číslo nádoby kontrolovaného hasicího přístroje, datum provedení a další údaje o kontrole provozuschopnosti, údržbě nebo opravě, jejím výsledku a vyjádření o provozuschopnosti hasicího přístroje, písemné potvrzení o provedení kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla; u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele. Součástí hasicího přístroje je úchytka, která umožňuje přichycení ke svislé konstrukci. Osoba, která provádí kontrolu, údržbu nebo opravu, vyřadí z používání hasicí přístroj vadný, který nelze předepsaným způsobem opravit, nebo ten, u něhož nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby, nebo starší 20 let, s výjimkou hasicího přístroje CO 2, který se vyřazuje z používání, je-li starší 40 let. Oprávněná osoba po vyřazení hasicího přístroje z používání, vystaví jeho vlastníku nebo uživateli doklad s uvedením důvodu vyřazení. Doklad musí obsahovat písemné stvrzení a podpis OZO, která příslušnou činnost provedla, že tato osoba odpovídá za kvalitu provedené činnosti a že při tom splnila podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení nebo HP.

19 Vybrané vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení Elektrická požární signalizace Elektrická požární signalizace je souhrn přístrojů funkčních bloků a jednotek, které akusticky a opticky signalizují situaci nebezpečnou pro vznik požáru, nebo právě vznikající požár. Systém elektrické požární signalizace tvoří převážně následující zařízení: 1.Ústředna EPS - přijímá a vyhodnocuje elektronické signály předávaných od hlásičů požáru ovládá další zařízení PO (např. větrání) ovládá vlastní signalizační prvky (např. radiomodem) trvalé kontrole stavu všech prvků EPS 2.Hlásiče požáru Lze rozdělit podle způsobu použití manuální/ tlačítkové a samočinné nebo podle fyzikálních parametrů, které sledují a vyhodnocují - ionizační - opticko kouřové - teplotní líniové - kombinované teplotní - hlásiče vyzařování plamene, 3.Signalizační a doplňující zařízení - zejména signální panely, ovládací prvky sirény a svítidla. Pro správnou funkci a plnění účelu EPS v objektu jsou jmenovány osoby: pověřené údržbou nebo opravou EPS - tj. servisní firma zajišťující pravidelné revize zodpovědné za provoz EPS tj: - zodpovídá za provoz a bezporuchovou funkci zařízení EPS - kontroluje činnost osob pověřených obsluhou zařízení EPS - zajišťuje provádění údržby (servisní službou) podle pokynů výrobce a udržování zař. EPS v trvalém provozu - zajišťuje provedení oprav servisní organizací - zodpovídá za řádné vedení provozní knihy zařízení EPS a svoji činnost do této knihy zaznamenává - kontroluje provádění zkoušek činnosti zařízení EPS během provozu a zodpovídá za provedení předepsaných revizí v průběhu provozu - udržuje průvodní dokumentaci v pořádku, zaznamenává změny a ukládá dokumentaci na místě k tomu určenému - při vyřazení zařízení EPS nebo jeho části z činnosti zajišťuje náhradní opatření z hlediska požární bezpečnosti objektu - např. zvýšená požární hlídka na dobu konání činnosti pověřené obsluhou EPS (zpravidla zaměstnanci, vrátní, recepční atp.), kteří postupují podle pokynů pro obsluhu od výrobce, vedou záznamy v provozní knize zařízení EPS a podle situace po signalizaci požáru postupují podle požárních poplachových směrnic a zjištěné závady neprodleně hlásí osobě zodpovědné za provoz zařízení EPS. U elektrické požární signalizace se kromě pravidelných jednoročních kontrol provozuschopnosti provádějí zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu, a to 1x za měsíc u ústředen a doplňujících zařízení, 1x za půl roku u samočinných hlásičů požáru a zařízení, které elektrická požární signalizace ovládá, pokud v ověřené projektové dokumentaci nebo v prováděcí dokumentaci, popřípadě v průvodní dokumentaci výrobce nebo v posouzení požárního nebezpečí není, vzhledem k provozním podmínkám nebo vlivu prostředí, určena lhůta kratší.

20 05.11 Podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce 11 vyhlášky o PP. Vytvářením podmínek pro hašení požárů a pro záchranné práce se rozumí souhrn organizačních, a popřípadě i technických opatření umožňujících při využití existujících předpokladů, zejména stavebně technických, provedení rychlého a účinného zásahu, evakuace osob, zvířat a materiálu a záchranných prací. Provedení rychlého a účinného zásahu se zajistí zřetelným označením čísla tísňového volání (ohlašovny požárů), popřípadě uvedením dalších pokynů ke způsobu ohlášení požáru ve všech objektech, kde se provozují činnosti; právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím zveřejňují požární poplachové směrnice, umožněním přístupu ke spojovacím prostředkům, zabezpečením jejich provozuschopnosti a použitelnosti pro potřeby tísňového volání, dodržením trvale volné průjezdné šířky příjezdových komunikací nejméně 3 m k objektům, k nástupním plochám pro požární techniku a ke zdrojům vody určeným k hašení požárů, označením a umožněním použití nástupních ploch pro požární techniku a požárních výtahů, zajištěním trvalé použitelnosti vnitřních a vnějších zásahových cest (např. požární výtahy, požární žebříky) a trvale volným přístupem k zařízení pro zásobování požární vodou, označením rozvodných zařízení elektrické energie, hlavních vypínačů elektrického proudu, uzávěrů vody, plynu, produktovodů, uzávěrů rozvodů ústředního topení. označením nouzových (únikových) východů, evakuačních výtahů a směrů úniku osob ve všech objektech, kde se při provozovaných činnostech může vyskytovat veřejnost nebo osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu; toto označení nemusí být provedeno v objektech s východy do volného prostoru, které jsou zřetelně viditelné a dostupné z každého místa, trvale volnými průchodnými komunikačními prostory (chodby, schodiště apod.), které jsou součástí únikových cest, tak, aby nebyla omezena nebo ohrožena evakuace nebo záchranné práce, chráněnými únikovými cestami tak, aby všechny jejich součásti nebyly využívány způsobem zvyšujícím požární riziko Způsob provádění pravidelných kontrol 12 vyhlášky o PP Pravidelné kontroly dodržování předpisů o požární ochraně se zabezpečují formou preventivních požárních prohlídek a prověřování dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o PO a to zjišťováním stavu zabezpečení PO a způsobu dodržování podmínek požární bezpečnosti. Cílem preventivních požárních prohlídek je odstranění závad a odchylek od žádoucího stavu (požární závady). Lhůty k odstranění zjištěných požárních závad navrhuje osoba provádějící preventivní požární prohlídku. Preventivní požární prohlídky se provádějí ve všech objektech a zařízeních, kde právnické a podnikající fyzické osoby provozují činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím. V objektech a zařízeních, kde právnické a podnikající fyzické osoby provozují činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, se preventivní požární prohlídky provádějí v provozech, ve kterých se na pracovišti vyskytují současně nejméně 3 osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli nebo veřejnost, popřípadě v dalších objektech nebo zařízeních, pokud tak určí provozovatelé těchto činností. Provedení preventivní požární prohlídky se dokládá záznamem do požární knihy, popř. jiným prokazatelným způsobem; záznam musí být sepsán bezprostředně po jejím provedení a obsahuje datum provedení, označení objektu a pracoviště, zjištěné skutečnosti, navržená opatření, stanovení způsobů a termínů jejich splnění, jméno a podpis vedoucího zaměstnance kontrolovaného pracoviště nebo jiné určené osoby a záznam o splnění navržených opatření. Systém provádění preventivních požárních prohlídek a způsob vedení záznamů lze podrobně upravit schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací PO zpracovanou na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti. Pravidelně kontroly se provádí prostřednictvím odborně způsobilé osoby, technikem požární ochrany nebo preventistou požární ochrany.

