Požáry staveb v souvislosti s užíváním komínů a kouřovodů

Transkript

1 Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Katedra požární ochrany Požáry staveb v souvislosti s užíváním komínů a kouřovodů Student: Vedoucí bakalářské práce: Studijní obor: Komínek Květoslav Ing. Isabela Bradáčová, CSc. Technika požární ochrany Datum zadání bakalářské práce: Termín odevzdání bakalářské práce: a bezpečnost průmyslu 0

2 1

3 Místopřísežné prohlášení Místopřísežně prohlašuji, že jsem celou bakalářskou práci vypracoval samostatně. V Ostravě dne Květoslav Komínek 2

4 Poděkování Děkuji tímto paní Ing. Isabele Bradáčové, CSc. za cenné rady a kritické připomínky, které mi poskytovala během řešení této bakalářské práce. Mé poděkování patří i mým kolegům Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje, oddělení prevence, kteří mi byli v mé práci nápomocni. 3

5 Anotace KOMÍNEK, K. Požáry staveb v souvislosti s užíváním komínů a kouřovodů : bakalářská práce, Ostrava : VŠB TU Ostrava, Klíčová slova: komín, kouřovod, odvod spalin, požární bezpečnost Bakalářská práce se zabývá zhodnocením užívání komínů a kouřovodů a jejich možným vlivem na vznik požárů. Podává současný přehled základního třídění komínů a kouřovodů, popisuje pravidla pro navrhování, provádění a užívání komínů a kouřovodů, seznamuje nás s jejich možnými závadami. Dále jsou uvedeny požadavky kladené na komínová tělesa při jejich užívání a provádění pravidelné údržby včetně průkazu jejich splnění. V závěru je zpracován statistický přehled požárů ve vztahu k vytápění v období za posledních 5 let. The annotation KOMÍNEK, K. Fires in Buildings in Association with the Use of Chimneys and Flues: bachelor written exam, Ostrava: VŠB TU Ostrava, Key words: Chimney, smoke-flue, venting, fire safety This bachelor thesis judge the usage of chimneys and smoke-flues and its influence of beginning of fire. Shows current overview of basic classification of chimneys and smokeflues; describs rules of design procedure, implementation and usage of chimneys and smoke-flues, shows its possible defects.the thesis states standards of chimneys in their use and execution of their regular maintenance including identification of satisfaction. At the end the thesis shows statistic of fires cause by usage of chimneys in last 5 years. 4

6 OBSAH 1. ÚVOD REŠERŠE ZÁKLADNÍ TŘÍDĚNÍ KOMÍNŮ A KOUŘOVODŮ TŘÍDĚNÍ KOMÍNŮ DLE EVROPSKÉ NORMY ČSN EN TŘÍDĚNÍ KOMÍNŮ DLE ČESKÉ TECHNICKÉ NORMY ČSN TŘÍDĚNÍ KOUŘOVODŮ PRAVIDLA PRO NAVRHOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ KOMÍNŮ NAVRHOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ JEDNOTLIVÝCH KOMÍNŮ JEDNOVRSTVÉ KOMÍNY VÍCEVRSTVÉ KOMÍNY MATERIÁLY KOMÍNŮ PRŮDUCHY KOMÍNA KOMÍNOVÝ PLÁŠŤ KONDENZÁTNÍ JÍMKY KOMÍNY NAD STŘECHOU POJISTNÝ KOMÍN NAVRHOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ KOUŘOVODŮ SAMOSTATNÉ KOUŘOVODY SPOLEČNÉ KOUŘOVODY SVISLÉ KOUŘOVODY S FUNKCÍ KOMÍNA SPALINOVÁ CESTA OTVORY VE SPALINOVÉ CESTĚ REGULAČNÍ KLAPKY A PŘÍDAVNÁ ZAŘÍZENÍ VE SPALINOVÉ CESTĚ PŘIPOJOVÁNÍ SPOTŘEBIČŮ SAMOSTATNÉ KOMÍNY SPOLEČNÉ KOMÍNY PRO JEDNO PODLAŽÍ SPOLEČNÉ KOMÍNY PRO VÍCE PODLAŽÍ ODVOD SPALIN STĚNOU FASÁDY DO VOLNÉHO OVZDUŠÍ PŘEDÁNÍ KOMÍNŮ DO UŽÍVÁNÍ

7 6. UŽÍVÁNÍ A ÚDRŽBA KOMÍNŮ ČIŠTĚNÍ KOMÍNŮ ÚDRŽBA A KONTROLA KOMÍNŮ ZÁVADY NA KOMÍNECH A KOUŘOVODECH ZÁVADY VÍCEVRSTVÝCH KOMÍNŮ PŘI VÝSTAVBĚ A UŽÍVÁNÍ KERAMICKÉ VÍCEVRSTVÉ KOMÍNY KOVOVÉ VÍCEVRSTVÉ KOMÍNY ZÁVADY JEDNOVRSTVÝCH KOMÍNŮ PŘI VÝSTAVBĚ A UŽÍVÁNÍ ZÁVADY KOMÍNŮ ZPŮSOBENÉ PŘIPOJENÝMI SPOTŘEBIČI KOMÍNY S PŘIPOJENÍM SPOTŘEBIČŮ NA PLYNNÁ PALIVA KOMÍNY S PŘIPOJENÍM SPOTŘEBIČŮ NA TUHÁ PALIVA STATISTIKA POŽÁRŮ VE VZTAHU K VYTÁPĚNÍ ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHY

8 1. ÚVOD Ke zpříjemnění pobytu v obydlí si člověk zajistil teplo získané z ohně. Z počátku se jednalo o otevřená ohniště se samovolným odvodem spalin do podstřešního prostoru. Odvedené zplodiny od ohniště se však nadále shromažďovali v obydlí a proto se postupně vyvíjela jednoduchá komínová tělesa např. z dřevěných konstrukcí vymazané hlínou vedoucích nad střechy stavenišť. U takto provedených těles však po delší době používání často vznikaly požáry. K zamezení požárů od takovýchto příčin se začaly vyvíjet stále dokonalejší komíny zvyšující požární bezpečnost prostorů, kterými procházejí. Nutný vývoj komínových konstrukcí byl navíc podmíněn vývojem tepelné techniky a použitým druhem paliva, které se z různých tuhých paliv (např. dřevo, uhlí) rozšířilo na paliva kapalná (např. topné oleje) a plynná (např. zemní plyn). V současnosti je možné k bezpečnému odvodu spalin od spotřebičů do volného ovzduší využít širokou škálu komínových konstrukcí, na které jsou však kladeny náročné požadavky, u kterých je současně s tepelně technickými, ekonomickými, finančními, statickými a jinými důležité řešit i jejich požární bezpečnost. Práce se zabývá problematikou současného navrhování a provádění komínů a kouřovodů ve vztahu k požární bezpečnosti. Přestože jsou na provádění, užívání a údržbu komínů kladeny jednotlivé podmínky současnými předpisy k bezpečnému provozu komínů, stále dochází k velkým škodám a ohrožení či ztrátě na životech. Práce dále poukazuje na požadavky požární ochrany komínových těles a nedodržování pokynů uživateli těchto komínů. Cílem práce je posoudit a analyzovat užívání komínů a kouřovodů a jejich možný vliv na vznik požáru. 7

9 2. Rešerše Vznik požárů v souvislosti s užíváním komínů a kouřovodů je úzce spojen s nedodržováním podmínek při jejich navrhování, provádění a údržbou. Bakalářská práce poukáže na podmínky a požadavky kladené na řešení požární bezpečnosti a průkaznosti jejich plnění při užívání komínů a kouřovodů. Při řešení užívání komínů a kouřovodů ve vztahu k požární bezpečnosti, jejichž principy jsou uvedeny v několika právních předpisech a normách, jsem se setkal při vyhledávání informací k řešené problematice zejména s následující literaturou: Bradáčová, I. Požární bezpečnost domu. 2., přepracované vydání. Brno: ERA group, s. ISBN Autorka ve druhém přepracovaném vydání nás seznamuje s problematikou požární bezpečnosti obytných budov včetně komínů. V publikaci jsou výstižně a srozumitelně popsány požadavky požární ochrany na jednotlivé části a konstrukce objektu. Jsou zde uvedeny základní postupy při navrhování a zajišťování požární bezpečnosti včetně pojednání o souvisejících požadavcích na kompletní řešení požární bezpečnosti budov. Jiřík, F. Komíny. 3., přepracované vydání. Praha : Grada Publishing, s. ISBN Autor ve třetím přepracovaném vydání nás uvádí do problematiky odvodu spalin od spotřebičů na pevná, kapalná a plynná paliva. Publikace udává přehled pravidel a zásad pro současné navrhování a provádění jednotlivých komínů a kouřovodů, jejich rekonstrukci, možné závady a provádění kontrol, zkoušení a čištění komínů. Kužela, M. Komíny. Brno : ERA group, s. ISBN V této publikaci je řešena problematika komínových těles a odvodu spalin při vytápění rodinných domů a drobných staveb. V publikaci jsou uvedeny vhodné návrhy komínů pro jednotlivé spotřebiče paliv, jejich návrhy a provádění. Je zde řešena i rekonstrukce tradičních vyzdívaných komínů. 8

