Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí

Transkript

1 Vyhodnocení měření na MMS Heřmanovice a Nový Jičín-Kojetín v roce 211 Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí Ostrava, březen 212

2 2 Obsah Úvod Základní údaje Popis lokalit Měření Limity Vyhodnocení výsledků měření Suspendované částice PM Roční vyhodnocení Roční chod Porovnání s lokalitami státní imisní sítě Polyaromatické uhlovodíky Těžké kovy Shrnutí Literatura Vysvětlivky (použité zkratky)... 2 P Ř Í L O H Y Seznam příloh... 21

3 3 Úvod V roce 211 probíhalo měření manuálními vzorkovači suspendovaných částic v ovzduší financované z rozpočtu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v souladu se Smlouvou o poskytnutí dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje, ev. č. 683/211/ŽPZ ze dne , uzavřené s Českým hydrometeorologickým ústavem, v lokalitách Heřmanovice a Nový Jičín-Kojetín. Oproti měřením probíhajícím v předchozích letech byly pro rok 211 vybrány dvě pozaďové lokality v menších sídlech Moravskoslezského kraje, vzdálenějších od průmyslových aglomerací. Na obou lokalitách byly měřeny denní (24hodinové) průměrné koncentrace suspendovaných částic PM 1 vždy během pěti dnů šestidenního cyklu, každý šestý den probíhalo měření polyaromatických uhlovodíků v suspendovaných částicích PM 1 a na lokalitě Heřmanovice rovněž 1krát za šest dnů vyhodnocení vybraných těžkých kovů v suspendovaných částicích PM 1. Výsledky měření PM 1 byly průběžně zveřejňovány na internetové stránce ČHMÚ 1. Výsledky všech měření jsou uloženy v Informačním systému kvality ovzduší České republiky a budou zveřejněny v ročence znečištění ovzduší 2. 1 Výsledky měření v Heřmanovicích a Novém Jičíně-Kojetíně 2 Roční vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší v ČR, tabelární a grafické ročenky:

4 4 1. Základní údaje 1.1. Popis lokalit V Heřmanovicích měření probíhalo od do Lokalita je klasifikována jako pozaďová, typ zóny venkovská, s charakteristikou zemědělská a přírodní. Byla umístěna na okraji louky v blízkosti rodinného domu asi 25 m od silnice, podél které se v údolí horní Opavice rozkládá obec Heřmanovice, přibližně v polovině délky obce (tabulka 1.1, obrázky v příloze). V obci žije kolem 4 stálých obyvatel, v sezóně je může převýšit počet rekreantů. Od okresního města Bruntál je vzdálena 23 km a od krajského města Ostrava 75 km. 3 V Novém Jičíně-Kojetíně měření probíhalo od do Lokalita je klasifikována jako pozaďová, typ zóny venkovská, s charakteristikou přírodní, zemědělská, v podkategorii příměstská a nacházela se v centru obce Kojetín, který je jednou z místních částí Nového Jičína a je položen v sedle mezi kopci Svincem a Hůrou. V obci, vzdálené asi 4 km jihovýchodně od okresního města Nového Jičína, žije méně než 2 obyvatel 4 (tabulka 1.1, obrázky v příloze). Tabulka 1.1 Lokality s měřením Heřmanovice Nový Jičín-Kojetín Severní zem. šířka " " Východní zem. délka " " Nadmořská výška 622 m 47 m EOI klasifikace B/R/AN-REG B/R/NA-NCI Reprezentativnost oblastní měřítko - městské nebo venkov (4-5 km) okrskové měřítko (.5 až 4 km) 1.2. Měření Měření probíhalo denně v období od 6 do 6 hodin UTC (světového času) 5 vzorkovači Leckel MVS 6 s každodenní obsluhou, výstupem jsou denní (24hodinové) průměrné koncentrace měřených škodlivin (tabulky 1.2 a 1.3). Měření bylo zajištěno podle pravidel Imisního monitoringu (IM) ČHMÚ, který je zkušební laboratoří č. L 146 akreditovanou ČIA, o. p. s. pro zkoušky a odběry uvedené v Příloze Osvědčení o akreditaci (viz v sekci Seznam akreditovaných subjektů). ČHMÚ je autorizován k měření imisí znečišťujících látek Ministerstvem životního prostředí dle osvědčení č. j. 4243/74/3 ze dne , č. j. 4243/74/3 ze dne a č. j. 3533/82/8/KS ze dne ) UTC = SEČ - 1 hodina, SEČ = středoevropský čas