21 Lhůty preventivních požárních prohlídek 13 vyhlášky o PO v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím, nejméně 1x za 3 měsíce se zvýšeným požárním nebezpečím, nejméně 1x za 6 měsíců bez zvýšeného požárního nebezpečí, nejméně 1 x za rok Lhůty mohou být zkráceny schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací PO zpracovanou na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti Doklady prokazující dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností. 38 vyhlášky o PP Zajištění požární bezpečnosti při provozu technických a technologických zařízení se prokazuje doklady o jejich kontrolách, údržbě a opravách provedených podle požadavků stanovených právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobců. Za doklady se považují zpráva o revizi nebo zpráva o kontrole, zabezpečené ve stanoveném termínu nebo lhůtě osobou, která je oprávněna podle zákona č.50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice ve znění pozdějších předpisů, záznamy o provedené údržbě nebo opravách, návody a technické podmínky vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, doklady prokazující splnění zvláštních požadavků na části zařízení nebo vybavení objektů (zvýšenou požární odolnost stavebních konstrukcí, sníženou hořlavost stavebních hmot, textilií, dekorací apod.), doklady prokazující dodržování podmínek požární bezpečnosti stanovených vyhláškou č.87/2000sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách požárně technické charakteristiky látek podle 39, popřípadě technicko bezpečnostní parametry Státní požární dozor Vstup na nemovitosti 22 zákona o PO Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost k provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo k zamezení jeho šíření, popřípadě k provedení jiných záchranných prací, zejména vyklidit nebo strpět vyklizení pozemku, odstranit nebo strpět odstranění staveb, jejich částí nebo porostů. O potřebě a rozsahu těchto opatření rozhoduje velitel zásahu. Je-li to nezbytně nutné pro účely cvičení jednotky požární ochrany, vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost; o tomto vstupu musí být hasičským záchranným sborem kraje nebo obcí, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, předem uvědomen, a to nejméně 24 hodiny před zahájením cvičení. Přitom se musí dbát, aby cvičením jednotky požární ochrany bylo co nejméně rušeno užívání nemovitosti a aby nevznikly škody, kterým lze zabránit. Nesouhlasí-li vlastník (správce, uživatel) nemovitosti se vstupem na nemovitost, rozhodne hasičský záchranný sbor kraje nebo obec, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, o tom, zda vstup na nemovitost je pro cvičení této jednotky nutný. To neplatí, jde-li o obydlí, kam lze vstupovat jen s předchozím souhlasem vlastníka nebo uživatele. Správními úřady na úseku požární ochrany jsou ministerstvo, hasičský záchranný sbor kraje a okresní úřady. Úkoly státní správy na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona plní v přenesené působnosti také orgány krajů stanovené zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích ve znění pozdějších předpisů a orgány obcí, ve znění pozdějších předpisů Vyloučení věci z užívání, zákaz činnosti a zastavení provozu Jestliže věc nebo činnost při provozu anebo provoz vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne o vyloučení věci z užívání, zákazu činnosti, zastavení provozu.

22 O zastavení provozu lze rozhodnout i tehdy, jestliže by byla znemožněna záchrana osob nebo majetku v případě vzniku požáru. Vyžaduje-li to naléhavost situace, lze rozhodnutí uvedené v odstavcích 1 a 2 oznámit ústně a poznamenat je do protokolu o kontrole; písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí je nutno doručit neprodleně. Proti rozhodnutí o uvedených opatřeních je možno podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán o něm rozhodne neodkladně Pokuty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám 76 zákona o PO Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí až do Kč, se zvýšeným požárním nebezpečím až do Kč, s vysokým požárním nebezpečím až do Kč jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že neoznačí místa a pracoviště příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, neprovádí pravidelně kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně a plnění příkazů, zákazů a pokynů týkajících se požární ochrany nebo neodstraňuje zjištěné závady, nezabezpečí pravidelné školení svých zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu preventivních požárních hlídek nebo preventistů požární ochrany, jakož i odbornou přípravu v jednotkách požární ochrany, neumožní nebo ztěžuje výkon státního požárního dozoru, nevyhotoví předepsanou dokumentaci požární ochrany nebo ji neudržuje v souladu se skutečným stavem anebo neplní podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené, nezabezpečí v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení nebo tyto neudržuje v provozuschopném stavu anebo u vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení používá neschválené druhy, neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se cvičením jednotek požární ochrany, ačkoli tomu byla povinna podle rozhodnutí obce nebo hasičského záchranného sboru kraje, neoznámí bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje vznik požáru při činnostech, které provozuje, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá, nepodá písemnou zprávu o odstranění nedostatků zjištěných při kontrole ve lhůtě stanovené orgánem vykonávajícím státní požární dozor, nestanoví organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí nebo prokazatelně nestanoví podmínky požární bezpečnosti technologických postupů a zařízení, nezajistí údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení, nedodržuje stanovené podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, technologických postupů nebo zařízení anebo nezabezpečuje údržbu a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených technickými podmínkami nebo výrobcem zařízení, nestanoví požadavky na odbornou kvalifikaci osob nebo nezabezpečí provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru osobou s příslušnou kvalifikací, používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany. Hasičský záchranný sbor kraje může uložit pokutu právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která zruší jednotku požární ochrany bez souhlasu hasičského záchranného sboru kraje až do Kč. která opětovně poruší povinnost, za kterou jí byla v předchozích třech letech uložena pokuta pravomocným rozhodnutím, uložit další pokutu až do výše dvojnásobku pokuty. Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.

