Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí

Transkript

1 Vyhodnocení měření na manuálních monitorovacích stanicích Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ v roce 212 Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí Ostrava, březen 213

2 Vyhodnocení měření na MMS Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ v roce 212 Obsah Úvod Základní údaje Popis lokalit Měření Limity Vyhodnocení výsledků měření Suspendované částice PM Roční vyhodnocení Roční chod Porovnání s lokalitami státních imisních sítí v ČR a PR Polyaromatické uhlovodíky (PAH) Těžké kovy Shrnutí Literatura Vysvětlivky (použité zkratky)... 2 P Ř Í L O H Y Seznam příloh

3 Vyhodnocení měření na MMS Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ v roce 212 Úvod V roce 212 probíhalo měření manuálními vzorkovači suspendovaných částic v ovzduší financované z rozpočtu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v souladu se Smlouvou o poskytnutí dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje, ev. č. 71/212/ŽPZ, uzavřené s Českým hydrometeorologickým ústavem, v lokalitách Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ. Obě měřicí místa charakterizují pozaďové oblasti v průmyslem ovlivněných částech území Moravskoslezského kraje, přiléhajících státní hranici s Polskou republikou, které jsou dlouhodobě nejvíce zasaženy nadlimitním znečištěním ovzduší, zejména suspendovanými částicemi. Na obou lokalitách byly měřeny denní (24hodinové) průměrné koncentrace suspendovaných částic PM 1 vždy během pěti dnů šestidenního cyklu, každý šestý den probíhalo měření polyaromatických uhlovodíků v suspendovaných částicích PM 1 a na lokalitě Petrovice u Karviné OÚ rovněž 1krát za šest dnů vyhodnocení vybraných těžkých kovů v suspendovaných částicích PM 1. Výsledky měření PM 1 byly průběžně zveřejňovány na internetové stránce ČHMÚ 1. Výsledky všech měření jsou uloženy v Informačním systému kvality ovzduší České republiky a budou zveřejněny v ročenkách znečištění ovzduší 2. 1 Výsledky měření v Dole ČSA u Karviné a Petrovicích u Karviné OÚ 2 Roční vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší v ČR, tabelární a grafické ročenky: 3

4 Vyhodnocení měření na MMS Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ v roce Základní údaje 1.1. Popis lokalit Důl ČSA u Karviné je průmyslová lokalita v areálu dobývacího prostoru Doly, patřícího Dolu Karviná, společnosti OKD, a. s. Odběrové zařízení bylo umístěno v blízkosti degazační stanice 3. V okolí do 1 km se nacházejí správní budovy, staré průmyslové areály (např. bývalé koksovny), manipulační plochy, výsypky a odkaliště. Vzdálenost od státní hranice s Polskem je zhruba 5-6 km severně, město Karviná je vzdáleno cca 3,5 km severovýchodně. V okruhu do 1 km se nacházejí další česká i polská města a obce (Petrovice u Karviné, Orlová, Petřvald, Rychvald, Havířov, Zebrzydowice, Kończyce Małe, Pogwizdów). Lokalita je klasifikována jako pozaďová, typ zóny venkovská, s charakteristikou průmyslová, v podkategorii pro hodnocení ekosystémů příměstská (tabulka 1.1, obrázky v příloze). Měření zde probíhalo od do Lokalita Petrovice u Karviné OÚ se nachází na pozemku obecního úřadu uprostřed obce Petrovice u Karviné, rozkládající se převážně podélně mezi česko-polskou hranicí, tvořenou částečně tokem Petrůvky a mezi koridorem železniční trati Bohumín- Zebrzydowice. V obci žije přibližně 4 46 obyvatel 4. V okruhu do 5 km se nacházejí z větších obcí polské Zebrzydowice a Godów, a dále české Dětmarovice a Karviná. Podle klasifikace měřicí lokality se jedná o stanici pozaďovou, typ zóny předměstská, s charakteristikou průmyslová, obytná (tabulka 1.1, obrázky v příloze). Měření zde probíhalo od do Ve vzdálenosti cca,3 km JZ směrem se nachází lokalita měření imisí stacionárního monitoringu ČEZ a.s. Petrovice u Karviné. 5 Tabulka 1.1 Lokality s měřením Důl ČSA u Karviné Petrovice u Karviné OÚ Severní zem. šířka " SŠ " SŠ Východní zem. délka " VD Nadmořská výška 238 m 227 m EOI klasifikace B/R/I-NCI B/S/IR " VD Reprezentativnost Okrskové měřítko (.5 až 4 km) Okrskové měřítko (.5 až 4 km) 1.2. Měření Měření probíhalo denně v období od 6 do 6 hodin UTC (světového času) 6 vzorkovači Leckel MVS 6 s každodenní obsluhou, výstupem jsou denní (24hodinové) průměrné koncentrace měřených škodlivin (tabulky 1.2 a 1.3). Měření bylo zajištěno podle pravidel UTC = SEČ - 1 hodina, SEČ = středoevropský čas 4

