Evropský rámec kvalifikací. Evropský rámec kvalifikací pro celoživotní učení (ERK)

Transkript

1 Evropský rámec kvalifikací Evropský rámec kvalifikací pro celoživotní učení (ERK)

2 Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie. Bezplatná telefonní linka (*): (*) Někteří operátoři mobilních sítí neumožňují přístup k číslům nebo mohou tyto hovory účtovat. Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na evropském serveru ( Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2009 ISBN doi /12115 Evropská společenství, 2009 Kopírování je povoleno pouze se souhlasem autora. Printed in Belgium Vyt i š t ě n o n a n e b ě l e n é m p a p í ř e

3 Evropský rámec kvalifikací pro celoživotní učení (ERK) EVROPSKÁ KOMISE Vzdělávání a kultura Celoživotní učení: Politiky pro vzdělávání a odbornou přípravu Koordinace politik celoživotního učení

4

5 Evropský rámec kvalifikací pro celoživotní učení (ERK) ERK je společný evropský referenční rámec, který propojuje systémy kvalifikací v jednotlivých zemích a používá se jako pomůcka ke srovnávání, aby kvalifikace v různých zemích a systémech v Evropě byly přehlednější a srozumitelnější. Má dva hlavní cíle: podporovat mobilitu občanů mezi zeměmi a usnadnit jim celoživotní učení. Doporučení začalo formálně platit v dubnu Stanovuje rok 2010 jako doporučené cílové datum, do kterého by si země měly své vnitrostátní systémy kvalifikací uvést do vztahu s ERK, a rok 2012 je cílovým datem, do kdy by země měly zajistit, aby jednotlivá kvalifikační osvědčení odkazovala na příslušnou úroveň ERK. ERK uvede do vztahu vnitrostátní systémy a rámce kvalifikací v různých zemích na základě společného evropského referenčního rámce, který má osm referenčních úrovní. Úrovně zahrnují celý rozsah kvalifikací od základních úrovní (Úroveň 1, například absolventská osvědčení) po pokročilé (Úroveň 8, například doktoráty). ERK jako nástroj na podporu celoživotního učení zahrnuje všechny úrovně kvalifikací získaných při všeobecném, odborném i akademickém vzdělávání a přípravě. Kromě toho rámec zahrnuje kvalifikace získané při počátečním a dalším vzdělávání a odborné přípravě. Osm referenčních úrovní je popsáno na základě výsledků učení. ERK vychází z toho, že systémy vzdělávání a přípravy v Evropě jsou tak odlišné, že pro srovnávání a spolupráci mezi různými zeměmi a institucemi je nezbytný posun k výsledkům učení. Výsledek učení je v ERK definován jako vyjádření toho, co dotyčná osoba zná, čemu rozumí a co je schopna vykonávat po ukončení vzdělávacího procesu. ERK proto klade důraz na výsledky učení a nezaměřuje se na vstupy, jako je například délka studia. Výsledky učení se uvádějí ve třech kategoriích jako znalosti, dovednosti a kompetence. To ukazuje, že kvalifikace v různých kombinacích zachycují široký rozsah výsledků učení včetně teoretických znalostí, praktických a technických dovedností a sociálních kompetencí, kde schopnost spolupracovat s druhými bude rozhodující. Historie vzniku ERK odkud se tu ERK vzal? Evropský rámec kvalifikací začal vznikat v roce 2004 v reakci na žádosti členských států, sociálních partnerů a dalších zainteresovaných subjektů o společný referenční rámec, který by zajistil větší průhlednost kvalifikací. S podporou expertní skupiny pro ERK vypracovala Komise plán osmiúrovňového rámce založeného na výsledcích učení, který se zaměřoval na zvýšení průhlednosti a přenosnosti kvalifikací a na podporu celoživotního učení. V druhé polovině roku 2005 Komise v celé Evropě tento plán zveřejnila k nahlédnutí. V reakcích na konzultace vyjadřovaly zainteresované subjekty v Evropě návrhu Komise širokou podporu, ale také žádaly, aby byla řada věcí objasněna a zjednodušena. Komise proto návrh upravila, přičemž čerpala z podnětů expertů ze všech zúčastněných 32 zemí i z podnětů evropských sociálních partnerů. Revidovaný text potom Komise přijala jako návrh 6. září Evropský parlament a Rada úspěšně návrh projednaly během roku 2007, takže ERK mohl být formálně přijat v únoru