23 Uložení pokuty nezbavuje právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu povinnosti odstranit nedostatky ve stanovené lhůtě. Uložením pokuty podle 76 odstavců 1 až 4 zákona o PO zůstává nedotčena odpovědnost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby za způsobenou škodu a postih jejích zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů. Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl orgán vykonávající státní požární dozor, a musí být pravomocně skončeno do tří let od porušení povinnosti. Hasičský záchranný sbor kraje vybírá a vymáhá pokuty podle daňového zákona. Pokuta uložená podle 76 zákona o PO je příjmem státního rozpočtu Přestupky 78 zákona o PO lze uložit pokutu do Kč, tomu, kdo se dopustí přestupku na úseku požární ochrany tím, že poruší příkazy nebo zákazy týkající se požární ochrany na označených místech, neumožní vstup na nemovitost při cvičení jednotky požární ochrany, ačkoliv je k tomu povinen podle rozhodnutí hasičského záchranného sboru kraje nebo obce, neuposlechne nařízení velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany poruší zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, lze uložit pokutu do Kč, tomu, kdo se dopustí přestupku na úseku požární ochrany tím, že neobstará nebo neudržuje v provozuschopném stavu věcné prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení, poškodí, zneužije nebo jiným způsobem znemožní použití věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení, vědomě bezdůvodně přivolá jednotku požární ochrany nebo zneužije linku tísňového volání, nedodrží podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, neumožní výkon státního požárního dozoru nebo ve stanovené lhůtě nesplní opatření uložená orgánem státního požárního dozoru, neposkytne osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti se zdoláváním požáru, ačkoli je k tomu povinen, neumožní orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů ke zjišťování příčiny vzniku požáru nebo bezúplatně neposkytne výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy, nedodrží předpisy o používání, skladování a manipulaci s hořlavými nebo požárně nebezpečnými látkami nebo nesprávným skladováním materiálu znemožní přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a uzávěrům plynu, vody a topení, nedodrží zásady požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně nebo jiného zdroje zapálení, nevytváří v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolávání požáru a pro provádění záchranných prací nebo neumožní jednotce požární ochrany vstup na nemovitost při zdolávání požáru nebo provádění záchranných prací anebo jinak ztíží provedení opatření nutných ke zdolávání požáru nebo při provádění záchranných prací, lze uložit pokutu do Kč, tomu, kdo se dopustí přestupku na úseku požární ochrany tím, že poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání nebo rozhodnutí o zákazu činnosti anebo rozhodnutí o zastavení provozu, provádí práce, které mohou vést ke vzniku požáru, ačkoli nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy, zanedbá z hlediska požární ochrany dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, způsobí svým jednáním požár, nejde-li o trestný čin, vypaluje porosty, neoznámí bezodkladně místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje požár v objektech a jiných místech, které vlastní nebo užívá, omezí nebo znemožní použití označených nástupních ploch pro požární techniku, používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany, neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky k hašení požáru, neplní povinnosti k ochraně lesů před požáry nebo neplní povinnosti vlastníka, nebo

24 kdo provozuje spalinovou cestu v rozporu se zákonem o PO. Není-li v zákoně o PO stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Pokutu za přestupek podle 78 ukládá HZS kraje, který pokutu rovněž vybírá a vymáhá Odškodňování úrazů 80 zákona o PO Došlo-li u občana k poškození na zdraví nebo k jeho smrti (dále jen "poškozený"), při jeho činnosti v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce a v požární hlídce, v souvislosti s pomocí, kterou poskytl při zdolávání požáru nebo při odstraňování jeho následků anebo při cvičení jednotky požární ochrany, uhradí škodu tím vzniklou stát, obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, 105 zákoníku práce pokud mu nevznikl nárok na náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu. Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu k poškození na zdraví nebo k smrti poškozeného došlo Náhrada věcné škody 82, 83, 84 zákona o PO Právnická nebo fyzická osoba má nárok na náhradu věcné škody, která jí vznikla při pomoci poskytnuté při zdolávání požáru, popřípadě při cvičení jednotky požární ochrany. Ve zvlášť odůvodněných případech se může přiznat náhrada nákladů spojených s pořízením nové věci za věc poškozenou. Právnické nebo fyzické osobě se nahrazuje také věcná škoda, která jí vznikla v důsledku opatření nutných ke zdolání požáru, zamezení jeho šíření nebo záchranných prací provedených na příkaz velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany nebo při cvičení jednotky požární ochrany; to neplatí, jestliže škoda vznikla použitím hasicích látek v souvislosti se zdoláváním požáru. Náhrada věcné škody se neposkytuje právnické nebo fyzické osobě, jejíž objekty byly zasaženy požárem. Náhradu škody poskytuje a o ní rozhoduje HZS kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl nebo se konalo cvičení jednotky požární ochrany. Jestliže vznikla právnické nebo fyzické osobě věcná škoda v souvislosti s pomocí poskytnutou v zájmu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, má HZS kraje vůči této právnické osobě nebo této podnikající fyzické osobě právo na náhradu toho, co právnické nebo fyzické osobě poskytl. Právo na náhradu škody je třeba uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy se poškozený dověděl o škodě, nejpozději do dvou let od vzniku škody; jinak toto právo zanikne Oprávnění osob pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany 88 zákona o PO Velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelé jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a velitelé zásahů jsou při plnění svých úkolů na úseku požární ochrany oprávněni nařídit v souvislosti se zdoláváním požáru nebo při cvičení jednotky požární ochrany, aby se z místa zásahu vzdálily osoby, jejichž přítomnost není potřebná nebo aby se podřídily jiným omezením nutným k úspěšnému provedení zásahu, nařídit provedení nutných opatření směřujících k odstranění nebezpečí opětovného vzniku požáru. O nařízených opatřeních neodkladně informují orgán vykonávající státní požární dozor. Prováděcí právní předpis stanoví způsob prokazování oprávnění Živelní pohromy a jiné mimořádné události 92 zákona o PO Zákon o požární ochraně stanoví poskytování osobní a věcné pomoci, činnosti jednotkám požární ochrany, stanoví práva a povinnosti zaměstnancům, podnikům a členům dobrovolných jednotek požární ochrany, o náhradě škody a o ocenění mimořádné odvahy přiměřeně také na záchranné práce při živelních pohromách. Totéž platí při záchranných pracích při mimořádných událostech, pokud jsou bezprostředně ohroženy lidské životy nebo hrozí značná škoda Požární bezpečnost staveb Vnitřní požární nebezpečí ve stavbách lze dále dělit na nebezpečí pro osoby nacházející se v objektu a na nebezpečí vznikající ze škod, jež mohou nastat na stavebním objektu nebo na technologii, zařízení. Relativní význam jednotlivých druhů požárního nebezpečí se případ od případu mění v závislosti zejména na funkci stavebního objektu. Vznik požáru je úzce svázán s lidskou činností a spočívá nejen v lidské neopatrnosti, ale v užívaných materiálech a výrobcích, v použitých technologiích, způsobech montáže, užívání zařízení apod. Stále širší používání plastických hmot a jiných organických materiálů tvoří na jedné straně charakteristické rysy novodobé civilizace, na

