Vstav. Příprava učitele na vyučování. Kateřina Trnková. Brno Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Elektronické studijní texty
|
|
- Jiří Horáček
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ÚP Vstav ěd edagogických Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Elektronické studijní texty Příprava učitele na vyučování Kateřina Trnková Brno 2002
2 Cíle Cílem tohoto textu je seznámit komplexně čtenáře s procesy a činnostmi, které se váží k přípravě na vyučování. Zejména jde o rozlišení pojmu projektování výuky a plánování nebo rovněž připravování výuky (vyučovací hodiny). Dále by měl čtenář získat představu o tom, jak celou přípravu na vyučování strukturovat a jak s ní posléze v hodině pracovat. A v neposlední řadě text upozorňuje na to, že s fází plánování souvisí i řada velmi konkrétních praktických činností, na nichž závisí úspěšná realizace celé výuky. Klíčová slova Příprava na vyučování a její tvorba, projektování výuky, využití přípravy ve výuce, příprava pomůcek, didaktické techniky, příprava učebních úloh a evaluačních materiálů, reflexe přípravy vzhledem k její konečné realizaci. Obecné představy lidí občas ztotožňují práci učitele pouze s realizací výuky. Skutečností však je, že její samotné realizaci předchází poměrně dlouhodobá a důkladná plánovací činnost. Jak ukazují některá empirická zjištění, dobří učitelé mj. věnují značnou pozornost plánování výuky a stanovování učebních cílů. Obvykle se v této fázi neorientují pouze na kurikulární zdroje (na učební osnovy, tematické plány apod.), ale hledají další pomůcky, informační prameny, přemýšlí o tom, jak přiblížit výuku co nejvíce zkušenostem žáků atd. Zkušenější a starší učitelé obvykle věnují plánování více času než učitelé začínající (Kalhous, Obst, 2002, Průcha, 1997). 1
3 Postup při projektování výuky Realizaci výuky předchází dlouhodobý proces, který bývá označován jako projektování výuky. My se v tomto textu soustředíme zejména na plánování konkrétní výukové jednotky, proces projektování nastíníme pouze v hlavních bodech, abychom byli schopni lépe odlišit v čem se liší od přípravy na konkrétní vyučovací jednotku a jak na tento proces příprava na výuku navazuje. Na začátku projektování výuky, obvykle před začátkem školního roku, se učitel seznamuje s kurikulárními dokumenty (standardy vzdělávání, vzdělávacími programy, učebními osnovami atd.), které vymezují cíle obecného osobnostního rozvoje žáků a cílové oblasti rozvoje poznatků a dovedností v jednotlivých předmětech. Ty jsou prezentovány ve formě kmenového učiva, tedy takového učiva, které si má osvojit každý absolvent daného typu školy. Na základě těchto kurikulárních dokumentů, které vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jsou ve školních předmětových komisích 1 vytvářeny tematické plány učiva. Tematické plány konkretizují postup při vyučování jednotlivých témat daného předmětu v průběhu školního roku a jejich časovou dotaci. Předmětová komise rovněž navrhuje s kterými učebnicemi se bude na dané škole např. v Základech sociálních věd pracovat 2. Tento společný postup zaručuje návaznost učiva mezi jednotlivými ročníky. Práce předmětové komise rovněž nabízí určitou diskusní platformu o didaktické obtížnosti jednotlivých témat předmětu a vhodnosti jejich řazení v průběhu školního roku, ale i o zkušenostech učitelů s učebnicemi, metodickými příručkami, atlasy apod. Podle zvyklostí škol je domluvena i závaznost nebo míra flexibility práce s takto vytvořených tematickým plánem učiva. 1 Předmětovou komisi tvoří na škole vždy učitelé daného předmětu. Mohou být rovněž nazývány sekcemi, např. sekce Českého jazyka a literatury. Obvykle se schází jednou za 2 měsíce, ale schůzky mohou být organizovány i v delších časových intervalech. 2 Volba učebnice je poměrně odpovědným krokem, neboť nemusí vždy plně odpovídat vzdělávacím standardům (jakkoli to by měla zaručit doložka MŠMT). Učivo rovněž nemusí být v učebnicích adekvátně didakticky zpracováno. Z těchto důvodů je dobré, aby se s nabízenými učebnicemi mohli učitelé dobře seznámit a posoudit i navazující metodické příručky, cvičebnice, audio, popř. videonahrávky atd. 2
4 Cvičení Zjistěte, jaké kurikulární dokumenty jsou aktuálně závazné pro české střední školy (jako vodítko můžete použít webové stránky MŠMT Ústavu pro informace ve vzdělávání nebo Národního ústavu odborného vzdělávání Jaké cílové oblasti rozvoje žáků jsou v nich definovány pro váš vyučovací předmět? Jakou časovou dotaci má tento předmět v jednotlivých ročnících u různých typů středních škol? 3
