Inovativní pojetí výuky ekosystémů na prvním stupni ZŠ

Transkript

1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání Závěrečná práce Inovativní pojetí výuky ekosystémů na prvním stupni ZŠ Vypracovala: Mgr. Lucie Vojtová Vedoucí práce: RNDr. Tomáš Ditrich, Ph.D. České Budějovice 2017

2 Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Českých Budějovicích dne 20. listopadu 2017 Mgr. Lucie Vojtová

3 Děkuji RNDr. Tomáši Ditrichovi, PhD. za cenné rady a připomínky a za jeho čas, který mi po celou dobu práce věnoval.

4 Anotace Tato závěrečná práce se zabývá ekosystémy a ochranou přírody na 1. stupni ZŠ. Nejprve jsou rozebrána klíčová východiska ochrany současné české přírody v nejdůležitějších ekosystémech (les, louka, pole, rybník) i problémy celé krajiny. Dále jsou rozebrány dostupné učebnice přírodovědy z hlediska pojetí výuky těchto ekosystémů a shrnuty hlavní výsledky současných prací týkajících se ochrany přírody na 1. stupni ZŠ. V praktické části jsou následně vytvořeny doplňkové úlohy a aktivity, rozšiřující obsah učiva ekosystémů o aspekt ochrany přírody v těchto ekosystémech. Klíčová slova: ochrana přírody, ekosystém, louka, les, pole, rybník Annotation This thesis is focused on ecosystem and nature conservation at primary schools. The fundamentals of Czech nature conservation in important ecosystems (forests, meadows, fields and fishponds) are described, as well as problems of the whole landscape. Further the available text books are analyzed from the point of pedagogical content of these ecosystems; and main findings of recent works dealing with nature conservation at primary schools are summarized. Complementary tasks and activities were created for complementing the content of ecosysteme ducation by aspect of nature conservation in these ecosystems. Keywords: natureconservation, ecosystem, meadow, forest, field, fishpond

5 Obsah Úvod... 1 Literární přehled... 2 Hlavní problémy ochrany přírody... 2 Česká krajina... 2 Lesní ekosystémy... 3 Luční ekosystémy... 4 Vodní ekosystémy... 5 Polní ekosystémy... 6 Příroda v učivu prvního stupně ZŠ... 9 RVP se zaměřením na ochranu přírody... 9 Rozbor dostupných učebnic z hlediska výuky přírodního prostředí ČLOVĚK A JEHO SVĚT Přírodověda pro 4. ročník, učebnice upravená v souladu s RVP ZV k , NOVÁ ŠKOLA, s.r.o ROZMANITOST PŘÍRODY, učebnice pro 4. a 5. Ročník ZŠ, Prodos PŘÍRODOVĚDA 4 pro 4. Ročník základní školy, SPN PŘÍRODA 4 - Člověk a jeho svět pro 4. ročník základní školy, FRAUS ROZMANITOST PŘÍRODY Člověk a jeho svět, pro 4. ročník, 1. díl, ALTER Rostliny a živočichové vyskytující se ve většině učebnic Práce zaměřené na ochranu přírody na 1. stupni ZŠ Praktické návrhy doplňujících činností Náměty činností, materiálů a aktivit k ekosystému les: Náměty činností, materiálů a aktivit k ekosystému louka: Náměty činností, materiálů a aktivit k ekosystému pole: Náměty činností, materiálů a aktivit k ekosystémurybník: Závěr Seznam literatury: Seznam příloh... 47

6 Úvod Česká republika i celá Evropa čelí v současnosti mnohým problémům v oblasti ochrany přírody a životního prostředí. Přestože příčiny i možná řešení některých z těchto problémů jsou již známy, většinou se je nedaří prosadit do všeobecné praxe. Pravděpodobným důvodem může být i to, že široká veřejnost často lpí na zastaralých až zkostnatělých představách a moderní ochrana přírody je omezena na debaty a fóra odborníků. Situaci mohou změnit především učitelé pokud se nové a aktuální informace dostanou k dětem během základní školní docházky, mohou si je podržet a využít během pozdějšího života. Důležitou úlohu zde mají učitelé prvního stupně ZŠ. Citlivým předkládáním aktuálních poznatků zabrání tvorbě miskoncepcí, kterých je moderní ochrana přírody plná. Tito vyučující mohou citlivou a nenásilnou formou vystavit v dětech správnou představu o stavu a ochraně naší přírody, z čehož bude v budoucnu profitovat celá naše společnost. Bohužel v současnosti není k dispozici příliš materiálů, které by bylo možné takto využít. Z tohoto důvodu vzniká tato závěrečná práce jejím cílem je teoreticky ukotvit a vytvořit moderní výukové materiály z oblasti výuky ekosystémů na prvním stupni ZŠ, které budou posléze dostupné odborníkům, učitelům v praxi i široké veřejnosti. 1

7 Literární přehled Hlavní problémy ochrany přírody Česká krajina Jednotlivé ekosystémy neexistují a nefungují izolovaně, ale provázaně ve větší územní celky. Ekosystémy lze tak pojmout komplexně, což vyústí v koncept celé krajiny. Z hlediska mylných představ o české krajině je pravděpodobně nejdůležitější představa hustých, temných lesů jakožto původní, přirozené české krajiny. Ve skutečnosti pokud se omezíme na holocén, aktuální dobu meziledovou po celou tuto historii existoval ve střední Evropě významný podíl přirozeného bezlesí (Ložek, 2007). Po velkou část holocénu udržoval bezlesí svojí činností člověk vypalování lesů, zakládání polí i pastva dobytka. Již předtím však byla krajina významně ovlivňována prostřednictvím živočichů. Velcí býložravci, zejména pratuři, zubři a divocí koně regulovali růst stromů (a celého lesa) svojí pastvou (Dostál a kol., 2012; Dostál a kol., 2014). Díky tomu byly naše lesy řídké, světlé a otevřené, což umožnilo přítomnost mnoha druhů hmyzu (Konvička a kol., 2004). Přitom právě hmyz obecně je dnes nejohroženější skupinou živočichů v České republice i obecně Evropě (Čížek a kol., 2009). Kromě velkých býložravců ovlivňoval významně krajinu i další, ovšem mnohem menší savec bobr evropský. Populace bobrů byla v Evropě během holocénu několikanásobná ve srovnání s dnešním stavem a přesahovala jedinců (Horn a kol., 2014). Vlivem lidské činnosti a cíleného lovu byla posléze celoevropská populace zredukována až na pouhých jedinců na přelomu 19. a 20. století, v České republice byli bobři vyhubeni. V současnosti však v celé Evropě i ČR velikost populace bobrů roste a znovu dosahuje velikosti několika set tisíc jedinců. Bobři svojí činností prosvětlují krajinu nejen kácením stromů, ale i budováním přehrad, což má za následek zvyšování hladiny spodní vody a odumírání celých lesních porostů (Klapalová, 2012). S činností bobrů souvisí i přirozená dynamika říčních toků. Nezregulované říční toky tvoří četné meandry, zpomalují odtok vody i odnos materiálů a pravidelnými, 2

8 nekatastrofálními záplavami přispívají k různorodosti krajiny formováním písčin, slepých ramen i povodňových tůní (Štěrba, 2008). Celkově přirozená česká krajina je tedy značně různorodá tvoří ji dynamická mozaika různě starých lesních porostů a nízkého lesa, křovin, lučních porostů, mokřadů, písčin i dalších, méně obvyklých biotopů. I ve středověku, kdy už sice člověk přeměnil téměř celou krajinu v krajinu kulturní / hospodářskou, ještě paradoxně nebyla krajina a příroda příliš negativně ovlivněna. Lidé hospodařili v malých měřítcích, polní i lesní plochy byly obhospodařovány různým způsobem. Jednotlivá pole byla oddělena mezemi a remízkami, namísto přirozených mokřadů existovaly málo využívané rybníky. V lesích se často pásl dobytek, louky byly spásány či ručně koseny. Celá krajina si tedy zachovala svoji různorodost a mozaikovitou strukturu. Ztráta této různorodosti a dynamiky změn je největším problémem dnešní české krajiny. Organismy byly zvyklé na přítomnost různých disturbancí s různou mírou intenzity a frekvence (požáry, povodně, projití stáda zubrů či praturů apod.). Tyto disturbance, zdánlivě pro populace škodlivé, naopak umožňují existenci mnohých druhů tím, že jim vytváří životní prostředí a omezují jejich konkurenty. V dnešní krajině, kde tato dynamika chybí, je nutný zásah člověka, aby reguloval náletové dřeviny a zachoval otevřená, bezlesá stanoviště (Konvička a kol., 2005). Lesní ekosystémy Problémy lesních ekosystémů vyplývají z historického vývoje lesů. Původní, přirozené lesy byly tedy vlivem činnosti býložravců světlé a řídké. Kromě toho se v nich vyskytovalo značné množství mrtvého dřeva, protože odumřelé stromy nikdo cíleně neodklízel. Na mrtvé dřevo je přitom vázáno ohromné množství organismů desítky druhů hub i jimi se živící chvostoskoci a další bezobratlí. Na ně jsou potravně vázáni další, draví živočichové jako dravý hmyz, stonožky či pavouci, kteří zase slouží jako potrava např. hmyzožravým ptákům i savcům. Dutinoví ptáci využívají nastojato odumřelé stromy s četnými dutinami pro svá hnízda. Mrtvé dřevo navíc funguje jako významná zásobárna vody v krajině (Novoměstská, 2015). 3