10 ČSN EN 1443 Komíny Všeobecné požadavky. Praha : Český normalizační institut, s. Evropská norma udává všeobecné požadavky a podmínky na konstrukční díly komínů a kouřovodů. Je nezbytná při navrhování, provádění a užívání komínů ČSN Komíny a kouřovody Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv. Praha : Český normalizační institut, s. Norma se používá pro navrhování a provádění komínů a kouřovodů a dále při připojování spotřebičů do jejich průduchů. Jsou zde stanoveny požadavky pro návrh a provádění modernizace stávajících a nových komínů a kouřovodů. Ostatní informační zdroje jsou citovány v seznamu použité literatury. 9

11 3. Základní třídění komínů a kouřovodů Pro rychlou a přehlednou orientaci v problematice komínových těles je důležité základní třídění komínů, aby bylo umožněno snadné, rychlé a spolehlivé navržení komínů, které zaručí po celou dobu provozuschopnosti spolehlivý a bezpečný odvod spalin od jednotlivých typů spotřebičů do volného ovzduší. V současnosti jsou v oboru požární ochrany komíny tříděny jednak dle evropské normy ČSN EN 1443 Komíny Všeobecné požadavky [1] a dále pak dle české technické normy ČSN Komíny a kouřovody Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv [2]. Zatřídění jednotlivých komínů se uvádí na identifikační štítek, kterým musí být označena každá komínová konstrukce a vložka Třídění komínů dle evropské normy ČSN EN 1443 V této evropské normě [1] jsou komíny tříděny podle následujících provozních požadavků. Informace uvedené v této kapitole jsou použity z [1]. Dle teplotní třídy teplotní třídy jsou uvedeny v příloze 1 tabulka č. 1. Dle tlakové třídy tlakové třídy, jakož i zkušební tlaky jsou uvedeny v příloze 1 tabulka č. 2. komíny s přirozeným tlakem N1, N2 komíny přetlakové P1, P2 komíny vysokopřetlakové H1, H2. Dle třídy odolnosti proti působení kondenzátu W komíny, které jsou plánovitě provozovány v mokrém provozním režimu D komíny, které jsou plánovitě provozovány v suchém provozním režimu. Dle odolnosti proti korozi třídy odolnosti proti korozi jsou uvedeny v příloze 1 tabulka č. 3. Dle třídy odolnosti proti vyhoření sazí O komíny bez odolnosti při vyhoření sazí G komíny odolné při vyhoření sazí. 10

12 3.2. Třídění komínů dle české technické normy ČSN V této normě [2] se setkáváme s dalším základním tříděním dle konstrukčních částí komína, jeho provedení a užívání. Níže uvedené informace v této kapitole jsou použity z [2]. Rozdělení je provedeno následujícím způsobem. Podle způsobu výroby a montáže systémový komín jedná se o komíny, které jsou sestaveny s použitím kompatibilních dílů, nakoupených nebo zajištěných jedním výrobcem přebírajícího odpovědnost za systémový komín jako celek individuální komín tyto komíny jsou sestaveny nebo postaveny na staveništi s použitím kompatibilních dílů, které pochází od jednoho nebo více výrobců. Odpovědnost za komín následně přebírá ten, kdo individuální komín postavil. dodatečně vyvložkovaný komín do stávajícího komína je namontovaná komínová vložka od jediného výrobce, taktéž tento komín nazýváme individuální. Odpovědnost za komín přebírá po vyvložkování ten, kdo práci prováděl. Podle materiálu betonové keramické kovové plastové jiné. Podle konstrukčního uspořádání jednovrstvý komín, konstrukce je tvořena komínovou vložkou vícevrstvý komín, konstrukce je sestavena z komínové vložky a minimálně ještě jednou další vrstvou. Podle počtu připojovaných spotřebičů paliv samostatné komíny, které odvádí spaliny pouze od jednoho spotřebiče z jednoho podlaží, jedním komínovým průduchem a samostatným kouřovodem (viz. obr. č. 1a) 11

13 společné komíny, které odvádí spaliny od více připojených spotřebičů jedním komínovým průduchem (viz. obr. č. 1b, 1c). Společné komíny, podle umístění spotřebičů a jejich způsobu připojení se dále dělí na společné komíny pro jedno podlaží, které odvádí spaliny společným kouřovodem nebo samostatnými kouřovody od spotřebičů umístěných pouze v jednom podlaží (viz. obr. č. 1b) společné komíny pro více podlaží, do kterých se dá připojit jeden nebo více spotřebičů z více podlaží nad sebou (viz. obr. č. 1c). Legenda: a) samostatné komíny b) společné komíny pro jedno podlaží c) společné komíny pro více podlaží Obr. 1 Komíny podle počtu připojovaných spotřebičů paliv [2] Podle uspořádání komínových průduchů průběžné půdice všech komínových průduchů jsou v nejnižším podlaží podlažní komínové průduchy mají půdice v podlaží, ve kterých jsou spotřebiče připojeny se společným sběračem u společného sběrače je půdice v nejnižším podlaží a od něho postupně odbočují komínové průduchy pro jednotlivá podlaží, oddělené od 12

14 společného sběrače výsuvnými uzávěrami, které tvoří jejich půdice. Komínové průduchy mohou odbočovat střídavě na obě strany, nebo jen na jednu stranu. Podle počtu komínových průduchů jednotlivé pouze s jedním komínovým průduchem sdružené s minimálně dvěma či více komínovými průduchy a ty mohou dále být: - jednořadé komínové průduchy jsou v jedné řadě - víceřadé komínové průduchy jsou ve dvou nebo více řadách. Podle průběhu podélné osy přímé osa komínového průduchu je přímá a svislá uhýbané osa komínového průduchu je odkláněna od svislice. Podle difuze vodní páry stěnou komína komíny difuzní, u kterých dochází k pronikání difuzní vlhkosti do stěny komínového průduchu komíny bariérové, u kterých je zabráněno pronikání difuzní vlhkosti do stěny komínového průduchu na povrchu komínového průduchu. Podle způsobu odvětrání komínových vložek komíny se zadním větráním, kde odvětrání je zajištěno vzduchovou mezerou mezi komínovou vložkou a komínovým pláštěm s větráním v souhlasném směru s proudícími spalinami (souproud). Zajišťuje odvětrání spalin v případě netěsnosti přetlakové nebo vysokopřetlakové komínové vložky, nebo odstraňování vlhkosti u difuzních komínů (viz. obr. č. 2a) komíny se vzduchovým průduchem, kde odvětrání je zajištěno soustředným vzduchovým průduchem přivádějícím vzduch pro spalování v opačném směru s proudícími spalinami komínovým průduchem (protiproud). Takovéto uspořádání lze použít pro přívod spalovacího vzduchu a odvod spalin u spotřebičů v provedení C (viz. obr. č. 2b). 13

15 Legenda: a) komíny se zadním větráním b) komín se vzduchovým průduchem Obr. 2 Způsob odvětrání přetlakových a vysokopřetlakových komínových vložek [2] Třídění komínových průduchů podle velikosti plochy průřezu úzké s plochou do 0,04 m 2 včetně střední s plochou průřezu větší než 0,04 m 2 nejvýše však 0,2025 m 2 průlezné s plochou průřezu větší než 0,2025 m Třídění kouřovodů Kouřovody jsou také rozděleny do jednotlivých skupin dle následujících kritérií. Podle počtu připojovaných spotřebičů samostatné spaliny odvádí kouřovod pouze od jednoho spotřebiče společné kouřovod odvádí spaliny od dvou a více spotřebičů (viz. obr. č. 3). [2] 14