5 Vyhodnocení měření na MMS Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ v roce 212 Imisního monitoringu (IM) ČHMÚ, který je zkušební laboratoří č. L 146 akreditovanou ČIA, o. p. s. pro zkoušky a odběry uvedené v Příloze Osvědčení o akreditaci (viz v sekci Seznam akreditovaných subjektů). ČHMÚ je autorizován k měření imisí znečišťujících látek Ministerstvem životního prostředí ČR dle osvědčení o autorizaci k měření imisí č.j. 66/82/1/KS, 16375/ENV/1 ze dne na dobu do Tabulka 1.2 Seznam měřených veličin MMS PM 1 PAH Těžké kovy Důl ČSA u Karviné Petrovice u Karviné OÚ Tabulka 1.3 Jednotky a metody měření škodlivin Znečišťující látka Jednotka Metoda měření Suspendované částice PM 1 µg.m -3 Gravimetrie Polyaromatické uhlovodíky v PM 1 (PAH) ng.m -3 Plynová chromatografie s hmotnostní detekcí (pro PAH) Těžké kovy v PM 1 ng.m -3 Hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou 1.3. Limity Při hodnocení výsledků měření jsou získané hodnoty porovnávány s imisními limity a cílovými hodnotami dle [1], vycházejícími ze směrnic Evropské Unie [2, 3] a s hodnotami stanovenými ve směrnicích Světové zdravotnické organizace (WHO) pro kvalitu ovzduší [4] (tabulka 1.4). Tabulka 1.4 Použité imisní limity Znečišťující látka Jednotka Druh limitu Imisní Interval limit N PM 1 µg.m -3 zdraví rok 4 - ochrana lidského den 5 35 (WHO 3) WHO rok 2 - Olovo ng.m -3 ochrana lidského zdraví rok 5 - Arzen rok 6 cílové hodnoty pro Kadmium ng.m -3 rok 5 ochranu lidského Nikl rok 2 zdraví Benzo(a)pyren rok N maximální povolený počet překročení hodnoty za rok 7 Datum, do něhož musí být limit dosažen 5

