Zápis z 5. diskusního fóra pracovní skupiny č. 8 (sociální rehabilitace)

Transkript

1 Zápis z 5. diskusního fóra pracovní skupiny č. 8 (sociální rehabilitace) Termín konání: v čase od 10:00 do 14:00 Místo konání: Mariánské náměstí 480/5, Ostrava Mariánské Hory (budova společnosti DTO CZ, s.r.o) Facilitátorky: Bc. Hana Brňáková, Mgr. Jana Studená Témata: 1. Definice kapacity služby sociální rehabilitace 2. Optimální personální zajištění služby sociální rehabilitace (s ohledem na kapacitu služby, cílovou skupinu, provozní dobu, zastupitelnost pracovníků, aj.) 3. Krizové zajištění služby (co je rovina krize: finanční, personální, materiálně-technická atd.) Facilitátorka přivítala přítomné a uvedla témata setkání. Ad a) Definice kapacity služby sociální rehabilitace Facilitátorka předložila definice různých termínů kapacity služby v různých krajích. Uvedla následující definice: Maximální okamžitá kapacita: jde o počet míst v zařízení, které mohou uživatelé využít v jeden okamžik (počet židlí, lůžek). Denní kapacita: je počet uživatelů, kterým je v průběhu jednoho dne poskytnuta v zařízení sociální služba. Stávající individuální okamžitá kapacita: počet uživatelů, kterým lze poskytnout službu v daném časovém okamžiku dle počtu úvazků na pracovišti v daném okamžiku s přihlédnutím k zázemí služby (např. počtu místností, pracovníků apod.). Skupinová okamžitá kapacita: počet pracovníků a počet osob, se kterými je v daném okamžiku možno pracovat v závislosti na zázemí služby, schopnosti pracovníků atd. (např. 3/15-3 úvazky/skupina max. po 15 klientech). F: Existuje jasně daná definice v MSK? Kraj vyžaduje hodnotu okamžité kapacity služby (kolika klientům je poskytovatel schopen v daném okamžiku najednou poskytnout službu - ať už v terénní, ambulantní nebo pobytové službě). Zmíněnému nejvíce odpovídá definice: Maximální okamžitá kapacita jde o počet míst v zařízení, které mohou uživatelé využít v jeden okamžik (počet židlí, lůžek).

2 Kraj dále zajímá počet neuspokojených uživatelů (pozor, nikoli zájemců o službu). Od jaké doby je uživatel již neuspokojeným? Kde je hranice, kdy je čekání pro uživatele ještě v rámci uspokojitelnosti? Služba by měla směřovat k naplnění IP. Sociální rehabilitace (dále jen SR) musí být cílená služba. SR je proces, který má vývoj. (Klient nemůže sepsat smlouvu na jednorázovou záležitost. Pokud jde jen o jednorázovou záležitost, tak nejde o SR, ale např. o poradenství.) Doba čekání musí vycházet z potřeb uživatele. Má-li čekat déle, než je jeho potřeba aktuální, stává se neuspokojeným. Financování služby: není závislé jen na kapacitě nebo vykázaných intervencích a kontaktech, ale i dalších faktorech, jako je např. historie organizace, zapojení do jiných projektů apod. Přičemž MSK garantuje min. výši dotace jako v minulých letech. Poskytovatelé vyjádřili obavu, že může dojít k znevýhodnění při zavádění nové služby. Financování tak nemusí být spravedlivé, protože daná organizace ještě nemá historii, přičemž historie neznamená kvalitní službu. Nastavení má být takové, aby se hodnotila především kvalita poskytované služby. F: Co by pomohlo, aby se definice kapacity služby sjednotila, aby se mohla používat reálná čísla? Kapacitu si služba musí nastavit individuálně, např. podle cílových skupin. V průměru se na 1 pracovníka počítá s smlouvami. Lepším ukazatelem tedy je přepočtený počet pracovníků v PP/počet hodin přímé práce. Nastavení kapacity by mělo odpovídat formě služby (terénní, ambulantní, pobytové služby) i cílové skupině (terénní práce je u uživatelů s mentálním postižením náročnější hlavně na čas, ale záleží na konkrétním druhu postižení). Dále je rozhodující, zda jde o práci individuální nebo skupinovou. V daný okamžik může kapacita narůst, pokud se pracuje skupinově. Určení kapacity na pracovníka souvisí dále s délkou spolupráce s uživatelem (jednorázová, dlouhodobá). F: Evidujete někde svou definici okamžité kapacity služby? (Když to není dáno jednoznačně židlemi, lůžky apod.). Co by Vám pomohlo, abyste s tím číslem dokázali pracovat? Z odpovědí vyplynulo, že definice v písemné formě u poskytovatelů není. Vedoucím služeb a sociálním pracovníkům je jasná. Pokud však číslo není dáno počtem židlí či lůžek ve službě, rozchází se u jednotlivých poskytovatelů obsah hodnoty není jednoznačné. F: Nejde evidenci zjednodušit pro případnou kontrolu? Je to důležitý ukazatel? Je to relevantní ukazatel? Jelikož MSK vychází z okamžité kapacity uvedené v systému, ukazatel může zkreslit potřebu služby v MSK. Vedle kapacity rozhodují i další ukazatelé jako počet uživatelů na pracovníka, počet úvazků apod. Je důležité, aby čísla byla spolehlivá.