9 Přirozené lesy byly téměř vždy (až na specifické klimatické či podložní podmínky) smíšené a druhově rozmanité, přičemž výskyt konkrétních druhů se měnil především podle nadmořské výšky (tzv. lesní vegetační stupně). V současnosti jsou lesy zcela odlišné. Z důvodu rychlého růstu je i v nízkých nadmořských výškách upřednostňován smrk. Ideálem pro produkci kvalitního dřeva nejen ve smrkových hospodářských lesích je přitom hustý vysokokmenný porost, věkově i druhově uniformní. Podle platných zákonů je zakázána lesní pastva hospodářských zvířat a ponechávání mrtvých stromů v lese. Fakt, že lesní plochy stabilně rostou a ve srovnání se středověkem dosahují několikanásobných hodnot (ČSÚ, 2012), tak nelze brát jako zprávu pozitivní. Současné lesy je nutno brát spíše jako hospodářské plantáže na dřevo než jako přirozený ekosystém. Luční ekosystémy Také problémy ochrany lučních ekosystémů jsou důsledkem ztráty diverzity v krajině. Luční porosty bývaly v krajině většinou poměrně malé, ale četné. Vlivem pastvy býložravců byly regulovány dominantní druhy (dřeviny a trávy), což umožnilo růst kvetoucím bylinám. Stáda býložravců se stěhovala, luční porosty na různých místech tak mohly dosáhnout různého stupně vývoje v daném vegetačním období a rostliny plodící v různých obdobích roku se tak mohly vysemenit. Vlivem heterogenity neustálá přítomnost jak kvetoucích, tak nedospělých stádií rostlin umožnila dostatek potravy motýlům, kteří potřebují různá stádia rostlin v různých fázích svého vývoje. V dnešní době jsou luční porosty převážně strojově sekány, přičemž jsou najednou posečeny celé rozsáhlé plochy v blízkém okolí. Vlivem každoročně podobně načasovaných sečí dochází ke zvýhodnění jen určitých druhů rostlin (trav a rostlin, které se stihnou před sečí vysemenit), což vede ke ztrátě diverzity rostlin a druhotně potom i živočichů. Dospělým motýlům a dalšímu hmyzu závislému na květním nektaru vlivem seče zmizí potravní zdroje z celého okolí, což zákonitě vede k jejich redukci (Čížek a kol., 2009; Konvička a kol., 2005). Rychlá velkoplošná seč luk způsobuje i další problém ve vysoké trávě nachází úkryt mnoho živočichů od drobných savců, obojživelníků a mnohých ptáků po zajíce 4

10 a mladé srnky. Pokud je seč prováděna rychlou technikou, mnoho jedinců (jejichž obranná strategie je přikrčit se a splynout s okolím) je doslova rozsekáno na kousky. I jiné druhy, které volí útěk, se schovávají ve zbytku neposečené louky. Když je louka sečena od obvodu k prostředku, živočichové pomalu ustupují k prostředku a tam jsou nakonec dostihnuti. (obr. 1). Obr. 1. Různé postupy sečení louky. Převzato z Kolář a kol. (2012). Vodní ekosystémy V přirozené evropské krajině téměř neexistovala stojatá voda. Virtuálně všechny naše vodní organismy jsou původně říční. Vlivem činností bobrů a dynamiky říčního toku, kdy vznikají slepá ramena a povodňové tůně, se na tato místa s pomalu proudící či stojatou vodou mnohé organismy adaptovaly. Ve středověku osídlily tyto organismy nová, umělá stanoviště rybníky, kterých už ve 13. století bylo v ČR více než ha. Plocha rybníků vzrostla až na cca ha koncem 16. století, 5

11 v současné době (od r. 1989) se ustálila na cca ha. Podstatně se však zvýšila produkce ryb zatímco ve 13. století bylo ročně vyprodukováno cca tun ryb (tedy kg / ha), v r činila celková produkce ryb téměř tun (tedy vice než 500 kg/ ha) (Rybářské sdružení České republiky, 2017). K drastickému zvýšení produkce ryb došlo až v průběhu 80. let 20. století. Přerybněné rybníky a zvýšený predační tlak ryb vedl k redukci mnohých vodních organismů, které v rybnících našli náhradní stanoviště za zmizelé přirozené mokřiny, povodňové tůně a slepá ramena řek. Polní ekosystémy Příchod prvních zemědělců do oblasti ČR můžeme datovat přibližně do dob atlantiku ( let př.n.l.). Tehdejší zemědělci však krajinu ovlivňovali velmi málo mýtili lesy pro malá políčka, kde pěstovali spektrum plodin nenáročné pšenice, ječmen, hrách, čočka, proso. Plodiny i pole se od dnešních však velmi lišily na polích se vyskytovalo velmi velké množství plevelů a původních rostlin, samotné plodiny byly mnohem více podobné svým divokým předkům a pole jako celek se tak zvláště z hlediska krajinné ekologie příliš nelišila od lučních ekosystémů. Až mnohem později kolem 13. století se zemědělská krajina začala proměňovat. Pěstovalo se již množství dalších plodin (žito, oves, bob, konopí, len), pole již pravděpodobně obsahovala méně plevelů. Pole však byla (v porovnání s dnešními) velmi malá, obdělávaná extenzivně a často ponechávaná ladem. Kromě toho byla jednotlivá pole většinou oddělena mezemi s křovinami či remízky. Celá kulturní krajina tedy stále připomínala mozaiku různých ekosystémů s dostatkem kvetoucích bylin, křovin i neobdělávaných ploch (Dreslerová a Hajnalová, 2013; Klír, 2008; Knápek, 2011; Pokorný, 2011; Sádlo a kol., 2005). Nejpodstatnější změny nastaly až během druhé poloviny 20. století. Do té doby samozřejmě přibyly další plodiny a došlo ke znatelné intenzifikaci zemědělství, nejdramatičtější dopad však mělo sjednocení polí, rozorání mezí a unifikace zemědělství během komunistického režimu. Ještě v 60. letech 20. století můžeme na dobových leteckých snímcích vidět zemědělskou krajinu jako mozaikovitou, s malými pozemky a pestrou skladbou pěstovaných plodin. Na začátku 21. století 6

12 je již totožná krajina homogenizovaná s menším množstvím rozlehlých lánů malého spektra plodin (převažuje řepka olejná, pšenice a kukuřice srov. obr. 2 a 3). Obr. 2. Letecký snímek zemědělské krajiny nedaleko Českých Budějovic (nedaleko obce Dříteň) z r Nápadná je pestrá skladba ploch a pozemků, resp. pěstovaných plodin. Zdroj mapového podkladu kontaminace.cenia.cz. Obr. 3. Stejný výsek krajiny jako na obr. 1, ovšem z r Došlo ke sjednocení pozemků, zmizení jejich hranic a homogenizaci pěstovaných plodin. Zdroj mapového podkladu kontaminace.cenia.cz. 7

13 Zatímco převážnou část české krajiny tak lze označit jako kulturní po nejméně stovky let, až do druhé poloviny 20. století plnila i tato zemědělská krajina ekosystémové funkce z hlediska uchovávání biodiverzity. Teprve posledních cca 60 let došlo ke značnému snížení heterogenity krajiny a na to vázané biodiverzity, zejména hmyzu (Čížek a kol., 2009). 8