16 Obr. 3 Spotřebiče se společným kouřovodem [4] Podle provedení trubní rozvody spaliny jsou vedeny pomocí tenkostěnných trub kouřové kanály na kouřovody je použit silnostěnný materiál. [11] Podle způsobu odvodu spalin s připojením do sopouchu komína s funkcí komínu přímý odvod spalin do volného ovzduší nad střechu budovy. [2] 15

17 4. Pravidla pro navrhování a provádění komínů Dlouholetým užíváním a pozorováním chování komínů a kouřovodů byly stanoveny kritéria a principy pro jejich navrhování a provádění. Pro zajištění bezpečného a bezporuchového odvodu spalin od spotřebiče do volného ovzduší je nutné dodržovat zásady při navrhování a provádění tak, aby komíny bezchybně po celou jejich životnost splňovaly námi požadované funkce. Minimální požadavky jsou uváděny v dotčených normách a předpisech. V současné době platí základní komínová norma ČSN Komíny a kouřovody Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv [2]. K základním normám patří ještě ČSN EN 1443 Komíny Všeobecné požadavky [1]. Nelze opomenout další související ČSN a ČSN EN, jako např. normy požární, výrobkové, výpočtové a jiné související komínové normy. Přehled nejdůležitějších kritérií a principů pro navrhování, provádění komínů a kouřovodů jsou stanoveny v následujících odstavcích této kapitoly. Komínová tělesa jsou popsána základním názvoslovím, které jsou uvedeny v základních komínových normách. Pro přehlednost a snazší orientaci v této bakalářské práci znázorňuje obrázek č.4 jednotlivé základní konstrukční díly a příslušenství komína.. Legenda: 1 - komín 2 - spalinová cesta 3 - komínová vložka 4 - izolace 5 - komínový plášť 6 - obklad, opláštění komínu 7 - komínový úsek 8 - vícevrstvý komín 9 - komínová tvarovka 10 - kouřovod 11- spotřebič paliv Obr. 4 Konstrukční díly a příslušenství komínu [1] 16

18 4.1. Navrhování a provádění jednotlivých komínů Při návrhu komína si musíme ze všeho nejdříve uvědomit, pro jaký druh spotřebiče bude komín sloužit a jakým způsobem bude objekt či prostor v objektu vytápěn. Zda bude využito vytápění pomocí spotřebičů lokálních (krbová kamna, sporáky) nebo ústředních (kotle pro ústřední vytápění) a použití druhu paliva (tuhá, kapalná či plynná). Dále kolik spotřebičů bude do spalinové cesty připojeno. Při prostupu stropem a stěnami, nesmí být komín s těmito konstrukcemi propojen a ani namáhán. Prostor mezi stropní konstrukcí a pláštěm komína nebo mezi stěnou a pláštěm komína se vyplní nehořlavým izolačním materiálem. Pro zajištění požární bezpečnosti jsou na systémové a individuální komíny kladeny následující požadavky: tepelná odolnost - zkouška tepelné odolnosti se provádí podle příslušných zkušebních norem, vztahujících se k použitým materiálům. Výsledkem jsou zkušební teploty, podle kterých se komíny zařazují do teplotních tříd vykazující tepelnou odolnost (viz. příloha 1 tabulka č.1) odolnost proti vyhoření sazí - při vyhořívání sazí dosahují teploty uvnitř komína přes 1000 C. Po dobu 30 minut, nesmí být porušena požadovaná kvalita použitého materiálu a přilehlé hořlavé látky nesmí po tuto dobu překročit teplotu 100 C. Minimální vzdálenost hořlavých látek od komína nesmí překročit hodnoty stanovené výrobci komínů na základě provedených zkoušek požární odolnost při směru působení zevnitř ven - při běžném provozu nesmí teplota přilehlého hořlavého materiálu překročit hodnotu 85 C. Vzdálenost od hořlavých materiálů musí být prokázána příslušnou zkouškou požární odolnost při směru působení zvenčí dovnitř při působení požáru zvenčí dovnitř a znovu ven je stanoven požadavek na konstrukci a tepelnou izolaci komína, který musí být deklarován jako EI. [1,5] Při návrhu a provedení musí být zajištěna dále provozní spolehlivost a úspora tepla, plynotěsnost, difuzní odpor, odolnost proti kondenzátu, uchování tepla a jiné požadavky. 17

19 Jednovrstvé komíny Tyto komíny se převážně navrhují pro suchý provoz a spotřebiče na tuhá paliva, jenom za specifických podmínek lze tento typ použít i pro spotřebiče na kapalná nebo plynná paliva. Komíny se mají navrhovat průběžné, pouze není-li jiná možnost se mohou navrhovat komíny podlažní. Při montáži komínových systémů a komínových vložek se musí postupovat dle technologických postupů a doporučení výrobce. Pro vyzdívání pláště jednovrstvého zděného komína nesmí být použito dutinových ani děrovaných cihel, jejichž nejmenší použitá část nesmí být menší než její polovina. Tloušťka komínového pláště a přepážky musí být nejméně 140 mm. Všechny ložné i styčné spáry musí být vyplněné maltou tak, aby bylo zabráněno pronikání spalin nebo nasávání vzduchu do průduchu komína. Rýhy a kapsy by se v komínovém zdivu neměly vyskytovat, jen v nezbytných případech např. vodovodní potrubí, musí být potřebné rýhy nebo kapsy provedeny již při vyzdívání a to tak, aby mezi rýhou a komínovým průduchem mělo zdivo minimální tloušťku 100 mm a bylo těsné proti pronikání spalin nebo přisávání vzduchu. Taková rýha musí být po uložení vodovodního potrubí zazděna a vyplněna maltou, instalační vedení musí být od komínového zdiva dilatačně odděleno. Svislé instalační vedení nesmí být do komínového tělesa zapuštěno vůbec. Vnější povrch zděného jednovrstevného komína má být omítnut nebo vyspárován. Pokud je jednovrstvý komín součástí zděné stěny např. štítové zdi, která je bez povrchové úpravy, provede se na zdivu komína povrchová úprava přesahující minimálně o 300 mm krajní průduchy komína. [2] Vícevrstvé komíny Vícevrstvé komíny se navrhují pro suchý a mokrý provoz. Především se používají pro odvod spalin od spotřebičů na kapalná a plynná paliva. Při provádění musí být komín vystavěn tak, aby bylo zaručeno tepelné a dilatační oddělení komínové vložky od komínového pláště. Pro vložkování komína smí být použita pouze taková komínová vložka, která zaručuje za všech provozních podmínek neměnnost velikosti průduchu. Při vložkování nesmí být porušena těsnost komínové vložky. U zděného nebo montovaného komína z komínových dílců se mají sestavovat všechny vrstvy tak, aby vodorovné spáry komínového pláště a komínové vložky byly vzájemně výškově posunuty. [2] 18

20 Materiály komínů Návrh vhodného materiálu pro komíny je závislý na mnoha aspektech, zejména na zvoleném druhu spotřebiče a jeho provozních podmínkách. Mají se navrhovat materiály nehořlavé. Pro spotřebiče se zaručenou nízkou výstupní teplotou spalin a pro mokrý proces lze použít materiály hořlavé. Dále by se měly používat materiály s nasákavostí nejvýše 20 % měrné hmotnosti. Měly by být odolné proti mrazu, účinkům spalin a jejich kondenzátům. Tloušťka izolace se obvykle volí 40 mm, může však být upravena na základě provedených zkoušek nebo návrhu projektanta. Komínové vložky z hliníku, jakožto nehořlavého materiálu, lze použít jen do jmenovité světlosti 150 mm pro spotřebiče se suchým provozem. Použití dvou a více druhů kovových materiálů v jednom komínovém systému je možné, nesníží-li se tím životnost komínového systému. V jiném případě se kombinace nedoporučuje. [2] Průduchy komína Komínové průduchy jsou tvořeny komínovým pláštěm nebo komínovou vložkou a po celé jejich účinné výšce musí mít zajištěn neměnný průřez. Vhodným návrhem musí být zajištěna tepelná roztažnost komínového průduchu tak, aby nebyla roztažností narušena jejich těsnost. Průduch komína pro odtah spalin nesmí být současně používán jako průduch větrací a naopak s výjimkou přímé technologie spotřebiče, který například využívá společný odvod spalin a vodní páry od sušičky prádla s hořákem na plynné palivo. Průduchy jsou navrhovány zpravidla svislé a přímé, je-li z konstrukčních důvodů nutné jejich uhýbání má být maximální odklon od svislice < Při modernizace stávajících průduchů lze úhel odklonu zvýšit až na Průřezy mohou být voleny všech tvarů, u obdélníku a oválu je povolen poměr stran nejvýše 1 : 1,3. Jejich velikost průřezu se stanovuje výpočtem. [2] Nejmenší dovolený vnitřní rozměr průduchu pro komín s přirozeným tahem je: 100 mm plynná paliva 110 mm kapalná paliva 120 mm tuhá paliva, zde nesmí být plocha průřezu menší než 0,015 m 2, pro kruhový průduch min. 140mm a pro jednovrstvý zděný min. 150 mm x 150 mm. [2] 19

21 Nejmenší dovolený rozměr světlého průřezu přetlakového komína je 80 mm. Neúčinná výška úzkého a středního průduchu komína pro spotřebiče na tuhá paliva má být alespoň 1/10 jeho účinné výšky, u spotřebičů na dřevo a kapalná paliva 1/20 účinné výšky, nesmí ale být menší než 500mm. Neúčinná výška průduchu komína pro spotřebiče na kapalná a plynná paliva musí být minimálně u komínového průduchu úzkého 150 mm, středního a průlezného 250 mm. Přetlakové komíny - vzduchový průduch má mít průřez min. 0,01 m 2. [2] Komínový plášť Konstrukce komínového pláště musí být druhu DP1 - nehořlavý. Doporučuje se, aby vnější teplota povrchu zděného komínového pláště za běžného provozu nepřevyšovala 52 0 C u komínů procházejících vnitřním prostorem či konstrukcí budovy. Nejvyšší přípustné teploty vnějšího povrchu u kovových komínů jsou stanoveny normativními hodnotami. Požární odolnost komínového pláště se volí v závislosti na stupni požární bezpečnosti požárního úseku, kterým prochází, podle tabulky 12, položka 10, písmeno b) ČSN :2009 [15]. Na komíny a jejich příslušenství (lávky, stupadla apod.) není dovoleno cokoli vyjma hromosvodu připevňovat. Nejmenší dovolená vzdálenost hořlavých stavebních hmot od povrchu systémových komínů musí být stanovena jejich výrobcem. U individuálních komínů se odstupy od komínového pláště stanoví dle normativních hodnot, ale minimálně musí být zajištěna vzdálenost 50 mm. Systémový komín procházející hořlavou stěnou se opatřuje průchodkou, která udržuje odpovídající vzdálenost k hořlavému materiálu. [2] Kondenzátní jímky Pro komíny na plynná a kapalná paliva musí být v půdici zajištěno jímání a odvod kondenzátu. Nejmenší světlý průřez kondenzátní jímky by neměl být menší než komínový průduch a její výška nesmí být menší od půdice jak: 150 mm u komína úzkého 250 mm u komína středního a průlezného. [2] 20

22 Odvod kondenzátu u komínů se suchým provozem se provádí potrubím vyústěným do sběrné nádoby nebo do kanalizace. U komínů s mokrým provozem se obdobně odvádí kondenzáty potrubím buď přímo do kanalizace, nebo přes neutralizační zařízení do kanalizace. Kondenzátní jímka musí být kontrolovatelná, ta se zajišťuje jejím umístění v půdici (viz. obr. č. 5a), pod sopouchem jako snímatelná (viz. obr. č. 5b) nebo pod sopouchem s kontrolním otvorem (viz. obr. č. 5c). [2] Obr. 5 Příklady způsobu provedení kondenzátních jímek [2] Komíny nad střechou Při návrhu výšky vyústění komína od střešní roviny musí být dodrženy požadavky, které zabrání obtěžování a znečišťování okolí spalinami. Vyústění komína s přirozeným tahem na šikmé střeše musí mít ústí minimálně 650 mm nad hřebenem při vzdálenosti komína od hřebene do 2000 mm. Při vzdálenosti nad 2000 mm, musí být ústí 650 mm nad větrným úhlem 10, který se měří od vodorovné roviny hřebene. Pokud jsou do šikmé střechy navrženy okenní otvory, musí být jejich vzdálenost od ústí komína provedena dle zásad uvedených na obrázku č. 6. [2] 21

23 Obr. 6 Výška vyústění komína v mm u střešních oken a vikýřů [2] U přetlakových a vysokopřetlakových komínů je dána podmínka na výšku vyústění komína nad rovinnou střechy minimálně 500 mm. Nad plochou střechou musí být výška vyústění komína nejméně 1000 mm. Je-li např. nástavba na ploché střeše ve vzdálenosti do 15 m od komína, musí být ústí komína ve výšce 1000 mm nad větrným úhlem 10 od vodorovné roviny nástavby. Pro zabránění vzniku požárů od vylétajících jisker z komína se na ústí montuje lapač jisker. Na krycí komínovou desku musí být použito nehořlavých materiálů, které musí dále být odolné proti mrazu, povětrnostním vlivům a účinkům spalin. U vícevrstvého komína se krycí deska konstrukčně provádí tak, aby zabránila vnikání srážkové vody do mezery mezi komínovým pláštěm a komínovou vložkou. U komínových nástavců musí být zajištěn stejný průřez, jako má komínový průduch. Nelze-li z technických důvodů tuto podmínku dodržet, musí mít komínový nástavec stejnou alespoň plochu průřezu. Nástavce u vícevrstvých komínů musí být tepelně izolované, pro jednovrstvé komíny se tento požadavek doporučuje. Pro podporu odtahu spalin ve spalinové cestě je možné použit spalinový ventilátor, který lze použít za dodržení bezpečnostních a provozních podmínek. Tam kde není zajištěn přístup k ústí komína pro umožnění jeho vymetání, se musí zřídit komínová lávka. Ta se navrhuje dle způsobu vymetání komína a to buď jeho ústím, nebo vymetacím otvorem. [2] Pojistný komín V domácnostech, kde by mohlo dojít k přerušení hlavního vytápění z důvodu nepředvídatelného dlouhodobému odstavení dodávky energií (el. energie, plyn), se zřizuje 22

24 pojistný komín pro napojení lokálního spotřebiče na pevné palivo, který umožní vytápění alespoň jedné obytné místnosti v domácnosti. Nemusí se provádět v těch objektech, kde je vytápění zajištěno spotřebičem na tuhé palivo. Pro jeden spotřebič se navrhuje světlý průřez průduchu 160 mm. Individuální řešení vyžadují pojistné komíny u vícepodlažních bytových objektů. [2] 4.2. Navrhování a provádění kouřovodů Kouřovody se navrhují tak, aby bylo zajištěno plynulé proudění spalin v průduchu kouřovodu a jejich tlaková ztráta byla co nejmenší. Rozvinutá délka kouřovodu s přirozeným tahem by neměla být delší než jedna čtvrtina účinné výšky komína a současně by kouřovod neměl být delší než 3 m. Navržením a provedením kouřovodu musí být zajištěna jeho stabilita, pevnost a požadovaná těsnost. Na materiály volené pro kouřovody platí stejné podmínky jak pro komíny. Při jeho výběru musí splňovat tloušťku a druh kovového materiálu s ohledem na použité palivo připojeného spotřebiče. Kouřovody musí být kontrolovatelné a čistitelné. Nerozebíratelné kouřovody se opatřují po celé délce odpovídajícím počtem čistících a kontrolních otvorů. V ojedinělých technicky odůvodněných případech, kdy např. při rekonstrukci bytového domu nejsou komínová tělesa a nelze komín přistavit k fasádě, může se odvod spalin provést svislým kouřovodem ve funkci komína nebo odvodem spalin stěnou fasády do volného ovzduší. [2] Samostatné kouřovody Tyto kouřovody odvádí spaliny pouze od jednoho spotřebiče. Obvykle se navrhují a provádějí z plechových trub, mohou však být i zděné nebo vysekané do zdiva. Při používání pružné kovové hadice, musí být zabráněno jejímu samovolnému vysunutí ze sopouchu, nebo spalinového hrdla a její rozvinutá délka nesmí být větší než 1,5 m. Pokud je součástí kouřovodu přerušovač tahu, musí být nad ním svislá část kouřovodu nejméně 0,4 m. [2] 23

25 Společné kouřovody Navrhují a provádějí se pro připojení více spotřebičů do společného komína. Průřez průduchu společného kouřovodu se volí tak, aby odpovídal množství protékajících spalin. [2] Svislé kouřovody s funkcí komína Odvod spalin pomocí svislého kouřovodu lze provést jen u spotřebičů, které mají spalinové hrdlo se svislou osou. Odvod spalin svislým kouřovodem lze použít jen v technicky odůvodněných případech. Svislý kouřovod nesmí být odkloněn od svislice. Použití materiálu a vyústění svislého kouřovodu nad střechou budovy musí splňovat stejné požadavky, které platí pro komíny. Spaliny odváděné přirozeným tahem od otevřených spotřebičů na plynná paliva, musí procházet vícevrstvým svislým kouřovodem. Nesmí být vyšší než 5 m a musí je odvádět v suchém provozu. Pro uzavřené spotřebiče a u spotřebičů vytvářející přetlak na spalinovém hrdle je jeho výška limitována teplotou spalin a technickými možnostmi spotřebiče. Také krb s uzavíratelným ohništěm lze v technicky odůvodněných případech připojit na tento svislý vícevrstvý kouřovod, který nesmí být vyšší než 8 m. Lze připojit pouze krb, který je konstrukčně přizpůsoben na vybírání sazí a popela. U svislého kouřovodu nad krbem musí být zajištěna jeho kontrolovatelnost a čistitelnost. [2] 4.3. Spalinová cesta Spalinová cesta se navrhuje a provádí tak, aby zajistila bezpečný odvod spalin komínem nebo svislým kouřovodem do volného ovzduší za všech provozních podmínek. Nad střechou budovy musí být zajištěn rozptyl spalin tak, aby nebyly překročeny stanovené koncentrace škodlivin v ovzduší. Prostory, jimiž spalinová cesta prochází, musí vykazovat příslušnou požární odolnost, aby byla zajištěna požární bezpečnost objektu. [2] Pro zajištění bezpečného a bezporuchového odvodu spalin od spotřebičů se provádí teplotní a tlakové výpočty spalinové cesty. Výpočtem spalinové cesty se ověřuje její zajištění požadovaného odvodu spalin při mezních provozních podmínkách. Při teplotním výpočtu se vypočítá povrchová teplota v ústí komínového průduchu pro stanovení rosného bodu a dále se ověří vlhkost v suchém nebo mokrém komíně. U komínů se suchým 24

26 provozem, je přípustná teplota povrchu větší než je teplota rosného bodu spalin. U komínů s mokrým provozem je přípustná teplota povrchu vyšší než + 5 C. [2] Otvory ve spalinové cestě Po celé délce se musí zajistit dostatečný počet otvorů, aby byla zajištěna kontrolovatelnost a čistitelnost spalinové cesty. Do spalinové cesty jsou prováděny tyto otvory: sopouchy slouží pro připojení kouřovodů. Navrhují se co nejkratší a přímé. Nesmějí mít větší průřez, než je světlý průřez průduchu. Konstrukčně se řeší taky, aby kondenzáty spalin nebo déšť nevnikaly do kouřovodu a spotřebiče. Mají být co nejkratší a přímé. Pokud je do jednoho komínového průduchu zaústěno více sopouchů, musí jejich svislá vzdálenost mezi sebou být minimálně 0,3 m, při vodorovném úhlu menším než 90 mezi sopouchy a 0,6 m při vodorovném úhlu větším než 90 mezi sopouchy kontrolní otvory navrhují se pro komíny a kouřovody odvádějící spaliny od spotřebičů na kapalná a plynná paliva. Musí být jimi zajištěna bezpečná kontrola a možnost provedení čištění kondenzátní jímky. Velikost otvoru se volí podle velikosti komínového průduchu vymetací otvor navrhují se u komínů na kapalná a pevná paliva. Umísťují se nad střechou nebo do půdního prostoru, kde bude umožněno vymetání komínů. Jeho nejmenší plocha je 0,028 m2, šířka nemá být menší než 120 mm a výška menší než 180 mm. Podlaha pod otvorem musí být nehořlavá vybírací otvor - navrhují se u komínů průběžných i podlažních pro spotřebiče na kapalná a pevná paliva v úrovni půdice komínového průduchu. Musí mít stejný rozměr jako vymetací otvor, jen u průlezných komínů smí být nejmenší velikost 450 mm x 600 mm. Nesmí se zřizovat tam, kde se nachází hořlavé kapaliny a plyny a ve shromažďovacích prostorech. Dále by neměly být umístěny v obytných místnostech a stájích pro zvířata. Je zakázáno sdružovat dva a více komínových průduchů společným vybíracím otvorem. Podlaha pod tímto otvorem musí být s povrchovou nehořlavou úpravou nebo nehořlavá 25

27 čistící otvory navrhují se do komínových průduchů v každém podlaží pro technologické spotřebiče na kapalná a pevná paliva, jejichž nečistoty ve spalinách ulpívají na stěnách průduchu. Otvory musí být navrženy obdobně jako u vybíracích otvorů a být dobře přístupné měřící otvory slouží pro odebírání plynných vzorků ze spalinové cesty. Je proveden pomocí tlakově těsného konstrukčního dílu, který se zabudovává ve vzdálenosti maximálně dvojnásobku průměru kouřovodu od spalinového hrdla spotřebiče. [2] Jednotlivé otvory se v komínovém plášti, kromě otvorů sopouchů a kontrolních otvorů, uzavírají těsnými dvojitými nebo zdvojenými komínovými dvířky z nehořlavého materiálu, u kterých nesmí docházet k samovolnému otevření. Nevyužívaný sopouch se uzavírá ucpávkou a víkem z nehořlavého materiálu. Kontrolní otvory se uzavírají dvířky ze stejného materiálu, jako je komínová vložka. U přetlakových a vysokopřetlakových komínů musí kontrolní otvory zajistit stejnou těsnost, jako má komínový průduch. [2] Regulační klapky a přídavná zařízení ve spalinové cestě Do spalinové cesty se montují regulační prvky, které zajišťují optimální tah. Změny tahu jsou způsobeny povětrnostními podmínkami, které se v průběhu roku několikrát mění. Kouřovody otevřených spotřebičů na plynná paliva atmosférickým hořákem přerušovačem tahu se doporučuje opatřit spalinovou klapkou. Do spalinové cesty kotlů na pevná paliva nebo kotlů na kapalná a plynná paliva s přetlakovým hořákem, kde na hrdle spotřebiče není přetlak, se doporučuje montovat regulátor tahu s umožněním aretace jeho nastavení. Ve spalinové cestě, mohou být umístěny další zařízení, jako jsou tlumič hluku, odlučovač popílku, chladič spalin a kompenzátor. [2] 4.4. Připojování spotřebičů Před tím než se připojí spotřebič kouřovodem do komína, se musí zjistit, zda klasifikace komína nebo komínové vložky podle ČSN EN 1443 [1] odpovídá požadavkům a parametrům připojovaného spotřebiče. Otevřený nebo uzavíratelný spotřebič lze umístit do takového prostoru, kam je zajištěný dostatečný přívod vzduchu a nebude funkce odvodu spalin narušena. [2] 26

28 Samostatné komíny Do těchto komínů se připojuje samostatným kouřovodem vždy jenom jeden spotřebič paliv a to: spotřebič na pevná paliva pouze jeden lokální spotřebič (výkon < 10 kw) na pevná paliva. Nejmenší dovolená účinná výška průduchu je 5m. spotřebič na kapalná paliva - pouze jeden lokální spotřebič (výkon < 10 kw) na kapalná paliva. Nejmenší dovolená účinná výška průduchu je 4m. spotřebič na plynná paliva - pouze jeden lokální spotřebič (výkon < 7 kw) na plynná paliva. Lokální spotřebiče připojené do komínů tlakové třídy N1 a N2 platí, že nejmenší dovolená účinná výška je 4m. Lokální spotřebiče s přetlakem ve spalinovém hrdle připojené do spalinové cesty tlakové třídy P1 a P2 mohou mít účinnou výšku nižší. [2] Společné komíny pro jedno podlaží Tímto komínem se odvádí spaliny pouze z jednoho podlaží od více spotřebičů téhož paliva, nejvýše však dva lokální spotřebiče shodného paliva připojených samostatnými kouřovody. Nejmenší dovolená účinná výška se navrhuje obdobně jako u samostatných komínů určených pro jednotlivé spotřebiče paliv. [2] Společné komíny pro více podlaží Těmito komíny se odvádí spaliny společnými nebo samostatnými kouřovody od spotřebičů umístěných v jednotlivých podlažích objektu nad sebou. Připojené spotřebiče musí být od jednoho výrobce a stejné konstrukce. Nesmí se do těchto komínů zároveň připojovat otevřené spotřebiče, které jsou umístěné v místnostech na návětrné a závětrné straně budovy. Stejné pravidlo platí i pro uzavřené spotřebiče, pokud by nasávaly spalovací vzduch z fasády objektu. Společné komíny se navrhují tak, aby bylo vyloučeno vzájemného ovlivňování funkcí spotřebičů. Při řešení odvodu spalin od spotřebičů ve více podlažích společnými komíny je možné využít způsobu ze čtyř následujících variant: otevřené spotřebiče na plynná paliva s přirozeným komínovým tahem v tlakové třídě N1, N2 27

29 otevřené spotřebiče na plynná paliva s umělým komínovým tahem v tlakové třídě N1, N2 uzavřené spotřebiče na plynná paliva s podtlakovým komínem v tlakové třídě N1, N2 uzavřené spotřebiče na plynná paliva s přetlakovým komínem v tlakové třídě P1, P2. [2] U všech výše uvedených variant je nutné dodržet maximální počet připojených spotřebičů daného jmenovitého výkonu, jejich připojení do komína a zajištění vhodného přívodu spalovaného vzduchu. [2] 4.5. Odvod spalin stěnou fasády do volného ovzduší Jenom při technicky odůvodněných případech lze využít odvodu spalin přes stěnu fasády. Lze ho provést pouze u spotřebičů na plynná paliva v provedení B (odebírají spalovací vzduch z prostoru, v němž jsou umístěny) s nuceným přívodem vzduchu nebo s nuceným odvodem spalin a u spotřebičů v provedení C (odebírají spalovací vzduch z venkovního prostoru nebo ze vzduchového průduchu). Spotřebiče nesmí překročit stanovenou mezní koncentraci Nox. Vyústění odvodu spalin se nesmí provádět, pokud není dodržena vzájemná vzdálenost mezi jednotlivými vyústěními nad 2 m ve vodorovném směru a 2,5 m ve svislém směru. Vývod spalin přes stěnu musí být vždy vyústěn za její vnější plochou. Stanovení vzdálenosti mezi vývodem spalin a jednotlivých otvorů je uveden v příloze B ČSN [2]. Vývody nesmí být pod balkonem nebo pod přesahující stěnou a nesmí jimi být porušeny požadavky stanovené jinými zákony a předpisy. Na fasádě v okolí vyústění musí být použito nehořlavé materiálu v délce 0,5 m ve vodorovném a svislém směru a nad vyústěním do vzdálenosti 1,5 m. U bytových domů se vyústění smí vyvést až ve výšce 4 m nad přiléhajícím terénem. Od vyústění v průmyslovém objektu musí být vzdáleny ostatní průmyslové objekty bez oken nejméně 10 m a s okny 15 m. [2] 28

30 5. Předání komínů do užívání Každý stavebně ukončený komín provedený podle schválené dokumentace smí být odbornou provádějící firmou předán uživateli, až po trvalém označení spalinové cesty identifikačním štítkem. Identifikační štítek musí být trvale a nesmazatelně označen, např. v podobě kovové destičky, na které musí být uvedeny identifikační údaje v následující podobě: EN 1443 T 250 P1 W 1 Gxx Odolnost proti vyhoření sazí s uvedením vzdálenosti od povrchu komínu hořlavých stavebních materiálů v mm Třída odolnosti proti korozi Odolnost proti působení kondenzátu mokrý provoz Tlaková třída přetlakový komín Teplotní třída udává jmenovitou provozní teplotu 250 C Obr. 7 Označení komínu [2] - identifikace výrobce systémového komína nebo komínových vložek - označení výrobku dle příslušné normy výrobků - kontakt montážní firmy (jméno, adresa, telefon) - termín provedení instalace komínu - dále se doporučuje uvést druh paliva (I - pevná, X - plynná, O - kapalná). [1,2] Tímto zatříděním se stanoví vlastnosti komínové konstrukce a vhodnost pro zapojení požadovaného spotřebiče. Před samotným uvedením komína do provozu musí být provedena výchozí kontrola spalinové cesty, o kterou si musí uživatel požádat u odborně způsobilé osoby. Kontrolou se provádí zhodnocení správnosti provedení spalinových cest a jejich možnosti bezpečného užívání v závislosti na druhu komína a připojeného spotřebiče. Revizi komínů smí 29

31 provádět revizní technici komínů, certifikovaní revizní technici komínových systémů a členové společenství kominíků ČR autorizovaní MŽP pro měření malých zdrojů. Kontrola spalinové cesty musí být provedena dle ČSN [2]. Po provedení výchozí kontroly se výsledky o provozuschopnosti uvedou do revizní správy spalinové cesty. Revizní zpráva nemůže být vydána, jestliže je spalinová cesta bez připojeného spotřebiče nebo bez trvalého umístění identifikačního štítku. Pokud byl komín součástí výstavby objektu, na který bylo vydáno stavební povolení dle stavebního zákona [12], bude příslušný stavební úřad vyžadovat tuto zprávu o výchozí kontrole spalinové cesty, aby mohl vydat kolaudační rozhodnutí k užívání objektu. [3, 5,13] Při uvádění komína do provozu zvláště u prvního zatápění je nutné dodržet postupné zvyšování teploty, aby se zabránilo tepelnému šoku. Tím se vyvarujeme vážnému poškození spalinové cesty a umožňujeme postupné vysoušení komínové konstrukce. Takovýto způsob zatápění je doporučen i po delších odstávkách, kdy může být v komíně nahromaděna vlhkost. 30

32 6. Užívání a údržba komínů Základními předpoklady pro snížení nebezpečí vzniku požáru a úniku spalin v souvislosti užívání komínů a kouřovodů je jejich správný návrh, provedení a údržba. Konstrukcí komína musí být vždy zajištěn bezpečný odvod spalin od spotřebiče do volného ovzduší a nesmí být porušena požární bezpečnost prostorů, kterými spalinová cesta prochází. Požadavky kladené na bezpečný provoz komínů je spojen s jejich znalostí, které musí uživatel komína dodržovat. Povinnosti kladené na uživatele komínů jsou stanoveny zejména v těchto zákonech, vyhláškách a normativních předpisech: 1) zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů 2) vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) 3) vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb 4) vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby 5) ČSN [2] 6) ČSN EN 1443 [1] ad 1) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně [6] udává povinnosti majitelům komínů počínat si tak, aby jejich užíváním nedocházelo k požárům. Dále požaduje dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti. ad 2) Vyhláška [7] požaduje udržovat komíny a kouřovody v takovém stavu, aby nezhoršovali požadovanou požární bezpečnost při provozu zapojených tepelných spotřebičů. ad 3) V této vyhlášce [8] jsou kladeny požadavky na navržení konstrukce komínu a kouřovodů. Udává podmínky na zachování požární bezpečnosti vyplývající z normativních požadavků. ad 4) Podmínky stanovené v této vyhlášce [9] na komíny a kouřovody musí být v souladu s příslušnými normativními požadavky. ad 5) Norma [2] stanovuje požadavky pro navrhování a provádění komínů a kouřovodů pro všechny druhy paliv. Jsou zde dále uvedeny lhůty kontrol a čištění. 31

33 ad 6) Česká verze evropské normy [1] stanovuje všeobecné požadavky a limitní hodnoty pro komíny. Ukládá minimální požadavky na označení komínů a hodnocení shody výrobků. Bezpečné užívání komínů je dále úzce spjato s připojenými spotřebiči. Mohou se používat jen takové tepelné spotřebiče, které byly schváleny z hlediska požární bezpečnosti. Pravidla pro navrhování, instalaci a montáž tepelných zařízení jsou uvedena v normě ČSN [14] Čištění komínů Během provozu komínů vznikají ve spalinové cestě nečistoty, které se musí odstranit. Odstraňování provádí čistícími pracemi odborně způsobilá osoba tj. kominík. Svépomocí lze provádět tuto činnost pouze u spalinové cesty sloužící pro odtah spalin od spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém výkonu 50kW. Zejména v období podzimu a jara nastává čas samovolného vyhořívání komínů. V těchto obdobích používají lidé své kotle jako výrobníky dehtu naloží je palivem a při nízké potřebě tepla je nechají pouze doutnat. Druhým důvodem je předimenzovaný kotel, který většinu sezony pracuje pod hranicí jmenovitého výkonu a třetím důvodem je studená vratná voda přicházející do teplosměnných ploch. Někdy se podaří spojit všechny tři závady na jednom zapojení. Teplota spalin klesá pod jejich kondenzační teplotu a komínový průduch se plní tvrdými, nebo mazlavými sazemi. V horším případě dojde při zátopu ke vzniku dlouhého plamene, z těkavých látek paliva, který zažehne saze v průduchu. V lepším případě přijde kominík a saze odstraní vypálením (lze provést pouze u zděných komínů). Je to operace nebezpečná a pro komín velmi zatěžující. Vyžaduje praxi, protože množství vypalovaného materiálu se musí co nejvíce snížit a hoření provádět řízeně, aby nedošlo k přehřátí a prasknutí komínového pláště. Průběh vypalování zážeh s vytvořením kouře, při kterém dochází k vysušení sazí odhořívání těkavých složek sazí, dohořívání zbytků sazí v průduchu. [3, 5, 18] Pro provádění kontrol a čištění spalinových cest (komínů a kouřovodů) platí norma ČSN [2], ve které jsou termíny kontrol a čištění uvedeny v příloze E. Od začátku ledna v roce 2011 nabude účinnosti nové nařízení vlády č. 91/2010 Sb. [13], které zrušilo donedávna platnou (29 let užívanou) vyhlášku č. 111/1981 Sb. [10]. Toto nařízení reaguje na pokrok vědy, techniky, technologií a stavebních materiálů. Po její účinnosti dojde 32