6 Vyhodnocení měření na MMS Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ v roce Vyhodnocení výsledků měření V následujících tabulkách jsou tučným písmem a šedým podbarvením zvýrazněny nadlimitní hodnoty podle české legislativy. Koncentrace vyšší než 95. percentil je možno považovat za výjimečně vysoké s četností výskytu do 5 %, koncentrace menší než 5. percentil naopak za koncentrace výjimečně nízké s četností výskytu rovněž do 5 %, koncentrace mezi 25. a 75. percentilem lze z hlediska výskytu považovat za normální pro danou lokalitu, s četností výskytu 5 %. Všechny naměřené denní hodnoty obsahuje přiložený CD disk Suspendované částice PM Roční vyhodnocení Limitní průměrná roční koncentrace 4 µg.m -3 byla překročena na obou posuzovaných lokalitách, na lokalitě Důl ČSA u Karviné těsněji (43,6 µg.m -3 - odpovídá 19 % ročního imisního limitu), na lokalitě Petrovice u Karviné OÚ mnohem výrazněji (59,7 µg.m -3, což tvoří 149 % ročního imisního limitu). Počet dnů s překročením hodnoty denního imisního limitu 5 µg.m -3 (přičemž přípustný počet překročení je 35 v kalendářním roce dle [1]) byl v Dole ČSA u Karviné 69, v Petrovicích u Karviné 96 na obou lokalitách tedy byl překročen limit, přestože PM 1 bylo měřeno přibližně pouze asi 8 % dnů v roce. V případě, že by měření probíhalo každý den v roce, lze odvodit, že počet dnů s překročením by se odpovídajícím způsobem zvýšil, odhadem na zhruba 86 dnů v Dole ČSA u Karviné, čili na více než dvojnásobek povoleného počtu překročení a až na 118 dnů v Petrovicích u Karviné (více než trojnásobek povoleného počtu překročení). Obdobně vysoký počet dnů s překročením byl v roce 212 naměřen pouze na dvou nejznečištěnějších lokalitách stacionárního imisního monitoringu v Moravskoslezském kraji v Ostravě-Radvanicích (118 dnů) a ve Věřňovicích (17 dnů). K překročení denního imisního limitu docházelo na obou posuzovaných lokalitách nejen v chladné polovině roku (v říjnu až březnu bylo naměřeno 87 % z ročního počtu překročení v Dole ČSA u Karviné a 91 % v Petrovicích u Karviné), ale i v teplé polovině roku se na obou měřicích místech vyskytlo v přibližně 1 % případů překročení denní limitní hodnoty. Na obou lokalitách bylo v chladné polovině roku zaznamenáno překročení dvojnásobku hodnoty denního imisního limitu 1 µg.m -3 (18 případů v Dole ČSA u Karviné a 47 v Petrovicích u Karviné) a rovněž i trojnásobku této hodnoty 15 µg.m -3 (1 v Dole ČSA u Karviné a 25 v Petrovicích u Karviné). Jedná se zároveň o informativní a regulační prahové hodnoty PM 1 pro posuzování podmínek vzniku smogových situací [1]. Doporučená limitní hodnota roční 2 µg.m -3 pro suspendované částice PM 1 dle WHO [4] byla překročena v Dole ČSA u Karviné ve dvojnásobně a v Petrovicích u Karviné trojnásobně. Maximální denní hodnoty byly naměřeny v Petrovicích u Karviné, a to (546 µg.m -3 ) a (549 µg.m -3 ), hodnota denního imisního limitu byla tedy v obou případech překročena více než desetinásobně (tabulka 2.1.1). Obě lokality tedy v roce 212 patřily mezi nejznečištěnější v Moravskoslezském kraji a zároveň i v České republice. 6

7 Vyhodnocení měření na MMS Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ v roce 212 Tabulka Základní statistické charakteristiky koncentrací PM 1 v roce 212 v µg.m -3 Charakteristika Důl ČSA u Karviné Rok Teplé období roku Chladná období roku Petrovice u Karviné OÚ Důl ČSA u Karviné Petrovice u Karviné OÚ Důl ČSA u Karviné Petrovice u Karviné OÚ Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum N > N > N > N > % > % > % > % > Obrázek Denní koncentrace PM 1 v roce Důl ČSA u Karviné Petrovice u Karviné OÚ Koncentrace v µg.m

8 Teplota v C Vyhodnocení měření na MMS Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ v roce Roční chod Průměrný roční chod po měsících umožňuje posoudit znečištění ovzduší v kontextu celého roku 212, Moravskoslezského kraje i v přilehlé části Slezského vojvodství v Polské republice 8. Nejvyšší hodnoty PM 1 byly naměřeny v průměru v únoru a dále pak v prosinci. Lednové průměrné koncentrace nejsou u posuzovaných vzorkovačů uvedeny kvůli kratší době vzorkování v tomto měsíci; obecně lze konstatovat, že v lednu 212 převládaly netypicky příznivé rozptylové podmínky (obrázek 2.1.2). Vzhledem k převládajícímu proudění (obrázek 2.1.3) dochází k intenzivnímu přenosu vzduchových hmot, a tím i škodlivin v ovzduší mezi Českou republikou a Polskou republikou obousměrně v příhraniční oblasti, ve které se nacházejí obě posuzované lokality. V roce 212 se vyskytly intenzivní déletrvající epizody nepříznivých rozptylových podmínek s vysokými koncentracemi znečišťujících látek v ovzduší koncem ledna a trvaly po celou polovinu února, opakovaně se vyskytly i v březnu. V těchto obdobích byly v Moravskoslezském kraji vyhlášeny signály upozornění a v období i regulace vybraných zdrojů při překročení zvláštních imisních limitů podle [5]. V období od září 212 upravovala vyhlašování smogových situací již nová legislativa [1]. Smogové situace byly vyhlášeny v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek v říjnu, listopadu a dvakrát v prosinci 212. Hodnoty průměrných měsíčních koncentrací PM 1 se v Dole ČSA u Karviné pohybovaly na úrovni % průměrných koncentrací celého Moravskoslezského kraje (bez zahrnutí horských lokalit) a % průměrných koncentrací z monitorovacích stanic jižní části Slezského vojvodství v Polské republice. V Petrovicích u Karviné se tyto hodnoty pohybovaly na úrovni % průměrných koncentrací celého Moravskoslezského kraje a % průměrných koncentrací lokalit jižní části Slezského vojvodství. Obrázek Roční chod PM 1 po měsících, Koncentrace v µg.m Průměr PL (J Slezsko) Průměr MS kraj Důl ČSA u Karviné Petrovice u Karviné OÚ Teplota I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII -8 8 Imisní data z polských lokalit byla použita z 8

9 Vyhodnocení měření na MMS Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ v roce 212 Obrázek Větrné růžice 212 SSZ S SSV SZ 1 SV 8 ZSZ Z VSV V ZJZ VJV JZ JV JJZ J JJV Karviná Petrovice u Karviné Porovnání s lokalitami státních imisních sítí v ČR a PR Průměrná roční koncentrace PM 1 v Petrovicích u Karviné byla nejvyšší z lokalit Moravskoslezského kraje. Vyšší průměrné koncentrace byly naměřeny pouze na lokalitách Rybnik a Wodzisław v jižní části Slezského vojvodství v Polské republice. Nejvyšší průměrné koncentrace na české straně hranice kromě Petrovic byly naměřeny ve Věřňovicích a v Bohumíně, tj. v česko-polském pohraničí. Roční průměrné koncentrace na lokalitě Důl ČSA u Karviné jsou srovnatelné s hodnotami v Havířově, Ostravě-Přívozu a v Ostravě-Mariánských Horách. Jsou nižší než na posuzovaných polských lokalitách, s výjimkou vysoko nad údolím položené stanice Cieszyn. I při porovnání 5. a 95. percentilů denních koncentrací patří koncentrace v Petrovicích u Karviné k nejvyšším. Lokalita Důl ČSA u Karviné se hodnotami 5. percentilů denních koncentrací nachází obdobně jako její roční průměr zhruba uprostřed porovnávaných stanic. Z hlediska 95. percentilu jsou zde naměřené hodnoty srovnatelné s relativně méně zatíženými lokalitami Třinec a Studénka (obrázky ). 9

10 Rybnik Věřňovice Petrovice u K. OÚ Bohumín Wodzisław Godów Os.-Zábřeh Český Těšín Havířov Os.-Přívoz Os.-Radvanice Karviná Orlová Třinec-Kosmos Os._Mar. Hory Os.-Českobratrská Frýdek-Místek Żory Os.-Fifejdy Třinec-Kanada Důl ČSA u Karv. Studénka Os.-Poruba/ČHMÚ Cieszyn Opava-Kateř. Čeladná Os.-Radvanice Os.-Českobratrská Petrovice u K. OÚ Rybnik Bohumín Orlová Wodzisław Godów Karviná Věřňovice Os.-Přívoz Důl ČSA u Karv. Havířov Os._Mar. Hory Český Těšín Os.-Fifejdy Żory Os.-Poruba/ČHMÚ Třinec-Kosmos Studénka Os.-Zábřeh Cieszyn Opava-Kateř. Frýdek-Místek Třinec-Kanada Čeladná Rybnik Wodzisław Petrovice u K. OÚ Věřňovice Bohumín Os.-Radvanice Żory Český Těšín Karviná Orlová Havířov Os.-Přívoz Důl ČSA u Karv. Os._Mar. Hory Os.-Českobratrská Os.-Fifejdy Os.-Zábřeh Třinec-Kosmos Frýdek-Místek Studénka Os.-Poruba/ČHMÚ Třinec-Kanada Opava-Kateř. Cieszyn Čeladná Vyhodnocení měření na MMS Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ v roce 212 Obrázek Průměrná roční koncentrace PM 1 Koncentrace v µg.m Obrázek percentil denních koncentrací PM 1 Koncentrace v µg.m Obrázek percentil denních koncentrací PM 1 Koncentrace v µg.m

11 Vyhodnocení měření na MMS Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ v roce 212 Soubory denních hodnot za rok 212 ze stanice Důl ČSA u Karviné vykazovaly nejvyšší míru korelace (závislost) s vysokým korelačním koeficientem nad,9 s městskými lokalitami automatického imisního monitoringu v okrese Karviná (nejvyšší korelace s lokalitami Havířov, Orlová a Karviná) i s většinou ostravských stanic státní imisní sítě ČR. Hodnoty z lokality Petrovice u Karviné OÚ nejlépe korelují s daty naměřenými na blízké stanici automatického imisního monitoringu ve Věřňovicích a dále pak v Karviné a Bohumíně (korelační koeficient nad,9). Nižší korelace byla vypočítána s českými lokalitami Orlová, Důl ČSA u Karviné, Havířov a Ostrava-Radvanice a rovněž s polskými monitorovacími stanicemi Wodzisław, Rybnik, a Żory (tabulka 2.1.2). Hodnoty korelačního koeficientu datových souborů ukazují dobrou těsnost lineární závislosti; to ovšem nevylučuje, že se konkrétní hodnoty naměřené na porovnávaných stanicích konkrétní den nemohou výrazněji lišit. Tabulka Denní hodnoty PM korelační koeficient se stanicí: Důl ČSA u Karviné Havířov.97 Orlová.97 Karviná.96 Bohumín.93 Ov.-Českobratrská.93 Ov.-Zábřeh.93 Ov.-Radvanice.92 Ov.-Přívoz.92 Ov.-Fifejdy.92 Český Těšín.91 Petrovice u Karviné OÚ Věřňovice.97 Karviná.93 Bohumín.92 Orlová.88 Důl ČSA u Karviné.87 Wodzisław.87 Havířov.86 Rybnik.86 Żory.86 Ov.-Radvanice.86 11

12 Vyhodnocení měření na MMS Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ v roce Polyaromatické uhlovodíky (PAH) Na lokalitách Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ bylo v roce 212 laboratorně vyhodnoceno 59, resp. 6 platných měření polyaromatických uhlovodíků v suspendovaných částicích PM 1 (tabulka 2.2.1). 9 V teplém období roku byla průměrná hodnota většiny polyaromátů mnohem nižší než v chladném období. Podíl činil v průměru zhruba 5 až 13 procent. Pouze u fluoranthenu se jednalo o přibližně 3 % a u fenanthrenu o 4 % podíl na obou lokalitách. Rozdíl v hodnotách naměřených v teplých a chladných částech roku je velmi významný a jasně patrný rovněž na odlišných měřítcích v grafech benzo(a)pyrenu za teplou a chladnou polovinu roku (obrázky a 2.2.3), kde bylo provedeno srovnání s dostupnými údaji o této škodlivině i z lokalit stacionárního imisního monitoringu v ČR a PR. V průběhu smogové situace byla dne na lokalitě Důl ČSA u Karviné naměřena historicky druhá nejvyšší denní hodnota sumy PAH pro Moravskoslezský kraj od roku 1999 (254,64 ng.m -3 ). Na lokalitě Petrovice u Karviné OÚ nemohla být koncentrace sumy PAH pro tento den číselně vyjádřena, protože koncentrace lehkých polyaromátů fluorenu a fenanthrenu přesáhly horní rozsah stanovení použité metody. Vzhledem k hodnotám koncentrací i ostatních PAH lze předpokládat, že koncentrace sumy polyaromatických uhlovodíků v ovzduší by byly na této lokalitě rekordní. Roční cílová hodnota benzo(a)pyrenu (BaP) pro ochranu zdraví 1 ng.m -3 byla překročena na obou hodnocených lokalitách. V Dole ČSA u Karviné byla naměřena průměrná roční hodnota 4,98 ng.m -3, tedy téměř pětinásobek cílové hodnoty. V Petrovicích u Karviné OÚ se jednalo o 8,21 ng.m -3, tedy více než osminásobek cílové hodnoty. Stejně jako u koncentrací PM 1 bylo potvrzeno, že se jedná o lokality s jedněmi z nejextrémnějších imisních zátěží v Moravskoslezském kraji. V porovnání s hodnotami měřenými na lokalitách stacionárního imisního monitoringu v Ostravě - Poruba, Přívoz, Radvanice a Mariánské Hory a na lokalitách v polském příhraničí - Godów, Rybnik, Żory (tabulka 2.2.1, obrázky ) je možno konstatovat, že: průměrná roční koncentrace BaP v Dole ČSA u Karviné byla vyšší než hodnota naměřená v Ostravě-Porubě, Mariánských Horách i Přívozu, ale nižší než v Ostravě-Radvanicích a rovněž výrazně nižší než na všech dostupných bližších polských lokalitách; průměrná roční koncentrace BaP v Petrovicích u Karviné OÚ byla srovnatelná s hodnotu v lokalitě Żory, ale nižší než na dalších dvou polských lokalitách a než v Ostravě- Radvanicích. Z porovnání četnosti denních hodnot benzo(a)pyrenu vyšších než 1 ng.m -3 (roční cílová hodnota) se ukazuje, že v Dole ČSA u Karviné docházelo k překročení této hodnoty téměř stejně často (59 % případů) jako v Ostravě-Porubě (58 %), nicméně měřené hodnoty byly podstatně vyšší, jak je uvedeno výše. Méně často byly tyto koncentrace měřeny už jen v Ostravě-Mariánských Horách. V Petrovicích u Karviné docházelo k překročení denní hodnoty 1 ng.m -3 v 68 % případů, tedy podobně často jako v Ostravě-Přívozu, Rybniku a Żorech (tabulka 2.2.2, obrázek 2.2.1). Nejčastěji byla tato hodnota překračována v Ostravě- Radvanicích - v 89 % případů. 9 Zpracované výsledky jsou předběžné, verifikovaná data budou k dispozici přibližně v polovině roku 213 a budou zveřejněna v ročence znečištění ovzduší v ČR. 12