6 Jaké výhody má ERK pro Evropu? Doporučení zavede společný evropský referenční rámec, který propojí různé vnitrostátní systémy kvalifikací, a podpoří tak lepší komunikaci mezi nimi. Vnikne tak síť nezávislých, ale souvisejících a vzájemně srozumitelných systémů kvalifikací. Tento rámec vzhledem k tomu, že jako společný referenční bod využívá výsledky učení usnadní srovnávání a přenos kvalifikací mezi zeměmi, systémy a institucemi, a proto bude mít význam pro široký okruh uživatelů na evropské i vnitrostátní úrovni. Většina evropských zemí se rozhodla vypracovat vnitrostátní rámce kvalifikací, které budou odrážet ERK a reagovat na něj. To je důležité proto, aby byl proces spolupráce na evropské úrovni řádně zakotven i na vnitrostátní úrovni. Rychlý rozvoj vnitrostátních rámců kvalifikací od roku 2004 ukazuje, že je na všech úrovních potřebná větší míra transparentnosti a srovnatelnosti kvalifikací a že základní principy ERK jsou všeobecně přijímány. Tento užší vztah mezi systémy kvalifikací jednotlivých zemí přinese užitek mnoha stranám: ERK podpoří větší mobilitu studujících a pracovníků. Studujícím usnadní popsat náborovým pracovníkům v jiných zemích svou obecnou úroveň kompetencí. Zaměstnavatelům pomůže interpretovat kvalifikaci žadatelů, a tak podpoří mobilitu na trhu práce v Evropě. Na praktické úrovni by od roku 2012 všechny nové kvalifikace měly obsahovat odkaz na příslušnou úroveň ERK. ERK tak doplní a posílí existující evropské nástroje mobility, jako jsou Europass, Erasmus a ECTS. ERK přinese užitek jednotlivcům, protože díky němu budou mít lepší a snadnější přístup k celoživotnímu učení. Zavedením společného referenčního bodu bude ERK ukazovat, jak je možné kombinovat výsledky učení z různého prostředí, například z formálního studia nebo práce, a z různých zemí, a může tak přispívat ke snižování bariér mezi poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, např. mezi vysokoškolským vzděláváním a odborným vzděláváním a přípravou, které možná probíhají odděleně. To podpoří postup, takže studující například nebudou muset studium opakovat. ERK může pomoci jednotlivcům s rozsáhlými zkušenostmi z práce nebo jiných oblastí činnosti, protože usnadňuje validaci neformálního vzdělávání a informálního učení. Díky zaměření na výsledky učení bude snazší posoudit, zda výsledky učení dosažené v těchto prostředích odpovídají obsahem a významem formálním kvalifikacím. ERK pomůže uživatelům i poskytovatelům vzdělávání a odborné přípravy, protože zvýší transparentnost kvalifikací získaných mimo vnitrostátní systémy, například v rámci odvětví a nadnárodních společností. Přijetí společného referenčního rámce na základě výsledků učení usnadní srovnávání a (potenciální) propojení tradičních kvalifikací udělovaných vnitrostátními orgány a kvalifikací udělovaných dalšími zainteresovanými subjekty. ERK tudíž bude pomáhat odvětvím i jednotlivcům využívat tuto rostoucí internacionalizaci kvalifikací. ERK je ambiciózní a dalekosáhlý nástroj, který má dopad na systémy vzdělávání a odborné přípravy, trh práce, průmysl a obchod i občany. Další informace jsou k dispozici na adrese: 4

