Osnova. Paleoekonomie pravěku a středověku 13 Specializovaná výroba a organizace společnosti

Transkript

1 Ekonomie pro archeology APA Paleoekonomie pravěku a středověku 13 Specializovaná výroba a organizace společnosti Osnova Teorie specializované produkce Costin, C. L Venclová, N Brumfield Earle 1987 komplexní produkční aktivity 1. Případová studie: získávání a redistribuce soli běžnější produkční aktivity 2. Případová studie: železářství a zásobování surovinou technologie výroby keramiky Teorie specializované výroby literatura Cathy L. Costin: Archaeological Method and Theory Vol. 3, (1991), pp Craft Specialization: Issues in Defining, Documenting, and Explaining the Organization of Production E. Brumfield T. Earle 1987: Specialization, exchange and complex societies Hruby, Z. Flad, R. (eds.) 2007: Rethinking craft specialization in complex societies: archaeological analyses of the social meaning of production N. Venclová: Výroba a sídla 2001 Hutnický region Říčansko 2008 Specializovaná výroba definice neslouží výhradně pro vlastní potřebu soustředí se pouze na jeden nebo několik málo určitých typů výrobků vyžaduje speciální znalosti a dovednosti (technické, organizační) Dobiat, C. Sievers, S. Stöllner, T. (Hrsg.) 2002: Dürrnberg und Manching. Wirtschaftarchäologie im ostkeltischen Raum. Akten des internationalen Kolloquiums in Hallein/Bad Dürrnberg vom 7. bis 11. Oktober

2 Archeologické vymezení specializované výroby výrobní areál kde je provozována specializovaná výroba produkční areál areál získávání potravin získávání surovin výroba materiálů výroba produktů výrobní zařízení odpad nástroje polotovary hotové výrobky kvantita a zastoupení složek (hotové výrobky mají být více na uživatelských lokalitách?) vzájemné vztahy prostorové, organizační Archeologické vymezení specializované výroby 1 získávání surovin těžba, sběr, rýžování, těžba dřeva, technické plodiny, lov, zvířecí produkty 2 výroba materiálů hutnění, metalurgie,... technologicky nejnáročnější na jednom místě nebo odděleně faktory: objem materiálu technologické postupy sociální organizace (kontrola produkce) 3 výroba produktů zatepla nebo zastudena přímo ze suroviny nebo z materiálu (polotovaru) Archeologické vymezení specializované výroby zdroje surovin umístění dílen: na základě výskytu suroviny (hutnictví zdroje rudy a dřeva) LT C2 D jant. stezka Archeologická identifikace výrobních areálů: zahloubené doly, pece x nadzemní sejpy problémy: při lokalizování výrobních areálů redukční transformace počet pramenů se zmenšuje kumulační transformace prameny spolu nesouvisí (časově a funkčně) geograficky omezený výskyt: předmět dálkového transportu otázka monopolního přístupu ke zdroji příklad: jantar oppida způsob kontroly přístupu k surovině reflektuje společenský význam výrobního odvětví kontrola výroby a obchodu příklad: těžba soli Hallstatt SA zdroj SA SA 2

3 Vztah výrobního a sídelního areálu: 4 modely: N. A. Výrobní areál v sídelním areálu jako součást obytného areálu: hl. domácí výroba (přímo v obydlí nebo sousedství), jednoduchá mechanická řemesla (KPI, Šv) B. Výrobní areál na kraji obytného areálu (100m): topografie, manipulační prostor, kulturní a sociální omezení (kováři). Hutnictví (Mšecké Žehrovice) C. Odděleně od obytného areálu, ale v kontrolovatelné vzdálenosti (1000m): těžební areály, hutnická pracoviště (Manching) D. Dislokovaný areál (nad 1000m): mimo kontrolovatelný prostor, těžební i zpracovatelské areály prostorový za předpokladu současnosti Industriální zóna vztah jednoho výrobního areálu k více sídelním (obytným). Příslušníci několika komunit využívají jeden těžební nebo zpracovatelský areál Stejné suroviny a materiál různé vztahy: osobní směna Mšec Specializace a společnost Měřítko specializace specializace = nejdynamičtější aspekt společenských vztahů rozděluje úlohy strukturuje kolektivy schopnost organizace činnosti na úrovni komunit a mezi nimi úroveň specializace = úroveň společenského vývoje Domestic Mode of Production (podomácká výroba) dělení činností podle věku, pohlaví v domácnosti M. Sahlins 1974 specializace industrial economy (průmyslová výroba) komplexní dělení výrobních aktivit (dělba práce, externí produkce...) 3