13 Fl FEN A FLU PYR BaA CRY BbF BkF BaP I123cdP DBahA BghiPRL PAHs COR Vyhodnocení měření na MMS Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ v roce 212 Tabulka Statistické charakteristiky koncentrací polyaromatických uhlovodíků 212 [ng.m -3 ] Charakteristika Důl ČSA u Karv. Rok Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Petrovice u K. OÚ Rok Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Důl ČSA u Karv. Teplé období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Petrovice u K. OÚ Teplé období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Důl ČSA u Karv. Chladná období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Petrovice u K. OÚ Chladná období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum

14 Důl ČSA u Karv. Petrovice u K. OÚ Os.-Přívoz Os.-Poruba/ČHMÚ Os.-Radvanice Os.-Mar. H. Godów Rybnik Żory Vyhodnocení měření na MMS Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ v roce 212 Tabulka Porovnání koncentrací benzo(a)pyrenu s lokalitami státních imisních sítí v ČR a PR 212 Počet měření Průměrná roční koncentrace [ng.m -3 ] Relat. četnost hodnot > 1 ng.m -3 [%] Důl ČSA u Karv Petrovice u K. OÚ Os.-Přívoz Os.-Poruba/ČHMÚ Os.-Radvanice Os.-Mar. H Godów Rybnik Żory Obrázek Relativní četnost hodnot BaP > 1 ng.m -3 v % 1% 8% 6% 4% 2% % 14

15 Vyhodnocení měření na MMS Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ v roce 212 Obrázek Denní koncentrace BaP - chladná polovina roku 212 Koncentrace v ng.m Os.-Přívoz Os.-Poruba Os.-Radvanice Os.-Mar. H. Godów Rybnik Żory Důl ČSA u Karv. Petrovice u K. OÚ Obrázek Denní koncentrace BaP - teplá polovina roku 212 Koncentrace v ng.m Os.-Přívoz Os.-Poruba Os.-Radvanice Os.-Mar. H. Godów Rybnik Żory Důl ČSA u Karv. Petrovice u K. OÚ 15

