STRATEGIE ABSORPCE VENKOVSKÝCH OBLASTÍ Moravskoslezský kraj

Transkript

1 STRATEGIE ABSORPCE VENKOVSKÝCH OBLASTÍ Moravskoslezský kraj

2 Obsah ÚVOD ABSORPCE VEŘEJNÝCH INTERVENCÍ - ROZVOJOVÉ PROBLÉMY OBCÍ Analýza statistických dat Pohled aktérů rozvoje ABSORPCE VEŘEJNÝCH INTERVENCÍ V OBDOBÍ Hodnocení kohezní politiky Evropské unie v období Hodnocení Programu rozvoje venkova v období Hodnocení ROP Moravskoslezsko v období ABSORPCE VEŘEJNÝCH INTERVENCÍ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY OBCÍ SYNTÉZA POZNATKŮ, SWOT ANALÝZA Syntéza poznatků SWOT analýza STRATEGIE ABSORPCE VENKOVSKÝCH OBLASTÍ VYHODNOCOVÁNÍ STRATEGIE ABSORPCE VENKOVSKÝCH OBLASTÍ

3 ÚVOD Koncepční dokument Evropské unie nejvyšší hierarchické úrovně Strategie Evropa zdůrazňuje ve svém názvu, respektive hlavním cíli, zájem o dosažení inteligentního a udržitelného růstu, který podporuje začlenění. V tomto ohledu respektuje hlavní cíl Strategie Evropa 2020 tři dimenze udržitelného rozvoje: - Inteligentní růst je spojen s ekonomickou dimenzí udržitelného rozvoje, přičemž speciálně je akcentován aspekt inovativnosti. - Růst podporující začlenění je spojen se sociální dimenzí udržitelného rozvoje. - Udržitelný růst je spojen se snahou dosahovat růstu, který je šetrný k potřebám životního prostředí, tj. s environmentální dimenzí udržitelného rozvoje. Zdůrazněme, že koncepční dokumenty na úrovni České republiky jsou v souladu s výše uvedeným cílem Strategie Evropa V úvahách o dosažení cílů Strategie Evropa 2020 je vysoký důraz kladen na územní dimenzi udržitelného rozvoje. Posílení diskuse o významu územní dimenze v rozvojových cílech Evropské unie lze přitom pozorovat od konce první dekády 21. století, kdy byly v tomto směru publikovány dva klíčové dokumenty - Sdělení Evropské komise z října 2008 Green Paper on Territorial Cohesion: Turning Territorial Diversity into Strength a tzv. Barcova zpráva 2, která vyzvedla výhody územně založeného přístupu k udržitelnému rozvoji. Význam území dimenze rozvoje byl dále posílen začleněním konceptu územní soudržnosti do primárního práva Evropské unie přijetím Lisabonské smlouvy na konci roku Územní soudržnost se tak stala nedílnou součástí vůdčího konceptu hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie. Bližší vysvětlení podstaty územní soudržnosti podává dokument Územní agenda Evropské unie 2020 přijatý na setkání ministrů Evropské unie pro prostorové plánování v roce Územní agenda Evropské unie 2020 hovoří o celkem šesti prioritách územní dimenze udržitelného rozvoje: 1. Polycentrický, vyvážený územní rozvoj 2. Podpora integrovaného rozvoje měst, venkova a specifických regionů 1 EUROPE 2020: A strategy for smart, sustainable and inclusive growth. Communication from the Commission COM(2010) BARCA, F. (2009). An Agenda for a Reformed Cohesion Policy: a Place-Based Approach to Meeting European Union Challenges and Expectations. Brussels: European Commission. 2

4 3. Územní přeshraniční integrace a nadnárodní funkční regiony 4. Zajištění globální konkurenceschopnosti na bázi silných místních ekonomik 5. Zlepšení územní propojenosti pro jedince, komunity a podniky 6. Management ekologických, krajinných a kulturních hodnot regionů Venkovský prostor má v prioritách Územní agendy Evropské unie 2020 své pevné místo, a to zejména v rámci druhé a páté priority, která vyzvedává propojenost rozvoje města a venkovského zázemí a šesté priority v kontextu vazeb venkovského prostoru k ekologickým a kulturním hodnotám. Intervence se zaměřením na venkovský prostor tak mají své pevné zasazení v konceptu územní soudržnosti s průmětem do tří dimenzí udržitelného rozvoje v souladu s cílem inteligentního a udržitelného růstu, který podporuje začlenění. V návaznosti na výše uvedenou motivaci navrhuje tento text základní strategii absorpce venkovských oblastí Moravskoslezského kraje. Absorpce je v tomto textu chápána ve vazbě na veřejné intervence, a to v kontextu: - potřeby absorpce veřejných intervencí s ohledem na rozvojové problémy území hodnocené na bázi zdrojově dostupných statistických dat i názorů relevantních aktérů, - absorpce veřejných intervencí hodnocené na bázi realizovaných rozvojových projektů, v tomto případě kohezní politiky a Programu rozvoje venkova v programovém období , - absorpce veřejných intervencí v projektových záměrech relevantních aktérů rozvoje venkovského území, přičemž venkovské oblasti jsou definovány prostřednictvím maximální hranice počtu obyvatel. Zvolen byl v tomto ohledu flexibilní přístup s vymezením velikostních kategorií: - venkovských oblastí do obyvatel, - venkovských oblastí od do obyvatel, - venkovských oblastí od do obyvatel. Syntéza zjištěných poznatků následně vede do vlastního návrhu rozvojové strategie. V souladu s představenou logikou je zároveň strukturován tento text. 3