7 DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/C 111/01/ES ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 149 odst. 4 a čl. 150 odst. 4 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 1, s ohledem na stanovisko Výboru regionů 2, v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy 3, 1 Úř. věst. C 175, , s Úř. věst. C 146, , s Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 24. října 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. února

8 vzhledem k těmto důvodům: (1) Rozvoj a uznávání znalostí, dovedností a kompetencí občanů je rozhodující pro osobní rozvoj, konkurenceschopnost, zaměstnanost a sociální soudržnost ve Společenství. Takový rozvoj a uznávání znalostí by měly usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovníků a studujících a přispívat ke splnění požadavků nabídky a poptávky na evropském pracovním trhu. Na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství je proto třeba podporovat a zlepšovat přístup všech, a to i znevýhodněných osob, k celoživotnímu učení a účast na něm, stejně jako využívání kvalifikací. (2) Evropská rada na zasedání v Lisabonu v roce 2000 dospěla k závěru, že větší průhlednost kvalifikací by měla být jedním z hlavních prvků, jež jsou nezbytné k tomu, aby se systémy vzdělávání a odborné přípravy ve Společenství přizpůsobily požadavkům společnosti založené na znalostech. Na zasedání v Barceloně v roce 2002 pak Evropská rada vyzvala k užší spolupráci v odvětví vysokých škol a ke zlepšení průhlednosti a metod uznávání v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. (3) V usnesení Rady ze dne 27. června 2002 o celoživotním učení 4 byla Komise vyzvána, aby v úzké spolupráci s Radou a členskými státy na základě výsledků boloňského procesu rozvíjela rámec pro uznávání kvalifikací v oblasti vzdělávání i odborné přípravy a aby podobnou činnost podporovala i v oblasti odborného vzdělávání. (4) Společné zprávy Rady a Komise o provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010, přijaté v letech 2004 a 2006, zdůraznily potřebu rozvíjet evropský rámec kvalifikací. (5) V souvislosti s kodaňským procesem bylo v závěrech Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, ze dne 15. listopadu 2004 o budoucích prioritách posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy za přednostní úkol označeno vypracování otevřeného a flexibilního evropského rámce kvalifikací, který by byl založen na průhlednosti a vzájemné důvěře a který by měl představovat společný referenční rámec pro vzdělávání i odbornou přípravu. (6) V souladu se závěry Rady o společných evropských zásadách identifikace a validace neformálního a informálního učení ze dne 28. května 2004 je třeba podporovat validaci výsledků neformálního a informálního učení. (7) Evropská rada na zasedáních v Bruselu v březnu 2005 a v březnu 2006 vyzdvihla význam přijetí evropského rámce kvalifikací. (8) Toto doporučení zohledňuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004 o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass) 5 a doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení 6. (9) Toto doporučení je v souladu s rámcem pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání a s deskriptory jednotlivých cyklů, na nichž se dohodli ministři příslušní pro vysokoškolské vzdělávání ze 45 evropských zemí na setkání v Bergenu ve dnech 19. a 20. května 2005 v rámci boloňského procesu. (10) Závěry Rady ze dne 23. a 24. května 2004 o zajišťování kvality v odborném vzdělávání a přípravě, doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/143/ES ze dne 15. února 2006 o další evropské spolupráci při zabezpečování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání 7 a normy a pokyny týkající se zajišťování kvality Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, na nichž se dohodli ministři pro vysokoškolské vzdělávání na zasedání v Bergenu, obsahují společné zásady zajišťování kvality, které by měly být základem provádění evropského rámce kvalifikací. 4 Úř. věst. C 163, , s Úř. věst. L 390, , s Úř. věst. L 394, , s Úř. věst. L 64, , s