4 Aspekty specializace a společnosti Brumfield Earle ) příslušnost specialistů (společenský kontext): independent attached (pro distribuci x pro patrona ) základní při uvažování nad strukturou a organizací společnosti 2) povaha produktu: potraviny, základní zboží, luxusní zboží 3) intenzita specializace: part time, full time 4) velikost produkční jednotky: jednotlivec, domácnost, dílna, komunita,... 5) množství produkovaného zboží na jednotlivce Aspekty specializace a produkce v komplexitě společnosti Brumfield Earle 1987 independent specialists efektivita a jistota je potřeba zvyšovat kvalifikaci intenzita je dána potřebou poptávkou může se vyvinout do full time, pokud je fungující trh většinou part time, protože je potřeba zajistit si zásobování expanze při zachování zajištění s tím souvisí množství výrobků charakter specialistů mohou být v jedné společnosti liší se v druhu, intenzitě a organizaci produkce attached specialists patron (elita) je schopen zajistit zásobování potravinami a surovinami full time pracovní nasazení často produkce luxusního nebo speciálního zboží (zbraně...) silná vazba na elitu Výroba a společnost x kontrola produkce = stupeň organizace (komplexity) společnosti centralizovaná kontrola (attached) politické řízení výroby malou skupinou na centrálních lokalitách (nebo komunitou se společným cílem) možná i kontrola na větší vzdálenost HaD LT A LT C D oboje decentralizovaná kontrola (independent) rozptýlená v osadách/usedlostech, kontrola v rukou jednotlivých komunit (rodin, kmenů). podporovaná růstem aglomerací, urbanizací slabá centrální kontrola nezávislost řemeslníků a obchodníků LT B C Ingots Local production Simple tools Mining and chiefly centres Výroba a společnost aspekty decentralizovaná kontrola ekonomické aspekty: fungující trh, směna centralizovaná kontrola sociální aspekty: provázanost domácností nukleace (aglomerace) růst nerovností ekonomické aspekty: zvyšování specializace a produktivity: organizované procesy výroby (technologické postupy apod.) podpora specialistů systémem sociální aspekty: elity mohou využívat specializaci k přerozdělování produktů vytváření a udržování sociálních nerovností kontrola společnosti přivlastněním si produkce politické aspekty: navázání politických kontaktů monopolní kontrola nad určitými produkty (sůl, jantar?) monopol na konkrétní zboží (br. nádoby) 4

5 Archeologické znaky společenských parametrů specializované produkce 1) kontext independent x attached (nezávislí x závislí) producenti archeologické znaky: prostorové hledisko počet dokladů výroby závisí na přítomnosti elity ve společnosti cenné produkty jsou blízko elit kontrola a poptávka elit, redistribuce (rozdílné sociální postavení producentů) Archeologické znaky společenských parametrů specializované produkce 2) koncentrace v regionu dispersed x nucleated (rozptýlená x koncentrovaná) prostorová koncentrace stop specializované výroby navázaná na síť odběratelů hodnota produktu, vložená práce IND vůbec někdy většinou vždycky ATT DIS rozptýlená široká, ale ne všude málo koncentrovaná NUC Archeologické znaky společenských parametrů specializované produkce 3) měřítko individuals x family based x factory (podomácká x průmyslová ) závisí na osobách, které se podílejí na produkci v rámci jedné skupiny výrobků archeologické znaky: stopy výroby na konkrétních lokalitách (např. prostorový rozsah a hustota výrobního odpadu) trochu obtížné na rozpoznání (povrchové sběry x exkavace) Archeologické znaky společenských parametrů specializované produkce 4) intenzita part time x full time (částečný x celý úvazek) sezónnost výroby (specializace) důležitá otázka v úrovni komplexity společnosti a její provázanosti velmi obtížné sledovat archeologicky: sledování zastoupení druhů výrobních aktivit a aktivit obživy (nejlepší při náhlém opuštění) HOUS domácí příbuzenstvo ext. zaměstnanci závod mzda FAC PT (v) < O V O V > o V (=o) FT v = výroba o = obživa 5