25 straně druhé zvýšené požární nebezpečí. Pokud již požár vznikne, hlavní pozornost musí být věnována jeho lokalizaci neboli zabránění jeho rozšíření a pak jeho likvidaci. Je známo, že 99% všech požárů způsobí přibližně stejně velké škody jako 0,5% požárů, které se rozšířily. Hlavní zásady ČSN a ČSN v PO ČSN : Požární bezpečnost staveb Nevýrobní objekty Tato norma platí pro projektování požární bezpečnosti nových stavebních nevýrobních objektů a pro projektování změn staveb stávajících nevýrobních objektů a prostorů, pokud změny staveb vyžadují podle ČSN postup podle této normy. Při projektování změn staveb platí tato norma pro měněné části (popř. provozy) objektů, přičemž změnou stavby nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti celého objetu, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke zatížení zásahu požárních jednotek. Pro projektování objektů, pro které platí samostatné technické normy nebo předpisy obsahující požadavky požární bezpečnosti staveb, platí tato norma v rozsahu, ve kterém se příslušné technické normy nebo předpisy na ni odvolávají. Norma uvádí základní terminologii, typy, mezní délky, počty a použití únikových cest. Odstupové vzdálenosti stanovené dle této normy se nevztahují na sklady plynů a výbušnin. ČSN : Požární bezpečnost staveb Výrobní objekty Tato norma platí pro projektování požární bezpečnosti nových stavebních objektů, jejich částí a prostorů určených pro výrobu a pro projektování změn staveb stávajících výrobních objektů a prostorů, pokud změny staveb vyžadují podle ˇCSN postup podle této normy. Při projektování změn staveb platí tato norma pro měnění části (popř. provozy)., Norma platí pro ty změny staveb, které podléhají územnímu plánování nebo stavebnímu řízení. Ústupové vzdálenosti stanovené podle této normy se nevztahují na sklady plynů a výbušnin Požární bezpečnost při používání topidel a vařičů Požární nebezpečí topných spotřebičů Důležitou oblastí požární bezpečnosti je správná instalace a užívání tepelných spotřebičů, správné připojování spotřebičů ke komínům a kouřovodům a v neposlední řadě i stav komínů a odvodů spalin (kouřovodů) a jejich pravidelné kontroly a čištění. Vzhledem k tomu, že tepelné spotřebiče se používají na všech pracovištích, měl by každý znát bezpečný způsob jejich používání na základě seznámení s návodem na používání. Základní normou v této oblasti je ČSN Požární bezpečnost tepelných zařízení. Tato norma stanoví požárně bezpečnostní požadavky pro instalaci a užívání tepelných spotřebičů a otopných soustav ústředního vytápění. Ke každému spotřebiči je vydáván návod k obsluze, který z hlediska požární ochrany obsahuje tyto údaje: údaj o bezpečné vzdálenosti druh prostředí, ve kterém může být spotřebič bezpečně používán údaj o nutnosti použití tepelně izolující podložky pokyny pro bezpečné připojení spotřebiče ke komínu nebo odtahu spalin pokyny pro uvedení spotřebiče do provozu jmenovitý výkon a předepsané palivo dovolené opravy údaje o údržbě a způsobu provádění dohledu při provozu spotřebiče upozornění pro obsluhu spotřebiče a další údaje Vybrané bezpečné vzdálenosti: Plynné spotřebiče pro podniky společného stravování ČSN EN A1: Spotřebič Ve směru hlavního sálání tepla V ostatních směrech sálání tepla Varný kotel Sporák (včetně kombinovaného plynné palivo elektřina) Pečící skříň Ohřívací skříň,teplý stůl, Vodní lázeň Smažič Opékač Elektrické spotřebiče k ohřevu vody ČSN EN ed.2 Spotřebič Ve směru hlavního sálání tepla V ostatních směrech sálání tepla