5 5 Tabulka 1.2 Seznam měřených veličin MMS PM 1 PAH TK Heřmanovice Nový Jičín-Kojetín Tabulka 1.3 Jednotky a metody měření škodlivin Znečišťující látka Jednotka Metoda měření Suspendované částice PM 1 µg.m -3 gravimetrie Polyaromatické uhlovodíky v PM 1 (PAH) ng.m -3 plynová chromatografie s hmotnostní detekcí (pro PAH) Těžké kovy v PM 1 ng.m -3 hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou 1.3. Limity Při hodnocení výsledků měření jsou získané hodnoty porovnávány s imisními limity dle *2+ a s hodnotami stanovenými ve směrnicích Světové zdravotnické organizace (WHO) pro kvalitu ovzduší [4] (tabulka 1.4). Tabulka 1.4 Použité imisní limity Znečišťující látka Jednotka Druh limitu Interval Imisní limit N den 5 35 (WHO 3) PM 1 µg.m -3 NV - ochrana zdraví rok 4 - WHO rok 2 - olovo ng.m -3 NV - ochrana zdraví rok 5 - arzen rok 6 NV - cílové imisní kadmium ng.m -3 rok 5 limity pro ochranu nikl rok 2 zdraví benzo(a)pyren rok N maximální povolený počet překročení hodnoty imisního limitu za rok 6 Datum, do něhož musí být limit dosažen

6 6 2. Vyhodnocení výsledků měření V následujících tabulkách jsou tučným písmem a šedým podbarvením zvýrazněny nadlimitní hodnoty. Koncentrace vyšší než 95. percentil je možno považovat za výjimečně vysoké s četností výskytu do 5 %, koncentrace menší než 5. percentil naopak za koncentrace výjimečně nízké s četností výskytu rovněž do 5 %, koncentrace mezi 25. a 75. percentilem lze z hlediska výskytu považovat za normální s četností výskytu 5 %. V grafech a statistikách denních hodnot jsou zahrnuty pouze hodnoty naměřené v roce 211. Všechny naměřené denní hodnoty, včetně několika měření v lednu 212 na obou lokalitách, obsahuje přiložený CD disk Suspendované částice PM Roční vyhodnocení Limitní průměrná roční koncentrace 4 µg.m -3 nebyla ani na jedné z posuzovaných lokalit překročena. Průměrná roční koncentrace PM 1 v Heřmanovicích byla 23 µg.m -3 (58 % ročního limitu). V Novém Jičíně-Kojetíně průměrná roční koncentrace 26 µg.m -3 dosáhla úrovně 66 % ročního imisního limitu. Počet dnů s překročením denního imisního limitu 5 µg.m -3 (přičemž přípustný počet překročení je 35 v kalendářním roce dle [2]) byl v Heřmanovicích 17, v Novém Jičíně-Kojetíně 32 ani na jedné z lokalit tedy nebyl překročen limit. V případě, že by měření probíhalo každý den v roce (PM 1 bylo měřeno přibližně 8 % dnů v roce), je pravděpodobné, že počet dnů s překročením by se zvýšil, odhadem na zhruba 22 dnů v Heřmanovicích a až 4 dnů v Novém Jičíně-Kojetíně (předpokládáme tedy, že v případě celoročního nepřetržitého měření by zde k překročení povoleného počtu dní s nadlimitní denní koncentrací PM 1 došlo). K překročení denního imisního limitu docházelo téměř výhradně v chladné polovině roku (v říjnu až březnu), pouze v Novém Jičíně-Kojetíně byl zaznamenán jeden den s překročením v teplé polovině roku. V chladné polovině roku došlo v Novém Jičíně-Kojetíně pětkrát k výskytu hodnot denní průměrné koncentrace vyšší než dvojnásobek denního imisního limitu. Doporučená limitní hodnota 2 µg.m -3 pro suspendované částice PM 1 dle WHO [4] byla překročena v Heřmanovicích ve 122 případech (44 % ze všech měření) a v Novém Jičíně- Kojetíně ve 133 případech (45 %).