5 Tvorba přípravy a její využití Práce jednotlivých učitelů s učivem a naplňování státem stanoveným cílů je plně v jejich kompetenci. Písemná podoba přípravy není povinná a záleží pouze na učiteli, jakou formou ji realizuje. V průběhu celého procesu přípravy vyučování si učitel promítá v představách celou posloupnost činností, které by bylo dobré zařadit do výuky, přemýšlí o učebních úlohách a potřebných pomůckách, a zároveň hned provádí korekce, aby jeho příprava byla reálná. Každý učitel si postupně vytváří vlastní pojetí pedagogické práce i pojetí přípravy na ni. Pro začínající učitele je takřka nutné dělat si přípravy písemné, neboť jim pomohou nacvičit si strategii přemýšlení o procesu výuky a zároveň poskytnou jistotu, že budou mít ve výuce po ruce vodítko pro svou práci. Existuje celá řada postupů, které lze pro dobrou přípravu na výuku využít. Poměrně obsáhle ji např. vymezuje Rys těmito otázkami (1979) viz rámeček. 4
6 1. Cíl: Co chci? Co zamýšlím? Čeho chci dosáhnout? Jakou podobu má mít výstup výuky? 2. Prostředky dosažení cíle: - obsah učiva a jeho stručný nástin - volba výukových metod - volba didaktických pomůcek a technik - metodický postup 3. Zvláštní didaktická hlediska: - Co z učiva bude pro žáky nejobtížnější? - Jak budu žáky aktivizovat? - Jak zajistím časovou a obsahovou kontinuitu obsahu učiva? - Jak zajistím diferencovaný a individuální přístup k žákům? - Jaké učební úlohy je potřeba připravit k procvičování a upevňování učiva (event. jaké úlohy zadám za domácí úkol?) - Jaká jiná hlediska je třeba respektovat (hygienická, věková )? 4. Výchovné možnosti: - Jak mohu učiva i průběhu vyučování využít výchovně? 5. Organizace vyučovací jednotky: - Které pracovní podmínky si musím zabezpečit? - Jaký organizační typ vyučovací jednotky bude mé metodické koncepci nejlépe odpovídat? 6. Časový projekt vyučování: - Kolik času mohu věnovat jednotlivým fázím výuky? - Kolik času si vyžádá domácí příprava žáků na další vyučování? 7. K realizaci přípravy: - Jak budu zajišťovat pracovní součinnost žáků? - Jak budu zjišťovat pracovní výsledky žáků? 5
7 Tento rámec tázání je poměrně široký, avšak zahrnuje jádro otázek, kterými se učitel před vyučováním musí zabývat. Hlavním úkolem učitele je navrhnout takové učební činnosti, při nichž by mohli jednotliví žáci co nejefektivněji získat dovednosti a poznatky, které jsou výukovým cílem dané vyučovací hodiny. V podstatě plánování a příprava hodiny obsahuje 4 základní prvky: 1. výběr výukových cílů 2. výběr činností a rozvržení hodiny - výběr typu a charakteru činností, které budou použity, pořadí a časové rozvržení jednotlivých činností a výběr všech pomůcek, které budou při výuce použity 3. příprava všech pomůcek, které učitel hodlá použít - příprava různých materiálů, vypracování vzorových příkladů, kontrola, zda požadované pomůcky nebo přístroje jsou na svém místě, a zda fungují, uspořádání učebny atd. 4. rozhodnutí o způsobu sledování a hodnocení postupu práce žáků a jejich výsledků v průběhu hodiny i po jejím skončení - kontrola dosažení výuk. cílů Důležité je hledisko, které kontroluje, zda jsou zvolené cíle a naplánované výukové činnosti přiměřené potřebám žáků. Je vhodné se řídit následujícími didaktickými zásadami: Hodina by měla být naplánována tak, aby dosáhla daných cílů. Žákům by měl být jasný smysl hodiny. Hodina by měla být logicky strukturovaná (identifikovat neobtížnější části učiva). Měla by obsahovat různé učební činnosti a výukové metody. Konečné procvičování schopností a dovedností by mělo být co nejrealističtější. 6
8 Výklad by měl být co nejvíce doplňován obrazovými a dalšími materiály. Žáci by neměli být pasivní, ale aktivní. Přítomnosti motivace a vzbuzení zájmu (osobní rozměr, odkazy na život žáků, problémové úlohy, hádanky, hry ). Mít na paměti, že učební činnosti mohou probíhat postupně nebo paralelně v několika skupinách. Pomůckou pro strukturování přípravy na vyučování pro začínajícího učitele může být prázdný formulář sloužící k plánování hodiny, a to zhruba takto: název hodiny, cíle a úkoly, odkaz na témata v osnovách a učebnicích, potřebné pomůcky a didaktické prostředky, posouzení hodiny. Součástí může být i datum a čas hodiny, název předmětu, témata zkoušení V průběhu samotné výuky je třeba mít na paměti, že není nutné se úpěnlivě držet naší přípravy. Často se stává, že naplánovaná učební činnost je pro žáky složitá. Je tedy dobré mít promyšleno několik alternativ, ať už prezentace učiva nebo jeho procvičování. I když tedy máte připravený plán výuky, je třeba zachovat určitou pružnost. Jde o to, abyste jako učitelé neustále sledovali průběh výuky, vyhodnocovali ho a hlavně na něj reagovali. Některé pojmy si například vyžádají delší čas pro jejich objasnění, někteří žáci jsou hotovi s prací dříve než ostatní a je potřeba je zaměstnat atd. Mějte na paměti, že většina činností zabere daleko více času než předpokládáme. Mějte připravenou náročnou činnosti pro žáky, kteří skončí dříve, nebo používat činnosti s otevřeným koncem, při nichž má každý stále co dělat. Vždy si připravte víc než je nutné je to prevence před vlastní prekérní situací a před improvizací, která nemusí být, zejména pro začátečníky, silným místem, spíš naopak. Čas věnovaný širší přípravě není ztracený, neboť ji můžeme použít jindy nebo v jiné třídě. 7