26 Průtokové ohřívače Elektrické spotřebiče k vytápění ČSN EN Spotřebič Ve směru hlavního sálání tepla V ostatních směrech sálání tepla Akumulační kamna Různé druhy Spotřebič Ve směru hlavního sálání tepla V ostatních směrech sálání tepla Ohřívač vzduchu do 50kW-ČSN EN Teplovodní kotel do 50 kw ČSN Parní kotel Čištění, kontrola a revize spalinové cesty Čištění nebo kontrolu spalinové cesty provádí osoba (dále jen oprávněná osoba), která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví Čištění používané spalinové cesty sloužící pro odvod spalin od spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kw včetně nebo spalinové cesty sloužící pro odvod spalin od náhradních zdrojů elektrické energie (dieselagregáty) je možné provádět svépomocí. Čištění nebo kontrola spalinové cesty podle tohoto zákona u spalinové cesty pro spotřebiče na plynná paliva, kde odvod spalin je podle návodu nebo technických podmínek výrobce nedílnou součástí spotřebiče, se provádí podle návodu výrobce. Revizi spalinové cesty provádí oprávněná osoba, která je současně revizním technikem spalinových cest ve smyslu zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (dále jen "revizní technik spalinových cest"). Pokud oprávněná osoba při čištění nebo kontrole spalinové cesty nebo revizní technik spalinových cest při revizi spalinové cesty zjistí nedostatek, který bezprostředně ohrožuje zdraví, život nebo majetek osob a který nelze odstranit na místě, má povinnost neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne zjištění nedostatku, oznámí tuto skutečnost písemně v případě nedostatku způsobeného nedodržením technických požadavků na stavbu příslušnému stavebnímu úřadu a v případě nedostatku týkajícího se nedodržení požadavků na požární bezpečnost příslušnému orgánu státního požárního dozoru. Oprávněná osoba popř. revizní technik předá objednateli služby neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne provedení čištění nebo kontroly spalinové cesty, písemnou zprávu o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty, po provedené revizi písemnou zprávu o revizi spalinové cesty. Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba provede čištění spalinové cesty svépomocí, učiní o tom písemný záznam Náležitosti zprávy o provedené kontrole anebo čištění spalinové cesty Číslo zprávy: Datum vystavení zprávy: Jméno, popřípadě jména, a příjmení odborně způsobilé osoby/firma: Číslo osvědčení odborně způsobilé osoby: IČO odborně způsobilé osoby, podnikatele: Název a sídlo právnické/podnikající fyzické osoby nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště fyzické osoby, u které se provádí kontrola anebo čištění spalinové cesty: Adresa kontrolovaného objektu: Datum provedení kontroly anebo čištění spalinové cesty: Specifikace spalinové cesty, u které byla provedena kontrola anebo čištění: Zjištěné nedostatky, které byly odstraněny na místě: Zjištěné nedostatky, které nebyly odstraněny na místě: Termín odstranění nedostatků: Podpis a razítko odborně způsobilé osoby

27 Lhůty kontrol a čištění spalinové cesty, vybírání pevných znečišťujících částí a kondenzátu a čištění spotřebiče paliv za období jednoho roku Výkon přípojného spotřebiče paliv Do 50 kw včetně nad 50 kw Činnost Druh paliva přípojného spotřebiče paliv Celoroční provoz Pevné Sezónní provoz Kapalné Plynné Čištění spalinové cesty 3x 2x 3x 1x Kontrola spalinové cesty 1x 1x 1x Výběr pevných (tuhých) 1x 1x 1x znečišťujících částí kondenzátu Kontrola a čištění spalinové cesty 2x 1x 1x Výběr pevných (tuhých) znečišťujících částí kondenzátu 2x 1x 1x Čištění spotřebiče paliv 2x Nejméně podle návodu výrobce Požární nebezpečí elektrických zařízení Základní příčiny požárů elektrických zařízení a prevence Porucha v elektrické části zařízení může mít za následek shoření nebo roztavení vodičů, přičemž tento jev se odehrává ve velmi krátké době několika vteřin. V případě že porucha má za následek shoření izolací, prachů, rozteklého oleje, plynů a jiných hořlavých materiálů uložených v blízkosti el. zařízení jde již o požár. Vadná, nesprávně udržovaná a používaná nebo nevhodně volená el. zařízení mohou být rovněž příčinou vzniku požáru zařízení samých nebo okolních prostorů s výskytem hořlavých látek pevných, kapalných nebo plynných, ve kterých jsou tato zařízení umístěna. El. zařízením a el. instalaci musí být věnována stálá pozornost. Požáry které vzniknou v el. objektech, el. zařízení mají většinou za následek přerušení určitého procesu a s tím spojené nejen hmotné škody jak na zařízení samém, tak ve výrobě, ale i na životech a zdraví osob. Elektrický zkrat Zkraty bývají nejčastější příčinou požárů. Vznikají buď chybnou manipulací nebo porušením izolace. Zkrat je spojení mezi jednotlivými fázemi nebo fází a zemí, čímž nadměrně vzrůstá proud nad provozní hodnotu. Projevuje se prudkým snížením napětí a přehříváním el. zařízení. Účinky zkratu jsou tepelné a elektrodynamické. Prevence: důsledné provádění kontrol jištění všech obvodů el. instalace a el. spotřebičů důsledné provádění preventivní požární ochrany Proudové přetížení Stav, kdy ve vodičích el. zařízení vznikají proudy, které dlouhodobě převyšují hodnoty dovolené normami. Tepelné účinky nadměrného proudu působí nejvíce na izolaci. Nejčastějšími příčinami přetížení bývají nesprávné projekty el. instalace a neodborné rozšiřování stávajících částí el. sítě (prodloužení s mnoha spotřebiči na jednu zásuvku!). Prevence důsledné dodržování pravidla, že pracovní proud má být vždy menší než dovolený nepřetěžování el. sítě spotřebiči nadměrných výkonů Přechodový odpor V el. instalacích se nachází mnoho spojů (pevné nebo kontaktní), tj. svorkovnice, vypínače atp. Uvolněním nebo znečištěním těchto spojů se zvětšuje přechodový odpor el. proudu, který má za následek vývin nadměrného tepla, které je tím větší, čím větší je odpor a protékaný el. proud. Při vznikajících vysokých teplotách dochází k zapalování izolantů svorkovnic nebo vodičů, tavení vodičů, které skapávají a při dopadu zapalují hořlavé předměty. Prevence: periodické dotahování spojů (při revizích) používáním předpisových svorek (při revizích a opravách)