7 Tabulka Základní statistické charakteristiky koncentrací PM 1 v roce 211 v µg.m -3 Rok Teplé období roku Chladná období roku Charakteristika Heřmanovice N. Jičín- N. Jičín- N. Jičín- Heřmanovice Heřmanovice Kojetín Kojetín Kojetín Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum N > N > N > N > 15 % > % > % > % > Obrázek Denní koncentrace PM 1 v roce Heřmanovice N. Jičín-Kojetín denní limit PM1 Koncentrace v µg.m Roční chod Roční charakteristiky (kapitola 2.1.1) je nutné posuzovat v kontextu celkového chodu znečištění v daném roce. V roce 211 se vyskytly intenzivní déletrvající epizody nepříznivých rozptylových podmínek s vysokými koncentracemi znečišťujících látek v ovzduší v únoru a koncem roku opět v říjnu a hlavně v listopadu. V těchto měsících byly v Moravskoslezském kraji vyhlášeny signály regulace vybraných zdrojů při překročení zvláštních imisních limitů podle [3]. Naopak v lednu a prosinci 211 převládaly netypicky příznivé rozptylové podmínky.

8 8 Tomu odpovídají výsledky ročního chodu znečištění PM 1. Nejvyšších průměrných měsíčních hodnot znečištění bylo dosaženo v únoru, březnu a listopadu. Měsíční koncentrace v lednu byly srovnatelné s dubnovými a prosincové se zářijovými. Hodnoty průměrných měsíčních koncentrací PM 1 se v Heřmanovicích i v Novém Jičíně-Kojetíně pohybovaly na úrovni % průměrných koncentrací celého Moravskoslezského kraje. Obrázek Roční chod PM 1 po měsících 7 Koncentrace v µg.m průměr MSK Heřmanovice Nový Jičín-Kojetín I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Porovnání s lokalitami státní imisní sítě Průměrná roční koncentrace byla v Heřmanovicích i v Novém Jičíně-Kojetíně nižší než na všech posuzovaných městských lokalitách v Moravskoslezském a Olomouckém kraji i na některých pozaďových lokalitách Moravskoslezského kraje. Srovnatelné hodnoty jako v Novém Jičíně-Kojetíně byly naměřeny na pozaďových stanicích ve Vsetíně a na Čeladné. Roční průměrné koncentrace v Heřmanovicích (ležících ve výšce 622 m nad mořem) byly nižší a blížily se hodnotám výše položených lokalit v Olomouckém kraji Červená Hora a Jeseníklázně. Obdobně vychází porovnání 5. i 95. percentilů denních koncentrací. 7 V Heřmanovicích nebyl v listopadu dostatečný počet hodnot k výpočtu platného měsíčního průměru z důvodu poruchy vzorkovače.