9 (11) Tímto doporučením není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací 8, která přiznává práva a ukládá povinnosti jak příslušnému vnitrostátnímu orgánu, tak migrující osobě. Odkazem na úrovně evropského rámce kvalifikací by neměl být dotčen přístup na trh práce v případech, kdy byla profesní kvalifikace uznána v souladu se směrnicí 2005/36/ES. (12) Cílem tohoto doporučení je vytvořit společný referenční rámec, který by měl sloužit jako pomůcka ke srovnávání různých systémů kvalifikací a jejich úrovní, a to pro všeobecné a vysokoškolské vzdělávání i pro odborné vzdělávání a přípravu. Tím se zlepší průhlednost, srovnatelnost a přenosnost kvalifikací získaných podle zvyklostí v různých členských státech. Každé úrovně kvalifikace by mělo být v zásadě možno dosáhnout různými způsoby vzdělávání a různými profesními postupy. Evropský rámec kvalifikací by měl rovněž mezinárodním odvětvovým organizacím umožnit, aby své systémy kvalifikací uvedly do vztahu se společným evropským referenčním rámcem, a tak ukázaly, jaký mají mezinárodní odvětvové kvalifikace vztah k vnitrostátním systémům kvalifikací. Toto doporučení tedy napomáhá k dosažení širšího cíle, kterým je podpora celoživotního učení a zvyšování zaměstnatelnosti, mobility a sociální integrace pracovníků a studujících. Jeho provedení napomohou průhledné zásady zajištění kvality a výměna informací díky budování vzájemné důvěry. příslušné úrovni evropského rámce kvalifikací prostřednictvím odkazu na příslušné vnitrostátní systémy kvalifikací. (15) Vzhledem ke své právně nezávazné povaze je toto doporučení v souladu se zásadou subsidiarity, neboť podporuje a doplňuje činnosti členských států usnadňováním jejich další spolupráce za účelem zvýšení průhlednosti a podpory mobility a celoživotního učení. Mělo by být provedeno v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí. (16) Jelikož cíle tohoto doporučení, totiž vytvořit společný referenční rámec, který by měl sloužit jako pomůcka ke srovnávání různých systémů kvalifikací a jejich úrovní, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků zamýšlené akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto doporučení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle, (13) Toto doporučení by mělo přispět k modernizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy, k propojení vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnání a k budování mostů mezi formálním, neformálním a informálním učením, což povede rovněž k validaci výsledků učení nabytých praxí. (14) Toto doporučení nenahrazuje ani nedefinuje vnitrostátní systémy kvalifikací ani vnitrostátní kvalifikace. Evropský rámec kvalifikací nepopisuje jednotlivé kvalifikace ani schopnosti jednotlivců a konkrétní kvalifikace by měla být přiřazena k 8 Úř. věst. L 255, , s. 22. Směrnice ve znění směrnice Rady 2006/100/ES (Úř. věst. L 363, , s. 141). 7