9 Struktura i forma přípravy na vyučování se v průběhu učitelské praxe mění podle rostoucích zkušeností každého učitele. Je pochopitelné, že i zde může dojít k určité rutinizaci, která se může negativně odrazit zejména v zájmu a motivaci žáků, v jejich kázni nebo dokonce učebních výsledcích. Jak uvádí Petty: Neplánovat znamená plánovaný neúspěch (1996, s. 326). 8
10 Přípravné činnosti učitele Základní dovedností učitele, která je nezbytná pro dobrou přípravu, je schopnost správně formulovat cíl výuky. Cíl musí být zformulován z hlediska cílového stavu na straně žáka, musí být tedy jasné, jaké poznatky, dovednosti nebo hodnoty si žák má během vyučovací jednotky osvojit. Na příklad: Žák by měl umět vysvětlit rozdíl mezi malou formální a neformální sociální skupinou. Žák by měl být schopen vidět morální dilema spjaté s trestem smrti. Žák by měl umět vyjmenovat základní pravidla, která musí dodržovat člověk, který doprovází nevidomého a zároveň by je měl umět prakticky předvést. Formulace výukových cílů má být taková, aby umožnila ověření jejich dosažení, odpovídala rozsahu vyučovací jednotky, respektovala kurikulární dokumenty i potřeby žáků. Důležitá je i dovednost učitele pracovat s učivem, zejména dovednost rozdělit téma na několik odlišitelných prvků nebo aspektů a zvolit takový přístup probírání učiva, který by byl ucelený, dával logický smysl a efektivně napomáhal učení. Dalším krokem je výběr učebních činností. Jejich struktura a střídání pomáhá udržovat pozornost žáků a také jejich motivaci. Vyučovací hodinu proto musíme vnímat jako souhrn zkušeností, jejichž prostřednictvím se žáci mají něčemu naučit. Tyto činnosti musí zahrnovat intelektuální zkušenost, aby došlo k procesu učení, ale měly by také umožnit žákům zapojit se, snadno a aktivně do jejich průběhu a vydržet se na nich podílet v průběhu celé hodiny. Volba aktivizujících činností se zpravidla provádí s ohledem k charakteru učiva. Potřeba aktivizace a zapojení neznamená, že by v průběhu výuky mělo být činností příliš mnoho. Žáci musí mít taky potřebný čas k promyšlení daných úloh, prodiskutování a vyjasnění problémů, k práci na kontrolních cvičeních apod. (obecně např. 9
11 Skalková, 1999, prakticky např. Fisher, 1997, Silberman, 1997, Pasch a kol., 1998). Od počátku hodiny je potřeba sledovat a hodnotit pokrok žáků. Žáci sami často otálí s otázkami, je-li jim něco nejasné, mohou se stydět za to, že jim to "pomalu myslí" apod. Proto by učitel měl sám aktivně prověřovat, zjišťovat otázkami, kontrolovat a testovat, zda žáci postupují zamýšleným směrem, je-li zvolené tempo odpovídající. Mnohé učitel zjistí z výrazu tváře studentů a z očního kontaktu. Je dobré si také otázkami ověřit, zda žáci nejdou pouze po povrchu znalosti a zda problému skutečně rozumí - může se stát, že úkol splní nebo zvládnou, z čehož by se dalo usoudit, že mu dostatečně porozuměli a teprve na konci hodiny může vyjít najevo, že se žáci naučili mnohem méně, než se zdálo. Dobré je zvolit například po několika frontálních otázkách položených celé třídě individuální dotaz u některého z žáků, který si tváří tvář učiteli nedovolí zakrývat potíže s úkolem. Už v přípravě hodiny se proto snažíme přemýšlet o tom, kdy v průběhu hodiny vznikne prostor pro získání zpětné vazby. Ve většině hodin jde přitom o jemnější formy prověřování a rekapitulace získaných vědomostí, než o průběžné testování. Celá příprava na výuku by měla respektovat určité rozfázování výukového procesu. Podívejme se na to, jak na otázku jednotlivých fází výuky nahlíží tzv. tradiční didaktika a jak didaktika konstruktivistická : Tabulka č. 1: Srovnání fází výuky ve dvou didaktických modelech FÁZE VYUČOVACÍ HODINY TRADIČNÍ MODEL Motivace Expozice Fixace FÁZE VYUČOVACÍ HODINY KONSTRUKTIVISTICKÝ MODEL Evokace Uvědomění si významu Reflexe Zdroj: Novotný, 2002, s. 24 in: Vybrané..., Nezanedbatelnou součástí přípravy na vyučování je příprava pomůcek. Už zájem a úsilí, které věnujete jejich přípravě může 10
12 vzbudit v žácích silný dojem, že vám na jejich učení a činnosti záleží, což může podnítit pozitivní vztah k vám jako učiteli, ale také může tento moment přispět k motivaci k učení, neboť žáci mohou nabýt dojmu, že činnosti, které budou v hodině provádět jsou hodnotné a důležité (vzpomeňte si, když učitel před hodinou přinesl do třídy vycpaného ptáka, mapu nebo křížovku, jak vás to navnadilo). Naopak nedostatečná příprava pomůcek a jejich dodatečné přinášení nebo nepřítomnost může nepříznivě narušit spád hodiny a navodit dojem vaši neprofesionality, ale také to žáci mohou vnímat jako snižování jejich vážnosti. Stane-li se to ojediněle, může to být tolerováno. Důležitým aspektem při přípravě pomůcek je jejich vyzkoušení, nácvik činností a jejich kontrola. Jakékoli technické zařízení nebo materiály je dobré si před hodinou vyzkoušet. Může se stát, že přístroje budou nečekaně porouchané, budou chybět baterie, žárovky, pomůcka sama nemusí být na svém místě, není ji dostatečné množství apod. I běžné video, které doma rutinně používáte, může