14 Příroda v učivu prvního stupně ZŠ RVP se zaměřením na ochranu přírody Od roku 2004 je učivo dáno formou Rámcových vzdělávacích programů (RVP), které nahradily dřívější tradiční osnovy. RVP vytváří obecně závazný rámec pro tvorbu ŠVP školních vzdělávacích programů škol všech oborů vzdělávání v předškolním, základním, základním uměleckém, jazykovém a středním vzdělávání. Zákon byl v roce 2015 novelizován pod č. 82/2015 (NUV, 2016). Učivo v RVP ZV (pro základní vzdělávání) je členěno do 10 vzdělávacích oblastí. Konkrétní vzdělávací oblasti jsou tyto: Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět Člověk a společnost Člověk a příroda Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce Doplňující vzdělávací obory Učivo týkající se ochrany přírody na 1. stupni je začleněno do vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Tato vzdělávací oblast jejedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Dále je rozdělena do 5 podoblastí, které zahrnují tematické okruhy: Místo, kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Rozmanitost přírody Člověk a jeho zdraví 9

15 V tematickém okruhu Rozmanitost přírody se žáci seznamují se Zemí jako planetou sluneční soustavy, kde vznikl a rozvíjí se život. Zabývají se proměnlivostí a rozmanitostí neživé i živé přírody v naší vlasti. Jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, že člověk může snadno narušit všechny hlavní děje v životě na Zemi, které jsou ve vzájemné rovnováze a vztahu, a tvoří tak jeden nedílný celek. Člověk pak tyto děje velmi těžko obnovuje. Žáci se učí hledat důkazy o proměnách přírody na základě praktického poznávání krajiny kolem sebe. Sledují, jaký vliv má lidská činnost na přírodu a hledají možnosti, jak přírodu chránit, zlepšit životní prostředí a přispět k udržitelnému rozvoji (NUV, 2016). 10

16 Rozbor dostupných učebnic z hlediska výuky přírodního prostředí Pro 1. stupeň ZŠ existuje několik učebnic tematického celku Člověk a jeho svět, zahrnující učivo přírodovědy. Pro tuto kapitolu bylo vybráno několik nejpoužívanějších, které byly rozebrány z hlediska výuky ekosystémů. ČLOVĚK A JEHO SVĚT Přírodověda pro 4. ročník, učebnice upravená v souladu s RVP ZV k , NOVÁ ŠKOLA, s.r.o. Učebnice je rozdělena na 7 oblastí: Příroda živá a neživá Živé organizmy Živá příroda od podzimu do zimy Neživá příroda Živá příroda od jara do léta Člověk a příroda Mimořádné události v přírodě Tato učebnice se poměrně dost věnuje jednotlivým ekosystémům a to nejen lesu, poli, louce arybníku, ale také ekosystém parku, okolí lidských obydlí, potok a řeka. Ekosystémy jsou znázorněny pomocí hezkých obrázků (i když ne úplně reálných viz dále), a poté následuje text a učivo o konkrétních rostlinách a živočiších. Součástí učebnice je i pracovní sešit, ve kterém si žáci osvojí a upevní znalosti učiva z učebnice. EKOSYSTÉM LES: Znázornění lesa se v mnohém blíží původním či přirozeným lesům české krajiny. Les je na první pohled smíšený a prosvětlený s vysokou diverzitou rostlin, hub i živočichů. Z přítomnosti pařezů je však jasné, že jde o les hospodářský a silně 11

17 poznamenaný lidskou činností, zcela opomenuta je přítomnost mrtvého dřeva a přirozeného zmlazení v podobě semenáčků. V textu učebnice jsou zmíněny tyto rostliny: Dub letní, bříza bělokorá, smrk ztepilý, habr obecný, ostružiník maliník, ostružiník křovitý, brusnice borůvka, lýkovec jedovatý, jahodník obecný, lilek potměchuť, rulík zlomocný, vraní oko čtyřlisté, přeslička lesní, ploník ztenčený. V textu učebnice jsou zmíněni tito živočichové: Slepýš křehký, výr velký, datel černý, strakapoud velký, drozd zpěvný, sýkora koňadra, pěnkava obecný, sojka obecná, rejsek obecný, veverka obecná, prase divoké, jelen lesní, srnec obecný, jezevec lesní, liška obecná, klíště obecné, vosa obecná, mravenec lesní, lýkožrout smrkový. EKOSYSTÉM POLE: Obrázek je celkem zdařilý, i když ne úplně reálný. Je zde nakresleno mnoho květin (převážně plevelů), které už ale na poli nenajdeme. Z obrázku plyne i diverzita pěstovaných plodin (zobrazená pole jsou poměrně malá, doprovázená květnatou loukou, květnatými lemy i pastvinou pro lesní zvěř). Obrázek je tedy značně idealizovaný, na dnešních polích se pěstuje několik málo plodin na velkých lánech a květnaté lemy i květnaté louky v zásadě chybí. Stejně tak většinou chybí křoviny, ve kterých nacházeli útočiště různí živočichové. V textu jsou rostliny rozděleny na polní plodiny, mezi které patří obilniny, okopaniny, luskoviny, olejniny, pícniny a textilní plodiny. Dále pak plevele. Vše je pěkně sepsané a srozumitelně vysvětlené. Výtkou by mohlo být to, že většinu z těchto níže jmenovaných rostlin už na poli nenalezneme, předkládá se tedy nereálný, idealizovaný ekosystém pole. Rostliny: obilniny pšenice setá, žito seté, ječmen obecný, oves setý, kukuřice setá; okopaniny řepa cukrovka, řepa krmná, lilek brambor; luskoviny hrách setý, fazol 12

18 obecný, čočka kuchyňská, sója luštinatá; olejniny brukev řepka olejka, slunečnice roční; pícniny jetel luční; textilní plodiny len setý. To vše řadíme do polních plodin. Na polích ještě rostou také plané rostliny plevele penízek rolní, mák vlčí. Živočichové: Rosnička zelená, ještěrka obecná, čejka chocholatá, čáp bílý, káně lesní, poštolka obecná, bažant obecný, koroptev polní, skřivan polní straka obecná, krtek obecný, křeček polní, hraboš polní, zajíc polní, srnec obecný, škvor obecný, čmelák zemní, mandelinka bramborová, otakárek fenyklový, bělásek řepkový, modrásek jetelový, babočka paví oko. EKOSYSTÉM LOUKA: Také tento ekosystém je znázorněný pomocí idealizovaného obrázku, který se dnešní realitě neblíží. Vyobrazeno je zde spousta motýlů na kvetoucích rostlinách. Dnes jsou ale louky sečeny ve stejnou dobu a motýli tak nemají potravu (viz výše). V textu jsou zmíněny tyto rostliny: Bříza bělokorá, růže šípková, chrpa luční, šťovík kyselý, jetel luční, kopretina bílá, zvonek rozkladitý, sedmikráska obecná, kostival lékařský, řebříček obecný, pryskyřník prudký, kohoutek luční, srha laločnatá, lipnice luční, jílek vytrvalý, psárka luční. V textu jsou zmíněni tito živočichové: Straka obecná, tur domácí, zajíc polní, čáp bílý, skřivan polní, sysel obecný, saranče obecná, kobylka zelená, motýli babočky, modrásci, žluťásci; včela medonosná, čmelák zemní, slunéčko sedmitečnéa další brouci, ještěrka obecná, vrabec polní. EKOSYSTÉM RYBNÍK: Také zde je obrázek velmi zdařilý, co se týče zástupců jednotlivých živočichů a rostlin. Ani zde však neplatí, že všechny zobrazené organismy v dnešním vodním ekosystému nalezneme, zejména v důsledku přerybnění rybníků. 13

19 Rostliny: Vrba bílá, rákos obecný, orobinec úzkolistý, leknín bílý. Živočichové: Kapr obecný, plotice obecná, okoun říční, skokan zelený, ropucha obecná (jen na jaře), rosnička zelená (jen na jaře), užovka obojková, lyska černá, potápka roháč, kormorán velký, kachna divoká, labuť velká, husa velká, polák chocholačka, rákosník velký, hryzec vodní, ondatra pižmová, okružák ploský, škeble rybničná, pijavka koňská, hrotnatka obecná, bruslařka obecná, larva potápníka, potápník vroubený. ROZMANITOST PŘÍRODY, učebnice pro 4. a 5. Ročník ZŠ, Prodos 2008 Učebnice je rozdělena do těchto oblastí: Voda a vzduch Nerosty a horniny, půda Živá příroda Podmínky života na Zemi Rovnováha v přírodě V oblasti Rovnováha v přírodě se učebnice zabývá vzájemnými vztahy mezi organismy a základními společenstvy. Mezi základní společenstva jsou řazena: lesy; louky a pastviny; vody, mokřady a prameniště; skály a hory; člověkem vytvořená místa. Tato učebnice jednotlivá společenstva hlavně popisuje a občas doplní nějakým obrázkem konkrétní rostliny, houby či živočicha. Nezobrazuje však ekosystém jako celek. Je zde ale uvedeno, že ne každé společenstvo organismů v dnešní krajině je skutečně přírodní, ale pozměněno lidskou činností (např. přeměna smíšených a hojně listnatých lesů na jehličnaté atd.) (Dančák, 2008). 14