9 Ov.-Přívoz Ov.-Zábřeh Havířov Ov.-Fifejdy Frýdek-Místek Opava-Kateř. Studénka Ov.-Poruba/ČHMÚ Přerov Bělotín Čeladná Prostějov Vsetín-Hvězdárna N. Jičín-Kojetín Dolní Studénky Olomouc-Velkomor. Heřmanovice Červená Jeseník-lázně Ov.-Přívoz Havířov Ov.-Fifejdy Olomouc-Velkomor. Přerov Studénka Ov.-Zábřeh Prostějov Ov.-Poruba/ČHMÚ Opava-Kateř. Frýdek-Místek Bělotín Dolní Studénky N. Jičín-Kojetín Vsetín-Hvězdárna Heřmanovice Jeseník-lázně Čeladná Červená Ov.-Přívoz Havířov Ov.-Fifejdy Ov.-Zábřeh Frýdek-Místek Opava-Kateř. Studénka Ov.-Poruba/ČHMÚ Prostějov Přerov Olomouc-Velkomor. Bělotín Dolní Studénky Vsetín-Hvězdárna N. Jičín-Kojetín Čeladná Heřmanovice Červená Jeseník-lázně 9 Obrázek Průměrná roční koncentrace PM Koncentrace v µg.m Obrázek percentil denních koncentrací PM Koncentrace v µg.m Obrázek percentil denních koncentrací PM 1 Koncentrace v µg.m

10 1 Soubory denních hodnot za rok 211 ze stanice Heřmanovice vykazovaly nejvyšší míru korelace (závislost) s pozaďovými manuálními lokalitami stacionárního monitoringu státní imisní sítě Vsetín-hvězdárna a Čeladná a automatickou stanicí Jeseník-lázně, hodnoty korelačních koeficientů ročních souborů dat (tabulka 2.1.2) ale nejsou vysoké. Hodnoty z lokality Nový Jičín-Kojetín nejlépe korelují s hodnotami naměřenými na stanicích automatického imisního monitoringu ve Studénce a v Ostravě-Zábřehu, s korelačním koeficientem.92. Mírně lepších hodnot dosáhly jen některé další manuální stanice, ze kterých ale nejsou koncentrace dostupné v reálném čase a nelze je použít k informování veřejnosti o aktuálním stavu kvality ovzduší. Hodnoty korelačního koeficientu datových souborů ukazují dobrou těsnost lineární závislosti; to ovšem nevylučuje, že se konkrétní hodnoty naměřené na porovnávaných stanicích konkrétní den nemohou výrazně lišit. Tabulka Denní hodnoty PM korelační koeficient se stanicí: Heřmanovice Vsetín-hvězdárna.81 Čeladná.78 Jeseník-lázně.77 Ostr.-Poruba/ČHMÚ.77 Havířov.76 Bělotín.75 Červená.75 N. Jičín-Kojetín.75 Studénka.75 Prostějov.74 N. Jičín-Kojetín Ostrava-Zábřeh.92 Studénka.91 Ostr.-Poruba/ČHMÚ.91 Bělotín.9 Frýdek-Místek.89 Čeladná.89 Ostrava-Fifejdy.88 Havířov.87 Opava-Kateř..85 Ostrava-Přívoz.85 Pro stanice s nejvyšší korelací (největší těsností denních datových souborů) s lokalitami Heřmanovice a Nový Jičín-Kojetín byly sestrojeny grafy lineární regrese (obrázky ). Na ose Y jsou vyneseny hodnoty závislé proměnné (PM 1 Heřmanovice a Nový Jičín-Kojetín), na ose X denní hodnoty PM 1 z posuzovaných lokalit Vsetín-hvězdárna a Jeseník-lázně, Ostrava-Zábřeh a Studénka. Pro lokalitu Heřmanovice je uvedena vazba se Vsetínem-hvězdárnou a Jeseníkemlázněmi, kde je vidět, že závislost s koncentracemi ani na jedné z lokalit není výrazná. Pro lokalitu Heřmanovice tedy neexistuje ve stacionární měřící síti lokalita, se kterou by koncentrace výrazněji korelovaly. Pro Nový Jičín-Kojetín vychází nejlepší regresní koeficient s nejbližší automatickou stanicí Studénka a ostravskou lokalitou Ostrava-Zábřeh.