mít některé, pro vás neočekávané, ovládací zvláštnosti, se kterými je dobré se seznámit dopředu. Druhým aspektem vyzkoušení učebních pomůcek a přístrojů je snaha podívat se na zkušenost s jeho použitím z hlediska žáka - v případě, kdy zamýšlíte, že žák bude s přístrojem zacházet. Příprava na vyučování rovněž zahrnuje i přípravu testů a materiálů pro hodnocení práce žáků. Při jejich prověřování je potřeba promýšlet, zda zvolené materiály skutečně prověří získané vědomosti a dovednosti, které chceme prověřit. Nejde jenom o to, zda ověřují námi požadované vědomosti, ale také zda dokáží rozlišit stupeň znalosti, jejich hloubku. Po realizaci každé hodiny je třeba zhodnotit její průběh. Nejen zda se nám podařilo dosáhnout cíle, ale také označit slabší místa, nejasnosti, které se vyskytli a podíl naší "viny" na nich. Vedle slabin je dobré upozornit i na úspěšné činnosti, které žáky zaujaly nebo byly nějak efektivní z hlediska učení. 11
13 Závěrečné shrnutí Proces plánování a přípravy vyučování je nezbytnou součástí práce učitele, od které se do značné míry odvíjí úspěšnost jeho práce. Jedná se o vysoce komplexní sled činností, do kterých se promítají jak pedagogova teoretická připravenost, tak jeho zkušenosti a charakteristiky konkrétní třídy. Vzhledem k tomu, že dnes nejsou učitelé vázáni na nějakou konkrétní podobu přípravy, záleží na tom, jakou formou a jak důkladně si přípravu udělají. Tento text vám může pomoci plánování vyučování lépe strukturovat a nezapomenout na žádnou důležitou okolnost. 12
14 Literatura FISHER, Robert. Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 1997, s ISBN KALHOUS, Zdeněk, OBST, Otto a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002, s ISBN X. NOVOTNÝ, Petr. Výukový proces z pohledu současné školní didaktiky IN: NOVOTNÝ, Petr, POL, Milan (eds.). Vybrané kapitoly ze školní pedagogiky. Brno: MU, 2002, s. 84. ISBN PASCH, Marvin, TREVOR, G., Gardner a kol. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998, s.416. ISBN PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996, s ISBN RYS, S.Hospitace v pedagogické praxi. Praha: SPN, 1988, s SILBERMAN, Mel. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997, s ISBN X. SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika. Praha: ISV, 1999, s ISBN
Příprava učitele na výuku
Příprava učitele na výuku Gabriela Fišarová Neplánovat, znamená plánovaný neúspěch. (Petty, 2002, s. 326) Průvodce studiem Obsahem tohoto modulu je plánování výuky. Zaměříme se na podrobnou písemnou přípravu
VíceVzdělávací aktivity ve vzdělávání
Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo
VíceOrganizace výuky a výukové strategie. Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015
Organizace výuky a výukové strategie Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015 Organizace výuky = vyučovací formy Organizační forma výuky = způsob: uspořádání vyučovacího procesu jak je
VícePÍSEMNÉ ZADÁNÍ 5. DOMÁCÍ PRÁCE
Studium k výkonu specializačních činností v oblasti environmentální výchovy pro koordinátory EVVO, 2016-2017 PÍSEMNÉ ZADÁNÍ 5. DOMÁCÍ PRÁCE Ekovýchovná aktivita (učební celek) Vaším dalším úkolem pro sestavení
VíceDidaktika účetnictví Kurs DEP507
Snímek 1 Didaktika účetnictví Kurs DEP507 marie.fiserova@oavin.cz Ing. Marie Fišerová, Ph.D. Snímek 2 Obsah výchovně vzdělávací práce v účetnictví na OA a EL Kurs 1DP507 Snímek 3 Didaktika ekon. předmětů
VíceÚřad vlády České republiky Institut státní správy. Prováděcí metodika k Pravidlům vzdělávání zaměstnanců ve správních úřadech
Úřad vlády České republiky Institut státní správy Prováděcí metodika k Pravidlům vzdělávání zaměstnanců ve správních úřadech Praha 2006 Prováděcí metodika k Pravidlům vzdělávání zaměstnanců ve správních
VíceDidaktický proces vzdělávání
Didaktický proces vzdělávání dospělých Základní prvky didaktického procesu ve vzdělávání dospělých: Didaktický proces = výuka CÍL= určen zvenčí např. politikou, společností, potřebami institucí OBSAH=
VíceMinimální kompetenční profil (MKP) Lektor vzdělávacích aktivit v oblasti práce s dětmi a mládeží programový pořadatel kurzů
Název příkladu dobré praxe (PDP) Lektor - organizátor Minimální kompetenční profil (MKP) Lektor vzdělávacích aktivit v oblasti práce s dětmi a mládeží programový pořadatel kurzů Garant PDP (jméno a příjmení,
VícePlánování ve školní TV. Zpracoval: Ondřej Šimko
Plánování ve školní TV Zpracoval: Ondřej Šimko Plánování ve školní TV je záměrná a cílevědomá činnost učitele k stanovení co nejracionálnějšího způsobu realizace a postupu v plnění vytčených cílů PLÁNOVÁNÍ
VíceAutodiagnostika učitele
Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní
VíceDidaktika odborných předmětů- testové otázky
Didaktika odborných předmětů- testové otázky 1. Které výukové metody patří mezi aktivizující: A) Vysvětlování, přednáška, popis B) Didaktické hry, diskuse, inscenační a situační metody C) Uvědomělost,
VíceDIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ.
DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE e-mail: krpp01@vse.cz Doporučená literatura a informační zdroje: Asztalos, O. Ekonomické vzdělávání v systému středního a vyššího
VíceDodatek č. 1. k ŠVP Obráběč kovů (platnost od ) Schváleno pedagogickou radou dne:
Dodatek č. 1 k ŠVP Obráběč kovů (platnost od 1. 9. 2013) Schváleno pedagogickou radou dne: 27. 6. 2017 Radě školy dáno na vědomí dne: 29. 8. 2017 Název školního vzdělávacího programu: Obráběč kovů Obor:
VíceI. Potřeba pedagogické diagnostiky
I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými
VíceDidaktika přírodopisu 2. Mgr. Libuše VODOVÁ Katedra biologie PdF MU
Didaktika přírodopisu 2 Mgr. Libuše VODOVÁ Katedra biologie PdF MU Osnova přednášek RVP a jeho postavení v systému kurikulárních dokumentů Přírodopisné učivo a jeho postavení v RVP ZV Organizace práce
VíceVÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE
VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE Vyučování a učení činnost učitele činnost žáka učením si žáci osvojují vědomosti, dovednosti, návyky, ale i postoje a rozvíjí své schopnosti = kompetence veškerý vzdělávací
VíceNázev akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ
Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ (Hradec Králové, SVK, 15.4.2011) PhDr. Jana Doležalová, Ph.D. I. EVOKACE: V čem vidíte pozitiva a negativa pracovních listů?
VíceIV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol
IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol Číslo klíčové aktivity Název klíčové aktivity IV/1 Individualizace výuky pro zvýšení efektivity rozvoje matematické gramotnosti
VíceVYUČOVACÍ PROCE S A JEHO FÁZE
VYUČOVACÍ PROCE S A JEHO FÁZE I. Klasické pojetí II. Konstruktivistické pojetí Motivace Expozice Fixace Evokace Uvědomění si významu Reflexe Diagnóza Aplikace MOTIVACE - prostředek zvyšování efektivity
VíceEdukátor učitel TV Ondřej Mikeska
Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé
VíceFormy vyučování biologii hodina základního typu laboratorní cvičení terénní cvičení exkurze projektové vyučování
Formy vyučování biologii hodina základního typu laboratorní cvičení terénní cvičení exkurze projektové vyučování Hodina základního typu Altmann 1972, Dvořák a kol. 1982 Při přípravě vyučovací hodiny buďte
VíceU nás zaváděn teprve po roce Na západě od 60. let (Curriculum research and development). Význam pojmu ne zcela průhledný.
KURIKULUM KURIKULUM U nás zaváděn teprve po roce 1989. Na západě od 60. let (Curriculum research and development). Význam pojmu ne zcela průhledný. Existuje mnoho definic. Seznam vyučovacích předmětů a
VíceMetody a formy výuky
Projekt: AUTOEVALUACE V LIBERECKÉM KRAJI Reg. č. CZ.1.07/1.1.22/02.0024 Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Metody a formy výuky Zpráva z evaluačního
VíceÚvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI
OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.
1. Podstata aktivizačních metod výuky, kritického myšlení a konstruktivistického pojetí výuky Aktivizační metody výuky Aktivizační metody výuky jsou vyučovací postupy, kdy žáci aktivně získávají nové poznatky
VícePříprava na vyučovací hodinu. a její vyhodnocení. Upraveno podle: Jiří Tesař
Příprava na vyučovací hodinu a její vyhodnocení Upraveno podle: Jiří Tesař Příprava na hodinu - z čeho vycházíme? RVP, ŠVP (Učební plán, Učební osnovy) kompetence, očekávané výstupy, průřezová témata,.
VíceDidaktika odborných předmětů. Výukové metody ve výuce odborných předmětů
Didaktika odborných předmětů Výukové metody ve výuce odborných předmětů 1 Vyučovací metoda Cílevědomý, promyšlený postup, kterého učitel při výuce používá za účelem dosažení stanoveného VV cíle. Učitel
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA FYZIKY, CHEMIE A ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Seminární práce z předmětu UPVK_0044 Inženýrská pedagogika Téma: Možnosti využití inženýrské pedagogiky v
VíceCZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření
CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření Seminární práce studentů Vyberte si jedno z nabízených 63 témat. Pokud si někdo vybere knihu
Více4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu
Více2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce.
6.1. HODNOCENÍ ŽÁKŮ Hodnocení žáků vychází ze zákona č.561/2004 Sb., školského zákona a z vyhlášky č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Hodnocení
VíceZÁZNAM Z HOSPITACE DATUM: PŘEDMĚT: TŘÍDA: CÍL HOSPITACE: PRŮBĚH VÝUKY čas činnost učitele činnost žáků KLADY A NEDOSTATKY VÝUKY + OTÁZKY PRO UČITELE
ZÁZNAM Z HOSPITACE DATUM: PŘEDMĚT: TŘÍDA: VYUČUJÍCÍ: HOSPITUJÍCÍ: CÍL HOSPITACE: PRŮBĚH VÝUKY čas činnost učitele činnost žáků KLADY A NEDOSTATKY VÝUKY + OTÁZKY PRO UČITELE 1 2 HODNOTÍCÍ ŠKÁLA 5 4 3 2
VíceUČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU
UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník
VíceTY52 Inženýrská pedagogika letní semestr 2018/19 navazující magisterský studijní program skupiny: P T1ARA1, P T1ARP1
TY52 Inženýrská pedagogika letní semestr 2018/19 navazující magisterský studijní program skupiny: P T1ARA1, P T1ARP1 Prezentace studentů (k jednomu tématu se může přihlásit maximálně 1 student) Vyberte
VíceDIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.
DIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. CITÁTY KOMENSKÉHO Poněvadž při všem je nesnadněji odučovati se než učiti se, musí být opatrně přihlíženo k tomu, aby se ničemu
VíceVyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího předmětu praktika z informatiky je podle
VíceFORMY EDUKACE. Beharková Natália
FORMY EDUKACE Beharková Natália Forma studia: bakalářské kombinované 4. semestr FORMY EDUKACE organizační rámec výuky, tj. vyučování a učení souhrn organizačních opatření a uspořádání výuky (vzdělávání)
VíceNové státnice a pojetí didaktiky dějepisu (platné od 2019/2020)
Nové státnice a pojetí didaktiky dějepisu (platné od 2019/2020) 1) Atestace z didaktiky dějepisu: a) po 1. semestru NMgr. kolokvium b) po 2. semestru NMgr. obhajoba úplné didaktické analýzy vybraného tematického
VíceVIKBA32 Informační vzdělávání Knihovník učitel/tutor? Mgr. Jan Zikuška
VIKBA32 Informační vzdělávání Knihovník učitel/tutor? Mgr. Jan Zikuška 5.4. 2013 1 Kdo je učitel 2 (Pedagogický pracovník) zákona č. 563/2004Sb. Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací,
Více4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu
VíceÚVOD Didaktika fyziky jako vědní obor a jako předmět výuky v přípravě učitelů F Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.
DIDAKTIKA FYZIKY ÚVOD Didaktika fyziky jako vědní obor a jako předmět výuky v přípravě učitelů F Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. DIDAKTIKA FYZIKY JAKO VĚDNÍ OBOR - zákl. oblasti HROMADA poznatků, dovedností,
VícePředškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika
Vícestudijních oborů na MU
Principy hodnocení studijních oborů na MU Soňa Basovníková Brno, 10.10. 2008 Odbor pro strategii a rozvoj 1 Hodnocení studijních programů představuje kontinuální proces monitorování a zlepšování studijních
VíceVZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI
PROJEKT ZŠ ZLATÉ HORY UČÍME SE MODERNĚ, UČÍME SE PRO ŽIVOT! CZ.1.07/1.1.26/02.0020 VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKTOVÉ VÝUKY DIDAKTICKÉ ZÁSADY PŘI TVORBĚ PROJEKTOVÝCH ÚKOLŮ Mgr. Michal Sedláček, Ph.D.
VíceVyhodnocení dotazníkového šetření mezi učiteli účastníky akcí RKC LK.
Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi učiteli účastníky akcí RKC LK. Skladba škol v libereckém kraji: Gym + SOŠ = 3 SOŠ = 27 SOŠ + SOU = 2 SOŠ + VOŠ = 7 Celkem... 39 Respondenti dotazníkového šetření:
VíceKURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU
KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr
VíceObchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673
Název vyučovacího předmětu: GRAFIKA NA PC (GRA Obor vzdělání: 18 20 M/01 Informační technologie Forma vzdělání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 154 (5 hodin týdně) Platnost: 1. 9. 2009
VíceMonitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah
Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah 1. Základní údaje o sledování... 2 2. Souhrnné výsledky šetření v roce 2009... 3 2.1 Výsledky zjištěné
VíceCharakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA
Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.
VíceCizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)
Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním
VíceSYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov
SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ LEKTORŮ Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov Specifika vzdělávání lektorů v Institutu pro místní správu Praha velmi početný lektorský
VíceFormy vyučování biologii. hodina základního typu laboratorní cvičení terénní cvičení exkurze projektové vyučování
Formy vyučování biologii hodina základního typu laboratorní cvičení terénní cvičení exkurze projektové vyučování Hodina základního typu Altmann 1972, Dvořák a kol. 1982 Při přípravě vyučovací hodiny buďte
VíceM E T ODICKÝ LIST K R E A T I V I T A A M Ó D N Í T R E N D Y H/01 Kadeřník. Obor: Odborný výcvik. Předmět: Třetí.
- 1 - M E T ODICKÝ LIST Obor: Předmět: Ročník: Tematický celek: Téma: Rozsah: 69-51-H/01 Kadeřník Odborný výcvik Třetí Barvení vlasů, stříhání vlasů K R E A T I V I T A A M Ó D N Í T R E N D Y 2 učební
VíceVýukový modul SOLÁRNÍ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.
Výukový modul SOLÁRNÍ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.0153 1 V rámci projektu Zelený most mezi školou a praxí environmentální
VícePříloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP
Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Oblasti hodnocení podmínky vzdělávání, průběh vzdělávání, podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob
VíceObecná didaktika úvodem Petr Knecht. SZ7MP_ODI1 St 19:25-20:10 (prezenční st.) SZ7MK_ODI1 Po 18:30-20:10 (kombinované st.)