20 SPOLEČENSTVO LES Zde je uvedeno, že dnešní lesy vypadají úplně jinak než ty původní, kde rostly především buky, duby a jedle. Dnes jsou lesy převážně smrkové. Smrk dříve rostl jen na horách. Ale protože je to strom, který roste rychleji než ostatní lesní stromy, lidé ho začali vysazovat místo původních dřevin. Lesy se nyní kácí ve velkém pro dřevo a smrk je tedy nejvhodnější. V těchto monokulturních lesích také žije mnohem méně živočichů a rostlin než v lesech původních smíšených či listnatých (Dančák, 2008). Rostliny: Kapraď samec, sasanka hajní, orsej jarní, kopytník evropský, šťavel kyselý, mařinka vonná, konvalinka vonná. Houby: Hřib smrkový, hřib hnědý, muchomůrka červená, muchomůrka zelená, václavka obecná, křemenáč osikový. Živočichové: Mravenec lesní, babočka osiková, datel černý, sýkora uhelníček, sojka obecná, veverka obecná, liška obecná, jezevec lesní, prase divoké. SPOLEČENSTVO LOUKY A PASTVINY Zde je ve shrnutí a opakování uvedeno, že pastviny a louky jsou nejčastějším přírodním společenstvem. I když se pravidelně udržují pastvou a sečí, můžeme je za přírodní považovat, protože tyto zásahy lidí rovnováhu společenstev nenarušují (Dančák, 2008). To je sice pravda, ale v dnešní době už neprobíhá sečení luk kosou, jako za dob minulých. Dnes se seče mohutnými stroji, které jsou velmi výkonné a posečou během chvíle velké plochy. Seče jsou naplánovány většinou na stejnou dobu a tak se spousta rostlin ani nevysemení. Také pastva, když už probíhá, bývá většinou intenzivní. Přirozená extenzivní pastva velkými herbivory úplně vymizela. 15

21 Rostliny: Kopretina luční, zvonek luční, jetel luční, jitrocel kopinatý, bojínek, psárka, srha. Živočichové: Zajíc polní, ještěrka obecná, bažant obecný, poštolka obecná, kobylky, brouci, čmeláci. SPOLEČENSTVO VODY, MOKŘADY A PRAMENIŠTĚ Dříve se potoky a řeky při povodních volně rozlévaly do okolní krajiny a měnily často svá koryta. Krajina i organismy tomu byly přizpůsobeny a takový stav jim vyhovoval. Dnes jsou břehy řek a potoků většinou zpevněny, staví se hráze a přehrady a koryta se nemění. Organismy a společenstva, která byla přizpůsobena pravidelným záplavám, proto mizí. Mokřady jsou nyní vzácné. Lidé je ale nemohli nijak využívat, a proto se je snažili vysušovat. V přírodě mají mokřady velký význam, zadržují v krajině vodu a jsou domovem mnoha vzácných druhů živočichů a rostlin (Dančák, 2008). Rostliny: Okřehek, rdest vzplývavý, leknín, stolístek klasnatý, blatouch bahenní, orobinec ostřice. Živočichové: Parma obecná, kapr, rak říční, larvy vážek, larva pulců, čáp bílý, volavka popelavá, vážky, šídla. 16

22 PŘÍRODOVĚDA 4 pro 4. Ročník základní školy, SPN 2010 Učebnice je dělena na 2 oddíly: Rozmanitost přírody a Člověk a jeho zdraví V oddílu Rozmanitost přírody jsou zmíněna tato společenstva: Rostliny a živočichové v okolí našich domovů Rostliny a živočichové v lese Rostliny a živočichové na louce Rostliny a živočichové na poli Rostliny a živočichové vod a bažin Jednotlivá společenstva jsou znázorněna pomocí obrázků a rostliny a živočichové, kteří se zde vyskytují, jsou velmi podrobně popsané v textu za obrázkem. SPOLEČENSTVO LESA Zde je uvedeno, že lesy v České republice jsou trojího typu: jehličnaté, listnaté a smíšené, přičemž převládají lesy smíšené. To však už také zdaleka není pravda. Je zde však ale pěkně vysvětleno, že v lesích smíšených a listnatých je podrost rozmanitější než v jehličnatých lesích. Důvodem je potřebný humus, který se vytváří činností hub a bakterií, které rozkládají opadané listy. Listnaté lesy jsou navíc světlejší a teplejší a tedy i příznivější pro mnoho rostlin (Čechurová a kol., 2010). Rostliny: smrk ztepilý, jedle bělokorá, borovice lesní, modřín opadavý, buk lesní, dub letní, javor mléč, bříza bělokorá, brusnice borůvka, brusnice brusinka, maliník, ostružiník, konvalinka vonná, rulík zlomocný, lýkovec jedovatý, vraní oko čtyřlisté, jaterník podléška, plicník lékařský, sasanka hajní. 17

23 Houby: Hřib smrkový, kozák březový, klouzek modřínový, muchomůrka červená, muchomůrka zelená, žampion polní. Živočichové: Srnec obecný, jelen evropský, prase divoké, veverka obecná, liška obecná, kuna lesní, jezevec lesní, strakapoud velký, výr velký, sýček obecný, puštík obecný, kukačka obecná, sojka obecná, káně lesní, užovka obojková, zmije obecná, užovka hladká, ještěrka obecná, mravenec lesní, střevlík fialový, střevlík zlatolesklý, roháč obecný, lýkožrout smrkový, klíště obecné. SPOLEČENSTVO LOUKY Zde učebnice popisuje louky jako velmi bohaté společenstvo na množství rostlin a živočišných druhů (Čechurová a kol., 2010). Rostliny: Trávy lipnice luční, psárka luční, srha laločnatá; pýr plazivý, kopretina bílá, sedmikráska chudobka, řebříček obecný, pampeliška lékařská, zvonek rozkladitý, kohoutek luční, třezalka tečkovaná, pryskyřník prudký, mateřídouška obecná, jetel luční. Živočichové: Bažant obecný, koroptev polní, zajíc polní, srny, čáp bílý, čmelák zemní, kobylka zelená, slunéčko sedmitečné, babočka paví oko, babočka kopřivová, otakárek fenyklový, modrásek jetelový SPOLEČENSTVO POLE Podobně jako v ostatních učebnicích jsou zde rostliny rozděleny na obilniny, okopaniny, luskoviny a plevele. 18

24 Rostliny: Obilniny: pšenice setá, ječmen obecný, žito seté, oves setý, kukuřice setá; okopaniny: lilek brambor, řepa cukrová, krmná řepa; luskoviny: hrách setý, fazol obecný, čočka jedlá, sója luštinatá; zelenina okurky, rajčata, papriky; len setý, konopí seté, chmel otáčivý; plevely: chrpa modrá, heřmánek pravý, pýr plazivý, svlačec rolní, mák vlčí. Živočichové: Bažant obecný, koroptev polní, skřivan polní, zajíc polní, hraboš polní, křeček polní, sysel obecný, mandelinka bramborová, střevlík měděný. SPOLEČENSTVO VOD A BAŽIN Ve shrnutí je uvedeno, že společenstvo vod je ohroženo především nešetrným zásahem člověka. Člověk vodu znečišťuje, usměrňuje toky a to může vést až k vyhynutí některých druhů živočichů (Čechurová a kol., 2010). Rostliny: Vrba jíva, blatouch bahenní, podběl obecný, rákos obecný, orobinec širolistý, leknín bělostný, stulík žlutý. Živočichové: Kapr obecný, sumec velký, skokan hnědý, skokan zelený, kachna divoká, labuť velká, rosnička zelená, ledňáček říční, vydra říční, rak říční, vázka ploská, šídlo velké, škeble rybničná, racek chechtavý, lyska černá. PŘÍRODA 4 - Člověk a jeho svět pro 4. ročník základní školy, FRAUS 2010 Učebnice je rozdělena do 7 oblastí: Poznáváme Vesmír a Zemi Zkoumáme horniny a minerály Zkoumáme vodu 19

25 Pozorujeme změny v přírodě Pozorujeme živou přírodu Poznáváme člověka a lidské tělo Pozorujeme přírodu kolem nás Poslední oblast zahrnuje přírodní společenstva: PŘÍRODNÍ SPOLEČENSTVO LESA PŘÍRODNÍ SPOLEČENSTVO LOUKY PŘÍRODNÍ SPOLEČENSTVO ŘEKY Učebnice znázorňuje jednotlivá přírodní společenstva pomocí obrázků, kde jsou nakresleni živočichové a rostliny obývající konkrétní společenstvo. Je zde vysvětlen rozdíl mezi přírodním a umělým společenstvem. U jednotlivých obrázků nejsou všechny rostliny a živočichové vyjmenovány konkrétně, ale žáci je musí poznat a sami určit. PŘÍRODNÍ SPOLEČENSTVO LESA: Zde je popsáno, jaké lesy se v České republice vyskytují, že každý strom potřebuje jiné podmínky a člověk výsadbou např. stromů, které se pro určité podmínky nehodí, výrazně lesy ovlivňuje a narušuje (Frýzová a kol., 2010). Rostliny: Lýkovec jedovatý, rulík zlomocný, pstroček dvoulistý, kapraď samec, dub letní, buk lesní, brusnice brusinka, brusnice borůvka, jahodník lesní. Živočichové: Mlok skvrnitý, zmije obecná, klíště obecné, prase divoké, kuna lesní, srnec obecný, datel černý, strakapoud velký, mravenec lesní, stonožka škvorová. 20

26 PŘÍRODNÍ SPOLEČENSTVO LOUKY: Učebnice popisuje, že louky jsou převážně vytvořeny a udržovány člověkem jako pastviny pro dobytek a k získání sena. Rostliny: ostřice, bojínek, ovsík, psárka luční, lipnice luční, pryskyřník prudký, zvonek broskvolistý, kohoutek luční, kakost luční, kopretina bílá, třezalka tečkovaná, toten lékařský. Živočichové: Housenky motýlů, sarančata, ploštice, pavouci, brouci, ještěrky, ptáci, zajíc polní, cvrček lesní, kobylka zelená, poštolka, káně, pestřenka, čmelák zemní, koroptev, babočka. PŘÍRODNÍ SPOLEČENSTVO ŘEKY: Zde je větší zmínka o tom, jak lidé ovlivňují život přírodních společenstev podél řek. Při jarním tání se voda začala vylévat z břehů, lidé proto břehy začali narovnávat, zpevňovat a navyšovat. Také stavěli přehrady, které vodu zachytávají a vyrábí elektřinu. Přehrady jsou naplněny a voda je pak při povodních vylita v místech, kde to lidé nečekají. Dnes se snažíme vodu v krajině co nejdéle udržet a do okolí takových řek, se život začíná opět vracet (Frýzová a kol., 2010). Rostliny: Hvězdoš jarní, lakušník vzplývavý, rdesno obojživelné, vrby, olše lepkavá, střemcha bílá, lilek potměchuť, pomněnky. Živočichové: Pstruh obecný, vranka obecná, jelec tloušť, konipas horský, skorec vodní, ledňáček obecný, vydra, pakomáři, motýlice, chrostíci, blešivci, raci, kamomil říční. 21

27 ROZMANITOST PŘÍRODY Člověk a jeho svět, pro 4. ročník, 1. díl, ALTER 2010 Tato učebnice je rozdělena na 6 oblastí: Živá příroda V lese U lidských obydlí Na poli Na louce Ve vodě a v jejím okolí Učebnice zároveň obsahuje i pracovní listy. Jednotlivé ekosystémy jsou podrobně popsány, blíží se více realitě než v ostatních učebnicích. U každého ekosystému jsou pak vyjmenovány jednotlivé rostliny a živočichové a něco o nich. Učebnice neobsahuje grafické znázornění jednotlivých ekosystémů, pouze myšlenkové mapy. EKOSYSTÉM V LESE: Zde je zmíněno, že lesy v Evropě byly původně smíšené. Člověk do nich začal zasahovat a vysazovat rychle rostoucí druhy stromů smrky. Lesy tak začaly být jednotvárné, náchylné na živočišné škůdce, vichřice, vývraty a polomy. Nejnovější poznatky však ukazují, že nejvhodnější jsou smíšené porosty, blízké původnímu stavu (Kholová, 2010). Rostliny: Smrk ztepilý, borovice lesní, tis červený, dub letní, dub zimní, buk lesní, kapraď samec. Živočichové: Prase divoké, srnec obecný, liška obecná, jezevec lesní, veverka obecná, kuna lesní, datel černý, jestřáb lesní, kukačka obecná, sojka obecná, zmije obecná, užovka 22

28 hladká, ještěrka obecná, slepýš křehký, mlok skvrnitý, ropucha obecná, rosnička zelená, mravenec lesní, lýkožrout smrkový. EKOSYSTÉM NA POLI: První zemědělci museli vykácet nebo vypálit lesy, aby získali půdu pro pěstování obilí. Mnohem později začali lidé zušlechťovat různé plodiny a přivážet z cizích zemí do Evropy. V přírodě tak člověk pěstováním plodin způsobil velké změny. Pole začali obývat noví živočichové a dostaly se sem i nové rostliny. Pole je nový, člověkem vytvořený svět. Je důležité, aby člověk hospodařil ekologicky, šetřil přírodu a poskytoval lidem lepší potraviny (Kholová, 2010). Rostliny: Obiloviny, pšenice obecná, lilek brambor, řepa cukrová, hrách setý, plevel a křoviny. Živočichové: Zajíc polní, koroptev polní, mandelinka bramborová, čmelák zemní. EKOSYSTÉM NA LOUCE: Podle učebnice jsou louky uměle vytvořený ekosystém, který vytvořil člověk. Dříve se příležitostně kosily a hnojily, ale bylo zde i dost místa ponecháno přírodě, aby zde rostly i nejrůznější luční květiny (kopretina bílá, zvonek luční, kohoutek luční, smolnička obecná, pryskyřník prudký, rdesno hadí kořen aj.), dále různé druhy trav (tomka vonná, srha laločnatá, psárka luční, kostřava luční, bojínek luční). Louky byly také příznivé pro život velkých i malých živočichů, kteří dnes díky velkým strojním sekačkám mnohdy přijdou o život. Dnes se pestré louky změnily na pole pícnin. Lidé chtějí mít z luk co největší užitek, a tak mokré louky odvodnili, traviny chemicky ošetřili a vykáceli křoviny z okrajů luk. O úkryty tak přišla volně žijící zvířata (Kholová, 2010). Rostliny: Kostřava červená, kopretina bílá. 23

29 Živočichové: Čáp bílý, čejka chocholatá, saranče čárkovaná, babočka kopřivová. EKOSYSTÉM VE VODĚ A V JEJÍM OKOLÍ Zde je uvedeno, že narovnávání koryt potoků a řek či betonování břehů způsobuje, že vody z našeho území odtékají mnohem rychleji než dříve. Dalším velkým problémem je znečišťování vod (Kholová, 2010). Rostliny: Vrba bílá, leknín bělostný, rákos obecný, kosatec žlutý, olše lepkavá, orobinec širokolistý, topol černý. Živočichové: Racek chechtavý, okoun říční, vydra říční, labuť velká, kapr obecný, štika obecná, užovka obojková, skokan skřehotavý, vážka ploská. Rostliny a živočichové vyskytující se ve většině učebnic Rostliny, vyskytující se téměř v každé učebnici ekosystému les: Rulík zlomocný, vraní oko čtyřlisté, brusnice borůvka, smrk ztepilý, kapraď samec, konvalinka vonná, buk lesní, dub letní. Živočichové, vyskytující se téměř v každé učebnici ekosystému les: Datel černý, strakapoud velký, sojka obecná, veverka obecná, prase divoké, jelen lesní, srnec obecný, jezevec lesní, liška obecná, klíště obecné, mravenec lesní, lýkožrout smrkový, kuna lesní, zmije obecná, užovka hladká. Rostliny vyskytující se v téměř každé učebnici ekosystému pole: obilniny pšenice setá, žito seté, ječmen obecný, oves setý, kukuřice setá; okopaniny řepa cukrovka, řepa krmná, lilek brambor; luskoviny hrách setý, fazol obecný; olejniny brukev řepka olejka, slunečnice roční; pícniny jetel luční; plevele. 24

30 Živočichové vyskytující se v téměř každé učebnici ekosystému pole: poštolka obecná, bažant obecný, koroptev polní, křeček polní, hraboš polní, zajíc polní, čmelák zemní, mandelinka bramborová. Rostliny vyskytující se v téměř každé učebnici ekosystému louka: jetel luční, kopretina bílá, zvonek rozkladitý, sedmikráska obecná, řebříček obecný, pryskyřník prudký, kohoutek luční, lipnice luční, psárka luční, bojínek, kopretina bílá, třezalka tečkovaná. Živočichové vyskytující se v téměř každé učebnici ekosystému louka: zajíc polní, čáp bílý, kobylka zelená, motýli babočky, modrásci, žluťásci, čmelák zemní, slunéčko sedmitečné, brouci, poštolka, káně, koroptev. Rostliny vyskytující se v téměř každé učebnici ekosystému rybník: Vrba bílá, rákos obecný, orobinec úzkolistý, leknín bílý. Živočichové vyskytující se téměř v každé učebnici ekosystému rybník: Kapr obecný, skokan zelený, užovka obojková, kachna divoká, labuť velká, rak říční, vážky, šídla, rosnička zelená, racek chechtavý. Ve všech učebnicích je uveden dostatečný počet organismů daných ekosystémů i základních informací k jednotlivým organismům. Převážně ale chybí vazby v ekosystémech a komplexní provázanost a problémy ochrany přírody v těchto ekosystémech. Celkově lze tedy zhodnotit analyzované učebnice jako kvalitní, ale přinášející často nereálné informace, idealizující stav některých ekosystémůa nepřinášející aktuální problémy české přírody. Proto budou v praktické části závěrečné práce uvedeny doplňující úlohy (k současným učebnicím a pracovním sešitům), obsahující náměty na praktické činnosti v přírodě i úlohy do třídy, rozvíjející pochopení vzájemných vazeb v jednotlivých ekosystémech a problémy ochrany těchto ekosystémů. Zahrnutí všech těchto doplňujících úloh do výuky potom může sloužit jako podklad k výuce problémů ochrany přírody v české krajině. 25

31 Práce zaměřené na ochranu přírody na 1. stupni ZŠ Recentně se výukou ochrany přírody na 1. stupni ZŠ zabývalo několik kvalifikačních prací, řešených převážně na Masarykově univerzitě v Brně. Takto Macháňová (2010) zkoumala žákovo pojetí vybraných pojmů tematického celku Ekologie a ochrana přírody u žáků prvního stupně ZŠ (s výjimkou 1. ročníku). Dále pak analyzovala učební texty a platné učební dokumenty a sestavovala didaktické testy. Plášilová (2015) zhodnotila dostupné učebnice pro 1. stupeň ZŠ z hlediska druhové a územní ochrany a dále provedla testování žáků 5. tříd z hlediska znalostí o chráněných územích ČR a zvláště chráněných organismech. Konečná (2016) zkoumala postavení tématu Ochrany přírody na 1. stupni ZŠ a dále shrnula fakta o územní a druhové ochraně v České republice a vybraných lokalitách v regionu školy. Konečná (2016) navrhla propojení tohoto tématu nejen v rovině teoretické, ale také praktické, formou modelu integrované tematické výuky a projektové výuky v souvislosti s regionem školy. Vytvořené učební úlohy otestovala v 5. ročníku ZŠ. Nejnověji Hrošová (2017) se zabývala návazností předškolního a základního vzdělávání se zvláštním zřetelem na oblast učení o přírodě. Zjistila, že učitelé ZŠ spíše nemají přehled o obsahu vzdělávání v MŠ a navazují tak spíše intuitivně, na základě diagnostiky dítěte a individuálního přístupu. V metodické části vytvořila náměty na činnosti dětí a žáků v přírodě. 26

32 Praktické návrhy doplňujících činností V této části budou uvedeny praktické návrhy činností, aktivit a materiálů, které mohou doplnit výuku jednotlivých ekosystémů probíraných na 1. stupni ZŠ. Doplňky k výuce ekosystémů jsou zde pojaty jako manuál pro učitele, jednotlivé aktivity jsou zde rozebrány a okomentován jejich účel či možné reakce žáků. V přílohách jsou potom všechny materiály v ostré verzi v podobě určené buď přímo pro žáky jako pracovní listy, anebo návodné otázky pro vedení diskuse učitelem. Náměty činností, materiálů a aktivit k ekosystému les: Námět na aktivitu: 1) Při procházce do lesa se pokuste vyhledat padlý strom nebo alespoň velkou větev. Otočte ji a podívejte se, jestli se pod ní vyskytují nějací živočichové. V hospodářských lesích je nedostatek úkrytů, proto se živočichové (brouci, stonožky, škvoři, chvostoskoci, suchozemští korýši apod.) většinou ve velkém shromažďují pod mrtvé dřevo kdykoli je to možné. Je tak šance dětem ukázat, že mrtvé dřevo poskytuje živočichům úkryt. V případě vhodných podmínek je možné ukázat houby rostoucí na mrtvém dřevě či hnízdící dutinové ptáky (nejčastěji brhlíky či sýkorky). 2) Zkuste nalézt kousek velké větve či mrtvého stromu, ležící na vlhké zemi. Doneste tento kousek do třídy, zvažte ho a nechte několik dní vysušit. Poté suchý kousek zvažte znovu a spočítejte, kolik vody toto mrtvé dřevo obsahovalo. Takto lze dětem ukázat, jaké množství vody dokáže mrtvé dřevo zadržet. Při sušení je dobré nabídnout vhodný úkryt (zvlhčované dřevo) živočichům, kteří budou ze schnoucího dřeva vylézat. 27

33 3) Podívejte se na následující obrázky a prodiskutujte ve dvojicích rozdíly mezi nimi: Vlevo je hospodářský les, všechny stromy jsou jednoho druhu (smrk ztepilý) a přibližně stejně staré (velké). Veprostřed je převážně jehličnatý les (smrk ztepilý), stromy jsou ale různě staré. Vpravo je smíšený les s několika druhy listnatých stromů. Stromy jsou různě staré. Otázky do diskuse ve třídě nebo ve skupinkách: Jakému obrázku se více podobají naše lesy? Naše lesy se podobají spíše obrázku vlevo. V kterém lese bude pravděpodobně více druhů rostlin a živočichů? Proč? Hlavně v lesích na obrázku vpravo a veprostřed. Les je prosvětlenější, to umožní život více rostlinám. Les je proto rozmanitější, poskytne tedy rozmanitou potravu i úkryty více druhům živočichů. Kdybyste si chtěli koupit prkno, ze kterého lesa byste chtěli dřevo? Z lesa vlevo, z něj budou prkna rovná a bez suků. Cílem je ukázat, že hospodářské lesy mají svoji funkci poskytují kvalitní dřevo. Lze na ně pohlížet jako na plantáže či pole na dřevo, biologickou hodnotu ale mají nízkou. 28

34 4) Podívejte se na následující obrázky. Patří takové stromy do lesa? Jsou tam nějak užitečné? Ano, do přirozených lesů mrtvé stromy patří. Poskytují potravu živočichům, jsou rozkládány houbami a uvolňují se z nich živiny. Pokud jsou v poškozených stromech dutiny, mohou tam zahnízdit ptáci anebo si tam vybudují úkryt jiní živočichové. Na zemi ležící mrtvé dřevo dokáže nasát a pojmout velké množství vody. Zdroje obrázků:

35 Náměty činností, materiálů a aktivit k ekosystému louka: 1) Přiřaď k dospělci a housence babočky paví oko potravu 30

36 Správné řešení je dospělec kvetoucí květiny, housenka kopřiva. Během diskuse dětem říct, že všichni motýli v dospělosti potřebují kvetoucí rostliny kvůli nektaru sladké šťávě v květech. Housenky zase rostliny, ze kterých konzumují hlavně listy. Různé housenky přitom vyžadují různé rostliny. Je možno zde zmínit různé druhy motýlů s druhovým názvem podle živné rostliny babočka kopřivová, babočka bodláková, bělásek hrachorový, hnědásek diviznový, hnědásek jitrocelový, jasoň dymnivkový, modrásek hořcový, modrásek štírovníkový, otakárek fenyklový atd. 2) Zkus nakreslit louku, která by se líbila motýlům: V ideálním případě by louka byla plná kvetoucích rostlin různých druhů (barev, tvarů atd.), ale i jiných rostlin (např. kopřiv) jako potrava pro housenky. 3) Zakroužkuj obrázek s loukou, která by asi více vyhovovala motýlům: Další diskusi lze otevřít těmito otázkami: Kterému obrázku se dnešní louky spíše podobají? Viděli jste někdy na nějaké louce hodně motýlů? Jak ta louka vypadala? 31

37 4) Zkus vysvětlit, proč si majitel trávníku na prvním obrázku koupil umělého motýla, zatímco majitel druhého trávníku si umělého motýla kupovat nemusí. Majitel prvního trávníku jej často seče, takže tam žádná květina nepokvete a motýli tam nepřiletí. Pokud se mu motýli líbí, musí si koupit umělého. Majitel druhého trávníku nechává kousek trávníku neposečeného, takže tam mohou vyrůst a vykvést i jiné rostliny než tráva. I na takový kousek květnaté louky motýli přiletí. 5) Kdybyste měli doma zahradu a trávník, chtěli byste tam mít spíše živé, nebo umělé motýly? 6) Co myslíš, že je pro živočichy více nebezpečné, sečení louky kosou nebo strojově? Zkus vysvětlit proč? 32

38 Určitě je pro živočichy nebezpečnější strojové kosení. Posečou se velké plochy v jeden den, živočichové nemají šanci utéct a najít si úkryt. Žádné části luk se neponechají ladem. Sečení louky kosou trvá delší dobu, kosa se nepohybuje takovou rychlostí a živočichové tak nemají šanci utéct. Louka je kosena v delších časových odstupech. Hra na sečení louky Tato hra potřebuje prostor. Herní území vymezené ležícím provazem nebo jinou jednoznačnou hranicí (počítejte přibližně s 1 m 2 na jedno dítě) se přetvoří na louku tím, že se tam pohází dlouhé zelené fáborky, mašle apod. to představuje vysokou trávu. Jedno dítě bude sekačkou, ostatní různými živočichy na louce žáby, koroptve, zajíci, srnky apod. Tito živočichové se libovolně rozmístí na louce. Dítě sekačka poté začne sekat louku pomalu jde v podřepu a roztaženýma rukama shrabuje fáborky ( kosí trávu ). Živočichové před sekačkou mohou uniknout tak, že utečou mimo louku (překročí provaz), anebo přejdou do vysoké trávy (dosud neposečené louky oblasti se zelenými fáborky). Koho se sekačka dotkne, ten je vyřazen ze hry a odchází na stranu. Pokud bude sekačka kosit louku od obvodu směrem do středu a nevynechá ani kousek vysoké trávy, vyřadí ze hry všechny živočichy kromě těch, kteří byli původně na okraji louky a mohli uniknout za provaz. Pokud ale vjede nejdříve doprostřed a poté se bude postupně blížit k okraji (viz obr. 1), živočichové budou mít šanci uniknout. Cílem hry je ukázat dětem, že na louce je kromě trávy i mnoho jiných organismů a nevhodný způsob sečení jim může ublížit. 33

39 Pozn. Tato hra ukazuje problém sečení luk pouze velmi zjednodušeně. Pro reálnější obrázek by bylo nutné vzít v úvahu konkrétní druhy a tedy útěkové reakce živočichů, konkrétní okolí sečené louky, rychlost sekačky, výšku žací lišty apod. Hra by se tím však značnězkomplikovala. Tyto doplňující faktory je možné zmínit dětem v následné diskusi (samozřejmě podle věku dětí). Zdroje obrázků: _larwa_(01)_-_dsc01550.jpg

40 Náměty činností, materiálů a aktivit k ekosystému pole: 1) Tato aktivita přímo navazuje na didaktický obsah daného učiva v učebnicích a pracovních sešitech. Uvedená verze navazuje na učebnici nakladatelství Nová Škola (Přírodověda 4. r. - Člověk a jeho svět). Celá aktivita je v elektronické podobě jako rozšířená prezentace vytvořená v portálu a ve spustitelné (needitovatelné) verzi je součástí elektronických příloh této práce. Prezentace byla vyzkoušena jako součást výuky ekosystémů pole ve dvou čtvrtých třídách na ZŠ Rudolfov na jaře Z tohoto vyzkoušení pochází zkušenosti, které jsou níže zmíněny. Následuje pouze popis prezentace a doplňující komentář: Rozšířenou prezentaci (dále jen prezentaci) spusťte (soubor ekosystem_pole.exe) při začátku výkladu o ekosystému pole. Promítněte výběr jednotlivých organismů, které jsou na obrázku v učebnici (rosnička zelená, ještěrka obecná, čejka chocholatá, čáp bílý, káně lesní, poštolka obecná, bažant polní, koroptev polní, skřivan polní, křeček polní, hraboš polní, zajíc polní). Při zobrazení jednotlivých živočichů je dobré zmínit jejich potravu a typický biotop, příp. další informace (způsob hnízdění atd., viz doplňující obrázky v prezentaci). U všech vyobrazených organismů se dětí ptejte, kdo z nich ho zná, kdo je viděl přímo v přírodě a případně kde. Pokud dané živočichy děti viděly, většinou to bylo někde na kraji lesa, ve křoví či vysoké trávě (přestože jejich první odpověď je často na poli, doplňujícími otázkami bylo většinou dosaženo výše zmíněných odpovědí). Jako poslední vyobrazený živočich je zajíc polní, záměrně druh všeobecně známý. Přesto si děti dnes neuvědomují, že zajíce polního v posledních letech dramaticky ubylo a v minulosti jich v krajině bylo mnohonásobně více toto lze ilustrovat na dalším obrázku, který zachycuje úlovek zajíců v letech , a ze kterého je vidět značný pokles početnosti populace. Podobný pokles se týká i dalších typicky polních zvířat bažanta a koroptve, což je znázorněno na dalším snímku. V této chvíli je třeba započít s dětmi 35

41 diskusi o tom, proč těchto zvířat ubylo. Pokud je nenapadne důvod změny krajiny, tak se dětí zeptejte, jestli skutečně dnešní pole vypadají tak, jak je to na obrázku. Většinou řeknou, že ne, budou ale mít problémy s formulací toho, jak vlastně dneska pole vypadají. K tomu slouží další snímek běžný krajinný snímek české zemědělské krajiny s rozsáhlými lány řepky. Diskutujte s dětmi, že dnes se na polích pěstuje hlavně řepka, pšenice a kukuřice, všechno na velkých plochách. Poté promítněte dva příklady leteckého snímku dnešní krajiny (z r. 2010) a krajiny z r (tyto snímky jsou z okolí Rudolfova u Českých Budějovic, kde byla tato hodina vyzkoušena. Samozřejmě je vhodné nahradit krajinou z okolí místa školy). Na snímcích je patrná rozsáhlá homogenizace krajiny, malá políčka s různými plodinami byla sjednocena do velkých lánů s malým spektrem pěstovaných plodin. Jednotlivá políčka přitom byla oddělena mezemi a remízky (další dva snímky) to jsou právě místa, kde aspoň po část roku žije většina z polních živočichů. Diskusí o úloze mezí, remízků a křovin v krajině lze tento modul ukončit. 36

42 2) Srovnej níže zobrazené letecké snímky zemědělské krajiny (1. snímek z roku 2010, 2. snímek historický z roku 1952), najdeš rozdíly? 37

43 Na 1. obrázku jsou pole velká, bez hranic a remízků. Došlo zde také k homogenizaci pěstovaných plodin, pouze na omezené druhy (převážně kukuřice, pšenice a řepka olejná). Na druhém obrázku je patrné velké množství menších políček, oddělených mezemi, remízky či křovinami. Také skladba pěstovaných plodin je mnohem různorodější (pšenice, žito, oves, ječmen, čočka, proso, aj.) 3) Jaké plodiny dnes nejčastěji najdete na polích? a) b) 38

44 c) d) e) 39

45 Správná odpověď je a,)d),e). Na polích nejčastěji najdeme kukuřici, řepku a pšenici. Hrách a ječmen se dnes pěstuje velmi vzácně. Odpovědi lze zase rozvést v diskusi o tom, jak je dnes malé množství pěstovaných plodin. Zdroje obrázků: Tamara Horová, Profimedia.cz; 40

46 Náměty činností, materiálů a aktivit k ekosystémurybník: 1) Srovnej následující obrázky rybníků a zakroužkuj, ve kterém z nich asi bude žít více živočichů 2) Podívej se do učebnice a vyjmenuj organismy, které se mohou stát potravou ryb: Z organismů v učebnicích je to především hmyz (larvy vážek, šídel apod.) a veškeří další bezobratlí, ale také žáby (především ve stádiu pulců), čolci, atd. 3) Srovnej následující obrázky rybníků a zakroužkuj, ve kterém z nich asi bude žít více živočichů Nyní se pokus vysvětlit, proč bude více organismů v zarostlém rybníku (úloha 1). Žáci by již nyní měli být schopni spojit získané informace ryby se živí ostatními organismy, pokud jich bude v rybníku moc, bude tam málo ostatních organismů. Vodní rostliny, spadlé větve apod. mohou pomoci menším živočichům schovat se před rybami i dalšími predátory. 41

47 4) Kdo myslíš, že toto způsobil? Je to dobře pro přírodu? Toto způsobili bobři. Kácí stromy a staví hráze. Bobři svou činností vytváří přehrady pomalu tekoucí vody i úkryty pro vodní organismy. Vytváří tak vhodné podmínky pro mnoho vodních organismů. Zdroje obrázků: g