16 Vyhodnocení měření na MMS Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ v roce Těžké kovy V Petrovicích u Karviné OÚ probíhalo po celý rok 212 každý 6. den měření obsahu těžkých (toxických) kovů v suspendovaných částicích PM 1, stanoveno bylo 59 platných vzorků. Zpracována jsou předběžně verifikovaná data. Z výsledků (tabulka 2.3.1, obrázky ) je zřejmé, že naměřené roční průměrné koncentrace jednotlivých veličin jsou většinou výrazně nižší než imisní limit (pro olovo) a cílové hodnoty pro ochranu zdraví hodnoty (pro kadmium, arzen a nikl). U kadmia a olova je podíl průměrných koncentrací za teplou polovinu roku v hodnotách za chladná období nejnižší u arzenu a olova (37 a 39 %). U chromu a niklu byly hodnoty v teplé části roku vyšší než v chladné části roku (14 a 113 %). Z ostatních lokalit s měřením těžkých kovů v Moravskoslezském kraji nebyly ke dni zpracování tohoto vyhodnocení úplné výsledky za rok 212 k dispozici. Hodnoty vybraných toxických kovů byly porovnány s dostupnými koncentracemi blízké polské lokality Godów (tabulka 2.3.2). Výsledné průměrné roční koncentrace jsou na obou lokalitách srovnatelné. Tabulka Statistické charakteristiky koncentrací těžkých kovů v Petrovicích u Karviné OÚ 212 [ng.m -3 ] Charakteristika Vanad Chrom Mangan Železo Kobalt Nikl Měď Zinek Arzen Selen Kadmium Olovo Rok Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum limit ROK Teplé období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Chladná období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum

17 Vyhodnocení měření na MMS Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ v roce 212 Obrázek Chod denních koncentrací těžkých kovů v Petrovicích u Karviné OÚ v chladných obdobích roku [ng.m -3 ] Vanad Chrom Mangan Kobalt Nikl Měď Zinek Arzen Selen Kadmium Olovo Železo-vedl. osa Obrázek Chod denních koncentrací těžkých kovů v Petrovicích u Karviné OÚ v teplém období roku [ng.m -3 ] Vanad Chrom Mangan Kobalt Nikl Měď Zinek Arzen Selen Kadmium Olovo Železo-vedl. osa Tabulka Průměrné roční koncentrace koncentrací vybraných kovů 212 [ng.m -3 ] Lokalita Nikl Arzen Kadmium Olovo Petrovice u Karviné Godów

18 Vyhodnocení měření na MMS Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ v roce Shrnutí Měření v roce 212 potvrdilo, že lokality Důl ČSA u Karviné i Petrovice u Karviné OÚ patří mezi nejznečištěnější v rámci Moravskoslezského kraje, a tedy i celé České republiky, z hlediska koncentrací suspendovaných částic PM 1 i jejich složení (PAH). Limitní průměrná roční koncentrace 4 µg.m -3 byla překročena na obou posuzovaných lokalitách, na lokalitě Důl ČSA u Karviné těsněji (43,6 µg.m -3 - odpovídá 19 % ročního imisního limitu), na lokalitě Petrovice u Karviné OÚ mnohem výrazněji (59,7 µg.m -3, což tvoří 149 % ročního imisního limitu). Průměrná roční koncentrace PM 1 v Petrovicích u Karviné byla nejvyšší z lokalit Moravskoslezského kraje. Vyšší průměrné koncentrace byly naměřeny pouze na lokalitách Rybnik a Wodzisław v jižní části Slezského vojvodství v Polské republice. Počet dnů s překročením hodnoty denního imisního limitu 5 µg.m -3 (přípustný počet překročení je 35 v kalendářním roce) byl v Dole ČSA u Karviné 69, v Petrovicích u Karviné 96 na obou lokalitách tedy byl překročen limit, přestože PM 1 bylo měřeno přibližně pouze asi 8 % dnů v roce. Na obou lokalitách bylo v chladné polovině roku zaznamenáno překročení dvojnásobku hodnoty denního imisního limitu 1 µg.m -3 (18 případů v Dole ČSA u Karviné a 47 v Petrovicích u Karviné) a rovněž i trojnásobku této hodnoty 15 µg.m -3 (1 v Dole ČSA u Karviné a 25 v Petrovicích u Karviné). Hodnoty průměrných měsíčních koncentrací PM 1 se v Dole ČSA u Karviné pohybovaly na úrovni % průměrných koncentrací Moravskoslezského kraje a % průměrných koncentrací z monitorovacích stanic jižní části Slezského vojvodství v Polské republice. V Petrovicích u Karviné se tyto hodnoty pohybovaly na úrovni % průměrných koncentrací Moravskoslezského kraje a % průměrných koncentrací lokalit jižní části Slezského vojvodství. Roční cílová hodnota benzo(a)pyrenu (BaP) pro ochranu zdraví 1 ng.m -3 byla překročena na obou hodnocených lokalitách. V Dole ČSA u Karviné byla naměřena průměrná roční hodnota 4,98 ng.m -3, tedy téměř pětinásobek cílové hodnoty. V Petrovicích u Karviné OÚ se jednalo o 8,21 ng.m -3, tedy více než osminásobek cílové hodnoty. Stějně jako u koncentrací PM 1 bylo potvrzeno, že se jedná o lokality s jedněmi z nejextrémnějších imisních zátěží v Moravskoslezském kraji. V Petrovicích u Karviné OÚ probíhalo po celý rok 212 každý 6. den měření obsahu těžkých (toxických) kovů v suspendovaných částicích PM 1. Naměřené roční průměrné koncentrace jednotlivých veličin jsou většinou výrazně nižší než imisní limit (pro olovo) a cílové hodnoty pro ochranu lidského zdraví (pro kadmium, arzen a nikl). 18