28 Elektrický oblouk El. oblouk je trvalý proud elektronů vzduchem mezi vodiči různého potenciálu, který dosahuje teploty přes 3000 C. El. oblouk vzniká přerušením el. obvodu, kterým protéká silný proud. El. oblouk může také vzniknout mezi svorkami různých fází nebo fází a zemí v důsledku přepětí v rozvodné síti nebo při odpojení spotřebiče, který samoindukcí vytvoří přepětí. Prevence : používání nehořlavých izolantů na svorkovnici odpojování výkonových spotřebičů ze sítě správným způsobem a technickým zařízením pečlivou údržbou a revizemi Atmosférická elektřina Neustálým růstem napětí v mracích se dosáhne takových hodnot, kdy dojde k výboji, blesku. Škodlivé účinky atmosférické elektřiny se projevují přepětím ve venkovním el. vedení následkem indukce, která může poškodit připojené zařízení, elektrodynamickým účinkem a tepelným účinkem. Prevence : instalace a pravidelné revize hromosvodů uzemnění antén uzemnění a připojení k hromosvodu všech kovových částí střech kolem svodů neumisťovat žádné hořlavé materiály a předměty Světelné spotřebiče Možnost vzniku požáru od světelných spotřebičů je všude tam, kde může dojít k jejich mechanickému poškození a jsou-li umístěny v blízkosti hořlavých látek. Ve svítidlech musí být instalovány jen takové světelné zdroje, na které jsou konstruovány. Prozatímní elektrická zařízení Prozatímní el. zařízení se mohou zřídit jedině v případě nezbytné nutnosti na dobu co nejkratší a musí být ihned odstraněna po pominutí důvodu jejich zřízení. Prozatímní el. zařízení musí být provedeno vždy tak, aby bylo bezpečné Odborná způsobilost v elektrotechnice Montáž, revize, opravy a údržba el. zařízení a výroba rozvaděčů nízkého napětí smějí být prováděny dodavatelským způsobem pouze na základě oprávnění. Tato oprávnění vydává Technická inspekce České republiky. Oprávnění k podnikání v elektrotechnickém oboru lze podle druhu činnosti rozdělit do několika skupin: Opravy a údržba Montáž Výroba rozvaděčů nízkého napětí Revize Jednotlivé druhy činností je možno sloučit do jednoho společného oprávnění. Pokud jde o druhou podmínku pro vydání oprávnění k činnosti, a to odbornou způsobilost, může oprávnění žadatel získat, jestliže prokáže příslušný stupeň kvalifikace podle Vyhlášky č. 50/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro opravy a údržbu el. zařízení je požadována kvalifikace pracovníka pro samostatnou činnost. Pro montáž el. zařízení, stejně jako pro výrobu rozvaděčů nízkého napětí, se požaduje kvalifikace pracovníka pro řízení činnosti dodavatelským způsobem. Pro revize el. zařízení je již vyžadována kvalifikace revizního technika. Základním obecně závazným předpisem o kvalifikaci a odborné způsobilosti osob je Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška stanoví kvalifikaci pracovníků: Pracovníci seznámení ( 3) Pracovníci poučení ( 4) Pracovníci znalí ( 5) Pracovníci pro samostatnou činnost ( 6) Pracovníci pro řízení činnosti ( 7) Pracovníci pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pracovníci pro řízení provozu ( 8) Pracovníci pro provádění revizí ( 9) Pracovníci pro samostatné projektování a pracovníci pro řízení projektování ( 10)

29 Dále stanoví podmínky pro získání příslušné kvalifikace a související povinnosti organizace i pracovníků. Při rozdělení pracovníků do kvalifikačních stupňů sleduje vyhláška dvě základní hlediska, a to odborné vzdělání a druh činnosti. Podle odborného vzdělání rozeznává pracovníky bez odborného elektrotechnického vzdělání a s odborným elektrotechnickým vzděláním. V obou těchto skupinách jsou pak pracovníci dále rozděleni podle druhu činnosti a podle znalostí a zkušeností potřebných pro výkon určité činnosti. 1. Pracovníci bez odborného elektrotechnického vzdělání ( 3 a 4) Pracovníci seznámení Jsou ti pracovníci, které organizace v rozsahu jejich činnosti seznámila s příslušnými předpisy o zacházení s el. zařízením a upozornila je na možné ohrožení. Toto seznámení a upozornění vykoná organizací pověřený zaměstnanec, který má kvalifikaci odpovídající požadované činnosti. Ten také pořídí a spolu se školeným zaměstnancem podepíše příslušný zápis, aby seznámení a upozornění bylo prokazatelné. Obsah tohoto školení je součástí školení při nástupu zaměstnance do pracovního poměru. Pracovníci poučení Jsou ti pracovníci, které organizace v rozsahu jejich činnosti seznámila s příslušnými předpisy pro činnost na el. zařízeních, vyškolila je v této činnosti, upozornila na možné ohrožení a seznámila je s poskytováním první pomoci při úrazech el. proudem. Stanovení obsahu seznámení a doby školení podle charakteru a rozsahu činností a ověřování znalostí v předem určených lhůtách je povinností organizace. Kvalifikace zaměstnance, kterého organizace určí k provedení poučení se řídí tím, zda má být poskytnuto pro práci na el. zařízeních nebo pro jeho obsluhu. V případě obsluhy stačí kvalifikace odpovídající charakteru činnosti, zatímco pro práci musí mít zaměstnanec kvalifikaci alespoň pracovníka znalého ( 5). Dokladem o provedeném poučení je opět zápis podepsaný školícím a poučovaným zaměstnancem. 2. Pracovníci s odborným elektrotechnickým vzděláním Za ukončené odborné vzdělání se považuje: - Absolvování vysoké školy elektrotechnického studijního směru - Dosažení úplného středního odborného nebo středního odborného vzdělání v elektrotechnickém oboru - Vyučení v oborech vyjmenovaných v příloze vyhlášky Pracovníci znalí ( 5) Jsou ti pracovníci, kteří ukončili odborné vzdělání a po zaškolení složili příslušnou zkoušku. Organizace stanoví obsah a délku zaškolení podle charakteru a rozsahu požadované činnosti a jeho provedením pověří zaměstnance, jeho kvalifikace tomuto charakteru odpovídá. Organizace také zajistí zkoušku, ale i přezkoušení nejméně jednou za 3 roky. Těmito úkony však již pověří zaměstnance znalého s vyšší kvalifikací ( 6-8). Ten o zkoušce nebo přezkoušení pořídí zápis a spolu se zkoušeným zaměstnancem ho podepíše. Pracovníci znalí s vyšší kvalifikací jsou pracovníci pro samostatnou činnost ( 6), Pracovníci pro řízení činnosti ( 7) a Pracovníci pro řízení činnosti dodavatelským způsobem a pro řízení provozu ( 8), kteří splňují praxi podle následující tabulky a prokázali potřebné znalosti složením příslušné zkoušky. Pracovníci pro provádění revizí ( 9) Revizní technici, jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří splňují praxi požadovanou v následující tabulce a prokázali potřebné znalosti úspěšným složením zkoušky na TIČR Dovolené činnosti podle kvalifikace zaměstnanců 1. Pracovníci seznámení mohou: Samostatně obsluhovat jednoduchá el. zařízení malého a nízkého napětí, provedená tak, že při jejich obsluze nemohou přijít do styku s částmi pod napětím Pracovat v blízkosti částí pod napětím jen při dodržování určených bezpečných vzdáleností, jinak jen se souhlasem provozovatele zařízení, který provede potřebná bezpečnostní opatření (vypnutí, zajištění dozoru apod.) 2. Pracovníci poučení mohou: Samostatně obsluhovat jednoduchá el. zařízení všech napětí Pracovat na částech el. zařízení nízkého napětí bez napětí, v blízkosti nekrytých částí pod napětím ve vzdálenosti větší než 20 cm s dohledem Pracovat na vypnutých zařízeních vysokého, velmi vysokého a zvlášť vysokého napětí s dohledem, v blízkosti částí pod napětím s dozorem