5 1. ABSORPCE VEŘEJNÝCH INTERVENCÍ - ROZVOJOVÉ PROBLÉMY OBCÍ První kapitola tohoto textu hodnotí absorpci veřejných intervencí v kontextu rozvojových problémů venkovského území. Hodnocení je provedeno ve dvou směrech: - hodnocení na bázi analýzy zdrojově dostupných a kontextově vhodných statistických dat, - hodnocení pohledem relevantních aktérů rozvoje. Zdůrazněme, že hodnocení je zaměřeno na vnitřní prostředí venkovského osídlení Moravskoslezského kraje. 1.1 Analýza statistických dat Hodnocení rozvojových problémů venkovského území Moravskoslezského kraje ve vazbě na potřebu absorpce veřejných intervencí je zasazeno do kontextu tří dimenzí udržitelného rozvoje, a to následujícím způsobem: a) Potřeba absorpce veřejných intervencí v rámci ekonomické dimenze udržitelného rozvoje je pociťována jako žádoucí ve venkovském území Moravskoslezského kraje, které vykazuje vyšší náchylnost k nezaměstnanosti, respektive k selektivnímu charakteru migrace. b) Potřeba absorpce veřejných intervencí v rámci sociální dimenze udržitelného rozvoje je pociťována jako žádoucí ve venkovském území Moravskoslezského kraje, které vykazuje vyšší náchylnost k sociálnímu vyloučení. c) Potřeba absorpce veřejných intervencí v rámci environmentální dimenze udržitelného rozvoje je pociťována jako žádoucí ve venkovském území Moravskoslezského kraje, které vykazuje nižší kvalitu života projevující se v odchodu obyvatel a v nízké intenzitě bytové výstavby. Ekonomická dimenze rozvoje Výchozí teze hodnocení ekonomické dimenze udržitelného rozvoje ve vazbě na potřebu absorpce veřejných intervencí je postavena na jejich směřování do venkovských území Moravskoslezského kraje, které vykazují vyšší náchylnost k nezaměstnanosti, respektive k selektivnímu charakteru migrace. Z tohoto důvodu je hodnoceno postavení venkovských oblastí Moravskoslezského kraje vzhledem k ukazatelům: 4

6 - průměrná nezaměstnanost ekonomicky aktivních obyvatel za období , - podíl vysokoškolsky vzdělaných osob v obyvatelstvu starším 15 let v roce 2011, - průměrný věk obyvatelstva v roce Tabulka 1-1 zachycuje srovnání průměrné hodnoty tří výše uvedených ukazatelů připadající na jednu obec čtyř velikostních kategorií obcí. V tomto ohledu se ukazuje: - Populačně nejmenší obce do obyvatel vykazují nejvyšší náchylnost k potřebě absorpce veřejných intervencí v rámci zvolené metodiky hodnocení ekonomické dimenze rozvoje. - Naopak postavení obcí velikostních kategorií mezi a obyvateli se jeví jako lepší ve srovnání s velikostní kategorií obcí spíše městského typu ve velikostní kategorii nad obyvatel. Poznatky tabulky 1-1 potvrzuje i tabulka 1-2, která zachycuje zastoupení obcí s horšími hodnotami sledovaných ukazatelů, než je průměrná hodnota všech obcí Moravskoslezského kraje. Zároveň se ukazuje, že ve všech velikostních kategoriích venkovských oblastí lze identifikovat potenciálně problémové obce. Tabulka 1-1: Průměrné hodnoty ukazatelů průměrná nezaměstnanost za období (%); podíl vysokoškolsky vzdělaných osob v obyvatelstvu starším 15 let v roce 2011 (%); průměrný věk obyvatelstva v roce 2012 (počet let) za obce vybraných velikostních kategorií Území obcí Průměrná nezaměstnanost Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob Průměrný věk obyvatelstva (let) méně než obyvatel 16,0 % 7,5 % 40, obyvatel 11,8 % 9,5 % 40, obyvatel 11,4 % 11,2 % 41,0 více než obyvatel 13,3 % 10,5 % 41,3 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu Obrázky 1-1, 1-2 a 1-3 zachycují prostorový vzor standardizovaných hodnot tří sledovaných ukazatelů. V tomto ohledu se poměrně jasně ukazuje vnitřní diferenciace venkovského území Moravskoslezského kraje, kdy výrazně vyšší potřebu absorpce veřejných intervencí lze pozorovat v případě venkovského osídlení: 5

7 - velké části okresu Bruntál - zejména Osoblažsko, Rýmařovsko a Bruntálsko, - části okresu Opava zejména Vítkovsko, okolí obce Budišov nad Budiškovkou. Tabulka 1-2: Podíl obcí s horší hodnotou než je průměrná hodnota obcí Moravskoslezského kraje ukazatelů průměrná nezaměstnanost za období (%); podíl vysokoškolsky vzdělaných osob v obyvatelstvu starším 15 let v roce 2011 (%); průměrný věk obyvatelstva v roce 2012 (%) vzhledem k vybraným velikostním kategoriím venkovských oblastí Území obcí Průměrná nezaměstnanost Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob Průměrný věk obyvatelstva méně než obyvatel 54 % 65 % 41 % obyvatel 17 % 29 % 25 % obyvatel 15 % 27 % 66 % Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu Obrázek 1-1: Prostorový vzor standardizované hodnoty průměrné nezaměstnanosti za období obcí Moravskoslezského kraje menších než obyvatel Hodnota standardizovaného indexu: méně než a víc e Obce s v íc e než obyv ateli Po zn.: H ra nice intervalů sta nove ny na základě hodnot součtu aritmetického průměru a násobků směrodatné odchylky km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu 6

8 Obrázek 1-2: Prostorový vzor standardizované hodnoty podílu vysokoškolsky vzdělaných osob v obyvatelstvu starším 15 let v roce 2011 v obcích Moravskoslezského kraje menších než obyvatel Hodnota standardizovaného indexu: méně než a více Obce s více neř obyvateli Pozn.: Hranice intervalu stanoveny na základě hodnot součtu aritmetického průměru a násobků směrodatné odchylky km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu Obrázek 1-3: Prostorový vzor standardizované hodnoty průměrného věku obyvatelstva v roce 2012 v obcích Moravskoslezského kraje menších než obyvatel Hodnota standardizovaného indexu: méně než a víc e Obce s v íc e než obyv ateli Pozn.: Hranice intervalu stanoveny na základě hodnot součtu aritmetického průměru a násobků směrodatné odchylky km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu 7

9 V posledním kroku hodnocení byly výše uvedené poznatky syntetizovány prostřednictvím aplikace klastrové metody vzhledem k hodnoceným ukazatelům ekonomické dimenze udržitelného rozvoje a vzhledem k množině venkovských obcí 3. Takto bylo celkem vymezeno pět seskupení obcí tak, jak jsou zachyceny na obrázku 1-4. Obrázek 1-4: Seskupení obcí ve vazbě na ekonomickou dimenzi udržitelného rozvoje venkovských oblastí Klastry obcí venkovských oblastí: klastr 1 klastr 2 klastr 3 klastr 4 klastr 5 Obce s v íc e než obyv ateli km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu Jednotlivé klastry lze charakterizovat následujícím způsobem: - Klastr 1 obce prvního seskupení jsou charakteristické zejména velmi vysokým podílem osob s vysokoškolským vzděláním. Zároveň je pro tyto obce charakteristická nízká nezaměstnanost obyvatel. - Klastr 2 obce druhého seskupení jsou charakteristické spíše nízkou nezaměstnaností a nižším průměrným věkem obyvatelstva. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním je výrazně nižší oproti prvnímu seskupení. 3 Využita byla metoda hierarchického klastrování s Wardovou metodou pro seskupování obcí. 8