34 k upravení podmínek vztahující se k provozu komína, kouřovodu a spotřebičů z hlediska požární bezpečnosti a jejich revizi, čištění a kontrol. [13] Lhůty provádění kontrol a čištění dle výše zmiňovaných předpisů [2, 13] jsou uvedeny v následující tabulce č. I. Tyto činnosti by měly být prováděny v přiměřených časových odstupech. Tabulka č.i Lhůty provádění kontrol a čištění komínů [2, 13] Komíny se spotřebiči na tuhá / kapalná paliva ČSN :2008 nařízení vlády č. 91/2010 Sb. do výkonu 50 kw 4x/2x ročně 3x/3x ročně s výkonem nad 50 kw 4x/1x ročně 2x/1x ročně Komíny se spotřebiči na plynná paliva ČSN :2008 nařízení vlády č. 91/2010 Sb. do 50 kw s komínovou vložkou 1x ročně 1x ročně do 50 kw bez komínové vložky 4x ročně 3x ročně nad 50 kw 1x ročně 1x ročně Periodická činnost kontrol a čištění spotřebičů jsou stanoveny podle návodu výrobce. U spotřebičů na pevná paliva by měla být kontrola a čištění provedena minimálně 2x za rok. [13] 6.2. Údržba a kontrola komínů Kontrolou se zjišťuje požární bezpečnost komínové konstrukce, zdali je správně provedeno komínové těleso nad střechou objektu, zda provedení odpovídá jeho návrhu a 33

35 připojení druhu spotřebičů. Zároveň se řeší, jakým způsobem jsou odváděny kondenzáty spalin a provádění opakovaných kontrol a čištění komínů s připojenými spotřebiči, trubních odtahů a ventilačních zařízení. [5] Poměrně nové nařízení vlády [13] přikazuje provádění kontroly pouze odborně způsobilou osobou. Kontrolou spalinové cesty se provádí posouzení umístění hořlavého materiálu v okolí spalinové cesty a spotřebiče, zda je zajištěn bezpečný a volný přístup ke komínu, zajištění požární bezpečnosti prostupu spalinové cesty stavebními konstrukcemi a posouzení jejího stavebně technického stavu. [13] Pokud jsou během údržby a kontroly zjištěny závady, musí být co nejrychleji odstraněny. V případě neodstranění velké závady nebo nedodržení času opravy drobných závad určeného revizním technikem se spalinová cesta vyloučí z užívání. Po provedené kontrole nebo čištění komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv se vyhotoví písemná zpráva, která slouží jako doklad o provedení zmiňovaných činností. Pravidelnou kontrolou, údržbou, čištěním a vhodným užíváním spalinové cesty získáváme úsporu energie a paliva. 34

36 7. Závady na komínech a kouřovodech V následujícím textu jsou uvedeny nejčastější závady při výstavbě a užívání jednotlivých komínů. Jak bude v jednotlivých kapitolách naznačeno, největší závadou je samotný přístup člověka. Ten si neuvědomuje, že i drobné závady mohou vést k velkým problémům Závady vícevrstvých komínů při výstavbě a užívání Vícevrstvé komíny mají dlouhodobou životnost, která je zajištěna dokonalou konstrukcí pro odvod spalin. Poruší-li se však technologický proces montáže nebo se dokonce část konstrukce nahradí jiným nevhodným materiálem, dochází pak následně k různým závadám. U vzniklých závad dochází k netěsnosti spalinové cesty, která může zapříčinit i destrukci komína. [3, 18] Keramické vícevrstvé komíny Aby bylo u těchto systémových komínů dosaženo odolnosti vůči průniku kondenzátů stěnou komína, musí být vícevrstvé komíny vybaveny systémem zadního odvětrání. Betonové tvárnice jsou v rozích vybaveny kanálky (viz. obr. č. 7), které umožňují proudění vzduchu od paty komína k jeho ústí. Ne vždy zůstávají po výstavbě komína tyto kanálky průchodné a schopné odvádět vlhkost. Tento způsob odvětrání používají všichni výrobci keramických komínů, výjimkou je konstrukce Schiedel Absolut, který používá vložku nepropustnou a izolace je integrována do stěny tvárnice. Komín je keramický, ale bariérový. [3, 18] Obr. 8 Znázornění vzduchových kanálků v betonové tvárnici modře vybarvené [18] 35

37 Keramické komíny jsou odolné vůči vyhoření sazí, snesou vysoké provozní teploty (až T 600). Na co jsou však háklivé, jsou tepelné šoky, které jim uštědřují stavební dělníci při prvotním vytápění hrubých staveb (například zatápění pomocí hořlavin). Nejčastější montážní závady jsou v provedení ložné spáry vložek, paty komína a v provedení komínové hlavy. Na obrázku č. 8 je znázorněna izolační vata, která ucpala kanálky zadního odvětrání, protože nebyla ukončena pod komínovou hlavou a poslední vložka byla odtržena mrazem. Odtržení také napomohla neodborná montáž sběrače bleskosvodu (viz. obr. č. 10), který byl k vyústění komína zbytečně připevněn, protože tyto keramické komíny se neuzemňují. [3, 18] Obr. 9 Znázornění nevhodného ukončení Obr. 10 Znázornění neodborné izolační vaty v komínové hlavě [17] montáže sběrače bleskosvodu [17] Další montážní závady byly zjištěny při výstavbě jiného keramického komína a to: - nezvládnutí technologie míchání tmelu, který při lepení vložek způsobil jeho vytékání (viz. obr. č. 11) - nejsou rozetřeny výronky v ložných spárách (viz. obr. č. 11) - komín je netěsný z důvodu chybějícího tmele ve spáře (viz. obr. č. 12). [3, 18] 36

38 Obr. 11 Znázornění výronků tmelu Obr. 12 Znázornění spáry bez v izolačních spárách [17] spojovacího tmele [17] Předchozí snímky (viz. obr. č. 11 a obr. č. 12) poukazují na to, že i jednoduchá montáž systémových komínů se dá pokazit. Tím vznikají značné škody na nepoužitelných komínových konstrukcích. [3, 18] Při individuální výstavbě nesystémových komínů z certifikovaných materiálů jsou závady ještě větší. Dodnes se na stavbách traduje pověra, že pro tuhá paliva se dávají vložky proti vodě, proto dešťová voda spolu s dehtem zatéká do izolací a poškozuje tím komínový plášť. Při sestavování konstrukce keramického komínu občas dochází k otočení zámků komínové vložky proti toku kondenzátu spalin, které pak následně zatékají do tepelné izolace. Místo stanovených izolací vykazující tepelnou odolnost a hustotou používají stavebníci materiály na izolaci běžných sádrokartonových příček. Ty v komínech degradují působením tepla a rozpadají se. [3, 18] Kovové vícevrstvé komíny U těchto komínů je podstatné, aby byly používány spotřebičem, pro který se navrhovaly. V jiných případech by mohlo docházet k jejímu poškození. Materiály, ze kterých je vložka sestavena, musí být ze stejného kovu, aby nevznikal elektrický článek mezi jednotlivými vložkami a následná koroze. [3, 18] U použití kovové vložky z hliníku, platí výjimka. Smí se použit u spotřebičů se suchým provozem, u kterých nemůže dojít k jejímu korozivnímu napadení. Podle této 37