6 Archeologické znaky společenských parametrů specializované produkce 5) objem a variabilita produktu menší objem, větší variabilita organizace větší objem, menší variabilita attached full time vyšší stupeň organizace výroby znaky patrné v pozd. LT větší množství výrobků (série) standardizace tvarů (forem) keramika spony surovina (ingoty) Výroba a společnost standardization factory sociální kontext výroby centralized dispersed komunity kontext prostorový jednotlivci household independent part time Případové studie 1 komplexní produkční aktivity Produkce soli v době železné Případové studie 1 komplexní produkční aktivity Přírodní zdroje soli 1) Hallstatt (7. 4. stol. BC) organizace produkce zásobování sociální struktura... 2) Seille (2. 1. stol. BC) organizace produkce environmentální impakt 6

7 Případové studie 1 Hallstatt (7. 4. stol. BC) Hallstatt organizace pracovního procesu simulace dolováním jeden z nejkomplexnějších ekonomických systémů v prehistorii optimalizované a efektivní pracovní postupy intenzivní produkce s vysokou výtěžností fázovaný pracovní proces (dělba práce) blízkost sídlišť pracovní komunity důležité konzumní centrum pracovní síla pracovní materiály (nářadí, vybavení) potraviny K. Kowarik, H. Reschreiter 2010 industrial manner of production stabilní systém se silnou organizací standardizace nářadí a produktů důraz na kontinuitu produkce rozdělení pracovních úloh nutná stabilní podpůrná síť infrastruktura K. Kowarik, H. Reschreiter 2010 Hallstatt organizace pracovního procesu Hallstatt organizace pracovního procesu vzhledem ke klimatickým podmínkám není sezónní pracovalo se celý rok full time, specializace nutná podpora jejich běžných potřeb buď vlastní komunita, nebo zvenku zemědělská produkce omezená lokální pastviny (dobytek) místní zdroje nedostačující hojné doklady mobility (40 km dubové dřevo) 1) soběstačnost (nezávislost) 2) out sourcing? kdo podporuje a odkud? koho přesně podporuje (jen horníky?)? stačí na to kapacita přilehlého prostředí? jak velká je distribuční síť na stabilní zajištění produkce? jaký to má vliv na lokální sociální prostředí K. Kowarik, H. Reschreiter 2010 lokální, regionální a nadregionální vazby v distribuci produktu (trans alpinské kontakty) nadregionální centra bohatství a technologických znalostí mohou přitáhnout nadregionální kontakty i mimo vlastní produkci soli Hallstatt méně vhodný než Dürrnberg z topografického hlediska K. Kowarik, H. Reschreiter

8 Hallstatt místní komunita demograficky odpovídá vesnici ukazuje kumulaci bohatství (luxusní importy: jantar, bronzové předměty, skleněné nádoby) Případové studie 1 Briquetage de la Seille Briketáž (produkce soli) v Seille patrná stratifikace (žárové kostrové urnové hroby) širší komunita participuje na ekonomickém bohatství (nejen knížecí vrstva) stol. BC stovky tisíce tun / rok odpařováním pece na odpařování solanky ze slaných pramenů fázovaný specializovaný proces ( dělba práce ) bohatství je reprezentantem sociálního postavení A. Kern, K. Kowarik, A. Rausch, H. Reschreiter stol. BC tisíce desetitisíce tun / rok standardizace postupů ( currency měna ) proto industry L. Olivier J. Kovacik 2006 (Antiquity) Rozsah výroby Briketáž (produkce soli) v Seille impakt na prostředí: Sociální impakt proto industrie generování podstatného bohatství (6. stol. BC) importy exotických surovin možná asociace dalších dílen ve stejné oblasti full time, fázování produkce, podpora vlastní komunita, bohatne produkcí Případové studie 2 produkční aktivity Výroba železa nadprůměrné a průměrné nejvýznamnější ekonomické aktivity ml. pravěku výroba a zpracování kovů musely podléhat kontrole části společnosti otázka objemu produkce místa skladování suroviny / výrobků rozsáhlé eroze v okolí v souvislosti s počátkem produkce 1.5 m erodovaných sedimentů intenzivní využívání krajiny a odlesňování umělý ostrov 4mil m 3 průmyslového odpadu z produkce deponováno v řece d. 500 m a 12 m mocnost pozdně LT období nejsou stopy po bohatství full time, fázování produkce, podpora patrně centralizovaná produkce jejíž zisk je odváděn jinam kontrola produkce (a distribuce) jednotlivci nebo skupiny usídlení jinde vlastníci Model industriální zóny ve Mšeci Model industriální zóny v Říčanech 8