3 Poskytovatelé by navrhovali zavedení krajské databáze volných míst: Kraj by měl mít vlastní registr, který poskytovatel má aktuálně kolik volných míst. Poskytovatelé by ji sami aktualizovali (podobně jako byla dříve povinnost zaměstnavatelů hlásit volná pracovní místa na ÚP). Ušetřilo by to čas např. sociálním pracovníkům nemocnic. Stanovila by se frekvence aktualizace. Otázkou je, zda je to proveditelné. Kapacita se může měnit každou hodinu. Záleží na cílové skupině služby. Pak by byla potřeba vidět v databázi také počet čekatelů na službu. Pořadníky jsou však rozsáhlé, a kapacita by tak zřejmě byla v mínusu. Dalším návrhem je sjednotit systémy (kraje, města atd.). Okamžitá kapacita je umělé číslo, protože poskytovatel realizuje zároveň terénní i ambulantní služby (ambulantní pracovník může být zároveň v terénu). F: Jak tedy hodnoty okamžité kapacity služby zreálnit? Nerozlišovat terénní a ambulantní služby, ale řídit se podle toho, zda jde o individuální a skupinovou práci. Přičemž záleží na kapacitě technického zázemí ( prostory nejsou nafukovací ). Pro MSK je důležité vědět, kolik jsou schopni poskytnout, ne kolik zrovna poskytují. V rámci systému jsou různé kapacity (OK, registr poskytovatelů apod.). Pro dotaci kraje jsou důležité parametry v krajské síti. Kraj např. může financovat jen polovinu lůžek apod. Pokud existuje rozpor, kraj upozorní na rozdíly. Ale špatně uvedená kapacita v registru sociálních služeb nemá vliv na financování MSK. Okamžitá kapacita je něco jiného než opravdu volná kapacita (viz navrhovaná databáze). Lze rozlišit: okamžitou kapacitu, možnosti pracovníků, kolik uživatelů pojme zařízení. Může se lišit i v jednotlivé dny v týdnu. Definice by měla zahrnovat rozlišení individuální a skupinové formy práce. Ad 2) Optimální personální zajištění služby sociální rehabilitace Okamžitá kapacita pracovníků v přímé péči závisí na optimálním personálním zajištění služby. F: Optimální personální zajištění je? Od čeho začít? Co Vás nejvíc pálí? Bariérou optimálního zajištění služby jsou finance i chybějící mužská pracovní síla. Obecně je problémem sehnat kvalifikované pracovníky a pracovnice. Důvody jsou hlavně finanční, dalším problémem je psychická náročnost profese. F: Cílem je dobrat se obecného personálního modelu. Jak přijdete na to, zda Vám člověk chybí nebo nadbývá? Z čeho to lze odvodit?