39 výjimky nelze však hliník použít, protože k jeho napadení korozí dochází vždy a spotřebiče se suchým provozem se v podstatě nevyrábějí. [3, 18] Ještě technicky náročnější je provedení svislého kouřovodu s funkcí komína. Až na ojedinělé případy jsou prováděny z kovových materiálů. Důležitou podmínkou je, aby se předešlo vzniku tepelných mostů. Výjimkou jsou vícevrstvé komíny s pláštěm z AC oceli a s vložkou z keramiky, nebo svislé kouřovody zakládané na betonové stropní konstrukci. Nevýhodou takových zapojení je výrazné snížení tahových odporů - zejména v sopouchu a tím zvýšení komínové ztráty. Nejčastější závady vedoucí k požárům vznikají v místech prostupu dřevěnými konstrukcemi, tedy hořlavými konstrukcemi stropu a konstrukcí střechy (viz. obr. č. 13). Ve svislém kouřovodu často dochází ke vzniku dlouhých plamenů, které pocházejí z těkavých látek uvolňujících se hořením dřeva a tím dochází k nárůstům vysokých teplot. [3, 18] Obr. 13 Znázornění problematických míst prostupu svislého kouřovodu dřevěnými konstrukcemi [18] 7.2. Závady jednovrstvých komínů při výstavbě a užívání V dnešní době se z důvodů novodobých trendů ve vytápění málo kdy setkáváme s nově vystavenými jednovrstvými komíny. Naproti tomu jich máme okolo sebe stále nejvíce, které jsou umístěny ve starších výstavbách. Ve většině případů jsou zde komíny stavěné z plných cihel na vápennou maltu. Technický stav komínů zhodnotím například ve starší městské zástavby. Průduchy byly v době jejích výstavby zomítány na berana nebo výmazem. Povrch komínové konstrukce se omítal nastavenou maltou, nebo podle tehdejší terminologie lepší maltou. Tyto komíny uhýbají od svislé osy a jsou vybaveny společnými sběrači sazí s výsuvnými uzávěrami, které jsou mnohdy porušeny a dochází 38

40 tím ke zhoršení tahu komína. Staré zástavby jsou dále provázeny častými požáry od užívání komínových těles z důvodu zazděného trámu v komíně a nedostatečnými vzdálenostmi dřevěných konstrukcí. [3, 18] Na obrázku č. 14 je zachycen technický stav komínového průduchu s komínovým nástavcem. Nástavec je proveden z eternitové roury, která je již zvětralá a,,zatahuje se. Provedený výmaz je opadán a cihly jsou volně loženy na zbytcích strávené malty, která vykazuje kvalitu zatuhlého kopaného písku. Do takových komínů mají snahu zapojovat krbová kamna nájemníci bytů, kteří netuší, že se mohou napojit na cizí průduch a v bytě nad sebou způsobit buď zadýmení, nebo i požár. Další bolestí jsou proražené mezistěny sdružených komínových těles. [3, 18] Obr. 14 Znázornění provedeného Obr. 15 Znázornění zasekané trubky komínového nástavce [17] do pláště komína [17] Na obrázku č. 15 vidíme zapravení trubky do komínového pláště, která je možným zdrojem jeho netěsnosti spolu s komínovými dvířky, jejichž vnitřní stěna je prohořelá. Takové závady jsou důvodem k vyloučení komína z provozu až do doby provedení sanace. Jednovrstvé komíny je nebezpečné i frézovat. Z důvodu, že dochází k vyražení zdiva pláště a obzvlášť při průchodu stropem, může dojít k požáru i navzdory namontované komínové vložce. [3, 18] Další závada byla zjištěna v rodinném domě na spalinové cestě spotřebiče na tuhá paliva - kotel ústředního topení. Ta se projevila jako dehtová skvrna na stropní konstrukci, která těsně přiléhá ke komínové konstrukci, která nevyhovuje žádnému rozměru cihlového komína. Na obrázku č. 16 je ojedinělý systém odvodu spalin na půdě. Kanalizační trouba 39

41 byla již v době pořizování obrázku podélně prasklá, která se navíc v prostupu dotýká dřevěné konstrukce střešního pláště a nad střechou je vyvedena pouze 200 mm. [3, 18] Obr. 16 Znázornění způsobu provedení odvodu spalin [17] 7.3. Závady komínů způsobené připojenými spotřebiči Spotřebiče jsou ke komínu připojeny kouřovodem, který bývá nedílnou součástí spalinové cesty. Lidé zapomínají, že i tato část konstrukce musí být zajištěna proti samovolnému uvolnění. Občas se vyskytne opačné zaústění jednotlivých trub kouřovodu, které mají být do sebe zasunuty ve směru toku kondenzátu. Spotřebiče na kapalné a plynné paliva není dovoleno do jednovrstvých komínů připojovat. Důvodem je přerušovaný provoz a nízká teplota spalin obsahujících vodní páru, která při styku s chladnými stěnami zděného komína začne kondenzovat a dále postupně svými chemickými vlastnostmi narušovat toto zdivo. Informace uvedené v této kapitole jsou použity z [3, 18] Komíny s připojením spotřebičů na plynná paliva Při provozu spotřebičů na plynná paliva dochází k haváriím zejména po neodborné montáži. Tím, že je více spotřebičů připojeno na jeden průduch, jejich zanedbanou údržbou a nedodržování termínů čištění kouřovodů a průduchů komínů. Obrázek č. 17 svědčí o neodborném namontování kouřovodu od spotřebiče, kde nátrubek byl při spojení kolena a trouby nakulmován, snížil průřez kouřovodu a zachycoval prach. Druhý snímek (viz. obr. č. 18) je sopouch zanesený polétavým prachem ve směsi s lakem na vlasy používaným v koupelně. Průřez se snížil o téměř 50%. Na třetím snímku (viz. obr. č. 19) je vyobrazena neodborná montáž při spojení dvou spotřebičů - kotle a ohřívače vody do jednoho kouřovodu, na kterém je zřejmé, že dochází k úniku spalin z kouřového hrdla spotřebiče. Také tento kouřovod byl plný prachu. [3, 18] 40

42 Obr. 17 Znázornění Obr. 18 Znázornění Obr. 19 Znázornění neodborné montáže zanesení sopouchu [17] neodborné montáže kouřovodu [17] připojení spotřebiče [17] Komíny s připojením spotřebičů na tuhá paliva Velmi častou příčinou vyhořívání komínových průduchů je spojeno s používáním stáložárných kamen při topení dřevem. Spalovací komora takovýchto kamen je konstruována na koks, případně černé uhlí a při použití dřeva dochází k úniku hořlavých plynů do spalinové cesty. Velmi špatnou konstrukci mají spotřebiče typu Petra, Zoratherm a jejich varianty. Taktéž dochází k vyhořívání v případě, že mají poškozený jízek (odděluje spalovací komoru od kouřové komory). [3, 18] Obr. 20 Znázornění stáložárných kamen [17] U vyobrazených stáložárných kamen (viz. obr. č. 20), pocházejících ze třicátých let, je nebezpečí vzniku dehtů při použití běžného uhlí. Spalování v těchto kamnech je natolik 41

43 dokonalé, že maximálně snižuje komínovou ztrátu (komínová ztráta udává, kolik tepla uvolněného spálením, odchází ve spalinách do ovzduší). Nelze v nich spalovat uhlí, které má smolný podíl. Další častou závadou je, že původní průtokový ohřívač byl neodborně nahrazen jiným spotřebičem a výsledek tohoto činu na sebe nenechal dlouho čekat. Po čtyřech letech užívání došlo k narušení statiky již jednou odborně opraveného komína (viz. obr. č. 20). [3, 18] Obr. 21 Znázornění narušení statiky komína [17] Součástí této kapitoly závad jsou i konstrukce zapojení krbových vložek, ať již jednoplášťových, dvouplášťových, nebo s topným médiem. možné zapojení jednoplášťové vložky je znázorněno na náčrtu (viz. obr. č. 22). [3, 18] Obr. 22 Znázornění napojení jednoplášťové vložky [18] Čelní pohled nám neprozradí, co se za krbovou obezdívkou skrývá. V řezu je vyobrazen rozdíl mezi oběma pohledy na topeniště. Dvouplášťové topeniště klade menší nároky na kvalitu materiálu obezdívky. Má opláštění umožňující odvod teplého vzduchu 42