Jednání v experimentální situaci. Stanislav Suda

Transkript

1 Jednání v experimentální situaci Stanislav Suda

2 Připravte si improvizaci? Připravte si improvizaci - na téma, s rekvizitou, simulační situace Improvizace je běžná součást života Nácvik řešení situace, příprava pro život Hra v roli Hra jako simulace, alterace, charakterizace

3 DJ jako alternativa Nic si nepřipravujte - vstupte do prostoru bez přípravy, bez vymýšlení témat, příběhů, reagujte na to, co je Člověk není stavěn do předem připravených situací, v nichž musí jednat (např. hraní rolí, inscenační postupy apod.), nýbrž situaci sám vytváří svým jednáním (Švec). Život žijeme, nepřipravujeme se na něj (Vyskočilová) Hra skutečná, autentická, bytostná

4 PF JU v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta JU v Českých Budějovicích - kontinuální výzkum psychosomatických disciplin FHS UTB Zlín + KATAP DAMU Praha - GA ČR č. 406/06/1571 (Kognitivní a dynamické aspekty herecké hráčské osobnosti učitele). V současné době je výzkum podporován již podruhé grantem GA JU. Vycházíme ve srovnávacích studiích ze zpracování více než sebereflexí studentů po absolvování semestrální experimentální výuky psychosomatických disciplin.

5 Rozdělení typů reflexí Skupina I. náhradní téma, vyhnutí se reflexi Skupina II. zaregistrování zážitku, hodnocení, odmítání Skupina III. úzkostná, ale akceptující reakce, posun k reflexi Skupina IV. přijetí zážitku, formálnější výpověď Skupina V. reflexe přijímající, dialogická, kladoucí další otázky Výzkum je zatím cíleně zaměřen na kvalitativní změny v sebereflexi na základě dialogického jednání a autorského čtení, na kvalitativní růst kondice instruktora na základě zpětných vazeb studentských reflexí (Suda 2006, 2007, 2008, 2010, 2012, 2013). Matějíčková (2011) růst kondice instrutora a klima skupiny Nota ( ) motivace k dialogickému jednání u pedagogů z praxe Marková srovnání aspektů v sebereflexích podle vyučujícího

6 Metody Metody a techniky x Experiment Řešení konfliktu x Studium dramatické situace, sebereflexe. Hra v roli x Být svým hlasem, být svým tělem. Nehrát, jednat. Techniky výrazu x Hlasová výchova Pedagogika přednesu Herecká propedeutika Tělovost řeči

7 K metodologii F. Jiránek: vztahy reálně existují, jedinec je odkrývá svou činností, tato činnost se vyvíjí z materiální činnosti v činnost myšlenkovou v souvislosti s vývojem abstrakce, tj. schopnosti zaujímat ke světu stanoviska podmíněná stále více sociálně. E. Vyskočilová: v písemném sdělení jde zejména o fakt, že psychosomatický rozvoj kondice můžeme do určité míry sledovat z výpovědí subjektu o jeho pokusech dialogicky jednat, tedy z jeho sebereflexe. Druhým důležitým faktorem je pak způsob pozorování a analýzy pořízených videozáznamů. 1) Možnosti metodologie se tedy otevírají teprve s praktickou činností (samotná experimentace dialogického jednání) 2) Studiem samým (reflektováním činnosti) 3) Schopností otevírat sebereflexi širšímu sociálnímu kontextu.

8 Vývoj v utváření sebereflexe Schopnost reflektovat DJ u studentů PF JU a tematizace sebereflektivních výpovědí zpracována (Suda, 2006, 2007, 2008) V několika prvních letech se v reflexích objevují různá témata, studující spíš hledají, jakým způsobem vůbec zformulovat zážitek, který jim dialogické jednání zprostředkovává. Velká část zájemců o zkoušení dialogického jednání odpadá během prvních dvou až tří let. Další studium vyžaduje jakýsi přechod ze zájmu o dění ke skutečné potřebě studia. Zlom přichází asi po třech až šesti letech (velmi individuální), kdy se vyjasňuje, pro koho se studium opravdu stává potřebou. Studující postupně nacházejí způsob, jak sami se sebou vést skutečný autentický dialog. Ideální je spojení studia dialogického jednání a autorského čtení či veřejných vystoupení, pak se způsob psaní proměňuje i v autorských pokusech.

9 Koncept hry Asi nejpřehlednější a nejhlubší přehled teorií hry najdeme ve studii Jiřího Černého Fotbal je hra (Černý, 1968). Zabývá se teoriemi hry s pohledu estetického (Schiller), sociologického (Marx, Kaplan), kulturně-filozofického (Huizinga, Caillois) i psychologického, který bych rád trochu rozvedl. Karl Gross - hra je nácvikem instinktivního a u člověka nácvikem a zacvičováním pudového chování. Sigmund Freud se domníval, že hra je výrazem opakovacího pudu, že totiž traumatický zážitek člověka je tolikrát vyrovnáván opětovaným nasazování herní energie, až konečně lidské já může přejít od pasivity k aktivitě, důležité pro emancipaci individua. Alfred Adler předpokládal, že i hru ovládá touha po moci a sebeuplatnění a je projevem tohoto úsilí, protože děti cítí svou malost, slabost a podřízenost vůči dospělým.