Obecná didaktika úvodem Petr Knecht SZ7MP_ODI1 St 19:25-20:10 (prezenční st.) SZ7MK_ODI1 Po 18:30-20:10 (kombinované st.) Obsah prezentace 1. Inovované koncepce výuky obecné didaktiky 2. Harmonogram přednášek
Více1 Technická výchova v podmínkách transformace školství
Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými
VíceDidaktika odborných předmětů. Uplatňování didaktických zásad
Didaktika odborných předmětů Uplatňování didaktických zásad 1 Zásady Obecné požadavky, které v souladu s jednotlivými cíli VV a ve spojitosti se základními zákonitostmi VP určují charakter vyučování. Týkají
VíceProjekt Odyssea,
Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Název lekce (téma) Smyslové orgány úvod. Důležitost smyslů pro učení Časový rozsah lekce asi 65 minut / jedna
VíceDODATEK K ŠVP PRO ŠKOLNÍ ROK 2010/2011
č.j.: 146/2010 DODATEK K ŠVP PRO ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 Dodatek upravuje 5 oblastí: 1. Učební plán pro 9. ročník ve školním roce 2010/2011 2. Poznámky k učebnímu plánu 3. Vysvětlivky k volitelnému předmětu
VíceNabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy
Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Cyrilometodějské gymnázium a MŠ v Prostějově za podpory německé organizace Renovabis vybudovalo Centrum celoživotního učení církevních škol
VícePROCESY UČENÍ. Hana Schenková, Alena Jabůrková 2018
PROCESY UČENÍ Hana Schenková, Alena Jabůrková 2018 Obsah Výukové strategie podporující učení dětí v MŠ Prožitkové učení Spontánní a záměrné učení Konstruktivismus a učení dětí Třífázový model učení, EUR
VíceVedení domácnosti. Charakteristika vyučovacího předmětu. Vedení domácnosti je předmět zařazený do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce.
Vzdělávací obor : Člověk a svět práce Vedení domácnosti Charakteristika vyučovacího předmětu Vedení domácnosti je předmět zařazený do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Vzdělávací oblast zahrnuje
VíceHodnocení žáků a autoevaluace školy
Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou
VíceVZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŽÁKŮ NADANÝCH A MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH
VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŽÁKŮ NADANÝCH A MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH Dodatek školního vzdělávacího programu Ředitel: Mgr. Pavel Kubínek Platnost dokumentu: od 1. září 2016 Dodatek
VíceProjektově orientované studium Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt. CIIV červenec 2013 odpovědný manažer: Petr Hynek
Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt Projektově orientované studium není nic nového Po celou historii je stále a znova voláno po praktické výuce Fantazie je důležitější než
VíceINFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Aktivity knihovny a spolupráce se školami.
INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Aktivity knihovny a spolupráce se školami. Koncepce iv v knihovně CO? zamýšlím, chci dělat PROČ? to dělám definovat cíl! KDO? bude realizovat / pro koho / kdo jsou partneři zainteresované
VíceDidaktika odborných předmětů. Organizační formy výuky
Didaktika odborných předmětů Organizační formy výuky 1 Organizační formy výuky Organizační formou vyučovacího procesu rozumíme organizační uspořádání podmínek výuky tak, aby učitel mohl stanovené specifické
VíceUčitel druhého stupně základní školy
Učitel druhého stupně základní školy Jednotka práce bude aktualizována v souladu s platnou legislativou v průběhu roku 2013 2014. Učitel druhého stupně základní školy provádí vzdělávací a výchovnou činnost
VíceVýukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.
Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.0153 1 V rámci projektu Zelený most mezi školou a praxí environmentální
VíceVzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
VíceMgA. Ivana Honsnejmanová
Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět MgA. Ivana Honsnejmanová Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech (CZ.1.07/2.3.00/45.0011)
VíceTeaching Excellence. Využití aktivizačních metod KURZ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH A PEDAGOGICKÝCH DOVEDNOSTÍ
KURZ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH A PEDAGOGICKÝCH DOVEDNOSTÍ Využití aktivizačních metod doc. PhDr. Ing. Eva Jarošová, Ph.D. Ing. Hana Lorencová, Ph.D. Akademické centrum FPH VŠE Praha 26. 5. 2015 Teaching Excellence
VíceDIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ. doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE.
DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE e-mail: krpp01@vse.cz - HOSPITACE - KVALITA VÝUKY TOTAL QUALITY MANAGEMENT (TQM) KOMPLEXNÍ ŘÍZENÍ JAKOSTI ZÁKLADNÍ PRINCIPY: orientace
VíceCZ054 Inženýrská pedagogika letní semestr 2016/17 navazující magisterský studijní program skupiny: P-C1E1, P-C1V1
CZ054 Inženýrská pedagogika letní semestr 2016/17 navazující magisterský studijní program skupiny: P-C1E1, P-C1V1 Prezentace studentů (k jednomu tématu se mohou přihlásit maximálně 2 studenti) Vyberte
VíceČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva
ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Brno Inspekční zpráva Střední odborné učiliště stavební, Vyškov, Sochorova 15 Sochorova 15, 682 01 Vyškov Identifikátor školy: 600 015 670 Zřizovatel: MŠMT ČR,
VíceZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty
ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího
Více4. UČEBNÍ PLÁN. 4.1 I. stupeň ročník
4. UČEBNÍ PLÁN 4.1 I. stupeň 1. - 5. ročník Předmět I. ročník II. ročník III. ročník IV. ročník V. ročník Český jazyk 7 + 2 6 + 4 8 +1 6 + 1 6 + 1 35 7 Anglický jazyk - - 3 3 3 9 - Matematika 4 4 + 1 4
VíceRNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to BOV?