4 Problémem je prostorové a technické zázemí. Důležitým ukazatelem je počet zájemců, které nemůže služba uspokojit a nastavení služby, forma nabízené služby. Pokud jde o podporované zaměstnávání, tak je potřeba, aby byli alespoň 2 pracovníci na klienta, aby mohli nabídnout kvalitní službu (jeden v terénu a druhý zajistí ostatní činnosti). Počet pracovníků se tedy odvíjí od: poskytovaných činností cílové skupiny počtu zájemců. Poskytovatelé někdy zapomínají na význam potřebnosti služby. Počet pracovníků musí vycházet hlavně a nejprve z potřeb uživatelů. Není žádoucí shánět žadatele na aktivity, které nastaví poskytovatelé. Sociální služba má přijít na řadu, až když nelze zajistit pomoc jinak. Nesuplovat jiné služby, jen abychom udrželi klienta. Nenabízet aktivity, o které není zájem, bojovat o klienty, jen za účelem udržení služby. Důležitá je spolupráce s městem a krajem, aby se nabízely služby, které chybí, které uživatelé potřebují. F: Jak zjistíte potřeby uživatelů? Buď uživatelé vědí, co chtějí, nebo přijdou v doprovodu rodiny. Pak je důležité zvážit, zda je služba vhodná pro daného klienta. Pokud je vhodná, lze poskytnout a až se naplní klientův IP (jeho potřeby), službu přestává potřebovat. Jiná situace je např. u lidí se zrakovou vadou, kteří se učí pracovat s technikou nebo potřebují pomoc s běžnými aktivitami (naučit orientaci ve městě apod.). Např. počítač je náročná kompenzační pomůcka, která se rychle vyvíjí. Učení je pak kontinuální a snad nekončící záležitost. Také v případě zajištění běžných aktivit je doplnění, rozšíření či změna IP běžná (např. naučit novou trasu v případě stěhování nebo změn ve městě atd.). Cílová skupina osob se zrakovým postižením je tak specifická. U lidí s duševním postižením je zase častěji problém s tím, že nedokážou jasně identifikovat své skutečné potřeby. F: Necháváte klienty čekat nebo je to jinak? Čekatelé jsou u většiny poskytovatelů. Počty zájemců se mění průběžně v čase, jsou nárazové, nejsou rovnoměrné (např. nejvíce v listopadu, nejméně v letních měsících). F: Jak stanovit optimální počet pracovníků/úvazků na službu? Z pohledu vedoucích služeb, jak to vnímáte, že by mělo být to optimální? Už máte optimální počet pracovníků? Co Vás limituje? Kolik je optimální počet pracovníků, aby nebyla služba ohrožena? Aby nebyli pracovníci přetíženi? Aby pracovníci nefluktuovali? Jak to udělat? Rozdělení na individuální a skupinovou práci je důležité. Záleží také na potřebách klientů a období. Někdy jsou pracovníci schopni zajistit více uživatelů. Jindy pracují intenzivněji s méně lidmi. F: Potřebovali byste další pracovníky? Uživatelé se shodnou, že by potřebovali více pracovníků. F: Z čeho vycházíte?

5 Velkým zatížením je neustálý nárůst administrativy, legislativních povinností. Pracovníci se tak nemohou plně věnovat klientům. F: Máte to nějak nastaveno v rámci služby - dny, kdy je služba omezena? Většinou takové nastavení nemají. F: Jak to pak děláte rozdělení pracovní doby mezi přímou práci a administrativu? Pracovníci pracují přesčas nebo využijí dobrovolníky. F: Dokážete říct, kdy je kapacita naplněna? U uživatelů s autismem a Aspergerovým syndromem je maximální kapacita na zařízení 24 klientů. Pracovníci s nimi řeší individuální problémy, a poskytují i skupinové aktivity, nelze vyloučit žádnou z těchto aktivit, jinak by služba nebyla poskytována v dostatečné kvalitě. V případě uživatelů s duševním onemocněním je kapacita na 1 pracovníka 12 smluv, prioritou je zajištění potřeb i kvality. Toto nastavení ale není směrodatné. Vždy zaleží na individuálních schopnostech pracovníka, jak si rozvrhne práci, jak nastaví priority. Dále záleží na daných problémech a potřebách klienta (náročný klient, nerovnoměrné rozložení množství klientů) i na pracovní pohodě pracovníka (kvalitní supervize, zpětná vazba od klientů). To vše se musí zohlednit, jinak se snižuje kvalita služby. Kapacita se tedy odvíjí od kvality služby, když začne klesat, tak je potřeba řešit kapacity. O kvalitě např. vypovídá, kolik času mají na klienta, jak dlouho zájemci čekají, jak pracovníci zvládají komunikaci s nimi. Kapacita služby vyplývá i z prostorových možností, momentálně nelze většinu provozů rozšiřovat. Některé služby se snaží kvalitu služby zajistit prostřednictvím specializace pracovníků (např. pracovník na zaměstnávání, druhý na volnočasové aktivity). Dále zaměstnávají peer pracovníky (např. 4 z 6 zaměstnanců jsou peer). V případě specializací je však otázkou zastupitelnost. Zastupitelnost je problémem nejen u specializovaných pracovníků, ale i managementu. Někteří poskytovatelé mají nastaveno optimum, že během 1 měsíce konkrétní pracovník (instruktor) uzavře 15 jednorázových smluv (zakázek) a k tomu má i dlouhodobé kurzy (7) za měsíc je to 22 klientů. Jinde je to např. 1 úvazek/10 klientů. S tím, že funguje zastupitelnost. U pozice sociálního pracovníka se poskytovatelé shodnou na optimálním úvazku 1,0. Otázkou je doba, po kterou lze službu provozovat v přetížení. F: Co by pomohlo, aby služba fungovala optimálně? Optimum je, když jsou pracovníci zastupitelní, ale aktuálně toho nelze dosáhnout. Kromě specializovaných pracovníků a managementu, je konkrétní klíčový pracovník nezastupitelný, pokud jde o vztah ke klientovi. Dále záleží na dobré týmové spolupráci (vycházet si vstříc) a vyváženosti týmu, i genderové. F: Jak to děláte, že Vám zaměstnanci neodcházejí?