9 Případové studie 2 produkční aktivity Výroba železa nadprůměrné a průměrné Model industriální zóny ve Mšeci hutnictví povrchová těžba rudy prospektorská činnost dílny v blízkosti výchozů pro pyrotechnologický proces nutný dostatek dřeva (dřevěné uhlí) a dostatek vody výroba ve více sezónách 1) hutnictví 2) kovářství hutníci: specializované řemeslo částečná specializace nejsou osvobozeni od ostatních činností členové místní komunity importy = lokality s výrobní složkou Fe méně specializovaných areálů kovář v každé vesnici těžba/sběr jednotlivci tavba 1 pec = 3 6 osob Mšec taveb / 18 lokalit 48 dnů Model industriální zóny ve Mšeci LT B2 C1 vazba několika obytných areálů na jeden výrobní industriální charakter velký počet sídelních areálů: archeologický obraz možné stěhování areálu po vyčerpání suroviny (dřeva nebo Fe rudy)? malé prostorové překryvy mohly být současné lokální podmínky pro zemědělství: hutnictví (kovářství) švartna Model industriální zóny ve Mšeci patrná postupná hierarchizace lokalit trvání areálu počet souběžných specializovaných produkčních aktivit importy (skleněné náramky, tuhová keramika, luxusní předměty) Mšec I. sídlo místní elity organizace výroby v regionu kontrola distribuce produktů Mšecké Žehrovice duchovní centrum dostačující i při velké hustotě osídlení je možné produkovat potraviny souběžně se specializovanou činností hutnická struska švartna ostatní lokality v závislém postavení celá zóna autonomní jednotka s významnou ekonomickou funkcí 9

10 Model industriální zóny v Říčanech hypotéza o zásobování centrálních lokalit Fe surovinou Rozsah výroby ukazuje např. ekologický aspekt: prostorové rozmístění sídlišť neukázalo specifika k výskytu Fe rudy hutnictví probíhalo v zóně běžného zemědělského osídlení stabilita produkce díky ekologickému nakládání s přírodními zdroji zvýšená produkce impakt na prostředí (limit v surovině) husté osídlení LT a DŘ těžba dřeva na pyrotechnické postupy stav vegetace, eroze 10x zvýšená těžba dřeva na Říčansku pro externí produkci ekologická těžba dřeva pro vlastní produkci Venclová 2008 pylový profil Bibracte Závěr interpretace ekonomického vývoje výrobní specializace celých komunit nebo i jejich skupin, s produkcí regionálního i nadregionálního výrobku; postupná zvětšující se vzájemná ekonomická závislost komunit/regionů, resp. oslabování jejich soběstačnosti (při fungující směně); rozvoj směnných (obchodních) sítí; vzrůst moci jednotlivců, případně celých komunit; soustřeďování kontroly výroby a směny do rukou elity, zpočátku rozptýlené; vznik míst směny na komunikačních spojích nebo poblíž zdrojů surovin. rozptýlenost výroby = rozptýlenost elity úroveň specializace pro většinu specialistů částečná mimo zemědělskou produkci elita komplexní produkční centra? (Hallstatt, Seille) 10