11 11 Obrázek Závislost PM 1 Heřmanovice na PM 1 Vsetín-Hvězdárna Obrázek Závislost PM 1 Nový Jičín-Kojetín na PM 1 Ostrava-Zábřeh y =.614x R² = y =.598x R² = Obrázek Závislost PM 1 Heřmanovice na PM 1 Jeseník-lázně Obrázek Závislost PM 1 Nový Jičín-Kojetín na PM 1 Studénka y =.96x R² = y =.714x +.82 R² =

12 Polyaromatické uhlovodíky V Heřmanovicích a Novém Jičíně-Kojetíně bylo v roce 211 provedeno 57, resp. 59 platných měření polyaromatických uhlovodíků v suspendovaných částicích PM 1 (tabulka 2.2.1). 8 Podíl průměrných hodnot většiny polyaromátů v teplém období roku v průměru za chladná období se pohyboval zhruba mezi 1 a 2 procenty. Pouze u fluoranthenu se jednalo o 4 % v Heřmanovicích a 34 % v Novém Jičíně-Kojetíně. Rozdíl v hodnotách v různých částech roku je vidět rovněž na odlišných měřítcích v grafech benzo(a)pyrenu za teplou a chladnou polovinu roku (obrázky a 2.2.3). Cílový imisní limit benzo(a)pyrenu (BaP) pro ochranu zdraví (roční průměrná koncentrace benzo(a)pyrenu 1 ng.m -3 ) byl překročen na obou hodnocených lokalitách. V Heřmanovicích byla naměřena průměrná roční hodnota 2.7 ng.m -3, tedy dvojnásobek imisního limitu. V Novém Jičíně-Kojetíně se jednalo o 1.65 ng.m -3. V obou případech se jedná o pozaďové lokality, kde je předpokládaným dominantním zdrojem benzo(a)pyrenu spalování v domácích topeništích. Vzhledem k tomu, že v Heřmanovicích byly naměřeny jedny z nejnižších koncentrací PM 1 z pozaďových lokalit v kraji, byly vyšší koncentrace BaP na této lokalitě poměrně překvapivé. V porovnání s hodnotami měřenými na lokalitách stacionárního imisního monitoringu v Ostravě-Porubě, Ostravě-Přívoze, v Přerově a v Třinci (tabulka 2.2.1, obrázky ) je možno konstatovat, že: průměrná roční koncentrace BaP v Heřmanovicích byla mírně vyšší než hodnota naměřená v Přerově, ale nižší než na lokalitách v Ostravě a Českém Těšíně, kde byly hodnoty dvojnásobné; průměrná roční koncentrace BaP v Novém Jičíně-Kojetíně byla nejnižší ze všech těchto lokalit hodnocených v roce 211. Z porovnání četnosti denních hodnot benzo(a)pyrenu vyšších než 1 ng.m -3 (hodnota ročního limitu) se ukazuje, že v Heřmanovicích docházelo k překročení této hodnoty téměř stejně často (49 % případů) jako v Přerově (47 %). V Novém Jičíně-Kojetíně docházelo k překročení denní hodnoty 1 ng.m -3 ve 36 % případů, tedy nejméně často z hodnocených lokalit (tabulka 2.2.2, obrázek 2.2.1). 8 Zpracované výsledky jsou předběžné, verifikovaná data budou k dispozici přibližně v polovině roku 212 a budou zveřejněna v ročence znečištění ovzduší v ČR.

13 Fl FEN A FLU PYR BaA CRY BbF BkF BaP I123cdP DBahA BghiPRL PAHs COR 13 Tabulka Statistické charakteristiky koncentrací polyaromatických uhlovodíků 211 [ng.m -3 ] Charakteristika Heřmanovice Rok Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum N. Jičín-Kojetín Rok Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Heřmanovice Teplé období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum N. Jičín-Kojetín Teplé období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Heřmanovice Chladná období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum N. Jičín-Kojetín Chladná období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum

14 Heřmanovice N. Jičín-Kojetín O.-Poruba/ČHMÚ O.-Přívoz Český Těšín Přerov 14 Tabulka Porovnání koncentrací benzo(a)pyrenu s lokalitami státní imisní sítě 211 Počet měření Průměrná roční koncentrace [ng.m -3 ] Relat. četnost hodnot > 1 ng.m -3 [%] Heřmanovice N. Jičín-Kojetín O.-Poruba/ČHMÚ O.-Přívoz Český Těšín Přerov Obrázek Relativní četnost hodnot BaP > 1 ng.m -3 v % 1% 8% 6% 4% 2% %