6 Důležitá je atmosféra na pracovišti. Dát prestiž profesi, informovat o sociální práci veřejnost, prezentovat příklady dobré praxe, pracovat se sociálními sítěmi, bojovat s předsudky, dát o sobě vědět (účast na různých veřejných akcích, sociální sítě). Úskalím je, že sociální služby se neumí prezentovat. Chybí prostor pro sebeprezentaci i peníze na pracovníky (např. PR). Otázka pomoci obce a příspěvkových organizací obce v prezentaci služeb (např. v MHD). Hledat příležitosti k sebeprezentaci (akce města apod.), vzdělávat veřejnost, osvěta. Důležitá je prevence, osvěta už od dětství soc. služby nejsou vidět. F: Jak vnímáte komunikaci poskytovatel obec? Jak obec dokáže pomoci prosadit navýšení financí apod.? Služby, které mají svou historii, jsou na tom lépe. Pokud chtějí prosadit něco nového, důležitá je komunikace s městem a pak s krajem. Mají dobrou zkušenost i s ÚP. Nejsou důležité jen peníze, ale i podpora. Někteří poskytovatelé cítí podporu města, jiní ne. Vliv má i veřejný diskurz o sociálních službách. Důležité je při komunikaci s městem zdůvodňovat potřeby poskytovatele služby, podložit požadavky, zapojit více služeb. Vliv má i politika. Problémem je, že pokud je město ochotno poskytnout finance, chtějí službu jen pro uživatele s trvalým pobytem na svém území (už ne pro ty z okolních obcí). Obce k sociálním službám nepřistupují jednotně. Vzniká nevraživost mezi stejnými typy služeb na jednom území. Vázne komunikace mezi obcemi. F: Vyjmenujte profese, které jsou nezbytné, aby sociální služba fungovala. Kdo by měl být zapojen a bez koho to nepůjde, včetně výše úvazku. Ideální stav: Ředitel. Finanční manažer/personalista. PR pracovník. Fundraiser. Administrativní pracovník. Vedoucí služeb. Sociální pracovník. Pracovník v sociálních službách (psychiatrická sestra). Speciální pedagog. Metodik. DPP a externí služby: Supervizor. Psycholog. Uklízečka. Údržbář. Dobrovolníci (akreditovaní mají pojištění, neakreditovaní).

7 Optimální stav: Ředitel. Finanční manažer/personalista. Administrativní pracovník. Vedoucí služeb = metodik. Sociální pracovník. Pracovník v sociálních službách. Externí služby: Supervizor. Uklízečka pro ambulantní a pobytové služby. Krizový stav: Ředitel. Sociální pracovník. Pracovník v sociálních službách. Dobrovolníci Externí služby: Supervizor. Parametrem je však stanovená kapacita služby, kdy ani krizové personální zajištění není schopno zajistit udržitelnost služby, byť v krizovém režimu. Optimum smluv na jednoho pracovníka v přímé péči/týden (úvazek 1,0) Ambulantně: průměrně 12 smluv/1,0 úvazek/týden Terénně: průměrně 10 smluv/1,0/týden (faktor časová náročnost) Přičemž záleží na cílové skupině. Počet hodin přímé práce na jednoho pracovníka (1,0 úvazek) Ambulantně: úvazek 37,5 hodin týdně = 16 hodin přímé práce s klientem = 11 hodin ve prospěch klienta = ostatní nepřímá práce s klientem. Terénně: Optimum v terénu je 2 klienti za den. Přičemž se vychází z potřeb klienta. Na příštím setkání bude optimální personální zajištění dořešeno.