30 3. Pracovníci znalí mohou: Samostatně obsluhovat el. zařízení Pracovat na částech el. zařízení nízkého napětí sami, a to jak na částech bez napětí, tak v blízkosti části pod napětím (v určených případech s omezením) na částech pod napětím Pracovat na zařízeních vysokého, velmi vysokého i zvlášť vysokého napětí bez napětí sami, v blízkosti těchto zařízení pod napětím s dohledem (při dodržení základních určených vzdáleností) nebo pod dozorem (při dodržení snížených určených vzdáleností), na částech pod napětím pod dozorem Pracovníci znalí s vyšší kvalifikací smějí vykonávat veškerou obsluhu el. zařízení a práci na nich, kromě prací zakázaných (např. v těsných prostorách, v mokru, při bouřce) Poučení pro uživatele elektrického přenosného nářadí a zařízení 1. Před prvním použitím elektrického nářadí, spotřebičů a zařízení seznámit se s průvodní dokumentací (především s návodem na použití) dodanou výrobcem. 2. Před každým použitím provést vizuální kontrolu. Nepoužívat elektrické spotřebiče a nářadí, které jsou zjevně poškozeny, mají porušený přívodní kabel nebo vidlici. 3. Před použitím prodlužovacího zařízení a kabelů provést kontrolu maximálního zatížení, aby nedošlo k přetížení napětí a nepoužívat poškozené zařízení nebo kabely. 4. Organizace provozující spotřebič nebo zařízení je povinna dát přezkoušet, ochranný kontakt zásuvky, ke které se elektrické spotřebiče a zařízení připojují, je spojen s ochranným vodičem (zdali je zásuvka chráněna). Elektrické spotřebiče a zařízení nesmějí být připojeny do znečištěné nebo poškozené zásuvky. 5. Elektrické spotřebiče při zakoupení musí mít záruční list, označení CE a průvodní dokumentaci výrobce, která musí podle ČSN ed.2 obsahovat: Poučení o vypnutí a zapnutí zařízení Připojení zařízení ke zdroji pomocí zásuvek a vidlic Běžnou údržbu a čištění zařízení bez odnímání krytů pomocí nástroje a při odpojeném elektrickém zařízení do sítě Výměnu světelných zdrojů (např. žárovek zářivek a startérů) a výměnu závitových pojistek při odpojeném napájení elektrického zařízení Údaj o druhu prostředí, ve kterém smí být spotřebič umístěn provozován a udržován Pokyny pro instalování: vestavění nebo zabudování, u tepelných spotřebičů bezpečná vzdálenost podle ČSN , Pokyny pro obsluhu a údržbu včetně stanovení potřebných kontrol a revizí Zakázanou manipulaci 6. Elektrické vedení musí být chráněno proti mechanickému nebo tepelnému namáhání a korozi Zakázané činnosti osoby seznámené: otvírat rozvaděče elektrické energie, zapínat vypadlé jističe, pojistky, apod. používat uvolněné nebo poškozené zásuvky a vypínače. pracovat s elektrickými spotřebiči a zařízením s mokrýma rukama, nebo pokud jsou spotřebiče mokré. používat elektrické spotřebiče s chybějícím ochranným krytem. namáhat pohyblivé elektrické přívody tahem. vést pohyblivé elektrické přívody přes ostré hrany, přejíždět je nebo jinak stlačovat. používat elektrické spotřebiče k jiným účelům, než pro které jsou výrobcem určeny. přetěžovat elektrické spotřebiče nebo zařízení nad stanovené technické parametry. dotýkat se přímo nebo jakýmkoliv předmětem popř. pracovat na nekrytých, živých částech elektrického zařízení jakýmkoliv způsobem zasahovat do elektrického zařízení přibližovat se k poškozeným vodičům elektrického vedení spadlých na zem do vzdálenosti menší než 20 m a dotýkat se jich možnost vzniku krokového napětí Skupiny a třídy elektrických zařízení Vyhrazená elektrická zařízení Ze všech vyhrazených technických zařízení, jsou nejrozšířenější zařízení elektrická. Je to pochopitelné, neboť elektrická energie je poměrně snadno přeměnitelná na jiný druh energie, a proto je její využití rozmanité. Ze stejného důvodu je také okruh osob, které el. zařízení obsluhují nebo na nich pracují, široký. To však přináší určitou míru rizika, proto jsou pro činnosti související s prací na el. zařízení nebo s jeho obsluhou kladeny zvláštní požadavky. Základním předpisem je Vyhláška MPSV č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických

31 technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti. Tato vyhláška je závazná pro právnické a fyzické podnikající osoby. Za vyhrazená elektrická zařízení, která lze rozdělit podle druhu určení na zařízení: a) pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod a odběr elektrické energie a elektrické instalace, b) určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny. Dále jsou touto vyhláškou elektrická zařízení rozdělena do tříd a skupin Třída Skupina Zařízení I. A Zařízení určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu B Zařízení pracovišť z hlediska úrazu elektrickým proudem zvlášť nebezpečných působením vnějších vlivů; nebezpečí působení vnějších vlivů musí vyplývat z projektové dokumentace C Zařízení v prostorách pro léčebné účely a ve zdravotnických zařízeních D Zařízení ve stavbách určených pro shromažďování více než 200 osob E Zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, pokud jsou součástí zařízení uvedených ve skupinách A až D II. A Zařízení užívaná k výrobě, přeměně, přenosu, rozvodu nebo užití elektrické energie s napěťovými převody vysokého napětí (vn), velmi vysokého napětí (vvn) nebo zvláště vysokého napětí (zvn) se jmenovitým výkonem nad 5 MW B Zařízení o napětí nad 1000 V střídavých a 1500 V stejnosměrných nesloužící pro veřejný rozvod podle energetického zákona s přenášený výkonem větším než 1 MW C Zařízení určená pro použití v prostředí s nebezpečím požáru D Zařízení neuvedená ve třídě I. s proudem a napětím převyšujícím bezpečné hodnoty podle příslušných technických norem E Zařízení silničních vozidel s vestavěným elektrickým vybavením a zařízení sloužící k připojení těchto vozidel na parkovištích a v kempech F Zařízení v objektech pro přechodné ubytování fyzických osob G Zařízení prozatímních stavenišť a zařízení ve stavbách, ve kterých jsou prováděny bourací práce H Zvláštní a prozatímní zařízení určená k používání na výstavištích, v lunaparcích, v prozatímních scénických zařízeních, při dočasných kulturních a zábavních akcích, prozatímní zařízení pro zvukové a obrazové přenosy I Zařízení v zemědělských stavbách J Zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny neuvedená ve třídě I. skupině E Právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou provádět montáž, opravy, revize a zkoušky zařízení na základě oprávnění vydaného organizací státního odborného dozoru. Podle druhu požadovaného oprávnění se objekty člení: Druh A Druh B Zařízení v objektech bez nebezpečí výbuchu Zařízení v objektech s nebezpečím výbuchu Podle rozsahu požadovaného oprávnění se zařízení člení: E1X Zařízení bez omezení napětí střídavého nebo stejnosměrného E2X Zařízení s napětím do 1 kv střídavého nebo 1, 5 kv stejnosměrného E3X Zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny E4X Vyjmenovaná zařízení z položky podle E2X Poznámka: X představuje oprávnění ve vztahu k druhu zařízení podle A nebo B, anebo pro oprávnění k druhu zařízení podle A i oprávnění k druhu zařízení podle B

32 Zahájení montáže zařízení třídy I. oznamuje právnická nebo podnikající fyzická osoba bez zbytečného odkladu organizaci státního odborného dozoru. Zařízení třídy I. lze uvést do provozu jen na základě odborného a závazného stanoviska organizace státního odborného dozoru. Elektrické spotřebiče pro osoby bez elektrotechnické kvalifikace (dále jen laik) se podle ČSN ed.2 dělí do skupin A,B,C Skupina A: Skupina B: Skupina C: elektromechanické a elektrotechnické spotřebiče pro domácnost, elektromechanické a elektrotechnické ruční nářadí, spotřební elektrotechnika, přístroje spotřební elektrotechnicky, zařízení pro elektrické vytápění prostorů obytných budov všeho druhu elektrické kancelářské stroje, osobní počítače a jejich příslušenství a elektrické nářadí. pohyblivé přívody k el. spotřebičům odpojitelné i prodlužovaní pevné elektrické instalace v budovách, vestavěné el. spotřebiče pro pevné připojení, el. svítidla pro pevné připojení elektrická regulační zařízení užívaná jako součást elektrické instalace Chemické látky a směsi Nakládání s chemickými látkami a směsi se řídí zákonem č. 350/2011 Sb., chemický zákon Označování chemických látek a směsí podléhá CLP Nařízení evropského parlamentu a Rady ES č. 1272/2008 v plném rozsahu nabylo platnosti Standardní věty značení platné od H věty - standardní věta o nebezpečnosti P věty - pokyny pro bezpečné zacházení Rozdělení podle zákona č. 350/2011 Sb. a vlastností chemické látky nebo směsi Vlastnosti symbol symbol od Fyzikálně-chemické Výbušný posuzované z oblasti požární ochrany Oxidující, O Extrémně hořlavý, F+ Hořlavý F nebezpečné pro zdraví Vysoce toxický

33 Toxický, Zdraví škodlivý karcinogenní nebo dýchací cesty senzibilizující látky a směsi. Žíravý Dráždivý Pro látky a směsi, které dráždí pokožku, oči nebo dýchací cesty Senzibilizující, nenahrazeno specifické účinky na zdraví nenahrazeno účinky na životní prostředí Manipulace s hořlavými kapalinami na pracovišti Při skladování a používání hořlavých kapalin (dále jen HK) na pracovišti musí být dodržována ustanovení zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a ČSN Z1:2006. Za hořlavé kapaliny se považují chemické látky nebo jejich směsi s definovaným bodem vzplanutí, které jsou při teplotách výskytu kapalné, a lze u nich stanovit bod hoření. Na pracovištích ve stavebně oddělených prostorech dílen, opraven, laboratoří apod. se smí ukládat a používat nejvýše 250 l hořlavých kapalin, z toho 50 l I. třídy nebezpečnosti. Při používání výlučně hořlavých kapalin IV. třídy nebezpečnosti smí být maximální uložené množství 1000 l. Přepravní obaly rozbitné se smějí používat pouze do objemu 5 l a musí být uloženy v uzavíratelných nehořlavých a označených skříních. Hořlavé kapaliny se třídí podle bodu vzplanutí do následujících tříd nebezpečnosti (dále jen tříd ): Třída nebezpečnosti Bod vzplanutí ve C I do 21 včetně II od 21 do 55 včetně III od 55 do 100 včetně IV více než 100 Hořlavé kapaliny, u kterých nebyl prokazatelně stanoven bod vzplanutí, se ve smyslu této normy považují za hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti.