Nové výskyty fosforitů ve svrchní křídě pražské a kolínské litofaciální oblasti

Transkript

1 Bohemia centralis 21: 5-18, 1992 Nové výskyty fosforitů ve svrchní křídě pražské a kolínské litofaciální oblasti New occurrences of phosphorites in the Upper Cretaceous of the Prague and Kolín lithofacial regions (Czechoslovakia) Jiří ŽÍTT - Olga NEKVASILOVÁ ÚVOD Lokality příbřežního vývoje české svrchní křídy (dříve označované jako příbojová facie) poskytly v poslední době řadu dat o neobyčejně významném fenoménu, jenž je v zahraničí intenzívně studován, avšak z české křídy nebyl až do nedávné doby vůbec znám. Jde o projevy fosfátové mineralizace, charakteristické vývojem krust, povlaků a výplní. Místy je rovněž evidentní i výrazná fosfatizace karbonátových horninových substrátů a fosilních organických zbytků. Fosfátová mineralizace byla zjištěna díky detailnímu výzkumu dosud poměrně opomíjených hrubě klastických bazálních uloženin a jejich před-křídového (většinou proterozoického) skalního podloží, jenž byl prováděn hlavně z hlediska poznání přicementovávajících se křídových epibiontů a jejich horninových substrátů (viz NEKVASILOVÁ - ŽÍTT 1988, ŽÍTT -- HOUŠA - NEKVASILOVÁ 1988, ŽÍTT - NEKVASILOVÁ 1989, 1990, 1991a, b, ŽÍTT, v tisku 1). Prvním 12 výskytům fosforitů a fosfatizovaných epibiontů, v citovaných pracích jen částečně a stručně zmíněným, 5

2 byla později věnována samostatná studie (ŽÍTT - NEKVASILOVÁ 1991c). Výrazně rozšířené spektrum nálezů (celkem 24 lokalit) a význam, jaký tyto nálezy mají (viz závěr článku), si v současné době vynutily potřebu jejich nového souborného dokumentačního zpracování. Z výsledků předložené práce vyplývá, že fenomén fosfatických krust a fosfatizace vůbec by měl být zahrnut i do předmětu ochrany na stávajících SPR, CHPV a CHN, na nichž byl zjištěn, tj. SPR: Na Vrších Kaňk)a Kamajka; CHN: Skalka u Žehušic a Starkočský lom; CHPV: Lom u Nové Vsi, Lom u Radimi, Skalka u Velimi a Kněžívka. Pro navrhovaný CHPV Karlov jsme tuto potřebu zdůraznili již dříve (ŽÍTT - NEKVASILOVÁ 1989). Je však nepochybné, že fenomén fosfatizace by si ve spojení s dalšími jevy zasloužil ochranu i na dalších lokalitách (viz závěr článku). Význam komplexní ochrany geologických lokalit se v souvislosti se studovanou problematikou stal obzvláště zřejmým díky našemu nálezu prvních laminovaných typů fosforitů právě na jednom z CHPV (Kněžívka). Tento nález, učiněný v lomu, který by bez zákonné ochrany zřejmě podlehl zániku, vlastně inicioval soustavnější výzkum problematiky a vedl ke zjištěním téhož typu i na dalších lokalitách. V předložené dokumentační zprávě nejsou zahrnuta ani fosforitová depozita tvořená koprolity, ani fosfority konkrecionální. Tyto výskyty byly z paleontologického hlediska studovány ŽEBEROU (1937, 1939) a z hlediska geologického ŽEBEROU a SOUKUPEM (1950, 1951). V poslední době jim hlavně po stránce mineralogické věnovali pozornost DOBEŠ - POVONDRA - KUHN (1987). Je však nesporné, že i tyto výskyty by si zasloužily mnohem bližší všestrannou pozornost. Na tomto místě vyjadřujeme svůj dík dr. V. Houšovi, CSc, z Geologického ústavu ČSAV za kritické pročtení textu a dr. M. Svobodové, CSc,z téhož ústavu za pomoc při části terénních prací. GEOLOGICKÁ SITUACE Geologické okolnosti výskytu fosforitových depozit na některých lokalitách pražské a kolínské litofaciální oblasti (rozsah oblastí podle KLEINA 1964) byly objasněny již v řadě prací autorů NEKVASILOVÉ a ŽÍTTA (citace viz úvod). Pro účely této práce proto postačí jen stručná geologická charakteristika. Pro bazální sedimentaci jsou na studovaných lokalitách příbřežního vývoje české křídy charakteristické drobnozrnné až balvanité konglomeráty vyplňující větší či menší části depresí na svazích původně sub-marinních elevací a místy, ve 6

3 snížených plošších částech dna, tvořící i souvislejší polohy. Matrix konglomerátů je litologicky velmi proměnlivá (různé typy vápenců, písčité, jílovité až prachovité sedimenty). Na základě vývoje této matrix v nejvyšší poloze konglomerátů a směrem do jejího nadloží je možno všechny studované lokality zařadit do 2 skupin: 1. V nejvyšších polohách konglomerátů se matrix velmi rychle vyvíjí do litologicky zcela odlišných nadložních sedimentů (většinou vápnitých jílovců s houbami, např. na lokalitách Skalka u Velimi, Kněžívka, Chrtníky) nebo zde vůči těmto sedimentům existuje zcela ostrá hranice (lokalita Radim) Sedimentace vápencové matrix při malé litologické změně překračuje horní hranici konglomerátů a v jejich nadloží vytváří většinou méně mocné polohy (např. na lokalitách Zbyslav, Starkoč,Kamajka, Vítězov), ale i až několik metrů mocné vápencové komplexy (lokality Na Vrších - Kaňk, Markovice). Teprve v nadloží těchto vápenců pak pozorujeme výše zmíněný rychlý nástup sedimentace vápnitých jílovců s houbami. K tomuto rozdělení je však nutno poznamenat, že slouží pouze pro přehled a pomíjí mnoho detailů a zvláštností. V žádném případě nechce postihovat genetické či stratigrafické aspekty zjištěných odlišností (zevrubněji viz HOUŠA 1991). Fosfátovou mineralizaci pozorujeme u první skupiny lokalit na površích nejvýše ležících klastů konglomerátů, na skalních površích, jež jsou s těmito nejvýše ležícími klasty v kontaktu a jež pokračují nad nimi (viz ŽÍTT - NEKVASILOVÁ 1991c, obr. 2). Velmi vzácně může být fosfatizována i karbonátová matrix této polohy konglomerátu. Mineralizace tedy postihla v určitém, patrně značném a dosud přesně nezjištěném výškovém rozmezí všechny skalní povrchy, jež nebyly zakryty sedimenty, včetně povrchů starších sedimentárních (konglomerátových) akumulací. Je proto normálním jevem, že fosforitové krusty skalního dna můžeme zjistit i tam, kde nejsou konglomeráty přítomny, a to i na dně depresí. Zdá se, že záleží hlavně na tom, ve kterém řezu máme členité a většinou i svažité mořské dno se sedimenty bazální křídy na lomové stěně zastižen0 Fosfátovou mineralizaci u druhé skupiny lokalit pozorujeme vzácně jednak ve zmíněném nejvyšším horizontu klastů konglomerátu (Kamajka), hlavně však až vysoko nad konglomeráty, totiž na ploše diskonformity mezi karbonáty a nadložními horninami (Na Vrších - Kaňk, Turkaňk, Markovice), eventuálně i sekundárně jako redepozitum v těchto nadložních horninách (Turkaňk). Přesné geologické stáří bazálních křídových sedimentů není dosud zcela vyjasněno; pravděpodobně zde máme zastoupeny jak sedimenty spodního turonu, tak i sedimenty svrchního cenomanu či jejich relikty. Řešení otázek vzájemných vztahů dílčích výskytů fosfátové mineralizace je v současnosti ve stadiu kompletace 7

4 vstupních dat a je velmi pravděpodobné, že budoucí výsledky tohoto studia by mohly přispět k objasnění celé, generacemi geologů a paleontologů studované a diskutované problematiky velmi fragmentárně zachovaných příbřežních facií. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA FOSFORITOVÝCH DEPOZIT A FOSFATIZACE EPIBIONTŮ A VÁPENCŮ Studované fosfority (19,9-34,5 % P 2 O5, analýza EDAX) většinou tvoří povlaky až krusty na povrchu horninových klastů a skalním mořském dně (viz výše, předchozí kapitola) a bývají často laminované, s nepatrně barevně rozdílnou hmotou jednotlivých lamin (viz ŽÍTT - NEKVASILOVÁ 1990, obr. 5). Barva lamin kolísá od bělavé přes nahnědlou až šedavou a při zvětrání nabíhá dožluta až červena. Tloušťka laminovaných krust se pohybuje od zlomku milimetru až po více než 1 cm. Tento laminovaný fosforit velmi často zcela obaluje psefitové horninové klasty, tvoří i tmel mezi nimi a plynule přechází i na skalní podklad (např. na lokalitách Kněžívka a Líbeznice). Vývoj laminace fosforitových krust je na většině lokalit značně variabilní: laminovaný fosforit místy horizontálně rychle přechází v nelaminovanou, někdy i zemitou hmotu, místy bývá část mocnosti krusty kompaktní a část laminovaná, přičemž tyto části do sebe buď pozvolna přecházejí, nebo jsou ostře ohraničeny. Kromě fosforitů se na řadě lokalit též vyskytují fosfatizované schránky epibiontů (viz např. ŽÍTT - NEKVASILOVÁ 1991a, b) přisedlých k povrchům klastů a ke skalnímu mořskému dnu (viz tabulka 1). V tomto společenstvu epibiontů většinou převládají mlži rodu Atreta (?) a aglutinované foraminifery druhu Bdelloidina cribrosa (Reuss) - obr. 4. Fosfatizace se u epibiontů projevuje většinou změnou barvy schránek, jež se stávají nahnědlými až tmavě hnědými nebo hnědošedými. Nejnižší zjištěný obsah P 2 O 5 byl 1,4 %, maxima se pohybovala okolo 30 % (Skalka u Velimi, Líbeznice, Nákle). Z dosavadních výzkumů fosforitových depozit je zřejmé, že jejich tvorba neprobíhala plynule a jednorázově. Tak např. na některých lokalitách jsme zjistili ve vytváření fosforitů zřetelnou přerývku, během níž byl povrch krust osídlen epibionty - společenstvem s mlži Atreta (?) a foraminiferami Bdelloidina cribrosa. Později byly schránky těchto epibiontů fosfatizovány, částečně destruovány a opět překryty fosfori-tovými krustami (např. na lokalitách Kněžívka a Nákle). Ze studia průběhu osídlování substrátů epibionty dále vyplývá, že po ukončení destrukčních procesů, které často postihly fosforitová depozita i fosfatizované epibionty, se na zachovalých 8

5 zbytcích fosforitových substrátů znovu usídlilo společenstvo epibiontů s Atreta (?) a Bdelloidina cribrosa, které již nebylo fosfatizován0 Na lokalitách Lom u Radimi, Markovice, Na Vrších - Kaňk a Turkaňk zjistil jeden z autorů (J. Ž.) i výraznou fosfatizaci (8,5-19,0 % P 2 O 5, analýza EDAX) povrchů vápenců. Na první lokalitě je fosfatizovana a glaukonitizována vápencová matrix nejvyšší polohy konglomerátu (viz ŽÍTT, v tisku 1). Na ostatních lokalitách jsou stejně postiženy povrchy vápencových akumulací, ležících nad konglomeráty (viz geologická část - druhá skupina lokalit). Z lokalit Na Vrších-Kaňk a Turkaňk jsou známy i stopy po vrtání těchto povrchů vrtavými infaunními organismy (viz ŽÍTT, v tisku 2). TOPOGRAFICKÁ SITUACE LOKALIT FOSFORITŮ A PROJEVŮ FOSFATIZACE Použité zkratky: CHN - chráněné naleziště, CHPV - chráněný přírodní výtvor, SPR - státní přírodní rezervace, 0 - okres, k.ú. - katastrální území. Uvedené vzdálenosti jsou míněny vzdušnou čárou. Všechny výskyty a substráty jsou též shrnuty v tabulce 1. A. Pražská litofaciální oblast 1. Velká Dobrá, 0 Kladno, asi 1,5 km ssv. od středu obce, opuštěné buližníkové lůmky na v. straně silnice do Kladna. 2. Kladno - Vrapice, 0 Kladno, opuštěný buližníkový lůmek v lese u sv. Jana, asi 500 m jv. od železniční zastávky Kladno - Vrapice, asi 1 km zsz. od Vrapického dvora. 3. Středokluky, 0 Praha-západ, s. okraj zavezeného buližníkového lomu na sv. okraji obce, asi 400 m sv. od kostela sv. Prokopa ve Středoklukách, asi 300 m jz. od podjezdu silnice Praha - Slaný. 4. CHPV Kněžívka, k.ú. Tuchoměřice, 0 Praha-západ, opuštěný stěnový buližníkový lom na v. okraji jižní části obce, asi 600 m jjz. od kostela sv. Víta v bývalé jezuitské rezidenci. 5. Předboj A, 0 Praha-východ, zavezený jámový lůmek v buližnících těsně v. u silnice z Předboje do Horňátek, asi 300 m ssv. od spojnice silnic Veliká Ves-Předboj a Horňátky-Předboj. 6. Předboj B, 0 Praha-východ, opuštěný jámový buližníkový lůmek v poli, asi 370 m sv. od koty 213 na spojnici silnic Veliká Ves-Předboj a Horňátky-Předboj. 7. Líbeznice, 0 Praha-východ, dočasný odkryv v proterozoických horninách a křídových sedimentech v rýze pro teplovod z Mělníka do Prahy, asi 1,5 km s. od kostela v Líbeznici, těsně u z. strany silnice Praha - Mělník. 8. Kojetice, 0 Praha-východ, sv. stěna dosud činného lomu v sz. úbočí hřbetu tvořeného proterozoickými horninami, asi 700 m sv. od kostela v Kojeticích. 9

6 B. Kolínská litofaciální oblast 9. CHPV Lom u Radimi, k.ú. Radim, 0 Kolín, opuštěný stěnový lom v rulách v levém údolním svahu Výrovky mezi Radimí a Chotuticemi, asi 450 m v. od železniční zastávky Chotutice, asi 430 m jz. od zastávky Radim. 10. CHPV Skalka u Velimi, k.ú. Velim, 0 Kolín, jámový a stěnový lom s ukončenou těžbou, založený v krystaliniku (hlavně rulách), asi 800 m jjv. od železniční stanice ve Velimi, jz. od silnice z Velimi do Nové Vsi. 11. CHPV Lom u Nové Vsi, k.ú. Nová Ves, 0 Kolín, opuštěný stěnový a jámový lom v krystaliniku s převahou rul a amfibolitů, situovaný v poli po pravé straně silnice z Velimi do Nové Vsi, asi 1,4 km jjv. od železniční stanice Velim, asi 850 m sz. od kostela v Nové Vsi. 12. Vítězov, k.ú. Velim-Vítězov, 0 Kolín, nejzápadnější ze skupiny lůmků na rulovém hřbetu mezi Vítězovem a kopcem Bedřichov, asi 800 m zjz. od vrcholu Bedřichova (kota 279) a 500 m jv. od jv. okraje obce Vítězov. Doporučeno k vyhlášení jako CHPV v práci: KNÍŽETOVÁ L. - PECINA P. - PIVNIČKOVÁ M. (1987). 13. Kutná Horakarlov, 0 Kutná Hora, jižní stěna opuštěného lomu v krystaliniku (převážně rulách), s. od silnice z Kutné Hory do Neškaredic, asi 1,6 km vjv. od kostela sv. Jakuba V centru Kutné Hory. Doporučeno k ochraně formou CHPV v práci: KNÍŽETOVÁ L. - PECINA P. - PIVNIČKOVÁ M. (1987). 14. Kutná Hora - Turkaňk, 0 Kutná Hora, opuštěný rulový lom na sv. svahu vrchu Kaňk, asi 850 m sv. od kóty 353 na vrcholu Kaňku, asi 1,7 km s. od hřbitovního kostela Všech svatých v Sedlci (kostnice). 15. Kutná Hora-Sedlec, cihelna, 0 Kutná Hora, z. okraj těžebního prostoru bývalé cihelny na jv. svahu vrchu Kank, rulové podloží svrchnokřídových slínovců, asi 770 m ssv. od kostela Všech svatých v Sedlci, asi 580 m sz. od viaduktu silnice Kutná Hora-Malín nad železniční tratí Kolín-Havlíčkův Brod. 16. SPR Na Vrších (Kaňk), k.ú. Kutná Hora, 0 Kutná Hora, opuštěný lůmek v rulách a migmatitech na okraji lesa na svahu vrchu Kaňk, asi B00 m vjv. od kóty 353 na vrcholu Kaňku, asi 800 m s. od kostela Všech svatých v Sedlci. 17. SPR Kamajka, k.ú. Rohozec, 0 Kutná Hora, opuštěný lůmek v rulách na návrší Kamajka, asi 220 m sz. od kostela v Chotusicích, asi 6 km ssz. od kostela Petra a Pavla v Čáslavi. 18. CHN Skalka u Žehušic, k.ú. Žehušice, 0 Kutná Hora, opuštěné lůmky v rulách a pegmatitu, po pravé straně silnice ze Žehušic do Rohozce, asi 1,2 km sz. od kostela v Žehušicích, asi 7 km s. od kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi. 10