15 Obrázek Denní koncentrace BaP - chladná polovina roku Koncentrace v ng.m O.-Přívoz O.-Poruba/ČHMÚ Heřmanovice N. Jičín-Kojetín Český Těšín Přerov 1 Obrázek Denní koncentrace BaP - teplá polovina roku Koncentrace v ng.m O.-Přívoz O.-Poruba/ČHMÚ Heřmanovice N. Jičín-Kojetín Český Těšín Přerov

16 Těžké kovy V Heřmanovicích probíhalo každý 6. den měření obsahu těžkých kovů v suspendovaných částicích PM 1, provedeno bylo 56 platných měření. Zpracována jsou předběžně verifikovaná data. Z výsledků (tabulka 2.3.1, obrázky ) je zřejmé, že naměřené roční průměrné koncentrace jednotlivých veličin jsou většinou řádově nižší než imisní limit (pro olovo) a cílové imisní limity pro ochranu zdraví (pro kadmium, arzen a nikl). U kadmia a olova tvoří podíl průměrných koncentrací za teplou polovinu roku v hodnotách za chladná období přibližně polovinu, u arzenu 62 %. Hodnoty manganu za teplé období tvoří přibližně 8 % hodnot za chladné části roku. U niklu a mědi jsou hodnoty v obou polovinách roku přibližně srovnatelné. Z ostatních lokalit s měřením těžkých kovů v Moravskoslezském a Olomouckém kraji nebyly ke dni zpracování tohoto vyhodnocení úplné výsledky za rok 211 k dispozici. Tabulka Statistické charakteristiky koncentrací těžkých kovů v Heřmanovicích 211 [ng.m -3 ] Charakteristika kadmium olovo arzen nikl mangan měď Rok Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum limit ROK Teplé období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Chladná období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum

17 Obrázek Chod denních koncentrací těžkých kovů v Heřmanovicích v chladných obdobích roku kadmium arzen nikl mangan měď olovo Obrázek Chod denních koncentrací těžkých kovů v Heřmanovicích v teplém období roku kadmium arzen nikl mangan měď olovo

18 18 3. Shrnutí Limitní průměrná roční koncentrace suspendovaných částic PM 1 4 µg.m -3 nebyla překročena ani v Heřmanovicích ani v Novém Jičíně-Kojetíně. V obou pozaďových obcích kraje dosáhla roční koncentrace PM 1 přibližně dvou třetin ročního imisního limitu pro tuto látku. Průměrná roční koncentrace byla v Heřmanovicích i v Novém Jičíně-Kojetíně nižší než na všech posuzovaných městských lokalitách v Moravskoslezském a Olomouckém kraji i na některých pozaďových lokalitách Moravskoslezského kraje. Srovnatelné hodnoty jako v Novém Jičíně-Kojetíně byly naměřeny na pozaďových stanicích ve Vsetíně a na Čeladné. Roční průměrné koncentrace v Heřmanovicích (ležících ve výšce 622 m nad mořem) byly nižší a blížily se hodnotám výše položených lokalit v Olomouckém kraji. Počet dnů s překročením denního imisního limitu 5 µg.m -3 (přičemž přípustný počet překročení je 35 v kalendářním roce) byl v Heřmanovicích 17, v Novém Jičíně-Kojetíně 32 - ani na jedné z lokalit tedy nebyl překročen limit, ačkoliv lze předpokládat, že při každodenním měření by v Novém Jičíně-Kojetíně pravděpodobně k překročení povoleného počtu dnů došlo. V roce 211 se vyskytly intenzivní déletrvající epizody nepříznivých rozptylových podmínek s vysokými koncentracemi znečišťujících látek v ovzduší v únoru a koncem roku opět v říjnu a hlavně v listopadu. V novém Jičíně-Kojetíně došlo v tomto období pětkrát k překročení dvojnásobku denního imisního limitu. Cílový imisní limit benzo(a)pyrenu pro ochranu zdraví (roční průměrná koncentrace 1 ng.m -3 ) byl překročen na obou hodnocených lokalitách. V Heřmanovicích byla naměřena průměrná roční hodnota 2.7 ng.m -3, tedy dvojnásobek imisního limitu. Vzhledem k tomu, že v Heřmanovicích byly naměřeny jedny z nejnižších koncentrací PM 1 z pozaďových lokalit v kraji, byly vyšší koncentrace BaP na této lokalitě poměrně překvapivé. V Novém Jičíně- Kojetíně se v ročním průměru jednalo o 1.65 ng.m -3. Průměrná roční koncentrace BaP v Novém Jičíně-Kojetíně byla nejnižší ze všech lokalit Moravskoslezského a Olomouckého kraje, hodnocených v roce 211. Naměřené roční průměrné koncentrace těžkých kovů v PM 1 v Heřmanovicích jsou většinou řádově nižší než imisní limit (pro olovo) a cílové imisní limity pro ochranu zdraví (pro kadmium, arsen a nikl).