48 Závěr Cílem práce bylo teoretické shrnutí moderního pojetí ochrany přírody. Jsou zde uvedeny hlavní problémy ochrany přírody ekosystému lesa, louky, vody a pole. V práci jsou rozebrány aktuální dostupné učebnice z hlediska výuky přírodního prostředí. Ve všech učebnicích ale chybí zejména vazby v ekosystémech a celková provázanost a problémy ochrany přírody v těchto ekosystémech. Celkově lze tedy zhodnotit analyzované učebnice jako kvalitní, ale přinášející často nereálné informace, idealizující stav některých ekosystémů a nepřinášející aktuální problémy české přírody. V praktické části této práce proto byly navrženy doplňující úlohy k současným učebnicím a pracovním sešitům, které obsahují především náměty na praktické činnosti v přírodě, ale i různé úlohy do třídy, rozvíjející pochopení vzájemných vazeb v jednotlivých ekosystémech a problémy těchto ekosystémů. Praktické listy a všechny uvedené aktivity byly ověřeny ve výuce s velmi pozitivním ohlasem. Děti se aktivně zapojovaly do jednotlivých úkolů a jednotlivé činnosti pro ně měly velký přínos. Zahrnutí všech těchto doplňujících úloh do výuky proto může sloužit jako podklad k výuce problémů ochrany přírody v české krajině. 43

49 Seznam literatury: Čechurová M., Havlíčková J., Podroužek L., 2010: Přírodověda 4 pro 4. Ročník základní školy, Praha: SPN, a.s., 111 s. Čížek L., Konvička M., Beneš J., Fric Z., 2009: Zpráva o stavu země: Odhmyzeno. Jak se daří nejpočetnější skupině obyvatel České republiky? Vesmír, roč. 88, č. 6, s ISSN ČSÚ, 2012: Historie a současnost lesního a vodního hospodářství Lesnictví. Dostupné z c28f-4c9e-9db8-b4bcdd94aabc?version=1.0 Dančák M., 2008: Rozmanitost přírody, učebnice pro 4. a 5. ročník základní školy, Olomouc: Prodos spol. s.r.o., Pedagogické nakladatelství, 78 s. Dostál D., Jirků M., Konvička M., Čížek L., & Šálek M., 2012: Návrat zubra evropského (Bisonbonasus) do České republiky, Kutná Hora: Česká krajina o.p.s, 120 s. Dostál D., Konvička M., Čížek L., Šálek M., Robovský J., Horčičková E., Jirků M., 2014:Divoký kůň (Equusferus) a pratur (Bos primigenius): klíčové druhy pro formování české krajiny, Kutná Hora: Česká krajina o.p.s, 125 s. Dreslerová, G., &Hajnalová, M. (2013): Subsistenční strategie raně středověkých populací v dolním Podyjí:Archeozoologické a archeobotanické vyhodnocení nálezů z výzkumu Kostice-Zadní hrúd ( ). Archeologické rozhledy, 65(4). Frýzová I., Dvořák L., Jůzlová P., 2010: Příroda - Člověk a jeho svět, učebnice pro 4. ročník základní školy, Plzeň: Fraus, 84s. Horn S., Prost S., Stiller M., Makowiecki D., Kuznetsova T., Benecke N., Pucher E., Hufthammer A. K., Schouwenburg C., Shapiro B. andhofreiter M., 2014: Ancientmitochondrial DNA and thegenetichistoryofeurasianbeaver (Castor fiber) in Europe. Mol Ecol, 23: doi: /mec

50 Hrošová J.: Vzdělávací oblast Dítě a svět jako propedeutika učení o přírodě na 1. stupni základní školy: Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra pedagogiky, s. Kholová H., 2010: Rozmanitost přírody 4 1. díl, Člověk a jeho svět, Všeň: Alter, 60 s. Klapalová S.: Změny říčního ekosystému Moravy v důsledku šíření bobra evropského (Castor fiber) [online]. Brno, 2012 [cit ]. Dostupné z: < Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Zdeněk Máčka. Klír T. (2008): Osídlení zemědělsky marginálních půd v mladším středověku a raném novověku.dissertationesarchaeologicaebrunenses/pragensesque 5, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 353 s. Knápek A. (2011): Vliv lidské přítomnosti na Poodří od pravěku do vrcholného středověku. Poodří, 14, Kolář F., Matějů J., Lučanová M., Chlumská Z., Černá K., Prach J., &Falteisek L. (2012): Ochrana přírody z pohledu biologa. Proč a jak chránit českou přírodu. Dokořán, Praha. Konečná K.: Didaktická transformace tématu Ochrana přírody v regionu školy: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, katedra biologie, s. Konvička M., Beneš J., & Čížek L., 2005: Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management, Olomouc: Sagittaria, 127 s. Konvička M., Čížek L., & Beneš J., 2004: Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management, Sagittaria, 74 s. Ložek V., 2007: Zrcadlo minulosti: česká a slovenská krajina v kvartéru, Dokořán, 216 s. Macháňová M.: Žákovo pojetí vybraných pojmů tematického celku Ekologie a ochrana přírody: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, s. 45

51 Novoměstská M., 2015: Nížinné lesy ČR - vzdělávací projekt, bakalářská práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, České Budějovice, 63 s. NUV, 2016: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. MŠMT Praha. [cit ]. Dostupné z: Plášilová P., 2015: Územní a druhová ochrana ve výuce na 1. stupni ZŠ: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra biologie, 127 s. Pokorný P. 2011: Neklidné časy. Kapitoly ze společných dějin přírody a lidí. Dokořán, Praha. Rybářské sdružení České republiky, Vývoj výměry obhospodařovaných rybníků na území dnešní České republiky. Dostupné z Sádlo J., Pokorný, P. Hájek, P. Dreslerová, D.&Cílek V. (2005): Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí. Malá Skála, Praha. Štěrba O., 2008: Říční krajina a její ekosystémy, Univerzita Palackého, 392 s. Štiková V., 2015: Člověk a jeho svět, přírodověda pro 4. Ročník, učebnice upravená v souladu s RVP ZV k , Brno: NOVÁ ŠKOLA s.r.o., 80 s. 46

52 Seznam příloh Příloha č. 1: Doplňující pracovní list k ekosystému les. Příloha č. 2: Doplňující pracovní list k ekosystému louka. Příloha č. 3: Doplňující pracovní list k ekosystému pole. Příloha č. 4: Doplňující pracovní list k ekosystému rybník. Příloha č. 5: Inovativní prezentace k výuce ekosystému pole (jako elektronická příloha na CD)

53 Příloha č. 1: Doplňující pracovní list k ekosystému les. Námět na aktivitu: 1) Při procházce do lesa se pokuste vyhledat padlý strom nebo alespoň velkou větev. Otočte ji a podívejte se, jestli se pod ní vyskytují nějací živočichové. 2) Zkuste nalézt kousek velké větve či mrtvého stromu, ležící na vlhké zemi. Doneste tento kousek do třídy, zvažte ho a nechte několik dní vysušit. Poté suchý kousek zvažte znovu a spočítejte, kolik vody toto mrtvé dřevo obsahovalo. 3) Podívejte se na následující obrázky a prodiskutujte ve dvojicích rozdíly mezi nimi: Otázky do diskuse ve třídě nebo ve skupinkách: 4) Jakému obrázku se více podobají naše lesy? 5) Ve kterém lese bude pravděpodobně více druhů rostlin a živočichů? Proč?

54 6) Kdybyste si chtěli koupit prkno, ze kterého lesa byste chtěli dřevo? 7) Podívejte se na následující obrázky. Patří takové stromy do lesa? Jsou tam nějak užitečné? Zdroje obrázků:

55 Příloha č. 2: Doplňující pracovní list k ekosystému louka. 1) Přiřaď k dospělci a housence babočky paví oko potravu

56 2) Zkus nakreslit louku, která by se líbila motýlům:

57 3) Zakroužkuj obrázek s loukou, která by asi více vyhovovala motýlům: Další diskusi lze otevřít těmito otázkami: 4) Kterému obrázku se dnešní louky spíše podobají? Viděli jste někdy na nějaké louce hodně motýlů? Jak ta louka vypadala? 5) Zkus vysvětlit, proč si majitel trávníku na prvním obrázkukoupil umělého motýla, zatímco majitel druhého trávníku si umělého motýla kupovat nemusí.

58 6) Kdybyste měli doma zahradu a trávník, chtěli byste tam mít spíše živé, nebo umělé motýly? 7) Co myslíš, že je pro živočichy více nebezpečné, sečení louky kosou nebo strojově? Zkus vysvětlit proč?