10 DOPORUČUJÍ ČLENSKÝM STÁTŮM, ABY: 1) používaly evropský rámec kvalifikací jako referenční nástroj pro srovnávání úrovní kvalifikací v různých systémech kvalifikací a pro podporu jak celoživotního učení, tak i rovných příležitostí ve znalostní společnosti a další integrace evropského trhu práce při zohlednění různorodosti vzdělávacích systémů jednotlivých států; 6) určily svá koordinační střediska s vazbou na struktury a požadavky jednotlivých členských států, která budou podporovat a ve spolupráci s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány vést vztah mezi vnitrostátními systémy kvalifikací a evropským rámcem kvalifikací za účelem zvyšování kvality a průhlednosti tohoto vztahu. 2) do roku 2010 uvedly své vnitrostátní systémy kvalifikací do vztahu s evropským rámcem kvalifikací, především stanovením průhledných odkazů mezi vlastními úrovněmi kvalifikací a úrovněmi uvedenými v příloze II, v případě potřeby vytvořením vnitrostátních rámců kvalifikací v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí; 3) přijaly potřebná opatření, aby do roku 2012 zajistily, aby všechna nová kvalifikační osvědčení, diplomy a doklady Europassu vydávané příslušnými orgány obsahovaly jasný odkaz, učiněný prostřednictvím vnitrostátních systémů kvalifikací, na příslušnou úroveň evropského rámce kvalifikací; 4) při definování a popisu kvalifikací využívaly přístup založený na výsledcích učení a podporovaly validaci neformálního a informálního učení v souladu se společnými evropskými zásadami schválenými v závěrech Rady ze dne 28. května 2004 a věnovaly přitom zvláštní pozornost občanům, kterým nejvíce hrozí nezaměstnanost nebo nejistá forma zaměstnání, neboť tento přístup by mohl zlepšit jejich účast na celoživotním učení a jejich přístup na trh práce; Koordinační střediska by měla plnit tyto úkoly: a) opatřit úrovně kvalifikací v rámci vnitrostátního systému kvalifikací odkazy na úrovně evropského rámce kvalifikací popsané v příloze II; b) zajistit, aby se při uvádění vnitrostátních úrovní kvalifikací do vztahu s evropským rámcem kvalifikací používala průhledná metodika, která umožní jednotlivé úrovně snáze porovnávat, a dále zajistit, aby výsledná rozhodnutí byla zveřejněna; c) poskytovat zainteresovaným subjektům přístup k informacím a pokyny, jak vnitrostátní kvalifikace uvádět do vztahu s evropským rámcem kvalifikací prostřednictvím vnitrostátních systémů kvalifikací; d) podporovat účast všech příslušných zainteresovaných subjektů, k nimž v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí patří i instituce v oblasti vysokoškolského vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy, sociální partneři, odvětví a odborníci v oblasti srovnávání a využívání kvalifikací na evropské úrovni; 5) při vytváření vazby mezi vysokoškolskými kvalifikacemi, kvalifikacemi z oblasti odborného vzdělávání a přípravy v rámci vnitrostátních systémů kvalifikací na jedné straně a evropským rámcem kvalifikací na straně druhé podporovaly a uplatňovaly zásady pro zajišťování kvality ve vzdělávání a odborné přípravě stanovené v příloze III; 8

11 SCHVALUJÍ ZÁMĚR KOMISE: 1) podporovat členské státy při provádění výše uvedených úkolů a mezinárodní odvětvové organizace při používání referenčních úrovní a zásad evropského rámce kvalifikací v souladu s tímto doporučením, zejména usnadňováním spolupráce, výměnou osvědčených postupů a testováním mimo jiné prostřednictvím dobrovolného vzájemného hodnocení a pilotních projektů v rámci programů Společenství, provádění informačních akcí a konzultací s výbory sociálního dialogu a přípravou podpůrných materiálů a pokynů; 2) zřídit do 23. dubna 2009 poradní skupinu pro evropský rámec kvalifikací tvořenou zástupci členských států a zahrnující evropské sociální partnery a popřípadě jiné zainteresované subjekty, která bude odpovídat za zajištění celkové soudržnosti a za podporu průhlednosti procesu vztahování systémů kvalifikací k evropskému rámci kvalifikací; 3) ve spolupráci s členskými státy a po konzultaci se zainteresovanými subjekty posuzovat a hodnotit opatření přijatá v reakci na toto doporučení, včetně působnosti a doby trvání poradní skupiny, a do 23. dubna 2013 podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o získaných zkušenostech a důsledcích pro budoucnost, případně též včetně přezkoumání a přepracování tohoto doporučení; 4) podporovat úzké vazby mezi evropským rámcem kvalifikací a stávajícími nebo budoucími evropskými systémy převodu kreditů a kumulace ve vysokoškolském vzdělávání a odborném vzdělávání a přípravě, aby se zlepšila mobilita občanů a usnadnilo uznávání výsledků učení. Ve Štrasburku, 23. dubna 2008 Za Evropský parlament předseda HANS-GERT PÖTTERING Za Radu předseda nebo předsedkyně JANEZ LENARČIČ 9