7 19. Zbyslav, k.ú. Vrdy-Zbyslav, 0 Kutná Hora, jz. svah rulového hřbetu, odkryv na parcele za stavením čp. 51, asi 250 m z. od kostela ve Zbyslavi, asi 7 km sv. od kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi. 20. CHN Starkočský lom, k.ú. Bílé Podolí-Starkoč, 0 Kutná Hora, opuštěný jámový lůmek v rulách, s. od silnice z Vrdů do Podhořan, asi 1,1 km jz. od kostela ve Starkoči, asi 8 km vsv. od kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi. 21. Markovice, 0 Kutná Hora, dosud činný lom v krystaliniku (hlavně amfibolitu), vsv. od dvora Markovice, asi 5 km vjv. od kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi, vpravo od silnice z Čáslavi do Žlebů, asi 200 m j. od odbočky silnice do Vrdů. 22. Chrtníky u Heřmanova Městce, 0 Pardubice, dosud činný diabasový lom ve vrchu Mezihoří (kóta 297), v pravobřežní části údolí potoka Struha, asi 2,5 km jz. od Choltic, v. od silnice Svojšice- Chrtníky. 23. Nákle u Heřmanova Městce, 0 Chrudim, odkryv v diabasovém tělesu v prostoru mezi železniční tratí Prachovice-Přelouč (u traťového kilometrovníku 12,9) a východněji ležící tratí Heřmanův Městec-Chrudim, asi 1 km s. od železniční stanice Heřmanův Městec. 24. Rabštejnská Lhota, 0 Chrudim, nejvyšší část opuštěného stěnového lomu v ordovických křemencích, asi 4 km jjz. od centra Chrudimi, asi 700 m jv. od Rabštejnské Lhoty. ZÁVĚR Paleontologický a geologický výzkum prováděný v posledních letech na lokalitách příbřežního vývoje marinní české křídy přinesl řadu nových poznatků, které se odrazily i v novém pohledu na genezi sedimentárních sekvencí a vývoj sedimentačního prostředí ve svrchním cenomanu a spodním turonu (viz HOUŠA 1991). Zcela nové poznatky o fosfátové mineralizaci a přicementovávajících se epibiontech, získané autory předloženého článku, nepochybně přispějí k ještě hlubšímu poznání celé problematiky. Studium fosforitů dnes představuje rozsáhlý interdisciplinární vědní obor, ve světě neobyčejně rychle se rozvíjející a produkující obrovské množství nových informací. Fosfáty jsou studovány z hlediska geochemie, sedimentologie, mineralogie, petrografie, stratigrafie, paleogeografie, ložiskové geologie aj. Vysoce hodnocen je jejich význam jako indikátoru tzv. geologických eventů, tj. událostí, jež hluboce ovlivňovaly geologickou historii nejen v lokálním, ale často i globálním měřítku a byly vyvolávány řadou závažných příčin (např. změny paleoklimatu, oceánografické změny apod.). 11

8 Zhodnocení významu fosfátové mineralizace typu fosforitových krust, jež je doprovázena i rozvojem specifického společenstva přicementovávajících se epibiontů (jejichž zbytky bývají rovněž často fosfatizovány), je v české křídě vzhledem k úplné novosti problematiky teprve v začátcích. Již nyní se však ukazuje značný význam tohoto jevu. Jednotlivé lokality sice představují pouhé vzájemně izolované fragmenty specifických příbřežních facií, avšak vysoký počet 24 zjištěných výskytů (lokalit bez fosforitů je podstatně méně), pokrývajících prakticky celé území jižních okrajů tzv. pražské a kolínské litofaciální oblasti, hovoří pro hlubší, než jen lokální příčiny fosfátové mineralizace. Fosfatizované povrchy s epibionty v každém případě svědčí o specifickém charakteru prostředí s velmi omezenou až neexistující terrestrickou sedimentací. Typy fosforitů, jejichž geneze je v odborném světě stále více spojována s rozvojem mikrobiálních společenstev (viz např. DELAMETTE 1990, SOUDRYleWY 1990, JARVIS, v tisku aj.) se nápadně podobají krustám, jejichž výskyt je popsán v předloženém článku. Není však účelem této práce referovat o všech aspektech fosfátové mineralizace. Pro velký rozsah problematiky by to ani nebylo možné. Považujeme však za nutné zde upozornit na aspekt přírodně ochranářský. V úvodu článku byl již zdůrazněn význam ochrany geologických lokalit pro rozvoj poznání a byl dokumentován tím, jaký zásadní význam tato ochrana měla při iniciaci našeho výzkumu fosfatických krust a fosfatizace vůbec. Byla ukázána i potřeba rozšíření předmětu ochrany na některých stávajících chráněných lokalitách i o tyto fenomény. Z komplexního hodnocení doposud známých a dosud nechráněných lokalit totiž vyplynulo, že mezi nimi existují takové, jež významem řady svých charakteristik předstihují i některé lokality již zákonem chráněné. V této souvislosti je třeba upozornit zvláště na lokalitu Markovice (č. 21 v přehledu lokalit) na Čáslavsku, která se nejen charakterem fosfatizace a glaukonitizace povrchu vápenců ve výplních depresí, ale i dalšími sedimentologickými znaky zcela vymyká z běžného rámce výskytů. 12

9 Tabulka 1 Přehled lokalit a substrátů s výskytem fosfátové mineralizace Summary of localities and substrates with the occurrence of phosphate mineralization Lokalita Locality Fosfority Phosphorites Fosfatizovaní epibionti Phosphatized epibionts R C O R C 1. Velká Dobrá s Kladno-Vrapice s s - - s 3. Středokluky s s - - s 4. CHPV Kněžívka s s - - s 5. Předboj A - s Předboj B s s Líbeznice s s - s s 8. Kojetice - s - - s 9. CHPV Lom u Radimi CHPV Skalka u Velimi g g - - g 11. CHPV Lom u Nové Vsi g - - g 12. Vítězov g g Kutná Hora-Karlov - g Kutná Hora-Turkaňk - g Kutná Hora-Sedlec g SPR Na Vrších (Kaňk) SPR Kamajka - g CHN Skalka u Žehušic p,g Zbyslav - g CHN Starkočský lom g Markovice Chrtníky - d Nákle d - - d Rabštejnská Lhota q - - q - Zkratky použité v tabulce 1. Typ substrátu: R - skalní povrch, C - klasty, O - jiný typ. Petrografické složení substrátů: d - paleozoický diabas, g - proterozoické krystalické horniny s převahou rul, 1 - křídový vápenec, p - pegmatit, q - ordovický křemenec, s - proterozoický silicit (buližník). Abbreviations used in table 1. Type of substrate: R - rocky surface, C - clasts, O - other type. Petrographic composition of substrate: d - Paleozoic diabase, g - Proterozoic crystalline rocks (mainly gneisses), l - Cretaceous limestones, p - pegmatite, q - Ordovician quartzite, s - Proterozoic silicite (lydite). 13

10 SUMMARY Phosphorites, phosphatized epibionts and limestones have recently been found by the authors at 24 localities in the Upper Cretaceous (upper Cenomanian-lower Turonian) nearshore sequences in Central and East Bohemia (Czechoslovakia). The phosphorites are mostly developed in the form of laminated crusts, coating and enveloping rock clasts of the uppermost parts of basal conglomerates. They also fill the upper-most spaces between clasts and coat the adjacent rocky surfaces (rocky bottom). The phosphatized epibionts belong to the cementing community of which the bivalve Atreta (?) and the foraminifer Bdelloidina cribrosa (Reuss) dominated. This community encrusted the rocky bottom and uppermost conglomerate clasts before or after crust formation. At four localities the phosphatized (and glauconitized) limestone surfaces were ascertained, 2 of them bored by infauna (see ŽÍTT, in print 2). All these occurrences are precisely localized and a summary of phosphatized substrate types is added (table 1). The observed phenomena are so important that the described localities should be protected. 1. Distribuce fosforitů a fosfatizovaných epibiontů v pražské litofaciální oblasti české křídové pánve (viz tabulku 1). Distribution of phosphorites and phosphatized epibionts in the Prague lithofacial region of the Bohemian Cretaceous basin (see table 1). 1 - Velká Dobrá, 2 - Kladno-Vrapice, 3 - Středokluky, 4 - CHPV Kněžívka, 5 - Předboj A, 6 - Předboj B, 7 - Líbeznice, 8 - Kojetice. 14

11 2. Distribuce fosforitů, fosfatizovaných epibiontů a fosfatizovaných vápenců v kolínské litofaciální oblasti české křídové pánve (viz tabulku 1). Distribution of phosphorites, phosphatized epibionts and phosphatized limestones in the Kolín lithofacial region of the Bohemian Cretaceous basin (see table 1). 9 - CHPV Lom u Radimi, 10 - CHPV Skalka u Velimi, 11 - CHPV Lom u Nové Vsi, 12 - Vítězov, 13 - Kutná Horakarlov, 14 - Kutná Hora - Turkaňk, 15 - Kutná Hora-Sedlec, cihelna, 16 - SPR Na Vrších (Kaňk), 17 - SPR Kamajka, 18 - CHN Skalka u Žehušic, 19 - Zbyslav, 20 - CHN Starkočský lom, 21 - Markovice, 22 - Chrtníky, 23 - Nákle, 24 - Rabštejnská Lhota. LITERATURA DELAMETTE, M. (1990): Aptian, Albian and Cenomanian microbialites from the condensed phosphatic deposits of the Helvetic shelf, Western Alps. - Ecl. Geol. Helv., 83,1,99-121, Basel. DOBEŠ, P., POVONDRA, P., KUHN, P. (1987): Mineralogie a geochemie fosforitů české křídové pánve. - Acta Univ. Carol., 2, Praha. HOUŠA, V. (1991): Faciální členění příbřežních mořských sedimentů české křídy. - Čas. Nár. Muz., Odd. přírodověd., 156, 1/4, , Praha. JARVIS, I. (v tisku): Sedimentology, geochemistry and origin of phosphatic chalks: the Upper Cretaceous deposits of NW Europe.- Sedimentology. KLEIN, V1. (1964): Přehled faciálních oblastí křídy severovýchodní části Českého masívu. - str. 277 in: Svoboda, J. et al.: Regionální geologie ČSSR, Díl I, Český masív, svazek 2, Praha. 15

12 3. CHPV Skalka u Velimi, "kapsa" zvaná Veronika, pohled od severu. c - bazální křídový konglomerát, s - vápnité jílovce s houbami (spodní turon - podle Svobodové 1990), šipky - výskyt fosforitových krust a přicementovaných epibiontů. The locality Skalka u Velimi, the "pocket" called Veronika, viewed from the north. c - basai Cretaceous conglomerate, s - calcareous claystones with sponges (lower Turonian - see Svobodová 1990), arrows - occurrence of phosphorite crusts and cemented epibionts. KNÍŽETOVÁ, L., PECINA, P., PIVNIČKOVÁ, M. (1987): Prověrka maloplošných chráněných území a jejich návrhů ve Středočeském kraji v letech Bohemia cent. 16, 1-262, Praha. NEKVASILOVÁ, 0, ŽÍTT, J. (1988): Upper Cretaceous epibionts cemented to gneiss boulders (Bohemian Cretaceous Basin, Czechoslovakia). -Čas. Mineral. Geol., 33, 3, , Praha. SOUDRY, D., LEWY, Z. (1990): Omission-surface incipient phosphate crusts on early diagenetic calcareous concretions and their possible origin, Upper Campanian, southern Israel. - Sed. Geol., 66, Amsterdam. SVOBODOVÁ, M. (1990): Lower Turonian microflora at Skalka near Velim. Věst. Ústř. Úst. geol., 65,5, , Praha. ŽEBERA, K. (1937): Křídový útvar na Kladensku. - Rozpr. Čes. Akad. Věd, Tř. II, 46, 1936,29, 1-10, Praha. ŽEBERA, K. (1939): O dírkonožci Polyphragma cribrosum Reuss z křídových sedimentů od Vrapic na Kladensku. - Věda přír., 19, , Praha. 16

13 4. CHPV Skalka u Velimi, střední část lomu, jižní stěna, svrchní poloha bazálního konglomerátu. Vlevo - povrch rulového klastu s fosforitovou krustou, vpravo - fosfatizovaní epibionti, přisedlí na rulovém klastu (b - Bdelloidina cribrosa, a - Atreta? sp.l), x c.1,5. The locality Skalka u Velimi, centrai part of the quarry, southern face, uppermost layer of basai conglomerate. Left - surface of gneiss clast with phosphorite crust, right - phosphatized epibionts cemented to the gneiss clast (b - Bdelloidina cribrosa, a - Atreta? sp. 1), x c ŽEBERA, K., SOUKUP, J. (1950): Souborná zpráva o výsledcích výzkumů ložisek fosfátů a glaukonitovců v r MS Geofond, Praha. ŽEBERA, K., SOUKUP, J. (1951): Geologický výzkum fosfátových výskytů křídového útvaru v oblasti Českého masivu. - MS Geofond ( Praha. ŽÍTT, J. (v tisku 1): A new occurrence of Upper Cretaceous epibionts cemented to the rocky substrates and bioclasts (locality Radim, Czechoslovakia). - Čas. Minerál. Geol ; Praha. ŽÍTT, J. (v tisku 2): Bored and mineralized limestone surfaces in the Upper Cretaceous of Bohemia. A preliminary report. - Věst. Ústř. Úst. geolj Praha. ŽÍTT, J., NEKVASILOVÁ, 0. (1989): Paleontologicko-geologická charakteristika navrhovaného CHPV Karlov (Kutná Hora). Palaeontological and geological characteristics of the proposed nature reserve Karlov (Kutná Hora). - Bohemia cent. 18, 15-40, Praha. ŽÍTT, J., NEKVASILOVÁ, O. (1990): Upper Cretaceous rocky coast with cemented epibionts (locality Kněžívka, Bohemian Cretaceous Basin, Czechoslovakia). - Čas. Minerál. Geol., 35,3, , Praha. ŽÍTT, J., NEKVASILOVÁ, 0 (1991a): Epibionti přicementovaní k diabaso-vým klastům a skalnímu dnu ve svrchní křídě Železných hor a okolí. Epibionts cemented to diabase clasts and rocky bottom in the Upper Cretaceous of Železné hory Mts. - Čas. Nár. Muz., Odd. přírodověd., 156, 1/4, Praha. 17

14 ŽÍTT, J., NEKVASILOVÁ, O (1991b): Kojetice - nová lokalita svrchnokřídových epibiontů přisedlých na buližníkových klastech. Kojetice -new locality of the Upper Cretaceous epibionts cemented to lydite clasts. - Bohemia cent. 20, Praha. ŽÍTT, J., NEKVASILOVÁ, O (1991c): Nové výskyty fosforitů a fosfatizovaných organických zbytků v české svrchní křídě. New occurrences of phosphorites and phosphatized organic remains in the Upper Cretaceous of Bohemia. - Věst. Ústř. Úst. geol., 66,4, Praha. ŽÍTT, J., HOUŠA, V., NEKVASILOVÁ, 0 (1988): Fauny příbřežních marinních sedimentů české svrchní křídy z ohrožených lokalit. - MS, Geologický ústav ČSAV. Praha. Adresy autorů: RNDr. Jiří Žítt, CSc. RNDr. Olga Nekvasilová, CSc. Geologický ústav ČSAV Ružinovská 6 Rozvojová Praha 4 - Krč Praha 6 - Suchdol 18