19 Vyhodnocení měření na MMS Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ v roce Literatura [1] ČR, 212. Zákon č. 21/212 Sb. ze dne 2. května 212 o ochraně ovzduší. [2] EC, 24. Directive 24/17/EC of the European Parliament and of the Council of 15 December 24 relating to arsenic, cadmium, mercury, nickel and polycyclic aromatic hydrocarbons in ambient air. OJ L 23, , page [3] EC, 28. Directive 28/5/EC of the European Parliament and of the Council of 21 May 28 on ambient air quality and cleaner air for Europe. OJ L 152, , page 1 44 [4] WHO, 26. Air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur dioxide. Global update 25. Summary of risk assessment. World Health Organization 26. WHO/SDE/PHE/OEH/6.2 [5] ČR, 211. Vyhláška č. 373/211 Sb., kterou se mění vyhláška 553/22 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění vyhlášky č. 42/25 Sb. 19

20 Vyhodnocení měření na MMS Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ v roce Vysvětlivky (použité zkratky) CH chladná období (měsíce říjen až prosinec a leden až březen) TE teplé období respektive teplá polovina roku (měsíce duben až září) NV Nařízení vlády [2] I XII měsíce v roce N absolutní počet % relativní počet, relativní četnost PM 1 suspendované částice PM 1 TK těžké kovy PAH (PAHs) polyaromatické uhlovodíky (nebo jejich suma) Fl fluoren FEN fenantren A antracen FLU fluoranten PYR pyren BaA benzo(a)antracen CRY chrysen BbF benzo(b)fluoranten BkF benzo(k)fluoranten BaP benzo(a)pyren I123cdP indeno(1,2,3-cd)pyren DBahA dibenzo(a,h)antracen BghiPRL COR benzo(g,h,i)perylen koronen MMS manuální monitorovací stanice ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav WHO Světová zdravotnická organizace 2

21 Vyhodnocení měření na MMS Důl ČSA u Karviné a Petrovice u Karviné OÚ v roce 212 P Ř Í L O H Y Seznam příloh Obrázek 1.1 Poloha MMS Důl ČSA u Karviné Obrázek 1.2 Pohled na MMS Důl ČSA u Karviné Obrázek 1.3 Okolí MMS Důl ČSA u Karviné Obrázek 1.4 Poloha MMS Petrovice u Karviné OÚ Obrázek 1.5 Pohled na MMS Petrovice u Karviné OÚ Obrázek 1.6 Okolí MMS Petrovice u Karviné OÚ CD disk s podrobnými denními daty 21

22 PŘÍLOHA Obr. 1.1 Poloha MMS Důl ČSA u Karviné Obr. 1.2 Pohled na MMS Důl ČSA u Karviné FOTO P. SMOLÍK Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, III/212

23 PŘÍLOHA Obr. 1.4 Poloha MMS Petrovice u Karviné OÚ Obr. 1.5 Pohled na MMS Petrovice u Karviné OÚ FOTO P. SMOLÍK Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, III/212

24 PŘÍLOHA Obr. 1.3 Okolí MMS Důl ČSA u Karviné S SZ SV Z V JZ J JV FOTO P. SMOLÍK Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, III/212

25 PŘÍLOHA Obr. 1.6 Okolí MMS Petrovice u Karviné OÚ FOTO P. SMOLÍK Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, III/211