12 10

13 PŘÍLOHA I Definice Pro účely tohoto doporučení se rozumí: a) kvalifikací formální výsledek hodnocení a validace, který je získán v okamžiku, kdy příslušný subjekt stanoví, že jedinec dosáhl výsledků učení podle daných standardů; b) vnitrostátním systémem kvalifikací všechny aspekty činnosti členského státu v souvislosti s uznáváním vzdělávacích a jiných mechanismů, jež vzdělávání a odbornou přípravu spojují s trhem práce a občanskou společností. To zahrnuje přípravu a provádění institucionálních ujednání a procesů souvisejících se zajišťováním kvality, hodnocením a udělováním kvalifikací. Vnitrostátní systém kvalifikací může být složen z řady podsystémů a může zahrnovat vnitrostátní rámec kvalifikací; c) vnitrostátním rámcem kvalifikací nástroj pro klasifikaci kvalifikací podle souboru kritérií pro určité úrovně dosaženého vzdělání, jehož cílem je integrovat a koordinovat vnitrostátní podsystémy kvalifikací a zlepšovat průhlednost, přístupnost, vývoj a kvalitu kvalifikací ve vztahu k trhu práce a občanské společnosti; d) odvětvím soubor odborných činností vytvořený podle jejich hlavní ekonomické funkce, produktu, služby nebo technologie; e) mezinárodní odvětvovou organizací sdružení vnitrostátních organizací zahrnující například zaměstnavatele a profesní organizace, které zastupuje zájmy vnitrostátních odvětví; f) výsledky učení vyjádření toho, co dotyčná osoba zná, čemu rozumí a co je schopna vykonávat po ukončení vzdělávacího procesu, což je vymezeno na základě znalostí, dovedností a kompetencí; g) znalostmi výsledek osvojování informací prostřednictvím učení. Znalosti jsou souborem faktů, zásad, teorií a praktických postupů, které souvisí s oborem studia nebo práce. V evropském rámci kvalifikací jsou znalosti označovány jako teoretické nebo faktické; h) dovednostmi schopnost uplatnit znalosti a použít know-how při plnění úkolů a řešení problémů. V evropském rámci kvalifikací jsou dovednosti popisovány jako kognitivní (používání logického, intuitivního a tvůrčího myšlení) a praktické (zahrnující manuální zručnost a používání metod, materiálů, nástrojů a přístrojů); i) kompetencemi prokazatelná schopnost používat znalosti, dovednosti a osobní, sociální nebo metodické schopnosti při práci a studiu a v profesním nebo osobním rozvoji. V evropském rámci kvalifikací jsou kompetence popsány ve smyslu odpovědnosti a samostatnosti. 11

14 PŘÍLOHA II Deskriptory definující úrovně v evropském rámci kvalifikací (ERK) Každá z osmi úrovní je definována souborem deskriptorů označujících výsledky učení, které odpovídají kvalifikacím na dané úrovni v jakémkoli systému kvalifikací. Znalosti Znalosti jsou v souvislosti s ERK popisovány jako teoretické nebo faktické. Úroveň 1 Výsledky učení odpovídající úrovni 1 základní všeobecné znalosti Úroveň 2 Výsledky učení odpovídající úrovni 2 základní faktické znalosti v oboru práce nebo studia Úroveň 3 Výsledky učení odpovídající úrovni 3 znalosti faktů, zásad, procesů a obecných pojmů v oboru práce nebo studia Úroveň 4 Výsledky učení odpovídající úrovni 4 faktické a teoretické znalosti v širokých souvislostech v oboru práce nebo studia Úroveň 5* Výsledky učení odpovídající úrovni 5 rozsáhlé a specializované faktické a teoretické znalosti v oboru práce nebo studia a uvědomování si mezí těchto znalostí Úroveň 6** Výsledky učení odpovídající úrovni 6 pokročilé znalosti v oboru práce nebo studia zahrnující kritické chápání teorií a zásad Úroveň 7*** Výsledky učení odpovídající úrovni 7 vysoce specializované znalosti, z nichž některé jsou v popředí znalostí v oboru práce nebo studia, sloužící jako základ originálního myšlení nebo výzkumu kritické uvědomování si znalostí v oboru a na rozhraní mezi různými oblastmi Úroveň 8**** Výsledky učení odpovídající úrovni 8 znalosti na špičkové úrovni v oboru práce nebo studia a na rozhraní mezi obory 12