19 19 4. Literatura [1] Zákon č. 86/22 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší). [2] Nařízení vlády č. 42 ze dne , kterým se mění nařízení vlády č. 597/26 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. [3] Vyhláška č. 373/211 Sb., kterou se mění vyhláška 553/22 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění vyhlášky č. 42/25 Sb. [4] WHO Air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur dioxide. Global update 25. Summary of risk assessment. World Health Organization 26. WHO/SDE/PHE/OEH/6.2

20 2 5. Vysvětlivky (použité zkratky) CH chladná období (měsíce říjen až prosinec a leden až březen) TE teplé období respektive teplá polovina roku (měsíce duben až září) NV Nařízení vlády [2] I XII měsíce v roce N absolutní počet % relativní počet, relativní četnost PM 1 suspendované částice PM 1 TK těžké kovy PAH (PAHs) polyaromatické uhlovodíky (nebo jejich suma) Fl fluoren FEN fenantren A antracen FLU fluoranten PYR pyren BaA benzo(a)antracen CRY chrysen BbF benzo(b)fluoranten BkF benzo(k)fluoranten BaP benzo(a)pyren I123cdP indeno(1,2,3-cd)pyren DBahA dibenzo(a,h)antracen BghiPRL COR benzo(g,h,i)perylen koronen MMS manuální monitorovací stanice ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav WHO Světová zdravotnická organizace

21 21 P Ř Í L O H Y Seznam příloh Obrázek 1.1 Poloha MMS Heřmanovice Obrázek 1.2 Pohled na MMS Heřmanovice Obrázek 1.3 Okolí MMS Heřmanovice Obrázek 1.4 Poloha MMS Nový Jičín-Kojetín Obrázek 1.5 Pohled na MMS Nový Jičín-Kojetín Obrázek 1.6 Okolí MMS Nový Jičín-Kojetín CD disk s podrobnými denními daty

22 PŘÍLOHA Obr. 1.1 Poloha MMS Heřmanovice Obr. 1.2 Pohled na MMS Heřmanovice FOTO P. SMOLÍK

23 PŘÍLOHA Obr. 1.4 Poloha MMS Nový Jičín-Kojetín Obr. 1.5 Pohled na MMS Nový Jičín-Kojetín FOTO P. SMOLÍK FOTO P. SMOLÍK FOTO P. SMOLÍK FOTO P. P. SMOLÍK SMOLÍK FOTO P. SMOLÍK FOTO P. SMOLÍK

24 PŘÍLOHA Obr. 1.3 Okolí MMS Heřmanovice S SZ SV Z V JZ J JV FOTO P. SMOLÍK

25 PŘÍLOHA Obr. 1.6 Okolí MMS Nový Jičín-Kojetín S SZ SV Z V JZ J JV FOTO P. SMOLÍK Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, III/211