RNDr. Milan Šmídl, Ph.D Co je to BOV? BOV = Badatelsky Orientovaná Výuka Inquiry Based Science Education (IBSE) Inguiry = bádání, zkoumání, hledání pravdy cílevědomý proces formulování problémů, kritického
VíceKühnlová, H.: Kapitoly z didaktiky geografie Likavský, P. :Všeobecná didaktika gografie
Kühnlová, H.: Kapitoly z didaktiky geografie Likavský, P. :Všeobecná didaktika gografie Co obsahuje Plánování výuky, příprava Cíle a obsah vyučování Metody a formy výuky Učebnice (obsah, kvalita) Motivace
Více7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 7.1 Hodnocení žáků. 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků
7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 7.1 Hodnocení žáků 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků Účelem hodnocení je poskytnout žákům i jejich rodičům co nejčastější zpětnou vazbu. Hodnocení současně přispívá i
VíceOrganizace výuky, podmínky zápočtu a zkoušky. Vyučovací metody formy a metody vyučování. Vyučovací jednotka, praktické dokumenty ve výuce
1 4.10. 2 11.10.* 3 18.10. 4 25.10. * datum téma Organizace výuky, podmínky zápočtu a zkoušky. Pravidla prezentace Vyučovací metody formy a metody vyučování Vyučovací jednotka, praktické dokumenty ve výuce
VíceOBOROVÁ DIDAKTIKA, HISTORIE DIDAKTIKY A VÝUKY CHEMIE
OBOROVÁ DIDAKTIKA, HISTORIE DIDAKTIKY A VÝUKY CHEMIE RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to didaktika? didaktické...poučné umělecké dílo přednášené rytmicky, s fantazií, půvabně nebo energicky (J. W. Goethe
VíceDidaktika odborných předmětů. Úvod
Didaktika odborných předmětů Úvod 1 Pedagogika Věda o výchově. Rozpracovává cíle výchovy, rozvoj charakterových vlastností, duševních i tělesných schopností, řeší obsah vzdělání. 2 Didaktika Teorie vzdělávání
VíceUčební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova. Pojetí vyučovacího předmětu
Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova Obor vzdělání: 24-41-M/01 Strojírenství 26-41-M/01 Elektrotechnika Délka a forma studia: 4 roky, denní studium Celkový počet týdenních hodin za studium:
VíceVýsledky učení (Intented Learning Outcomes) jako klíčový nástroj řízení kvality vzdělávacího procesu. Teaching Excellence
Výsledky učení (Intented Learning Outcomes) jako klíčový nástroj řízení kvality vzdělávacího procesu doc. Ing. Jiří Hnilica, Ph.D. Teaching Excellence Výsledky učení aneb jak jasně a ověřitelně popsat,
VíceCZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit
Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer
VíceTéma zařazené před pedagogickou praxí, z tematického okruhu sylabu
Pedagogika Téma zařazené před pedagogickou praxí, z tematického okruhu sylabu Učitel a jeho pedagogická činnost: Příprava učitele na vyučovací hodinu 1 Obsah: 1. Vyučovací hodina Struktura vyučovací hodiny
VíceCVIČNÉ ŠKOLY PRO PEDAGOGICKOU PRAXI INSTITUTU VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE
STATUT CVIČNÉ ŠKOLY PRO PEDAGOGICKOU PRAXI INSTITUTU VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE Praha 2015 Část I.: Úvodní ustanovení 1 Statut cvičné školy pro pedagogickou praxi České
VíceS M L O U V A o zajištění praktického vyučování na provozních pracovištích
S M L O U V A o zajištění praktického vyučování na provozních pracovištích Smluvní strany 1. Obchodní jméno: Střední škola prof. Zdeňka Matějčka Ostrava - Poruba, příspěvková organizace, Adresa: 17.listopadu
Vícezahájení, I. vzdělávací blok (1 h) 14:45-15:45 II. vzdělávací blok (1 h) 16:00 17:30 III. vzdělávací blok (1,5 h)
Učící se malotřídky KA 02: Kolegiální podpora na MŠ málotřídní školy jako forma profesního rozvoje učitelek aneb "Každé dítě je jiné" Oblast Plánování A Mgr. Alena Jabůrková Hlavní témata: Třídní vzdělávací
VíceMetodická instrukce. Možnosti využití inspekčních nástrojů ke gramotnostem v práci školy
Praha, říjen 2015 Obsah 1 Cíl a určení dokumentu... 3 2 Inspekční nástroje ke gramotnostem... 3 3 ke sledování podpory gramotností... 3 4 Obecný postup pro sledování podpory rozvoje gramotností... 4 5
VíceHlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2009 jsou:
Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. Vlastní hodnocení školy 1. Právní vymezení Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. zpracovává na základě 11 a 12 odst. 2 zákona č. 561/2004
VíceHODNOCENÍ A SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ
HODNOCENÍ A SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ Praktická součást školního řádu, který pedagogická rada projednala dne: 26. 8. 2014 Ve Všenorech 26. 8. 2014, projednala pedagogická rada, zpracovala Mgr. R. Bartoníčková
Více5.4 INFORMATIKA 5.4.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
5.4 INFORMATIKA 5.4.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Obsah vyučovacího předmětu Informatika je dán obsahem vzdělávací oblasti Informační a komunikační
VícePEDAGOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ
PEDAGOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Miloslav Rotport Kostelec nad Černými lesy 15. května 2008 Struktura vystoupení 1. Složky standardu učitele odborných předmětů 2.
VícePROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?
ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky
VícePříklad dobré praxe XXI
Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010
VíceDodatek č. 1 - Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných Pravidla a postup tvorby PLPP a IVP
Dodatek č. 1 - Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných Podpůrná opatření žáků se SVP se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti člení do pěti stupňů. Podpůrné
VíceDidaktika odborných předmětů. Rámcové vzdělávací programy, školní vzdělávací programy
Didaktika odborných předmětů Rámcové vzdělávací programy, školní vzdělávací programy 1 Národní program vzdělávání Národní program vzdělávání v České republice, tzv. Bílá kniha, a zákon č. 561/2004 Sb.o
Více