10 Koncept hry C. G. Jung se domníval, že hra pramení z kolektivního nevědoma a má terapeutický účinek. Stanley Hall podle atavistické teorie viděl ve hře uplatňování prastarých pudů (boje, lezení po stromech), jež už přítomnosti neodpovídají a jsou takto neškodně odreagovány. Piageta, který vidí hru jako asimilaci, jako přizpůsobování lidského intelektu stále náročnějším a náročnějším úkolům v průběhu dětství a dospívání. J. Piaget uvádí tři kategorie hry (cvičení, symbolická, hra s pravidly).

11 K filozofii hry Chválívá se jako dítěti přiměřená taková výchova, kterou se této proměny člověka dosáhne bez tvrdých a příkrých zlomů, když se práce přiblíží dítěti takřka jako hra jako druh metodické a disciplinované hry, a když se teprve ponenáhlu nechají zjevovat těžké a tíživé významy......v pozadí shledáváme běžné mínění, že hra náleží v dětském věku k psychickému ustrojení, a že v průběhu vývoje ustupuje do pozadí (Fink, 1992). Herní jednání má jen své interní účely a žádné takové, jež je překračují. A když si hrajeme za účelem tělesné zdatnosti, vojenské výchovy nebo kvůli zdraví, tam je hra narušena, protože se stala cvičením kvůli něčemu jinému. Právě čistá soběstačnost, plný, v sobě uzavřený smysl herního aktu umožňuje, aby se ve hře zjevila možnost lidského pobytu v čase, který nás nestrhává a nepopohání, nýbrž spíše poskytuje prodlevu hra nás obdarovává přítomností. Hra je aktivita a tvorba (Fink, 1992).

12 Improvizace Jedno takové malilinkaté, nedůležité klišátko jest tvrzení, že improvizovat na scéně je snadné. Stačí prý přijít na jeviště a říkat, co vás napadne. Tj. asi takový nesmysl jako tvrdit, že když si majitel řidičského průkazu zasedne za volant masseratti formule jedna, že se z něj stane automobilový závodník. Dříve než řidičák a dříve než masseratti musí mít schopnost, talent a pak se začne učit. Pilně. Mám za to, že k improvizované komice mezi dvěma nebo i více partnery patří vzájemný kladný a lidský poměr. Lidé se musí znát, musí se mít rádi, nebo alespoň mít společnou lásku, aby mohli jít za srandou až někam za vesmír, nebo do pravěku, anžto fantazii se meze nekladou a klásti nedají!

13 Improvizace Víte, že je to mystérium? řekl Werich po chvíli. Často jsem o tom přemýšlel. Kolikrát jsem při těch forbínách byl sám sobě posluchačem. Já nevěděl, co řeknu: něco jsem začal a neznal jsem konec. Stál jsem tam a čekal, jak to dopadne. A když byl potlesk, málem jsem tleskal taky. Ne sobě - ale tý hubě, co to řekla. Protože všechno probíhalo jako v hypnóze, připadalo mi, že jsem tlumočník nějakého vlnění, že cosi odněkud sděluji, že předávám vzkazy. A Voskovec mi potvrdil, že míval tytéž pocity. Oba jsme byli na to, co se stane, zvědavější než publikum (Janoušek, 1999).

14 Denní studium - souhrn 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Skupina I. Skupina II. Skupina III. Skupina IV. Skupina V. Rok 2005 Rok 2006 Rok 2007

15 DAMU Kvalitativní případové studie - nejpodstatnější zjištění k výzkumu tohoto fenoménu pocházejí z experimentální výuky na DAMU (Ústavu pro výzkum autorského herectví, Katedra autorské tvorby a pedagogiky). 13 let asistence - ustálenější skupina desítky zájemců ve věku od 22 do 70 let. Pravidelně zkoušejí dialogické jednání, sledují vlastní videozáznamy pokusů a podávají o svém studiu zprávu prostřednictvím psaných sebereflexí. Průběh studia rozdělit do tří fází. Dialogičnost - od zájmu k potřebě studia Objev fenoménu hry Studium fenoménu hry, objevy tvaru

16 Paradox výzkumu DJ Paradoxem kvalitativního pohledu na výzkum dialogického jednání je to, že nejde o výzkum dialogického jednání. Optika výzkumu se posunuje směrem k subjektu. Předmětem výzkumu není fenomén dialogického jednání (co je dialogické jednání), ale jak je dialogické jednání vnímáno experimentujícím subjektem (Černý, Vyskočil). Subjekt je aktivním činitelem v syntéze zážitku v experimentaci, ve formulování sebereflexe i v analýze videozáznamu. Vytváří si tak vlastní případovou studii, kterou zveřejňuje k diskuzi. Jiří Černý píše, že se často dopouštíme omylu, když se chceme ptát na to, co je hra. Měli bychom se ptát, jak je s námi hra. Domnívám se, že zde nalézáme předěl mezi kvantitativním a kvalitativním sledováním ve výzkumu dialogického jednání.

17 Děkujeme za pozornost. Děkujeme za pozornost. Děkujeme za pozornost. Děkujeme za pozornost. Děkujeme za pozornost. Děkujeme za pozornost. Děkujeme za pozornost. Děkujeme za pozornost.