10 - Klastr 3 obce třetího seskupení jsou charakteristické nízkou nezaměstnaností. Oproti prvnímu seskupení však vykazují nižší podíl osob s vysokoškolským vzděláním a oproti druhému seskupení pak vyšší průměrný věk obyvatelstva. - Klastr 4 obce čtvrtého seskupení jsou charakteristické vysokou nezaměstnaností, nízkým podílem osob s vysokoškolským vzděláním a vysokým průměrným věkem obyvatelstva. - Klastr 5 obce pátého seskupení jsou charakteristické vysokou nezaměstnaností a nízkým podílem osob s vysokoškolským vzděláním. Oproti čtvrtému seskupení vykazují nižší průměrný věk obyvatelstva. Obecně lze obce klastrů 4 a 5 považovat za problémové z hlediska potřeby absorpce veřejných intervencí v rámci ekonomické dimenze udržitelného rozvoje venkovských oblastí Moravskoslezského kraje. Sociální dimenze rozvoje Výchozí teze hodnocení sociální dimenze udržitelného rozvoje ve vazbě na potřebu absorpce veřejných intervencí je postavena na jejich směřování do venkovských území Moravskoslezského kraje, které vykazuje vyšší zastoupení skupin osob, které jsou tradičně považovány za více náchylné k sociálnímu vyloučení. Mezi tyto skupiny byly s ohledem na disponibilní datovou základnu zařazeny osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby starší 65 let a osoby s nejvýše základním dosaženým vzděláním. Hodnocení postavení venkovských oblastí Moravskoslezského kraje je tak založeno na ukazatelích: - dlouhodobá nezaměstnanost ekonomicky aktivních obyvatel v období let 2001 až 2011, - podíl osob starších 65 let v obyvatelstvu v roce 2012, - podíl osob se základním vzděláním v obyvatelstvu starším 15 let v roce Tabulka 1-3 zachycuje srovnání průměrné hodnoty tří výše uvedených ukazatelů připadající na jednu obec čtyř velikostních kategorií obcí. V tomto ohledu se ukazují následující skutečnosti: - Populačně nejmenší obce do obyvatel vykazují vyšší náchylnost k potřebě absorpce veřejných intervencí v rámci zvolené metodiky vzhledem k ukazatelům dlouhodobé nezaměstnanosti, respektive zastoupení osob s nejvýše základním dosaženým vzděláním. - Vzhledem k zastoupení seniorů je jejich počet vyšší v případě obcí s vyšším počtem obyvatel. 9

11 Tabulka 1-3: Průměrné hodnoty ukazatelů dlouhodobá nezaměstnanost za období (%); podíl osob se základním vzděláním v obyvatelstvu starším 15 let v roce 2012 (%); podíl osob starších 65 let na počtu obyvatel v roce 2012 (%); za obce vybraných velikostních kategorií Území obcí Dlouhodobá nezaměstnanost Podíl osob se základním vzděláním Podíl osob starších 65 let méně než obyvatel 6,1 % 22,8 % 14,7 % obyvatel 4,3 % 20,3 % 14,8 % obyvatel 4,3 % 18,6 % 16,0 % více než obyvatel 6,2 % 19,9 % 16,4 % Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu Poznatky tabulky 1-3 potvrzuje i tabulka 1-4, která zachycuje zastoupení obcí s horšími hodnotami sledovaných ukazatelů, než je průměrná hodnota všech obcí Moravskoslezského kraje. Zároveň se ukazuje, že ve všech velikostních kategoriích venkovských oblastí lze identifikovat potenciálně problémové obce. Tabulka 1-4: Podíl obcí s horší hodnotou než je průměrná hodnota obcí Moravskoslezského kraje ukazatelů dlouhodobá nezaměstnanost za období (%); podíl osob se základním vzděláním v obyvatelstvu starším 15 let v roce 2012 (%); podíl osob starších 65 let na počtu obyvatel v roce 2012 (%); za obce vybraných velikostních kategorií Území obcí Dlouhodobá nezaměstnanost Podíl osob se základním vzděláním Podíl osob starších 65 let méně než obyvatel 46 % 54 % 44 % obyvatel 21 % 37 % 45 % obyvatel 17% 15 % 73 % Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu Obrázky 1-5, 1-6 a 1-7 zachycují prostorový vzor standardizovaných hodnot tří sledovaných ukazatelů sociální dimenze udržitelného rozvoje venkovských oblastí Moravskoslezského kraje. V tomto ohledu se poměrně jasně ukazuje vnitřní diferenciace venkovského území Moravskoslezského kraje vzhledem k ukazatelům dlouhodobé nezaměstnanosti a podílu osob 10

12 s nejvýše základním dosaženým vzděláním (viz obrázky 1-4 a 1-5). Hlavní problémové oblasti lze v tomto ohledu identifikovat v oblastech: - velké části okresu Bruntál zejména Osoblažsko, Rýmařovsko a Bruntálsko, - části okresu Opava zejména Vítkovsko, okolí obce Budišov nad Budiškovkou. Naopak v případě zastoupení seniorů je prostorová diferenciace venkovských oblastí Moravskoslezského kraje mnohem méně zřetelná a dotýká se různých obcí Moravskoslezského kraje s tím, že nejvýznamnější prostorovou koncentraci lze pozorovat v jihovýchodní části okresu Frýdek-Místek. Obrázek 1-5: Prostorový vzor standardizované hodnoty dlouhodobé nezaměstnanosti za období obcí Moravskoslezského kraje menších než obyvatel Hodnota standardizovaného indexu: méně než a víc e Obce s v íc e než obyv ateli Po zn.: H ra nice intervalů sta nove ny na základě hodnot součtu aritmetického průměru a násobků směrodatné odchylky km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu 11

13 Obrázek 1-6: Prostorový vzor standardizované hodnoty podílu osob se základním vzděláním v obyvatelstvu starším 15 let v roce 2011 v obcích Moravskoslezského kraje menších než obyvatel Hodnota standardizovaného indexu: méně než a víc e Obce s v íc e než obyv ateli Po zn.: H ra nice intervalů sta nove ny na základě hodnot součtu aritmetického průměru a násobků směrodatné odchylky km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu Obrázek 1-7: Prostorový vzor standardizované hodnoty podílu osob starších 65 let na celkovém počtu obyvatel v roce 2012 v obcích Moravskoslezského kraje menších než obyvatel Hodnota standardizovaného indexu: méně než a víc e Obce s v íc e než obyv ateli Pozn.: Hranice intervalu stanoveny na základě hodnot součtu aritmetického průměru a násobků směrodatné odchylky km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu 12

14 V posledním kroku hodnocení byly výše uvedené poznatky syntetizovány prostřednictvím aplikace klastrové metody vzhledem k hodnoceným ukazatelům sociální dimenze udržitelného rozvoje a vzhledem k množině venkovských obcí 4. Takto byly celkem vymezeny čtyři seskupení obcí tak, jak jsou zachyceny na obrázku 1-8. Obrázek 1-8: Seskupení obcí ve vazbě na sociální dimenzi udržitelného rozvoje venkovských oblastí Klastry obcí venkovských oblastí: klastr 1 klastr 2 klastr 3 klastr 4 Obce s v íc e než obyv ateli km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu Jednotlivé klastry lze charakterizovat následujícím způsobem: - Klastr 1 obce prvního seskupení jsou charakteristické nízkou mírou dlouhodobé nezaměstnanosti a nízkým podílem osob se základním vzděláním v obyvatelstvu. Podíl osob vyššího věku je relativně vysoký. - Klastr 2 obce druhého seskupení jsou charakteristické spíše nízkou mírou dlouhodobé nezaměstnanosti a spíše nízkým podílem osob se základním vzděláním v obyvatelstvu. Podíl osob vyššího věku je oproti prvnímu seskupení spíše nízký. 4 Využita byla metoda hierarchického klastrování s Wardovou metodou pro seskupování obcí. 13

15 - Klastr 3 obce třetího seskupení jsou charakteristické vysokou mírou dlouhodobé nezaměstnanosti a vysokým podílem osob se základním vzděláním v obyvatelstvu. Podíl osob vyššího věku je relativně vysoký. - Klastr 4 obce čtvrtého seskupení jsou charakteristické vysokou mírou dlouhodobé nezaměstnanosti a vysokým podílem osob se základním vzděláním v obyvatelstvu. Podíl osob vyššího věku je oproti třetímu seskupení spíše nízký. Obecně lze obce klastrů 3 a 4 považovat za problémové z hlediska potřeby absorpce veřejných intervencí v rámci sociální dimenze udržitelného rozvoje venkovských oblastí Moravskoslezského kraje. Environmentální dimenze rozvoje Výchozí teze hodnocení environmentální dimenze udržitelného rozvoje ve vazbě na potřebu absorpce veřejných intervencí je postavena na jejich směřování do venkovských území Moravskoslezského kraje, které vykazují nižší kvalitu života projevující se v odchodu obyvatel a v nízké intenzitě bytové výstavby. Hodnocení postavení venkovských oblastí Moravskoslezského kraje je tak založeno na ukazatelích: - agregovaná hodnota migračního salda v období let 2001 až 2012, - agregovaná hodnota nové bytové výstavby v období let 2001 až Tabulka 1-5 zachycuje srovnání průměrné hodnoty dvou výše uvedených ukazatelů připadající na jednu obec čtyř velikostních kategorií obcí. V tomto ohledu se ukazují následující skutečnosti: - Nejvyšší migrační zisky jsou charakteristické pro obce ve velikostní kategorii od 2 do 5 tisíc obyvatel. Intenzita migrace i počet dokončených bytů připadající na jednu obec je v případě nejmenších obcí nižší. - Obce nad 5 tisíc obyvatel sice vykazují nejvyšší počet dokončených bytů na jednu obec, nicméně migrací obyvatelstvo ztrácí. 14

16 Tabulka 1-5: Průměrné hodnoty ukazatelů migrace za období (počet osob); počet dokončených bytů za období (počet) za obce vybraných velikostních kategorií Území obcí Migrace Počet dokončených bytů méně než obyvatel obyvatel obyvatel více než obyvatel Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu Poznatky tabulky 1-5 potvrzuje i tabulka 1-6, která zachycuje zastoupení obcí se zápornou hodnotou migračního salda mezi obcemi Moravskoslezského kraje do 5 tisíc obyvatel. Zároveň se ukazuje, že ve všech velikostních kategoriích venkovských oblastí lze identifikovat obce ztrácející obyvatelstvo migrací. Tabulka 1-6: Podíl obcí s kladnou hodnotou migračního salda za období (%) za obce vybraných velikostních kategorií Území obcí méně než obyvatel obyvatel obyvatel Kladné migrační saldo 66 % 82 % 83 % Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu Obrázky 1-9 a 1-10 zachycují prostorový vzor standardizovaných hodnot dvou sledovaných ukazatelů environmentální dimenze udržitelného rozvoje venkovských oblastí Moravskoslezského kraje. V tomto ohledu se poměrně jasně ukazuje vnitřní diferenciace venkovského území Moravskoslezského kraje vzhledem k ukazatelům migračního salda i nové bytové výstavby (viz obrázky 1-9 a 1-10). Hlavní problémové oblasti lze v tomto ohledu identifikovat v oblastech: - velké části okresu Bruntál - zejména Osoblažsko, Rýmařovsko a Bruntálsko, - část okresu Opava zejména Vítkovsko, okolí obce Budišov nad Budiškovkou. 15

17 Obrázek 1-9: Prostorový vzor standardizované hodnoty migračního salda za období obcí Moravskoslezského kraje menších než obyvatel Hodnota standardizovaného indexu: méně než a víc e Obce s v íc e než obyv ateli Po zn.: H ra nice intervalů sta nove ny na základě hodnot součtu aritmetického průměru a násobků směrodatné odchylky km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu Obrázek 1-10: Prostorový vzor standardizované hodnoty počtu dokončených bytů za období v obcích Moravskoslezského kraje menších než obyvatel Hodnota standardizovaného indexu: méně než a víc e Obce s v íc e než obyv ateli Po zn.: H ra nice intervalů sta nove ny na základě hodnot součtu aritmetického průměru a násobků směrodatné odchylky km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu 16

18 V posledním kroku hodnocení byly výše uvedené poznatky syntetizovány prostřednictvím aplikace klastrové metody vzhledem k hodnoceným ukazatelům environmentální dimenze udržitelného rozvoje a vzhledem k množině venkovských obcí 5. Takto byly celkem vymezeny čtyři seskupení obcí tak, jak jsou zachyceny na obrázku Obrázek 1-11: Seskupení obcí ve vazbě na environmentální dimenzi udržitelného rozvoje venkovských oblastí Klastry obcí venkovských oblastí: klastr 1 klastr 2 klastr 3 klastr 4 Obce s v íc e než obyv ateli km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu Jednotlivé klastry lze charakterizovat následujícím způsobem: - Klastr 1 obce prvního seskupení jsou charakteristické nejvyššími hodnotami migračního salda a nejvyššími hodnotami nové bytové výstavby. - Klastr 2 obce druhého seskupení jsou charakteristické vysokými hodnotami migračního salda a vysokými hodnotami nové bytové výstavby. - Klastr 3 obce třetího seskupení jsou charakteristické nízkými hodnotami migračního salda a nízkými hodnotami nové bytové výstavby. 5 Využita byla metoda hierarchického klastrování s Wardovou metodou pro seskupování obcí. 17

19 - Klastr 4 obce čtvrtého seskupení jsou charakteristické nejnižšími hodnotami migračního salda a nejnižšími hodnotami nové bytové výstavby. Obecně lze obce klastru 4 považovat za problémové z hlediska potřeby absorpce veřejných intervencí v rámci environmentální dimenze udržitelného rozvoje venkovských oblastí Moravskoslezského kraje. 1.2 Pohled aktérů rozvoje Druhá podkapitola hodnotící rozvojové problémy venkovských obcí Moravskoslezského kraje se zaměřuje na pohled aktérů rozvoje, kterými jsou v tomto případě volení zástupci venkovských obcí Moravskoslezského kraje. Za účelem zajištění informací byly v tomto ohledu osloveny všechny obce Moravskoslezského kraje s méně než 5 tisíci obyvatel. Vlastní hodnocení je založeno na odpovědích 51 obcí. V tomto ohledu je nutné brát dále uvedené závěry s opatrností a rezervou. První otázka šetření se týkala zájmu oslovených obcí aktivně se zapojit do čerpání finančních prostředků fondů Evropské unie v programovém období V tomto ohledu deklarovaly svůj zájem všechny venkovské obce Moravskoslezského kraje s výjimkou obce jediné. Druhá - klíčová - otázka šetření se zaměřila na vnímání hlavních potřeb a preferencí tematického zaměření veřejných intervencí. V kontextu obsahu této studie jsou právě tato tematická zaměření vnímána jako oblasti s vysokou vnímanou potřebou veřejných intervencí. Obrázek 1-12 zachycuje hlavní poznatky šetření: - Potřeby a preference veřejných intervencí jsou vnímány komplexně v rámci širokého spektra dílčích tematických zaměření. - Kvalita infrastruktury v obcích je označena za tematickou oblast s nejvyšším stupněm potřeby a preference ze strany volených zástupců odpovídajících obcí. - Nejnižší stupeň potřeby a preference ze strany volených zástupců odpovídajících obcí je spojen s tématem integrace společenství chápaného ve smyslu sociálního začleňování problémových skupin osob. Výše uvedené poznatky byly dále rozvedeny ve vazbě na vybrané charakteristiky obcí, primárně pak velikostní kategorie. Rozlišeny byly v tomto ohledu dvě kategorie venkovských obcí, v podobě obcí do 1 tis. obyvatel a obcí mezi 1 a 5 tisíci obyvateli (viz tabulka 1-7). 18

20 Obrázek 1-12: Hodnocení potřeb a preferencí tematického zaměření veřejných intervencí pro programové období pohledem volených zástupců venkovských obcí Moravskoslezského kraje; hodnocení na pětibodové škále od -2 nejhorší hodnota do + 2 nejlepší hodnota; výpočet průměrného skóre odpovědí Zdroj: vlastní šetření Tabulka 1-7: Hodnocení potřeb a preferencí tematického zaměření veřejných intervencí pro programové období pohledem volených zástupců venkovských obcí Moravskoslezského kraje; hodnocení na pětibodové škále od -2 nejhorší hodnota do + 2 nejlepší hodnota; výpočet průměrného skóre odpovědí; rozdíly vzhledem k velikostním kategoriím obcí Tematické zaměření méně než obyvatel Velikostní kategorie obcí až obyvatel Kvalita infrastruktury v obci 1,87 2,00 Kvalitní počáteční vzdělávání 1,09 1,32 Rozvoj odpadového hospodářství 0,96 1,32 Dostupnost kvalitních sociálních služeb 0,83 1,18 Podpora podnikání 0,78 1,04 Podpora spolkové činnosti 1,43 0,96 Aktivní politika zaměstnanosti 1,13 0,68 Ochrana přírody a krajiny 0,61 0,61 Integrace společenství 0,39-0,11 Zdroj: vlastní šetření 19

21 Hlavní poznatky tabulky 1-7 ve vazbě na rozdíly v odpovědích volených zástupců jednotlivých velikostních kategorií obcí lze shrnout následující, způsobem: - V případě populačně nejmenších obcí do 1 tis. obyvatel lze vyšší potřeby a preference pozorovat v rámci tematických zaměření na spolkovou činnost, sociální začleňování problémových skupin osob a aktivní politiku zaměstnanosti. - V případě populačně větších obcí mezi 1 a 5 tis. obyvateli lze vyšší potřeby a preference pozorovat v rámci tematických zaměření na odpadové hospodářství, kvalitní sociální služby a kvalitu počátečního vzdělávání. Konečně tabulky 1-8, 1-9 a 1-10 ukazují potřeby a preference veřejných intervencí vnímané volenými zástupci venkovských obcí Moravskoslezského kraje ve vazbě na vymezené seskupení obcí podle ukazatelů ekonomické, sociální a environmentální dimenze udržitelného rozvoje. Hlavní rozdíly lze v tomto ohledu spatřovat ve vyšším významu kladeným na intervence sociálního začleňování a aktivní politiky zaměstnanosti v případě více problémových seskupení obcí (viz seskupení obcí 4 a 5 v tabulce 1-8; seskupení obcí 3 a 4 v tabulce 1-9 a seskupení obcí 4 v tabulce 1-10). Tabulka 1-8: Hodnocení potřeb a preferencí tematického zaměření veřejných intervencí pro programové období pohledem volených zástupců venkovských obcí Moravskoslezského kraje; hodnocení na pětibodové škále od -2 nejhorší hodnota do + 2 nejlepší hodnota; výpočet průměrného skóre odpovědí; rozdíly vzhledem k vymezeným seskupením obcí ekonomické dimenze udržitelného rozvoje Tematické zaměření Seskupení obci 1 a 2 Seskupení obci 3 Seskupení obcí 4 a 5 Kvalita infrastruktury v obci 1,96 1,91 1,92 Podpora spolkové činnosti 1,11 1,45 1,08 Rozvoj odpadového hospodářství 1,07 1,45 1,08 Dostupnost sociálních služeb 1,04 1,18 0,83 Kvalitní počáteční vzdělávání 1,00 1,91 1,08 Podpora podnikání 0,71 0,91 1,42 Ochrana přírody a krajiny 0,71 0,36 0,58 Aktivní politika zaměstnanosti 0,50 1,09 1,58 Integrace společenství 0,07-0,09 0,42 Zdroj: vlastní šetření 20

22 Tabulka 1-9: Hodnocení potřeb a preferencí tematického zaměření veřejných intervencí pro programové období pohledem volených zástupců venkovských obcí Moravskoslezského kraje; hodnocení na pětibodové škále od -2 nejhorší hodnota do + 2 nejlepší hodnota; výpočet průměrného skóre odpovědí; rozdíly vzhledem k vymezeným seskupením obcí sociální dimenze udržitelného rozvoje Tematické zaměření Seskupení obci 1 Seskupení obci 2 Seskupení obcí 3 a 4 Kvalita infrastruktury v obci 2,00 1,92 1,88 Rozvoj odpadového hospodářství 1,59 1,00 0,75 Kvalitní počáteční vzdělávání 1,35 1,04 1,50 Dostupnost sociálních služeb 1,29 0,77 1,25 Podpora spolkové činnosti 1,24 1,27 0,75 Podpora podnikání 1,12 0,69 1,25 Aktivní politika zaměstnanosti 0,71 0,73 1,75 Ochrana přírody a krajiny 0,41 0,88 0,13 Integrace společenství -0,47 0,38 0,50 Zdroj: vlastní šetření Tabulka 1-10: Hodnocení potřeb a preferencí tematického zaměření veřejných intervencí pro programové období pohledem volených zástupců venkovských obcí Moravskoslezského kraje; hodnocení na pětibodové škále od -2 nejhorší hodnota do + 2 nejlepší hodnota; výpočet průměrného skóre odpovědí; rozdíly vzhledem k vymezeným seskupením obcí environmentální dimenze udržitelného rozvoje Tematické zaměření Seskupení obcí 1 a 2 Seskupení obci 3 Seskupení obci 4 Kvalita infrastruktury v obci 2,00 2,00 1,86 Kvalitní počáteční vzdělávání 1,45 1,16 1,14 Rozvoj odpadového hospodářství 1,27 1,42 0,86 Dostupnost sociálních služeb 1,09 1,26 0,76 Podpora spolkové činnosti 0,91 1,26 1,24 Aktivní politika zaměstnanosti 0,91 0,21 1,48 Podpora podnikání 0,82 0,79 1,10 Ochrana přírody a krajiny 0,45 0,89 0,43 Integrace společenství -0,27-0,05 0,48 Zdroj: vlastní šetření 21

23 2. ABSORPCE VEŘEJNÝCH INTERVENCÍ V OBDOBÍ Druhá kapitola tohoto textu hodnotí absorpci veřejných intervencí v kontextu zkušeností s čerpáním prostředků vybraných finančních schémat v programovém období Hodnocení je založeno na třech dílčích krocích: 1. V prvním kroku je hodnocen počet projektů a finanční alokace prostředků kohezní politiky v Moravskoslezském kraji v programovém období , a to s důrazem na postavení venkovského území. 2. Ve druhém kroku je hodnocen počet projektů a finanční alokace prostředků Programu rozvoje venkova v Moravskoslezském kraji v programovém období Speciální pozornost je věnována tématu místních akčních skupin. 3. Ve třetím kroku je hodnocen počet projektů a finanční alokace prostředků Regionálního operačního programu Moravskoslezsko (dále jen ROP Moravskoslezsko), a to ve vazbě na strukturu podpořených a nepodpořených projektů. Zdůrazněme, že hodnocení je zaměřeno na vnitřní prostředí venkovského území Moravskoslezského kraje. 2.1 Hodnocení kohezní politiky Evropské unie v období Hodnocení absorpce veřejných intervencí kohezní politiky v programovém období je založeno na metodice podle Hájek (2012) 6 a na datové základně přehledu podpořených projektů evidovaných Ministerstvem pro místní rozvoje, respektive Centrem pro regionální rozvoj České republiky se stavem k lednu 2014 s tím, že zahrnuto je pouze hodnocení cíle Konvergence. Dílčí aspekty metodiky hodnocení mimo jiné zahrnují: - Hodnocení je založeno jednak na sídlu příjemce podpory a jednak na místu realizace projektu. - Hodnocení je založeno jednak na finanční alokaci přepočtené na 1 obyvatele území a jednak na počtu podpořených projektů přepočtených na 100 tis. obyvatel území. - Dimenze venkovského osídlení je postavena na počtu obyvatel obce sídla příjemce podpory, respektive místa realizace projektu. 6 HÁJEK, O. (2012). Regionální disparity a regionální politika. Česká republika v programovém období Žilina: Georg. 22

24 - Hodnocení je doplněno aspekty tematického zaměření projektu, institucionálního sektoru příjemce podpory a vnitřní prostorové diferenciace. Celkově je hodnocení založeno na projektech realizovaných příjemci podpory se sídlem v Moravskoslezském kraji, respektive na místech realizace projektu v obcích Moravskoslezského kraje. Celková finanční alokace hodnocení na bázi sídla příjemce podpory je 51 mld. Kč a podle místa realizace projektu 71 mld. Kč. Tabulka 2-1 zachycuje základní hodnocení finanční alokace a počtu podpořených projektů vzhledem k počtu obyvatel čtyř dílčích velikostních kategorií obcí. Hlavní poznatky ukazují: - Relativní finanční alokace připadající na venkovské oblasti Moravskoslezského kraje je ve srovnání s populačně většími obcemi nižší pro hodnocení na bázi sídla příjemců podpory. Rozdíly se v tomto ohledu stírají v případě hodnocení, které je založeno na místu realizace projektu. - Relativní počet projektů připadající na venkovské oblasti Moravskoslezského kraje je více méně podobný ve srovnání s populačně většími obcemi. Tato skutečnost naznačuje, v kontextu hodnot finanční alokace, realizaci finančně náročnějších projektů příjemci podpory se sídlem ve větších sídlech Moravskoslezského kraje. Řada těchto projektů je přitom realizována ve venkovském území. Tabulka 2-1: Finanční alokace prostředků cíle Konvergence v Kč na obyvatele a počet podpořených projektů na 100 tis. obyvatel v Moravskoslezském kraji; hodnocení podle velikostních kategorií obcí a rozlišení sídla příjemce podpory a místa realizace projektu Kategorie obcí Sídlo příjemce podpory Místo realizace projektu Finanční alokace Počet projektů Finanční alokace Počet projektů Méně než obyvatel až obyvatel až obyvatel Více než obyvatel Tabulky 2-2 až 2-8 zachycují hodnocení relativní finanční alokace a relativního počtu projektů vzhledem ke sledovaným velikostním kategoriím obcí a k různým tematickým zaměřením projektů. V tomto ohledu se ukazují následující skutečnosti: 23

25 - Venkovské území Moravskoslezského kraje vykazuje nejlepší relativní hodnoty v případě projektů zaměřených na problematiku životního prostředí (viz tabulka 2-8) a dopravní infrastruktury (viz tabulka 2-2). Relativně vysoká finanční alokace je spojena rovněž s projekty s tematickým zaměřením na infrastrukturu veřejných služeb a veřejná prostranství (viz tabulka 2-3), respektive na tematickou oblast podnikatelského prostředí (viz tabulka 2-4). Tabulka 2-2: Finanční alokace prostředků cíle Konvergence v Kč na obyvatele a počet podpořených projektů na 100 tis. obyvatel v Moravskoslezském kraji; hodnocení podle velikostních kategorií obcí a rozlišení sídla příjemce podpory a místa realizace projektu tematické zaměření projektů na dopravní infrastrukturu Kategorie obcí Sídlo příjemce podpory Místo realizace projektu Finanční alokace Počet projektů Finanční alokace Počet projektů Méně než obyvatel až obyvatel až obyvatel Více než obyvatel Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj; Český statistický úřad pro počet obyvatel Tabulka 2-3: Finanční alokace prostředků cíle Konvergence v Kč na obyvatele a počet podpořených projektů na 100 tis. obyvatel v Moravskoslezském kraji; hodnocení podle velikostních kategorií obcí a rozlišení sídla příjemce podpory a místa realizace projektu tematické zaměření projektů na infrastrukturu veřejných služeb a veřejná prostranství Kategorie obcí Sídlo příjemce podpory Místo realizace projektu Finanční alokace Počet projektů Finanční alokace Počet projektů Méně než obyvatel až obyvatel až obyvatel Více než obyvatel Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj; Český statistický úřad pro počet obyvatel 24

26 - Naopak nejhorší relativní hodnoty jsou pro venkovské území Moravskoslezského kraje spojeny s tematickým zaměřením projektů na rozvoj lidských zdrojů (viz tabulka 2-5), na VaV, nové technologie a inovace (viz tabulka 2-7), a na sociální integraci a rovné příležitosti (viz tabulka 2-6). Tabulka 2-4: Finanční alokace prostředků cíle Konvergence v Kč na obyvatele a počet podpořených projektů na 100 tis. obyvatel v Moravskoslezském kraji; hodnocení podle velikostních kategorií obcí a rozlišení sídla příjemce podpory a místa realizace projektu tematické zaměření projektů na podnikatelské prostředí Kategorie obcí Sídlo příjemce podpory Místo realizace projektu Finanční alokace Počet projektů Finanční alokace Počet projektů Méně než obyvatel až obyvatel až obyvatel Více než obyvatel Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj; Český statistický úřad pro počet obyvatel Tabulka 2-5: Finanční alokace prostředků cíle Konvergence v Kč na obyvatele a počet podpořených projektů na 100 tis. obyvatel v Moravskoslezském kraji; hodnocení podle velikostních kategorií obcí a rozlišení sídla příjemce podpory a místa realizace projektu tematické zaměření projektů na rozvoj lidských zdrojů Kategorie obcí Sídlo příjemce podpory Místo realizace projektu Finanční alokace Počet projektů Finanční alokace Počet projektů Méně než obyvatel až obyvatel až obyvatel Více než obyvatel Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj; Český statistický úřad pro počet obyvatel 25

27 Tabulka 2-6: Finanční alokace prostředků cíle Konvergence v Kč na obyvatele a počet podpořených projektů na 100 tis. obyvatel v Moravskoslezském kraji; hodnocení podle velikostních kategorií obcí a rozlišení sídla příjemce podpory a místa realizace projektu tematické zaměření projektů na sociální integraci a rovné příležitosti Kategorie obcí Sídlo příjemce podpory Místo realizace projektu Finanční alokace Počet projektů Finanční alokace Počet projektů Méně než obyvatel až obyvatel až obyvatel Více než obyvatel Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj; Český statistický úřad pro počet obyvatel Tabulka 2-7: Finanční alokace prostředků cíle Konvergence v Kč na obyvatele a počet podpořených projektů na 100 tis. obyvatel v Moravskoslezském kraji; hodnocení podle velikostních kategorií obcí a rozlišení sídla příjemce podpory a místa realizace projektu tematické zaměření projektů na V&V, inovace, nové technologie Kategorie obcí Sídlo příjemce podpory Místo realizace projektu Finanční alokace Počet projektů Finanční alokace Počet projektů Méně než obyvatel až obyvatel až obyvatel Více než obyvatel Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj; Český statistický úřad pro počet obyvatel Tabulky 2-9 až 2-11 zachycují hodnocení relativní finanční alokace a relativního počtu projektů vzhledem ke sledovaným velikostním kategoriím obcí a k různým kategoriím institucionálního sektoru žadatelů. V tomto ohledu se ukazuje, že venkovské území Moravskoslezského kraje vykazuje nejlepší relativní hodnoty v případě projektů realizovaných veřejnými institucemi (viz tabulka 2-9), v případě soukromých a neziskových 26

28 subjektů jsou hodnoty venkovských území ve srovnání se sídly s vyšším počtem obyvatel nižší (viz tabulky 2-10 a 2-11). Tabulka 2-8: Finanční alokace prostředků cíle Konvergence v Kč na obyvatele a počet podpořených projektů na 100 tis. obyvatel v Moravskoslezském kraji; hodnocení podle velikostních kategorií obcí a rozlišení sídla příjemce podpory a místa realizace projektu tematické zaměření projektů na životní prostředí Kategorie obcí Sídlo příjemce podpory Místo realizace projektu Finanční alokace Počet projektů Finanční alokace Počet projektů Méně než obyvatel až obyvatel až obyvatel Více než obyvatel Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj; Český statistický úřad pro počet obyvatel Tabulka 2-9: Finanční alokace prostředků cíle Konvergence v Kč na obyvatele a počet podpořených projektů na 100 tis. obyvatel v Moravskoslezském kraji; hodnocení podle velikostních kategorií obcí a rozlišení sídla příjemce podpory a místa realizace projektu projekty realizované místními a ústředními vládními institucemi Kategorie obcí Sídlo příjemce podpory Místo realizace projektu Finanční alokace Počet projektů Finanční alokace Počet projektů Méně než obyvatel až obyvatel až obyvatel Více než obyvatel Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj; Český statistický úřad pro počet obyvatel 27

29 Tabulka 2-10: Finanční alokace prostředků cíle Konvergence v Kč na obyvatele a počet podpořených projektů na 100 tis. obyvatel v Moravskoslezském kraji; hodnocení podle velikostních kategorií obcí a rozlišení sídla příjemce podpory a místa realizace projektu projekty realizované neziskovými institucemi Kategorie obcí Sídlo příjemce podpory Místo realizace projektu Finanční alokace Počet projektů Finanční alokace Počet projektů Méně než obyvatel až obyvatel až obyvatel Více než obyvatel Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj; Český statistický úřad pro počet obyvatel Tabulka 2-11: Finanční alokace prostředků cíle Konvergence v Kč na obyvatele a počet podpořených projektů na 100 tis. obyvatel v Moravskoslezském kraji; hodnocení podle velikostních kategorií obcí a rozlišení sídla příjemce podpory a místa realizace projektu tematické zaměření projektů na podnikatelské prostředí projekty realizované soukromoprávními subjekty Kategorie obcí Sídlo příjemce podpory Místo realizace projektu Finanční alokace Počet projektů Finanční alokace Počet projektů Méně než obyvatel až obyvatel až obyvatel Více než obyvatel Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj; Český statistický úřad pro počet obyvatel Obrázky 2-1 až 2-4 ukazují prostorový vzor finanční alokace a počtu projektů přepočtený k populaci obcí Moravskoslezského kraje. V tomto ohledu nelze sledovat existenci významně znevýhodněných širších oblastí území. 28

30 Obrázek 2-1: Prostorový vzor finanční alokace prostředků cíle Konvergence v Kč na obyvatele v obcích Moravskoslezského kraje; hodnocení podle sídla příjemce podpory Finanční alokace - sídlo příjemce podpory: méně než 1200 Kč Kč Kč Kč více než Kč Obce s více než 5000 obyvateli Pozn.: Hranice intervalů stanoveny na základě kvantilů km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj; Český statistický úřad pro počet obyvatel Obrázek 2-2: Prostorový vzor finanční alokace prostředků cíle Konvergence v Kč na obyvatele v obcích Moravskoslezského kraje; hodnocení podle místa realizace projektu Finanční alokace - místo realizace projektu: méně než 4000 Kč Kč Kč Kč více než Kč Obce s více než 5000 obyvateli Pozn.: Hranice intervalů stanoveny na základě kvantilů km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj; Český statistický úřad pro počet obyvatel 29

31 Obrázek 2-3: Prostorový vzor počtu projektů podpořených v rámci cíle Konvergence v Kč na obyvatel obcí Moravskoslezského kraje; hodnocení podle sídla příjemce podpory Počet projektů - sídlo příjemce podpory: méně než 231 projektů projektů projektů projektů více než 740 projektů Obce s více než 5000 obyvateli Pozn.: Hranice intervalů stanoveny na základě kvantilů km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj; Český statistický úřad pro počet obyvatel Obrázek 2-4: Prostorový vzor počtu projektů podpořených v rámci cíle Konvergence v Kč na obyvatel obcí Moravskoslezského kraje; hodnocení podle místa realizace projektu Počet projektů - místo realizace projektu: méně 413 projektů projektů projektů projektů více než 1210 projektů Obce s více než 5000 obyvateli Pozn.: Hranice intervalů stanoveny na základě kvantilů km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj; Český statistický úřad pro počet obyvatel 30

32 Konečně vztahy finanční alokace prostředků cíle Konvergence kohezní politiky Evropské unie a v kapitole 1 definovaných seskupení obcí vzhledem ke třem dimenzím udržitelného rozvoje zachycuje tabulka V tomto ohledu se ukazuje zásadní poznatek, kdy seskupení obcí, které byly v kapitole 1 označeny jako nejvíce problémové, vykazují nejnižší finanční alokaci pro všechny tři dimenze udržitelného rozvoje. V tomto kontextu není disparitní cíl územních politik plně zohledněn. Tabulka 2-12: Průměrná finanční alokace prostředků cíle Konvergence v Kč na 1 obyvatele obce seskupení obcí tří dimenzí udržitelného rozvoje venkovských oblastí v Moravskoslezském kraji; hodnocení podle sídla příjemce podpory (SPP) a místa realizace projektu (MR) Seskupení Ekonomická dimenze Sociální dimenze Environmentální dimenze SPP MR SPP MR SPP MR Klastr Klastr Klastr Klastr Klastr Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj; Český statistický úřad pro počet obyvatel 2.2 Hodnocení Programu rozvoje venkova v období Vedle cíle Konvergence kohezní politiky je předmětem našeho zájmu hodnocení Programu rozvoje venkova. V tomto případě je s ohledem na dostupnou datovou základnu hodnocení založeno pouze na místě realizace projektů. Celkem je hodnoceno míst realizace podpořených projektů o celkové finanční alokaci 1,3 mld. Kč. Tabulka 2-13 ukazuje celkovou finanční alokaci prostředků Evropské unie a počet projektů podpořených z Programu rozvoje venkova k lednu 2014, a to vzhledem ke sledovaným velikostním kategoriím obcí. Tabulka 2-13 naznačuje zásadní význam Programu rozvoje venkova pro rozvoj populačně nejmenších obcí Moravskoslezského kraje. 31

33 Tabulka 2-13: Finanční alokace prostředků Evropské unie z Programu rozvoje venkova v Kč na obyvatele a počet podpořených projektů Programu rozvoje venkova na 100 tis. obyvatel v Moravskoslezském kraji; hodnocení podle velikostních kategorií obcí a místa realizace projektu Kategorie obcí Finanční alokace Místo realizace projektu Počet projektů Méně než obyvatel až obyvatel až obyvatel Více než obyvatel Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Moravskoslezského kraje; Český statistický úřad pro počet obyvatel Obrázky 2-5 a 2-6 doplňují informaci o prostorovém vzoru finanční alokace a počtu projektů přepočtený k populaci obcí Moravskoslezského kraje. Podobně jako v případě cíle Konvergence kohezní politiky nelze ani v tomto případě sledovat existenci významně znevýhodněných širších oblastí území, obecně však lze pozorovat vyšší relativní hodnoty ve spíše periferních částech Moravskoslezského kraje. Konečně vztahy finanční alokace prostředků Programu rozvoje venkova a v kapitole 1 definovaných seskupení obcí vzhledem ke třem dimenzím udržitelného rozvoje zachycuje tabulka V tomto ohledu se ukazuje zásadní poznatek, kdy seskupení obcí, které byly v kapitole 1 označeny jako nejvíce problémové, vykazují nejvyšší finanční alokaci pro všechny tři dimenze udržitelného rozvoje. V tomto kontextu lze Program rozvoje venkova chápat jako vyrovnávací nástroj redukce prostorových disparit. 32