15 Dovednosti Dovednosti jsou v souvislosti s ERK popisovány jako kognitivní (používání logického, intuitivního a tvůrčího myšlení) a praktické Kompetence Kompetence jsou v souvislosti s ERK popisovány ve smyslu odpovědnosti a samostatnosti. (zahrnující manuální zručnost a používání metod, materiálů, nástrojů a přístrojů). základní dovednosti požadované k provádění jednoduchých úkolů pracovat nebo studovat pod přímým dohledem ve strukturovaném základní kognitivní a praktické dovednosti požadované při používání relevantních informací za účelem plnění úkolů a řešení běžných problémů s použitím jednoduchých pravidel a nástrojů řada kognitivních a praktických dovedností požadovaných při plnění úkolů a řešení problémů výběrem a použitím základních metod, nástrojů, materiálů a informací řada kognitivních a praktických dovedností požadovaných při řešení konkrétních problémů v oboru práce nebo studia prostředí pracovat nebo studovat pod dohledem s určitou mírou samostatnosti nést odpovědnost za splnění úkolů v práci nebo ve studiu při řešení problémů přizpůsobovat své chování okolnostem schopnost řídit sebe samého v rámci pokynů v oblastech práce nebo studia, které jsou obvykle předvídatelné, ale mohou se měnit dohlížet na běžnou práci jiných osob a nést určitou odpovědnost rozsáhlá škála kognitivních a praktických dovedností požadovaných při rozvíjení tvůrčích řešení abstraktních problémů pokročilé dovednosti prokazující zvládnutí oboru a smysl pro inovace, jež jsou požadovány při řešení složitých a nepředvídatelných problémů ve specializované oblasti práce nebo studia speciální dovednosti požadované při řešení problémů ve výzkumu nebo při inovacích s cílem rozvíjet nové znalosti a postupy a integrovat poznatky z různých oblastí vysoce pokročilé a specializované dovednosti a techniky, včetně syntézy a hodnocení, požadované při řešení kritických problémů ve výzkumu nebo inovacích a při rozšiřování a novém definování stávajících znalostí nebo odborných postupů za hodnocení a zlepšování pracovních či studijních činností řídit pracovní či studijní činnosti, při nichž dochází k nepředvídatelným změnám, a dohlížet na ně posuzovat a rozvíjet své vlastní výkony a výkony ostatních řídit složité technické nebo odborné činnosti či projekty a nést odpovědnost za rozhodování v kontextu nepředvídatelné pracovní nebo studijní náplně nést odpovědnost za řízení odborného rozvoje jednotlivců a skupin řídit a transformovat pracovní nebo studijní kontexty, které jsou složité, nelze je předvídat a vyžadují nové strategické přístupy nést odpovědnost za přispívání k profesním znalostem a postupům nebo za posuzování strategických výkonů týmů vykazovat značnou autoritu, inovační potenciál, samostatnost a akademickou a odbornou integritu a trvalé odhodlání přicházet s novými myšlenkami a vyvíjet nové postupy na špičkové úrovni v oboru práce nebo studia, včetně výzkumu 13

16 Soulad s rámcem pro kvalifikace v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání Rámec pro kvalifikace v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání stanoví deskriptory pro jednotlivé cykly. Každý deskriptor cyklu poskytuje obecně použitelné vyjádření obvykle očekávaných výsledků a schopností, jež jsou spojovány s kvalifikací, která představuje konec tohoto cyklu. * Deskriptor pro krátký cyklus vysokoškolského vzdělávání (v rámci prvního cyklu nebo ve spojitosti s ním), který byl vypracován v rámci společné iniciativy pro kvalitu při boloňském procesu, odpovídá výsledkům učení pro pátou úroveň ERK. ** Deskriptor pro první cyklus v rámci pro kvalifikace v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání, na němž se dohodli ministři příslušní pro vysokoškolské vzdělávání na svém zasedání v Bergenu v květnu roku 2005 v rámci boloňského procesu, odpovídá výsledkům učení pro šestou úroveň ERK. *** Deskriptor pro druhý cyklus v rámci pro kvalifikace v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání, na němž se dohodli ministři příslušní pro vysokoškolské vzdělávání na svém zasedání v Bergenu v květnu roku 2005 v rámci boloňského procesu, odpovídá výsledkům učení pro sedmou úroveň ERK. **** Deskriptor pro třetí cyklus v rámci pro kvalifikace v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání, na němž se dohodli ministři příslušní pro vysokoškolské vzdělávání na svém zasedání v Bergenu v květnu roku 2005 v rámci boloňského procesu, odpovídá výsledkům učení pro osmou úroveň ERK. 14

17 PŘÍLOHA III Společné zásady zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání a odborném vzdělávání a přípravě v souvislosti s evropským rámcem kvalifikací Při provádění evropského rámce kvalifikací by zajišťování kvality, které je nezbytné pro účely odpovědnosti a zlepšení vysokoškolského vzdělávání, odborného vzdělávání a odborné přípravy, mělo být prováděno v souladu s těmito zásadami: Politiky a postupy zajišťování kvality by měly být základem všech úrovní evropského rámce kvalifikací. Zajišťování kvality by mělo být nedílnou součástí vnitřního řízení institucí v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Zajišťování kvality by mělo zahrnovat pravidelné hodnocení institucí, jejich programů nebo jejich systémů zajišťování kvality externími monitorovacími subjekty nebo agenturami. Externí monitorovací subjekty nebo agentury, které zajišťují kvalitu, by měly být pravidelně kontrolovány. Při zajišťování kvality by se měly sledovat souvislosti, vstupy, proces a výstup, přičemž důraz by měl být kladen na výstupy a výsledky učení. Systémy zajišťování kvality by měly zahrnovat tyto prvky: jasné a měřitelné cíle a normy, pokyny pro provádění, včetně účasti zainteresovaných subjektů, odpovídající zdroje, důsledné metody hodnocení zahrnující sebehodnocení i externí hodnocení, mechanismy zpětné vazby a postupy zlepšování, všeobecně dostupné výsledky hodnocení. Iniciativy týkající se zajišťování kvality na mezinárodní, státní a regionální úrovni by měly být koordinovány, aby se zajistil přehled, soudržnost, součinnost a analýza systému v celé šíři. Zajišťování kvality by měl být proces založený na spolupráci mezi úrovněmi a systémy vzdělávání a odborné přípravy, včetně všech příslušných zainteresovaných subjektů, v členských státech a v celém Společenství. Pokyny pro zajišťování kvality na úrovni Společenství mohou obsahovat referenční kritéria pro hodnocení a vzájemné učení ve skupinách (tzv. peer-learning). 15

18

19 Evropská komise Evropský rámec kvalifikací pro celoživotní učení (ERK) Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství s. 21 X 29,7 cm ISBN doi /12115 Jak získat publikace EU Publikace na prodej: prostřednictvím EU Bookshopu ( u vašeho knihkupce uveďte název, vydavatele a/nebo číslo ISBN; obraťte se přímo na některého z našich obchodních zástupců. Jejich kontaktní údaje najdete na nebo je získáte zasláním faxu na číslo Bezplatné publikace: prostřednictvím EU Bookshopu ( na zastoupeních nebo delegacích Evropské komise. Jejich kontaktní údaje najdete na nebo je získáte zasláním faxu na číslo

20 NC CS-C